- výraz, -u m. vyjádření něčeho, zvl. citového n. myšlenkového stavu, vnější, viditelný n. slyšitelný projev vnitřního dění. Přijímám ji [poctu] jako výraz souhlasu s myšlénkou. Jir. Vždy znovu rodily se v něm myšlenky, kterým dával veršem výraz. Hol. Neuměla dát bolu pravdivý a přímý výraz. Staš. Byl [hluk a křik] výrazem překvapení a úžasu nad pijanovou latinou. Jir. S výrazem střelené zvěře pohlédla na svého druha. Maj. Smutně sice, ale s výrazem vděčnosti hleděl na něho koník. Něm. Oko sestřino na něm utkvělo s výrazem obdivu. Bozd. [Kolem úst] zdál se pohrávati výraz hlubokého opovržení. Kam. A jeho celý zjev byl výrazem sebevědomé síly. Dyk. Vídeňský valčík jest jediným typickým výrazem vídeňského ducha v umění. Mach. Mnohá [budova je] kamenným výrazem celého pásma udalostí. Ner. Protichůdnost ta nalézá a nalezne vždycky svůj odraz a výraz i ve filosofii náboženské. Šal. Děkovali mu, že jejich nejhlubšímu přesvědčení takového výrazu dodal. Ner. Formy, i v přírodě, jsou výrazem vnitřku, obsahu. J. Čap. Psych. projev psychických pochodů vnějšími znaky, smysly vnímatelnými. Hud. způsob skladatelova projevu; (při reprodukci) individuální podíl na hudebním podání. Výtv. vyjádření myšlenky ve výtvarné formě. Mat. naznačená řada matematických úkonů. D vnější vzhled, charakteristické rysy člověka, zvl. jeho obličeje, vyjadřující zprav. vnitřní stav. Dásně a kosti skráňové dodávaly obličeji ostrého výrazu. Rais. Obličej jeho měl nudný, prázdný výraz. Herb. Čím dále mlynářka se rozhlížela, tím spokojenějšího výrazu nabývala její tvář. Svět. Stáhl tvář v kyselý výraz. A. Mrš. Jenom rty ponechaly si výraz úžasu. R. Svob. Oči měly pořád nějaký teskný výraz. Jir. Chtěl bych z výrazu vyčíst člověka. Fisch. [Nad pláty šklebily se] masopustní škrabošky nejbizarrnějších výrazů. Jir. Přen. Ve vás [rybnících] je ztajen věčně se proměňující výraz této krajiny ráz. L. Steh. D charakteristický prostředek jazykového vyjádření, vyjádření nejčastěji termínem, slovem, slovním obratem, řidč. prostředky jinými (hudbou a pod.). Lustrovati jest výraz advokátský. Herrm. Nemohl si vzpomenout na jediný výraz, kterým chtěl Kosmu vyčastovat. Vanč. Týká se to vědeckých výrazů. Čel. Biblické výrazy a obraty přicházely mu jako samy na jazyk. Jir. Cizích výrazů se užívá často zkomoleně. Sez. Co do formy a výrazu nejblíže pan Rubeš stojí Klicperovi. Sab. Pro city, pro něž by v žádné řeči slov se nenašlo, ona [hudba] má výraz. Něm. Nejmenší jednotku [výtvarných pohybů] tvoří jednotlivý jednoduchý výtvarný pohyb, který má svůj vnitřní význam a který nazýváme pohybový výraz neb gesto. V. Fiala. Opájela se každým novým hereckým výrazem. Maj. Stanislavský se vydává ještě několikrát na nové cesty scénického výrazu. Kopecký. D Poněk. zast. výraznost, citové zaujetí, soustředění, prožití. Tančit s výrazem těší nejen tanečníka, nýbrž i diváka. Ner. Každý houslista hraje čistě a s výrazem. Něm. Výraz je první a nejtěžší podmínkou hercova tvoření. Eva. D Zř. vyražení. Není to pěkné mít vědomí, že je člověk někde jen na vejraz vyhození. Ros. Polák při výrazu z hradu zajat výpad. Lum. D Zast. výbuch. Při každém výrazu [Vesuvu] nejvyšší vrchole spadnou. Čechosl. Svobodníci dychtivě na výraz války v Prusku čekají vypuknutí. Dop. D Zast. důraz. Klára mileráda opakovala několik veršů a možná-li, čtla je ještě s větším výrazem. Pfleg. Schválně kladl výraz na slova některá. Choch. D Dial. vyrážka na těle. Dostal po celým těle takovej vejraz jako jáhly. Pitt.
|