předchozí | Deutsch-böhmisches Wörterbuch | následující |
Aal, m. auhoř, ryba, anguilla. 2) pečité gjdlo z těſta, pokrautka, sl. kotauč. 3) záhyb chybný na ſukně, záwal. Aelchen, n. auhořek.
Aal-, auhořowý. Aalfang, auhořowý low, lowenj auhořů. 2) mjsto lowby, lowiſſtě. Aalhälter, auhořowá ſádka, haltýř pro auhoře; Aalreuſe, auhořowá wrſſe.
Aaleidechſe, f. wřjtenice, lacerta anguina L.
Aale, f. ſſjdlo, ſ. beſſer Ahle.
Aalet, m. hlawáč, hlawatice, ryba, ſ. beſſer Alant.
Aalquappe, Aalraupe, Aalruppe, f. mjk, mnjk, sl. měň, gadus lota L.
Aar, m. wſſeliký drawý pták, drawec. 2) orel.
Aaron, n. Aronswurzel, f. bylina áron, áronowa brada, arum.
Aas, n. pl. Aeſer, mrcha, mrſſina, vmrlčina, zcýplina, zdechlina, cadaver.
Aas-, aashaftig, mrchawý, mrchowý, mrſſj, mrſſný. Aasblattern, Aaspocken, mrchawé, hnisowaté neſſtovice, sl. hnogawé oſýpky. Aasgeſtank, mrchowý, mrſſj smrad. Aasgeyer, oder Aasfreſſender Geyer, mrſſná káně, aneb mrchožrawý ſup, sl. krſſák, mrſſák.
Aasſeite des Leders, rub kůže, ſ. edler Fleiſchſeite.
Aaſen, rub kůže oſſkrábati, oſtrauhati.
Aaß, n. pokrm, eſca ſ. beſſer Aß.
Ab, partic. 1) für ſich, dolů, preč, pryč, den Hut ab, klobauk dolů, Hand ab, ruku pryč, auf und ab, wzhůru dolů. 2) in der Zuſammenſetzung, do, na, o, od, po, s, v, wy, z, zum B.
b Abächzen, ſich, vlkati, vwzdychati, zbědowati ſe.
Abackern, odorati, doorati.
Abändern, změniti, zginačiti.
Abänderung, f. změna, změněnj.
Abärgern, v. a. & rec. nazlobiti, nahněwati, pohněwati, pohorſſiti, zhorſſiti; mrzeti ſe, namrzeti ſe.
Abärnten, požjti, ſežjti, ſ. abernten.
Abarbeiten, vpracowati, zpracowati, pracý vtahati, vtýrati, ztýrati. 2) odpracowati, oddělati. 3) dopracowati, dodělati. 4) ſich bis zur Ermüdung, až do vnawenj ſe napracowati.
Abarbeitung, f. vpracowánj, vtahánj, @
Abart, f. nerůda, nezdara, depravatio. 2) ſ. Abartung.
Abarten, ſtrhnauti ſe, ſwrcy ſe, newrcy ſe, nezdařiti ſe, degenerare; der Sohn iſt von dem Vater abgeartet, ſyn ſe nepotatil, newrhl po otcy; die Tochter von der Mutter, dcera ſe nepomateřila, nezdařila po mateři.
Abartig, ſwrhlý, newrhlý, nezdařilý, nerůdný, degener; ein abartiger Menſch, ſwrhlec, newrhlec, nerůda, nezdara; abartige Bienen, zloděgky.
Abartung, f. ſwrhloſt, nezdařiloſt.
Abäſten, okleſtiti, obraubati, oſekati.
Abbacken, v. a. odpécy, vpécy, wypécy. 2) v. n. dopécy ſe, odpadnauti, sl. oduti ſe. Das Brod iſt abgebacken, chléb ſe odpekl, odpadl, sl. odul ſe.
Abbalgen, v. a. odřjti, z kůže ſwlécy, ſtáhnauti. 2) ſ. balgen.
Abbeeren, obrati, otrhati gahůdky.
Abberufen, nazpět powolati.
2 Abbilden, wyobrazyti, wypodobniti, wytwářiti.
Abbildung, f. wyobrazenj, effigies.
Abbiß, m. odkauſnutj, vkauſnutj, 2) Teufelsabbiß, čertkus, bylina, ſcabioſa ſucciſa L.
Abbitte, f. odproſſenj, vproſſenj.
Abbitten, Abbitte thun, odproſyti, vproſyti, deprecari.
Abblatten, beſſer abblättern, liſtj odtrháwati, olamowati. 2) den Weinſtock, ſmjtati, podlamowati, pampinare.
Abblatter, m. ſmětač, podlamowač.
Abblattung, Abblätterung, f. podlamowánj, ſmjtánj, podlom, ſmjtka.
Abbrand, m. wýpal, přjpal.
Abbrechen, v. a. odlomiti, vlomiti, zlámati, odtrhnauti, ſtrhnauti, vtrhnauti; einen Zweig, ratoleſt vlomiti, eine Blume, einen Faden, kwjtek, nitku vtrhnauti; a) das Bier, chladiti, ochlazowati; b) die Glieder bey den Soldaten, dlauhé řady aneb ſſiky wojáků w kratſſj odděliti; c) an dem Lohne, odtrhnauti, ſtrhnauti, vtrhnauti na mzdě, ze mzdy; d) eine Rede abbrechen, řeč přetrhnauti; e) ein Gebäude, ſtawenj pobaurati, rozbaurati, zbořiti, diruere; ein Dach, die Zelte, ſtřechu, ſtany ſtrhnauti. 2) v. n. a) mit einem abbrechen, někoho ſe ſtrhnauti; b) das Meſſer iſt abgebrochen, nůž ſe zlámal, zlomil; c) brich davon ab, přestaň o tom.
