- zákon, -a m. přesně formulované a zapsané ustanovení, upravující poměry a jednání uvnitř nějakého společenství, zprav. státu, dané autoritou, která je k tomu oprávněna; souhrn takových ustanovení. Chceme, aby to byl stát lidové demokracie, v němž si lid svými zástupci zákony dává. Ústava. Vyřešili jsme poměry katolické církve i všech ostatních církví cestou zákona v duchu naší ústavy. Gottw. Břetislav II. zrušil byl první základní zákon říše české, dle něhož vždy nejstarší z rodiny Přemyslovcův na stolci knížecím zasednouti měl. Choch. Na podzim roku 1781 vyšel z nařízení císaře Josefa II. zákon, v němž se ohlašovalo: „Nekatolíci buďtež rovni katolíkům.“ Herb. [Císař] se odřekl dosavadního spůsobu svého, nařizovati v zemi a vynášeti zákony dle vlastního toliko uznání. Pal. V jich tvrzi vlád’, leč bez zákonů, pan Lorecký. Heyd. Byl jsem narozen za času faraona Psameticha, kterýžto si pod své zákony podrobil veškerý Egypt pod svou moc. J. J. Kol. [Právnictví] oblažilo lidstvo miliardami zákonů a zákonečků — temných i jasných, ale vždy elastických. Arb. Když něco ministři chtějí, hned si na to vydají zákon. Havl. Spolčování dělníků k účelům hospodářským označoval zákon za zločin. M. Volf. To bude konečně tvoje dítě. Formální zákon nechme stranou. M. Han. Jako se obchází zákon psaný, obcházel se i zákon nepsaný. V. Mrš. Pravda, podle litery zákona. Šmil. Předsedou ústředního volebního výboru je ministr vnitra, a to již ze zákona samého. J. Hoffm. Nemůže se [krajský volební výbor] také platně usnášeti o tom, zda je po zákonu řádně složeným a ustanoveným sborem. J. Hoffm. Stojím pod ochranou zákona! Svět. Co jste však uměli vždy, bylo stavět Bratry České mimo zákon. Herb. Po tomto prvním období německé sociální demokracie pak přišlo druhé. Období tak zv. socialistického zákona, jímž Bismark postavil socialisty mimo zákon. Z. Nej. Otevřete dvéře, ve jménu zákona! Jir. Přísný muž zákona odvedl Bájkovou strážník. Maj. Muž zákona mu pronikavě hledí do očí, a Orlík, ač nerad, po pravdě přiznal své jméno. Pujmanová. „Jménem zákona!“ vykřikl strážník. Halas st. Zlem [je lovectví], když pytláka při pytláctví stihne rameno zákona. Herb. A z lítosti opil se toho večera tak, jak zákon kázal na mol. Šrám. Tak se stalo, že do tří hodin byl Jan zpanákován, jak zákon káže na mol opilý. Hoffm. Práv. obecná norma, která pochází od ústavně k tomu povolaného orgánu (zákonodárného sboru) a výslovně jako „zákon“ jest označena. Horní zákon, tiskový zákon, jazykový zákon, stavební zákon, školský zákon, spolkový zákon, zákon o obraně státu, zákon na ochranu republiky, branný zákon a j. D soubor pravidel a obyčejů vyplývajících z ustáleného způsobu jednání a závazných pro příslušníky nějakého celku; pravidlo jednání dané nějakou uznávanou mravní autoritou, závazná zvyklost, přikázání. Výtvor jednotlivce, přenášený tradicí, byl utvářen lidem podle nepsaných zákonů, obecně platných a děděných s pokolení na pokolení. Čs. „Jasné smlouvy přátelství tuží — za mládež nezkušenou ať jednají muži“ — tímto obecním zákonem zahájil [námluvy]. Baar. Poslouchala více své srdce než škrobené zákony rodinné. Svět. Chystala se překročiti meze společenských zákonů. Pfleg. Na člunu vydělával větší část svých zisků, nejenom rybolovem, ale i jinou provozbou na vodách té končiny, pokud se to srovnávalo s nepsaným zákonem