- svět, -a m. zeměkoule, okrsek zemský, země se vším, co je na ní stvořeno; vesmír, kosmos. Krásný jest daleký boží svět, a nejkrásnější na něm lidská svoboda! Tyl. Já ledačím už byl v tom božím světě. Ner. Jsme jenom jednou na světě. Čes. Thalia. „Ale teď zase začínáš od stvoření světa!“ přerušila ho paní zcela od začátku. R. Svob. „Světe, zboř se nade mnou!“ zalkal zoufale vypovězený pomocník. Just. Na prknech, která znamenají svět, ty nikdy nebudeš mnoho znamenati na divadle. Dyk. Nejsrdečnější šetrnost, jakou si může klobouk na tomto kulatém a na obou osách připlácnutém světě žádat. Hál. Také prý se s mužským celý svět hned točí, vidí-li kdes hezké oči. Bes. Kroj jejich byl sehnán ze všech konců světa. Herb. Víte, která mocnost drží veškeren veliký východ našeho dílu světa. Pal. [Hrabec] by nejraději byl se odstěhoval na kraj světa co nejdále. Herb. My za vámi kraj světa půjdeme až na konec světa. Třeb. Je to kus světa, viď? je to daleko. Dyk. Vesnice je se světa stranou, v horách. Rais. V ústavě přišlo na svět to robě narodilo se. Klášt. Každý rok přivede něco na svět: buď Praskušku, buď Petrušku porodí. Havl. Psala z Prahy, z temného domu, v němž světlo světa spatřují robata, jichž se rodiče odříkají v němž se rodí. Rais. Znal její domněnku, že on je nejhodnější dítě na světě. Herb. Pro všecko na světě vás prosím, jakéhož pak syna mohl se také odtamtud nadíti? Tyl. Šunky jsou na světě! našly se. Šmil. Přece [se] starala, je-li ta její máma ještě na světě nebo je-li už pod zemí je-li živa. Rais. Ubohý, jenž Prahu neviděl a se světem se loučí! odchází se světa, umírá. Tyl. Žurnály neopomenou k tomu vytrubovati do světa, že květiny k tomu účelu dostanou dámy zdarma. Čas. Udělali jsme to včera díru do světa, co? zahýřili si, vyhodili si z kopýtka. Šrám. Udělal díru do světa veselohrou o číšníku arcivévodovi měl s ní sensační úspěch. Lid. nov. Zůstati nesměl jsem za nic na světě. Maj. Ale ty můj světe — jaká ta jeho hlava byla! Hál. Pro svět světoucí, z čeho ještě chcete souditi, že mne Hedvika náviděla? Šmil. Nechtěla bych býti za svět příčinou, aby ten ubohý člověk na tvé uzavřené dvéře marně klepal za nic, nikterak. Podl. Nebyl bych ji chtěl ani za svět zarmoutiti. Podl. Zalekl se zpomínky, že by dnes měl býti ve službě. Ani za živý svět! za nic na světě, za žádnou cenu. Herb. Zast. Nemohu je [hodiny] spravit o živý svět. M. Jahn. Ta [maminka] však o všechen svět divné zvěsti nechtěla dáti víry. Kos. Měla poklad po Sezimovi, jejž by nebyla dala ani za sto světův! Šmil. Filos. nepřehledný celek, v němž žijeme (v prostoru a čase). D těleso nebeské, hvězda. [Ve vesmíru] tisícové světů nepoznaných ohromnou velikost a nestihlou moc stvořitele svého zvěstují. Pal. Větérek šumný chvíli zaduje, jak daleké by hovořily světy. O. Červ. Jste [hvězdy] hrozných světů řada věčná. Mach. Touží po absolutnu, které se většině lidí projevuje v zářících světech Vesmíru. Slouka. D Starý svět název Evropy, Asie a Afriky; Nový svět Amerika, po příp. i Australie. Tolik je věru jisto, že žádné město starého světa tak špatně a bídně neleží jako Řím na té hlinité, protivně kalné Tibeře. Ner. Najav sobě na Novém světě (avšak nikoli v Americe, anobrž na Hradčanech) bídný obyt na půdě, zahrabal jsem se mezi knihy. J. J. Kol. Z Nového světa název díla Dvořákova. D ten, tento svět země a časný život na ní, onen, druhý, budoucí svět zásvětí, záhrobí a život posmrtný, věčný. Milý bože! co já zkusím na tom světě nouze, hladu! Erb. Za utrpení na tom světě budeš potom k blahoslavenství zbuzena. Win. Kéž by mi tam horšího souzeno nebylo než patřiti na starého mládence, kterak se na ten svět mračí. Svět. Mluvívali o tom, jak to as na onom světě vypadá. Šmil. „Spravedlnost? Co pak na světě nějaká je?