předchozí Dictionarium bohemo-latino-germanicum následující

V | W.

V. | W. (præp.) in, in.

V Kostele | W Koſtele/ in Eccleſia, in der Kirchen.

Vábiti | Wábiti/ louditi | lauditi/ pellicere, allicere, lactare, locken/ heüchlen.

Vábní ptáci | Wábnj ptácy/ ineſcatæ aviculæ, lockvögel.

Vaček | Waček/ m. mantica, f. wetſcher/ m. waydtaſchen. f.

Vaček malý | Waček malý/ visáček | wyſáček/ m. ſacciperium, m. vidulus, i, m. feleyſen/ n. kleiner ſack.

Vachtmistr | Wachtmiſtr/ Hejtman nad Vartýři | Heytman nad Wartýři/ Præfectus Vigilum, Wachtmeiſter. m.

Vačkář | Wačkář/ Měšečník | Měſſečnjk/ crumenarius, Marſupiarius, Sackler/ Taſchner. m.

Váda | Wáda/ f. defectus, m. ein mangel. m.

Váda přirozená na těle | Wáda přirozená na těle/ nævus, i, m. ein maal am Leib. n.

Vaditi se | Waditi ſe/ hádati se | hádati ſe/ contendere, rixari, zancken/ ſtreiten.

Vadnouti | Wadnauti/ Marceſcere, Verwelcken714.

714 tisk chybně: Werwelcken

Vádu neb uhonu mající | Wádu neb vhonu magjcý/ vitioſus, defectuoſus, mangelhafftig. er/ m. e/ f. es/ n.

Vaječník | Wagečnjk/ m. Obeliæ, f. p. Spieß-kuchen. m.

Vaječný žloutek | Wagečný žlautek/ vitellus, eyer dotter. m.

b Vaječný bílek | Wagečný bjlek/ albumen, n. eyer-klar. n.

Váha | Wáha/ f. libra | libra/ f. ſtatera, f. eine waag. f.

Váha studničná | Wáha ſtudničná/ tolleno, m. ſchwenckel. m.

Váhavost | Wáhawoſt/ f. tarditas, cunctatio, f. langſamkeit/ verweilung. f.

Váhavý | Wáhawý/ malátný | malátný/ torpidus, verdroſſen/ faul/ träg/ er/ m. träge/ f. träges/ n.

Vak Formanský | Wak Formanſký/ pera aurigaria, Furmans-taſch. f.

Vak u sedla | Wak v ſedla/ visák | wyſák/ bulga. f. ſattel-taſch. f.

Vak lovecký | Wak loweſký/ aneb | aneb vaček | waček/ aſcopera, waydſack/ m. wetſcher/ m. waydtaſch f.

Vak u sedla | Wak v ſedla/ visák | wiſák/ m. hippopera, f. ſattel-taſch/ f. reüt-taſch. f.

val | wał/ pekařské prkno | pekařſké prkno/ tabula piſtoria, wirckbret/ n. wircktiſch. m.

Valach | Walach/ Honák | Honák/ Valachus, ein Wallacher/ auß der Wallachey.

Valach | Walach/ (kůň) | (kůň) canterius, ſpado, onis, m. verſchnittenes Roß/ Wallach. m.

Valachská země | Walachſká země/ Valachia, Wallachey.

Valaší | Walaſſj/ p. Valachi, daci, aliàs Getæ, die Wallacher.

Valcha | Walcha/ f. Fullonia, Knappenſtuhl. m.

Valchář | Walchář/ Fullo, Walcker/ ein Knap.

Valchářské Řemeslo | Walchářſké Ržemeſlo/ Fullonia, Walcker-Handwerck. n.

Valchovati | Walchowati/ conſtipare, dünn machen/ walcken.

Válčiti | Wálčiti/ bojovati | bogowati/ válku vésti | wálku wéſti/ impugnare, arma movere, bekriegen/ krieg führen.

Válec | Wálec/ m. Cylinder, m. eine Säule.

Válec dřevěnný | Wálec dřewěnný/ volvolus, m. walholtz/ waltze. f.

Válec šifovní | Wálec ſſiffownj/ phalanga, f. eine ſchiff-waltze. f.

Válečná výprava | Wálečná wýprawa/ apparatus bellicus, kriegsrüſtung. f.

Válečník | Wálečnjk/ Bojovník | Bogownjk/ Miles exercitatus, ein Kriegsmann. m.

319a Válečný nástroj | Wálečný náſtrog/ machinæ bellicæ, p. ſturmzeüg/ kriegszeüg. m.

Valenc | Walenc/ Město | Měſto/ Valentia in Hiſpania. Valentz in Spanien.

Válení | Wálenj/ n. volutatio, f. weltzung. f.

S. Valentina nemoc | S. Walentina nemoc/ padoucí nemoc | padaucý nemoc/ psotník dětinský | pſotnjk dětinſký/ morbus caducus, fallende ſucht.

Váleti | Wáleti/ volvere, volutare, waltzen/ weltzen/ walckeren.

Valiti | Waliti/ protendere, fort-ſtoſſen.

Válka | Wálka/ vojna | wogna/ f. boj | bog/ m. bellū, n. krieg. m.

Válka v cizí zemi | Wálka w cyzý zemi/ bellum extremum, außländiſcher Krieg. m.

Válka domácí | Wálka domácý/ vojna | wogna/ bellum domeſticum, einhilmiſcher Krieg/ hauß-krieg. m.

Válka na Moři | Wálka na Moři/ vide bitva na Moři | bitwa na Moři.

Válku vesti | Wálku weſti/ bellare, bellum gerere, kriegführen.

Války | Wálky/ otypky | otypky/ z drobného prútí | z drobného průtj/ p. cremia, p. bundgereiß. n.

valy | waly/ násip | náſyp/ hráz | hráz/ m. agger, m. bollwerck. n.

Vandroky | Wandroky/ tignum longiſſimum, wandruth. f.

Vandrování | Wandrowánj/ n. profectio, f. Reiſe/ f. farth. f.

Vandrovati | Wandrowati/ proficiſci, iter facere, wanderen/ reiſen.

Vandrovník | Wandrownjk/ Příchozí | Přjchozý/ od jinad přišlý | od ginad přiſſlý/ pocestný | poceſtný/ přespolní | přeſpolnj/ advena, m. viator, Frembdling/ Frembder/ Außländer. m.

Vání | Wánj/ n. větrové | wětrowe/ p. flatus, ûs, m. flabrum, n. wehung. f.

Vanna | Wanna/ f. dčber | dčber/ m. ſolium, labrum, n. eine wanne/ ein zuber. m.

Vánoce | Wánoce/ Vánoční Svátky | Wánočnj Swátky/ dies Natalis Chriſti, Natalia, p. Weynacht. f. Chriſttag. m.

Vápenice | Wápenice/ f. Cihelnice | Cyhelnice715/ f. Calcaria, Ziegelhütte/ f. Kalchoffen. m.

715 tisk chybně: Zyhelnice

b Vápeník | Wápenjk/ Calcarius, Kalchbrenner.

Vápno | Wápno/ n. calx, f. kalchſtein/ kalch m.

Vápno nehašené | Wápno nehaſſené/ n. calx viva, ungelöſchter kalch.

Vápno hašené | Wápno haſſené/ n. calx exſtincta, f. gelöſchter kalch. m.

Vápno rozdělané | Wápno rozdělané/ arenatum, n. mörtel von ſand und kalch.

Vápno stlačenými cihlami rozdělané | Wápno ſtlačenými cyhlami rozdělané/ marmoratum, mörtel von marmelſtein und kalch.

Vařené víno | Wařené wjno/ meštrejch | meſſtreych/ m. ſapa, defrutum, geſottener wein.

Vaření | Wařenj/ n. vaření polní | wařenj polnj/ legumen, inis, n. hülſen-frucht/ zugemieß. n.

Vaření zahradní | Wařenj zahradnj/ olus, holus, garten-kraut/ garten-müß, kuchl-ſpeiß. f.

Vařený | Wařený/ coctus, gekocht/ er/ m. gekochte/ f. gekochtes/ n.

Varhanický Instrument | Warhanický Inſtrument/ Inſtrumentum organicum, orgl-ſpiel/ oder Iſterment.

Varhaník | Warhanjk/ m. Organiſta, Orginæda, Orgeniſt/ Orgel-ſchlager716. m.

716 tisk chybně: Orger-ſchlager

Varhany | Warhany/ p. Organum, n. Hydraula, f. eine Orgel. f.

Vařič | Wařič/ Kuchař | Kuchař/ Cocus, Coqvus, Koch. m.

Vaříč Soli | Wařjč Soly/ Solnář | Solnář/ m. Salarius, m. Saltz-ſieder. n.

Vařička | Wařička/ Kuchařka | Kuchařka/ f. Coca, Coqua, Coqvula, f. Köchin. f.

Várka | Wárka/ f. coctura, f. gebreü. n.

Varování se | Warowánj ſe/ fuga, f. meidung. f.

Varovati se | Warowati ſe/ defugere, cavere, fliehen/ meiden.

Varta | Warta/ f. excubiæ, ſpecula, f. die wacht.

Vartýř | Wartýř/ Ponoční | Ponočnj/ Excubitor, Wächter.

vary | wary/ teplice | teplice/ p. thermæ, p. warm-baad. n.

Vášeň | Wáſſeň/ náruživost | náružiwoſt/ zkormoucení mysli | zkormaucenj myſli/ animi perturbatio, anfechtung des gemüths/ gemüths-verwirrung. f.

Vašíř | Waſſjř/ Šlychýř | Sſłychýř/ Lotor, Seyffer/ Ertzwaſcher. m.

320a Vašnivý | Waſſniwý/ patheticus, a, um, zur bewegung717 anläſſig.

717 tisk chybně: zurbewegung

Vašovna | Waſſowna/ f. caput canalis, durchlaß. m.

Váti | Wáti/ dejmati | deymati/ dejchati | deychati/ ſpirare, flare, blaſen/ athmen/ hauchen.

Vatka | Watka/ f. nevod | newod/ m. ſagena, verriculum, zuggarn/ fiſchgarn. n.

Vazač kněh | Wazač kněh/ Kníhař kterýž kníhy váže | Knjhař kterýž knjhy wáže/ Bibliopegus, Compactor, Buchbinder.

Vázaná řeč | Wázaná řeč/ f. ligata oratio, f. gebundene rede. f.

Vázaní | Wázanj/ n. vazba | wazba/ f. religatio, f. das heften.

Vázaní šráku | Wázanj ſſráku/ panty | panty/ tigna obliquè deſcendentia, bant. n.

Vázaný | Wázaný/ svázaný | ſwázaný/ ligatus, compactus, gebunden/ er/ m. gebundene/ f. gebundenes/ n.

Vázati | Wázati/ svázati | ſwázati/ ligare, compingere, binden/ einbinden/ bücher binden.

Vazba | Wazba/ f. ligatura, compactura718, f. der einbund. m.

718 tisk chybně: compactuta

Vazba | Wazba/ f. vězení | wězenj/ n. carcer, m. cuſtodia, f. gefängnuß/ f. kercker. m.

Vazba | Wazba/ kterouž trámy viží | kterauž trami wižj/ ſubſcus, dis, zuſamfigung der balken.

Vážení | Wáženj/ m. æſtimatio, f. ſchätzung. f.

Vážení nálezu | Wáženj nálezu/ n. cognitio, f. bekantnuß. f.

Vážení | Wáženj/ n. ponderatio, f. wegung. f.

Vážiti | Wážiti/ ponderare, wägen.

Vážiti vodu | Wážiti wodu/ táhnouti vodu | táhnauti wodu/ haurire, extrahere aquam, waſſer ſchöpfen.

Vážiti | Wážiti/ mnoho vážiti | mnoho wážiti/ æſtimare, hoch-ſchätzen, viel achten/ gros achten.

Vážiti | Wážiti/ málo sobě vážiti | málo ſobě wážiti/ vilipendere, wenig achten.

Vážiti | Wážiti/ hrubě píti | hrubě pjti/ haurire, potare, ſauffen.

Vážky | Wážky/ p. váha | wáha/ f. bilanx, f. kleine waag.

Vážky na zlato | Wážky na zlato/ trutina monetaria, gold-waag. f.

b Vážná mince | Wážná mince/ numus juſti ponderis, gewichtige müntz.

Vážně | Wážně/ přísně | přjſně/ graviter ſeverè, ernſtlich/ ernſthafft.

Vážnost | Wážnoſt/ f. æſtimatio, f. authoritas, f. achtung. f.

Vážnost | Wážnoſt/ přísnost | přjſnoſt/ f. gravitas, ſeveritas, f. ernſt. m.

Vážnost mince | Wážnoſt mince aneb | aneb platnost | platnoſt/ f. valor, m. der werth einner müntz.

Vážný | Wážný/ těžký | těžký/ ponderoſus, gewichtig/ er/ m. gewichtige/ f. gewichtiges/ n.

Vážný | Wážný/ Ouředník nad váhou | Auřednjk nad wáhau/ libripens, zygoſtata719, Waagmeiſter. m.

719 tisk chybně: zygoſlata

Vážný Muž | Wážný Muž/ přísný | přjſný/ Vir gravis, ſeverus, ernſthaffter Mann.

Vážný chleba | Wážný chléba/ Ouředník nad Pekaří | Auřednjk nad Pekařj/ ædilis Carcalis, Brod-wäger. m.

V čas | W čas/ tempeſtivè, zu rechter zeit/ zeitlich.

Včela | Wčela/ Včelička | Wčelička/ f. Apis, Apicula, f. eine Biene/ Imme/ f. Bienlein. n.

Včelář | Wčelář/ Apiarius, Bienenwarter. m.

Včelní komůrka | Wčelnj komůrka/ voština | woſſtina/ loculamentum, n. bieneſtock. m.

Včelnice | Wčelnice/ oul včelní | auł wčelnj/ apiarium, alvearium, n. biene-ſtock. m.

Včelník | Wčelnjk/ kdož se včelami obírá | kdož ſe wčelami objrá/ a je opatruje | a ge opatruge/ Apiarius, Mellarius, Bienehalter/ Bienemann. m.

Včely mladé | Wčely mladé/ apum ſoboles, junge biene.

Včely robotné | Wčely robotné/ kteréž kvíti zbírají | kteréž kwjti zbjragi/ a snášejí | a ſnáſſegj/ nosičky | noſyčky/ apes operariæ, gerulæ, Arbeiter/ Zuträger/ Bienen.

Včely oulní | Wčely aulnj/ plastnice | plaſtnice/ fictrices, hönig-macherin. f.

Včerá | Wčerá/ hæſternâ die, hæri720, geſtern/ geſtriges Tages.

720 tisk chybně: hæti

Vcházení | Wcházenj/ n. vchod | wchod/ m. ingreſſus, introitus, ûs, m. eingang. m.

Vcházeti | Wcházeti/ ingredi, intrare, eingehen.

Vdání | Wdánj/ ſtatus matrimonij ex parte fæminei ſexus, heyrath. f.

321a Vdáti | Wdáti/ zasnoubiti Pannu | zaſnaubiti Pannu, natum elocare, eine Tochter außſtatten/ verheyrathen.

Vdávati se | Wdáwati ſe/ ducere ſponſum, verheyrathen/ wann die Iungfrauen heyrathen.

Vdavky | Wdawky/ vide smlouvy svadební | ſmlauwy ſwadebnj.

Vděčně přijímati | Wděčně přigjmati/ æquo animo accipere, für gut annehmen.

Vděčnost | Wděčnoſt/ vděčná mysl a srdce | wděčná myſl a ſrdce/ gratitudo f. gratus animus, danckbarkeit. f.

Vděčný | Wděčný/ á | á/ é | é/ gratus, a, um, danckbar/ er/ m. danckbare/ f. danckbares/ n.

Vděk učiniti | Wděk včiniti/ gratificari, guts thun/ ein gefallen thun.

Vdole | Wdole/ zespod | zeſpod/ infra, drunten/ unterſich.

Vdova | Wdowa/ f. Vidua, f. wittfrau/ wittib. f.

Vdovec | Wdowec/ Viduus, wittwer/ wittmann.

Věc | Wěc/ f. res/ f. ſach/ f. ein ding. n.

Věc neslýchaná | Wěc neſłýchaná/ res inaudita, unerhörte ſach.

Věc vyřízená | Wěc wyřjzená/ negotium, geſtum, verrichte ſach/ handl. m.

Věc právem rozezná | Wěc práwem rozezná/ res judicata, eine ſach mit Recht erkannt.

Věc přisouzená | Wěc přiſauzená/ rozsudek | rozſudek/ m. resolucí | reſolucy/ f. judicatum, i, n. das durch die Richter erkannt iſt.

Věc příční | Wěc přjčnj aneb | aneb křížová | křjžowá/ vena tranſverſa, zwerggang. m. (in bergwerck.)

Večer | Wečer/ veſper, ris, m. abend/ m. veſper-zeit/ f. veſpertinum tempus, n.

Večeřadlo | Wečeřadlo/ n. Cœnaculum, n. der Saal da man iſſet.

Večeře | Wečeře/ f. cœna, f. nachtmahl/ n. nachteſſen. n.

Večeře chatrná | Wečeře chatrná/ cœna hecates, ſchlechte mahlzeit.

Večeře nákladná | Wečeře nákladná/ slavný Pankét | ſlawný Pankét/ cœna opipara, köſtliches maal.

Večeře Páně | Wečeře Páně/ Cœna Domini, Abendmahl Chriſti. n.

b Večeřeti | Wečeřeti/ coenare, zu nacht eſſen/ abends ſpeiſen.

Večerní | Wečernj/ veſpertinus, abends.

Věchet | Wěchet/ ſtramentum, n. wiſch/ ſtrowiſch. m.

Věčná pokuta | Wěčná pokuta/ věčná smrt | wěčná ſmrt/ mors, pœna externa, ewiger Todt.

Věčně | Wěčně/ in æternum, ewiglich.

Věčnost | Wěčnoſt/ f. věčný čas | wěčný čas/ ævum, n. æternitas, f. ewigkeit/ immerwehrnde zeit.

Věčný | Wěčný/ m. á | á/ f. é | é/ n. æternus, ewig/ er/ m. ewige/ f. ewiges/ n.

Věci nepodobné k víře | Wěcy nepodobné k wjře/ nespůsobné | neſpůſobné/ abſurda, abſona. ungeräumte Ding.

Věci rozsouzené | Wěcy rozſauzené/ ortelované | ortelowané/ res judicatæ, ding mit urtheil erkannt.

Věda učiniti | Wěda včiniti/ ſciens facere, wiſentlich-thuen.

Vedení pilné | Wedenj pilné/ exquiſita tractatio, ſpitzfindigkeit. f.

Vedení vody | Wedenj wody/ aqualegium, n. aquæductus, m. waſſergang/ m. waſſerleitung f.

Věderce | Wěderce/ vědýrko | wědýrko/ n. urna, ſitula, kübel. m.

Věderce vody svěcené | Wěderce wody ſwěcené/ aquiminarium. n. weihkeſſel. m.

Věděti | Wěděti/ vědomost míti | wědomoſt mjti/ ſcire, noſcere, wiſſen/ wiſſenſchafft haben/ kennen.

