• trefiti dok. (koho, co, kam) (úderem, hozením, střelbou a p.) zasáhnouti cíl. Dvakráte sekl do prázdna, po třetí švihl mu [jezdci] do rukávu pláště, po čtvrté trefil. Jir. Výtečný materiál na praky dodával Mastný-Prokůpek, a na sto kroků trefili jsme každou stromovou peň. Ner. Stála na terase a pokoušela se trefit otevřené Miloušovo okno pečeným bramborem. Jirot. Sebrav kamének, mířil na krákorčinu nohu, ale spustiv netrefil. Rais. Bila, kam trefila, až jí ruce klesly. Ehrenb. Mrak šípů zasvištěl proti němu. Ani jeden ze šípů ho netrefil. Jir. Trefil jsi ho [soba] právě na komoru. Běh. Mnohý [ostrostřelec] náhodou trefil do černého zasáhl střed cíle. Paleč. Vystřelil vždy bez míření [v debatě] a někdy trefil do černého vystihl pravdu. Hlad. Rána houkla. Srnec se svalil trefen do srdce. Šmil. „Největší kouzlo jeho bytosti tvoří spodní prameny,“ praví o něm Boh. Mathesius a trefil, myslím, hřebík na hlavičku vystihl pravdu. Šal. Zbývala jen otázka, kdo to byl. Habakuk trefil hlavu hřebíku, jmenovav Klabíka. Dyk. Když kabát nikde nevadil ani nepraskl, liboval si: „No, teď jsme tomu trefili na zub!“ přesně ušili. Něm. „Tys také tady?“ opakuje rozradován, že trefil do živého správně uhodl. Ner. Ah, ty potvoro pekelná, trefil jsem ti na kobylku? našel jsem tvou slabou stránku. Herrm. Namohl a přímo nadřel jsem se strofami a rýmy, jen abych mu trefil do noty vyhověl jeho vkusu. Mach. Šolta [o svatbě] nebyl nikdy smutného ducha a hned trefil do veselé noty rozjařil se. Jir. Dlouho stáli němě proti sobě, nemohli do žádné řeči trefit najít vhodný předmět rozmluvy. Svět. [Dva neústupní lidé se přeli.] Trefila kosa na kamen nepovolil ani jeden ani druhý. Hol. Strojil lhostejnost, aby zakryl, že poznámka ženina trefila. Rais. Dial. Trefil jsom hu vrch hrušky, vete? ťal jsem do živého. Něm. D šlak trefí (koho) ob. mrtvice raní někoho. „Tak starého přece jen trefil šlak,“ řekl Robert. Řezáč. Div že ji netrefil šlak. Jir. Na svátky jsem se tak dopálila, že jsem myslila, že mne šlak trefí. Kosm. D (co, nač) ob. správně na něco připadnouti, něco uhodnouti. Bude se některá vdávat? — Vy jste to trefila! Svob. Dejme tomu, že jste svým listem trefila na pravého vinníka. Herrm. Opravdu ti Josef říkají? To jsem trefil na jmeno. Něm. Řeknou nám, co se jim zdálo, že trefili na takový živý numera? Stroup. Inu, může se to stát, člověk taky někdy z devadesáti jedno trefí vyjde mu v loterii jedno číslo z devadesáti. Svob. Člověk netrefí celý čas ani ambo! Stroup. Cech vlásenkářů čili holičů čili bradýřů — jest věru předností češtiny, že jim nemůže trefit ani na jméno správně pojmenovat. Čech. D (co, nač, do čeho, na koho) něco n. někoho správně zvoliti, vybrati, vystihnouti. Zdravý cit a místy šťastně trefený tón národní líbezně se v nich [v Hankových písních] ozývají. Světozor. Starý, vyškolený muzikant s vycvikovaným uchem akord trefí. Rais. Já už mám hlas moc vyzpívaný, už netrefím do noty. Pitt. A myslí kdo, že jest tak naprosto snadné, trefiti tón Tiziana, Rafaela? Vrch. Zhusta se u některých [operních pěvců] stává, že netrefí na konversační tón. Zl. Praha. Trefil dnes Albert konečně do pravého tonu u své rozmarné velitelky? Svět. Jen když jsme trefili míru [košile]. Herrm. Trefili jsme na dobrého, spravedlivého a laskavého ředitele. Klost. D (koho, co) ob. vystihnouti podobu někoho n. něčeho (na fotografii, obraze a p.). Poseď, Jene, nepřešlápni, aby tě milostslečna [na portrétu] dobře trefila. Něm. Ač trefit jelena je úkol dosti těžký, podařilo se mi nakreslit celé stádo. K. Čap. D (co) lid. něco dokázati, dovésti, býti s to. Já trefil ho potěšit, a sice tím, že jsem mu