• schránka, -y f. druh obalu, do kterého se něco uschovává, obyč. pouzdro, skřínka. Robil primitivně hezké hřebeníčky, schránky na hodinky a kartáče. Vach. Uvnitř [kavárny] jsem zahlédl schránku na tabák v podobě mouřenínovy hlavy. Hol. Pohled zabloudil na olověnou schránku, ve které byly dlouho uloženy Tassovy kosti, nežli byly pohřbeny v kostele. Lit. noviny. Bývala za starších časův u Potockých asi velká zámožnost, takové schránky na klenoty a peníze mívali jen na zámcích. Svět. Nachýliv se, vyňal z papírové schránky k zadní desce přilepené dobře složený, nevelký papírek. Jir. Bank. safesová schránka nedobytné oddělení, pronajímané bankou zákazníkům na uschovávání cenných věcí. Voj. schránka s podavačem zásobovací ústrojí pušky. Schránka na nábojové pásy. Tech. ochranný obal n. pouzdro umístěné na strojích obyč. na uschování reservních součástek. Schránka pomocných jehel, pružin atd. D schránka (poštovní, na dopisy) plechová skřínka umístěná na veřejném místě ke shromažďování dopisů a pod. pro poštovní dopravu. Když psaní do schránky hodila, byla klidná a šťastná. Zey. Od ulice k ulici jezdí, aby ze schránek vaky s listy vybíral. Ner. Strčil lístek do poštovní schránky. Rais. D tělesná schránka expr. tělo. Pod jemnou rukou paní Dvořákové zotavovala se konečně moje tělesná schránka každým jejím výtečným obědem. Čap. Ch. Umělecká duše, sídlící v tělesné schránce čiperného sochaře, smyslila naši zlatou vidinu [bazar]. Lier. Každý z nás je více méně a v jistém smyslu zaklet: i když ne do Prašivce nebo do Vlkodlaka, tož do své nevalné tělesné schránky. K. Čap. V zámecké kapli ve Stádlci u Tábora byla v sobotu dopoledne vykropena tělesná schránka zesnulého pozůstatky, mrtvé tělo. Čes. sl. D Lid. zaopatření, zvl. výměnek. Otec měl na statku pojištěný pouze výminek, schránku dosmrtnou. Her. A také je živnosť povinna starati se Vojtěchovi zdarma o všelikou obsluhu. Tato „schránka“ pro syna Vojtěcha zůstane na živnosti, pokud Vojtěch bude svoboden. Hol.