1 A.

Aal, m. auhoř, ryba, anguilla. 2) pečité gjdlo z těſta, pokrautka, sl. kotauč. 3) záhyb chybný na ſukně, záwal. Aelchen, n. auhořek.

Aal-, auhořowý. Aalfang, auhořowý low, lowenj auhořů. 2) mjsto lowby, lowiſſtě. Aalhälter, auhořowá ſádka, haltýř pro auhoře; Aalreuſe, auhořowá wrſſe.

Aaleidechſe, f. wřjtenice, lacerta anguina L.

Aale, f. ſſjdlo, ſ. beſſer Ahle.

Aalet, m. hlawáč, hlawatice, ryba, ſ. beſſer Alant.

Aalquappe, Aalraupe, Aalruppe, f. mjk, mnjk, sl. měň, gadus lota L.

Aar, m. wſſeliký drawý pták, drawec. 2) orel.

Aaron, n. Aronswurzel, f. bylina áron, áronowa brada, arum.

Aas, n. pl. Aeſer, mrcha, mrſſina, vmrlčina, zcýplina, zdechlina, cadaver.

Aas-, aashaftig, mrchawý, mrchowý, mrſſj, mrſſný. Aasblattern, Aaspocken, mrchawé, hnisowaté neſſtovice, sl. hnogawé oſýpky. Aasgeſtank, mrchowý, mrſſj smrad. Aasgeyer, oder Aasfreſſender Geyer, mrſſná káně, aneb mrchožrawý ſup, sl. krſſák, mrſſák.

Aasſeite des Leders, rub kůže, ſ. edler Fleiſchſeite.

Aaſen, rub kůže oſſkrábati, oſtrauhati.

Aaß, n. pokrm, eſca ſ. beſſer Aß.

Ab, partic. 1) für ſich, dolů, preč, pryč, den Hut ab, klobauk dolů, Hand ab, ruku pryč, auf und ab, wzhůru dolů. 2) in der Zuſammenſetzung, do, na, o, od, po, s, v, wy, z, zum B.

b Abächzen, ſich, vlkati, vwzdychati, zbědowati ſe.

Abackern, odorati, doorati.

Abändern, změniti, zginačiti.

Abänderung, f. změna, změněnj.

Abärgern, v. a. & rec. nazlobiti, nahněwati, pohněwati, pohorſſiti, zhorſſiti; mrzeti ſe, namrzeti ſe.

Abärnten, požjti, ſežjti, ſ. abernten.

Abarbeiten, vpracowati, zpracowati, pracý vtahati, vtýrati, ztýrati. 2) odpracowati, oddělati. 3) dopracowati, dodělati. 4) ſich bis zur Ermüdung, až do vnawenj ſe napracowati.

Abarbeitung, f. vpracowánj, vtahánj, @

Abart, f. nerůda, nezdara, depravatio. 2) ſ. Abartung.

Abarten, ſtrhnauti ſe, ſwrcy ſe, newrcy ſe, nezdařiti ſe, degenerare; der Sohn iſt von dem Vater abgeartet, ſyn ſe nepotatil, newrhl po otcy; die Tochter von der Mutter, dcera ſe nepomateřila, nezdařila po mateři.

Abartig, ſwrhlý, newrhlý, nezdařilý, nerůdný, degener; ein abartiger Menſch, ſwrhlec, newrhlec, nerůda, nezdara; abartige Bienen, zloděgky.

Abartung, f. ſwrhloſt, nezdařiloſt.

Abäſten, okleſtiti, obraubati, oſekati.

Abbacken, v. a. odpécy, vpécy, wypécy. 2) v. n. dopécy ſe, odpadnauti, sl. oduti ſe. Das Brod iſt abgebacken, chléb ſe odpekl, odpadl, sl. odul ſe.

Abbalgen, v. a. odřjti, z kůže ſwlécy, ſtáhnauti. 2) ſ. balgen.

Abbeeren, obrati, otrhati gahůdky.

Abberufen, nazpět powolati.

Abbildung, f. wyobrazenj, effigies.

Abbiß, m. odkauſnutj, vkauſnutj, 2) Teufelsabbiß, čertkus, bylina, ſcabioſa ſucciſa L.

Abbitte, f. odproſſenj, vproſſenj.

Abbitten, Abbitte thun, odproſyti, vproſyti, deprecari.

Abblatten, beſſer abblättern, liſtj odtrháwati, olamowati. 2) den Weinſtock, ſmjtati, podlamowati, pampinare.

Abblatter, m. ſmětač, podlamowač.

Abblattung, Abblätterung, f. podlamowánj, ſmjtánj, podlom, ſmjtka.

Abbrand, m. wýpal, přjpal.

Abbrechen, v. a. odlomiti, vlomiti, zlámati, odtrhnauti, ſtrhnauti, vtrhnauti; einen Zweig, ratoleſt vlomiti, eine Blume, einen Faden, kwjtek, nitku vtrhnauti; a) das Bier, chladiti, ochlazowati; b) die Glieder bey den Soldaten, dlauhé řady aneb ſſiky wojáků w kratſſj odděliti; c) an dem Lohne, odtrhnauti, ſtrhnauti, vtrhnauti na mzdě, ze mzdy; d) eine Rede abbrechen, řeč přetrhnauti; e) ein Gebäude, ſtawenj pobaurati, rozbaurati, zbořiti, diruere; ein Dach, die Zelte, ſtřechu, ſtany ſtrhnauti. 2) v. n. a) mit einem abbrechen, někoho ſe ſtrhnauti; b) das Meſſer iſt abgebrochen, nůž ſe zlámal, zlomil; c) brich davon ab, přestaň o tom.

Abbrennen, v. a. dopáliti, odpáliti, opáliti, popáliti, ſpáliti, wypáliti. a) die Haare, wlaſy ſy opáliti, die Hand, ruku ſy popáliti; b) die Feinde haben die Stadt abgebrannt, abgebrennet, nepřátelé měſto ſpálili, wypálili; c) den Kalk, die Töpfe, wápno, hrnce dopáliti, dokonale wypáliti. 2) v. n. dohořeti, odhořeti, ohořeti, pohořeti, shořeti, vhořeti, wyhořeti, a) das Licht, swjčka dohořela; b) das Haus, dům shořel, die Stadt, měſto pohořelo, wybhořelo; c) ein abgebrannter Mann, pohořelý, sl. pohořelec.

Abbringen, odnéſti, odwéſti, odkliditi, ſkliditi, ſwéſti; a) den Schmutz abbringen, ſſpinu wyprawiti; b) von etwas, od něčeho odwéſti, z něčeho ſwéſti; c) abſchaffen, zahladiti, zkazyti, zruſſiti.

Abbruch, m. 1) das Abbrechen, odlomenj, vlomenj, odtrhnutj, ſtrhnutj, vtrhnutj, auch odtrženj, ſtrženj. 2) das Abgebrochene, vlomek, vtržek, zlomek, ſrážka, vgma. Abbruch thun, vgjmati, vtrhowati, ſrážku, vgmu činiti.

Abbrüchig, vlomitedlný, vgemný, ſſkodliwý.

Abbrühen, obwařiti, opařiti, ſpařiti.

Abbrühung f. opařenj, ſpařenj, ſpárka.

Abc, n. abeceda, alphabetum. 2) počátkowé, začátkowé, elementa literarum.

Abcbuch, Abcbüchlein, n. abecedář, ſlabikář.

Abcknabe, Abcſchüler, Abcſchütz, m. abecedářnjk, abecednjk, malý žáček.

Abctafel, f. abeceda, abecednj ljstek, tabulka.

Abdachen, ſtřechu otrhati, ſtrhnauti. 2) položité, ſklonité gako ſtřecha včiniti, ſkloniti.

Abdachung, f. obwýſſnoſt, položitoſt, ſklonitoſt, acclivitas.

Abdanken, v. a. poděkowati; die Soldaten, propuſtiti, rozpuſtiti, wyhoſtiti, wýhoſt dáti. 2) v. n. auřad ſložiti, auřadu ſe zhoſtiti; der Welt, ſwětu wýhoſt dáti.

Abdankung, f. poděkowánj, propuſſtěnj, wýhoſt, zhoſſtěnj.

Abdankungsſchein, m. wýhoſt, liſt wýhoſtnj.

Abdarben, znuzyti ſe, až do nauze ſobě vgjmati, vtrhowati, na ſwém hrdle přiſkrbniti.

Abdecken, odkryti, odhaliti. 2) kůži ſtáhnauti, odřjti. 3) hodně wydrati, wylupati.

Abdeckung, f. odkrytj, odhalenj.

Abdeckerey, f. raſowſtwj, raſowna.

Abdorren, v. n. oſchnauti, vſchnauti.

Abdörren, v. a. oſuſſiti, vſuſſiti.

Abdraht, m. odſtružky, plur.

Abdrehen, odkrautiti, vkrautiti, zkrautiti. 2) abdrechſeln, dotočiti, vtočiti, doſauſtrowati, odſauſtrowati, vſauſtrowati, zſauſtrowati.

Abdreſchen, domlátiti, odmlátiti, wymlátiti. 2) abprügeln, zmlátiti, ztepati. 3) lauter abgedroſchenes Zeug, d. i. Geſschwätz, pauhé oklepané a zopálané tlachánj a tlampánj.

Abdringen, wydřjti, wynutiti, wynutkati.

Abdrohen, pohrůžkami wymocy, wyhrozyti. 2) pohrůžkami od něčeho zdržeti, odhrozyti.

Abdruck, m. wýtiſk, wytiſknutj, wýtiſſtěk, wytiſſtěnj, wytlačenj. 2) v zbroge, ſpuſſtěnj, wypálenj. 3) obraz, wyobrazenj, podoba, podobizna. Er iſt der Abdruck ſeines Vaters, onť geſt celá podoba otcowa, celý podobnjček otce swého. 4) gazýček při kohautku, v zbraně. 5) der letzte, poslednj wzdechnutj.

Abdrucken, ſ. drucken.

Abdrücken, v. a. odtiſknauti, odtlačiti, vtlačiti, ztlačiti. 2) mocý wytiſknauti, wytlačiti, násylně o něco připrawiti, ſ. auch abdringen. 3) ručnicy ſpuſtiti, z nj wypáliti.

Abebenen, ſrownati, zarownati.

Abend, m. wečer, veſper, veſpera, veſperus. Abends, wečer, v wečer, wečjr, na wečer, s wečera. Es wird Abend, k wečeru ſe chýlj, připozdjwá ſe, ſmrká ſe, sl. swečeřjwá ſe. Zu Abend eſſen, wečeřeti. Der heilige Abend, ſſtědrý wečer, Spr. Es iſt noch nicht aller Tage Abend, geſſtě wſſech dnj ſlunce nezapadlo, oder: newýſkey, geſſtěs nepřeſkočil. 2) Weſten, západ, západnj ſtrana ſwěta, occaſus, occidens.

Abend-, wečernj. 2) západnj, ku př.

b Abendandacht, f. wečernj pobožnoſt.

Abendgebet, n. wečernj modlitba.

Abendglocke, f. wečernj zwoněnj, na wečer, klekánj.

Abendgegend, f. západnj ſtrana ſwěta.

Abendländer, n. pl. západnj kraginy, země.

Abendländer, m. obywatel od západu, západnj.

Abendbrod, n. ſwačina; es eſſen, ſwačiti.

Abenddämmerung, f. ſaumrak, ſmrknutj, crepuſculum.

Abendeſſen, n. wečeře; es zu ſich nehmen, wečeřeti.

Abendländiſch, západnj.

Abendlich, wečernj. 2) někdy také, západnj.

Abendlicht, n. wečernj západnj záře. 2) ſ. Abendſtern.

Abendmahl, n. Abendmahlzeit; f. Abendtiſch, m. wečeře, coena. 2) das Abendmahl des Herrn, wečeře Páně, přigjmánj, coena Domini, communio.

Abendröthe, f. Abendſchein, m. wečernj čerwánky, záře.

Abendſtern, m. wečernj hvězda, zwjřednice, heſperus, venus.

Abendvogel, m. motýl, který v wečer ljtá, můra, ſphinx L.

Abendwärts, k západu, na západ.

Abendwind, m. západnj wjtr, zephirus fauonius. 2) wečernj wětřjček, chládek.

Abenteuer, n. nenadálý přjběh, náhoda; ol. dobrodružſtwj; ſein Handwerk auf Abenteuer treiben, řemeſlo pro pana přjhodu, aneb nazdařboh dělati. 2) neobyčegné, podiwné, ſtraſſliwé widěnj, odiwa, vulgo sl. zázrak. Auf Abenteuer ausgehen, na odiwu lidem ſobě počjnati.

Abenteuerlich, nenadálý, neobyčegný, podiwný, ſtraſſliwý; adv. —le, —ně.

Abenteurer, tulák, který podiwných přjhod hledá; ol. dobrodruh.

Aber, conj. ale, pak, wſſak, než.

Aberglaube, m. powěra, ſuperſtitio.

Abergläubiſch, ſ. beſſer Abergläubig.

Aberkennen, odeznati, práwem odſauditi něco někomu.

Abermahl, opět, zaſe; abermahlig, opětowaný.

Abernten, požjti, ſežjti, ſkliditi.

Aberraute, f. brotán, dřewinka, božj dřewce, abrotonum, ſ. Stabwurz.

Aberwitz, poſſetiloſt, ſſjlenoſt, ztřeſſtěnj, dementia; in Aberwitz gerathen, poſſetiti ſe, ſmyſlem ſe pominauti, o rozum přigjti, rozumu pozbyti, ztřeſſtiti ſe, inſanire, mente captum eſſe.

Aberwitzig, neſmyſlný, poſſetilý, ſſjlený, ztřeſſtěny ztřeſſtěný, ein aberwitziger Menſch, poſſetilec, ſſjlenec, třeſſtjk, ztřeſſtěnec; aberwitziges Zeug, poſſetilé, nesmyslné tlachánj, tlampánj, aberwitzig werden, zblázniti ſe, ſ. in Aberwitz gerathen.

Abeſſen, dogjſti, obgjſti, odgjſti, pogjſti. 2) ich habe mich an Fiſchen abgegeſſen, přegedl ſem ſe ryb, oder ryby ſe mi přegedly.

Abfachen, popřehrazowati, na přjhradky rozděliti.

Abfahren, v. a. den Weg, ceſtu vgezditi, Heu und Grummet, ſeno y otawu odwozyti. 2) v. n. odgeti, vgeti, vgjžděti; a) das Schiff iſt abgefahren, lodj odplaula; b) der Hammer von dem Stiele, kladiwo ſpadlo, ſmeklo ſe s topůrka; c) ze ſwěta ſgjti, er wird bald abfahren, giž brzo ſegde, pogede, t. g. vmře.

Abfahrt, f. odgezd, odgetj, vgetj, ſgetj, ſtaupenj.

Abfall, m. ſpád, aupad, vpadek. 1) der Blätter, Früchte, odpadánj, opadáwánj. 2) des Waſſers, opadánj, ſpád, ſpadánj, vbýwánj. 3) bey Handwerkern, wſſeliké odkragky, odřezky, odſtružky, oſtřižky, bey Fleiſchern, droby. b 4) vom Herrn, odpadnutj, ſtrhnutj ſe; von der Religion, odpadlſtwj, apoſtaſia. 5) in Abfall der Nahrung kommen, na žiwnoſti hynauti, padati, ſcházeti.

Abfallen, v. a. er hat ſich die Naſe abgefallen, nos ſy pádem rozrazyl, vrazyl. 2) v. n. odpadnauti, opadnauti, ſpadnauti; decidere; a) das Obſt fällt ab, owoce padá, opadá; b) der Hut, klobauk mi ſpadl; c) das Waſſer, woda opadla, ſpadla; d) von jemanden abfallen, odpadnauti od někoho, ſtrhnauti ſe někoho.

Abfällig, ſ. beſſer abgefallen.

Abfärben, v. a. obarwiti, zabarwiti, zbarwiti. 2) v. n. das Tuch färbt ab, ſukno barwu pauſſtj.

Abfaſſen, ſ. faſſen. 2) ſchriftlich, ſepſati, ſložiti. 3) kurz, krátce obſáhnauti.

Abfäumen, opěniti, pěnu ſnjti, (oſſumowati). 2) Ein abgefäumter Schalk, zchytralý čtwerák, ſſibal, chytrá liſſka.

Abfedern, oſſklubati, podſſklubati.

Abfertigen, v. a. odbyti, odprawiti, sl. odbawiti; a) einen Boten, poſla wyprawiti; b) einen Brief, liſt odeſlati.