pobřežního práva vltavského. Čap. Ch. Cítily se [polské roty] tělesem jedním, volným, neobmezeným, žijícím jenom dle vlastních zákonů. Jir. Takový je zákon, že z učně musí být mistr a z mistra učedník. John. Zákon horské země je nemilosrdný. Mart. Nikdo z celé třídy nesmí Naďu zradit, neboť jinak by porušil zákon pospolitosti, vládnoucí nemilosrdně celou třídou. Maj. Posud se nikomu nepovedlo dát dobré vysvětlení, proč ženské s tak báječnou ochotou poddávají se zákonům módy. Ner. [Příbuzní] by vás měli milovat při nejmenším po přirozených zákonech lidských. K. J. Ben. To jeho podrobení sebe i jiných zákonům jasného rozumu, vyžadujícího přísně zdokonalování sebe i jiných, mělo zajisté náboženskou cenu. Zey. Zákon cti nahražoval přečasto zákony mravnosti. Pal. Věděla [matka], jaké zákony opatrnosti již nám [dětem] vštípila. Krás. Morální zákon stojí před námi jako zdvižený prst, jako autorita, přikázání, jako pán, radí, domlouvá, chválí, haní, hrozí… Rádl. Jak zákon velel nám, své životy jsme položili za hráz cizoty. Čech. Dané slovo je zákon. Arb. Nechť vše u Obořilův omluvíte, v tom mne nepřehádáte, že jim jde dosud svět nad zákon boží. Svět. Ani dorostlý člověk nepoznal ceny svých roditelů, když chová se k nim poněkud jinak, nežli čtvrtým zákonem přikázáno čtvrtým přikázáním božím. Win. Ihned mu [Mohamedovi] anděl zvěstoval zákon, že s cizími smí žena mluvit jen „za oponou“. Ner. Jeho vůle byla vždy zákonem. Vrba. Bolelo jej, že ve svém domě se podrobovala cizím zákonům. Zey. D objektivní řád nějakého dění, nějakého vývoje přírodního n. společenského, který je nezávislý na lidské vůli a který věda objevuje a poznává. Marxismus chápe zákony vědy — ať už jde o zákony přírodních věd nebo o zákony politické ekonomie — jako odraz objektivních procesů, probíhajících nezávisle na vůli lidí. L. Svoboda-Stalin. Největším theoretickým výtvorem Montesquieuovým je pojem zákona v nejširším významu jako nutného vztahu, plynoucího z přirozenosti věcí. Chal. Osudný běh věcí pozemských řídí se zásadami a zákony bystřejšími a jemnějšími, nežli mysl lidská stanoviti umí. Pal. Byli mnozí mužové, kteří se pokoušeli hledati zákony dějin a ten jejich zákon nejvyšší — zákon jejich věčné dynamiky. Týd. rozhl. Je nucena hledat v nastalé tmě svou pravdu novou, zákon vlastní bytosti. R. Svob. Hledání zákona vývoje umění nepřineslo dosud řešení uspokojivého. Matějček. Míšení [jazyků] nedává tedy nějaký nový, třetí jazyk, nýbrž zachovává jeden z jazyků a umožňuje mu dále se vyvíjeti podle vnitřních zákonů jeho vývoje. Stalin. Hluboko cítili [naši předkové] přirozené jazyka svého zákony. Jg. [Pastýři] nejlepší příležitost mají viděti přírodu ve dne i v noci a tudy nejlépe zkoumati mohou zákony její. Něm. Zákon nezbytný ve všem světě stojí, a vše tu svůj zaplatí dluh. Erb. D z mnoha jevů, zejm. přírodních, vypozorovaný a přesně formulovaný princip všeobecně platný. Zpracovává [člověk ve vědě] fakta přírodní a životní objektivním způsobem, jemuž jde o to, potlačiti na jevech co nejvíce jedinečnosti a získati z nich co nejvíce všeobecnin, zákonů. Šal. Rozkvetlé šeříky přivábí po zákonu života do těchto zákoutí mlčelivé dvojice milenců. L. Steh. Divákova psychologie má své zvláštní zákony. Č. Jeř. To je vývojová zákonitost daná zákonem stálé změny, pokroku a dynamiky vývoje. Teplý. Používá se tu