Abbrennen, v. a. dopáliti, odpáliti, opáliti, popáliti, ſpáliti, wypáliti. a) die Haare, wlaſy ſy opáliti, die Hand, ruku ſy popáliti; b) die Feinde haben die Stadt abgebrannt, abgebrennet, nepřátelé měſto ſpálili, wypálili; c) den Kalk, die Töpfe, wápno, hrnce dopáliti, dokonale wypáliti. 2) v. n. dohořeti, odhořeti, ohořeti, pohořeti, shořeti, vhořeti, wyhořeti, a) das Licht, swjčka dohořela; b) das Haus, dům shořel, die Stadt, měſto pohořelo, wybhořelo; c) ein abgebrannter Mann, pohořelý, sl. pohořelec.
Abbringen, odnéſti, odwéſti, odkliditi, ſkliditi, ſwéſti; a) den Schmutz abbringen, ſſpinu wyprawiti; b) von etwas, od něčeho odwéſti, z něčeho ſwéſti; c) abſchaffen, zahladiti, zkazyti, zruſſiti.
Abbruch, m. 1) das Abbrechen, odlomenj, vlomenj, odtrhnutj, ſtrhnutj, vtrhnutj, auch odtrženj, ſtrženj. 2) das Abgebrochene, vlomek, vtržek, zlomek, ſrážka, vgma. Abbruch thun, vgjmati, vtrhowati, ſrážku, vgmu činiti.
Abbrüchig, vlomitedlný, vgemný, ſſkodliwý.
Abbrühen, obwařiti, opařiti, ſpařiti.
Abbrühung f. opařenj, ſpařenj, ſpárka.
Abc, n. abeceda, alphabetum. 2) počátkowé, začátkowé, elementa literarum.
Abcbuch, Abcbüchlein, n. abecedář, ſlabikář.
Abcknabe, Abcſchüler, Abcſchütz, m. abecedářnjk, abecednjk, malý žáček.
Abctafel, f. abeceda, abecednj ljstek, tabulka.
Abdachen, ſtřechu otrhati, ſtrhnauti. 2) položité, ſklonité gako ſtřecha včiniti, ſkloniti.
Abdachung, f. obwýſſnoſt, položitoſt, ſklonitoſt, acclivitas.
Abdanken, v. a. poděkowati; die Soldaten, propuſtiti, rozpuſtiti, wyhoſtiti, wýhoſt dáti. 2) v. n. auřad ſložiti, auřadu ſe zhoſtiti; der Welt, ſwětu wýhoſt dáti.
Abdankung, f. poděkowánj, propuſſtěnj, wýhoſt, zhoſſtěnj.
Abdankungsſchein, m. wýhoſt, liſt wýhoſtnj.
Abdarben, znuzyti ſe, až do nauze ſobě vgjmati, vtrhowati, na ſwém hrdle přiſkrbniti.
Abdecken, odkryti, odhaliti. 2) kůži ſtáhnauti, odřjti. 3) hodně wydrati, wylupati.
Abdeckung, f. odkrytj, odhalenj.
3 Abdecker, m. pohodný, ras.
Abdeckerey, f. raſowſtwj, raſowna.
Abdorren, v. n. oſchnauti, vſchnauti.
Abdörren, v. a. oſuſſiti, vſuſſiti.
Abdraht, m. odſtružky, plur.
Abdrehen, odkrautiti, vkrautiti, zkrautiti. 2) abdrechſeln, dotočiti, vtočiti, doſauſtrowati, odſauſtrowati, vſauſtrowati, zſauſtrowati.
Abdreſchen, domlátiti, odmlátiti, wymlátiti. 2) abprügeln, zmlátiti, ztepati. 3) lauter abgedroſchenes Zeug, d. i. Geſschwätz, pauhé oklepané a zopálané tlachánj a tlampánj.
Abdringen, wydřjti, wynutiti, wynutkati.
Abdrohen, pohrůžkami wymocy, wyhrozyti. 2) pohrůžkami od něčeho zdržeti, odhrozyti.
Abdruck, m. wýtiſk, wytiſknutj, wýtiſſtěk, wytiſſtěnj, wytlačenj. 2) v zbroge, ſpuſſtěnj, wypálenj. 3) obraz, wyobrazenj, podoba, podobizna. Er iſt der Abdruck ſeines Vaters, onť geſt celá podoba otcowa, celý podobnjček otce swého. 4) gazýček při kohautku, v zbraně. 5) der letzte, poslednj wzdechnutj.
Abdrucken, ſ. drucken.
Abdrücken, v. a. odtiſknauti, odtlačiti, vtlačiti, ztlačiti. 2) mocý wytiſknauti, wytlačiti, násylně o něco připrawiti, ſ. auch abdringen. 3) ručnicy ſpuſtiti, z nj wypáliti.
Abebenen, ſrownati, zarownati.
Abend, m. wečer, veſper, veſpera, veſperus. Abends, wečer, v wečer, wečjr, na wečer, s wečera. Es wird Abend, k wečeru ſe chýlj, připozdjwá ſe, ſmrká ſe, sl. swečeřjwá ſe. Zu Abend eſſen, wečeřeti. Der heilige Abend, ſſtědrý wečer, Spr. Es iſt noch nicht aller Tage Abend, geſſtě wſſech dnj ſlunce nezapadlo, oder: newýſkey, geſſtěs nepřeſkočil. 2) Weſten, západ, západnj ſtrana ſwěta, occaſus, occidens.