Abfertigung, f. odbytj, wyprawenj; sl. odbawenj. 2) odeſlánj.

Abfeuern, v. a. wypáliti, wyſtřeliti.

Abfinden, ſpokogiti někoho; ſich mit jemanden, s někým ſe porownati, shodnauti.

Abfiſchen, v. a. dolowiti, vlowiti, zlowiti. 2) vchwátiti.

Abflachen, ſ. Abdachen.

Abfledern, v. a. omlácené obilj shánkau sháněti.

Abfleiſchen, v. a. maſo na kůži pozůſtalé oſſkrábáti oſſkrábati, oſtrauhati, ſrážeti.

Abflieſſen, v. n. odtécy, ſtécy; odtékati, ſtékati; odplynauti, ſplynauti.

Abflößen, v. a. odplawiti, ſplawiti.

Abfluß, m. odtok, průtok, ſtok, der Ab- und Zufluß des Meeres, odtok a přjtok moře, ſ. Ebbe.

Abfodern, ſ. abfordern.

Abfordern, v. a. odezwati, odwolati, odwozowati. 2) pohledáwati, požádati něčeho.

Abformen, sformowati, ſtwořiti, wytwářiti, wypodobniti.

Abforſchen, ſ. forſchen.

Abfragen, otazowánjm wyzwjdati, wytazowati ſe.

Abfreſſen, obežrati, požjrati. 2) ſich, freſowati ſe, vžrati ſe.

Abfrieren, v. n. ozábnauti, odzábnauti, vmrznauti, zmrznauti, oznobiti ſe.

Abfröhnen, robotu odbyti, odrobiti.

Abfuhre, f. odwezenj, odwážka, odwod.

Abführen, v. a. odwéſti. 2) mit Pferden, odwézeti. 3) mit Arzneymittel, počiſtiti, počiſſťowati ſe.

Abführung, f. odwedenj, odwod; odwezenj; počiſſtěnj.

Abfüllen, v. n. ohřebiti ſe.

Abfurchen, v. a. zbrázditi, na záhony rozděliti.

Abgabe, f. dodánj, odewzdánj, odwáděnj, odwod. 2) berně, daň, f. poplatek.

Abgang, m. odcházenj, odchod. 2) wſſeliké wýmetky a trůſky, ku přjkl. a) z zlata, ſtřjbra, železa, okuge; b) z dřewa, třjſky, třjſſtky, odřezky; c) při pilowánj a ſtrauhánj, odpilky, odſtružky, piliny, drtiny; d) z ſukna a t. d. okragky, oſtřižky. 3) odbyt na wſſelico. 4) ſcházenj, vbýwánj, vcházenj, vgitj. 5) chyběnj, nedoſtatek, vgma, ztráta. 6) ſcházenj, zaſſloſt, zwetſſeloſt, in Abgang kommen, ſcházeti, pomjgeti, zwetſſeti.

Abgeben, v. a. dodati, oddati, odewzdati, odwéſti. 2) es wird Schlägerey abgeben, z toho pogde pranice. 3) ſich mit jemanden, s někým zacházeti, obcowati. 4) mit etwas, něcjm něčjm ſe objrati, zanáſſeti. 5) wer wird ſich damit abgeben? kdož ſe bude s tjm párati, pitwati, zanepráždňowati? 6) er gibt eibnen Soldaten ab, geſt wogákem, za wogáka.

Abgeber, m. dodáwač, dodawatel, odewzdawatel.

Abgeboth, n. předraženj, přeplacenj. 2) prohláſſenj, ſ. Aufgeboth.

Abgebrannt, opálený, pohořelý. 2) od ſlunce, obhořelý, oſmahlý.

Abgebrannter, m. pohořelý, sl. pohořelec.

Abgefallen, odpadlý, ſpadlý. 2) Obſt, opadané owoce, opadalky, pádel, pádež, poma caduca.

Abgefallener, m. odpadlec, odtrženec, wypadlec, ſtržek, deſertor religionis.

Abgehärtet, otrlý, otužený, zatwrdlý.

Abgehen, v. a. obcházeti něco, obchoditi, vchoditi. 2) v. n. odgjti, vgjti, odcházeti, ſcházeti, vhnauti. 3) od práwa, neb od zdánj ſwého vpuſtiti, vſtaupiti. 4) mit Tode, ſmrtj ſgjti. 5) vbýwati, vcházeti, nedoſtáwati ſe; die Farbe geht ab, barwa pauſſtj; es geht ihm nichts ab, ničeho ſe mu nenedoſtáwá, Kom. w ničemž nemá nedoſtatku. 6) es wird ohne Blutvergießen nicht abgehen, neſegde, neſkončj ſe bez krweprolitj.

Abgelebt, wěkem ſeſſlý, zletilý, aetate confectus.

Abgelegen, daleký, oddálený, wzdálený. 2) ſleželý, vleželý.

Abgelegenheit, f. dalekoſt, wzdálenoſt.

Abgemärgelt, wychřadlý, wyzáblý, zhubený.

Abgemattet, vnawený, vſtalý, zemdlený.

Abgeneigt, nenáchylný, nenáklonný, nepřjchylný, odwrácený, nepřjzniwý, er iſt mir nicht abgeneigt, přege mi.

Abgeneigtheit, f. nenáchylnoſt, nepřjzniwoſt, odwrácenoſt.

Abgenützt, zpotřebowaný, zvžjwaný. 2) oſſumělý, otřelý.

Abgeordneter, m. wyprawený, zřjzený poſel, wyſlanec.

Abgeſagt, odepřený, odpowěděný; abgeſagter Feind, odpowědnjk, vhlawnj nepřjtel.

Abgeſandte, f. poſelkyně, wyſlankyně.

Abgenſandtinn, f. poſlowá, wyſlancowá.

Abgeſchmackt, nechutný, znechutnělý. 2) nemaudrý, nemotorný, neſlaný, netrefný; adv. nechutně, nemaudře.

Abgeſchmacktheit, f. nechutenſtwj, nechutnoſt, znechutněloſt. 2) nemaudroſt, nemotornoſt, netrefnoſt.

Abgewinnen, v. a. obehrati, wyhrati, zýſkati.

Abgewohnen, v. n. odwyknauti, odvčiti ſe.

Abgewöhnen, v. a. odnavčiti, odvčiti. 2) djtě odſtawiti, oſtawiti.

Abgewöhnung, f. odnaučenj; odſtawenj.

Abgleiten, v. n. ſklauznauti, ſmeknauti ſe s něčeho. 2) vſſinauti ſe od ceſty prawé, t. g. zblauditi.

Abglitſchen, abrutſchen, vulgo, totéž.

Abgott, m. bůžek, modla, nebůh, deus fictus, idolum.

Abgötter, m. modlář, modloſlužebnjk.

Abgötterinn, f. modlářka, modloſlužebnice.

Abgötterrey, f. modlářſtwj, modloſlužba, modloſlužebnoſt, idololatria.

Abgöttiſch, modlářſký, modloſlužebný; adv. modlářſky, po modlářſku, modloſlužebně, po modloſlužebnicku.

Abgrund, m. bezedná hlubina, propaſt; wěc newyſtižitedlná, hlubokoſt, abyſsus.

Abgunſt, f. nepřjzeň, záwiſt, malevolentia.

Abgünſtig, nepřjzniwý, záwiſtiwý.

Abgurgeln, v. a. hrdlo, krk podřezati, zařezati někoho.

Abguß, m. přelitj, vlitj; ſlitina.

Abhaaren, v. n. ljnati, pelichati, sl. plchati. 2) v. a. chlupy neb ſrſt s kůže oſſkrábati, poſrážeti.

Abhalſen, v. a. krk podřezati. 2) pſu obogek wzýti.

Abhalten, v. a. zdržeti, překazyti, zabawiti.

Abhandeln, v. a. pogednati, rokowati, vgednati, wygednati, odkupčiti. 2) wywéſti, wyprawowati.

b Abhandlung, f. gednánj, pogednánj, rokowánj. 2) wyprawowánj, diſsertatio.

Abhang, m. die Abhangung, obwýſſnoſt, položitoſt, ſklonitoſt, declivitas; 2) f. ſ. Abhängigkeit.

Abhangen, v. n. dolů wiſeti, kloniti ſe; pocházeti, záwiſeti, dependere, das hängt von ihm ab, to na něm záležj, pozůſtáwá.

Abhängen, v. a. odwěſyti, ſwěſyti.

Abhängig, obwýſſný, odwiſlý, položitý, ſklonitý. 2) pocházegjcý, pozůſtáwagjcý, záwiſný, dependens.

Abhängigkeit, f. ſ. Abhang. 2) poddanoſt, podrobenj. 3) odwiſloſt, pocházenj, záwiſnoſt, dependentia.

Abhärmen ſich, vſaužiti ſe, zmořiti ſe.

Abhärten, v. a. otužiti, zatwrditi.

Abhärtung, f. otrloſt, otuženj, zatwrzenj.

Abhauen, v. a. odtjti, ſtjti, vtjti, obraubati, vtnauti. 2) das Gras mit der Senſe, pokoſyti, ſkoſyti, koſau poſýcy, poſekati. 3) die Aeſte, ratoleſti s ſtromu okleſtiti, oſekati.

Abhäuten, v. a. z kůže ſwlécy, odřjti. 2) v. n. laupati ſe, ſwlécy ſe z kůže.

Abheben, zdwihnauti. 2) ſnjmati.

Abhelfen, v. a. ſpomocy, vhágiti, zamezyti.

Abhetzen, poſſtwati, ſeſſtwati, vſſtwati.

Abhobeln, ohoblowati, zhoblowati. 2) někoho wycepowati, wyopálati, t. g. z nemrawného včiniti mrawného.

Abhold, nenakloněný, nepřjzniwý, alienus, infeſtus; adv. —ně, —wě.

Abholen, abhohlen, v. a. pro někoho přigjti, odnéſti, odwéſti, odwézti. 2) někoho před ſaud dohnati, pohnati.

Abholz, n. paſeka. 2) gjwj, prautj, roždj, sl. giwera, halauzý.

Abholzen, v. a. poſekati, wyſekati, zraubati dřjwj.

Abholzung, f. wyſekánj, paſeka.

Abhorchen, v. a. wypoſlauchati, poſlauchánjm wyſkaumati.

Abhören, v. a. wyſlýchati, wyſlechnauti, ſlyſſenjm wyzwěděti, povčiti ſe.

Abhülſen, v. a. olaupati.

Abhungern, ſich, v. rec. hladem ſe vmořiti.

Abhuren, ſich, kurwenjm ſe zhubiti, wykurwiti ſe.

Abhüten, v. a. odpáſti, ſpáſti, wypáſti.

Abjagen, v. a. odehnati. , odpuditi. 2) vhnati, vhoniti. 3) honbu ſkončiti, dohoniti, odhoniti. 4) dem Feinde den Raub, nepřjteli laupež vchwátiti, vlowiti.

Abicht, na ruby, ſ. beſſer Aebicht.

Abjochen, v. a. gho ſnjti, z gha wypřáhnauti.

Abkalben, v. n. oteliti ſe, poteliti ſe, wyteliti ſe; die Kühe haben ſchon alle abgekalbet, kráwy ſe giž wſſecky potelily.

Abkargen, v. a. vſkaupiti, vſkrbiti.

Abkarten, v. a. něco zlého tagně vmluwiti, zkartiti, zpléſti, zoſnowati.

Abkauf, m. odkup, odkaupenj.

Abkaufen, v. a. odkaupiti, kaupiti od někoho. 2) placenjm ſe wykaupiti.

Abkäufer, m. odkupitel.

Abkäuferinn, f. odkupitelkyně.

Abkäuflich, adv. odkupně, odkupem, odkaupenjm.

Abkehlen, v. a. hrdlo podřezati, zařezati.

Abkehren, v. a. odwrátiti, zawrátiti. 2) odméſti, vméſti, wyčiſtiti.

Abklären, v. a. očiſtiti; ſich, včiſtiti ſe, vſtáti ſe. 2) der Himmel klärt ſich ab, gaſnj ſe, na čas ſe wybjrá, wygaſňuge ſe.

Abklauben, v. a. poobjrati, zobjrati, olaupati.

Abkleiden, v. a. obnažiti, ododjti, z raucha ſwlécy. 2) pokogjk aneb ſwětnicy přjčnj ſtěnau přehraditi.

Abklopfen, v. a. oklepati, ſklepati. 2) někoho wybauchati, ſtlaucy.

Abkneipen, v. a. odſſtipnauti, vſſtipnauti; odſſklubnauti.

b Abkommen, v. n. odgjti, odchýliti ſe, ſgjti, vſſinauti, ſe. vſſinauti ſe. 2) z zwyku wygjti, zagjti. 3) herſtammen, pocházeti, pogjti. 4) am Verſtande, na rozumu ſcházeti. 5) mit einem, s někým ſe porownati.

Abkömmling, m. potomek, ſ. beſſer Nachkomme.

Abkrämpen, v. a. den Hut, klobauk odehnauti, ſklopiti, ſpuſtiti.

Abkündigen, v. a. ohlaſſowati, oznamowati, prohláſyti, wyhláſyti. 2) odřjcy ſe, odpowědjti ſe něčeho.

Abkunft, f. pocházenj, pogitj, plemeno. 2) porownánj.

Abkürzen, v. a. vkrátiti, zkrátiti.

Abkürzung, f. vkrácenj.

Abladen, v. a. ſkládati, ſložiti.

Ablader, m. ſkladač.

Abladung, f. ſkládánj, ſloženj.

Abladungsort, m. ſklad.

Ablage, f. odklad, odloženj. 2) odložený podjl. 3) sklad dřjwj ku plawenj.

Ablager, n. hoſpoda, nocleh. 2) pohoſtinſtwj, práwo pohoſtinné; ſein Ablager bey einem halten, nehmen, hoſpodau v někoho býti, noclehowati, pohoſtinu býti.

Abländen, v. n. od břehu odtrhnauti, odplawiti ſe.

Ablang, obdlauhlý, obdlaužný, obdýlný; adv. obdlauhle, obdlaužně.

Ablangen, v. a. doſáhnauti, doſahowati.

Ablaß, m. des Waſſers, ſpauſſť, ſpauſſtěnj, wýpuſt, wýtok, ſtok wody. 2) der Sünden, odpuſſtěnj hřjchů, odpuſtky, indulgentiae. 3) ohne Ablaß, bez přeſtánj, bez přjtrže.

Ablaſſen, v. a. odpuſtiti, puſtiti, ſpuſtiti, vpuſtiti; a) ein Schloß, einen Teich, zámek, rybnjk ſpuſtiti; b) jemanden eine Sache, někomu některau wěc odpuſtiti, popuſtiti, vpuſtiti; c) einen Brief, liſt odeſlati; d) etwas am Preiſe, něco z ceny ſpuſtiti, ſlewiti. 2) v. n. opuſtiti, von ſeinem Vorſatze, od předſewzetj ſwého vpuſtiti, přeſtati.

Ablauben, v. a. liſtj ſtrhati, poodlamowati.

Ablauern, v. a. wyčjhati, wyſljditi, wyſkaumati.

Ablauf, m. odběh, odběhnutj, odcházenj, odgitj, vběhnutj. 2) des Waſſers, spád, ſtok wody. 3) des Jahres, pominutj, eines Wechſels, přeběhnutj, propadnutj ſměnného liſtu.

Ablaufen, v. n. odběhnauti, sběhnauti, vbjhati, dolů técy, ſpadati; a) die Uhr iſt abgelaufen, hodiny doběhly, doſſly; b) bis die Zeit abgelaufen ſeyn wird, až čas přeběhne, vteče, wyběhne; c) der Wechſel iſt noch nicht abgel. ſměna geſſtě nepropadla; d) die Sache iſt übel abgelaufen, ta wěc zle wypadla; e) es mag mit uns ablaufen wie es will, děg ſe co děg s námi. 2) v. a. odběhati, vběhati; a) ſich die Hörner ablaufen, rohy ſy odběhati, t. g. nezbednoſt ſwau wlaſtnj ſſkodau ſtratiti, zkuſſenjm zmaudřeti, ſkrotnauti; b) in Wettläufen den Preis, das Kleinod ablaufen, w záwodech základ, klénot ſobě wyběhati, geho doſáhnauti, k němu doběhnauti, giného předběhnauti; c) ſich, vběhati ſe, ſchwátiti ſe.

Abläugnen, v. a. popjrati, vpjrati, zapjrati, zapřjti.

Ablauſchen, wyčjhati, wyſkaumati.

Abläutern, očiſtiti. včiſtiti, ſ. abklären.

