- spojení, -í n. sloučení, sdružení něčeho, někoho dohromady, v jeden celek. [Engelbertovo podání ruky] setrvalo právě ty potřebné vteřiny ve spojení s druhým člověkem, jež bylo úměrno věci a citu. John. Dočkal se ještě druhé změny na gymnasiu, spojení jeho s městskou reálkou. Jir. V městě Jihlavě bylo učiněno první spojení koruny české s domem habsburským. Schulz. V Španělsku mísila se ohnivá krev saracénská s krví evropskou, východní vzlet s jemným citem křesťanským — ze spojení toho vzlétla první středověká píseň milostná. Ner. Ale vždyť se konati má slavnost lásky, spojení dvou milujících srdcí! Něm. Není možno vytvořiti mravnějšího a důstojnějšího svazku nad toto spojení muže se ženou. Kun. Tělesné spojení svobodného se svobodnou s přivolením obapolným. Suš. [V některých zemích] se nemůže vyvinouti ouplné organické spojení státu, národnosti a víry dohromady. Havl. Stavba uměleckého dramatu záleží také na logickém spojení scén. V. Mrš. El. tech. krátké spojení jež vznikne mezi dvěma póly elektrického zdroje vodivým předmětem s malým odporem. Spojení se zemí uzemnění. Spojení vedle sebe, za sebou n. smíšené způsob, jakým se zapínají, zařazují n. připojují články galvanické, akumulátory, stroje dynamoelektrické, transformátory a pod. do obvodu elektrického proudu. Gram. spojení větné, spojení slov v sousloví, ustálené spojení. D vzájemný styk osobní, zejména společenský. Mělť spojení asi s pěti zchudlými šlechtickými rodinami. Staš. Jiní [osadníci] zase věděli, že s panem učitelem přijdou do bližšího spojení a hned na počátku dělali si s ním známost. Prav. Ale líbila se mu [vévodkyně] i pro krásu i pro postavení své a mocná spojení. Jir. Pan Jáchym vinil hospodského, že je ve spojení se zloději. Rozhlas. Nehodlám přerušit s vámi všechno obchodní spojení. Staš. D spolčení se s někým, spojenecký svazek, spojenectví. Císař německý k novému spojení proti Francouzům přistoupil. Sab. Čertováci odjakživa byli v přímém spojení s čertem. Šmil. Práv. spojení obcí spolčení obcí (dobrovolné n. nucené) k obstarávání určitých správních věcí n. ke zřízení společného ústavu n. orgánu. D řidč. svazek mezi mužem a ženou vytvořený sňatkem, manželství. Tak mne chytla touha, býti zase tou malou ženou u tvých nohou, jakou jsem bývala v prvních dobách spojení. Hilb. Sluší manželům po třech dnech spojení, konati pochůzky mezi lidi nešťastné. Ben. Musí to být blaženost rozechvívající, v den před svým věčným spojením! Ner. D prostředek n. prostředky umožňující styk s něčím n. s někým, spoj, komunikace. Spojení mezi jednotlivými městy nebylo tehdáž [za povstání] v Hercegovině pražádné. Hol. Musely jeti v noci, neboť nebylo jiného spojení. R. Svob. Do Prahy račte mít krásné spojení rychlíkem. Čap. Ch. Byloť poštovní spojení na ten čas přerušeno. Jir. Ročně se automaticky provede průměrně sto milionů telefonických spojení. Čes. sl. Opakoval si radu výtečného odborníka, s nímž stál v čilém spojení písemném. Baar. Do týdne zprostředkoval jakés takés s ním [uvězněným] spojení, podplativ strážné. Jir. Knihy i časopis ho [venkovského faráře] udržovaly ve spojení se světem. Jir. D souvislost, vztah. Jen to bych rád věděl, v jakém spojení jsou ty hodiny s mou nastávající nevěstou! Sab. Z písně strýce Jana vycítil, že písnička ta je ve spojení s dědem. Herb. Každý prst na ruce přivedli v spojení s některou planetou. Ner.
|