- východ, -u m. vyjití n. vycházení odněkud. Teď jsem došel brány; husté křoví zamezuje východ. Mácha. Počínají [Krkonoše] již při východu našem z háje objevovati se. Kun. Vstup do této místnosti je plazmo, ale to ještě nic není proti pokusu o východ. Olb. Není [služka doma] — má dnes východ vycházku, volno. Herrm. Zast. Obrátil se na rychtáře, aby si společně zjednali volný východ z města odchod, propuštění. Osv. D (o nebeském tělese) objevení se na obloze. Ve všední dni s východem slunce odcházel do města, se západem slunce vracel se domů. Herb. Umínili sobě, že vždy před slunce východem na dvoře se sejdou. Ner. Bylo právě o slunce východu, a tu strhl se pojednou křik. Jir. D místo, kudy se vychází z nějakého omezeného, uzavřeného prostoru, obyč. zvlášť upravené. [Pan Melichar] si po synově sňatku zvláštní východ z domu proraziti dal, aby se se synem nesetkal. Svět. Lidka se v úzkosti ohlížela kolem; okno vysoko, východu nikde. Jir. Pane asistente, doprovoďte pány redaktory k východu. K. Čap. Lítaly [ovce] sem a tam, až konečně východ nalezše, bečíce ven se vyřítily. Jir. [Zvířata] jsou dopravena do boxů, jejichž východ vede přímo do arény. Týd. rozhl. Světlo se táhlo [skulinou v jeskyni] bledým sloupem k východu jeskyně. Mácha. Žemla si přál, aby ulice byla nekonečně dlouhá, aby neměla východu. Herrm. Protlačili se úzkým východem mezi budkami. Zey. Na žádnou stranu nevidíš východu [z lesa]‚ všude jen sosny — velikány. Hell. Div. nouzový východ. Žel. nádražní východ zvlášť upravený prostor pro obecenstvo přijíždějící vlakem. Anat. východ pánevní ohraničený hrboly sedacími, dolním okrajem kostrče a dolním okrajem spony stydké. D Řidč. východisko z nějakého obtížného postavení; odpomoc, rozluštění. Tak mně přec, prosím vás, povězte, co a jak bylo, ať tomu najdeme nějaký východ, co se má dělat. Rais. A přece by byla ráda někomu pověděla o svém nepokoji, ráda by byla nalezla východ. Vrba. Tak se usuzovalo v lidu [že ministři odstoupí], oba ministři však našli východ jiný: zůstali. Mach. Nezbývalo než vzíti na sebe srsť liščí, nežli se najde jiný východ. Herb. D Zř. zakončení, koncovka. Podškrtával slova, zatrhával východy řádek. Hora. Nedosadil-li [sazeč] poslední řádku odstavce a vyplnil ji ozdůbkami nebo čtverci, mluvíme o východu. Tobol. [Verše] se do jisté míry kryjí s naším blankversem, ovšem s ženským východem. Vrch. Zast. -ati jest východ opětovacích sloves. Jg. Typ. prázdné místo v poslední řádce odstavce. D světová strana ve směru vycházejícího slunce. Na nebi hasly hvězdy, na východě zjevil se světlý pruh. Jir. Na východě jiskřila bílá hvězda. Rais. [Stařenka] vykročuje směrem k východu. Vanč. Dědiny „hanácké“ vynikají výstavností proti obcím slovenským na jihu a na východě. Herb. Asi půl druhé hodiny na východ od Štěpánova rozkládala se [vesnice]. Šmil. Východ hoří, západ hasí. Čel. D krajiny ležící ve východní oblasti zeměkoule. Východ Orient, slovanský Východ. Přehlédněme v krátkosti dějiny velikého Slovanského východu. Havl. Na východu Evropy, v Rusích a v Polsce, panuje vždy ještě krásná, srdečná rodinnost. Havl. Náměstí [v Cařihradě] je nám obrazem, jaký že život se rozvijí, kde západ slévá se s východem. Ner. Blouzníval jsem o poesii harému, o snivých dívkách východu. Zey. Jakby si stiskli Západ kdys a Východ svou pravici v nás [Češích] ku věčnému spolku. Mach. [Řekyně je] s párem očí, z nichž sálá celá poesie Východu. Čech. Geogr., filol. Blízký (Přední) Východ země jihozápadoasijské; Dálný Východ nejvýchodnější části SSSR; Dálný (Daleký) Východ země východoasijské; Střední Východ země středoasijské (Indie a p.).
|