Ableben, (veraltet) žiwot dokonati, ſkonati.

Ableben, n. bezžiwotj, dokonánj žiwota, ſkonánj.

Ablecken, oblizowati, ſljzati.

Ableeren, odprázdniti, vkliditi, vprázdniti.

Ablegen, v. a. odkládati, odložiti, ſložiti; a) die Schriften in der Buchdruckerey, pjſmena w knihárně rozmetati, t. g. do přjhradeček, kam která patřj, zodkládati, porozhazowati; b) ein Kapital, giſtinu ſložiti, zaplatiti; c) einen Erben, dědice odbyti, zaprawiti; d) eine b Rede, řeč držeti; e) ſeine Schuldigkeit, povinnoſt ſwau wykonati; f) Gewohnheit, obyčege, zwykloſti zanechati, odwyknauti; g) abſenken, zroſtliny rozwoditi, do země pohřižowati, ſ. Ableger. 2) v. n. a) ſlehnauti, ſie hat abgelegt, tagně ſlehla; b) mit dem Schiffe ablegen, s lodj od břehu odplauti; c) er legt niemanden ab, s každým držj, ſnáſſj ſe.

Ablegen, n. Ablegung, f. odkládánj, odloženj, ſloženj.

Ableger, m. hřjženice, rozwod, ſ. Abſenker.

Ablehnen, v. a. zpodpjrati. 2) odwrátiti, odkloniti. 3) Einwürfe, odpory zmjtati, námjtky zwywraceti. 4) eine Ehre, cti nepřigjmati. 5) wypůgčiti ſy.

Ableiten, v. a. odwáděti, odwéſti. 2) das Waſſer, vodu ſpauſſtěti. 3) ein Geſchlecht von Karl dem großen ableiten, rod od Karla welikého dowéſti, wykázati, wywéſti.

Ableiter, m. hromowod, ſ. Blitzableiter.

Ableſen, v. a. das Obſt, očeſati, poobjrati, zobjrati. 2) die Blumen, kwjtj pootrháwati, zſſklubati. 3) einen Weinberg, objrati, zbjrati. 4) dočjſti, přečjſti, wyčjſti.

Ableſer, m. čeſač, oběrač, zběrač; čtenář.

Ableſerinn , f. čeſačka, oběračka, zběračka; čtenářka.

Ableugnen, ſ. abläugnen.

Abliegen, v. n. daleko ležeti, wzdálenu býti. 2) v. a. odležeti, ſležeti, vležeti, wyležeti.

Abliſten, v. a. wychytřiti, wylichotiti, wylſtiti.

Ablöſen, v. a. odwázati, rozwázati. 2) ein Glied, opatrně vřezati, odgjti, aneb odnjti. 3) odlaučiti, odlepiti. 4) einander, ſtřjdati ſe, die Wache, ſtráž ſtřjdati.

Abmahnen, v. a. odrazowati, odwozowati.

Abmärgeln, v. a. vmořiti, zhubeniti, zhubiti, zmořiti.

Abmeſſen, v. a. odměřiti, rozměřiti, wyměřiti, změřiti. 2) rozſauditi a vložiti; andere nach ſich abmeſſen, giné podlé ſebe rozſuzowati; die Strafe nach dem Verbrechen abmeſſen, pokutu dle winy vložiti.

Abmetzen, v. a. měřičné, mjrku, wýmelek wzýti.

Abmiethen, v. a. na nágem, ku pronagetj wzýti, pronagjti.

Abmiſten, v. hnůg wykliditi, wykydati; 2) wywozyti.

Abmooſen, v. a. od mechu očiſtiti, odemſſiti.

Abmüden, v. a. vnawiti.

Abmüßigen, v. a. Muße machen, vprázdniti; wenn Sie ſich abmüßigen können, můžeteli ſe vprázdniti, geſtli máte kdy, pochwjli. 2) von müſſen, wymuſyti, aneb k něčemu přimuſyti, přinutiti.

Abmüßigung, f. vprázdněnj. 2) wymuſſenj.

Abnahme, f. vgma, ſcházenj, vbýwánj, vcházenj; in Abnahme kommen, ſcházeti, vbýwati.

Abnarben, abnärben, v. a. v koželuhů, s ljce na kůži ſrſt oſſkrábati, aneb poſrážeti. 2) v řemenářů a giných, ſwrchnj kožku neb mázdru na řemenu ſnjti, ſřezati.

Abnarren, v. a. bláznowſtwjm něco zýſkati, wyblázniti.

Abnehmen, v. a. odgjmati, odnjti, ſnjmati, ſnjti, vbjrati, vgjmati; a) den Rahm, ſmetanu zbjrati, ſebrati; b) einem ein Glied, aud odnjti, vřezati; c) den Bart, bradu oholiti; d) den Schafen die Wolle, owce oſtřihati; e) den Hut, klobauk ſmekati, ſmeknauti; f) es läßt ſich daraus aneb daran abnehmen, z toho ſe porozumjwá, wyrozuměti může, zawjrati dá; g) den Eid abnehmen, přjſahu od někoho přigjmati. 2) v. n. ſcházeti, vbýwati, b vmenſſowati ſe, vpadati; a) der Mond nimmt ab, měſýc ſcházý, das Abnehmen des Mondes, ſcházenj, vbýwánj měsýce; b) der Menſch nimmt ab, člowěk chřadne, ſcházý; c) das Geſchlecht kommt ins Abnehmen, ten národ, to pokolenj hyne, padá, tratj ſe; d) mein Geſicht und Gedächtniß hat gar ſehr abgenommen, zrak a pamět přjliš ſe mi ſkrátili, ztratili.

Abnehmer, m. kupec, kupowač; —inn, f. kupowačka. Eine gute Waare findet leicht Abnehmer, dobré zbožj doſti má kupců, má dobrý odbyt, ſnadně ſe odbýwá, odprodáwá.

Abneigen, v. a. odchýliti, odehnauti, odkloniti. 2) odwrátiti ſe od něčeho, nelaſkawým, nenáklonným býti.

Abneigung, f. odchýlenj, odehnutj, odkloněnj. 2) nelaſkawoſt, nenáchylnoſt, nenáklonnoſt, odwrácenj.

Abnöthigen, v. a. nucenjm něco wymocy, wynutiti.

Abnützen, v. a. ſpotřebowati, zvžjwati.

Abnützung, f. ſpotřebowánj.

Aböden, v. a. w pauſſť, w puſtinu, sl. w puſtatinu, obrátiti, zapuſtiti, zpuſtiti, sl. zpuſtatiti, zpuſtoſſiti.

Abordnen, v. a. s poručenjm aneb s plnomocenſtwjm odeſlati, wyſlati, wyſýlati, zřjzeného wyslance wyprawiti.

Abordnung, f. wyſlánj, wyſýlánj, wyprawenj poſelſtwj.

Abortiren, v. n. z latinského abortire, zu früh gebähren, nedochůdče poroditi, nedochoditi, potratiti.

Abpelzen, v. a. kůži dobře wyklepati. 2) abprügeln, zpráſkati, zpráti, ztepati někoho.

Abplätzen, v. a. lizowati stromy.

Abprallen, v. n. odbiti ſe, odrazyti ſe, odſkočiti.

Abprellen, v. a. odbiti, odmrſſtiti, odrazyti.

Abpuffen, v. a. wybauchati, zbauchati. 2) pěſtj vbiti, wydrati. 3) ein umgefallenes Vieh, padlé howádko odřjti.

Abquerlen, v. a. zatřepati, die Suppe mit einem Eye, poléwku s weycem zatřepati, zamautiti.

Abraffen, v. a. vchwátiti. 2) poſečené aneb požaté obilj shrabáwati.

Abrahamsbaum, m. drmek, mořſká wrba, vitex, ſ. Keuſchbaum.

Abrahmen, v. a. ſmetanu zbjrati.

Abrathen, v. a. odraditi, odrazowati; vulgo zraditi, zrazowati; —ther, m. odrádce, odraditel; —thung, f. odrazenj, odrazowánj, diſſuaſio.

Abrauchen, v. a. & n. dokauřiti, wykauřiti. 2) wykauřiti ſe, wypáchnauti, wypařiti ſe, evaporare.

Abraum, m. wyklučowánj a wykořeněnj leſu, klučenina, sl. kopanice 2) roždj.

Abraumſchüſſel, f. okřjn, weliká mjſa.

Abraupen, v. a. hauſenky objrati, poobjrati.

Abrechen, v. a. ohrabati, s omláceného obilj kláſky a plewy shrabati.

Abrechling, n. auhrabky, ohrabky.

Abrechnen, v. a. dopočjtati, odpočjtati. 2) porazyti, ſrazyti, ſtrhnauti. 3) počet dělati, počtowati.

Abrechnung, f. odpočjtánj. 2) poraženj, ſrážka. 3) mit einem halten, počet s někým dělati.

Abrechte, f. v ſaukenjků, rub ſukna.

Abrechten, v. a. od někoho něco wyſauditi, sl. wypráwotiti.

Abrede, f. námluwa, ſmlauwa, vmluwa, zámluwa, pactio, pactum; mit einem nehmen, ſmlauwati, vmluwiti ſe s někým, paciſci. 2) zapjránj, zapřenj; ale toliko s ſlowjčkem nicht, ich bin es nicht in Abrede, nezapjrámť, non inficior; er iſt nichts in Abrede, nic nepopjrá, nezapjrá, inficias haud it, haud abnuit, non negat.

b Abreden, v. a. odmluwiti, přemluwiti, ſmluwiti, vmluwiti, zamluwiti. 2) v. n. neſmyſlně mluwiti.

Abreichen, v. a. doſáhnauti rukau wztaženau. 2) vulgo: podati, poſkytnauti.

Abreiſe, f. odchod, odgezd, odgetj, odgitj.

Abreiſen, v. n. odgeti, odgjti, na ceſtu ſe wydati, abire, diſcedere.

Abreißen, v. a. odtrhnauti , otrhati, potrhati, roztrhati, ſtrhati, vtrhnauti; a) ein abgeriſſener Rock, Menſch, otrhaný kabát, člowěk; b) wyreyſowati, čárkami wyobrazyti. 2) v. n. a) der Strick riß ab, prowaz ſe přetrhl, vtrhl; b) die Kleider ſind abgeriſſen, ſſaty ſe potrhaly, ſtrhaly.

Abrießer, m. náſtrog k reyſowánj, reyſownjk.

Abreiten, v. n. odgeti, vgeti, vgjžděti. 2) v. a. odgezditi, ſgezditi, vgezditi na koni; a) das Pferd, koně ſchwátiti, ſgezditi; b) ſich, ſebe vgezditi.

Abrennen, ſ. ablaufen.

Abrichten, v. a. naprawiti, narownati, naſtrogiti, nawéſti. 2) wycwyčiti, wyvčiti; —tung, f. —ánj, —enj.

Abriegeln, v. a. záworu zaſtrčiti, zatáhnauti, zawřjti.

Abrinden, v. a. kůru olaupati, ſedřjti, ſlaupati.

Abrindig, bezkorý; 2) abrindiges Brod, odpadlý, sl. odutý chléb, když kůrka od ſtřjdy odſtáwá.

Abriß, m. obraz, obrys, wyobrazenj, wypodobněnj.

Abruf, m. odwolánj, prowolánj, zpět powolánj, zpět pozwánj.

Abrufen, v. a. odwolati, prohláſyti, prowolati, zpět powolati, zpět pozwati; a) der Nachtwächter hat ſchon zehen abgerufen, hláſný aneb ponocný giž deſátau wywolal; b) Er iſt bereits ſo weit, daß ich ihn nicht mehr abrufen kann, giž geſt tak daleko, že ſe ho wjce dowolati nemohu.

Abrühren, v. a. odmjchati, promjchati.

Abſage, f. odepřenj, odeřčenj, odpowěděnj, odřeknutj, wýpowěd, wypowěděnj.

Abſagen, v. a. odepřjti, odeřknauti, odpowědjti, wypowědjti. 2) v. n. odpowědjti ſe, odřeknauti ſe; wýhoſt dáti, zhoſtiti ſe; a) ein abgeſagter Feind, odpowědnj, t. g. zgewný auhlawnj nepřjtel; b) der Welt abſagen, ſwěta ſe odřeknauti, odřjcy, zhoſtiti.

Abſägen, v. a. pilau vřezati, odpilowati, vpilowati.

Abſahnen, v. a. ſmetanu zbjrati, ſebrati, ſ. Abrahmen.

Abſatteln, v. a. odſedlati.

Abſatz, m. odſada, odſazenj, sſazenj. 2) přeſtánj, přeſtáwka; ohne Abſatz austrinken, bez oddechu, bez přeſtánj, dauſſkem, na geden dauſſek wypiti. 3) Abſatz der Waare, odbyt na zbožj, dobrý prodag. 4) der Rede, čáſtka, djl, oddělenj. 5) an den Schuhen, kramflek, ſſpaljček, opatek, podpatek v obuwi. 6) in den Gärten, záhonek, hřádka w zahradě. 7) Abſatzweiſe, čáſtečně, po čáſtkách, na djly, na kuſy, po kuſých.

Abſatzſchneider, m. kramflekář, opatkář, ſſpaličkář, který dřewěnné podpatky pro ſſewce wyřezáwá.

Abſchaben, v. a. oſſkrábati, oſtrauhati, oſſauſtati.

Abſchaffen, v. a. odbyti, odkliditi, wyhoſtiti, wýhoſt dáti, zapuditi. 2) wyzdwihnauti, zkazyti, zruſſiti.

Abſchaffung, f. odbytj, zruſſenj, abrogatio.

Abſchatten, abſchattiren, v. a. naſtjniti.

Abſchattirung, f. náſtin, naſtjněnj, adumbratio.

Abſchätzen, v. a. odhádati, wyceniti.

Abſchätzung, f. odhad, wyceněnj.

Abſchaufeln, v. a. lopatau odházeti, sházeti, wyházeti.

Abſchaum, m. co ſe sſſumuge, sſſumowaný neřád. 2) powrhel. Er iſt der Abſchaum des menſchlichen Geſchlechts, b geſt powrhel, ohawa lidſkeho lidſkého pokolenj, vulgo mrcha člowěk, nauci homo.

Abſchäumen, v. a. odpěniti, opěniti, opěnowati, oſſumowati, deſpumare.

Abſcheiden, v. a. odděliti, odlaučiti. 2) v. n. odebrati ſe, odgjti, rozlaučiti ſe, rozžehnati ſe, valedicere; a) von der Welt, odebrati ſe s ſwěta, rozlaučiti ſe, rozžehnati ſe s ſwětem; b) er iſt bereits abgeſchieden, giž dokonal, odebral ſe, t. g. vmřel, exceſſit vita.

Abſcheu, m. mrzkoſt, ohawa, ohyzda, oſſkliwoſt. Einen Abſcheu vor etwas haben, něčeho ſobě oſſkliwiti; einem einen Abſcheu vor etwas beybringen, někomu něco zoſſkliwiti, zohawiti, zohyzditi.

Abſcheulich, mrzký, ohawný, ohyzdný, oſſkliwý, ſſkaredý, foedus, turpis.

Abſcheulichkeit, f. mrzkoſt, ohawnoſt, ohyzdnoſt, oſſkliwoſt, ſſkaredoſt.

Abſchieben, v. a. odſtrčiti, odwaliti, pomknauti, poſtrčiti; a) eine Schuld von ſich, winu od ſebe odwaliti, s ſebe ſtřáſti; b) w kuželkách někoho obehrati; c) též, prohrané odehrati; d) též, dohrati, wyhrati. 2) v. n. při konjch, krawách, owcých, zuby ſwrhnauti.

Abſchied, m. oddělenj, odlaučenj; a) ze ſlužby propuſſtěnj, wýhoſt; b) při práwjch, rozhod, rozhodnutj. 2) odchod, odgetj, odgezd, odgitj , rozchod; a) einem Soldaten ſeinen Abſchied geben, wogáka propuſtiti, wýhoſt mu dáti; b) der Welt Abſchied geben, s ſwětem ſe rozlaučiti, rozžehnati; c) von jemanden nehmen, odebrati ſe od někoho, rozlaučiti, rozžehnati ſe s někým; d) aus dieſer Welt, wykročenj z tohoto ſwěta, ſkonánj, valedictio.

Abſchieds-, laučiwý, rozchodný, na rozlaučenau daný neb vdělaný, wýhoſtný, valedictorius, k. p. Abſchiedsbeſuch, m. nawſſtjwenj na rozlaučenau. Abſchiedsbrief, m. wýhoſtnj liſt, ljſtek propuſſtěnj. Abſchiedsſchmaus, m. hody na rozchodnau ſtrogené, epulum viaticum.

