• trio, -a n. hud. soubor tří nástrojů; smyčcové, dechové, klavírní trio; skladba pro takový soubor; střední část taneční n. pochodové skladby, kdysi hraná jen třemi nástroji. D vůbec trojice. Sport. slang trojice hráčů v mužstvu. Chybí hlavně dobré vnitřní útočné trio. Lid. nov. Tech. trio válcovací uspořádání tří válců nad sebou v jedné válcovací stolici.