Abend-, wečernj. 2) západnj, ku př.
b Abendandacht, f. wečernj pobožnoſt.
Abendgebet, n. wečernj modlitba.
Abendglocke, f. wečernj zwoněnj, na wečer, klekánj.
Abendgegend, f. západnj ſtrana ſwěta.
Abendländer, n. pl. západnj kraginy, země.
Abendländer, m. obywatel od západu, západnj.
Abendbrod, n. ſwačina; es eſſen, ſwačiti.
Abenddämmerung, f. ſaumrak, ſmrknutj, crepuſculum.
Abendeſſen, n. wečeře; es zu ſich nehmen, wečeřeti.
Abendländiſch, západnj.
Abendlich, wečernj. 2) někdy také, západnj.
Abendlicht, n. wečernj západnj záře. 2) ſ. Abendſtern.
Abendmahl, n. Abendmahlzeit; f. Abendtiſch, m. wečeře, coena. 2) das Abendmahl des Herrn, wečeře Páně, přigjmánj, coena Domini, communio.
Abendröthe, f. Abendſchein, m. wečernj čerwánky, záře.
Abendſtern, m. wečernj hvězda, zwjřednice, heſperus, venus.
Abendvogel, m. motýl, který v wečer ljtá, můra, ſphinx L.
Abendwärts, k západu, na západ.
Abendwind, m. západnj wjtr, zephirus fauonius. 2) wečernj wětřjček, chládek.
Abenteuer, n. nenadálý přjběh, náhoda; ol. dobrodružſtwj; ſein Handwerk auf Abenteuer treiben, řemeſlo pro pana přjhodu, aneb nazdařboh dělati. 2) neobyčegné, podiwné, ſtraſſliwé widěnj, odiwa, vulgo sl. zázrak. Auf Abenteuer ausgehen, na odiwu lidem ſobě počjnati.
Abenteuerlich, nenadálý, neobyčegný, podiwný, ſtraſſliwý; adv. —le, —ně.
Abenteurer, tulák, který podiwných přjhod hledá; ol. dobrodruh.
Aber, conj. ale, pak, wſſak, než.
Aberglaube, m. powěra, ſuperſtitio.
4 Abergläubig, powěrčiwý, powěrečný, powěrný; adv. ě; abergläubige Sachen, powěrky; abergläubiger Menſch, powěrec, powěrečnjk, powěrkář.
Abergläubiſch, ſ. beſſer Abergläubig.
Aberkennen, odeznati, práwem odſauditi něco někomu.
Abermahl, opět, zaſe; abermahlig, opětowaný.
Abernten, požjti, ſežjti, ſkliditi.
Aberraute, f. brotán, dřewinka, božj dřewce, abrotonum, ſ. Stabwurz.
Aberwitz, poſſetiloſt, ſſjlenoſt, ztřeſſtěnj, dementia; in Aberwitz gerathen, poſſetiti ſe, ſmyſlem ſe pominauti, o rozum přigjti, rozumu pozbyti, ztřeſſtiti ſe, inſanire, mente captum eſſe.
Aberwitzig, neſmyſlný, poſſetilý, ſſjlený, ztřeſſtěny ztřeſſtěný, ein aberwitziger Menſch, poſſetilec, ſſjlenec, třeſſtjk, ztřeſſtěnec; aberwitziges Zeug, poſſetilé, nesmyslné tlachánj, tlampánj, aberwitzig werden, zblázniti ſe, ſ. in Aberwitz gerathen.
Abeſſen, dogjſti, obgjſti, odgjſti, pogjſti. 2) ich habe mich an Fiſchen abgegeſſen, přegedl ſem ſe ryb, oder ryby ſe mi přegedly.
Abfachen, popřehrazowati, na přjhradky rozděliti.
Abfahren, v. a. den Weg, ceſtu vgezditi, Heu und Grummet, ſeno y otawu odwozyti. 2) v. n. odgeti, vgeti, vgjžděti; a) das Schiff iſt abgefahren, lodj odplaula; b) der Hammer von dem Stiele, kladiwo ſpadlo, ſmeklo ſe s topůrka; c) ze ſwěta ſgjti, er wird bald abfahren, giž brzo ſegde, pogede, t. g. vmře.
Abfahrt, f. odgezd, odgetj, vgetj, ſgetj, ſtaupenj.
Abfall, m. ſpád, aupad, vpadek. 1) der Blätter, Früchte, odpadánj, opadáwánj. 2) des Waſſers, opadánj, ſpád, ſpadánj, vbýwánj. 3) bey Handwerkern, wſſeliké odkragky, odřezky, odſtružky, oſtřižky, bey Fleiſchern, droby. b 4) vom Herrn, odpadnutj, ſtrhnutj ſe; von der Religion, odpadlſtwj, apoſtaſia. 5) in Abfall der Nahrung kommen, na žiwnoſti hynauti, padati, ſcházeti.
Abfallen, v. a. er hat ſich die Naſe abgefallen, nos ſy pádem rozrazyl, vrazyl. 2) v. n. odpadnauti, opadnauti, ſpadnauti; decidere; a) das Obſt fällt ab, owoce padá, opadá; b) der Hut, klobauk mi ſpadl; c) das Waſſer, woda opadla, ſpadla; d) von jemanden abfallen, odpadnauti od někoho, ſtrhnauti ſe někoho.
Abfällig, ſ. beſſer abgefallen.
Abfärben, v. a. obarwiti, zabarwiti, zbarwiti. 2) v. n. das Tuch färbt ab, ſukno barwu pauſſtj.
