- tkáň, -ně f. buněčné pletivo. Vnitřní přetlak nervů hrozí roztrhnout tkáň kůže. Kafka. Kyvač má úpony také na přední tkáni těla, na klíčku a sternu. Čap. Ch. Kniha, to je kus vlastní nervové tkáně. Pujmanová. Biol. soubor buněk, které mají stejný tvar a které vykonávají stejnou funkci. D pletivo tkaniny. Třapci míhá se zlatými jejího šatu tkáň. Vrch. Přen. Z té zasmušilé tkaně viděls níž se vzduchem chvíti pavouka na šedé niti. Čech. Tu i tam stříbrná nitka v husté tkani vlasů i vousů prokvétala. Klost. Ve své hlavě pomalu si rozplítal pestrou tkáň svého života, až se domakal jednotlivých jemných nitek. Baar. Pozvolné přibývání nových škol bylo v naprostém odporu se snahou vládní po brzkém doplnění řídké dosud tkáně škol obecných a hlavních. Čes. pol. Wagnerova symfonická tkáň jest nešlechtěná houšť anglického parku. Šal.
|