vymohl dovolení k ženění. Něm. Tady se učíš druhý rok řecky a netrefil bys říkati kratičké evangelium? Kos. To by každý trefil. To vy byste bral rád více, než jste měl! Her. A potom jestli já to poslanecké řemeslo trefím. Jeř. To bys trefila nechat ho [synka] tu samotného? Til. Chlapíku, ty si se trefil narodit. Baar. Znám, jak se stavějí budky pro špačky, na fous to trefím. Rais. D (koho, na koho) hovor. zastihnouti, náhodou potkati někoho, s někým se seznámiti, přijíti do styku. Jde z vojny. Trefil jsem ho s kamarády u hospody. Jir. Bratr ho někde na cestě trefil a vzal ho s sebou. Něm. Pak ji trefil jednou večer na jeteli. Duriš. Všude člověk trefí na uznalé lidi. Jah. D (nač, řidč. co) náhodou přijíti na něco, nalézti. Trefil tu na mnoho chyží, které když řadou přešel, do největší z nich vstoupil. Něm. Prošlohneme každou vesnici jeden vpravo, druhý vlevo — který z nás trefí na lepší stavení! Jah. Trefí-li někdo na práchnivý ořech, zemře prý také. Herb. Jsem nešťastná, nikde jsem netrefila na dobrou službu. Kosm. Trefil asi na deset zabijaček a všude se dobře poměl. Jah. Její milá kamarádka trefila největší štěstí. Herrm. D (s kým) lid. nějak pochoditi s někým. Chválil si, že tak dobře trefil s druhou ženou. Her. Špatně jsi to s ní trefil, milý bratře. Šmil. Vida, jak trefil, myslil si nyní Oktavián závistivě. Brodský. D Řidč. náhodou připadnouti na jistou dobu. „A zrovna jsem trefil na pondělek!“ zvolal pojednou. Her. I podívejme, to jsem trefil zrovna k obědu! Rais. „A na neštěstí to všecko trefí na prázdniny“ — zabědoval. Her. Byl to příhodný trh, trefil ve znamenitou dobu, kdy bylo po žňových pracích a nezačaly ještě podzimní. Nor. D (koho) někoho bolestně postihnouti, potkati. Bylo to hrozné leknutí pro matku a ta nejbolestnější rána, která ji trefit mohla. Něm. Štěstí, že to trefilo člověka tak veselé mysli. Jeř. Mimové, trefení ve své ješitnosti, povolili. Mach. Právě ta nedokončená věta trefila Majdu, až jí tváře zčervenaly. Duriš. Dial. Pomahal kravám, když je „trefilo“ při telení. Staš. D najíti, nalézti cestu. Toulá se už od rána a nemůže trefit domů. Ner. Dávala si pozor na cestu, aby po druhé trefila. Klost. Se zavázanýma očima chtěl by na Tetín trefiti. Ehrenb. Jsem o tom přesvědčen, že jsem dobře trefil svoji cestu. Kronb. Konečně trefil [napilý] do svého pokoje. Her. Chtěl pánu pomoci, ale také do lucerny se světlem nemohl trefiti. Jir. Pomalu jsem netrefila po Praze. Pujmanová. Když je zle, každý na faru trefí ví kde hledat pomoc. Ehrenb. Škoda, že vrána nemůže k nám trefit že nemáme děti. Jir. Liška k nim trefit nemůže nemají děti. Rais. D trefiti se poněk. zast. náhodou se státi, přihoditi, objeviti, naskytnouti. Jedenkráte se trefilo, že jeli do dalekého města. Něm. Trefilo-li se jít kolem vody, hodila rybám. Něm. Psal na tři místa, ale nikde nic, zrovna se nic netrefilo. Jir. Trefil se právě k boji mezi vojskem a bolševiky. Herb. To se nám do cesty trefil mladý Karel. Rais. D (s kým) náhodou se setkati s někým; (k čemu) náhodou se naskytnouti při něčem. Však on ti poví, jak jsme se v jednom velkém městě trefili. Tyl. Hledaje byt, tu i podávil, kdyby jiní lidé k tomu se netrefili. Č. lid. D (do čeho, do koho, kam) zasáhnouti něco n. někoho jako cíl; správně vybrati, zvoliti něco. Předávající [štafetu] musí se soustředit na správné trefení do házející ruky. O. Jand. Do tlustýho arcivévody se trefíte jistěji než do hubenýho. Haš. Nedojdu víry, když jej [styl košíkové] správně nepředvedu a do koše se netrefím. Josef Klíma.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 671 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 671