Abfaſſen, ſ. faſſen. 2) ſchriftlich, ſepſati, ſložiti. 3) kurz, krátce obſáhnauti.
Abfäumen, opěniti, pěnu ſnjti, (oſſumowati). 2) Ein abgefäumter Schalk, zchytralý čtwerák, ſſibal, chytrá liſſka.
Abfedern, oſſklubati, podſſklubati.
Abfertigen, v. a. odbyti, odprawiti, sl. odbawiti; a) einen Boten, poſla wyprawiti; b) einen Brief, liſt odeſlati.
Abfertigung, f. odbytj, wyprawenj; sl. odbawenj. 2) odeſlánj.
Abfeuern, v. a. wypáliti, wyſtřeliti.
Abfinden, ſpokogiti někoho; ſich mit jemanden, s někým ſe porownati, shodnauti.
Abfiſchen, v. a. dolowiti, vlowiti, zlowiti. 2) vchwátiti.
Abflachen, ſ. Abdachen.
Abfledern, v. a. omlácené obilj shánkau sháněti.
Abfleiſchen, v. a. maſo na kůži pozůſtalé oſſkrábáti oſſkrábati, oſtrauhati, ſrážeti.
Abflieſſen, v. n. odtécy, ſtécy; odtékati, ſtékati; odplynauti, ſplynauti.
Abflößen, v. a. odplawiti, ſplawiti.
Abfluß, m. odtok, průtok, ſtok, der Ab- und Zufluß des Meeres, odtok a přjtok moře, ſ. Ebbe.
Abfodern, ſ. abfordern.
Abfolgen, v. a. popuſtiti, wydati. 2) 5 v. n. abfolgen laſſen, na něčj žádoſt powoliti, dáti wzýti.
Abfordern, v. a. odezwati, odwolati, odwozowati. 2) pohledáwati, požádati něčeho.
Abformen, sformowati, ſtwořiti, wytwářiti, wypodobniti.
Abforſchen, ſ. forſchen.
Abfragen, otazowánjm wyzwjdati, wytazowati ſe.
Abfreſſen, obežrati, požjrati. 2) ſich, freſowati ſe, vžrati ſe.
Abfrieren, v. n. ozábnauti, odzábnauti, vmrznauti, zmrznauti, oznobiti ſe.
Abfröhnen, robotu odbyti, odrobiti.
Abfuhre, f. odwezenj, odwážka, odwod.
Abführen, v. a. odwéſti. 2) mit Pferden, odwézeti. 3) mit Arzneymittel, počiſtiti, počiſſťowati ſe.
Abführung, f. odwedenj, odwod; odwezenj; počiſſtěnj.
Abfüllen, v. n. ohřebiti ſe.
Abfurchen, v. a. zbrázditi, na záhony rozděliti.
Abgabe, f. dodánj, odewzdánj, odwáděnj, odwod. 2) berně, daň, f. poplatek.
Abgang, m. odcházenj, odchod. 2) wſſeliké wýmetky a trůſky, ku přjkl. a) z zlata, ſtřjbra, železa, okuge; b) z dřewa, třjſky, třjſſtky, odřezky; c) při pilowánj a ſtrauhánj, odpilky, odſtružky, piliny, drtiny; d) z ſukna a t. d. okragky, oſtřižky. 3) odbyt na wſſelico. 4) ſcházenj, vbýwánj, vcházenj, vgitj. 5) chyběnj, nedoſtatek, vgma, ztráta. 6) ſcházenj, zaſſloſt, zwetſſeloſt, in Abgang kommen, ſcházeti, pomjgeti, zwetſſeti.
Abgeben, v. a. dodati, oddati, odewzdati, odwéſti. 2) es wird Schlägerey abgeben, z toho pogde pranice. 3) ſich mit jemanden, s někým zacházeti, obcowati. 4) mit etwas, něcjm něčjm ſe objrati, zanáſſeti. 5) wer wird ſich damit abgeben? kdož ſe bude s tjm párati, pitwati, zanepráždňowati? 6) er gibt eibnen Soldaten ab, geſt wogákem, za wogáka.
Abgeber, m. dodáwač, dodawatel, odewzdawatel.
Abgeboth, n. předraženj, přeplacenj. 2) prohláſſenj, ſ. Aufgeboth.
Abgebrannt, opálený, pohořelý. 2) od ſlunce, obhořelý, oſmahlý.
Abgebrannter, m. pohořelý, sl. pohořelec.
Abgefallen, odpadlý, ſpadlý. 2) Obſt, opadané owoce, opadalky, pádel, pádež, poma caduca.
Abgefallener, m. odpadlec, odtrženec, wypadlec, ſtržek, deſertor religionis.
Abgehärtet, otrlý, otužený, zatwrdlý.
Abgehen, v. a. obcházeti něco, obchoditi, vchoditi. 2) v. n. odgjti, vgjti, odcházeti, ſcházeti, vhnauti. 3) od práwa, neb od zdánj ſwého vpuſtiti, vſtaupiti. 4) mit Tode, ſmrtj ſgjti. 5) vbýwati, vcházeti, nedoſtáwati ſe; die Farbe geht ab, barwa pauſſtj; es geht ihm nichts ab, ničeho ſe mu nenedoſtáwá, Kom. w ničemž nemá nedoſtatku. 6) es wird ohne Blutvergießen nicht abgehen, neſegde, neſkončj ſe bez krweprolitj.
Abgelebt, wěkem ſeſſlý, zletilý, aetate confectus.
Abgelegen, daleký, oddálený, wzdálený. 2) ſleželý, vleželý.
