- spolupráce, -e f. společná práce dvou n. více osob, vzájemná součinnost. Eliška Krásnohorská naprosto neviděla v práci libretistově podřadnou funkci, ale žádala intimní a důslednou spolupráci. Dostál. Nemohla býti nedotvořenému Bohu k realisaci jeho snu nabídnuta spolupráce člověkova? Šal. Mají [Krakonošova zahrada a Zářivé hlubiny] důležité společné znaky: jednak vznikly spoluprací obou bratří Čapků, jednak v nich autoři zkoušejí umělecké prostředky a navazují na dědictví předchůdců. Muk.
|