- vakuum (vysl. vá-, dříve ps. též vacuum), -kua n. prostor se silně zředěným vzduchem, parou n. plynem, po příp. s úplnou vzduchoprázdnotou. Existuje dokonalé vakuum? Rozhlas. Fysikové budou přednášeti o vacuu. Klost. Pro přípravu roztoku používáme chlorové vápno ve vakuu sušené. Instrukce. Těžká šťáva [cukerná] se hromadí v sběrné nádrži na těžkou šťávu a odtud se natahuje do varostroje neboli vakua. Enc. č. ml. Přen. Žádná osobnost umělecká nemůže žít ve vakuu isolovaně. Rozhlas. Takovým pozorováním nastalo v zábavě dosti dlouhé vacuum přerušení. Čap. Ch. Fys. prostor bez vzduchu, par a plynů. Chem. (v cukrovarnictví) zařízení pro destilaci ve vakuu, jímž se zhušťuje cukrovková šťáva až ke krystalisaci.
|