Abgelegenheit, f. dalekoſt, wzdálenoſt.
Abgemärgelt, wychřadlý, wyzáblý, zhubený.
Abgemattet, vnawený, vſtalý, zemdlený.
Abgeneigt, nenáchylný, nenáklonný, nepřjchylný, odwrácený, nepřjzniwý, er iſt mir nicht abgeneigt, přege mi.
Abgeneigtheit, f. nenáchylnoſt, nepřjzniwoſt, odwrácenoſt.
Abgenützt, zpotřebowaný, zvžjwaný. 2) oſſumělý, otřelý.
Abgeordneter, m. wyprawený, zřjzený poſel, wyſlanec.
Abgeſagt, odepřený, odpowěděný; abgeſagter Feind, odpowědnjk, vhlawnj nepřjtel.
6 Abgeſandter, m. poſel, wyſlanec.
Abgeſandte, f. poſelkyně, wyſlankyně.
Abgenſandtinn, f. poſlowá, wyſlancowá.
Abgeſchmackt, nechutný, znechutnělý. 2) nemaudrý, nemotorný, neſlaný, netrefný; adv. nechutně, nemaudře.
Abgeſchmacktheit, f. nechutenſtwj, nechutnoſt, znechutněloſt. 2) nemaudroſt, nemotornoſt, netrefnoſt.
Abgewinnen, v. a. obehrati, wyhrati, zýſkati.
Abgewohnen, v. n. odwyknauti, odvčiti ſe.
Abgewöhnen, v. a. odnavčiti, odvčiti. 2) djtě odſtawiti, oſtawiti.
Abgewöhnung, f. odnaučenj; odſtawenj.
Abgleiten, v. n. ſklauznauti, ſmeknauti ſe s něčeho. 2) vſſinauti ſe od ceſty prawé, t. g. zblauditi.
Abglitſchen, abrutſchen, vulgo, totéž.
Abgott, m. bůžek, modla, nebůh, deus fictus, idolum.
Abgötter, m. modlář, modloſlužebnjk.
Abgötterinn, f. modlářka, modloſlužebnice.
Abgötterrey, f. modlářſtwj, modloſlužba, modloſlužebnoſt, idololatria.
Abgöttiſch, modlářſký, modloſlužebný; adv. modlářſky, po modlářſku, modloſlužebně, po modloſlužebnicku.
Abgrund, m. bezedná hlubina, propaſt; wěc newyſtižitedlná, hlubokoſt, abyſsus.
Abgunſt, f. nepřjzeň, záwiſt, malevolentia.
Abgünſtig, nepřjzniwý, záwiſtiwý.
Abgurgeln, v. a. hrdlo, krk podřezati, zařezati někoho.
Abguß, m. přelitj, vlitj; ſlitina.
Abhaaren, v. n. ljnati, pelichati, sl. plchati. 2) v. a. chlupy neb ſrſt s kůže oſſkrábati, poſrážeti.
Abhalſen, v. a. krk podřezati. 2) pſu obogek wzýti.
Abhalten, v. a. zdržeti, překazyti, zabawiti.
Abhandeln, v. a. pogednati, rokowati, vgednati, wygednati, odkupčiti. 2) wywéſti, wyprawowati.
b Abhandlung, f. gednánj, pogednánj, rokowánj. 2) wyprawowánj, diſsertatio.
Abhang, m. die Abhangung, obwýſſnoſt, položitoſt, ſklonitoſt, declivitas; 2) f. ſ. Abhängigkeit.
Abhangen, v. n. dolů wiſeti, kloniti ſe; pocházeti, záwiſeti, dependere, das hängt von ihm ab, to na něm záležj, pozůſtáwá.
Abhängen, v. a. odwěſyti, ſwěſyti.
Abhängig, obwýſſný, odwiſlý, položitý, ſklonitý. 2) pocházegjcý, pozůſtáwagjcý, záwiſný, dependens.
Abhängigkeit, f. ſ. Abhang. 2) poddanoſt, podrobenj. 3) odwiſloſt, pocházenj, záwiſnoſt, dependentia.
Abhärmen ſich, vſaužiti ſe, zmořiti ſe.
Abhärten, v. a. otužiti, zatwrditi.
Abhärtung, f. otrloſt, otuženj, zatwrzenj.
Abhauen, v. a. odtjti, ſtjti, vtjti, obraubati, vtnauti. 2) das Gras mit der Senſe, pokoſyti, ſkoſyti, koſau poſýcy, poſekati. 3) die Aeſte, ratoleſti s ſtromu okleſtiti, oſekati.
Abhäuten, v. a. z kůže ſwlécy, odřjti. 2) v. n. laupati ſe, ſwlécy ſe z kůže.
Abheben, zdwihnauti. 2) ſnjmati.
Abhelfen, v. a. ſpomocy, vhágiti, zamezyti.
Abhetzen, poſſtwati, ſeſſtwati, vſſtwati.
Abhobeln, ohoblowati, zhoblowati. 2) někoho wycepowati, wyopálati, t. g. z nemrawného včiniti mrawného.
Abhold, nenakloněný, nepřjzniwý, alienus, infeſtus; adv. —ně, —wě.
Abholen, abhohlen, v. a. pro někoho přigjti, odnéſti, odwéſti, odwézti. 2) někoho před ſaud dohnati, pohnati.
Abholz, n. paſeka. 2) gjwj, prautj, roždj, sl. giwera, halauzý.
Abholzen, v. a. poſekati, wyſekati, zraubati dřjwj.
Abholzung, f. wyſekánj, paſeka.