jednak zákona podobnosti, jednak současnosti. Smet. Po zákonu protikladu vstupuje na jeho místo zkušený ctižádostivec Bonifác VIII. Suš. I nejkrásnější živá dívčí tvář je podrobena zákonu vadnutí jako konvalinky a růže. L. Steh. Odvážili se smělého činu proti všem zákonům sluneční soustavy a výslovným ustanovením kalendářů. Herrm. Co chvíli vyletí něco zábradlím balkonu a padá zákonem tíže ovšem na ulici. Mach. Lehký atlet se odlepí od země a vznáší se mimo Newtonův zákon padajícího jablka, než na ní zpolehounka přistane. Pujmanová. Objevil fysikální zákon slábnutí zvuku do dálky. Vrba. Poslušen fysických zákonů o setrvačnosti, překážku náhodou přeskočil. Kytl. Jeho pohyby [tance] snad lze vyložit geometrickými zákony, jež mají ráz absolutní. Rey. Všechny základní objevy vědecké — zákon o zachování hmoty a energie, zákon o všeobecné přitažlivosti těles, zákon vývojový — podkládají zásadně materialistické stanovisko. Hrubý-Vlk. Nálezem Havlíkova zákona jerového sesypala se celá stavba úplně. J. Vlč. Nelze s určitostí vyslovit zákon, dle kterého se tažená čísla opakují. Ner. Příslušnost ku krevním skupinám se dědí podle příslušných zákonů dědičnosti. Mělka. Ling. hláskový zákon pravidlo stanovící podmínky, dobu i místní rozšíření jisté hláskové změny n. skupiny takových hlásek. D vývojem vzniklé pravidlo, jímž je nutno se říditi při nějaké tvůrčí práci a pod. Bezvadná formulace obecných zákonů uměleckého tvoření je úlohou obtížnou, ne-li nemožnou. Matějček. Umění prózy má své zákony. Jirát. [Neruda] nepojímá poesie v řemeslném smyslu pouhého vyhovění určitým pravidlům a zákonům tvorby. Kar. Jedno z nich [pravidel estetických] je zákon zlatého řezu. Bass. Film je umění dosud velmi mladé a zákony jeho skladby nepřešly dosud do obecného kulturního povědomí. Branž. Tato jednota [děje v dramatech] jest jediný podstatný zákon dramatické básně. Durd. Větší díl [učených Čechů] přízvuk za prosodický zákon jest ustanovil. Krok. Logika určuje požadavky soustavy na základě elementárních zákonů správného myšlení. Krej. D Kniž. soubor zásad a ustanovení, tvořící základ nějakého náboženského vyznání; zvl. křesťanství. Starý Zákon, Nový Zákon soubor náboženských textů tvořících základ křesťanského vyznání. Aj, přišli ke mně Bulhaři, řkouce: Přijmi zákon náš! A potom přišli Němci, i ti chválili zákon svůj. Erb. Pane, lidé naši od pohanství jsou odstoupili a křesťanský zákon zachovávalí. Vanč. Kněz příkladný a horlivý obránce svaté pravdy a zákona. Jir. Měl pevně za to, že ho ochraňuje bůh Starého zákona. Vanč. Nejzávažnějším počinem bylo zavedení obrazů, jejichž náměty byly čerpány ze zákona Nového i Starého. Matějček. Stačí otevříti nový zákon a přečísti si těch několik slov. Zey. Četla raněným z knihy Starého zákona, již měla na klíně. Jir. Já věřím babičce jako zákonu Písmu svatému. Něm. Starý Růžička byl muž — jak se říká — ze starého zákona starosvětský, staromódní. Tyl. Starosvětsky vypadá, ze starého zákona. Mart. Přen. „Co mlynářce na mně se nezdá,“ zcela přísně se otázal. „Žes nového zákona“ módní, zpanštělý. Svět. D Zast. řehole. Mladý klerik řádu a zákona sv. Benedikta přišej opatu svému oznámit, že přijel host. Jir. Odebral se [probošt] na hřbitov pomodlit se ke hrobu zemřelé sestry z jejich zákona. Jir. Žádný se k vyznání řeholního zákona nutiti nedá a také nemůže. Klicp.
|