- violoncello (vysl. -če-; ps. též violončelo), -a n. hudební nástroj smyčcový, podobný houslím, rozměrů mnohem větších a nižšího ladění, cello. [Byl] vášnivý hráč na violoncello. Sez. Hned na to vrazil s violončelem na zádech učitel do síně. J. J. Kol. Hud. smyčcový nástroj hrající v tenorové poloze. Rejstřík varhan napodobící zvuk tohoto nástroje.
|