- skupina, -y f. soubor více jedinců, skupení. Stáli ve skupinách, nebo jednotliví za svými úkoly tam neb onam chvátali. Jir. Truhlář Vlach přebíhal od skupiny ke skupině, od zástupu k zástupu. Staš. Tmavý vůz zmizel za skupinou stromů. Jir. [Měsíc] se právě naproti ní usmíval ze skupiny roztrhaných mračen. Svět. Hájiti třeba nejen domy, nýbrž celkové malebné skupiny a zvláště rázovité ulice. V. Mrš. Zanášelť se myšlénkou, ze tří skupin a sice: zemí českých, německých a uherských utvořiti říši federativní. Třeb. Voj. jednotka dočasně utvořená z jednotek stejné zbraně n. rozličných zbraní pod jedním velitelem k splnění určitého úkolu. Skupina dělostřelecká. Chem. v periodickém systému prvků označení pro prvky chemicky příbuzné, grupa. Bot. systematická jednotka zahrnující v čeledi n. podčeledi několik blízce příbuzných rodů, tribus. Lék. skupina krevní souhrn jistých vlastností krevního sera. Zeměd. skupina drenážní samostatný celek trativodní sítě odvodněného území. Ling. skupiny souhláskové obvyklé a neobvyklé.
|