Abſchiffen, v. a. odplawiti. 2) v. n. odplauti, ſolvere navem, permittere vela ventis.

Abſchildern, v. a. wymalowati, wyobrazyti, wypſati; —rung, f. —ánj —enj.

Abſchinden, v. a. odřjti, ſedřjti, zraſowati.

Abſchirren, die Pferde, koně odſtrogiti.

Abſchlachten, v. a. das Vieh, zabjgeti; wola aneb kráwu porazyti, porážeti, zabiti; ſwině, owce, drubeř zařezati, zapichnauti, zabiti; wir haben bereits abgeſchlachtet, giž ſme pozabjgeli, wyzabjgeli, totiž krmný dobytek.

Abſchlachtung, f. zabjgenj, zabitj, poráženj; zařezánj, mactatus.

Abſchlag, m. wſſeliké odřezky, odſtřižky, třjſky. 2) porážka, ſrážka z dluhu, z peněz. 3) ſpuſſtěnj, vmenſſenj ceny, in Abſchlag kommen, w ceně ſpadnauti, sl. zlacyněti.

Abſchlagen, v. a. odbiti, odrazyti, odtlaucy, otlaucy; porazyti, ſrazyti, vbiti, vrazyti; a) den Kopf, hlawu ſtjti; b) den Miſt, hnůg s wozu shazowati; c) den Feind, od iti odbiti, odeprati nepřjtele; d) eine Bühne, leſſenj porozrážeti, roztřjſkati; e) tüchtig abprügeln, hodně zbjti, ztepati, ztlaucy, ztřjſkati; f) einen Teich, rybnjk ſpuſtiti; g) ſein Waſſer, močiti, wodu pauſſtěti; h) einem etwas, někomu něco odepřjti, někoho w něčem odſtrčiti, oſlyſſeti. 2) v. n. vbýwati, vmenſſowati ſe; a) das Getreide iſt abgeſchlagen, obilj s ceny ſpadlo, sl. zlacynělo; b) die Kälte ſchlägt ab, zyma oblewuge, powoluge; c) das Gewehr, ručnice chybuge, nepřjmo neſe.

Abſchlägig, odpjrawý; a) abſchlägige Antwort geben, odepřjti, oſlyſſeti; b) erhalten, oſlyſſánu býti, repulſam ferre.

b Abſchläglich, co má býti poraženo neb ſraženo; eine abſchlägliche Bezahlung, zaplacenj na ſrážku.

Abſchlämmen, v. a. od ſljnu, ſſlemu očiſtiti.

Abſchleifen, v. a. irreg. odbrauſyti, vbrauſyti, zbrauſyti. 2) v. a. reg. odwláčiti, odwlécy, odſmýkati, vſmýkati, vwláčiti; a) die Schuhe, obuw vtahati; b) die Waaren, zbožj na ſmyku odwézti.

Abſchleißen, v. a. odrati, odſſtjpati, odtrhati, otrhati. 2) v. n. die Kleider ſchleißen ab, raucho ſe dere, odjrá.

Abſchließen, v. a. zamykati, zamknauti, zawjrati, zawřjti; a) das Schloß, zámek ſpuſtiti; b) die Rechnung, počet zawřjti, ſkončiti, concludere.

Abſchluß, m. záwěrek, zawjrka, zawřenj, clauſula, concluſio. ſ. Schluß.

Abſchmieren, v. a. odmazati, ſmazati; a) ničemně napſati, sl. načmárati; b) někomu záda dřewěnným olegem, t. g. holj, namazati, wymazati. 2) v. n. das Leder ſchmiert ab, kůže maže, pauſſtj.

Abſchmutzen, v. a. zaſſpiniti. 2) v. n. ſſpjnu pauſſtěti.

Abſchnallen, v. a. odepnauti, odpjnati přeſky.

Abſchnappen, v. n. ſpuſtiti ſe, zapadati. 2) v. a. ſpuſtiti, zamknauti; zarazyti.

Abſchneiden, v. a. 1) chleba, odkrogiti, ſkrogiti, vkrogiti. 2) nůžkami, odſtřihnauti, vſtřihnauti. 3) nožem aneb pilau, odřezati, vřezati. 4) wlaſy, wlnu, oſtřihati. 5) obilj, tráwu, poſýcy, poſekati, ſeſýcy, sſekati; požjti, ſežjti. 6) ſich die Nägel, nehty ſy obřezati. 7) hrdlo podřezati, krk vřezati, abſcindere, amputare. 8) eine Gans, hus zařezati. 9) die Hoffnung, naděgi odnjti, v ſamé huby někomu vřezati, vſtřihnauti. 10) den Weg, ceſtu přetrhnauti, zabawiti. 11) einem alle Ausflüchte, někomu wſſecky auſkoky a zámyſly poodgjmati, poodřezáwati, reſecare. 12) die Ehre, na cti vtrhati, ze cti laupiti, detrahere alicui.

Abſchneidung, f. odřezánj, vkrogenj, poſečenj, požetj, vſtřihnutj aneb vſtřiženj, amputatio, deſectio, reſectio.

Abſchnitt, m. odřezánj, ſřezánj. 2) odřezek, ſřjzek, oſtřižek, odkrogek, ſkrogek. 3) přeſtáwka, přetrženj, přjtrž. 4) čáſtka, rozdjl, rozdělenj reči, ſpiſu, ſectio.

Abſchnittlein, —tſel, —tzel , —tzlein, n. odkragečky, okragečky, odſtřižečky, oſtřižečky, wýřezky, præſegmina, reſegmina.

Abſchnitzen, abſchnitzeln, v. a. wykragowati, wyřezáwati, exſculpere.

Abſchnüren, v. a. odſſňurowati, rozſňurowati rozſſňurowati. 2) ſſňůrau změřiti. 3) oprátkau zatáhnauti, prowazem zardauſyti.

Abſchöpfen, v. a. zbjrati, decapulare, sl. & ol. ſčerpati, ſčjrati, začjrati, začřjti; a) das Fett von der Brühe, tuk aneb maſtnotu s gichy ſebrati; b) den Schaum opěnowati, oſſumowati; c) die Sahne, ſmetanu zbjrati, ſebrati, cremorem lactis colligere.

Abſchöpfung, f. ſebránj, zbjránj.

Abſchoß, m. poplatek. 2) ſrážka s peněz, ſſos.

Abſchrecken, v. a. odhrozyti, odſtraſſiti, ſeſtraſſiti, abſterrere, deterrere.

Abſchreiben, v. a. odepſati, přepſati, wypſati, deſcribere, transſcribere. 2) odepſánjm odepřjti aneb wypowědjti.

Abſchreibung, f. odepſánj, přepſánj; odepřenj.

Abſchreiber, m. odpiſowatel, přepiſowatel, wypiſowatel, antigraphus.

Abſchreiberinn, f. odpiſowatelka, přepiſowatelkyně, libraria.

Abſchreiten, v. n. odkročiti, odſtaupiti. 2) v. a. krokem wyměřiti, změřiti.

Abſchreitung, f. odkročenj, odſtaupenj.

Abſchreyen, v. a. odkřičeti, okřiknauti. 2) wykřičeti, křikem wywolati. 3) ſich, vkřičeti ſe až do zemdlenj .

Abſchrift, f. odpis, wýpis, přjpis, exemplar.

Abſchriftlich, adj. pjsebný, přepſaný. adv. —ně.

Abſchröpfen, v. a. požjnati, přižjnati, sžjnati.

Abſchröpfung, f. požjnánj, požjnky, přižjnka.

Abſchrote, f. autinka, na njž kowáři a zámečnjcy železo vtjnagj. ſ. Schrotmeißel.

Abſchroten, v. a. ſeſſrotowati, ſwaliti, vtnauti; a) ein Faß, ſud ſkládati, ſpauſſtěti, ſwalowati; b) ein Stück Eiſen, kus železa odetnauti, odſeknauti, přetnauti; c) den Drath, drát odſtřihnauti; d) das Getreide, obilj ſeſſrotowati, na hrubo ſemljti; e) eine Quelle, pramen zařjtiti, zaſtawiti.

Abſchuppen, v. a. ſſupiny oſtrauhat, oſſkrábat.

Abſchuß, m. ohnutoſt, položitoſt, přjkroſt, ſklonitoſt; a) des Waſſers, praud, ſpád wody; b) des Ufers, přjkroſt, ſklonitoſt břehu; c) des Hügels, přjkroſt pahrbku, ſtráň, sl. ſtrmina, declivitas.

Abſchüßig, ligowitý, ohnutý, přjkrý, ſklonitý, sl. ſtrmý, declivis; die abſchüſſige Seite des Berges, auboč, ſtráň.

Abſchüßigkeit, f. ohnutoſt, ſtrmina, devexitas.

Abſchütteln, v. a. odtřáſti, otřáſti, ſtřáſti, wytřáſti; a) einen Baum, ſtrom klátiti, owoce s něho otřáſti, otřáſati; b) das Joch, gho s ſebe ſtřáſti, ſwrcy; c) das Fieber hat mich wacker abgeſchüttelt, zymnice mne ſtatečně wytřáſla, decutere.

Abſchütten, v. a. odliti, vliti. 2) odſypati, vſypati.

Abſchützen, v. a. das Waſſer, wodu zahraditi, zaſtawiti. 2) ſtaw aneb ſplaw ſpuſtiti.

Abſchwarten, v. a. kůži ſtáhnauti, olaupati. 2) einen Kalbskopf, telecý hlawičku opařiti. 3) einen Bretblock, kládu na prkna z kůry olaupati; kraginy, t. g. kragnj prkna v kůry odpilowati, vřezati.

Abſchwärzen, v. a. očerniti, včerniti, začerniti, zčerniti, denigrare. 2) v. n. zčernati. 3) černau barwu pauſſtěti.

Abſchwefeln, v. a. ſyrnatoſt odnjt, odſyrkowat.

Abſchweifen, v. a. opláknauti, ſpláknauti. 2) v. n. vchýliti ſe, vſſinauti ſe; von der Tugend, ctnoſti ſe ſtrhnauti, od ctnoſti odſtaupiti.

Abſchwelgen,ſich, v. rec. vhýřiti ſe, zhýřiti ſe.

Abſchwemmen, v. a. obmyti, opláknauti, ſpláknauti, ſplawiti; die Pferde, koně ſkaupati, wybroditi, abluere. Der Platzregen hat die Felder abgeſchwemmet, přjwal pole pobral, ſplákl, ſplawil.

Abſchwören, v. a. odpřiſahati, odpřiſáhnauti. 2) přjſahau ſe odřeknauti, odpřiſáhnauti ſe něčeho, přjſahau něco zapřjti.

Abſegeln, v. a. lodnj plachty ſložiti, ſwinauti. 2) v. n. odplauti, odplawiti ſe.

Abſehen, v. a. ohledati, ohledáwati, ohledowati něčeho, prohlédati k cýli, prohlédnauti něco; porozuměti, ſrozuměti něčemu; k něčemu cýliti, na něco prozýrati, zřenj mjti, zřjti; ſezřjti, shlédnauti, ſpatřiti, vzřjti. Einem etwas abſehen, hleděnjm, patřenjm něčemu od někoho ſe naučiti, oculis concipere.

Abſehen, n. ohled, ohledáwánj, ohledowánj, prohlédánj k cýli, prozřenj, zřenj, zřetel, finis, ſcopus. 2) an den Schießgewehren, při zbrani muſſka, crena.

Abſeite, f. wſſeliký přjſtawek při ſtawenj, wýpuſtek; pobočnj průchod w koſtele.

Abſeits, (zastaralé adv.) po ſtraně, ſtranau, ſeorſum.

Abſengen, v. a. opáliti, sl. oſſkwrliti, adurere.

Abſenken, v. a. pohřižowati, potápěti, rozwoditi, ku přjkl. winné kmeny, hřjženice, rozwody do země zahrabáwati, traducere vitem, demergere.

Abſenker, m. hřjženice, rozwod, tradux.

Abſetzen, v. a. odſaditi, odſtawiti, shoditi, sſaditi; a) austrinken, ohne abzuſetzen, bez oddechu, na dauſſek wypiti; b) odrazyti, odřezati; c) ſložiti, zanechati; d) die Waaren, zbožj odbýwati, rozprodati; e) von einem Amte, s auřadu ſwrcy, ſwrhnauti; f) entwöhnen, odſtawiti, oſtawiti; g) im Schreiben, popřeſtati, proſtranſtwj ponechati; h) einen Bogen, arch doſázeti, wyſázeti. 2) v. n. pomjgeti, přeſtati; a) in den Bergweken, der Gang ſetzt ab, w hornickém djle, žjla ſe tratj, wypadá; b) ſchlecht abſetzen, nedobře ſe ſrownáwati, ſſikowati, trefowati.

Abſeyn, nepřitomným býti, pryč býti, chyběti.

Abſeyn, n. nepřjtomnoſt, chýběnj.

Abſicht, f. ohled, shled, wzhled, zřenj, zřetel; vmyſl; cýl; finis, intentio.

b Abſichtlich, ſchwálný, zumyſlný; adv. naſchwál, ſchwálně, zumyſla, zumyſlně.

Abſieben, v. a. na řeſſetě, řjčicy, ſýtě přeoſýwati, decribrare.

Abſieden, v. a. obwařiti, ſwařiti, vwařiti.

Abſitzen, v. n. s koně sſednauti, ſlézti, ſtaupiti. 2) v. a. die Schuld abſitzen, dluh v wězenj odſeděti; ſich abſitzen, vſeděti ſe, zſeděti ſe.

Abſolviren, v. a. od latin. abſoluere, obžalowaného oſprawedlniti, propuſtiti, ſ. losſprechen. 2) rozhřeſſiti. 3) dokonati, wykonati, odprawiti.

Abſolut, adj. & adv. od latin. abſolutus, dokonalý, proſtý, ſám w ſobě, bez potaženj na giné, naproti Relativ w Filozofickém mluwenj. 2) bez mýminky wýminky, na proſto, zproſta, zrowna. Ein abſoluter Herr, neobmezený pán. Ich will es abſolut, neomylně, newyhnutedlně chcy.

Abſolution, f. od lat. abſolutio, oſprawedlněnj, propuſſtěnj. 2) hřjchů odpuſſtěnj, rozhřeſſenj, absolucý.

Abſonderlich, adj. obzwláſſtnj, oddělený, zwláſſtnj; adv. obzwláſſtně, zwláſſtně, porůznu.

Abſondern, v. a. odděliti, odlaučiti, rozděliti na různo, ſecernere, ſeparare. 2) In Gedanken, rozdělowati, rozdjl činiti, rozeznáwati, abſtrahere.

Abſonderung, f. oddělenj, odlaučenj, rozdělenj, ſecretio, ſeparatio. 2) rozdělowánj, rozeznáwánj, abſtractio.

Abſpänen, v. a. odſaditi, odſtawiti.

Abſpänling, m. odſtawče, odſtawené djtě, ſele.

Abſpannen, v. a. den Hahn an einem Feuergewehre, kohautek při zbrani ſpuſtiti, retendere. 2) odpřáhnauti, wypřáhnauti, disjungere. 3) obſ. odcyzyti, odlauditi, odtáhnauti, abalienare.

Abſpänſtig, adj. & adv. newěrný, odcyzený, odlauzený, ſwedený, ſ. Abwendig.

Abſpänſtig machen, odcyzyt, odlaudit, ſwéſt.

Abſparen, v. a. vſkrowniti, vſpořiti, vſtřjdmiti. Er hat es ſeinem Leibe abgeſparet, na ſwém hrdle to vſkaupil, vſkrbil, přiſkrbnil, ſwé hubě vtrhl, genium defraudare.

Abſpinnen, v. a. odpřjſti, zpřjſti. 2) ſpléſti, zoſnowati, pernere. ſ. Abkarten.

Abſpitzen, v. a. ſſpicy odrazyti, oſſpicowati. 2) oſſpičatiti, ſſpičatým včiniti, zaſſpičatiti, peracuere.

Abſprechen, v. a. odhádati, odřjcy, odſauditi, vſauditi, abiudicare. 2) odepřjti, popjrati, zapjrati.

Abſprengen, v. a. odrazyti, poodrážeti, zodrážeti. 2) mit Pulver, prachem rozhoditi, rozmrſſtiti, do powětřj wyhoditi. 3) die Krebſe pflegen ſich die Scheren abzuſprengen, racy klepeta pauſſtjwagj.

Abſprießen, pocházeti, ſ. ſprießen.

