• sec citosl. vyjadřující zaklení. Nemůže [děvčátko] trefit do dirky [při šněrování]‚ a šeptá si: „Sec mazec!“ J. Šír. „Sec laudon, tak —, jak dlouho mám eště čekat?“ [ptá se metař]. Čes. sl. Který kriminálník sec sakramenský ji tu [díru v cestě] nechal! Šlej.