- závěr, -u m. uzavření, skončení, zakončení. [To povahové založení] ho provázelo prudčeji nebo tlumeněji až do dobrovolného závěru života E. Havel. Fonet. způsob artikulace, při které nastává úplné zadržení výdechového proudu mluvidly, okluse. D zařízení na zavírání, uzavírání, zajišťování něčeho. Bezpečnost závěru [brány] byla zesílena ještě těžkým řetězem, zavěšovaným za vraty ode zdi ke zdi. Bass. Výpustné potrubí je na návodní straně uzavíratelné závěrem stavidlovým. Techn. obz. Nejlepším závěrem voznice, nejsou-li to železné mřížky, jest smrková chvůj. Th. Mokrý. Toho večera byla na ní řada, stáhnouti na závodě železné závěry rolety. Čap. Ch. Zacvakaly závěry u pušek. Šrám. Elegantní pouzdro na tabák s patentním závěrem. M. Han. Naše oko [reportérů] musí být rychlejší než závěr fotoaparátu. Rozhlas. Pohodlí [županu] je v závěru sdrhovacím. Lid. nov. Otevřel obálku, na jejíchž závěrech bylo pět kruhových nálepek. John. Tech. závěr bezpečnostní, pojistný, patentní, sdrhovací, klínový, náramkový, kabelový a pod. Voj. součást střelných zbraní, zavírající náboj v nábojní komoře; závěr u pušky, u minometu, dělový. Stav. závěr jezový vývarový práh pod jezem. Žel. bezpečnostní závěr zajišťující předepsanou polohu signálů a výměn. D Pošt. soubor poštovních zásilek všech druhů n. jen určitých druhů, které jedna poštovní služebna najednou vypravuje k jiné poštovní služebně v uzavřených pytlích. D závěrečná, poslední část něčeho, konec něčeho. Říká [písaři] oslovení i střed i závěr toho dopisu. Vanč. Tímto způsobem chceme dojít pokojnou cestou k socialismu, jak hlásá závěr úvodního prohlášení naší nové ústavy. Ústava. A hle, v něm [chrámě] právě se odehrál závěr dosud největšího pražského válečného dramatu! Lang. Doba neklidu skončila se jistotou, která znamenala závěr období. Maj. A nyní dovolte ještě něco k závěru. Vrch. A budiž tu dovolena závěrem poznámka: i don Juan se eroticky ukáznil. Jirát. Slavia vydržela se silami jen první poločas, v jehož závěru měla dokonce mírnou převahu. Ml. fronta. Hud. spojení akordů, znamenajících zakončení hudební skladby n. věty; kadence. Melodické zakončení trylku. Poet. závěr věty klausule v umělé prose často rytmicky členěná. D výsledek usuzování, konečný úsudek, soud. Neposuzujte jen povrchně a nečiňte závěry jen podle jednotlivých náhodných zjevů. Zápot. Sumerové již bedlivě pozorovali oblohu a činili závěry z těchto pozorování. Neustup. Prohlédl zběžně synovy [obchodní] knihy a došel touto důraznou inventurou asi k uspokojenějšímu závěru [než předtím]. Vach. Když ji tam prve viděl čekat na něho, ihned z toho vyvodil závěr ve svůj prospěch. Weiss. A tu došel k závěru, že v této společnosti mohl by kdykoliv a cokoliv začít mluvit. Weiss. A čím dál více dospíval k závěru: Tak je to. Rais. Log. soud vyvozený z premis, konkluse.
|