Vědomí | Wědomj/ povědomost | powědomoſt/ f. ſcientia, notitia, f. wiſſenſchafft. f.

Vědomost | Wědomost/ notitia, ſcientia, f. wiſſenſchafft. f.

Vědomý | Wědomý/ povědomý | powědomý/ ſciens, gnarus, wiſſend/ erfahren/ er/ m. erfahrne/ f. erfahrenes/ n.

Vedro | Wedro/ parno | parno/ horko | horko/ ardor, æſtus, brunſt/ hitz/ wärm. f.

Vědro | Wědro/ n. Urna, f. Eymer. m.

Vědyrko | Wědyrko/ vide věderce | wěderce.

Vejboj | Wegbog/ n. invaſio, gewaltſamer anlauff.

Vejce | Wegce/ n. vaječko | wagečko/ n. ovum, n. Ey. n.

Vejce jalové | Wegce galowé/ větrné | wětrné/ ovum viritum 322a hypenemium, wind-ey/ darauß nichts mag gebrühet werden.

Vejce kancové | Wegce kancowé/ polimentum porcinum, außgeſchnittene ſäuhoden.

Vejce měké | Wegce měké/ ova mollia, p. weichgeſottene Eyer. p.

Vejce tvrdá | Wegce twrdá/ ova cocta, p. hartgeſottene Eyer. p. harte Eyer. p.

Vejce žabí | Wegce žabj/ ova ranarum, froſchleich. n.

Věje vítr | Wěge wjtr/ ventus flat, ſpirat, der wind wehet/ blaſet.

Věječka | Wěgečka/ f. ventilabrum721, n. wurffſchauffel. f.

721 tisk chybně: vantilabrum

Vejhrada | Weyhrada/ compenſatio, erſetzung.

Vějice lepová na ptáky | Wěgice lepowá na ptáky/ vějičko | wěgičko/ n. calamus, m. arundo, f. leimruth. f.

Vějice | Wěgice/ lopata vějící | łopata wěgjcý/ ventilabrum, n. wurff-ſchauffel. f.

Co vejše jest | Co wegſſe geſt/ quod ſupra eſt, was drüber iſt.

Vejminka | Wegminka/ vide vejminka | weyminka.

Vejstupek | Wegſtupek/ vide vejstupek | weyſtupek.

Vejtržnost | Wegtržnoſt/ vide vejtržnost | weytržnoſt.

Vehnati | Wehnati/ compellere, hinein jagen.

Vehnati loď do portu | Wehnati loď do portu/ navim in portum appellere, das ſchiff in Hafen anlenden.

Věk | Wěk/ m. starost | ſtaroſt/ f. ævum, ſeculum, welt-alter/ n. ewigkeit. f.

Věk dětinský | Wěk dětinſký/ dětinství | dětiňſtwj/ n. infantia, f. kindheit/ f. kinds-Iahren p.

Věk dlouhý | Wěk dlauhý/ život dlouhý | žiwot dlauhý/ longævitas, f. langes Leben. n.

Věk mladý | Wěk mladý/ mladost | mladoſt/ f. adoleſcentia, f. Iugend. f.

Věk mužský | Wěk mužſký/ ætas virilis, das mannliche alter.

Věk starý | Wěk ſtarý/ starost | ſtaroſt/ f. ſenectus, f. ſenium, n. das hohe Alter.

Věk člověka | Wěk člowěka/ ætas, f. das Alter.

Věkem sešlá žena | Wěkem ſeſſlá žena/ baba | baba/ stará žena | ſtará žena/ anus, vetula, alts weib/ alte Frau.

Velbloud | Welblaud/ m. Camelus, ein Cameel/ m. Camel-thier. n.

b Velbloud | Welblaud/ provaz kotevní | prowaz kotewnj/ Camelus, Ancker-ſeyl. n.

Vele | Wele/ rumpál | rumpáł/ m. ſucula, f. well-baum/ rennbaum. m.

Velebiti | Welebiti/ venerare. würdigen/ hochachten.

Velebná Svátost | Welebná Swátoſt/ Venerabile Sacramentum, das Hochwürdige Sacrament.

Velebně | Welebně/ důstojně | důſtogně/ slavně | ſlawně/ ſplendidè, amplè. herrlich/ fürtreflich.

Velebnost | Welebnoſt/ Důstojenství | Důſtogenſtwj/ Magnificentia, Majeſtas, Herrlichkeit/ Hochheit/ würdigkeit. f.

Velebný | Welebný/ důstojný | důſtogný/ inclytus, inſignis, venerabilis, herrlich/ fürtrefflich.

Veleslaviti se | Weleſlawiti ſe/ f. magnificare, hoch-preiſē.

Veleslavnost | Weleſlawnoſt/ f. amplitudo, f. löblichkeit.

Veleslavný | Weleſlawný/ ampliſſimus, löblich/ er/ m. löbliche/ f. löbliches/ n.

Veleti | Weleti/ jubere, gebieten.

Velice vážiti | Welice wážiti/ magni æſtimare, groß-achten.

Veličeti | Weličeti/ množiti se | množiti ſe/ majorem fieri, gröſſer werden.

velíčiti | weljčiti/ veleslaviti | weleſlawiti/ Majorem facere, gröſſer machen.

velicí Páni | welicy Páni/ Uřednici Zemští | Vřednicy Zemſſtj/ Magnates, groſſe Herren.

velicí provazové šifovní | welicy prowazowé ſſiffownj/ rudentes, groſſe Schiff-ſeyl.

velicí zubové | welicy zubowé/ dentes genuini, intimi, hinderſten/ innerſten zähne.

veliká bečka | weliká bečka/ velký sud | welký ſud/ cadus, culpa, groſſes faß.

veliká káď | weliká káď/ lacus. m. ein waſſer-kaſt/ m.

veliká kníha | weliká knjha/ volumen, opus, groſſes buch groſſes werck.

veliká kost stehna | weliká koſt ſtehna/ radius, das groſſe rohr-bein.

veliká locika | weliká locyka/ lactuca ſeſſilis, botica, groſſer lattich.

323a veliká Noc | weliká Noc/ Paſcha, f. dies Paſchalis, Oſter-Tag. m.

veliká pila s hrubými zuby | weliká pila s hrubými zuby/ dentata ſerra, runcina, groſſe ſäg.

veliká svíně mořská | weliká ſwjně mořſká/ orea, f. großmeer-ſchwein. n.

veliká vlna na vodě | weliká wlna na wodě/ fluctus decumanus, groſſe wällen.

veliká Zvěř | weliká Zwěř/ litá Zvěř | litá Zwěř/ šelma | ſſelma/ f. beſtia, bellua, groß und grauſam thier.

veliké postavy | weliké poſtawy/ vysoký | wyſoký722/ urostlý | vroſtlý/ procerus, gerod vom Leib.

722 tisk chybně: wyſoky

veliké prostranství | weliké protranſtwj/ vaſtiſſimum ſpatium, groſſer wetter raum.

velikočinnost | welikočinnoſt/ f. magnificentia, f. grosthätigkeit. f.

velikočinný | welikočinný/ magnaficus, a, um, grosthätig/ er/ m. grosthätige/ f. grosthätiges/ n.

velikomocnost | welikomocnoſt/ potentia, großmächtigkeit.

velikomocný | welikomocný/ magni potens, großmächtig. er m.723. e/ f. es n.

723 tisk chybně: w

velikomyslnost | welikomyſlnoſt/ f. magnanimitas, großmüttigkeit. f.

velikomyslný | welikomyſlný/ sdrnatý | ſdrnatý/ magnanimus, großmüthig/ hertzhaffter/ er/ e/ es.

velikonoční | welikonočnj/ Paſchalis, Oeſterlich.

velikost | welikoſt/ hrubost | hruboſt/ f. magnitudo, f. gröſſe. f.

veliký | weliký/ hrubý | hrubý/ á | á/ é | é/ magnus, a, um, groß/ groſſer/ m. groſſe/ f. groſſes/ n.

veliký bahník | weliký bahnjk/ orcynus, groſſe thunin.

veliký dčbán | weliký dčbán/ amphora, groſſer krug. m.

veliký hlad | weliký hlad/ inedia, fames, f. groſſer hunger.

veliký smích | weliký ſmjch/ chechtání | chechtánj/ n. cachinnus, riſus ſolutus, groß gelächter.

veliký kus | weliký kus/ dělo | dělo/ bronteum, groß ſtuck.

veliký Obraz | weliký Obraz/ socha | ſocha/ coloſſus, groß bild. n.

veliký Pátek | weliký Pátek/ Paraſceves dies, Charfreytag. m.

b veliký pozemský statek | weliký pozemſký ſtatek/ latifundium, weites feld-gut. n.

veliký prst | weliký prſt/ prostřední | proſtřednj/ medius digitus infamis, verpus, mittel oder groß finger.

veliký roháč | weliký roháč/ cataractes, merges magnus ſcharb/ ſeemer. m.

velmi | welmi/ náramně | náramně/ příliš | přjliſs valdè, vehementer, ſehr/ hefftig/ überdiemaſſen.

velmi prostě | welmi proſtě/ ſimpliciſſimé ſehr ſchlecht.

velmi veliký | welmi weliký/ nad míru veliký | nad mjru weliký/ náramně veliký | náramně weliký/ permanus, grandis, ingens, mächtig groß/ überdiemaſſen groß.

velryb | welryb/ Cetus, Balena, wallfiſch. m.

vemeno | wemeno/ vejmě | wegmě/ n. cecky hovadské | cecky howadſké/ vymě | wymě/ ubera, eyter des viehs.

vemeno svínské | wemeno ſwjnſké/ ſumen, ſäu-eyter/ ſau-tutten.

ven | wen/ vně | wně/ extra, foris, foras, drauſſen/ hinauß.

věnček | wěnček/ věnec | wěnec/ m. ſertum, corolla, f. krantzel/ n. ein krantz. m.

věnečné byliny | wěnečné byliny/ coronariæ herbæ, krantz-kräuter. p.

venku | wenku/ vně | wně/ foris, drauſſen.

věno | wěno/ n. dos, f. morgen-gab/ ehe-ſteüer. f.

ventyl v trubách | wentył w trubách/ forticula, f. wentel-tröhrlein.

venuše | wenuſſe/ Krasopaní | Kraſopanj/ Venus, f. der ſtern Veneris.

vepř | wepř/ m.svině | ſwině724/ f. porcus, ſus, m. ſau/ f. ſchwein. n.

724 tisk chybně: ſmině

vepř divoký | wepř diwoký/ aneb | aneb svíně divoká | ſwjně diwoká/ aper, wildſchwein. n.

vepř krmný | wepř krmný/ na sádlo chovaný | na ſádlo chowaný/ porcus ſaginatus, maſt-ſchwein. n.

vepř neřezaný | wepř neřezaný/ kanec | kanec/ verres, majalis eber. m.

vepř uhřivý | wepř vhřiwý/ ſus grandinoſus, finichtſchwein. n.

vepřík | wepřjk/ m. prase | praſe/ n. prasátko | praſátko/ n. por324acellus, nefrens, farckl, junges ſchweinl. n.

vepřová polta | wepřowá polta/ ſuccidia, f. ſeyten-ſpeck. m.

vepřové maso | wepřowé masſo/ ſuilla, caro porcina, ſchweinefleiſch. n.

vepřové plece | wepřowé plece/ perna, f. ſchwein/ hamme/ ſchincke. m.

vepřový | wepřowý725/ svinský | ſwinſký/ ſuillus, ſäuiſch/ ſchweinen/ er/ m. ſchweinene/ f. ſchweinenes/ n.

725 tisk chybně: wepřowy

vepsati | wepſati/ zapsati | zapſati/ inſcribere, einſchreiben.

verbena | werbena/ (bylina) | (bylina) Sagmen, Verbena, f. Eyſen-kraut. n.

verbovati | werbowati/ zbírati vojsko | zbjrati wogſko/ milites conſcribere, werben/ Volck annehmen.

věrduňk | wěrduňk/ čtvrt libry | čtwrt libry/ quadrans, viertlpfund.

veřeje | weřege/ poſtis, m. thürpfoſt. f.

veřejně | weřegně/ in genere, insgemein.

veřejný hák | weřegný hák/ stěžeje | ſtěžege/ cardo, dinis, m. angel/ thür-angel. f.

věřící list | wěřjcý liſt/ literæ honorandæ, credentiales, Credentz-brief. m.

věřitel | wěřiteł/ m. Creditor, m. Glaubiger. m.

věřiti | wěřiti/ Credere, glauben.

věrně dělati | wěrně dělati/ ex fide agere, fideliter agere, treülich handlen.

věrní | wěrnj/ věřící | wěřjcý/ fideles, credentes, die Glaubigen.

věrnost | wěrnoſt/ víra | wjra/ f. fides, f. treüheit/ f. treü und glaub. m.

věrný | wěrný/ fidelis, getreü/ er/ m. getreüe/ f. getreües/ n.

verš | werſs/ m. poêma, n. carmen, n. verſus, m. ein Reim/ ein werß. m.

veršovec | werſſowec/ veršovník | werſſownjk/ m. Poëta, m. ein Poet/ wersmacher. m.

verštat | werſſtat/ m. Dílnice | Djlnice/ f. Dílna | Djlna/ f. Officina, f. werckſtatt. f.

verštat hrnčířský | werſſtat hrnčiřſký/ dílna hrnčířská | djlna hrnčiřſká/ figlina, Haffner werckſtatt. f.

verštatní Řemeslník | werſſtatnj Ržemeſlnjk/ kterýž své řemeslo sedě dělá | kterýž ſwé řemebſlo ſedě dělá/ Sedentarius, der zu der Arbeit ſitzen muß.

věrtel | wěrtel/ m. modiolus, m. ein viertl. n.

ves | wes/ vesnice | weſnice/ f. Pagus, m. ein Dorff/ n. ein Fleck. m.

veš | weſs/ f. pediculus, m. ein lauß. f.

veselá hra | weſelá hra/ kratochvíle | kratochwjle/ Komedie | Komedye/ f. Comœdia, f. luſtiges ſpiel/ Comedi. f.

veselí svadební | weſelj ſwadebnj/ ritus, nuptiarum, hochzeit/ hochzeit-gepräng/ n. heyraths-gepräng. n.

veselí mladé | weſelj mladé/ druhý den svadby | druhý den ſwadby/ repotia, nachhochzeit. f.

veseliti se | weſeliti ſe/ lætificare, gaudere. ſich erfreüen/ frölich machen.

veselo | weſelo/ amœnum, jucundum, luſtig frölich.

veselost | weſeloſt/ dobromyslnost | dobromyſlnoſt/ f. hilaritas, f. frölichkeit/ luſtigkeit. f.

veselý | weſelý/ radostný | radoſtný/ hilaris, lætus, frölich/ luſtig/ er/ m. luſtige/ f. luſtiges/ n.

veslář Plavec | weſlář Plawec/ Remex, Ruder-knecht.

veslem táhnouti | weſłem táhnauti/ remigare, rudern.

veslo | weſlo/ n. remes, m. ein Ruder. n.

veslo rybářské | wesło rybářſké/ bidlo | bydlo/ contus, pertica, f. fiſcherſtang. f.

veslování | weſlowánj726/ vesly tažení | wesly taženj/ remigatio, remigium727, n. Ruderung. f.

726 tisk chybně: wyſlowánj

727 tisk chybně: temigium

veslovati | weſłowati/ remigare, ruderen.

vesměš | weſměſs/ promiscuè, ohn unterſcheid.

vesní | weſnj/ vesnický | weſnycký/ paganus, dorffiſch.

vespolek | weſpolek/ invicem, einander.

vesterejch | weſtereych/ Auſtraſia, Metzer-biſtumb/ weſterreich.

vestfal | weſtffał/ Weſtphalus, weſtphälinger.

vestfalská Země | weſtffalſká Země f. / Weſtphalia, weſtfalien. n.

vesti | weſti/ voditi | woditi/ ducere, führen.

vesti handl | weſti handł/ commercia exercere, handlung treiben.

vesti obchod | weſti obchod/ quæſtum facere, gewerb treiben.

325a vesti práci | weſti prácy/ ad labores urgere, zur Arbeit anführen.

vesti sobě hovadský | weſti ſobě howadſky/ brutè baccari, viehiſcher weiſe ſchwermen.

veš | weſs/ f. pediculus, m. eine laus.

věšeti | wěſſeti/ ſuſpendere, aufhencken.

veška zákožní | weſſka zákožnj/ acarus, i, m. rettließ/ mülben/ f. miteſſer. m.

veškeren | weſſkeren/ univerſus, gantzer/ e/ es/

věštkyně | weſſkyně/ f. Hadačka | Hadačka/ f. Saga, f. wahrſagerin. f.

věštec | wěſſtec/ hadač | hadač/ Sortilegus, m. weiſſager. m.

veta | weta/ již jest po něm veta | giž geſt po něm weta. actum eſt de eo, es iſt mit ihm verlohren.

veta | weta/ náhrada | nahrada/ odměna | odměna/ f. compenſatio, f. geltung/ vergleichung. f.

veteš | weteſs/ starý flek | ſtarý flek/ veteramentum, i, n. ſchuh-fleck. m.

vetešník | weteſſnjk/ kdož staré hadry na Tarmarce prodává | kdož ſtaré hadry na Tarmarce prodáwá/ veteramentarius, mango, alt-gewandter/ Tandler. m.

větev | wětew/ f. Ratolest | Ratoleſt/ f. ramus, m. ein Aſt. n.

vetnouti | wetnauti/ raniti | raniti/ infligere, treffen.

vetovati | wetowati/ založiti se | založiti ſe/ certare, wetten.

větřiček | wětřiček/ m. větřík | wětřjk/ m. aura, f. lufftlein. n.

větrník | wětrnjk/ vinklák | winklak/ machina ſpiritalis, windmühle/ f. windfang. m.

větrný | wětrný/ ventoſus, wind/ windig/ e/ es/

větru zbouření | wětru zbauřenj/ vicher | wycher/ vertex, wirbl-wind. m.

větší | wětſſj/ major, gröſſer/ gröſſere/ gröſſeres.

větší kročej | wětſſj kročeg aneb | aneb krok | krok/ paſſus, ſchritt von fünff ſchuhen.

větší sud | wětſſj ſud/ cupa capacior, weiteres gefäß.

větvička | wětwička/ f. ramuſculus, m. äſtlein. n.

větvový | wětwowý/ frondeus, äſtig/ laublicht/ von lauber.

veveřice | weweřice/ veverka | wewerka/ f. ſciurus, m. eichhorn/ eichhörnlein. n.

vejberčí | weyberčj/ Celný | Celný/ Quæſtor, Publicanus, Zölner/ Einnehmer. m.

b vejboj | weybog/ m. impetus, m. anlauff. m.

vejdělek | weydělek/ m. lucrum, n. außbeuth/ f. gewin. m.

vejhost dáti spolkům | weyhoſt dáti ſpolkům/ communioni renunciare, die gemeinſchafft aufkündigen.

vejklad | weyklad/ m. explicatio, f. die auslegung.

vejkladný | weykladný/ exegeticus, erklärend/ er/ m. erklärende/ f. erklärendes/ n.

vejložek | weyložek/ m. lacinia, f. aufſchlag. m.

vejmelek | weymelek/ užitek | vžitek/ m. emolumentum, n. vortheil/ m. metzkorn der müller.

vejmínka | weymjnka/ f. exceptio, außnehmung. f.

vejmluva | weymluwa/ f. excuſatio, f. außred. f.

vejmluvnost | weymluwnoſt/ f. eloquentia, f. beredſamkeit. f.

vejpad nečistoty | weypad nečiſtoty/ záchod | záchod/ cloaca, f. ehgrub/ miſtgruben. f.

vejpověd | weypowěd/ f. edictum, n. außſpruch. m.

vejpis na čisto | weypis na čiſto/ m. complementum in mundo, reine abſchrifft.

vejprosky | weyproſky/ p. erogationes, ausbietung. f.

vejr | weyr/ m. Dyměje | Dyměge/ Bubo, m. Uhu. m. (ein nacht-Vogel.)

vejražek váhy | weyražek wáhy/ momentum, außſchlag des gewichts.

vejražek žitný | weyražek žitný/ fanna primaria, fürſchlag.

vejroční Svátkové | weyročnj Swátkowé/ stálý a neměnitedlný Svátky | ſtálý a neměnitedlný Swátky/ Feſta immobilia, geſetzte und gewiſſe Feyertäge.

vejsada | weyſada/ Str. L. X. | Str. L. X. Privilegium, befreyung/ f. begnädigung. f.

vejsadný | weyſadný/ á | á/ é | é/ Privilegiatus, a, um, befreyt/ begnädigt/ deſtinatus, a, um, verordnet/ er/ m. verordnete/ f. verordnetes/ n.

vejskání | weyſkánj/ n. jubilum, n. das juchtzen.

vejskati | weyſkati/ jubilare, juchtzen.

vejslovný | weyſlowný/ articulatus, deütlich/ er/ m. teütliche/ f. teütliches/ n.

vejsluní | weyſlunj/ apricum, Sonnen-ſchein. m.