Abhorchen, v. a. wypoſlauchati, poſlauchánjm wyſkaumati.
Abhören, v. a. wyſlýchati, wyſlechnauti, ſlyſſenjm wyzwěděti, povčiti ſe.
7 Abhufen, v. a. koně odkowati. 2) kopyta ſrážeti, roh z kopyt wyřezáwati.
Abhülſen, v. a. olaupati.
Abhungern, ſich, v. rec. hladem ſe vmořiti.
Abhuren, ſich, kurwenjm ſe zhubiti, wykurwiti ſe.
Abhüten, v. a. odpáſti, ſpáſti, wypáſti.
Abjagen, v. a. odehnati. , odpuditi. 2) vhnati, vhoniti. 3) honbu ſkončiti, dohoniti, odhoniti. 4) dem Feinde den Raub, nepřjteli laupež vchwátiti, vlowiti.
Abicht, na ruby, ſ. beſſer Aebicht.
Abjochen, v. a. gho ſnjti, z gha wypřáhnauti.
Abkalben, v. n. oteliti ſe, poteliti ſe, wyteliti ſe; die Kühe haben ſchon alle abgekalbet, kráwy ſe giž wſſecky potelily.
Abkargen, v. a. vſkaupiti, vſkrbiti.
Abkarten, v. a. něco zlého tagně vmluwiti, zkartiti, zpléſti, zoſnowati.
Abkauf, m. odkup, odkaupenj.
Abkaufen, v. a. odkaupiti, kaupiti od někoho. 2) placenjm ſe wykaupiti.
Abkäufer, m. odkupitel.
Abkäuferinn, f. odkupitelkyně.
Abkäuflich, adv. odkupně, odkupem, odkaupenjm.
Abkehlen, v. a. hrdlo podřezati, zařezati.
Abkehren, v. a. odwrátiti, zawrátiti. 2) odméſti, vméſti, wyčiſtiti.
Abklären, v. a. očiſtiti; ſich, včiſtiti ſe, vſtáti ſe. 2) der Himmel klärt ſich ab, gaſnj ſe, na čas ſe wybjrá, wygaſňuge ſe.
Abklauben, v. a. poobjrati, zobjrati, olaupati.
Abkleiden, v. a. obnažiti, ododjti, z raucha ſwlécy. 2) pokogjk aneb ſwětnicy přjčnj ſtěnau přehraditi.
Abklopfen, v. a. oklepati, ſklepati. 2) někoho wybauchati, ſtlaucy.
Abkneipen, v. a. odſſtipnauti, vſſtipnauti; odſſklubnauti.
b Abkommen, v. n. odgjti, odchýliti ſe, ſgjti, vſſinauti, ſe. vſſinauti ſe. 2) z zwyku wygjti, zagjti. 3) herſtammen, pocházeti, pogjti. 4) am Verſtande, na rozumu ſcházeti. 5) mit einem, s někým ſe porownati.
Abkömmling, m. potomek, ſ. beſſer Nachkomme.
Abkrämpen, v. a. den Hut, klobauk odehnauti, ſklopiti, ſpuſtiti.
Abkündigen, v. a. ohlaſſowati, oznamowati, prohláſyti, wyhláſyti. 2) odřjcy ſe, odpowědjti ſe něčeho.
Abkunft, f. pocházenj, pogitj, plemeno. 2) porownánj.
Abkürzen, v. a. vkrátiti, zkrátiti.
Abkürzung, f. vkrácenj.
Abladen, v. a. ſkládati, ſložiti.
Ablader, m. ſkladač.
Abladung, f. ſkládánj, ſloženj.
Abladungsort, m. ſklad.
Ablage, f. odklad, odloženj. 2) odložený podjl. 3) sklad dřjwj ku plawenj.
Ablager, n. hoſpoda, nocleh. 2) pohoſtinſtwj, práwo pohoſtinné; ſein Ablager bey einem halten, nehmen, hoſpodau v někoho býti, noclehowati, pohoſtinu býti.
Abländen, v. n. od břehu odtrhnauti, odplawiti ſe.
Ablang, obdlauhlý, obdlaužný, obdýlný; adv. obdlauhle, obdlaužně.
Ablangen, v. a. doſáhnauti, doſahowati.
Ablaß, m. des Waſſers, ſpauſſť, ſpauſſtěnj, wýpuſt, wýtok, ſtok wody. 2) der Sünden, odpuſſtěnj hřjchů, odpuſtky, indulgentiae. 3) ohne Ablaß, bez přeſtánj, bez přjtrže.
Ablaſſen, v. a. odpuſtiti, puſtiti, ſpuſtiti, vpuſtiti; a) ein Schloß, einen Teich, zámek, rybnjk ſpuſtiti; b) jemanden eine Sache, někomu některau wěc odpuſtiti, popuſtiti, vpuſtiti; c) einen Brief, liſt odeſlati; d) etwas am Preiſe, něco z ceny ſpuſtiti, ſlewiti. 2) v. n. opuſtiti, von ſeinem Vorſatze, od předſewzetj ſwého vpuſtiti, přeſtati.
8 Ablatten, v. a. latě ſtrhati, odlatowati.
Ablauben, v. a. liſtj ſtrhati, poodlamowati.
Ablauern, v. a. wyčjhati, wyſljditi, wyſkaumati.
Ablauf, m. odběh, odběhnutj, odcházenj, odgitj, vběhnutj. 2) des Waſſers, spád, ſtok wody. 3) des Jahres, pominutj, eines Wechſels, přeběhnutj, propadnutj ſměnného liſtu.
