• sešit, -u m. svazek papírů na psaní, sešitý a opatřený obálkou (obyč. pro školu). Maje před sebou několik otevřených sešitů, opravoval je pečlivě. Slád. Počala psát do sešitu zvolna, co si myslila. R. Svob. Vyráběl z trosek svého sešitu dvojnohé papírové koníčky. Mach. Sešity jeho [školákovy] byly strakaté, knížky poškrábané. A. Mrš. D tištěná publikace menšího rozsahu, číslo časopisu n. několik archů většího díla, vycházejícího po číslech. V té řadě [knih] zamodraly se také sešity Zieglerova „Přítele mládeže“. Jir. Nelíčenou radostí pozdravili jsme první sešit časopisu toho. Durd. „Bídníků“ od Viktora Hugo vyšly sešity 17., 18. a 19. Zl. Praha. Král usedl ovívaje se nějakým notovým sešitem. K. J. Ben.