326a vejstraha | weyſtraha/ comminatio,728 f.729 warnung. f.

728 v tisku bez interpunkce

729 v tisku: 9.

vejstřelek | weyſtřelek/ germen, inis, n. junge ſchößling/ ſommer-latten. f.

vejstupek | weyſtupek/ m. (střecha | ſtřecha/ f.) ſuggrundia, orum, n. p. vordach. n.

vejstupek | weyſtupek/ hřích | hřjch/ m. delictum, n. fehler/ m. miſſethat. f. übertrettung. f.

vejš | weyſs/ altiùs, höcher.

vejt | weyt/ (bylina) | (bylina) glaſtum, n. iſatis, tis, f. wedkraut. n.

vejtah | weytah/ m. epitome, n. begrieff. m.

vejti | weyti/ ululare, heülen.

vejtržně | weytržně/ protervè, procaciter, frech/ trotziglich.

vejtržnost | weytržnoſt/ f. vis privata, frewel. m.

vejvažek | weywažek/ m. ſuperpondium, n. übergewicht/ n. außſchlag. m.

vejvoda | weywoda/ m. Hejtman | Heytman/ Dux, Hertzog/ Haubtmann. m.

vejvodství | weywodſtwj/ n. Ducatus, ûs, m. Hertzogthun. m.

věž | wěž/ věže | wěže/ f. turris, f. ein thurn. m.

vězeň | wězeň/ m. captus, captivus, gefangener. m.

vězení | wězenj/ n. žalář | žalář/ m. šatlava | ſſatlawa/ f. Carcer, m. gefängnuß. f.

vězeti | wězeti/ uváznouti | vwáznauti/ hærere, ſtecken.

věžník | wěžnjk/ domácí pes | domácý pes/ Canis vilaticus, vel domeſticus, hauß-hund. m.

vězňové | wězňowé/ zajatí | zagatj/ p. Captivi, p. die gefangene. p.

vjíti | wgjti/ introire, intrare, hineingehen/ eingehen.

vjíti v milost | wgjti w miloſt/ gratiam inire, gnad und gunſt erlangen.

vjíti v známost | wgjti w známoſt/ innoteſcere, bekandt werden.

vhod učiniti | whod včiniti/ commodare, gratificari, zum willen ſeyn/ willfahren.

víc | wjc/ více | wjce/ víceji | wjcegj/ magìs, plus, amplius, mehr/ drüber.

vicher | wicher/ Turbo, m. Vortex, m. wirbel. m. b windsbraut/ windwirbel/ waſſerwirbel. m.

vicher ohnivý | wicher ohniwý/ Oheň Nebeský | Oheň Nebeſký/ kterýž z povětří dolu padá | kterýž z powětřj dolu padá/ turbo igneus, feüer das herunder fält auß der Lufft.

vičko | wičko/ viko | wiko/ n. operculum, ein deckel. m.

vičko oka | wičko oka/ cilium, n. die wimperm ob den augen.

vidoucí | widaucý/ vidomý | widomý/ viſu præditus, videns, ſehend.

vidourek | widaurek/ kdož má oči maličké | kdož má oči maličké/ lucinus, qui parvos habet oculos, ocella, kleinaugig.

vidědlný | widědlný/ viditedlný | widitedlný/ viſibilis, ſichtbahr.

videlijk | wideligk/ převržení | přewrženj aneb | aneb obrácení Sacuňku | obrácenj Sacuňku/ commiſſuræ inverſæ, Widerberſtige abſätz in Bergwerck.

Vídeň | Wjdeň/ (Město) | (Měſto) Vienna, f. Wienn in Oeſterreich/ Kayſ: Reſidentz.

vidění | widěnj/ n. viſio, onis, f. erſcheinung. f.

vidění hrozné | widěnj hrozné/ obluda | obluda/ ſpectrum, n. ein geſpenſt. n.

viděti | widěti/ hleděti | hleděti/ videre, aſpicere, ſehen/ ſchauen.

vidědlný | widědlný/ viſibilis.

vidle | widle/ furca, f. gabel. f.

vidle obílné | widle objlné/ merga, f. korngabel. f.

vidle hnojné | widle hnogné/ furca fimaria, miſtgabel. f.

vidličky | widličky730/ p. fuſcinula, f. gabl/ f. gabelein. n.

730 tisk chybně: midličky

vidličky tenetní | widličky tenetnj/ vari, cervi, netz-gabel. f.

vidly | widly/ rohatiny | rohatiny/ furca, f. gabel. f.

viklati se | wiklati ſe/ motati se | motati ſe/ titubare, vacillare, wancken/ ſchwancken.

viko | wiko/ n. operculum, m. ein deckel. m.

vikyř | wikyř/ Arkýř | Arkýř/ m. Podium, i, n. ein Ercker. m.

vilnost | wilnoſt/ chlípnost | chlipnoſt/ f. laſcivia, f. ſalacitas, f. luxuria, f. gailheit. f.

vilný | wilný/ chlípný | chlipný/ laſcivus, ſalax, gail/ unkeüſch/ er/ m. unkeüſche f. unkeüſches/ n.

vinna | winna/ f. hřích | hřjch/ m. provinění | prowiněnj/ n. crimen, culpa, f. laſter/ n. ſchuld. f.

327a vína zbírání | wjna zbjránj/ n. zbírka | zbjrka/ f. vindemia, f. weinleſen. n. Weinleſung/ f.

vinař | winař/ vincour | wincaur/ Vinitor, Rebmann/ weiner/ weinhauer. m.

vinouti | winauti/ inectere, zuſammen faſſen/ winden/ wicklen.

vinice | winice/ f. Vinea, f. weingarten. m.

viniti | winiti/ obviniti | obwiniti/ accuſare, culpare, beſchuldigen/ anklagen.

viničná tyčka | winičná tička/ pedamen, wein-ſtecken. m.

vínko | wjnko/ drobet málo vína | drobet málo wjna/ villum, weinlein/ wenig wein.

vinna | winna/ f. provinění | prowiněnj/ n. noxa, culpa, f. ſchuld. f.

vinná flaše | winná flaſſe/ ſeria, f. weinflaſchen. f.

vinná Ratolest | winná Ratoleſt/ Palmes, Rebſchoß. m.

vinné loubí | winné laubj/ keř na loubí vedený | keř na laubj wedený/ vodry | wodry/ vitis pergulana, rebſtock an lauben/ rebbogen.

vinniti | winniti/ žalovati | žalowati/ accuſare, anklagen.

vinný | winný/ obviněný | obwiněný/ pohnaný | pohnaný/ obeslaný | obeſlaný/ reus, ſons, ſchuldig/ beklagte. m.

vinný červ | winný čerw/ revový | rewowy/ convolvus, volvox, volucra, rebwurm. m.

vinný komár | winný komár/ culex vinarius, wein-mucken. f.

vinný kmen | winný kmen/ vinný keř | winný keř/ vinná rýva | winná rýwa/ vitis, f. wein-ſtock/ rebſtock. m.

vinný list | winný liſt/ pampinus, reblaub/ n. weinblat. n.

vinný molek | winný molek/ ožralec vína | ožralec wjna/ kdož rád víno pije | kdož rád wjno pige/ vinolentus, weinſauffer.

vinný sud | winný ſud/ dolium, n. weinfas/ n.

víno | wjno/ n. vinum, n. wein/ m.

víno lahodné | wjno lahodné/ vinum dulce, ſüſſer-wein.

víno mnoholeté | wjno mnoholeté731/ staré | ſtaré/ vetus vinum, vetulum, n. alter wein.

731 tisk chybně: mnoholéte

víno nestočené | wjno neſtočené/ na droždí | na droždj/ víno od čepu | wjno od čepu/ vinum doliare, vinum de dolio, de cupa, neuer wein/ der nit abgezogen iſt von häffen.

b víno nesilné | wjno neſylné/ lehké | lehké/ bez kořeně | bez kořeně/ invalidum vinum, ſchwacher wein.

víno nové | wjno nowé/ mladé víno | mladé wjno/ vinum novum732, neüer wein/ junger wein.

732 tištěno se zkratkou

víno pálené | wjno pálené/ vinum aduſtum, gebrandter wein.

víno pelynkové | wjno pelinkowé/ abſinthites, wermutwein. m.

víno plané | wjno plané/ labruſca, wilder rebſtock.

víno řecké | wjno řecké/ rozinky | rozynky/ uva paſſa, roſinlein/ roſinen/ meertraubl/ weinberl.

víno rosolovaté | wjno roſolowaté/ vinum mucidum, konichter wein.

víno samoteč | wjno ſamoteč/ kteréž z šlapaných hroznů teče | kteréž z ſſlapaných hroznů teče/ protropum, der vorlaaß.

víno z oseče | wjno z oſeče/ víno zadní | wjno zadnj/ vinum ſecundarium, tröſterwein. m.

víno tlačené | wjno tlačené/ presované | preſowané/ vinum tortivum, kelter-wein. m.

víno na hrozních vařené | wjno na hrožnjch wařené/ vinum acinaceum, weinbeer/ geſottener wein.

víno zvětralé | wjno zwětralé/ vappa, f. verrochener wein.

vínodus | wjnodus/ vinní mol | winnj moł/ temulentus, vinolentus, weinzapf, weinſüchtiger. m.

vínohradník | wjnohradnjk/ vide vinař | winař.

vinš | winſs/ m. optio. f. optatum, n. wunſch. m.

vinšování | winſſowánj/ idem qvod precatio, f.

vinšovaný | winſſowaný/ optatus, gewünſchter.

vinšovati | winſſowati/ optare, wünſchen.

vinštýř | winſſtýř/ m. tartarus, i, m. weinſtein m.

vír u vodě | wjr v wodě/ vertex, vortex, m. würbel/ waſſer-würbel m.

víra | wjra/ f. fides, f. der glauben. m.

víra | wjra/ důvěrnost | důwěrnoſt/ f. fides, fiducia, f. vertrauen/ n. zuverſicht. f.

Vircburk Město | Wircburk Měſto/ Herbipolis, Würtzburg/ eine Stadt.

víryhodně | wjryhodně/ hodnověrně | hodnowěrně/ credibiliter, glaublich/ glaubwürdiglich.

víryhodnost | wjryhodnoſt/ autoritas, f. anſehen/ n. glaubwürdigkeit. f.

328a víryhodný | wjryhodný/ fide dignus, glaubwürdig.

víryprázdný | wjryprázdný/ zpronevěřilý | zpronewěřilý/ nevěrný | newěrný/ perfidus, treüloß/ glauben-brüchig.

visáček | wiſáček/ malý vaček | malý waček/ ſacciperium, vidulum. kleine Taſchen/ taſchel. n.

visák | wiſák/ vák u sedla | wák v ſedla/ bulga, f. ſattel-taſch. f.

viselec | wiſelec/ Šibeničník | Sſybeničnjk/ hodný k oběšení | hodný k oběſſenj/ Furcifer, Galgenſtrick/ Galgenvogel. m.

visera | wiſera/ Jisera | Giſera/ (Řeka) | (Ržeka) Viſurgia, Weſer-Strohm. m.

viseti | wiſeti/ pendere, hangen/ hencken.

visutá police | wiſutá police/ ſtorea penſilis, käſtbret/ hangende ſtell. f.

visutý most | wiſutý733 moſt/ zdvíhací most | zdwjhacý moſt/ pons penſilis, aufzug-brucken. f.

733 tisk chybně: wiſuty

visutý svícen | wiſutý734 ſwjcen/ candelabrum penſile, hangender leichter.

734 tisk chybně: wiſuty

visutý vůz | wiſutý735 wůz/ pilentum, i. n. hangender wagen.

735 tisk chybně: wiſuty

višek | wiſſek/ sláma kterouž váží | ſłáma kterauž wážj/ vinculum, band/ n. ſtrowiſch. m.

višně | wiſſně/ višnový strom | wiſſnowý ſtrom/ ceraſus, f. weichſel-baum. m.

višně bílé | wiſſně bjlé/ ceraſa aproniana, amerellen/ weiß-kirſchen/ ſüſſe weichſel.

višně černé | wiſſně černé/ ceraſa actiana, ſchwartze kirſchen/ ſchwartze weichſel. f.

višně kyselé | wiſſně kyſelé/ ceraſa cæciliana, ſaure weichſel. f.

višně mořské | wiſſně mořſké aneb | aneb židovské | židowſké/ měchuňky | měchuňky/ halicacabus, boborellen/ Iuden-kirſchen.

višně vlaské | wiſſně wlaſké/ ceraſa Italica, wälſche kirſchen/ wälſche weichſel.

višňový strom | wiſſňowý ſtrom/ višeň | wiſſeň/ vide višně | wiſſně.

vítati | wjtati/ excipere, empfahen/ empfangen/ bewillkommen.

vítěz | wjtěz/ vítězitel | wjtězyteł/ Victor, m. Sieger, Obſieger. m.

vítězná oběť | wjtězná oběť/ victima, ſieg opffer. n.

vítězné znamení | wjtězné znamenj/ trophæum, n. Siegs-Zeichen. n.

b vítězný kámen | wjtězný kámen/ aſtroites, æ, f. Siegſtein/ Sternſtein. m.

vítězný oblouk | wjtězný oblauk/ arcus triumphalis, m. triumpf Porten. f.

vítězný | wjtězný736/ victorioſus, ſieghafft/

736 tisk chybně: vitězný

vítězství | wjtězſtwj/ n. Victoria, f. der Sieg. m.

vítěziti | wjtězyti737/ vincere, ſiegen/ obſiegen.

737 tisk chybně: wjtězýti

víti níti | wjti njti/ glomerare, winden/ aufwicklen. einen zwirren.

vítr | wjtr/ větřík | wětřjk/ m. větříček | wětřjček/ m. ventus, m.738 ventulus, wind/ m. kleiner wind.

738 v tisku bez interpunkce

vítr bouřlivý s deštěm | wjtr bauřliwý s deſſtěm/ vítr foukavý | wjtr faukawý/ procella, f. ſturm-wind/ brauſender wind.

vítr mračna táhnoucí | wjtr mračna táhnaucý/ cæcias, ein wind der das gewölck an ſich zieht.

vítr polední | wjtr polednj739/ m. auſter, m. ſudwind/ mittag-wind. m.

739 tisk chybně: poſlednj

vítr půlnoční | wjtr půlnočnj/ ſeptentrio, m. nordwind/ mitternächtige wind. m.

vítr východní | wjtr wýchodnj/ ſubſolanus, Evrus, m. oſt-wind/ morgen-wind. m.

vítr západní | wjtr západnj/ zephirus, favonius, weſt-wind/ abend-wind. m.

vítr mezi polednem a západem | wjtr mezy740 polednem a západem/ libonotus, ſud-weſt-wind. m.

740 tisk chybně: mezý

vítr mezi polednem a východem | wjtr mezy polednem741 a wýchodem/ vulturnus, evronotus, ſud-oſt-wind. m.

741 tisk chybně: poledném

vítr mezi západem a půlnoci | wjtr mezy západem a půlnocy/ caurus, corus, japyx, nort-weſt-wind. m.

vitrolím | witroljm/ m. vitriolum, chalcantum, n. roth kupfer-waſſer/ n. vitriol. m.

viz | wiz/ aj viz | ay wiz/ en vide ſiehe da.

vížka | wižka/ f. turricula, f. thürnlein. n.

vkládati | wkládati/ imponere, einleg.

vkládati na mysl | wkládati na myſł/ inculcare, in die gedächtnuß eingraben/ eintrucken.

vklouznouti | wzkaluznauti/ illabi, einſchleichen/ einlauffen.

vkořeněný | wkořeněný/ radicatus, inradicatus, eingewurtzelt/ er/ m. eingewurtzelte/ f. eingewurtzeltes/ n.

329a Vláčec | Włáčec/ Occator, Egger.

Vláčeti | Włáčeti/ occare, trahere, eggen/ ſchleppen.

Vláčení | Włáčenj/ occatio, Schleppung Eggung f.

Vláčka | Włáčka/ f. zavlačování | zawłačowánj/ n. occatio, f. eggen. n.

Vladař | Władař/ Držitel | Držiteł/ m. Poſſeſſor, Beſitzer/ Inhaber/ Herrſcher. m.

Vládařství | Włádařſtwj/742 Panování | Panowánj/ n. Imperium, Gubernium, Herrſchung/ Regierung.

742 v tisku bez interpunkce

vládnouti | włádnauti/ vladařiti | władařiti/ poſſidere, beſitzen.

Vládnouti Statkem | Włádnauti Statkem/ o nějž odpor | o něgž odpor/ až do skonání pře | až do ſkonánj pře/ Poſſeſſio fiduciaria, beſitzung eines ſtrittigē guts/ biß zu außtrag der Sach.

Vladyka | Władyka/ Zeman | Zeman/ Nobilis, Regulus,743 Edelmann. m.

743 tisk chybně: .,

Vláha | Włáha/ vlhkost | wlhkoſt/ f. humor, m. humidum, humiditas, f. feüchtigkeit. f.

Vlas | Włas/ m. crinis, pilus, m. capillus, m. ein haar. n.

Vlas Ženský | Włas Ženſký/ (bylina) | (bylina/) netík | netjk/ adiantum, Frauen-haar. (kräutrich.)

Vlasatý | Właſatý/ chlupatý | chłupatý/ crinitus, piloſus, haarich/ er/ m. e/ f. es. n.

Vlasatý červ | Właſatý čerw/ má mnoho noh | má mnoho noch/ ſcolopendria, f. langer ohren-müte-meerwurm. m.