“ „Právě proto, že jí není na tomto, musí být na onom světě.“ Staš. Bylo vidět, že se chystá na onen svět umřít. Rais. Ó, kdybych si aspoň své peníze s sebou vzíti mohl na druhý svět, smrt neměla by tolik hořkostí! Zey. Odešel z tohoto světa na budoucí. Win. Bylo již [srdce Kaplířovo] odevzdáno světu záhrobnímu a nekormoutilo se. Herb. D Lid. cizí země, cizina, daleký kraj, dálka, širý kraj. Tatík mi povídal, že půjdu do světa. Něm. Sliboval, jak uteče do světa. Herb. Já vyhléd’ také trochu do světa, až v Madrasu jsem byl i v Bombaji. Čech. Do světa, ze světa ještě jen formané jezdili. Jir. Již moje routa v odkvětě: a milý ještě ve světě, ve světě šírém, širokém. Erb. Lehoťané, čipkáři, co kupčí se světem s cizinou. Něm. I já, posílajíc do světa dítko — prostinké dítko mé fantasie — žehnám je [o knize] vydávajíc tiskem. Něm. D obyvatelé země, lidské pokolení, lidstvo, lidé. Chci býti bratrem celého světa. Tyl. Z temného lůna hlubokého moře povstane nový mladý svět. Erb. Doufám, že se konečně svět přesvědčí, že jsem jednal spravedlivě. Něm. Co kněz spojil, svět nerozdvojí! Rais. Vyšla dívčina jako květ, neviděl také krásy svět. Erb. Ó svět je zlý! svět je bezbožný, on nás do očí chválí, a po straně haní. Havl. S Řeky je teď celý svět každý, všichni. Jir. Soudí se s celým světem kde s kým. Vrch. Dobře jísti a píti, dobrou vůli s celým světem míti. Šmil. A kdyby se celej svět na hlavu postavil, já provedu svú. Herb. Tohle svět neviděl! Klost. D veřejnost, obecenstvo. Paní kancelářskou stala se jen pro svět; doma byla spíše služkou pana kancelářského. Herb. Nejsem jí [hraběnkou] před světem a nechci býti. Podl. Vše provedla Pešková tiše a tajně, aby svět překvapila sousedy. Jir. Za dob Náprstkových hýbala sláva Kollárova a Čelakovského českým světem. Zey. Latinský svět se otřásl ve svých základech. Lit. noviny. D společenská vrstva, třída, okruh lidí jisté společenské úrovně. Rychtářce bylo již nějaký rok přes třicet, když počala dceru do světa vodit. Svět. Iza viděla před sebou dvojí cíl: vrátiti se do „světa“, z kterého sňatkem se byla vyloučila, a oženiti bratra. Bozd. Je to dáma z velkého světa. R. Svob. Snacha je z vysokého světa. Rais. Dva světy žijí tu vedle sebe [starousedlíci a potulní lidé]. Baar. D vrstva, okruh lidí jistého zaměstnání, jistých zájmů, jistého věku, pohlaví a pod. Já však, co jsem poznal divadelní svět, na chválu její hrubě nedal. Šmil. To lze vysvětliti ohromnou autoritou Dobrovského v učeném světě. Pek. Teď už byl sensací pražského světa literárního. J. Kvap. [Známí] se bláznili, kdy se nějaké slavičí hrdélko v hudebním světě vyskytlo. Něm. Tenkráte se o ni [rozvodovou otázku] zajímal celý vzdělaný svět. V. Mrš. Ten mladý svět má již jiný rozum. Něm. Je také ten svět dětský světem příliš zvláštním, a bohužel dokazuje výstava světa ostatního, že mu ten velký svět ještě valně nerozumí. Ner. Svět, aspoň mužský svět, dávno zasluhuje novou potopu! Šmil. Ženský svět líbezně se ze všech stran usmíval na neodolatelného pana Láblera. Jah. Athénský „krásný svět“ nosí se ale již zcela moderně. Ner. D prostředí, v kterém někdo žije n. pracuje, oblast látky, obor jevu a p. Roznašečka novin, oběhnuvši svůj každodenní svět ulic, vracela se domů. Maj. Tam v snivém světě