Ablaufen, v. n. odběhnauti, sběhnauti, vbjhati, dolů técy, ſpadati; a) die Uhr iſt abgelaufen, hodiny doběhly, doſſly; b) bis die Zeit abgelaufen ſeyn wird, až čas přeběhne, vteče, wyběhne; c) der Wechſel iſt noch nicht abgel. ſměna geſſtě nepropadla; d) die Sache iſt übel abgelaufen, ta wěc zle wypadla; e) es mag mit uns ablaufen wie es will, děg ſe co děg s námi. 2) v. a. odběhati, vběhati; a) ſich die Hörner ablaufen, rohy ſy odběhati, t. g. nezbednoſt ſwau wlaſtnj ſſkodau ſtratiti, zkuſſenjm zmaudřeti, ſkrotnauti; b) in Wettläufen den Preis, das Kleinod ablaufen, w záwodech základ, klénot ſobě wyběhati, geho doſáhnauti, k němu doběhnauti, giného předběhnauti; c) ſich, vběhati ſe, ſchwátiti ſe.
Abläugnen, v. a. popjrati, vpjrati, zapjrati, zapřjti.
Ablauſchen, wyčjhati, wyſkaumati.
Abläutern, očiſtiti. včiſtiti, ſ. abklären.
Ableben, (veraltet) žiwot dokonati, ſkonati.
Ableben, n. bezžiwotj, dokonánj žiwota, ſkonánj.
Ablecken, oblizowati, ſljzati.
Ableeren, odprázdniti, vkliditi, vprázdniti.
Ablegen, v. a. odkládati, odložiti, ſložiti; a) die Schriften in der Buchdruckerey, pjſmena w knihárně rozmetati, t. g. do přjhradeček, kam která patřj, zodkládati, porozhazowati; b) ein Kapital, giſtinu ſložiti, zaplatiti; c) einen Erben, dědice odbyti, zaprawiti; d) eine b Rede, řeč držeti; e) ſeine Schuldigkeit, povinnoſt ſwau wykonati; f) Gewohnheit, obyčege, zwykloſti zanechati, odwyknauti; g) abſenken, zroſtliny rozwoditi, do země pohřižowati, ſ. Ableger. 2) v. n. a) ſlehnauti, ſie hat abgelegt, tagně ſlehla; b) mit dem Schiffe ablegen, s lodj od břehu odplauti; c) er legt niemanden ab, s každým držj, ſnáſſj ſe.
Ablegen, n. Ablegung, f. odkládánj, odloženj, ſloženj.
Ableger, m. hřjženice, rozwod, ſ. Abſenker.
Ablehnen, v. a. zpodpjrati. 2) odwrátiti, odkloniti. 3) Einwürfe, odpory zmjtati, námjtky zwywraceti. 4) eine Ehre, cti nepřigjmati. 5) wypůgčiti ſy.
Ableiten, v. a. odwáděti, odwéſti. 2) das Waſſer, vodu ſpauſſtěti. 3) ein Geſchlecht von Karl dem großen ableiten, rod od Karla welikého dowéſti, wykázati, wywéſti.
Ableiter, m. hromowod, ſ. Blitzableiter.
Ableſen, v. a. das Obſt, očeſati, poobjrati, zobjrati. 2) die Blumen, kwjtj pootrháwati, zſſklubati. 3) einen Weinberg, objrati, zbjrati. 4) dočjſti, přečjſti, wyčjſti.
Ableſer, m. čeſač, oběrač, zběrač; čtenář.
Ableſerinn , f. čeſačka, oběračka, zběračka; čtenářka.
Ableugnen, ſ. abläugnen.
Abliegen, v. n. daleko ležeti, wzdálenu býti. 2) v. a. odležeti, ſležeti, vležeti, wyležeti.
Abliſten, v. a. wychytřiti, wylichotiti, wylſtiti.
Ablöſen, v. a. odwázati, rozwázati. 2) ein Glied, opatrně vřezati, odgjti, aneb odnjti. 3) odlaučiti, odlepiti. 4) einander, ſtřjdati ſe, die Wache, ſtráž ſtřjdati.
Abmahnen, v. a. odrazowati, odwozowati.
Abmärgeln, v. a. vmořiti, zhubeniti, zhubiti, zmořiti.
9 Abmatten, v. a. vnawiti, zemdljti. Durch Hunger abgemattet, hladem zmořený.
Abmeſſen, v. a. odměřiti, rozměřiti, wyměřiti, změřiti. 2) rozſauditi a vložiti; andere nach ſich abmeſſen, giné podlé ſebe rozſuzowati; die Strafe nach dem Verbrechen abmeſſen, pokutu dle winy vložiti.
Abmetzen, v. a. měřičné, mjrku, wýmelek wzýti.
Abmiethen, v. a. na nágem, ku pronagetj wzýti, pronagjti.
Abmiſten, v. hnůg wykliditi, wykydati; 2) wywozyti.
Abmooſen, v. a. od mechu očiſtiti, odemſſiti.
Abmüden, v. a. vnawiti.
Abmüßigen, v. a. Muße machen, vprázdniti; wenn Sie ſich abmüßigen können, můžeteli ſe vprázdniti, geſtli máte kdy, pochwjli. 2) von müſſen, wymuſyti, aneb k něčemu přimuſyti, přinutiti.
Abmüßigung, f. vprázdněnj. 2) wymuſſenj.
Abnahme, f. vgma, ſcházenj, vbýwánj, vcházenj; in Abnahme kommen, ſcházeti, vbýwati.