Vlasení | Właſenj/ fibræ, arum, p. f. kleine fäſerlein an der Wurtzen.

Vlasenné sítko | Właſenné ſýtko/ n. cilicium, n. haärreiter/ m. haar-ſieb. n.

Vlaská Fiala | Właſka Fiała/ leucojum Italicum, wälſche Veigl. f.

Vlaská Země | Właſká Země/ Italia, f. Wälſchland. n. Wälliſchland/ Italien/ n.

Vlaská míle | Właſká mjle/ tisíc kročejův | tiſýc kročégůw/ milium, miliare, octo ſtadia, wälſche meil.

Vlaský kopr | Właſký kopr/ fœniculum, marathrum, fenchel. m.

Vlaský ořech | Właſký ořech/ nux juglans, nux regia. wälſche nuß. f.

b Vlaský rmen | Wlaſký744 rmen/ chryſanthemum, Römiſch Camillen.

744 tisk chybně: Wlaſtý

Vlaský sejr | Właſký ſeyr/ parmazán | parmazán/ caſeus parmenſis, Parmaſan-käß. m.

Vlast | Właſt/ f. Patria, f. Vatterland/ n. Heimet. f.

Vlastenec | Właſtenec/ Krajan | Kragan/ Patriota, m. Lands-Kind. n.745

745 tisk chybně: u

Vlastenství | Właſtenſtwj/ vide vlastnost | właſtnoſt.

Vlastně | Właſtně/ genuinè, eigentlich.

Vlastně podlé dobrého umění dobrého psaní | Właſtně podlé dobrého vměnj746 dobrého pſanj/ orthographicè, nach rechter ſchreib-art.

746 tisk chybně: vwěnj

Vlastní | Właſtnj/ proprius, peculiaris, eigen/ ei-eigenttlich/ er/ m. e/ f. es. n.

Vlastní bratr | Właſtnj747 bratr/ m. frater germanus, m. leiblicher bruder. m.

747 tisk chybně: Włáſtnj

Vlastní ruka | Właſtnj ruka/ písmo vlastní ruky | pjſmo właſtnj ruky/ chirographus, m. autographum, n. hand-ſchrifft/ f. eigene handſchrifft. f.

Vlastní statek | Właſtnj ſtatek/ svobodný | ſwobodný/ peculium, n. eigen-gut/ n.

Vlastní Zboží | Właſtňj Zbožj/ res propriæ, eigenthum. n.

Vlastnost | Właſtnoſt/ f. přirození | přirozenj/ n. proprietas. natura propria, eigenſchafft der natur.

Vlastovičník | Właſtowičnjk/ chelidonium, ſchwalben-ſtein. m.

Vlasů vyrvání | Właſů wyrwánj/ vulſura, depilatio, pœna adulterorum, haar außrauffung.

Vlasy kadeřavé | Właſy kadeřawé/ kučery | kučery748/ cincinus, krauſe haarlocken. f.

748 tisk chybně: kučeřy

Vlašení | Właſſenj/ vlašeničko | właſſeničko/ fibræ, p. f. faſerlein/ n. zäſerlein an der wurtzl.

Vlaši | Właſſi/ p. Itali, p. die Wälſchen/ Italiäner. p.

Vlouditi se | Włauditi ſe/ ſurrepere, irrepere, ſchleichen/ einſchleichen.

Vlažiti | Włažiti/ humectare, madefacere, feüchten.

Vlažnouti | Włažnauti/ tepere, laulichtmachen.

Vlažnost | Włažnoſt f. tepiditas, f. die wärme/ lauheit/ loblichkeit. f.

330a Vlažná Lázeň teplá | Włažná Lázeň teplá/ tepidarium, n. warm baad/ n. lau-baad. n.

Vlhnouti | Wlhnauti/ humeſcere, feücht werden.

Vlažný | Włažný/ á | á/ é | é/ tepidus, a, um, lau/ laulecht/ wenig warm/ er/ m. e/ f. es/ n.

Vlčatá barva | Wlčatá barwa/ vlčí | wlčj/ ravus color, ſchwartz gäl-farb/ wolffs-farb. f.

Vlček | Wlček/ m. chrtice | chrtice/ f. lyciſca, f. wölfflein/ ein hund von der wolffs-art.

Vlček | Wlček/ neužitečná větev od kmene | nevžitečná wětew od kmene/ pazouch | pazauch/ m. ſtolo, onis, m. ſchoß/ neben-ſchoß. m.

Vlček | Wlček/ malý vlk | malý wlk/ lupulus, m. wölfl/ n. kleiner wolff.

Vlčí hrách | Wlčj hrách/ m. ervum, i, n. roßwicken. f.

Vlčí kožich | Wlčj kožjch/ m. lupina, f. wolffs-beltz. m.

Vlčice | Wlčice/ f. lupa, f. eine Wölffin.

Vlčkové | Wlčkowé/ vítr v psí dni | wjtr w pſy dnj/ kteříž po obilí běhají | kteřjž po obilj běhagj/ eteſiæ, der wind in den hundstagen.

Vlha | Wlha/ žluva | zluwa/ f. merops, apiaſter, m. ſeeſchwalb/ immen-wolff. m.

Vlhce | Wlhce/ humidè, feüchtliglich749/ wäſſerlich.

749 tisk chybně: ſeüchtiglich

Vlhké přikládání | Wlhké750 přikládánj/ fomentum humidum, feüchter überſchlag. m.

750 tisk chybně: Wlhkt

Vlhkost | Wlhkoſt/ f. mokro | mokro/ n. humor, m. humiditas, f. feüchtigkeit. f.

Vlhokost země přirozená | Wlhokoſt země přirozená/ aneb | aneb vláha | włáha/ uligo, inis, f. erd-feüchtigkeit/ f. natürliche feüchtigkeit der Erden.

Vlhký | Wlhký/ mokrý | mokrý/ humidus, a, um, feücht/ er/ m. e/ f. es/ n.

Vlídnost | Wljdnoſt/ f. vhlídnost | whljdnoſt/ f. humanitas, f. freündlichkeit. f.

Vlídný | Wljdný/ humanus, comis, freündlich/ er/ m. e/ f. es/ n.

Vlk | Wlk/ Vlček | Wlček/ m. lupus, ein Wolff. m.

Vlk | Wlk/ (neduh) | (nedůh)751 žravý vřed | žrawý wřed/ lupus, ulcus, excedens, der Wolff.

tisk chybně: /

Vlk v zadku | Wlk w zadku/ intertrigo, der arswolff.

Vlna | Wlna/ f. lana, f. woll/ f. wull. f.

Vlna | Wlna/ f. vlnobití | wlnobitj/ n. unda, f. fluctus, b ûs, m. wällen/ f. waſſer-wällen. f.

Vlna střížená | Wlna ſtřjžená/ rouno | rauno/ vellus, locken-woll. f.

Vlna nepraná | Wlna nepraná/ špinavá | ſſpinawá/ vejsykovatá | weyſykowatá/ lana ſuccidia, œſipum, ungewaſchene wolle.

Vlna vybitá | Wlna wybitá/ vymrskaná | wymrſkaná/ lana culta, facta, gekämte wolle.

Vlněné sukno | Wlněné ſukno/ n. pannus laneus, m. wullen-tuch. n.

Vlněný | Wlněný/ á | á/ é | é/ laneus, von woll/ wollen/ er/ m. wollene/ f. wollenes. n.

Vlnka | Wlnka/ f. lanula, f. wollein. n.

Vlnobití | Wlnobitj/ fluctus, wellenflut. f.

Vlnotepec | Wlnotepec/ kterýž vlnu bije | kterýž wlnu bige/ aneb | aneb mrská | mrſká/ Mykač | Mykač/ Carminarius, Wollkämler/ Wohlſchlager/ Wohlkratzer. m.

Vložený | Wložený/ impoſitus, aufgelegt/ aufgeſetzt/ hineingelegt/ er/ m. e/ f. es/ n.

vložiti | wložiti/ imponere, hinein legen.

vltava | wltawa/ hltavá | hltawá/ řeka | řeka/ f. Moldavia, f. Moldau-fluß752. m.

752 tisk chybně: Mol-dau-fluß

vluzovati se | wluzowati ſe/ vide vlouditi se | wlauditi ſe.

vměšovati | wmeſſowati/ vmíchati | wmjchati/ immiſcere, einmiſchen.

vnada | wnada/ nástraha | náſtraha/ f. pokrm | pokrm/ m. eſca, f. aaß/ n. ſpeiß. f.

vnášeti | wnáſſeti/ vnésti | wneſti/ inferre, eintragen/ hineinbringen/ einführen.

vně | wně/ venku | wenku/ foris, extra, drauſſen.

vnitř | wnitř/ vnitřní místo | wnitřnj mjſto/ intrò, interior, intus, inwendig753/ immer/ einwärts.

753 tisk chybně: inmendig

vnitř prázdný | wnitř prázdný/ internè concavus, vnitřně | wnitřně/ intrinſecus, inwendig hol.

vnitřnější | wnitřněgſſý/ interior, beſſer innen.

vnitřní | wnitřnj/ internus, innerlich/ er/ m. e/ f. innerliches. n.

vnitřní oudové | wnitřnj audowé/ jako | gako srdce | ſrdce/ plíce | pljce/ a | a játra | gátra/ extra, orum, pl. geſchling/ als hertz lung leber/ ingeweid. n.

vnitřní měkost u Lůna | wnitřnj měkoſt v Lůna/ stehna | ſtehna/ femen, 331a das innere weiche Theil der hüfft zwiſchen den beinen.

vnitřní moře | wnitřnj754 moře/ prostředzemní | proſtředzemnj/ prostřed světa | proſtřed ſwěta/ mare mediterraneum, das mitteländiſche Meer.

754 tisk chybně: wnitřn/

vnitřní příbytek | wnitřnj přjbytek/ m. penetrale, n. das innere gemach.

v nově | w nowě/ noviter, nuper, neülich.

vnučka | wnučka/ f. Neptis, f. Encklin. f.

vnuk | wnuk/ m. Nepos, m. Enckl. m.

vnuk po Dceři | wnuk po Dceři/ Dcery mé Syn | Dcery755 mé Syn/ Nepos ex filia, Tochter-Kind. n.

755 tisk chybně: Dcerý

vnukání | wnukánj/ vnuknutí | wnuknutj/ n. inſtinctus, ûs, m. eingebung. f.

vnukati | wnukati/ vnuknouti | wnuknauti/ nuere, nutare, annuere, deüten/ wincken/ nicken mit dem Haubt.

vnuknutí | wnuknutj/ n. inſtinctus, m. eingebung. f.

voběd | woběd vide oběd | oběd.

voblo požírati | woblo požjrati/ tuburcinare, hefftig freſſen.

vobojek | wobogek vide obojek | obogek.

vobora | wobora vide obora | obora.

vochle | wochle/ pecten, hamus, m. hächel. f.

vochlovati | wochlowati/ carminare, hächlen.

voda | woda/ f. aqua. f. waſſer. n.

voda dešťová | woda deſſťowá/ aqua pluvia, pluvialis, regen-waſſer. n.

voda studničná | woda ſtudničná/ aqua fontana, putealis, f. brunnen-waſſer. n.

voda svěcená | woda ſwěcená/ aqua luſtralis, weich-waſſer. n.

voda špinavá | woda ſſpinawá/ špína | ſſpjna/ f. aqua ſordida, ſpillich-waſſer. n.

vodák | wodák/ m. aquarius, m. waſſertrager. m.

vodárna | wodárna/ f. turris aquæductûs, Waſſer-kunſt, f. Waſſer-thurn. m.

vodička | wodička/ f. aquata, f. waſſerle. n.

voditi | woditi/ ducere, führen.

vodnář | wodnář/ m. zadní víno | zadnj wjno/ n. poſca, f. Nach-wein.

b vodnář | wodnář/ m. Aquarius, m. Waſſermann. m.

vodnatá krev | wodnatá krew/ šlem | ſſlem/ phlegma, n. flüſſe/ feüchte/ blutſchleim. m.

vodnatedlnost | wodnatedlnoſt/ f. hydrops, waſſerſucht. f.

vodnatedlný | wodnatedlný756/ hydropicus, waſſerſüchtig.

756 tisk chybně: wodnatedlny

vodnatost krve | wodnatoſt krwe/ vodnokrevnost | wodnokrewnoſt/ f. pituita, f. wäſſeriges geblüt. n.

vodnatý | wodnatý/ á | á/ é | é/ aquoſus, wäſſerig/ er/ m. e/ f. es/ n.

vodní pták | wodnj pták/ aquatilis, waſſer-vogel/ m.

vodní barva | wodnj barwa. f. aqueus color, waſſerfarb. f.

vodní blecha | wodnj blecha/ f. pulex aquaticus, waſſer-floh. m.

vodní dčbán | wodnj dčbán/ m. urceus, m. waſſer-krug. m.

vodní kámen | wodnj kámen/ lygdus, m. waſſerſtein. m.

vodní kolo mlejnské | wodnj kolo mleynſké/ rota molaris, mühl-rad/ waſſer-rad. n.

vodní konev | wodnj konew/ vodní vědýrko | wodnj wědýrko/ hydria, f. waſſer-kandl. f.

vodní kos | wodnj kos/ černá kačka | černá kačka/ urinatrix | urinatrix, waſſer-amſel, ſchwartz teücherle.

vodní muška | wodnj muſſka/ kteráž netrvá přes jeden den | kteráž netrwá přes geden den/ mulio, waſſermuck. f.

vodní myš | wodnj myš/ mus aquaticus, waſſermauß. f.

vodní ořech | wodnj ořech/ kotvice | kotwice/ (bylina) | (bylina) tribulus aquaticus, waſſernuß/ (ein kraut)

vodní řása | wodnj řáſa/ (bylina) | (bylina) alga, f. ried-graß/ meer-graß/ n.

vodní strouha | wodnj757 ſtrauha/ stok | ſtok/ elices, colliquiæ, waſſerfurch/ waſſereüſſen/ f.

757 tisk chybně: wodni

vodní stroj | wodnj ſtrog/ m. machina aquæductoria, waſſerzug. m.

vodní žlab | wodnj žlab/ incile, n. waſſerrine. f.

vodní bublenka | wodnj dublenka/ bulla, waſſerblaſe. f.

vodnice | wodnice/ Lahvice | Lahwice/ Urna, Eymer. m.

vodnotedlnost | wodnotedlnoſt/ f. Hydropiſis, f. Waſſerſucht.

vodnotedlný | wodnotedlný/ Hydropicus, Waſſerſüchtig/ m. ge/ f. ges/ n.

vodnož | wodnož/ roub | raub/ uťatá větev | vťatá wětew/ talea, f. ein zweig/ m. ein ſetzling/ m.

332a vodokrevný | wodokrewný/ flusovatý | fluſowatý/ phlegmaticus, pituitoſus, flüſſig/ er/ m. e/ f. es/ n.

vodopiján | wodopigán/ kterýž vína nepije | kterýž wjna nepige/ abſtemius, der kein Wein trinckt waſſertrincker.

Vodřiti | Wodřiti/ excoriare. ſchinden.

vodry | wodry/ keř dlouhý | keř dlauhý/ vitis jugata, rebſtock der mit langen pfal aufgericht iſt.

Voj | Wog/ m. temo, onis, m. deichſel. f.

vojáci po zadu | wogácy po zadu/ ſubſidiarij, knecht in der hinderhut.

Voják | Wogák/ dráb | dráb m. miles, m. Kriegsmann/ m. Soldat. m.

Voják dobrovolný | Wogák dobrowolný/ kterýž na svůj groš táhne | kterýž na ſwůg groſs táhne/ Voluntarius, volo, freywilliger Kriegsmann. m.

Voják na vodě | Wogák na wodě/ Epibates, Kriegsmann zu waſſer.

Voják nešťastný | Wogák neſſtiaſtný/ mladý nováček | mladý nowáček/ Tyro, Novicius, junger unerfahrner Kriegsmann.

Vojenská chytrost | Wogenſká chytroſt/ ſtratagema, atis, n. Kriegs-liſtigkeit. f.

Vojenský Stan | Wogenſký758 Stan/ tentorium, Papilio, Kriegs-Zelt. Zelt. n.

758 tisk chybně: Wogenſky

Vojenský vak | Wogenſký wak/ aneb | aneb tobolka | tobolka/ pera militaris, brodt-taſch/ f. proviant-ſack. m.

Vojenský vůz s kosami | Wogenſký wůz s koſami/ covinus, currus falcatus, ſtreit-wagen. m.

vojna | wogna/ f. válka | wálka/ f. boj | bog/ m. bellum, n. krieg. m.

Vojsko | Wogſko/ a | a vojenský Lid | wogenſký Lid/ Lid válečný | Lid wálečný/ exercitus, m. Kriegsherr/ n. Kriegs-volck.

Vojsko čtverhranné | Wogſko čtwerhranné/ n. acies quadrata, gevierte ordnung.

vojsko šikované | wogſko ſſikowané/ spořádané k bitvě | ſpořádané k bitwě/ acies inſtructa, ſchlacht-ordnung. f.

vojsko stracené | wogſko ſtracené/ kteříž šermiclují | kteřjž ſſermiclugj/ a bitvu začinají | a bitwu začinagj/ ferentarij, rolarij milites, ſcharmützler. m.

vojsko na moři | wogſko na moři/ exercitus navalis ſeu nauticus, See-flotte. f.

vohař | wohař/ ovčácký pes | owčácký pes/ vezník | weznjk/ canis pabſtoralis, moloſus, ſchaaf-hund. m.

vohárek | wohárek/ ſcintilla, funcken. m.

vohlav | wohław/ capiſtrum, n. halffter. f. m.

vohlovati | wohlowati/ capiſtrare, halfftern.

vohnizil | wohnizyl/ vide ohnizil | ohnizyl.

vokamžení | wokamženj n. momentum, n. augenblick.

v jednom okamžení | w gednom okamženj/ in uno momento in einem Augenblick.

vokatice | wokatice/ f. (Ryba) | (Ryba) oculata, f. kaulberſch. (ein Fiſch.)

vokoun | wokaun/ m. (Ryba) | (Ryba) Perca, f. ein Berſch/ m. Berſich/ (ein Fiſch.)759

759 v tisku bez interpunkce

vokov | wokow/ urna, f. hauſtrum760, n. ſchöpf. eymer. f.

760 tištěno se zkratkou

vokurka | wokurka/ f. cucumer, ris, n. kurcken/ kukumer. f.

volák | wolák/ kravák | krawák/ bubulcus, Ochſen-hirt/ Kuh-hirt. m.

volání | wolánj/ n. vocatio f. das ruffen761. n.

761 tisk chybně: vuffen

volenec | wolenec/ m. elector. m.762 Chur-Fürſt. m.