stromů šumících žil blažen s Tetkou Vítěz Zelený. Zey. Žiltě ve svém světě, v němž bylo tak milo, ač jen na několik pokojů se obmezoval. Jir. Nebylo by lépe, kdyby se ukázala dětem také kromě těch pohádkových světů skvělá skutečná minulost slavných předků? Něm. Jan Morávek rád objevuje ve svých knihách nové světy. Týd. rozhl. Svět idejí, je-li skutečný, je spjat vnitřními vztahy. Zboř. D okruh, úroveň myšlenek, názorů, světový, životní názor, duševní obzor a p. Rozbíraje vzdělání tohoto muzikanta i jeho svět myšlenkový, sám sobě doznával, že učitel mu rozuměti nemůže. Herb. Odhalil Fabiánovi všechen ten svět myšlének, jenž za posledních časův v něm se rozvinul. Šmil. Jde tu o život dítěte z té doby, kdy jeho duševní svět je skutečně hádankou. V. Mrš. Ale co chodil do zámku k hraběcí rodině, otvíral se mu zcela jiný svět nové poznání. Něm. V Praze otevřel se mi nový svět. Tyl. Tu obyčejně [při hovoru přátel] slily se naše světy v jediný. Mah. D způsob života, poměry na světě. Jen mlč a nenaříkej, tam v kraji to bude jináč, je tam jiný svět. Rais. A zde ho vítá jiný svět, smutnější a truchlejší. Baar. S ní [manželkou] přijde nový svět. Klášt. Dle kroje bylo vidět, kdo světa nového se chytá. Něm. Ale nemyslete si, že je [děvče] nechal Pánbůh pro vás vyrůst a vy abyste mu svět zkazili! život. Něm. Tuze se mělo [mládě] k světu k životu, dobře prospívalo. Herb. Před podzimkem vrhla ledna z medvědic pět mláďátek, jež se již mají krásně k světu. Čes. sl. D světský způsob života, světské rozkoše, radosti a zábavy. Dlouho jsem světa neužíval. Jak jsem se oženil, tak mne to přešlo. Jir. Pánbůh by mne starou ženu trestat musel, kdybych se chtěla chytat světa strojiti se, dbáti parády, módy. Něm. Užívej světa, dokud hoví léta. Čel. Světem páchne světáctvím. Čel. Stál dlouho v úporném boji s tělem, světem a ďáblem. Baar. Světa s nebožtíkem málo užila zábavy, radosti. Jir. To je čistý pán, že mu není hanba, a ta dcera bude po něm do světa lehkomyslná. Šim. Ty, holečku, žiješ do světa a nestaráš se o nic v zábavách, rozmařile. Podl. D éra, doba, věk. Ti barbaři nezačínali žádný nový svět, ničili pouze. Zey. Juž nový svět nastal. Jir. D lidská důstojnost, úroveň; podobný, podobati se [k] světu míti lidskou, slušnou podobu, slušný vzhled, býti k čemu; býti k světu býti hezký, pěkný. [Sestřička] už se trochu podobala světu, třepala ručkama. Švan. Aby jméno jeho [Špalkovo] vypadalo světu podobným, nedělal nad S kličky. Šmil. Den ze dne nebýval k světu podoben býval opilý. Herb. Opil se v hospodě pod svět. Herb. Pan fořt nadal všem úřadům dubů, škopků a jinak pod světem škaredě. Herb. Zatím jsem všecko všude umyla, osmejčila, že to bylo k světu podobno. Něm. Všecky byly k světu, všecky byly hezké, ale štěstí žádná z nich neměla. Šim. Václav Břízek byl hoch až tuze k světu, když se v neděli vystrojil. Rais. Nejméně desateru práci hospodář musí dáti do roka vinohradu, má-li býti k světu má-li dobře vypadati. Herb. D nejdražší, nejmilejší bytost, věc, úhrn všeho milého. Spinkej, ty můj světe! Ceyp. Světem mým budeš pak jen ty a světem tvým jen já. Svět. Obdivoval se Alžbětě, kteráž se stala jeho světem. Svět. Jeho statek byl Eulalii světem. Pout. sl. Ptactvo všecko bylo jeho svět. Jir. Drželi se v náručí — jeden v druhém objímal celý svůj svět. Něm. D celý svět (čeho) množství něčeho. V jejím hlase chvěl se celý svět velkých citů. Podl. Celý svět podivného tušení bouřil v duši její. Tyl. Byloť mi, jako bych celý svět rozkoše v náruči držel. Tyl.
|