- tvrzení, -í n.1. výpověď, výrok; these, mínění. Přiznám se, že mně to tvrzení páně Vojtíškovo vrtávalo mozkem. Ner. Soudní protokol převádí hybnou událost v řadu statických tvrzení. K. Čap. Musil podepsati dlouhou řadu kroucených vytáček a smělých tvrzení. Zel. Log. afirmace.
- tvrzení, -í n. 2. zast. dřevěná obruba na hradbách n. jinde. Děti vyběhly na pavlač a přehýbajíce se přes tvrzení na bráně úpěly dolů jako zblázněné. Win. Pryč všecko tvrzení a kláď i kadlub, násypky a káď. Heyd.
|