762 tisk chybně: ,

volati | wolati/ křičeti | křičeti/ vocare, clamare, ruffen/ ſchreyen.

volati o pomoc | wolati o pomoc/ invocare, anruffen/ umb hülff ruffen/ anruffen.

volati hlasem | wolati hlaſem/ na hlas křičeti | na hlas křičeti/ vociferari, laut ruffen.

volatý | wolatý/ volovatý | wolowatý/ ſtrumoſus, kropffet.

volavci | wolawcy/ vábní ptáky | wábnj ptáky/ aves ineſcatæ, Lock-vögel. p.

volavka | wolawka/ čepě | čepě/ f. ardea, f. avis diomædæ, reyger. m.

volček | wolček/ volek | wolek/ junec | gunec/ m. juvencus, m. zeitochs/ junger ochs. m.

vole | wole/ n. ſtruma, f. kropff. m.

volek | wolek/ vide volček | wolček.

volení | wolenj/ n. electio. f. die wahl/ erwöhlung.

vosání | woſánj/ n. křik | křik/ m. clamor, m. vociferatio, f. ruff/ m. geſchrey/ n.

volení | wolenj/ n. electio, f. wahl/ f. erwöhlung. f.

volený | wolený/ á | á/ é | é/ electus, a763, um, erwählt/ er/ m. e/ f. es. n.

763 tisk chybně: e

voliti | woliti/ vyvoliti | wywoliti/ eligere, erwöhlen/ erkieſen/ außerleſen.

333a volněji | wolněgi/ hbitěji | hbitěgi/ promptiùs, fertiger/ hurtiger/ williger.

volno jest co činiti | wolno geſt co činiti/ ad libitum agere, nach ſeinem willen thun.

volno se dává | wolno ſe dáwá/ optio datur, man hat die wahl.

volný | wolný/ expeditus, voluntarius, wegfertig/ willig/ er/ m. e/ f. es. n.

volovatý | wołowatý/ vide volatý | wołatý.

volovec | wołowec/ (bylina) | (bylina) buphthalmus, rindes aug/ n. (kräutrich.)

volovnice | wołownice/ f. závaží | záwažj/ n. bolis, idis f. bleywurf/ m. ſenckbley. n.

volovo | wołowo/ n. plumbum, n. ſaturnus, bley. n.

volový | wołowý/ býkový | bykowý/ hovězí | howězý/ taurinus, bovinus, bubulus, was von rind oder ochſen iſt rindener/ m. e/ f. es/ n.

volový jazyk | wołowý gazyk/ borák | borák/ (bylina) | (bylina) bugloſſum, borrago, ochſen-zung/ buretſch. (kräutrich.)

volový jazyk planý | wołowý gazyk planý/ alcibiadium, echium764 viperina, wild ochſen-zung.

764 tištěno se zkratkou

volový lalok | wołowý lałok/ aneb | aneb býkový | býkowý/ palear, farren halß/ die wanen.

volše | wolſſe/ f. (strom) | (ſtrom) alvus, erle-baum. m.

voman | woman/ m. (bylina) | (bylina) helenium, n. enula campana, alant-wurtz. f.

vománkové víno | wománkowé wjno/ n. helenites, m. alant-wein. m.

voměj | woměg/ m. (bylina) | (bylina) aconitum, luparia, f. eyſen-hut/ wolfs-wurtz. f.

voňavý | woňawý/ olens. odoriferens. wohlrichender/ m. e/ f. es/ n.

vonění | woněnj/ n. vůně | wůně/ f. olfactus, odoratus, das riechen/ der geruch. m.

voněti vůni od sebe dáti | woněti wůni od ſebe dáti/ olere, riechen/ geruch von ſich geben.

voněti | woněti/ přivoněti | přiwoněti/ vůni cítiti | wůni cýtiti/ olefacere, odorari, riechen/ geruch empfinden.

vonná mast | wonná maſt/ ungventum odoratum wohl-riechende ſalb.

voňavý | wonnáwý/ odorus, riechend.

b vonně sítí | wonně ſytj/ juncus odoratus, kamel-heü/ kamel-ſtrohe n.

vonný | wonný/ což vůni od sebe vydává | což wůni od ſebe wydáwá/ fragrans, odoratus, wohlrichend.

vonuce | wonuce/ n. hadr | hadr/ m. panniculum, n. wiſch-lump. m.

vopaláti | wopaláti/ vannare. wannen. ſchwingen.

vopálka | wopálka/ f. ventilabrum, n. eine ſchwinge.765

765 v tisku bez interpunkce

vor | wor/ m. vor dříví | wor dřjwj/ ratis, is, f. ein floß m. floß-holtz. m.

Voráč | Woráč/ Sedlák | Sedłák/ Agricola, Ruſticus, Ruricola, Colonus, Ackermann/ Baur. m.

vorání | woránj/ vorba | worba m. f. aratio, agricultura. f. das pflugen/ das ackern.

voraný | woraný/ á | á/ é | é/ aratus, a, um, geackerter m. e/ f. geackertes/ n.

vorati | worati/ pole zdělati | pole zdělati/ arare, ackern/ pflugen. colere, rolí strojiti | roly ſtrogjti.

vorati podruhé | worati podruhé/ rozvorati | rozworati/ offringere, iterare, umackeren.

vorati po třetí | worati po třetj/ k | k ſetj vorati | worati/ tertiare, zur ſaat ackeren/

vorba | worba/ f. vorání | woránj/ n. agricultura, f. acker-bau. m.

vorch | worch/ tu kdež se těží v horách | tu kdež ſe těži w horách/ cavum,ſetz/ orth in bergwerck.

Vorlice Řeka | Worlice Ržeka/ Aquila in Bohemia influit Albim, Adler-fluß. m.

vorliček | worliček (bylina) | (bylina) aquilegia, ackley. f.

vos | wos/ m. sršeň bez medu | ſrſſeň bez medu/ vosa | woſa/ f. aſilus, tabanus, brem/ m. weſpe/ f. hummel. m.

vosa u vozu | woſa v wozu/ f. axis, is, f. die achſen, am wagen/ daran das Rad laufft.

vosk | woſk m. cera, f. wachs. n.

vosk bílý | woſk bjlý/ lipový | lipowý/ parunkový | parunkowý/ cera candida, n. weiß wachs. n.

vosk červený | woſk čerwený/ pečetní | pečetnj/ cera ſigillaris, ſiegel-wachs. n.

vosková barva | woſkowá barwa/ žlutá jako vosk | žlutá gako woſk/ cereus color, wachsgelb.

voskované plátno | woſkowané plátno/ aneb | aneb smolené | ſmolené/ linte334aum picatum, cereum, gewichſte Leinwath.

voskovaný | woſkowaný/ á | á/ é | é/ ceratus, a, um, gewickſt/ wachſener/ m. e/ f. es/ n. von wachs.

voskové barvy slivy | woſkowé barwy ſliwy/ špendliky žluté | ſſpendliky žluté/ pruna cerea, gelbe Pflaumen/ ſpindling/ m.

voskový červ | woſkowý čerw aneb | aneb mol | moł/ acarus, wachs-ſchabe/ würml in wachs. n.

vostří | woſtřj/ acies, ei, f. die ſchärffe/ die ſchneiden.

vostřiti | woſtřiti/ vide ostřiti | oſtřiti.

vostružina | woſtružina/ rubus, i, f. bromberſtaud. f.

vosika | woſyka/ (strom) | (ſtrom)766 populus nigra, aſpen-baum/ pappel-baum. m.

tisk chybně: /

vosina na klasu | woſyna na klaſu/ ariſta, die ſpitz am eher.

vosinatý | woſynatý/ miſtatus, geſpitzt/ er/ m. e/ f. geſpitztes/ n.

Voškeruše | Woſſkeruſſe/ Sorbum, n. Speyerling/ m. Spär-äpfel.

Voškerušový strom | Woſſkeruſſowý ſtrom/ Sorbus, f. Speyerling/ Vogel-Baum. m.

voškrd | woſſkrd/ mlejnské železo | mleynſké železo/ ſubſcus ferrea, mühl-eyſen. n.

votava | wotawa/ f. podzimní seno | podzymnj ſeno/ fœnum cordum, autumnale767, grummet. f.

767 tisk chybně: antumnale

votěž | wotěž/ f. habena, f. retinaculum, n. ziegel/ m. leytſtrick. m.

votka | wotka/ f. ſtiva, rulla, æ f. pflugſtertz/ handhab/ geitze/ f.

Voves | Wowes/ m. avena, f. haber. m.

vozataj | wozatag/ povozný | powozný768/ m. arcturus, arctophyrax, bootes, wagen-hütter. m.

768 tisk chybně: pomozný

vozatajství | wozatagſtwj/ formanství | formanſtwj/ aurigatio, f. fuhrwerck. m.

vozejček dětinský | wozegček dětinſký/ curriculum, plaſtellum, n. wagl/ n. kinds-wagerle. n.

vození | wozenj/ forování | forowánj/ n. vectura, f. fuhr-werck. n.

vozher | wozher/ nečistota nosu | nečiſtota noſu/ mucus, m. der rotz.

b vozhřivý | wozhřiwý/ uvozhřený | vwozhřený/ mucoſus, rotzig/ ſchnuderig/ er/ m. e/ f. es/ n.

vozka | wozka/ vozataj | wozacak/ forman | forman/ Auriga, Aurigarius, Fuhrman. m.

vozová cesta | wozowá ceſta/ via vehicularis ſive plauſtraria, fuhrweeg/ m. wagen-leys. f.

vozové okolo ležení | wozowé okolo leženj/ upevnění | vpěwněnj/ lorica caſtrorum, wagenburg/ f.

vozik | wozyk/ vide vozejček dětinský | wozegček dětinſký769.

769 tisk chybně: dětinſky

vozik lehký | wozyk lehký/ carpentum, eſſedum, petorium, n. roll-wag m. roll-wagl. n.

voziti sem i tam | wozyti ſem y tam/ převážeti | přewážeti/ circum vehere. hin und her fahren.

voziti se koňmi | wozyti ſe koňmi/ jugibus ſe vehi, mit pferden fahren.

vpád | wpád/ m. impreſſio, invaſio, f. einfall m.

vpád Řeky do moře | wpád Ržeky do moře. oſtium, n. der einfall in das meer. m.

vpadati | wpadati/ irruere, irrumpere, anfallen/ einbrechen. einfallen770.

770 tisk chybně: einfnllen

vpouštěti | wpauſſtěti/ immittere771, einlaſſen.

771 tisk chybně: immitere

vpíti | wpjti/ píti v se | pjti wſe/ imbibere, an ſich ziehen/ befeüchten.

v pravdě | w prawdě/ skutečně | ſkutečně,772 reverà773, in der wahrheit/ in der tath.

772 v tisku bez interpunkce

773 tisk chybně: revcrà

vpustiti | wpuſtiti/ intromittere, einlaſſen.

vrabec | wrabec/ m. paſſer, m. ſpatz/ ſperling. m.

vrabí símě | wrabj ſýmě/ kamejka | kameyka/ (bylina) | (bylina) lithospermum, milium ſolis, meer-hirß/ m. (ein kräutrich.)

vrácení se | wrácenj ſe/ reverſio, regreſſio, widerkunfft. f.

vráceti se | wráceti ſe/ redire, repedare, zuruck kommen.

vracující se | wracugjcý ſe/ redux, rediens/ zuruck kommend/ der da wider kommt.

vrah | wrah/ vražedlník | wražedlnjk/ m. Homicida, m. Todſchläger. m.

vrah Otce | wrah Otce/ Patricida, Vatter-mörder.

335a vrah Matky | wrah Matky/ m. Matricida, Mutter-mörder. m.

vrah samého sebe | wrah ſamého ſebe/ aneb | aneb vražedlník | wražedlnjk/ qui mortem ſibi conficit, der ihm ſelber den Tod anthut/ leibliche Mörder.

vrahbí | wrahbj/ vrah bratra svého | wrah bratra ſwého/ m. Fratricida, m. bruder-mörder. m.

vrána | wrána/ f. cornix cinerea, nebel-krohe/ f. eine krohe. f.

vraná barva | wraná barwa/ coracinus color, glitzen ſchwartz farb/ raaben farb/ krohe farb.

vraní noha | wranj noha/ (bylina) | (bylina) coronopus, krohen-fuß/ hahnen-fuß. (kräutrich.)

vraní kůň | wranj kůň/ equus niger, ein rapp/ m. ſchwartz pferd.

vraní oko | wranj oko/ myrtové jahůdky | myrtowé gahůdky/ černé jahody | černé gahody/ borůvky | borůwky/ myrtilli, myrta, myrten oder heydelbeer.

vraný | wraný/ m. á | á/ é | é/ atrus, m. a, f. um, pechſchwartz/ er/ m. e/ f. pechſchwartes n.

vráska | wráſka/ falt | falt/ m. ruga, plica, ſtria, f. ein falt. m.

vráska kůže | wráſka kůže774/ ruga corij, runtzel der haut.

774 tisk chybně: kůze

vraskalá kůže | wraſkałá kůže/ cutis rugata, geruntzlete haut.

vrásky čela | wraſky čela/ rugæ frontis, runtzlen der ſtirn.

vraštěti se | wraſſtěti ſe/ čelo nabírati | čelo nabjrati/ rugare, falten machen.

vrat se zase | wrat ſe zaſe/ (bylina) | (bylina) oſiris, linatia, harn-kraut. n.

vrata | wrata/ pl. dveře | dweře/ brána | brána/ f. poſticum, n. ein thor/ hinderthor n.

vratidlo | wratidlo/ n. liciatorium jungum, wendel-baum. m.

Vratislav Město | Wratiſlaw Měſto/ Wratislavia, f. Breßlau/ in Schleſien. die Haubtſtadt.

vrátiti | wrátiti/ reddere, erſtatten/ wiedergeben/ widerliefferen.

vrátiti se | wrátiti ſe/ reverti, regredi, zuruckkommen/ wiederkommen.

b vratka | wratka/ p. portula/ f. kleine hindere thür/ kleines Thürl. n.

vrátný | wrátný/ Oſtiarius, Thürhütter. m.

vratyč | wratyč/ (bylina) | (bylina) tanacetum, parthenium, mas reinfahren/ (kräutrich.)

vroucně | wraucně/ ferventer, eyfertig.

vroucný | wraucný/ fervens, eiferig/ m. er/ f. e/ n. es/

vroucí | wraucý/775 vřelý | wřełý776/ buliens, ſiedend/ m. er/ e/ f. ſiedendes/ n.

775 v tisku bez interpunkce

776 tisk chybně: wřely

vražda | wražda/ f. mord | mord/ m. cædes, homicidium, n. todſchlag/ m. mord. m.

vražda nad bratrem spáchaná | wražda nad bratrem ſpáchaná/ fratricidium, bruder-mord. m.

vražda nad Matkou spáchaná | wražda nad Matkau ſpáchaná/ matricidium, Mutter-Mord. m.

vražda nad Otcem spáchaná | wražda777 nad Otcem ſpáchaná/ patricidium, Vatter-Mord/ m.

777 tisk chybně: wraždá

vražedlník | wražedlnjk/ vrah | wrah/ Homicida, Mörder/ Todſchläger/ m.

vražený | wražený/ á | á/ é | é/ impactus, a, um, eingetrieben/ eingeſchlagen/ er/ m. e/ f. es/ n.

vražiti na někoho | wražiti na někoho/ animum erga aliquem habere, einem hold ſeyn.

vraziti ránu dobře | wrazyti ránu dobře/ inferre ictum, anbringen/ den ſchuß wohl anbringen.

vraziti hřebík | wrazyti hřebjk/ clavum figere, pangere, nagel einſchlagen.

vrba | wrba/ (Strom) | (Strom) Salix, icis, f. Weidenbaum/ m. eine Weyden. f.

vrba mořská | wrba mořſká/ Drmek | Drmek, Vitex, Abrahams-Baum/ Mönchs-pfeffer. m.

vrbí | wrbj/ mladistvé | mladiſtwé/ jiví | giwj/ vimen, inis, n. weidenband. n.

vrbina | wrbina/ f. vrbiště | wrbiſſtě/ n. kdež mnoho vrbí roste | kdež mnoho wrbj roſte/ Salicetum, Weiden-geſtaud.

vrbový prut | wrbowý prut/ virga ſaligna, weidengert. f.

vrčeti jako pes | wrčeti gako pes/ ringerе ùt canis, rumpfen wie ein hund/ zähn blecken.

vrch | wrch/ m. Hora | Hora/ f. Mons, m. ein Berg. m. vrch | wrch/ vrchní věc | wrchnj wěc/ ſummitas f. obertheil. m.

336a778 vrch chocholatý | wrch chocholatý779 aneb | aneb špic | ſſpic/ conus, ſpitz/ rund aufgeführte form/ als ein kegel.

778 tisk chybně: 36

779 tisk chybně: chocholátý

vrch hlavy | wrch hlawy/ vertex, wirbel des kopfs.

vrch stavení | wrch ſtawenj/ makovice | makowice/ f. faſtigium, ſpitz/ gipfel des gebäues.

vrch stromu | wrch ſtromu/ cacumen, inis, n. gipfel des baums/ dolder.

vrchní lidé | wrchnj lidé/ Proceres, die fürnehmſte Leüthe/ die Oberen.

Vrchní Správce Kůru | Wrchnj Spráwce Kůru/ Kapelmistr | Kapellmiſtr/ Phonaſcus, m. Capellmeiſter. m.

Vrchní nad Dobytky | Wrchnj nad Dobytky/ Armentarius780, Præfectus armenti, Viehmeiſter. m.

780 tisk chybně: Armenrarius

Vrchní kus plachty | Wrchnj kus plachty/ ſupparum, n. oberſtuck des ſegels.

Vrchní pokoj | Wrchnj pokog/ vnitřní | wnitřnj/ penetrale, is, n. das innerſte gemach.

Vrchní pavlače | Wrchnj781 pawlače/ krancle | krancle/ ambulacrum, n. umbgang/ an-geſimbs.

781 tisk chybně: Wrchuj

Vrchnost | Wrchnoſt/ f. Magiſtratus782, ûs, m. Obrigkeit. f.

782 tisk chybně: Magistratûs

vrchovatě | wrchowatě/ přehojně | přehogně/ immodicè, abundè, überſchwäncklich/ häufig/ gehäuft.

vrchoviště | wrchowiſſtě/ studnice | ſtudnice/ f. fons, tis, m.783 quelle/ f. ſpring-brunn. m.