Abſpringen, v. n. odſkočiti, vſkočiti. 2) dolů ſkočiti, von dem Pferde, von dem Wagen, s koně, s wozu ſkočiti. 3) odrážeti ſe, odſkakowati, die Axt ſpringt von dem Aſte ab, ſekera ſe odrážj, odſkakuge od wětwe. 4) odpadáwati, odpadnauti, der Kalk ſpringt von der Mauer ab, wápno opadáwá, padá, prýſká ſe ſe zdi. 5) přetrhnauti ſe, pukati ſe, puknauti, die Saite iſt abgeſprungen, ſtruna ſe přetrhla, pukla. 6) opuſtiti, er will von uns wieder abſpringen, zas nás chce opuſtiti, von der Religion abſpringen, náboženſtwj opuſtiti, od náboženſtwj odpadnauti, deſilire, reſilire.

Abſproßen, pocházeti, wyroſtati, ſ. ſproßen.

Abſprößling, m. wýroſtek, ſ. Abkömmling.

Abſpruch, m. odepřenj, odřeknutj, odeřčenj.

Abſprung, m. odſkočenj, odſkok, vſkok; odpadnutj, deſultura.

Abſpülen, v. a. obmyti, opláknauti, ſpláknauti. Das Waſſer hat das Ufer abgeſpület, woda břeh odmyla, podemlela, ſplákla, delavare, ſubluere.

Abſpulen, v. a. odmotati, odwjgeti, ſwjgeti.

Abſtammen, v. n. pocházeti, půwod mjti.

b Abſtämmen, v. a. kmen porazyti, ſtrom ſtjti.

Abſtämmling, f. ſ. beſſer Abkömmling.

Abſtammung, f. pocházenj, půwod.

Abſtand, m. odſtaupenj, poſtaupenj, ceſſio; proſtranſtwj, rozdjl, wzdálj, wzdálenoſt, diſtantia, intervallum.

Abſtatten, v. a. ich ſtattete ab, habe abgeſtattet, odbýwati, odewzdati, prokázati, ſložiti, wybýwati, wyřjditi, zaprawiti. Eine Tochter, dceru wybyti, wdáti, wyprawiti, ſ. beſſer ausſtatten. Die Unkoſten, vtraty nahraditi, odwéſti, zaprawiti. Einen Beſuch bey jemanden, někoho nawſſtjwiti. Einen Gruß von jemanden, pozdrawenj od někoho wyřjditi. Ein Zeugniß, ſwědectwj wydati, wyſwědčiti. Dank abſtatten, djky činiti, wzdáwati. Eine Geldſchuld mit Getreide abſtatten, peněžitý dluh obiljm zaplatiti, præſtare.

Abſtattung, f. odbytj, odbýwánj, odewzdánj, prokázanj, ſloženj, wyřjzenj, zaprawenj, perſolutio.

Abſtäuben, v. a. opráſſiti, ſ. ſtäuben.

Abſtäupen, v. a. zmrſkati, ſ. ſtäupen.

Abſtecken, v. a. odepnauti, rozepnauti; odetknauti, odſtrčiti, rozetknauti, wytknauti, koly wyznamenati, depalare.

Abſtehen, v. irreg. ſ. ſtehen. 1) neut. odſtáti, odſtaupiti, wzdálenu býti. Der Tiſch ſtehet weit von der Wand ab, ſtůl daleko od ſtěny ſtogj. Von ſeinem Vorhaben, od předſewzetj ſwého odſtaupiti, vpuſtiti. Der Wein iſt abgeſtanden, vjno ſe zkazylo, zwětralo; der Baum, ſtrom vſchl; die Fiſche ſind abgeſtanden, ryby polekaly, t. g. pomřely, sl. pokapaly. Ein abgeſtandener Aal, leklý, sl. ſkapatý, auhoř. 2) activ. popuſtiti, poſtaupiti. Ein Amt, auřadu zanechati, ginému ho popuſtiti, poſtaupiti. Sich abſtehen, přeſtáti, vſtáti ſe. Das Pferd hat ſich abgeſtanden, kůň ſe zaſtál, diſtare; abſiſtere, deſiſtere.

Abſtehlen, v. a. ſ. ſtehlen; pobrati, vchwátiti, vkraſti, ſuffurari, ſurripere.

Abſteifen, v. a. vpewniti, zpodpjrati, ſ. ſteifen.

Abſteigen, v. n. ſtaupiti, sſtupowati. ſ. ſteigen. Von dem Pferde, von dem Wagen, s koně sſednauti, s wozu ſlézti. Bey einem abſteigen, v někoho byt wzýti, hoſpodau býti, deſcendere; diverſari.

Abſteige-Quartier, n. byt, hoſpoda, pobytj, nocleh, diverſorium, hoſpitium.

Abſtellen, v. a. odſaditi, odſtawiti, sſaditi; eine üble Gewohnheit, zlý obyčeg, zlau zwykloſt zkazyti, zruſſiti. Abgeſtelltes Kalb, odſtawené tele, odſtawče.

Abſterben, v. n. irr. odemřjti, pomřjti, vmřjti, wymřjti, zemřjti. Seine Aeltern ſind ihm ſehr früh abgeſtorben, rodičowé ho přjliš čaſně odemřeli, brzo mu pomřeli. Dieſes Haus wird bald abſterben, tento dům neb rod brzo wymře. Der b Sünde, der Welt, hřjchu, ſwětu vmřjti, zemřjti. 2) zdřewěněti, zmrtwěti, ztrnauti. Ein abgeſtorbenes Glied, zdřewěnělý, zmrtwělý, ztrnulý aud. 3) vſchnauti, wyhynauti. Ein abgeſtorbener Baum, ſuchý ſtrom. Alles iſt abgeſtorben, wſſecko wyhynulo.

Abſterben, n. odaumrt, ſmrt, vmřenj, vmřjti vmřjtj, zemřenj, mors, obitus.

Abſtiften, v. a. s žiwnoſti ſehnati, sſaditi.

Abſtillen, v. a. odſtawiti djtě.

Abſtoß, m. odbyt, odrážka, ſ. Abſatz.

Abſtoßen, v. irr. ſ. ſtoßen. 1) activ. odrazyti, odſaditi, odſtrčiti, (sl. odſotiti,) odtlaucy, poodtlaukati, poſrážeti, zodrážeti. Er hat ſich die Hörner abgeſtoßen, rohy ſy poſrážel, zodrážel. Sich die Hörner abſtoßen, zkrotnauti, ſ. Ablaufen. Die Angſt will ihm das Herz abſtoßen, auzkoſtj, teſknoſtj w něm ſrdce trne, vſedá. Bey den Weißgärbern die Haare am Fell, v girchářů chlupy neb ſrſt s kůže ſrážeti, kůži ſrážeti. Die Schuhe haben ſich abgeſtoßen, obuw ſe ſedrala. 2) neutr. odplauti, odplawiti ſe, von dem Lande, od břehu odtrhnauti.

Abſtrafen, v. a. pokárati, potreſtati, zpokutowati, ſ. Strafen.

Abſtreichen, v. ir. irr. ſ. Streichen. 1) activ. oſſauſtati, ot;řjti otřjti, ſetřjti, vtřjti. Das Getreide im Meſſen, obilj při měřenj sháněti, ſrážeti. Die Haare am Fell, chlupy na kůži posháněti, poſrážeti. Einen abſtreichen, někoho namazati, zmrſkati. 2) neutr. nenadále aneb tagně vgjti, vletěti, vſmeknauti ſe. Die Karpfen haben bereits abgeſtrichen, kapry ſe giž wytřeli.

Abſtreifen, v. a. odrhnauti, odřjti, ſedřjti, zdrhnauti. Die Blätter eines Zweiges, liſtj s ratoleſti odrhnauti, zdrhnauti. Einem Wolfe, Haſen, Fuchſe, den Balg, wlku, zagjcy, liſſce, kůži ſtáhnauti, aneb wlka, zagjce, liſſku odřjti. Ich habe mir die Haut vom Fuße abgeſtreift, kožku ſem ſy s nohy ſedřel.

Abſtricken, v. a. 1) od ſtricken, dopléſti, dowázati, odpléſti, vpléſti. 2) od Strick, náſylně pobrati, oblaupiti, zatknauti, zatykati.

Abſtriegeln, v. a. hřbelcem očeſati, očiſtiti, ſčeſati.

Abſtrömen, v. a. das Holz, dřjwj dolů praudem plawiti. Der Rhein ſtrömet viel von ſeinem Ufer ab, Rýn z břehu ſwého mnoho odplawuge. 2) neut. prudce técy, waliti ſe, zmjtati ſe.

Abſtülpen, v. a. ſtřjſſku na klobauku ſpuſtit.

Abſtümpfen, abſtumpfen, v. a. zatupiti, ztupiti.

Abſturz, m. přjkrá ſtrana hory aneb ſkály, sl. ſraz, ſtrmina, præcipitium.

Abſtürzen, v. a. ſrazyti, ſwrcy, ſwrhnauti, ſ. ſtürzen.

Abſtutzen, v. a. obraubiti, obřezati, odtjti , okuſatiti, vřezati, vtjti, detruncare.

Abſuchen, v. a. pohledati, shledati, zýſkati.

Abſüſſen, v. a. oſladiti.

Abt, m. plur. Aebte, opat, abbas.

Abtanzen, v. a. ztancowati, poſkakowánjm vnawiti; odtancowati, wytancowati, zwyskakowati.

Abtauſchen, v. a. ſměniti, ſměnu včiniti, permutare.

Abtauſchung, f. ſměna, ſměněnj, permutatio.

Abtey, f. opatſtwj, abbatia. Nonnenabtey, abatyšſtwj.

Abteylich, adj. & adv. opatſký, abbatialis.

Abtheilen, v. a. odděliti, poděliti, rozděliti, diſtribuere, dividere, partiri.

Abtheilung, f. oddělenj, podělenj, rozdělenj, diſtributio, diviſio; oddjl, podjl, pars.

Abthun, v. a. ſ. Thun. 1. ſložiti, deponere. 2. shladiti, zkazyti, zruſſiti, abolere, b tollere. 3. vgednati, zprawiti, tranſigere. 4. Einen Miſſethäter abthun, zločince odprawiti, ſupplicio afficere.

Aebtiſſin, f. abatyſſe, abbatiſſa.

Aebtlich, adj. & adv. opatſký, abbatialis.

Abtoben, v. n. wyſápati ſe, wywztěkati ſe, ſ. Toben.

Abtrag, m. odwod, zaprawenj, bezeſſkodj, doſtivčiněnj, náhrada, wynahraženj, zaplacenj, penſio, ſatisfactio.

Abtragen, v. a. odnoſyti, aſportare, ſ. Tragen. Ein Haus abtragen, dům zbaurati, demoliri; Kleider, ſſaty obnoſyti, geſtando deterere; abgetragen, obnoſſený. Eine Schuld, odwéſti, zaplatiti, zaprawiti dluh, ſoluere.

Abtragung, f. odnoſſenj, aſportatio, zbauránj, demolitio; zaplacenj, penſio, ſolutio.

Abträufeln, v. n. kapati, krapěti, ſtillare.

Abtreiben, ſ. Treiben. v. a. 1. odehnati, ſehnati, zahnati; wyhnati, wypuditi. Abtreibende Mittel, počiſſťugjcý, wypuzugjcý lékařſtwj. Gold abtreiben, zlato wyčiſtiti, přečiſtiti. 2. přehnati, vhnati, ſchwátiti. Das abgetriebene Zugvieh, přehnaný, vhnaný, ſchwácený tažný dobytek. —er, m. odpuditel, zahánitel.

Abtreibung, f. odehnánj, zahnánj, wypuzenj, zapuzenj.

Abtrennen, v. a. odpárati, rozpárati; odlaučiti, odpogiti, rozpogiti, ſeparare.

Abtreten, odkročiti, odſtaupiti, ſ. Treten. 1. v. a. Den Abſatz abtreten, podpatek ochoditi. Einen Weg, ceſtu vſſlapati, den Ton, wyſſlapati. Einem ſein Recht, ſein Haus abtreten, někomu ſwého práwa, ſwého domu popuſtiti, poſtaupiti. 2. v. n. odſtaupiti, vſtaupiti. Bey einem abtreten, v někoho ſtaupiti, hoſpodu wzýti, zaſtawiti ſe.

Abtretung, f. odkročenj, odſtaupenj, ſeceſſio, deceſſus, defectio; popuſſtěnj, poſtaupenj, ceſſio.

Abtrieb, m. odehnánj, odhon.

Abtriefen, kapati, ſ. Abträufeln.

Abtritt, m. plur. —te, odſtaupenj, poodſtaupenj, vſtaupenj, ſeceſſio. Vor Gerichte, vſtupek, wyſtaupenj. Abtritt nehmen, poodſtaupiti, wyſtaupiti, na wyſtupnau mjti, excedere. 2. Záſtawka, bey einem Abtritt nehmen, v někoho ſe zaſtawiti, diuertere. 3. Poſtaupenj, ceſſio. 4. Sráč, záchod.

Abtrocknen, v. a. oſuſſiti, vſuſſiti. 2. otřjti, ſetřjti, deſiccare. v. n. oſchnauti, vſchnauti, podeſchnauti, ſicceſcere. Die Blattern ſind abgetrocknet, oſýpky podeſchly.

Abtröpfeln, Abtropfen, ſ. Abträufeln.

Abtrotzen, v. a. wytrucowati, wywzdorowati.

Abtrünnig, adj. & adv. newěrný, odpadlý, poběhlý, alienus. Abtrünnig werden, odpadnauti, odtrhnauti ſe, odwrátiti ſe, ſtrhnauti ſe, deſciſcere. Abtrünnig machen, odcyzyti, odrazyti, odtrhnauti, odwéſti, odwrátiti, abalienare.

Abtrünniger, m. odpadlec, odtrženec, odwrácenec, poběhlec, ſtržek, wýlupek, wypadlec, defector, deſertor, apoſtata.

Aburtheilen, v. a. odſauditi. Abgeurtheilter Rechtshandel, pře odſauzená.

Abverdienen, v. a. odſlaužiti, wyſlaužiti, zaſlaužiti, ſ. Abdienen.

Abvieren, v. a. zčtwerhraniti, čtyrhranné včinit, quadrare. Ein abgevierter Mann, čtwerák, ſchytralý muž, quadratus.

Abvierung, f. čtwerhrannoſt, čtyrhrannoſt, zčtwerhraněnj, quadratio, quadratura.

Abwachen, ſich, v. rec. vbdjti ſe, bděnjm ſe vnawiti, vmdleti.

Abwägen, v. a. ſ. Wägen, odwážiti, rozwážiti, ſwážiti.

Abwälzen, v. a. odwaliti, ſwaliti, deuolvere.

Abwarten, v. a. dočekati, očekáwati; přiſluhowati. Seine Arbeit, ſein Amt abwarten, práce ſwé hleděti, auřad ſwůg pilně wykonáwati, curare, fungi.

Abwärts, adv. dolů; w ſtranu, deorſum.

b Abwartung, f. dočekánj, očekáwánj; přiſluhowánj.

Abwaſchen, v. a. obmyti, odmyti, ſmýwati, ſmýti, vmyti; opláknauti, ſpláknauti, abluere.

Abwaſchbecken, n. vmywadlo, pelvis.

Abwaſchung, f. obmytj, odmytj, ſmýwánj, ſmytj, vmytj, vmýwánj; opláknutj, oplakowánj, ſpláknutj.

Abweben, v. a. dotkati, otkati, vtkati, detexere.

Abwechſeln, 1. v. a. proměniti, změniti. 2. v. n. ſtřjdati ſe.

Abwechſelnd, adj. & adv. proměnný, proměnitedlný, ſtřjdagjcý ſe, změnitedlný, změnný.

Abwechſelung, f. proměna, proměněnj, proměnnoſt, ſtřjdánj, změna, změněnj, permutatio, varietas, viciſſitudo.

Abweg, m. bezceſtj, neſceſtj, rozceſtj, diverticulum; Abwege ſuchen, rozceſtj, vſkoků hledati.

Abwegſam, adj. & adv. zceſtný, devius.

Abwegs, adv. zceſtně.

Abwehen, v. a. odfauknauti, odwáti, sfauknauti, ſwáti.

Abwehren, v. a. zbrániti, zbraňowati, vhágiti, zahágiti.

Abwehrung, f. zabráněnj, zbraňowánj, vhágenj, zahágenj.

Abweichen, od weich, měkký, mollis, 1. v. a. obměkčiti, emollire. 2. v. n. weich werden, obměknauti, změknauti, emolleſcere. Das Abweichen, n. obměkčenj žiwota, běhawka.

Abweichen, od weichen, v. n. odſtaupiti, vchýliti ſe, vhnauti, vſſinauti ſe, decedere, declinare. Im abgewichenen Jahre, pominulého, předeſſlého, lonſkého roku. Sie weichen von einander ab, dělj ſe geden od druhého, rozdjlnj gſau.

Abweichung, f. odſtaupenj, vchýlenj, vſſinutj.

Abweiden, v. a. popáſti, ſpáſti, depaſcere. Abgeweidetes Feld, popaſené, ſpaſené polé pole.

Abweifen, v. a. odwjgeti, ſmotati, ſwjgeti.

Abweiſen, v. a. ſ. Weiſen, odehnati, odmrſſtiti, oſlyſſeti.

Abweiſung, f. odehnánj, odmrſſtěnj, oſlyſſenj, reiectio.

Abweiſſen, 1. v. a. objliti, zbjliti, dealbare. 2. v. n. bjlau barwu pauſſtěti.

Abweiſſer, m. bilič.

Abweiſſung, f. bjlenj, objlenj, zbjlenj.

Abweite, f. opodál, obdalekoſt.

Abwelken, 1. v. a. přiſuſſiti, ſwraſkati. 2. v. n. ſwadnauti, ſwraſkati ſe, ſwraſſtiti ſe, vwadnauti, marceſcere.

Abwenden, v. a. odwrátiti, zmjtati; ſich, odwrátiti ſe. Abwendig, adv. & adj. odcyzený, odwrácený; — machen, odcyzyti, odrazyti, odwrátiti.

Abwendung, f. odwrácenj.

Abwerfen, 1. v. a. shoditi, ſmetati, ſtrhnauti, ſwrhnauti. Birnen vom Baume abwerfen, hruſſky ſe ſtromu ſrážeti. Das Joch abwerfen, gho ſwrcy, gha zniknauti. Der Hirſch wirft jährlich ſein Gehörn ab, gelen každoročně rohy ſwrhuge. Dieſe Arbeit wirft wenig ab, tato práce málo wynáſſj, málo vžitku přináſſj. 2. v. n. obahniti ſe, okotiti ſe.

Abweſen, n. Abweſenheit, f. nepřjtomnoſt, abſentia.

Abweſend, partic. nepřjtomný, abſens; — ſeyn, nepřjtomným býti, chyběti, abeſſe.

Abwetzen, a. v. v. a. obrauſyti, vbrauſyti, zbrauſyti, zbřjditi, zoſtřiti, acuendo attenuare; oſſauſtati, atterere.

Abwickeln, a. v. v. a. odwjgeti, ſwjgeti, deuolvere.

Abwiegen, odwážtti odwážiti, ſ. Abwägen.

Abwinde, f. ſwigadlo, ſwigák.

Abwinden, ſ. Abwickeln.

Abwirken, v. a. odetkati, dotkati, detexere; odprawiti, odřjti; dobře wymjſyti, probe ſubigere.

Abwirthſchaften, a. v. v. a. dohoſpodařiti, odhoſpodařiti.

Abwiſchen, v. a. otřjti, ſetřjti, ſmazati, vtřjti, vtjrati.

b Abwittern, v. n. dohřměti, odhřjmati, detonare.

Abwuchern, v. a. wylichwiti, lichwau wyklamati.

Abwürdigen, v. a. opowrhnauti, potupiti, ponjžiti, ſnjžiti.

Abwürgen, v. a. vſſkrtiti, zaſſkrtiti, iugulare.

Abwürzen, v. a. okořeniti, condire.

Abwüthen, v. rec. & n. dowztěkati ſe, wywztěkati ſe.

Abzahlen, v. a. odplatiti, oplatiti, ſplatiti, wyplatiti.

Abzahlung, f. odplata, oplacenj, ſplacenj, wýplata, wyplacenj.

Abzählen, v. a. odpočjtati, wypočjtati, wypočjſti.

Abzanken, v. a. něco wywaditi; — ſich, wywaditi ſe s někým.

Abzapfen, v. a. odtočiti, wytočiti, depromere e dolio; das Waſſer, wodu wypuſtiti, wycediti, ſcediti, ſtáhnauti, detrahere. —ung, f. wytočenj, zceſenj, ſtáhnutj.

Abzäumen, v. a. oduzditi, sl. odklſnati, defrenare.

Abzäunen, v. a. ohraditi plotem; hradbau ſobě oſobiti.

Abzehenden, v. a. deſátek odbyti, sl. odděžmowati.

Abzehren, 1. v. a. ſtráwiti, wyſuſſiti, zhubiti, conficere, tabefacere. 2. v. n. wychřadnauti, wyprahnauti, wyſchnauti, zchřadnauti, zhubeněti, sl. zchudnauti, wyvdnauti, extabeſcere.

Abzehrung, f. 1. ſtráwenj, wyſuſſenj, zhubenj. 2. Eine abzehrende Krankenheit, ſauchotiny, sl. ſuchá nemoc, wychřadnutj, wychřadloſt, wyprahnutj, wyprahloſt, wyſchnutj, sl. wyvdnutj, wyvdloſt, zchřadnutj, zhubeněnj, hubenoſt, tabes, tabitudo, hectica.

Abzeichnen, v. a. nawrcy, naznamenati, poznamenati, wypodobniti, wyznamenati, delineare.

Abzeichnung, f. nawrženj, wypodobněnj, wyznamenánj, delineatio; obraz, podoba, imago, effigies.

Abziehen, 1. v. a. odtáhnauti, ſnjti, ſtáhnauti, ſwlécy. a) den Ring, prſten ſnjti, ſtáhnauti, ſtrhnauti; b) die Handſchuhe, rukawice ſwlécy; c) die Stiefeln, boty zauti, wyzauti; d) den Hut, klobauk ſmeknauti; e) ein geladenes Gewehr, nabitau zbraň ſpuſtiti, f) einem etwas abziehen, někomu něco odtáhnauti, ſrazyti, ſtrhnauti, vgjti; g) einen von dem Wege der Tugend abziehen, někoho od ceſty ctnoſti odtrhnauti, odwrátiti, ſwéſti; h) ſich von der Welt abziehen, ſwěta ſe zhoſtiti, od ſwěta ſe odwrátiti; i) das Waſſer von den Wieſen, aus einem Teiche abziehen, wodu z luk ſwéſti, z rybnjka ſpuſtiti, wypuſtiti; k) Wein oder Bier abziehen, wjno aneb piwo ſtočiti; l) Weingeiſt, Brandwein abziehen, winné pálené táhnauti, kořalku, pálené, sl. pálenku páliti, táhnauti; též Blumen, Kräuter abziehen, kwjtj, bylinky aneb zelinky přepalowati, wodku z nich táhnauti; m) einen Bogen abziehen in der Buchdruckerey, arch obtahnauti w tiſkárně; n) das Scheermeſſer, břitwu potáhnauti, zbřiditi. 2. v. rec. ſich abziehen, vtahati ſe, wytáhnauti ſe. a) Das Zugvieh hat ſich abgezogen, tažné hovado ſe vtahalo, wytáhlo; b) der gedruckte Bogen zieht ſich ab, wytiſſtěný arch ſe obtahuge, t. g. na giný papjr barwu pauſſtj; c) eine Suppe mit einem Eye abziehen, poléwku weycem zatřepati. 3. v. n. odebrati ſe, odtáhnauti, odtrhnauti, odgjti. a) Der Feind iſt von der Stadt abgezogen, nepřjtel od měſta odtáhl, odtrhl; b) die Wache iſt abgezogen, ſtráž odtáhla; c) das Geſinde ziehet ab, čeládka odcházý.

Abziehung, f. odtáhnutj, odtaženj, ſnětj, ſnjmánj, ſtáhnutj, ſtaženj, ſtrhnutj, ſtrženj, ſwlečenj, ſwlékánj; odebránj, odtrhnutj, odtrženj, odgitj, ſ. Abzug.

Abzielen, v. n. ſměřowati, zřjti, ſ. Zielen.

b Abzirkeln, v. a. okraužiti, wykraužiti; wyměřiti náležitě.

Abzucht, f. heycuk, ſtoka, cloaca.

Abzug, m. plur. —züge. 1. ſ. Abziehung. Seine Karte gleich in den erſten Abzügen verlieren, hned w prwnjch ſnětjch prohrati. Nach Abzug aller Unkoſten, po ſrážce wſſech vtrat, po ſtaženj wſſeho nákladu. 2. odchod, odgitj, odtáhnutj, odtaženj. Abzug nehmen, odtáhnauti, odtrhnauti. 3. Abzüge im Weinbaue, rozwody. 4. gazýček, gimž ſe ručnice ſpauſſtj, ſ. Abdruck. 5. ſpád, ſtok wody, das Waſſer hat keinen Abzug, woda nemá ſpádu, ſtoku.

Abzugsgeld, n. porážka, ſrážka z peněz, ſ. Abſchoß.

Abzugspredigt, f. rozchodné kázanj, na rozchodnau, na rozlaučenau, oratio ſacra valedictoria.

Abzwacken, abzwicken, v. a. odſſtipnauti, odtrhnauti, vſſtipnauti, vtrhnauti.

Abzwackung, f. vſſtipnutj, vtrhnutj.

Abzwecken, v. n. ſměřowati, zřjti, čeliti.

Abzwicken, v. a. vſſtipnauti, vſſtjpati.

Abzwingen, v. a. odnutiti, wynutiti, exprimere, extorquere.

Accent, m. akcent, přjzwuk; znaménce, znamjnko, praužek, accentus; apex.

Accentuiren, v. a. akcentowati, cum accentu efferre; znamenati, čárkowati, accentu, apice notare.

Acceß, m. od lat. acceſſus, přjſtup.

Acceſſiſt, m. přjſtupnjk.

Accidenz, n. plur. Accidenzien, akcydencý, přjpadnj a negiſtj duchodowé aneb přjgmowé, od lat. accidens, accidentia.

Acciſe, f. poplatek z wěcý prodagných, clo, vectigal rerum venalium; poplatnice, celnice, locus, ubi vectigal ſoluunt.

Accisbar, adj. celný, poplatný.

Acciseinnehmer, m. celnjk, wýběrčj, exactor vectigalis.

Accordiren, 1. v. n. dobře spolu znjti, zwučeti, ſrownáwati ſe; ſmlauwu včiniti, vmluwiti ſe, porownati ſe, ſrownati ſe, paciſci. 2. v. a. ſauzwuk ſrownati; porownati, ſrownati něco; powoliti.

Ach, interj. ach! ah! o! heu! ach daß doch @ ó kdyby, ó by, vtinam! o ſi!

Achſe, Axe, f. náprawa, os, oſa v wozu, axis; die Waaren auf der Axe führen, zbožj na woze wézti. 2. hřjdel.

Achſel, f. rámě, rameno, ol. & sl. plece, humerus; paždj, sl. paže, pazucha, ala, axilla. Auf die Achſel nehmen, na rameno, na plece wzýti, unter der Achſel, pod paždjm, pažj; über die Achſel anſehen, někým pohrdati, deſpicere; auf beyden Achſeln tragen, na obau ramenách noſyti, na obě ſtraně býti; auf die leichte Achſel nehmen, nepozorně, lehkomyſně činiti, newſſjmati ſobě něčeho; die Achſeln zucken, ramena krčiti.

Achſelader, f. podpažnj žjla, vena axillaris.

Achſelband, n. náramek, náramenice, armilla.

Achſelbein, n. ramennj koſt, lopatka, ſcapula.

Achſelfleck, m. Achſelfleckchen, n. náramček na koſſili.

Achſelgeſtank, m. prk, ſmrad pod páždj.

Achſelhemd, n. rubáš in Mähren, krátká koſſile bez rukáwu.

Achſelküſſen, n. podramenice.

Achſelſeil, n. náramennj popruh, ſſanda.

Achſelſtück, n. ſ. Achſelfleck.

Achſelträger, m. obogetnjk, fautor vtriusque partis. —inn, f. obogetnice, oběma ſtranám přegjcý.

Achſeltüchlein, n. náramennjk, humerale.

Achſenblech, n. das obere, kačjrek, das untere, ſpodnj plech na náprawě.

Achſengeld, n. wozné clo, vectigal pro plauſtro.

Achſennagel, m. zákolnjk, launek, sl. záoſek, záoſnjk, lunjk, clauus axis.

Achſenring, m. zděř, zděrka, annulus axis.

Achſenſtoß, m. ſ. Stoßring.

Acht, numer. oſm, octo, acht Männer, oſm b mužů, acht Kinder, oſmero djtek; je acht, zu acht, po oſmi, octoni, jeder empfing 8 Pfennig, doſtali po oſmi penězých; der Achte, oſmý, oſmá, oſmé, octauus; zum achten, achtens, po oſmé, octauo; die Acht, oſmička, sl. oſmerka; ein Achter, oſmák, octonio.

Acht, f. Achtung, pozor, pozorowánj, ſſetřenj, haben oder geben, pozor mjti aneb dáti, pozorowati, ſſetřiti, attendere; in Acht nehmen etwas, hleděti něčeho, opatrowati něco, ſtřjcy něčeho, wſſjmati ſy něčeho, curare, rationem habere rei; nimm dich in Acht, dey ſy pozor, hleď ſe, měg ſe na pozoru, ſſetř ſe, warůg ſe, cave; aus der Acht laſſen, nepozorowati, newſſjmati ſobě, za hřbet položiti, zapomenauti na něco.

Acht, ſ. Verbannung, acht, kládba, kletba, prokletj, wypowěděnj, proſcriptio; in die Acht erklären, do achtu, do kládby, kletby dáti, prokleti, proſcribere.

Aecht, echt, adj. prawý, ſprawedliwý, verus, genuinus; adv. prawě, ſprawedliwě.

Achtbar, adj. mnohowážný, honorabilis.

Achte, der achte, adj. oſmý, má, mé, octauus.

Achteck, m. oſmihrannjk, oſmivhelnjk, octangulum; —ig, oſmihranný, oſmivhelný, octangulus.

Achteimerig, adj. oſmiwědernj, sl. oſmiokownj, achteimeriges Faß, oſmerka.

Achtel, n. oſmička, sl. oſmerka, oſmý djl, pars octava, octans.

Aechten, v. a. do achtu dáti, ſ. Acht, in die Acht ekrklären.

Achtens, adv. po oſmé, octavo.

Achter, m. oſmička, oſmák, sl. oſmerka, octonio.

Aechter, m. d. i. ein Geächteter, do achtu, kládby daný, proklatý.

Achterley, adj. oſmerý, á, é, octo generum.

Achtfach, achtfältig, adj. oſmernáſobný, á, é, octuplus, adv. oſmernáſobně, octuplo.

Achtfüßig, adj. oſminohý, octipes.

Achthalb, adj. indecl. půl oſma; achthalb Kreuzer, půl oſma kreycaru.

Achthalber, m. půloſmák, půl oſma ġroſſe platjcý penjz.

Achthundert, oſm ſet, octingenti; je achthundert, po oſmi ſtech, octingeni; der achthundertſte, oſmiſtý, octingenteſimus; achthundertmal, oſmſetkrát, octingenties; achthunderttauſend, oſm ſet tiſýců, octingenta millia.

Achtjährig, adj. oſmiletý, sl. oſmiročnj, octennis, octo annorum.

Achtlos, adj. bezpozorliwý, nepozorný, neſſetrný, newſſjmawý; adv. —ě.

Achtloſigkeit, f. bezpozorliwoſt, nepozornoſt, neſſetrnoſt, newſſjmawoſt.

Achtmal, adv. oſmkrát, sl. oſem rázů, octies; zum achten Male, po oſmé, sl. po oſmý ráz, octauum; achtmalig, adj. po oſmkrát opětowaný.

Achtmonathlich, adj. oſmiměſýčný.

Achtreihig, adj. oſmiřadý.

Achtſam, adj. bedliwý, pozorný, pozorliwý, pečliwý, ſſetrný, wſſjmawý, curioſus, diligens, ſollicitus; adv. —ě, diligenter.

Achtſamkeit, f. bedliwoſt, pozornoſt, pečliwoſt, ſſetrnoſt, wſſjmawoſt.

Achtſeitig, adj. oſmiſtranný, octagonos.

Achtſpännig, adj. oſmiſpogený, oſmiſpřežený, octojugis.

Achtſtündig, adj. oſmihodinný, za oſm hodin trwagjcý.

b Achttägig , adjec. oſmidennj, octo dierum, octiduus.

Achttheil, oſmička, sl. oſmerka, ſ. Achtel.

Achttheilig, adj. oſmidjlný, octo partium.