783 tisk chybně: ,

vřed | wřed/ nežit | nežit/ m. ulcus, eris, n. geſchwär/ n. eyß/ n. offene wund.

vřed hnojem k medu podobný | wřed hnogem k medu podobný/ neštovice | neſſtowice/ meliceris, geſchwär mit eyter dem hönig gleich.

vřed obžíravý | wřed obžjrawý/ okolo sebe se rozjídající | okolo ſebe ſe rozgjdagjcý/ herpes, eyß/ das umb ſich friſt.

vřed | wřed/ kterýž maso až do kosti moří | kterýž masſo až do koſti mořj/ a zžírá | a zžjrá/ phagedæna, böß umbfreſſend geſchwär/ der wurm.

vředovatý | wředowatý/ plný nežitů | plný nežitů/ ulceroſus, voller geſchwär.

vřelý | wřelý/ vroucí | wraucý/ bulliens, ſiedend/ er/ m. e/ f. ſiedendes/ n.

vření | wřenj/ zvírání | zwjránj/ n. æſtus, ûs, m. erhebung/ f.

b vřes | wřes/ f. erica, f. ſiſara, f. heyd f. (kräutrich.)

vřeštěti | wřeſſtěti/ vagire, quäcken/ ſchreyen.

vřeteno | wřeteno/ n. cochlea, ergata, f. ſpindel. f.

vřetník | wřetnjk/ m. čep | čep/ m. axis, is, f. eine ſpill. f.

vrh | wrh/ m. vyhození | wyhozenj/ n. jactus, m. wurff. m.

vrhčab kámen | wrhčab kámen/ calculus, ſcrupus, ſtein/ bretſtein. m.

vrhčabnice | wrhčabnice/ na niž se hraje | na niž ſe hrage/ alveus luſorius, brettſpiel/ n. ſpielbrett. n.

vhrčabník | whrčabnjk/ Aleator, Brettſpieler. m.

vhrně | whrně/ běžně | běžně/ obiter, obenhin.

vřidek na dásních | wřidek na dáſnjch aneb | aneb neštovička | neſſtowička/ parulis, ruberculum in gingivis, blätterlein oder geſchwär am zahn-fleiſch.

vříti | wřjti/ vařiti | wářiti/ lixare, bullire, ſieden/ kochen/ elixare, außkochen.

vrkoče | wrkoče/ zapletené vlasy | zapletené wlaſy/ torti crines, plegmata, pl. zopff. m.

vrstevnice | wrſtewnice/ posada | poſada/ f. ſporta, fiſcella, f. fiſcher-korb. m.

vrstevník | wrſtewnjk/ spoluvěký | ſpoluwěky/ Coætaneus, die gleiches Alter ſeyn.

vrše | weſſe/ f. naſſa, f. fiſcher-reüſch m. reüſch. m.

vršek hory | wrſſek hory/ nejvyšší | neywyšſſý/ montis784 ſupercilium, der obriſt gipfel eines bergs.

784 tisk chybně: monris

vršek ruky | wrſſek ruky aneb | aneb hřbítek | hřbytek/ torus ſeu tuberculum manûs, der berg in der hand.

vrtadlo | wrtadlo/ n. nebozizek | nebozyzek/ m. terebrum, n. terebellum, n. borer/ nabinger/ n. borerlein. n.

vrtati | wrtati/ díru dělati | djru dělati/ forare, terebrare, boren/ loch machen.

vrtkající se | wrtkagjcý ſe/ vrtkavý | wrtkawý/ nutans785, ein wanckender.

785 tisk chybně: nntans

vrtkavě | wrtkawě/ deſultoriè, unbeſtändig786.

786 tisk chybně: unbeſtäändig

vrtkavý | wrtkawý/ vide vrtkající se | wrtkagjcý ſe.

vrtohlavý | wrtohławý/ cerebroſus, eigenſinnig.

vrub | wrub/ m. nařezání | nařezánj/ n. inciſſura. f. alea, f. robiſch/ m. anſchneidung. f.

vrzání | wrzánj/ n. crepitus, ûs, m. knarrung, f. das knarren, n.

337a vrzati | wrzati/ crepare, avi, knarren. n.

vsaditi | wſaditi/ ſurrogare, imponere an eines andern ſtatt ſetzen/ einſetzen.

vskakovati v řeč | wſkakowati w řeč/ loquentem interpellare, in die rede fallen.

vstáti | wſtáti/ povstati | powſtati/ ſurgere, auffſtehen.

vstoupení | wſtaupenj/ n. ingressus, ûs, n. eintritt. m.

Vstoupení Božího | Wſtaupenj Božjho/ dies Aſcenſionis, Auffarts-tag. m.

vstoupiti | wſtaupiti/ conſcendere, betretten/ beſteigen.

vstoupiti vstav manželský | wſtaupiti wſtaw manželſký787/ matrimonium inire, m. in den Eheſtand eintretten.

787 tisk chybně: manzelſký

vstávač | wſtáwač (bylina) | (bylina) orchis, ſtendel-kraut. n.

vstaviti do sklepu | wſtawiti do ſklepu/ abdere in cellam, in keller einlegen.

vsteklý | wſteklý/ rabidus, furioſus, wüttig.

vstrčiti | wſtrčiti/ detrudere, vorſtoſſen.

vstříč jíti nebezpečenstvím | wſtřjč gjti nebezpečenſtwjm/ pericula adire, die gefahr antretten.

vstupovati | wſtupowati/ vide vstoupiti | wſtaupiti.

však | wſſak/ tamen, attamen, verumtamen. doch/ jedoch/ aber doch.

vše | wſſe/ všecko | wſſecko/ omnia, cuncta/ univerſa, alles/ allerding.

Všech Svatých | Wſſech Swatých/ Feſtum omnium Sanctorum, Aller Heiligen Tag.

všecken | wſſecken/ totus, cunctus, a, um, gantz/ aller und jeder.

všecko | wſſecko vide vše | wſſe.

všední den | wſſednj den/ dies operarius, profeſtus dies, wercktag. m.

všedobr | wſſedobr/ (bylina) | (bylina) laſer, ſeu laſerpitium gallicum, meiſterwurtz. f.

všelijak | wſſeligak/ omnimodè, allermaſſen.

všeliký | wſſeliký/ všelijaký | wſſeligaký/ omnimodus, omniferius, allerley/ allerhand.

Všemohoucnost | Wſſemohaucnoſt/ f. Omnipotentia, f. Allmacht. f.

Všemohoucí | Wſſemohaucý/ Omnipotens, Allmächtig/ Allmächtiger.

b všeobecný | wſſeobecný/ univerſalis, allgemein/ er/ m. e/ f. allgemeines/ n.

všetečně | wſſetečně/ temerè, frech/ freventlich.

všetečnost | wſſetečnoſt/ nevážnost | newážnoſt/ drzost | drzoſt/ f. temeritas, frechheit/ verwegenheit. f.

všetečný | wſſetečný/ nevažný | newažný/ drzý | drzý/ temerarius, frech/ verwegen/ er/ m. e/ f. es. n.

všetyčka | wſſetyčka/ f. ardelio, m. vorwitz/ umblauffer/ m.

všickni | wſſyckni/ omnes, alle/ alle und jede/ pl.

všickni spolu | wſſyckni ſpołu/ univerſi, alleſamt.

všivá nemoc | wſſiwá nemoc/ f. pedicularis morbus, m. lauß-ſucht. f.

všivec | wſſiwec/ člověk | čłowěk/ pedicularis, laußanger.

všivý | wſſiwý/ pediculoſus, lauſig/ er/ m. e/ f. lauſiges/ n.

vštípiti | wſſtjpiti/ implanatare, einpflantzen.

všudy | wſſudy/ na každém místě | na každém mjſtě/ undique, ubique, paſſim, allenthalben/ überall/ an allen orthen.

vtáhnouti | wtáhnauti/ irripio, is, ere, hinein ziehen.

vtékání mezí nětco | wtěkánj mezý nětco/ influxus, zwiſchenſchieſſung. f.

vtělení Krysta Pána | wtělenj Kryſta Pána/ Početí | Početj/ n. Conceptio, f. Empfängnuß. f.

vtip | wtip/ m. přirozená vlastní povaha | přirozená właſtnj powaha/ intellectus, ingenium, witz/ m. verſtand/ angebohrne art/ oder eigenſchafft. f.

vtipnost | wtipnoſt/ důmyslnost | důmyſlnoſt/ f. arguitas, f. ſolertia, f. ſcharffſinnigkeit/ geſchwindigkeit. f.

vtipný | wtipný/ smyslný | ſmyſlný/ důmyslný | důmyſlný/ ſolers, ſcharffſinnig/ geſchwind/ er/ m. e/ f. geſchwindes/ n.

vtírati se | wtjrati ſe/ ingerere, ſich dringen.

vtlačený | wtłačený/ impreſſus, eingedruckt/ er/ m. e/ f. eingedrucktes/ n.

vůbec | wůbec/ vulgò, publicè, communitas, insgemein/ die Gemein.

Vůdce | Wůdce/ m. Dux, m. Führer. m.

Vůdce Nevěsty | Wůdce Newěſty/ Paranymphus, Braut-führer. m.

338a vůkol | wůkoł/ circumcirca, circumquoque, herumb/ umb und umb.

vůkol bydlící | wůkoł bydljcý/ okolní | okolnj/ periœcus, i, m. umbher wohnend.

vůl | wůł/ býk | býk/ m. bos, taurus, m. ochs/ m. rind. n.

vůl divoký | wůł diwoký/ bůvol | bůwoł/ m. biſon, m. wilder ochs. m. büffel/ m. bieſen thier. n.

vůl tažný | wůł tažný m./ jumentum, plauſtrarium, n.

vůl řezaný | wůł řezaný/ bos caſtratus, geſchnittener Stier-Ochs. m.

vůle | wůle/ f. voluntas, f. der will. m.

vůle svobodná | wůle ſwobodná/ f. liberum arbitrium, freyer will.

vůle dobrá | wůle dobrá/ kvas hody | kwas hody/ convivium, gaſtirung/ f. maalzeit. f.

vůle zlá | wůle złá/ nenávist | nenáwiſt/ f. odium. n. haß. m.

vůli svou míti | wůli ſwau mjti/ ſui arbitrij eſſe, ſeines eigenen willens ſeyn.

vůli svou provesti | wůli ſwau proweſti/ animo morem gerere788, ſein müthl kühlen/ nach ſeinem willen thun.

788 tisk chybně: gerete

vůně | wůně/ f. odor, oris, m. geruch. m.

vůně chutná | wůně chutná/ libá | libá/ ſuaviolentia, liebliecher geruch.

vůně kyselá | wůně kyſelá/ f. odor acidus, m. ſäuerlichter geruch. m.

vůně perná | wůně perná/ odor acris, ſcharffer geruch.

vůz | wůz/ m. currus, m. ein wagen. m.

vůz s čtyrmi koňmi | wůz s čtýrmi koňmi/ quadriga, ein wagen mit vier pferden.

vůz s dvěma koňmi | wůz s dwěma koňmi/ biga, æ, f. ein wagen mit zwey pferden.

vůz formanský | wůz formanſký/ m. vehiculum, n.789 fuhr-wagen. m.

789 tisk chybně: ,

vůz kočí | wůz kočj/ rheda, f. carruca, f. eine gutſchen. f.

vůz krytý | wůz krytý/ komorný | komorný/ carpentum velatum, bedeckter wagen.

vůz nákladní | wůz nákladnj/ fasuňk | faſuňk/ ſarracum, n. ein laſt-wagen/ maltz-wagen.

b vůz sedlský | wůz ſedlſký/ hnojný | hnogný/ plauſtrum, holtzwagen/ baurn-wagen/ miſtwagen. m.

vůz špižní | wůz ſſpižnj/ profiantní | proffiantnj/ currus commeatuum, Proviant-wagen. m.

vůz na Nebi | wůz na Nebi/ nedvědice | nedwědice/ urſa, f. der himmels-wagen.

vybídnutá rváčka | wybjdnutá rwáčka/ duellum, n. kampff. m.

vybijené dílo | wybigené djło/ vyvýšené | wywýſſené/ toreuma, erhobene arbeit.

vybírání | wybjránj790/ m. collectio, f. ſamlung. f.

790 tisk chybně: mybjránj

vybírati | wybjrati791/ depromere, eligere, hervorziehen/ außglauben.

791 tisk chybně: mybjrati

vybitá podlaha | wybitá podłaha/ pavimentum fiſtucatum, geſchlagener fuß-boden.

vybleknouti | wybleknauti/ effutire792, außſchwatzen.

792 tisk chybně: effutite

vybojování | wybogowánj/ dobytí | dobytj/ n. expugnatio, f. eroberung. f.

vybojovati | wybogowati/ debellare, bekriegen.

výborně | wýborně/ benè, optimè, wohl/ gut.

výborný | wýborný/ eximius, außbündig/ er/ m. e/ f. außbündiges. n.

vybraný | wybraný/ ſelectus, außerleſen/ m. e/ f. außerleſenes. n.

vybití dětí | wybitj dětj/ vysvobození | wyſwobozenj/ emancipatio, freylaſſung der Kinder.

vybytý | wybytý/ osvobozený od Otce | oſwobozený od Otce/ sobě svobodný | ſobě ſwobodný/ emancipatus liberæ poteſtatis, freygelaſſener von Vätterlichen Gewalt.

vybytý Syn | wybytý Syn/ vydědilý | wydědilý/ dědictví zbavený | dědictwj zbawený/ filius abducatus, exhæres, Sohn der von ſeinen Eltern enterbt iſt.

vyčesaný | wyčeſaný/ everſus, pectitus, außgekehrt/ außgekämt.

vyčesati | wyčeſati/ everrere, pectinare, außkehren/ außkamplen.

vycházení | wycházenj/ n. východ | wýchod/ exitus, ûs, m. außgang. m. auffgang. m.

vycházení střeva | wycházenj ſtřewa/ ani procidentia, der außgang des affter-darms.

vycházeti | wycházeti/ exire, prominere, außgehen/ hervorgehen/ daraußgehen.

339a vycházeti | wycházeti/ růsti | růſti/ provenire, hervorwachſen. hervorgehen.

východ slunce | wýchod ſlunce/ oriens, ortus ſolis, auffgang der Sonne.

Východ slunce | Wýchod ſłunce/ oriens, ortus ſolis, auffgang der Sonne.

východ | wýchod/ vide vycházení | wycházenj.

východní Krajina | wýchodnj Kragina aneb | aneb země | země/ Terra Orientalis, Morgen-Land/ das Land gegen der Sonne-Auffgang.

vychování života | wychowánj žiwota/ victus, ûs, m. unterhaltung des Lebens.

vychovávati | wychowáwati/ educare, erziehen.

vychrkovati | wychrkowati/ eructare, exſcreare, außwerffen.

vychvalovati | wychwałowati/ agnoſcere, elaudare, vor gut erkennen/ außloben.

vyčisti | wyčiſti/ vide vyčitati | wyčitati.

vyčistiti | wyčiſtiti/ expurgare, reinigen/ ſauberen.

vyčištěný | wyčiſſtěný/ depurgatus, außgebutzt/ geläutert/ geſaubert/ er m. e/ f. geſaubertes. n.

vyčištění | wyčiſſtěnj/ n. ſecretio, purgatio, f. reinigung. f. ſauberung. f.

vyčištěné místo od trávy | wyčiſſtěné mjſto od tráwy/ locus exherbatus, außgejätter orth.

vyčistiti | wyčiſtiti/ expurgare, außſauberen.

vyčitání | wyčitánj/ vypravování | wyprawowánj/ n. ennarratio, f. erzehlung. f.

vyčitání | wyčitánj/ vymlouvání | wymłauwánj/ n. objectio, f. vorwerffung. f.

vyčítatiti | wyčjtatiti/ vyčísti | wyčjſti/ enumerare, enarrare, erzehlen. außzehlen.

vyčítati | wyčjtati/ vymlouvati | wymłauwati/ objicere, vorwerffen/ vorrucken.

vycpaný | wycpaný/ fartus, außgeſchopfft/ er/ m. e/ f. außgeſchopfftes. n.

vydání | wydánj/ n. expenſum, n. außgab. f.

vydati | wydati/ expendere, außgeben.

vydati počet | wydati počet/ rationem reddere, rechenſchaft geben.

b vydati | wydati/ vdáti dceru | wdáti dceru/ natam elocare, eine tochter außſtatten/ außheyrathen.

vydati | wydati/ vydávati | wydáwati/ tradere, erfolgen.

vydávati zajisté | wydáwati zagiſté/ aſſeverare, vor gewiß außſagen.

vydědilý syn | wydědilý793 ſyn/ vide vybitý | wybitý.

793 tisk chybně: wydědily

vyděditi | wyděditi/ vykázati | wykázati/ exhæredare, abdicare, enterben/ außſchlieſſen.

vydělávati kůži | wyděłáwati kůži/ elaborare corium, leder außarbeiten.

výdělek | wýdělek/ m. quæſtus, m. lucrum, n. geſuch. n. gewinn. m.

vydírati | wydjrati/ vide vydříti | wydřjti.

vydobytí meče | wydobytj meče/ obnažení na někoho | obnaženj na někoho/ evaginatio, zuckung/ entblöſung des ſchwerds.

vydobytý kord | wydobytý kord/ gladius evaginatus, bloſſer degen/ entblöſter degen.

Vydra | Wydra/ f. lutra, f. Otter. f.

vydříti | wydřiti/ eripere, wegnehmen/ wegreiſſen.

vydržení Let Právních | wydrženj Let Práwnjch/ præſcriptio temporis, Verjährung. f.

vydutí lodí | wydutj lodj/ břicho | břicho/ alvus navis, der bauch des ſchiffes.

vydutý | wydutý/ convexus, von auſſen gebogen.

vyjasnění | wygaſněnj/ jasný čas | gaſný čas/ jasno | gaſno/ ſudum, helles wetter.

vyjimati | wygimati/ excipere, auſnehmen.

vyjíti | wygjti/ vychazeti | wychazeti/ exire, außgehen/ hinaußgehen.

vyjíti na jevo | wygjti na gewo/ na světlo | na ſwětlo/ patefacere, offenbahren/ an tag kommen.

vyjmenování | wygmenowánj/ n. nomenclatura, f. nahmen-nennung. f.

vyháněti | wyháněti/ expellere, verjagen/ außjagen/ vertreiben.

vyházeti | wyházeti/ ejicere, ejaculare, außwerffen/ außſchieſſen.

vyházeti | wyházeti/ stratiti | ſtratiti/ jacturam facere, hinweg werffen.

vyheň | wyheň/ f. uſtrina, f. eine ſchmieden. f.

340a vyhejbati se | wyheybati ſe/ declinare, vitare, devitare, meiden/ vermeiden/ außweichen.

vyhejbati se práci | wyheybati ſe prácy/ labores detrectare, der794 arbeit ſich entziehen.

794 tisk chybně: det

vyhladiti Město | wyhładiti Měſto/ abolere, zerſchleiffen.

Vyhlasný | Wyhłaſný/ Biřic | Biřic/ vyhlasitel | wyhlaſyteł/ præco, onis, Außruffer/ Bittl/ Scherch. m.

vyhlásiti | wyhłáſyti/ promulgare, denunciare, eröffnen/ ankündigen.

vyhlašený | wyhłaſſený/ promulgatus, außgeruffen/ er/ m. e/ f. außgeruffenes. n.

vyhledati | wyhledati/ exquirere, außſuchen.

vyhledávání | wyhledawánj795/ n. inquiſitio, examinatio, erforſchung, erkündigung. f.

795 tisk chybně: myhledawánj

vyhledávati | wyhledáwati/ inquirere, exquirere, nachforſchen/ außſuchen.

vyhlídati | wyhljdati/ proſpicere, proſpectare, heraußſchauen.

vyhlídka | wyhljdka/ f. conſpicilium, n. des Lands außſehen.

vyhlídnouti | wyhljdnauti/ diſpicere, außſehen.

vyhlízení | wyhljzenj/ n. proſpectus, m. außſehung/ f.

Vyhnanec | Wyhnanec/ vide vyhnaný | wyhnaný.

vyhnání | wyhnánj/ vyvržení | wywrženj/ n. ejectio, f. vertreibung/ verjagung. f.

vyhnání z Vlasti | wyhnánj z Wlaſti/ vypovědění z Země | wypowěděnj z Země/ exilium, verjagung in das Elend.

vyhnání z Vlasti | wyhnánj z Właſti/ exterminatus, ein verjagter aus dem Land.

vyhnati z Země | wyhnati z Země/ vypověditi | wypowěditi/ proſcribere,796 igne797 & aquâ interdicere, des Landes verweiſen/

796 v tisku bez interpunkce

797 tisk chybně: igne,

vyhnouti | wyhnauti/ vide vyhejbati | wyheybati.

výhně | wyhně/ n. foramen furni, præfurnium, n. ofen-loch/ rauch-loch. n.

vyhnutí s cesty | wyhnutj s ceſty/ vyhýbání | wyhýbánj/ ohbí | ohbj/ diverticulum, abweeg/ neben-weeg. m.

výhoď | wyhoď/ obecné pastvíště | obecné paſtwjſſtě/ ager compaſcuus, gemeine weyd.

výhost | wýhoſt/ m. manumiſſio, f. freylaſſung. f.

vyhoštného syn | wyhoſſtného ſyn/ libertinus, eines freygelaſſenen ſohn.

b vyhoštěný | wyhoſſtěný/ z poddanosti propuštěný | z poddanoſti propuſſtěný/ libertus, freygelaſſener, m. ne798. f.

798 tisk chybně: ue

vyhrané | wyhrané/ dar kterýž se vitězitelům dává | dar kterýž ſe wytězytelům dáwá/ palmarium, das geſchenk den ſieghafften.

vyhraný | wyhraný/ n. lucratio, f. gewinſt. m.

vyhraný | wyhraný/ lucratus, gewonnen/ er/ m. e/ f. gewonnenes. n.

vyhrati | wyhrati/ lucrari, gewinnen.

vyhrávati | wyhráwati/ přemáhati | přemáhati/ vincere, ſiegen/ absiejen | abſiegen.

vyhryzený | wyhryzený/ á | á/ é | é/ corroſus, a, um, zernagt/ er/ m. e/ f. zernagtes. n.

vyhrýzti | wyhrýzti/ corrodere, zernagen.

vyhubení | wyhubenj799/ vyvrácení | wywrácenj/ n. everſio, f. verſtörung/ verheerung. f.

799 tisk chybně: wyubenj

vyhubený | wyhubený/ vyvrácený | wywrácený/ everſus, verſtört/ verhergt/ er/ m. e/ f. verhergtes. n.

vyhubiti | wyhubiti/ vyvrátiti | wywrátiti/ evertere, verſtören/ verhergen/ zerſchleiffen.

vyhynouti | wyhynauti/ umírati | vmjrati/ emori, erſterben/ verderben.

výkal | wýkał/ přirozené semeno | přirozené ſemeno. ſemen genitale, der natürliche Saamen.

výkalu tok | wýkalu tok/ gonorrhæa, profluvium genitale, das ausflieſſen des Saamens.

vykoukati | wykaukati/ vide vyhlídati | wyhljdati.

vykoupení | wykaupenj/ vysvobození od nepřátel | wyſwobozenj od nepřáteł/ redemptio ab hoſtibus, erlöſung/ außlöſung von den feinden.

vykázaný | wykázaný/ aſſignatus, determinatus, zugeeignet/ beſtimmt/ angewieſen.

vykázati | wykázati/ vyděditi | wyděditi/ abdicare, exhæredare, außſchlieſſen/ enterben.

vikev | wykew/ f. vicia, f. eine wicken. f.

vikev planá | wykew planá/ aphaca, f. wilde wicken/ vogel-wicken. f.

vyklad | wyklad/ m. vysvětlení | wyſwětelnj/ n. explicatio, f. außlegung. f.

Vykladač řečí | Wykladač řečj/ tlumočník | tlumočnjk/ Interpres, Dolmetſcher. m.

341a vykladáč snu | wykladáč ſnu/ Conjector ſomniorum, Traum-Außleger. m.

vykládaný strop | wykládaný ſtrop/ laquear, lacunar, ſegmentatum, eingelegte decke.

vykládaný stůl | wykłádaný ſtůł/ květovaný | kwětowaný/ menſa undulata, eingelegter tiſch.

vykladatel | wykładatel/ m. interpres, m. außleger/ m.

vykládati | wykłádati/ vyložiti | wyłožiti/ exponere, außlegen.

vykládati | wykłádati/ vyložiti | wyłožiti/ vyjádřiti | wygádčiti/ interpretari, erklären/ erörteren.

vyklouznouti | wyklauznauti/ evadere, effugere, entrinnen/ entwiſchen.

vyklestiti | wykleſtiti/ amputare, abſchneiden/ außſchneiden.

vykliditi | wykliditi/ vyklizovati | wyklizowati/ expurgare, außſauberen/ außfegen/ außbutzen.

vyklizení | wyklizenj n. expurgatio, f. außſauberung f.

vykonání | wykonánj/ n. peractio, f. executio, f. endigung/ f. vollziehung. f.

vykonaný | wykonaný/ peractus, finitus, vollbracht/ vollendet/ m. e/ f. vollendetes800 n.

800 tisk chybně: vollendes

vykonati | wykonati/ peragere, finire, exequere, vollbringen/ verrichten/ vollziehen/ vollenden.

vykonávatel | wykonáwatel/ m. executor, m. vollzieher. m.

vykopaná studnice | wykopaná ſtudnice/ puteus, ſchöpff-brunn801 m. galgen-brünn. m.

801 tisk chybně: ſchöpff-brun-

vykopati | wykopati/ effodere, außgraben.

vykořeniti | wykořeniti/ eradicare, exſtirpare, außrotten.

vykrajovati | wykragowati/ proſcindere, ſchneiden/ durchſchneiden.

vymíněný | wyminěný/ exemptus, befreyt/ enthoben.

vymíniti | wymjniti/ vide vyjímati | wygjmati.

výminka | wyminka/ f. exceptio, f. außnehmung. f.

vykrmiti | wykrmiti/ ſaginare, außfüttern802.

802 tisk chybně: außp-füttern

vykrojený střevic | wykrogený ſtřewic/ ſolea, f. außgeſchnittener ſchuh.

vykuchati | wykuchati/ exenterare, das eingeweid außnehmen.

b vykupitel | wykupiteł/ vysvoboditel | wyſwoboditeł/ liberator, m. Redemptor, Erlöſer. m.

vykypěti | wykypěti/ ebullire, überlauffen/ überſieden.

vykysalý | wykyſalý/ defœcatus, verjohren/ er/ m. e/ f. verjohrenes. n.

vyloučení z Církve | wylaučenj z Cýrkwe/ vyobcování | wyobcowánj/ n. excommunicatio, der bann.

vyloučený z Církve | wylaučený z Cýrkwe/ vyobcovaný | wyobcowaný/ excommunicatus, verbannter. m.

vyloučiti od Církve | wylaučiti od Cýrkwe/ excommunicare, verbannen.

vylouditi | wylauditi/ elicere, locken/ außlocken/ heraußlocken.

vylíhnouti | wyljhnauti/ incubare, brüten/ außbrüten.

vyliti | wyliti/ effundere, außgieſſen/ außſchütten, vylejvati | wyleywati.

vylupovati | wylupowati/ excoriare, deglubere, außſchelen/ das fell abziehen.

vyluzovati | wyluzowati/ vide vylouditi | wylauditi.

vymalování | wymalowánj/ n. stavení na papíře | ſtawenj na papjře/ delineatio, f. entwurff/ m. zeichnung. f.

vymalovaný | wymalowaný/ depictus, abgemahlt/ er/ m. e/ f. abgemahltes. n.

vymalovati | wymalowati/ depingere, abmahlen.

vymě | wymě/ cecky hovadské | cecky howadſké/ vemeno | wemeno/ ubera eyter des viehes.

výmelek | wýmelek/ užitek | vžitek/ m. emolumentum, n. vortheil/ metzkorn. m.

vyměření | wyměřenj/ n. menſuratio, f. abmeſſung. f.

vyměřiti | wyměřiti/ menſurare, abmeſſen.

vymejšleti | wymeyſſleti/ excogitare, effingere, erdichten/ erſinnen/ erdencken.

vyměřiti | wymeřiti803/ limitare, marck-ſtein ſetzen.

803 tisk chybně: wyměřýti

vymrskati | wymrſkati/ efuſtigare, außpeitſchen.

vymítati | wymjtati/ vyvrhnouti | wywrhnauti/ ejicere, außwerffen/ herauß werffen.

vymizeti | wymjzeti/ pominouti | pominauti/ evaneſcere, verſchwinden/ vorüber rauſchen.

vymknouti | wymknauti/ vysmeknouti | wyſmeknauti/ elabi, entwiſchen.

342a vymlouvati | wymlauwati/ excuſare, entſchuldigen/ außreden.

výmluva | wýmluwa/ f. excuſatio, f. entſchuldigung f.

výmluvnost | wýmluwnoſt/ f. eloquentia, f. beredtſamkeit. f. wohlredenheit. f.

vymluvný | wymluwný/ eloquens, facundus, beredt/ beredtſam/ er/ m. e/ f. beredtſames. n.

vymrštěný | wymrſſtěný/ vysoce zrostlý | wyſoce zroſtlý804/ procerus, hoch geſchoſſen/ gewachſen.

804 tisk chybně: zroſtly

vymstíti se | wymſtjti ſe/ ulciſci, ſich rächen.

vymustrovaný | wymuſtrowaný/ exautoratus, außgemuſtert/ er/ m. e/ f. außgemuſtertes. n.

vymustrovati | wymuſtrowati/ exautorare, außmuſteren.

vymysliti | wymyſliti/ vide vymejšliti | wymeyſſliti.

vymyšlení | wymyſſlenj/ nalezení | nalezenj/ n. inventio, f. erfindung. f.

vymyšlený | wymyſſlený/ excogitatus, erdicht/ er/ m. e/ f. erdichtes. n.

vynahrážení | wynahráženj/ náhrada | náhrada/ odměna | odměna/ odplata | odplata/ veta | weta/ compenſatio, vergeltung/ vergleichung. f.

vynaleznouti | wynaleznauti/ invenire, erfinden.

vynaložiti | wynaložiti/ impendere, anwenden.

vynasnažiti se | wynaſnažiti ſe/ conari, ſich unterfangen/ unterſtehen.

vynášeti | wynáſſeti/ efferre, außtragen. erheben.

vynášeti se | wynáſſeti ſe/ jactare, pralen/ heraußſtreichen/ ſich rühmen.

vynaučiti se | wynavčiti ſe/ ediſcere, erlehrnen.

vyneslá kráva | wyneſlá kráwa/ vytelená | wytelená/ vacca effœta, ein kuh die nicht mehr trägt.

vyniknouti | wyniknauti/ elabi, entweichen.

vyniknutí | wynjknutj/ n. elapſus, m. entweichung. f.

vynímání | wynjmánj/ exceptio, f. außnehmung f.

vynímati | wynjmati/ depromere, langen.

výnosný | wynoſný/ ourodný | aurodný/ fertilis, tragbahr/ fruchtbahr/ er/ m. e/ f. fruchtbahres. n.

vyobracovati | wyobracowati805/ vide vyloučiti | wylaučiti.

805 tisk chybně: wyobracowat

vyobraziti | wyobrazyti/ repræſentare, vorſtellen/ vorbilden.

b výpad nečistoty z domu | wýpad nečiſtoty z domu/ aquæductus, cloaca/ außgang zum unrath/ außguß. m.

výpad vody | wýpad wody/ žlábek | žlábek/ defluvium, n. außgang/ m. waſſer-rin. f.

vypadnouti | wypadnauti/ erumpere, heraußfallen.

vypadnouti z záloh | wypadnauti z záloh/ ex inſidijs excurrere, auß dem hinterhalt außfall thun.

vypouštěti | wypauſſtěti/ emittere, außlaſſen.

vypouštěti vůni | wypauſſtěti wůni/ fragrantiam exhalare. einen geruch von ſich geben.

vypéci | wypecy/ vypekati chléb | wypekati chleb/ panem excoquere, brod backen.

vypínati se | wypjnati806 ſe/ ſe extollere, ſich erheben ſtoltzer weiß.

806 tisk chybně: wýpjnati

vypisování Země | wypiſowánj Země/ n. geographia, f. Beſchreibung des Erdbodens/ Welt-Beſchreibung. f.

vypisovatel | wypiſowateł/ kterýž vypisuje | kterýž wypiſuge aneb | aneb přepisuje | přepiſuge/ Písař | Pjſař/ m. deſcriptor, ſcriptor, aufſchreiber/ beſchreiber/ m.

Vypisové hodnověrní | Wypiſowé hodnowěrnj/ aneb | aneb psání | pſánj/ fides inſtrumentorum, glaubwürdige Schrifften.

vyplacovati | wyplacowati/ redimere, außleſen/ rantzioniren.

vypláknutý | wypláknutý/ prolutus, außgeſpült/ außgeſchwenckt/ er/ m. e/ f. es. n.

vyplakovati | wyplakowati/ colluere, außſpülen/ außwaſchen. außſauberen.

vyplata | wyplata/ mzda | mzda/ vyplacení | wyplacenj/ pretium redemptionis, rantzionirung/ außzahlung. f.

vyplatiti | wyplatiti/ perſolvere, außzahlen.

vyplatní peníze | wyplatnj penjze/ lytrum, n. löß-gelt der gefangenen.

vyplaziti jazyk | wyplazyti gazyk/ exſerrere linguam, die Zunge außſtrecken.

vyplení neužitečné trávy | wyplenj nevžitečné tráwy/ runcatio, das außreüten.

vyplesti | wypleſti/ extricare, außwicklen.

343a vyplinouti | wyplinauti/ emergere, herauß ſchwimmen.

vyplinutí | wyplinutj/ n. vyplivek | wypliwek/ m. vozher | wozher/ m. ſputum, n. geyfer/ m. ſpahl.

vyplívati | wypljwati/ exſpuere, außwerfen/ außſpeyen.

vyplivek | wypliwek/ vide vyplinutí | wyplinutj.

vyplniti | wyplniti/ complere, implere, auffüllen807.

807 tisk chybně: aufüllen

vyplundrování | wyplundrowánj/ n. direptio, f. außplünderung. f.

vyplundrovati | wyplundrowati/ exſpoliare, außplünderen.

výpověd právní | wýpowěd práwnj/ f. ſententia, f. Urthel/ n. außſpruch. m.

Výpověd | Wýpowěd/ f. Snešení Pánův Radních | Sneſſenj Pánůw Rádnjch808/ Senatûs Conſultum, Rath-ſchluß. m.

808 tisk chybně: Ráddnjch

Výpověd před hlavní Při | Wýpowěd před hlawnj Při/ Předsudek | Předſudek/ Præjudicium, n. Vorurtheil. n.

Výpověd Obermanská | Wýpowěd Obermanſká/ Arbitrium, n. Wahl-entſcheidung. f.

Vypověděnec | Wypowěděnec/ vide vypověděný | wypowěděný/ vyhnaný | wyhnaný.

Vypovědění z Vlasti | Wypowěděnj z Właſti/ fuga, exilium, Land-verweiſung/ das Elend.

Vypověděný | Wypowěděný/ vyhnaný | wyhnaný/ exul, vertriebener in das Elend/ Land-verwieſener.

vypověditi z Země | wypowěditi z Země/ vypovídati | wypowjdati/ relegare, des Lands verweiſen.

Vypovídatel Pokoje | Wypowydateł Pokoge/ Herolt | Herolt/ Fecialis, Herold/ Friedens-kündiger. m.

výprava | wýprawa/ f. vypravování | wyprawowánj/ n. expeditio, f. außrüſtung. f.

Vypravený | Wyprawený/ expeditus, außgeſant/ er/ m. e/ f. außgeſantes. n.

Vypraviti dluhy | Wyprawiti dluhy/ splatiti | ſplatiti/ diſſolvere, entrichten/ bezahlen.

Vypravovati | Wyprawowati/ recenſere, enarare, erzehlen/ vortragen/ außſagen.

vyprázdniti | wyprázdniti/ evacuare, außlären.

Vyprositi | Wyproſyti/ vyžádati | wyžádati/ præcariò obtinere, außbitten.

b vyprovoditi | wyprowoditi/ comitari, begleiten.

Vypsání | Wypſánj/ n. deſcriptio, f. beſchreibung f.

Vypsání Rodu | Wypſánj Rodu/ genealogia, Geſchlechts-Regiſter/ n. Stamm-buch. n.

Vypsati | Wypſati/ deſcribere, außſchreiben/ beſchreiben.

Vyptávati se | Wyptáwati ſe/ percontari, ſciſcitari, fragen/ außforſchen/ nachfragen/ außfragen.

Vypůjčení peněz | Wypůgčenj peněz/ půjčka | půgčka/ mutuatio, f. gelt außleihung. f.

Vypůjčiti | Wypůgčiti/ mutuo accipere, mutuari, entlehnen/ borgen.

Vypučující | Wypučugjcý/ m. commodatarius, m. Lehnmann/ der entlehner.

Vypuklé čelo | Wypuklé čelo/ exporecta frons, hohe ſtirn.

Vypustiti | Wypuſtiti/ emittere, außlaſſen.

Vypustiti duši | Wypuſtiti duſſy/ exſpirare, den Geiſt aufgeben/ ſterben.

Vypuštěný kámen | Wypuſſtěný kámen/ Krakštejn | Krakſſteyn/ torus proceres, Kropfſtein/ m. Krafftſtein.

Vypuštěný nad okny | Wypuſſtěný809 nad okny/ lunety | luněty/ profectura, f. geſims/ n. fürtach. n.

809 tisk chybně: Wypuſſeěný

Vypuštění spodní | Wypuſſtěnj ſpodnj/ premování | premowánj/ inſtita, limbus, ſchweiff oder ſtrich unten am Kleid/ n.

Vyražení | Wyraženj/ n. diſtractio, f. ergötzung/ f. entſchlagung/ f.

Vyražený | Wyražený/ eliſus, a, um, außgeſchlagen/ er/ m. e/ f. außgeſchlagenes. n.

Vyrážeti | Wyrážeti/ elidere, excutere, auffſchlagen/ außſchlagen.

Vyraziti se | Wyrazyti ſe/ ſe relaxare, ſich ergötzen/ entſchlagen.

Vyřezati | Wyřezati/ exſcindere, außſchneiden.

Vyříci | Wyřjcy810/ vide vyřknouti | wyřknauti.

810 tisk chybně: Wyřjcý

Vyříditi | Wyřjditi/ expedire, außrichten.

Vyřízení | Wyřjzenj/ n. expeditio, f. außrichtung/ verrichtung. f.

Vyřizovati | Wyřizowati811/ expedire, außrichten.

811 tisk chybně: Wyřizowáti

344a Vyřknouti | Wyřknauti812/ dicere ſententiam, außſprechen. urtl ſprechen.

812 tisk chybně: Wyřknauti

Vyřknutí | Wyřknutj/ n. effatum, i, n. außſpruch. m.

Vyryvač | Wyrywač/ m. ſculptor, m. Außſtecher/ Kupfferſtecher. m.

vyrvati | wyrwati/ vellere, außrauffen.

Vyrostlý | Wyroſtlý/ zletilý | zletilý/ ephebus, erwachſen/ er/ m. e/ f. erwachſenes. n.

Vyrozumění | Wyrozuměnj/ n. intellectus, m. verſtand/ vernunfft. f.