Achtundzwanzig, adv. oſmmecýtma, oſm a dwadcet, duodetriginta; —er, oſmmecýtmý, dwadcátý oſmý, duodetriceſimus.

Achtung, f. 1. ſ. Acht, f. 2. wážnoſt, zřetel, ſ. Hochachtung, cultus.

Achtzehen, achtzehn, oſmnáct, oſmnácte, duodeviginti; je achtzehn, po oſmnácti, duodeviceni; der achtzehnte, oſmnáctý, duodeviceſimus; achtzehnmal, oſmnáctekrát, sl. oſemnáct rázů, duodevicies; achtzehnmal hunderttauſend, oſmnácte ſet tiſýců, duodevicies centum millia.

Achtzehner, m. oſmnáctnjk. Achtzehnter Theil, vulgo Achtzehntel, oſmnáctka, oſmnáctá čáſtka.

Achtzig, oſmdeſáte, oſmdeſát, octoginta; je achtzig, po oſmdeſáti, octogeni.

Achtziger, m. oſmdeſátnjk, 80 let ſtarý.

Achtzigerinn, f. oſmdeſátnice, ſtará 80 let.

Achtzigſte, adj. oſmdeſátý, á, é, octogeſimus.

Achtzigjährig, adj. oſmdeſátiletý, octogenarius.

Achtzigmal, adv. oſmdeſátekrát, octogies; achtzigmalig, adj. oſmdeſátekrát opětowaný, octogeſies repetitus.

Achtzigtauſend, oſm tiſýců, octo millia; der achtzigtauſendſte, adj. oſmitiſýcý, octies milleſimus.

Aechzen, v. n. lkáti, vpěti, gemere.

Aechzen, n. lkánj, vpěnj, gemitus.

Acker, m. plur. Aecker, role, rolj, ager; neuer Acker, klučenina, nowina, novale; den Acker bauen, orati, rolj dělati, zděláwati, arare, agrum colere.

Ackerarbeit, f. oránj, polnj djlo, práce, aratio.

Ackerbau, m. orba, worba, dělánj rolj, agricultura.

Ackerbeet, n. záhon, lira.

Ackerbohne, f. polnj bob, ſ. Saubohne.

Ackerdiſtel, f. oſet, ſerratula arvenſis, L. ſ. Schartenkraut.

Ackerfeld, n. poplužj, dědina, worné pole, rolj, sl. oracyna, aruum.

Ackergeld, n. Ackerzins, m. činže, plat od rolj, agraticum. 2. Ackerlohn, mzda za oránj, worné.

Ackerhuhn, n. korotew, sl. kuroptwa, perdix, ſ. Feldhuhn, Rephuhn.

Ackerkamille, f. pſý rmen, pſý kopr, anthemis aruenſis, L.

Ackerklette, f. lupen menſſj, řepjk, lappa minor.

Ackerknecht, m. oráč, pacholek; Kleinknecht, pohůnek, ſeruus ad aratrum.

Ackerknoblauch, m. planý čeſnek, allium vineale, L.

Ackerkohl, m. planá kapuſta, plané zelj, lapſana communis, L.

Ackerkrebs, m. ſſtjr, ſ. Erdgrille, Werle.

Ackerland, n. worná země, ſ. Ackerfeld.

Ackermann, Ackersmann, m. oráč, ol. ratag, rolnjk, lhotnjk, arator, agricola.

Ackermännchen, n. konipáſek, třaſořjtek, motacilla.

Ackermiſt, m. mrwa, hnůg, fimus.

Ackermohn, m. řepjček, ſtarček, agrimonia eupatoria.

Ackermünze, f. planá máta, planý poleg, sl. planá polagka, mentha arvenſis, L. 2. kocurnjk, meduňka, sl. medunice, meliſſa nepeta, L.

Ackern, v. a. orati, přeoráwati, rozoráwati, arare; das Ackern, n. oránj, aratio.

Ackerraute, f. polnj rauta, rutka, fumaria, ſ. Erdrauch.

Ackerrettig, m. ohnice, raphanus raphaniſtrum, L. ſ. Hederich.

Ackerſcholle, f. hruda, gleba, ſ. Erdſcholle.

Ackerſchwertel, m. koſatec, mečjk, gladiolus communis, L. ſ. Schwertel.

Ackerſenf, m. ohnice, ſinapis arvenſis, L. ſ. auch Ackerrettig.

Ackervieh, n. plužný dobytek, pecus ad aratrum.

Ackervogt, m. hágič pole, sl. lhotař, ſ. Flurſchütz.

b Act, m. od lat. actus , gednánj, konánj w komedyi.

Acten, plur. od lat. acta , wſſeliké ſpiſy; gerichtliche, práwnj, ſaudnj ſpiſowé, acta forenſia.

Actenbehältniß, n. ſpiſowna.

Action, f. z franc., bitwa, půtka, pugna.

Activ, adj. čerſtwý, způſobný, alacer, vegetus; adv. —ě, alacriter; Activ-Schulden, penjze zapůgčené, dluh v někoho, pecuniæ creditæ.

Activität, f. čerſtwoſt, způſobnoſt, alacritas.

Adam, m. Adam, Adamus, der alte, ſtarý Adam, Bibl. přirozené žádoſti.

Adamchen, n. Adámek.

Adamit, m. Adamnjk, Adamita.

Adamsapfel, Adamowo gablko, pomum Adami.

Adamsbiſſen, m. ohryzek w krku, ſ. Kröbs.

Addreſſe, f. nápis, přjpis liſtu, inſcriptio.

Adel, m. der Adelſtand, vrozenoſt, vrozený aneb zemanſký ſtaw, zemanſtwj, ſſlechta, ſſlechtictwj, nobilitas generis. 2. die Würde und Hoheit der Seele, hodnoſt a wzneſſenoſt duſſe, ſſlechetnoſt, wywýſſenoſt, nobilitas. 3. Mehrere adeliche Perſonen, zemanſtwo, ſſlechtictwo, panſtwo, wládyctwo, nobiles, nobilitas. 4. Er iſt von Adel, geſt vrozeného ſtawu, zemanſkého rodu. Ein alter Adel, ſtarožitný rod.

Adelig, adj. vrozený, zemanſký; von adeliger Geburt, zemanſkého rodu, vrozenec, ſſlechtic, wládyka, zeman. 2. ſtatečný, vdatný, nobilis, generoſus, nobili genere; adv. zemanſky, po zemanſku, ſtatečně, vdatně.

Adeln, v. a. w ſtaw vrozený powýſſiti; ſſlechtiti, vſſlechtiti. Seine Sitten adeln ihn, geho mrawy ſſlechtj ho.

Adelsbeere, f. břekyně, ſ. Arlesbeere.

Adelsbrief, m. liſt ſwobody, liſt zemanſký, diploma nobilitatis.

Adelſtand, m. ſ. Adel.

Adept, m. Alchymiſta, zlatoděg ?

Aderbinde, Aderlaßbinde, f. obwazek na žjlu, sl. powigáček.

Aederchen, Aederlein, n. žilka, žilčička, žilečka, venula.

Aderhäutchen, n. žilkowatá mázdřička na lůžku, chorion.

Adericht, äderig, adj. žilnatý, žilowatý, žilowitý, venoſus.

Aderkropf, m. naběhlá žjla, naběhlina, varix, ſ. Krampfader.

Aderlaß, m. Aderlaſſen, n. pauſſtěnj žjlau, žjly ſekánj.

Aderlaßeiſen, Aderlaßſchnepper, puſſťadlo, puſſťádko, phlebotomus.

Aedern, v. a. žilkowati, žjlami naſtrogiti.

Aderſchlag, m. puls, bitj žjly, pulſus arteriæ.

Adieu, z franc. à Dieu, měg ſe, měgte ſe dobře, s Pánem Bohem, vale, valete.

Adjunkt, m. z lat. adiunctus, adjunkt, připogený. Adjunktur, f. adiunctura, připogenſtwj.

Adjungiren, v. a. z lat. adiungere , připogiti ku pomocy.

Adler, m. orel, aquila mas, orlice, aquila femella; junger, orljče, orljček, orličátko, pullus aquilæ; Adlerchen, n. dim.

Adler-, Adlers-, orličj, orlowý, aquilinus, ku přjk. Adlerkraut, orličj kapradj, pteris aquilina. Adlerorden, orlowý řád, ordo equeſter aquliæ. Adlersbeere, ſ. Arlesbeere. Adlersblume, ſ. Akeley. Adlersnaſe, orličj nos, ſ. Habichtnaſe. Adlerſtein, orličj kámen, aëtites.

Adminiſtriren, v. a. z lat. adminiſtrare, přiſluhowati. Adminiſtration, přiſluhowánj. Adminiſtrator, m. přiſluhowatel.

Admiral, m. neywyšſſj zpráwce lodj, admirál .

Admiralität, f. neywyšſſj zpráwa aneb řiditelſtwj lodj, admirálſtwj.

Adonis-Blume, f. Adonis-Röschen, n. polbnj růžička, hořká tráwa, sl. ſlepý mák, adonis, L.

Adoptiren, v. a. od lat. adoptare , za wlaſtnj wzýti, přigjmati.

Advent, m. adwent, přjchod, přjſſtj, aduentus. Advents-, adwentnj, ku přjk. Adventsſonntag, adwentnj neděle.

Advocat, m. aduocatus, adwokát, práwnj přjtel, záſtupce pře. Advocatur, f. adwokátſtwj, vřad adwokáta. Advociren, zaſtáwati.

Aebicht, na ruby, ſ. abicht.

Aed— ſ. Ad—, Aeh— ſ. Ah— u. ſ. f.

Aëroſtat, m. powětrná kaule aneb mjč, machina aëroſtatica, ſ. Luft-Ball.

Affe, m. opice; das Männchen, opičák, ſimius; Aeffinn, opice, ſimia; Aeffchen, n. opička, opičátko, ſimiolus, ſimiola. Einen Affen drehen, někoho za noſem woditi. Affen ausnehmen, blázniwě činiti.

Affen-, opičj, ku přjkl. Affengeſicht, opičj twář, (w poſměchu, opice); Affenliebe, opičj láſka; Affennaſe, opičj nos, pleſkonoſý, naſus ſimus.

Aeffen, v. a. nezpůſobně a nepřjſluſſně náſledowati; 2. z někoho ſobě poſměch, poſměſſky, ſſaſſky dělati, poſmjwati ſe, illudere alicui.

Affect, m. wáſſeň, náružiwoſt, affectus.

Afholder, m. chebdj, opulus.

Afrika, f. Genit. Afrika’s, někdy Afrikens, Afryka, Africa. Afrikaner, m. Afrykán, Afer, —rinn, f. Afrykánka; Afrikaniſch, adj. afrycký, afrykánſký, africanus.

Afruſch, brotan, Abrotanum, ſ. beſſer Stabwurz.

After, zaſtaralá præpoſ. po- za- wyznamenáwagjcý, gjžto ſe nynj toliko w ſpogenj s ginými ſlowy vžjwá, ku přjk. Aftergeburt, co po porodu přicházý, lůžko. Afterbier, zadnj piwo, patoky. Aftergetraide, zadnj, ſſpatněgſſj obilj, sl. pozadek. Afterliebe, neprawá láſka.

After, m. řit, zadek, podex.

Afterbürde, f. Aftergeburt, ſ. Nachgeburt.

Afterbürge, m. druhý rukogmě, præs, vas ſecundarius.

Afterheu, m. otawa, foenum chordum, ſ. Grummet.

Afterkind, n. djtě na ſyrobu narozené, pohrobek, ſyrůbě, poſthumus.

Afterpapſt, m. neprawý papež, pſeudopapa.

Afterrede, f. nářek, pomluwa; Afterreden, nařknauti, pomlauwati, sl. potwořiti, ſ. Verläumden.

Age, f. pazdeřj, flocci; plewy, auhrabky.

Agende, f. kniha pořádku, Agenda.

Agiren, v. a. w komedyi hrát; předſtawowat.

Aglarkraut, n. Stachelkraut, gehlice, gehlička, collect. gehličj, onomis ſpinoſa, L. ſ. Hauhechel.

Aglaſter, ſtraka, ſ. Aelſter.

Agley, f. orljček, gaternjk. ſ. Akeley.

Agreſt, m. z lat. agreſta , kyſelá mjza; plané wjno; anġreſſt, omphacium.

Agrimone, f. řepjček, ſtarček, agrimonia.

Agtſtein, m. akſſteyn, electrum, ſ. Bernſtein.

Ah, interj. ah, ach, ah! Aha, aha, oha, aha!

Aehern, adj. měděný, aheneus.

Ahlbaum, m. ſtremcha ſtřemcha , prunus padus, L.

Ahle, f. ſſjdlo, ſubula. Ahlenmacher, —ſchmid, m. ſſidlař, ſubularius.

Ahlkirſche, f. der Baum, ſtřemcha, die Frucht, ſtřemſſalky, prunus padus, ſ. Vogelkirſche.

Ahm, f. wědro, sl. okow, amphora. Aemchen, n. wědérko, wěderce, sl. okůwek, okowček, ſ. Eimer.

Ahmen, v. a. náſledowati, ſ. Nachahmen.

Ahmen, Ohmen, v. a. prázdný ſud měřiti.

Ahmig, ohmig, adj. wědernj, okowný, ku přjk. zweyahmig, dwauwědernj.

Ahn, m. ſtarý otec, děd, dědek, dědeček.

Ahne, f. ſtará matka, bába, babička.

Ahnen, plur. Voreltern, ſtařj předkowé, maiores.

Ahnden, ahnen, 1. v. a. předcýtiti, tuſſiti, præſagire. Mir ahndet etwas Böſes, předcýtjm něco zlého. 2. v. a. kárati, mſtjti, vlciſci, vindicare. Ahndung, f. 1. předcýtěnj, præſagium. 2. káránj, mſta, treſt.

Ahnenprobe, f. důkaz zemanſtwj z počtu předků.

b Ahnenſtolz, m. hrdoſt pro ſtarožitnoſt rodu.

Ahnentafel, f. regiſtřjk rodu.

Ahnfrau, f. babička, ſtará panimáma.

Ahnherr, m. dědeček, ſtarý pantáta.

Aehnlich, adj. podobný, ſimilis, faſt ähnlich, nápodobný, ſehr, přepodobný; adv. podobně, nápodobně, ſimiliter. Er ſieht ſich nicht mehr ähnlich, giž ſobě nenj podobný. Aehnlichen, v. n. podobiti ſe, připodobňowati ſe. Aehnlichkeit, f. podoba, podobnoſt, ſimilitudo.

Ahorn, Ahornbaum, m. gawor, acer pſeudoplatanus, L. ein kleiner, gawůrek, gaworček.

Ahornen, von Ahornbaum, adj. gaworowý.

Aehre, f. klas. Aerchen, n. kláſek; Aehren bekommen, klaſy pauſſtěti, metati ſe; das Korn fängt an in die Aehren zu ſchieſſen, es geht in die Aehren, žito ſe začjná metati, wymetá ſe, ſpicari, ſpicas emittere. Aehren leſen, ſammeln, klaſy zbjrati. Aehrenleſe, f. zbjránj klaſů, paběrkowánj, ſpicilegium. Aehren, adj. klaſowý, z klaſů, ſpiceus; ku přjk. Aehrenkranz, klaſowý wěnec, pletenec z klaſů.

Aehrenmonath, klaſowý měſýc, Srpen.

Aehrig, adj. klaſatý, klaſowitý, ſpicoſus.

Aelſter, f. ſtraka, coruus pica, L. Aelſterneſt, ſtračj hnjzdo.

Aelſterauge, n. kuřj oko, ſ. Hühnerauge.

Aelſterſpecht, m. ſtrakopaud, picus.

Akademie, f. wyſoká ſſkola, Akademia, vniverſitas literarum, academia.

Akeley, f. orljček, gaternjk, aquilegia, L. 2. bělice, ryba, ſ. Ukeley.

Alant, m. 1. ryba, hlawáč, hlawatice, capito fluuiatilis, 2. bylina, oman, inula, aneb inula helenium, L. Alant-bier, —wein, omanowé piwo, wjno.

Alaun, m. kamenec, ledek, alumen; Alaunartig, adj. kamencowý, kamencowitý, ledkowý, ledkowatý, aluminoſus.

Alaunen, v. a. kamencowati, ledkowati, ledkem napuſtiti.

Alaunerde, f. kamencowitá, ledkowatá země.

Alaunerz, n. kamencowá, ledkowá ruda.

Alaungärber, m. girchář, sl. kordowánjk.

Alaunzucker, m. kamencowý, ledkowý cukr, aneb cukrowý kamenec, ledek.

Albe, Albule, f. ryba, bělice, albula.

Alber, f. Alberbaum, m. bjlý topol.

Albern, adj. hlaupý, nemaudrý; proſtý, ſproſtý, poſſetilý, ſproſtý ſproſtný , ſtolidus; adv. —ě. Ein alberner Menſch, hlupák, hlupec, hlupoň.

Albernheit, f. hlaupoſt, hlupſtwj, poſſetiloſt, proſtoſt, ſproſtnoſt, ſtoliditas.

Albus, m. bjlý penjz, ġroš, albus, albus.

Alchemille, f. ſtřjbrnjk, alchemilla.

Alchymie, f. alchymie, čiſtnářſtwj, zlatoděgſtwj ? alchymia.

Alchymiſt, m. alchymiſta, čiſtnář, zlatoděg ?

Alefanzerey, f. bláznowé fraſſky, ſſprymy, nugæ. 2. zchytraloſt.

Alet, ryba, ſ. beſſer Alant.

Alkove, f. Alkoven, m. komňata, lehacý komůrka, zotheca, alcova.

All, aller, alle, alles, wſſecek, wſſecken, wſſecka, wſſecko, wſſe, vulgo wſſechen, wſſechna, wſſechno, omnis, quisque; alle beyde, oba, obadva, vterque, ambo; vor allen Dingen, předewſſjm; ohne alle Barmherzigkeit, bezewſſeho miloſrdenſtwj. 2. každý, quisque, ſingulus; alle Tage, každý den, každého dne, quotidie, ſingulis diebus; alle fünf Jahre, každých pět let, každého pátého roku, quinto quoque anno; alle drey Stunden, každau třetj hodinu, každé třetj hodiny. 3. celý, á, é, weſſkeren, weſſkera, weſſkero, alle Welt, celý ſwět, weſſkeren ſwět, vniuerſus mundus; alles Böhmen, celé Čechy, weſſkera česká země. 4. konec, po wſſem, der Wein iſt ſchon all, giž geſt po wjně; es iſt ſchon alles, giž geſt po wſſem, jam eſt finis; bey alle dem, nicméně, nihilominus.

Allbereits, adv. giž, iam.

Allda, alldort, adv. tam, tamto, ibi, illic.

Alldieweil, conj. poněvadž, quia.

Allein, adv. w čeſſtině adj. ſám, a , o, ſamý, á, é, ſamotný, ſolus. Gott allein weis es, ſám Bůh to wj; allein Gott die Ehbre, ſamému Bohu čeſt; er iſt gern allein, rád geſt ſám, ſamotný; das Kind kann noch nicht allein gehen, djtě geſſtě nevmj ſamo choditi; den Wein allein trinken, ſamé wjno pjti, merum vinum bibere; er allein, on ſám gediný, vnus ille; adv. ſamotně, oſamotě, gediné, gen toliko, tantummodo ſolum. Allein, conj. ale, než, wſſak, verum, ſed, autem. 2. Nicht allein ich, ſondern auch du, negen, netoliko gá, ale y ty.

Alleinig, adj. ſamotný, ſamogediný, ſolus, vnicus, adv. ſamotně.

Allemal, adv. wždycky, pokaždé, každého čaſu, po wſſe čaſy, ſemper, omni tempore; allemal wenn, kdykoli, quotiescunque; es kamen allemal zwey, einer, po dwau, po gednom přicházeli, bini, ſinguli venerunt; allemal am ſechſten Tage, w každý ſſeſtý den, ſexto quoque die. 2. giſtě, owſſem, nepochybně, certo.

Allenfalls, adv. ſnad, kdyby, geſtližeby, pokudžby, forte, ſi forte.

Allenthalben, adv. onde y onde, paſſim, wſſudy, vbique; allentahalben her, odewſſad, vndique; allenthalben hin, na wſſe ſtrany, quoquouerſus.

Allerchriſtlichſt, adj. neykřeſťanſſtěgſſj.

Allerdings, adv. arcy, owſſem, naſkrze.

Allerdurchlauchtigſt, adj. neygaſněgſſj, neyoſwjceněgſſj, illuſtriſſimus, ſereniſſimus.

Allererſt, adv. teprw nynj, toliko, gen nynjčko, nunc demum, tantum modo.

Allergnädigſt, adj. neymiloſtiwěgſſj, clementiſſimus, adv. neymiloſtiwěgi.

Allerhand, adj. ſ. allerley.

Allerheiligen (Tag), wſſech ſwatých, (den, ſwátek), (dies) omnium ſanctorum.

Allerheiligſt, adj. neyſwětěgſſj, ſanctiſſimus; das Allerheiligſte, ſwatyně ſwatých.

Allerhöchſt, adj. neywyšſſj, neywywýſſeněgſſj, ſwrchowaný, neyſwrchowaněgſſj, omnium ſummus; der allerhöchſte Gott, neywyšſſj, neyſwrchowaněgſſj Bůh; Allerhöchſt-Dieſelben, Geho Gaſnoſt, Wywýſſenoſt.

Allerley, n. wſſelico, mjſſenina, farrago.

Allerleygewürz, n. nowé kořenj, wſſeho kořenj chuť.

Allerliebſt, adj. ze wſſech neymilegſſj, přemilý, roztomilý, longe dilectiſſimus; neyvmilowaněgſſj, ſumme amabilis; adv. přemile, roztomile, přewýborně, præclare, præſtantiſſime; am allerliebſten, neyraděgi, neywjce, omnium libentiſſime.

Allermaſſen, adv. owſſem, docela, vplně, ſ. gänzlich; conj. poněvadž, ſ. weil.

Allermeiſt, adv. na wětſſjm djle, z wětſſj čáſtky, neywjce, obzwláſſtně, potiſſimum; adj. die allermeiſten, na wětſſjm djle, z wětſſj čáſtky, plerique.

Allernächſt, adv. neybljž, neybljžegi, proxime.

Allerſeits, adv. ze wſſech ſtran, weſpolek.

Allerunterthänigſt, adj. neyponjženěgſſj, adv. neyponjženěgi.

Allerwärts, adv. ſ. Allenthalben.

Allerwegen, ſ. Allewege.

Allerſammt, wſſickni ſpolu, ſpolečně, weſpolek.

Allewege, adv. wſſudy, vbique; wždycky, vſtawičně, ſemper; docela, naſkrze, owſſem, omnio, vtique; teprw nynj.

Alleweile, adv. gen nynj, teprw nynjčko, w tu chwjli, tantum nunc, modo.

Allezeit, adv. wždy, wždycky, pokaždé, pořád, každého čaſu, ſemper, omni tempore.

Allgegenwart, f. wſſudybytnoſt, wſſudypřjtomnoſt, omnipræſentia.

Allgegenwärtig, adj. wſſudybytný, wſſudypřjtomný, vbique præſens.

Allgemach, adv. polehaučku, pomaličku, pomalu, poznenáhla, paulatim.

Allgemein, adj. wſſeobecný, vniuerſus; wſſem společný, obecný, omnibus communis. Allgemein machen, wůbec rozhláſyti, vulgare, allgemein werden, wůbec rozhláſſenu býti, zobecněti, vulgari.

Allgemeinheit, f. wſſeobecnoſt.

Allgewaltig, adj. wſſemocný, wſſemohaucý.

Allgut, n. wſſedobr, bonus Henricus.

Allgütig, adj. wſſedobrý, omnium optimus.

b Allhier, adv. tady, tu, tuto, zde, hic; allhieſig, adj. zdegſſj, huias.

Alljährlich, adj. každoročnj, adv. každoročně, quotannis.

Allmacht, f. wſſemohaucnoſt, omnipotentia; Allmachtshand, ruka wſſemocná, wſſemohaucý, manus omnipotens; Allmächtig, adj. wſſemocný, wſſemoha, wſſemohaucý.

Allmählig, adv. pomalu, ſ. Allgemach.

Allodial, adj. zpupný, wlastnj. Allodialgut, zpupný, wlaſtnj statek.

Allermannsharniſch, m. bylina dewatero oděnj nazwaná, allium Victorialis.

Allſachte, adv. welmi ztěžka, potichaučku.

Allſehend, adj. wſſewidaucý; das allſehende Auge Gottes, wſſewidaucý oko Božj.

Alltägig, alltäglich, adj. každodennj, powſſednj, wezdegſſj, wſſednj, quotidianus; obyčegný, obecný, běžný, vulgaris; adv. každodenně, wſſedně, obecně, běžně.

Alltags-, idem. Alltagskleid, raucho na každý den, každodennj, powſſednj, wſſednj; Alltagsheiliger, wſſednj, obyčegný ſwatý.

Allvermögend, adj. wſſemohaucý.

Allvermögenheit, f. wſſemohaucnoſt.

Allwaltend, adj. wſſeřjdjcý, wſſjm wládnaucý, přemocný, wſſemohaucý.

Allweiſe, adj. přemaudrý, wſſemaudrý.

Allweisheit, f. neywyšſſj maudroſt, wſſemaudroſt, ſumma ſapientia.

Allwiſſend, adj. wſſewědaucý, wſſewědomý.

Allwiſſenheit, f. wſſewědaucnoſt, wſſewědomoſt.

Allwo, adv. kde, kdežto, vbi.

Allzu, adj. přjliš, přjliſſně, náramně, welmi, tuze, nimis, nimium; allzubald, přjliš brzo, welmi ſkoro; allzugroß, přeweliký, přjliš weliký; allzuſehr, přewelice, přjliš, tuze welice, náramně.

Allzugleich, ſpolu, ſpolečně, weſpolek.

Allzumal, wſſickni weſpolek, vniuerſi.

Almanach, m. almanach, kalendář, minucý.

Almer, f. almara, almárka, sl. armara, armárka, armarium.

Aloſe, Alſe, Elſe, f. gelec, ges, geſen, ryba.

Alp, m. morás, můra, ephialtes, incubo.

Alpen, f. Alpengebürge, wyſoké hory, alpes.

Alpfuß, m. Alpkreuz, n. pětihranjk, ſignum Pythagoricum, pentalpha.

Alphabet, n. abeceda, alphabetum.

Alphabetiſch, adj. abecednj, alphabeticus; adv. podlé Abecedy, ordine alphabetico.

Alprauch, m. rutka, ſ. Erdrauch.

Alpraute, f. ſ. Aberraute.

Alpſchoß, m. hromowý kámen, belemnites.

Alraun, m. mužjk, atropa mandragora, L.

Als, conj. 1. když, gakž, vt, cum, vbi; ich freute mich, als ich hörte, zradowal ſem ſe, když aneb gakž ſem ſlyſſel; als der Vater kam, když, gakž otec přiſſel. 2. než, nežli, quam, ich habe es eher gehört, als du, dřjw ſem to ſlyſſel, než ty, aneb nežli ty, den Tag vorher, als ich ihn geſehn habe, den předtjm, než ſem ho viděl. 3. gako, gakoby, tanquam, ac, ac ſi, er redet davon, als von einer eiteln Beſchäftigung, mluwj o tom, gako o něgaké marné prácy; als wenn ich nichts wüßte, gakobych nic newěděl. 4. ſowohl, als auch, gak, tak, cum, tum, et, et, ſowohl die Kleinen, als auch die Groſſen, gak malj, tak y welicý. 5. ſo — als, ačkoli přjliš, ač práwě tuze, ač welmi, ſo geizig als er iſt, ſo gab er doch dieſmal, ačkoli přjliš, ač welmi ſkaupý geſt, předce tenkrát dal. 6. Gakož, gakožto, vt, als da ſind, gakož gſau. 7. Gelikož, geſſto, quippe, vtpote, als der (welcher) wohl wußte, gelikož aneb geſſto dobře wěděl. 8. leč, lečby, niſi, excepto, Niemand weiß es, als du, žádný newj, leč ty, nemo ſcit, excepto te. 9. Mjſto ſo, tedy, tak tedy, ku přjk. Nachdem wir vernommen, als haben wir nicht unterlaſſen, když ſme porozuměli, tedy ſme nepominuli, nezanedbali, aneb: b wyrozuměwſſe nepominuli ſme. 10. Als ob, als wenn, aneb gleich als ob, gleich als ob, gleich als wenn, gakoby, quaſi, tanquam. 11. Als ſonſt, anťby, ſyceby, ſecus. 12. Sobald als, gak mjle, gak náhle, ſimul ac, cum primum.

Als, Alſe, gelec, ſ. Aloſe.

Alsbald, alſobald, 1. conj. gakmile, gaknáhle, ſimul ac, cum primum. 2. adv. hned, hnedky, w okamženj, ſtatim, illico.

Alsdann, alsdenn, adv. tehdáž, tehdy, tum, tunc. Alsdann erſt, teprw tehdy, tu teprw, tum demum.

Alſo, conj. tak, a tak, tedy, ita, ſic, ergo.

Alſobald, ſ. Alsbald. Alſofort, pořád, continuo; y hned, protinus, ſtatim.

Aelſter, f. ſtraka, pica. Aelſterauge, n. ſ. Hühnerauge. Aelſternest, ſtračj hnjzdo. Aelſterſpecht, m. ſtrakopaud, picus.

Altan, m. Altane, f. altán, pawlač, wýkuš.

Altänchen, n. altánek, altáneček, pawláčka.

Altar, m. oltář, obětnice, poſwátný ſtůl, altare, ara. Altärchen, Altärlein, n. oltářjk, oltářjček, arula. Das Sacrament des Altars, ſwátoſt oltářnj, ſacramentum altaris, euchariſtia.

Altar-, adj. oltářnj; Altardiener, oltářnj ſlužebnjk. Altarkerzen, oltářnj swjčky. Altartuch, oltářnj přjkrow.

Altariſt, m. oltářnjk, altariſta.

Altbacken, adj. altgebacken, ſtaropečený, twrdý.

Altdeutſch, adj. ſtaroněmecký, adv. ſtaroněmecky, po ſtaroněmecku.

Aelteln, v. n. ſtarnauti, ſtařinau páchnauti.

Alten, v. n. ſtarnauti, ſ. Altern.

Alter, m. ſtarec, ſtareček, ſenex.

Alter, n. wěk, ſtářj, léta žiwobytj, ætas, æuum. Sein Alter zubringen, wěk tráwiti, ætatem agere, tranſigere. Ich bin in dem Alter, daß @. w takowém gſem wěku aneb ſtářj, že @. Wir ſind gleiches Alters, von gleichem Alter, gſme gednoho ſtářj, w gednom ſtářj, gednowěcý, wrſtewnjcy, ſumus coætanei.. coætanei. Er iſt in meinem Alter, geſt w mém ſtářj, mého wěku. Das goldene Alter, zlatý wěk, ætas aurea. 2. ſtarý wěk, ſtaroſt, ſeſſloſt b wěku, ſenectus. Es iſt ein beſchwerliches Ding um das Alter, ſtaroſt nenj radoſt, ale žaloſt. Das Alter iſt mürriſch, ſeſſloſt wěku geſt newrlá, t. g. ſtařj lidé mrzutj.

Aelter, adj. comp. ſtarſſj, maior natu. 2. antiquior, vetuſtior.

Alteration, f. z lat. alteratio , proměna; zhrozenj, rozzlobenj ſe.

Aeltermann, m. plur. Aelterleute, ſtaroſta, ſtarſſj, cechmiſtr.

Aeltermutter, f. prababa, proavia.

Altern, v. n. sſtarati ſe, ſeneſcere.

Aeltern, ſing. car. rodičowé; ſtarſſj; parentes, natu maiores.

Aelternlos, adj. oſyřalý, bez rodičů.

Alterniren, z lat. alternare , proměňowati, změňowati, ſtřjdati.

Alterthum, n. ſtarý wěk, ſtarobyloſt, ſtarožitnoſt, antiquitas.

Aeltervater, m. praděd, pradědek, proavus.

Aelteſte, adj. ſuperl. ſ. alt. 2. ſubſtant. ſtaroſta, ſtarſſj, ſtárek.

Altflicker, m. prták, weteſſnjk.

Altgeſell, m. ſtarſſj towaryš, ſtárek, bey den Bräuern, podſtarſſj.

Altgläubig, adj. ſtarowěrný, ſtarowěrſký; adv. ſtarowěrſky, po ſtarowěrſku.

Altgläubiger, m. ſtarowěrec.

Althee, f. wyſoký ſléz, althea, ſ. Eibiſch.

Altklug, adj. maudrý gako ſtarý; adv. altklug thun, maudře ſobě počjnati, gako ſtarý.

Altlapper, m. prták, weteſſnjk, ſ. Altflicker.