Vyrývati | Wyrýwati/ exarare, ſculpere, außſtechen.

Vysaditi | Wyſaditi/ exponere, außſetzen.

Vysázeti zahradu | Wyſázeti zahradu/ conſidere hortum, garten außſetzen.

Vyschlost | Wyſchloſt/ uvadlost | vwadloſt/ vyzáblost | wyzabloſt/ f. ariditas, f. dürre. f.

Vyschlý | Wyschlý/ uvadlý | vwadlý/ vyzáblý | wyzáblý/ aridus, dürr. m. e/ dürres. n.

Vysedlé čelo | Wyſedlé čelo/ frons gibboſa, bucklichte ſtirn. f.

Vysedlý | Wyſedlý/ eminens, herfür tragend.

Vysekati | Wyſekati/ excidere, außhauen.

Vysevač | Wyſewač/ Cribrator, Räder. m.

Vyskakovati | Wyſkakowati/ ſalire, entſpringen.

Výskati | Wýſkati/ plesati | pleſati/ jubilare, exultare, jauchtzen/ frolocken.

Vyskoumati | Wyſkaumati/ pernoſcere, ergründen.

Vyskočiti | Wyſkočiti/ exſalire, aſſultare, auffſpringen.

Vyskytati se | Wyſkytati ſe/ eminere, herfür gehen/ herfür ſteigen.

Vyslaný | Wyſlaný/ Legát | Legat/ Legatus, Abgeſandter.

Vyslati, | Wyſlati, amandare, hinweg ſchicken.

Vysloužilý | Wyſłaužilý/ emeritus, außgedient/ er/ m. e/ f. außgedientes/ n.

Vyslejchání | Wyſłeychánj/ n. examen, n. verhörung. f.

Vyslovení počtu | Wyſłowenj počtu/ počitání | počitánj/ numeratio, zehlung f.

Vyslýchač tejný | Wyſlýchač tegný/ kdož vyslýchá | kdož wyſlýchá/ ſubauſcultator, m. Zuhorcher. m.

Vysmati se | Wyſmati ſe/ deridere, iſi, verlachen/ außlachen813.

813 tisk chybně: außlachne

b Vysmeknouti meč z pošvy | Wyſmeknauti meč z poſſwy/ gladium è vagina ſtringere, das Schwerd auß der Scheide zucken.

Vysmeknouti se | Wyſmeknauti ſe/ elabi, entwiſchen.

Vysoce | Wyſoce/ excelsè, hoch.

Vysoce přisáhati | Wyſoce přiſáhati814/ dejerare, hoch ſchweren.

814 tisk chybně: přiſáháti

Vysoce vážiti | Wyſoce wážiti/ ſuſpicere, hochhalten.

Vysoce zrostlý | Wyſoce zroſtlý/ procerus, hoch gewachſen.

Vysoká Škola | Wyſoká Sſkola/ Academia, Univerſitas, Hoche Schul/ Univerſität. f.

Vysoké postavy | Wyſoké poſtawy/ osobný | oſobný/ procerus, gerad von Leib.

Vysokomyslnost | Wyſokomyſlnoſt/ zpustnost | zpuſtnoſt/ f. inſolentia, elatio, f. hochmuth/ m.

Vysokomyslný | Wyſokomyſlný/ spurný | ſpurný/ inſolens, elatus, hochmüthig/ er/ m. e/ f. hochmüthiges. n.

Vysokost | Wyſokoſt/ Výška | Wýſſka/ f. altitudo, f. die höhe.

Vysoký | Wyſoký/ vyvýšený | wywýſſený/ altus, ſublimis, hoch/ er/ m. e/ f. hoches. n.

Vysoký slez | Wyſoký ſlez/ althea, f. ibiſch/ (ein kraut.)

Vysoký traňk | Wyſoký traňk/ virga aurea, conſolida ſaracenica, heidniſch wund-kraut. n.

Vysost hory | Wyſoſt hory/ vrch | wrch aneb | aneb špic | ſſpic/ montis jugum, ſummitas815, cacumen, vertex, ſpitz an einem berg.

815 tisk chybně: ſumitas

Vysost Nebe | Wyſoſt Nebe/ æther, eris, m. die höhe des Himmels.

Vyspati se | Wyſpati ſe/ edormire, außſchlaffen.

Vyssáti | Wysſáti/ exſugare, außſaugen.

Vystoupení z míry | Wyſtaupenj z mjry/ mnoho | mnoho/ přiliš | přiliſs816/ ultrâ modum, nimium, zuviel/ über die-maß.

816 tisk chybně: přiliłs

Vystoupiti | Wyſtaupiti/ aſcendere, auffſteigen.

Vystavený | Wyſtáwený/ m. exſtructus, auffgebauet/ er/ m. e/ f. auffgebauetes. n.

Vystaviti | Wyſtawiti/ ædificare, exſtruere, auffbauen.

Vystěhovati se | Wyſtěhowati ſe/ emigrare, außziehen.

345a vystínati do posledního | wyſtjnati do poſłednjho/ ad internecionem excidere, zum eüſerſten untergang verhergen.

výstraha | wýſtraha/ napomenutí | napomenutj/ n. exhortatio, f. admonitio, f. warnung. f.

vystrčení | wyſtrčenj/ extruſio. f. außſtoſſung. f.

vystrčený | wyſtrčený/ extruſus, außgeſtoſſen/ er/ m. e/ f. außgeſtoſſenes. n.

vystrčiti | wyſtrčiti/ extrudere, außſtoſſen.

vystřelení z ručnice | wyſtřelenj z ručnice/ teli jactus, büchſenſchuß. m.

vystřeliti | wyſtřeliti/ diſplodere, loßſchieſſen.

výstřelky mladistvé bylinky | wyſtřelky mładiſtwé bylinky/ cyme, kaimen/ zarte ſchoß.

vystřelovati | wyſtřełowati/ vide vystřeliti | wyſtřeliti.

vystříhati se | wyſtřjhati ſe/ cavere, ſich hütten/ meiden.

vystříhati | wyſtřjhati/ exſcindere, außſchneiden.

výstupek | wýſtupek/ arkýř | arkýř/ pavlačka ven přes zeď vydaná | pawłačka wen přes zeď wydaná/ podium, menianum, ein ercker. m.

vystupování moře | wyſtupowánj moře/ přibývání | přibýwánj/ zevření | zewřenj/ æſtus maris, maris æſtuantis acceſſus, anlauff des meers.

vystupovati | wyſtupowati/ aſcendere, aufſteigen.

vysušený | wyſuſſený/ exſiccatus, getrocknet. er/ e/ es.

vysušiti | wyſuſſyti/ exſiccare, außtrocknen/ außtrückeren.

vysvětlení | wyſwětlenj/ výklad | wýkład/ m. explicatio, enarratio, elucidatio, außlegung. f.

vysvětliti | wyſwětliti/ declarare, illuſtrare, erklären. erörteren/ erleüteren.

vysvoboditel | wyſwoboditeł/ vykupitel | wykupiteł/ Liberator, Redemptor, m. Erlöſer. m.

vysvoboditi | wyſwoboditi/ liberare, erlöſen.

vysvobození | wyſwobozenj/ n. liberatio, f. erlöſung. f.

výš | wyſs/ vysokost | wyſokoſt/ výška | wýſſka/ f. altitudo, f. die höhe.

vyšetřovati | wyſſetřowati/ perveſtigare, erforſchen.

vyšlapati | wyſſlapati/ exculcare, außtretten.

vyšlo z zvyku | wyſſlo z zwiku/ deſuevit, abſolevit, iſt abkommen/ hat aufgehöret.

vyšší | wyšſſý/ altior, editior, ſuperior, höher/ b erhoben.

výtah | wýtah/ m. krátké obsažení | krátké obſaženj/ Summovník | Summownjk/ m. Compendium, Außzug/ m. kurtzer Begrieff.

vytahovati | wytahowati/ vytáhnouti | wytáhnauti/ extrahere, heraußziehen.

vytahovati vodu | wytahowati wodu/ exantlare, außſchöpffen.

vytažení jazyka | wytaženj gazyka/ tejlem uřezání | teylem vřezánj/ elinguatio817, zunck abſchneidung818. vytažený | wytažený/ extractus. heraußgezogen.

817 tisk chybně: elinquatio

818 tisk chybně: abſchueidung

vytazování | wytazowánj/ skušování | ſkuſſowánj/ f. examinatio, f. examen, n. erforſchung/ befragung. f.

vytékati | wytékati/ vytéci | wytecy/ demanare, abflieſſen.

vytelená kráva | wytelená kráwa/ vacca effœta, ein kuh die nicht mehr trägt.

vytejkati | wyteykati819/ exprobrare, vorwerffen/ výti | wýti820/ vyti | wyti. ululare, heülen.

819 tisk chybně: wýteykati

820 tisk chybně: wyti

vytí psů | wytj821 pſů/ n. ululatus, m. das heülen der hunde.

821 tisk chybně: výti

vytírati | wytjrati/ mundare822, extergere, ſauberen/ außwiſchen.

822 tisk chybně: mundate

vytírati nos | wytjrati nos/ naſum mungere, die naſen ſchneützen.

vytlačiti | wytłačiti/ exprimere, exurgere, außpreſſen/ außdrucken.

výtok semene | wýtok ſemene/ od kohož přirození nechtě odchází | od kohož přirozenj nechtě odcházj/ Gonorrhæa, profluvium genitale, das außflieſſen des ſaamens.

vytřený | wytřený/ defricatus, außgerüben.

vytrhati | wytrhati/ vytrhnouti | wytrhnauti/ evellere, außreiſſen.

vytrhnouti meč | wytrhnauti meč/ vide obnažiti | obnažiti.

vytříti | wytřjti/ mundare, extergere, außſauberen/ außwiſchen.

vytržení | wytrženj/ ecſtaſis, raptus, entzuckung. f.

vytržnost | wytržnoſt/ f. zbití | zbitj/ n. pulſatio, verberatio823, f. frevel/ m. hand anlegung. f.

823 tisk chybně: vetberatio

vytvařitelkyně | wytwařitelkyně/ f. Imitatrix, die da alles nachaffet. nachafferin. f.

vytvářiti | wytwářiti/ effingere, exprimere, ahmen/ geberden/ vorſtellen.

vytylý | wytylý/ tlustý | tłuſtý/ tučný | tučný/ obeſus, feiſt/ er/ m. e/ feiſtes. n.

vyučovati | wyvčowati/ imbuere, unterweiſen.

346a vyváznouti | wywáznauti/ evadere, entkommen.

vyvedený | wywedený/ eductus, außgeführt. er/ e/ es.

vyvěniti | wywěniti/ edotare, außſteyeren.

vyvesti | wyweſti/ producere, hervor bringen.

vyvětralý | wywětralý/ exoletus, außgeſtanden/ verrauchert/ außgelüfftert/ er/ m. e/ f. außgelüfftertes. n.

vyvětrati | wywětrati/ evaporare824, verraucheren/ außlüffteren.

824 tisk chybně: evaporate

vyvejšený | wyweyſſený/ exaltatus, erhoben/ er/ m. e/ f. erhobenes. n.

vyvinouti | wywynauti/ vytknouti | wytknauti/ luxare, ſolvere, verrencken.

vyvinutí oudů | wywynutj audů/ n. luxatio, f. verränckung der glieder.

vyvinutý | wywinutý/ luxatus, verrenckt. er/ e/ es.

vyvlačované nohavice | wywłačowané nohawice/ ſubligar follicans, caligæ follicantes, pluderhoſen.

Vývoda | Wýwoda/ Kníže | Knjže/ Dux, Princeps, Hertzog/ Fürſt825/ Land-Fürſt. m.

825 tisk chybně: Fürfl

vyvoditi | wywoditi/ educere, heraußführen.

vyvolač | wywołač/ præco, onis, außruffer. m.

vyvolání | wywołánj/ præconium, außruffung. f.

vyvolávati | wywoláwati/ evocare, außruffen.

vyvolení věčné | wywolenj wěčné/ m. Prædeſtinatio, f. die ewige wahl.

vyvolený | wywolený/ electus, außerlöſt/ außerwöhlt/ er/ m. e/ f. außerwöhltes. n.

vyvoliti | wywoliti/ eligere, præoptare, erwöhlen/ erkieſen.

vyvrácení | wywrácenj/ vyhubení | wyhubenj/ n. everſio, zerſtöhrung/ f. verhergung. f.

vyvraštěný | wywraſſtěný/ ergugatus, glatt/ er/ m. e/ f. glattes. n.

vyvratek | wywratek/ kuchání | kuchánj/ dávení | dáwenj/ n. vomitus, m. das erbrechen/ das übergeben.

vyvrátiti | wywrátiti/ evertere, umb und umbkehren.

vyvrhnouti | wywrhnauti/ vymítati | wymjtati/ ejicere, außwerffen.

vyvržení | wywrženj/ vyhnání | wyhnánj/ ejectio, f. vertrieb/ m. außſagung/ vertreibung. f.

b vyvržený | wywržený826/ vyhnaný | wyhnaný/ ejectus, vertrieſſen/ verjagt/ er/ m. e/ f. verjagtes. n.

826 tisk chybně: wýwržený

vyvstávati | wywſtáwati/ exſurgere, ſich emporrichten/ herfür kommen.

vyvýšené dílo | wywýſſené djlo/ vybijené | wybigené/ toreuma, erhobene arbeit/ getriebene arbeit.

vyvyšené místo prostřed placu | wywyſſené mjſto proſtřed placu/ lešení | leſſenj/ orcheſtra, erhöchter orth mitten auf den platz/ ſchaubühne. f.

vyzáblost | wyzábloſt/ vyschlost | wyſchłoſt/ uvadlost | vwadłoſt/ ariditas f. dürre. f.

vyzáblý | wyzáblý/ vyschlý | wyſchlý/ uvadlý | vwadlý/ aridus, dürr.

vyžádati | wyžádati/ vyprositi | wyproſyti/ præcario obtinere, erbitten.

vyzděné strouhy | wyzděné ſtrauhy/ aneb | aneb žlaby | žłaby/ incilia, außgemauerte rinne.

vyzdvíhnouti | wyzdwjhnauti/ erigere, aufrichten/ erheben.

vyzdvížený | wyzdwjžený/ erectus, erhoben/ auffgericht/ er/ m. e/ f. auffgerichtes. n.

vyžebrati | wyžebrati/ emendicare, erbettelen/ außbettelen.

vyžle | wyžle/ pes | pes/ veſtigator, ſagax, ſpurhund. m.

vyžlenec | wyžlenec/ m. Odorator, Spurhund/ m. Steüber. m.

vyznalý | wyznalý/ confeſſus, bekanter. m. e/ f. es. n.

vyznalé věci | wyznalé wěcy/ confeſſa, bekannte ſachen.

vyznamenání | wyznamenánj/ indicium, n. ſignificatio, f. bedeütung/ außdeütung. f.

vyznamenati | wyznamenati/ ſignificare, deſignare, bezeichnen/ bedeüten.

vyznamenati čáru | wyznamenati čáru/ ſignare lineam, zeichnen einen ſtrich.

vyznání | wyznánj/ přiznání | přiznánj/ confeſſio, f. bekantnuß. f.

vyznati | wyznati/ fateri, confiteri, bekennen.

vyznávati se | wyznáwati ſe/ confiteri, ſich bekennen.

vyzvědač | wyzwědač/ explorator, kundſchaffter.

vyzvědění | wyzwěděnj/ špeh | ſſpeh/ exploratio, f. kundſchafft f.

vyzvídání | wyzwjdánj/ vyhledávání | wyhledáwánj/ n. inquiſitio827, f. erforſchung/ unterkündigung. f.

827 tisk chybně: inquiſirio

347a vyzina | wyzyna/ f. (Ryba) | (Ryba) huſo, m. hauſen. m. (ein Fiſch.)

vzáctnost | wzáctnoſt/ f. honor, m. die Ehr. f.

vzáctný | wzáctný/ vděčný | wděčný/ gratus, charus, werth/ angenehm/ er/ m. e/ f. angenehmes. n.

vzatá Pevnost | wzatá Pewnoſt/ munimentum occupatum, n. eingenommene Veſtung. f.

vzatky | wzatky/ dary | dary/ munera, pl. geſchenck/ n. gaab. f.

v zbroj vpraviti | w zbrog wprawiti/ do broje se obléci | do broge ſe oblecy/ armare, waffnen/ bewaffnen.

vzbuditi | wzbuditi/ vzbuzovati | wzbuzowati/ excitare, concitare, ſuſcitare, erwecken/ aufferwecken/ erregen.

vzdalenost | wzdalenoſt/ f. diſtantia, f. die weite. f.

vzdalený | wzdalený/ remotus, diſſitus, abgelegen/ entlegen/ er/ m. e/ f. entlegenes. n.

vzdáti ducha | wzdáti ducha/ exſpirare, den geiſt auffgeben/ erſterben.

vzdělávaný | wzděłáwaný/ paratus, bereit/ gemacht/ er/ m. e/ f. gemachtes. n.

vzdělávati | wzděłáwati/ parare, bereiten.

vždy | wždy/ vide vždycky | wždycky.

vzdychání | wzdychánj/ lkání | lkánj/ n. ſuſpirium, n. gemitus, m. das ſeüfftzen.

vždycky | wždycky/ vždy | wždy/ ſemper, continuò828, perpetuò, allzeit/ immer/ alleweil.

828 tisk chybně: conrinuò

vzeti zatim v opatrování | wzeti zatim w opatrowánj/ ſequeſtrare, in verwahrung nehmen.

vzezření | wzezřenj/ n. aſpectûs, ûs, m. das anſehen. n.

vzhledem nás | wzhledem nás/ reſpectu noſtri, gegen uns gerechnet.

vzhůru | wzhůru/ ſurſum, hoch/ überſich.

vzkazovati | wzkazowati/ nunciare, andeüten/ ſagen laſſen.

vzkřísiti | wzkřjſyti/ reſuſcitare, aufferwecken.

Vzkříšení Páně | Wzkřjſſenj Páně/ z Mrtvých vstání | z Mrtwých wſtánj/ Reſurrectio Chriſti, Aufferſtehung Chriſti.

vznesti na Uřad | wzneſti na Vřad neb | neb Raddu | Raddu/ referre ad Officium Conſulatûs, vel Senatum, anbbringen zu dem | dem Ambt oder Rath.

vznešení | wzneſſenj/ obvinění | obwiněnj/ delatio, indicatio, f. klag/ anzeigung. f.

vztekati se | wztekati ſe/ ſævum eſſe, ſævire, wüten/ wüttig werden/ grimmig ſeyn.

vzteklost | wztekłoſt/ f. rabies, f. furor, m. das wütten und raſen/ wüttigkeit. f.

vzteklý | wzteklý/ divoký | diwoký/ ſævus, furioſus, rabioſus, mente captus, wüttig/ toll/ wild.

vztyčiti se | wztyčiti ſe/ proripere, ſich darvon heben.

vzíti na sebe Při | wzýti na ſebe Při/ cauſam alicujus ſuſcipere, eines andern ſeine ſach verthätigen.

vzývání Boha | wzýwánj BOha/ invocatio ad Deum, anruffung zu JOtt | GOtt.

vzývati | wzýwati/ ſuſpirare, anhelare, ſeüfftzen/ anruffen/ flehen.