Abnarben, abnärben, v. a. v koželuhů, s ljce na kůži ſrſt oſſkrábati, aneb poſrážeti. 2) v řemenářů a giných, ſwrchnj kožku neb mázdru na řemenu ſnjti, ſřezati.
Abnarren, v. a. bláznowſtwjm něco zýſkati, wyblázniti.
Abnehmen, v. a. odgjmati, odnjti, ſnjmati, ſnjti, vbjrati, vgjmati; a) den Rahm, ſmetanu zbjrati, ſebrati; b) einem ein Glied, aud odnjti, vřezati; c) den Bart, bradu oholiti; d) den Schafen die Wolle, owce oſtřihati; e) den Hut, klobauk ſmekati, ſmeknauti; f) es läßt ſich daraus aneb daran abnehmen, z toho ſe porozumjwá, wyrozuměti může, zawjrati dá; g) den Eid abnehmen, přjſahu od někoho přigjmati. 2) v. n. ſcházeti, vbýwati, b vmenſſowati ſe, vpadati; a) der Mond nimmt ab, měſýc ſcházý, das Abnehmen des Mondes, ſcházenj, vbýwánj měsýce; b) der Menſch nimmt ab, člowěk chřadne, ſcházý; c) das Geſchlecht kommt ins Abnehmen, ten národ, to pokolenj hyne, padá, tratj ſe; d) mein Geſicht und Gedächtniß hat gar ſehr abgenommen, zrak a pamět přjliš ſe mi ſkrátili, ztratili.
Abnehmer, m. kupec, kupowač; —inn, f. kupowačka. Eine gute Waare findet leicht Abnehmer, dobré zbožj doſti má kupců, má dobrý odbyt, ſnadně ſe odbýwá, odprodáwá.
Abneigen, v. a. odchýliti, odehnauti, odkloniti. 2) odwrátiti ſe od něčeho, nelaſkawým, nenáklonným býti.
Abneigung, f. odchýlenj, odehnutj, odkloněnj. 2) nelaſkawoſt, nenáchylnoſt, nenáklonnoſt, odwrácenj.
Abnöthigen, v. a. nucenjm něco wymocy, wynutiti.
Abnützen, v. a. ſpotřebowati, zvžjwati.
Abnützung, f. ſpotřebowánj.
Aböden, v. a. w pauſſť, w puſtinu, sl. w puſtatinu, obrátiti, zapuſtiti, zpuſtiti, sl. zpuſtatiti, zpuſtoſſiti.
Abordnen, v. a. s poručenjm aneb s plnomocenſtwjm odeſlati, wyſlati, wyſýlati, zřjzeného wyslance wyprawiti.
Abordnung, f. wyſlánj, wyſýlánj, wyprawenj poſelſtwj.
Abortiren, v. n. z latinského abortire, zu früh gebähren, nedochůdče poroditi, nedochoditi, potratiti.
Abpelzen, v. a. kůži dobře wyklepati. 2) abprügeln, zpráſkati, zpráti, ztepati někoho.
Abplätzen, v. a. lizowati stromy.
Abprallen, v. n. odbiti ſe, odrazyti ſe, odſkočiti.
Abprellen, v. a. odbiti, odmrſſtiti, odrazyti.
Abpreſſen, v. a. dopreſowati, odpreſowati, dotlačiti, odtlačiti. 2) Einem Geld 10 abpreſſen,vtiſkowánjm od někoho penjze wymocy, wypreſowati.
Abpuffen, v. a. wybauchati, zbauchati. 2) pěſtj vbiti, wydrati. 3) ein umgefallenes Vieh, padlé howádko odřjti.
Abquerlen, v. a. zatřepati, die Suppe mit einem Eye, poléwku s weycem zatřepati, zamautiti.
Abraffen, v. a. vchwátiti. 2) poſečené aneb požaté obilj shrabáwati.
Abrahamsbaum, m. drmek, mořſká wrba, vitex, ſ. Keuſchbaum.
Abrahmen, v. a. ſmetanu zbjrati.
Abrathen, v. a. odraditi, odrazowati; vulgo zraditi, zrazowati; —ther, m. odrádce, odraditel; —thung, f. odrazenj, odrazowánj, diſſuaſio.
Abrauchen, v. a. & n. dokauřiti, wykauřiti. 2) wykauřiti ſe, wypáchnauti, wypařiti ſe, evaporare.
Abraum, m. wyklučowánj a wykořeněnj leſu, klučenina, sl. kopanice 2) roždj.
Abraumſchüſſel, f. okřjn, weliká mjſa.
Abraupen, v. a. hauſenky objrati, poobjrati.
Abrechen, v. a. ohrabati, s omláceného obilj kláſky a plewy shrabati.
Abrechling, n. auhrabky, ohrabky.
Abrechnen, v. a. dopočjtati, odpočjtati. 2) porazyti, ſrazyti, ſtrhnauti. 3) počet dělati, počtowati.
Abrechnung, f. odpočjtánj. 2) poraženj, ſrážka. 3) mit einem halten, počet s někým dělati.
Abrechte, f. v ſaukenjků, rub ſukna.
Abrechten, v. a. od někoho něco wyſauditi, sl. wypráwotiti.
Abrede, f. námluwa, ſmlauwa, vmluwa, zámluwa, pactio, pactum; mit einem nehmen, ſmlauwati, vmluwiti ſe s někým, paciſci. 2) zapjránj, zapřenj; ale toliko s ſlowjčkem nicht, ich bin es nicht in Abrede, nezapjrámť, non inficior; er iſt nichts in Abrede, nic nepopjrá, nezapjrá, inficias haud it, haud abnuit, non negat.
b Abreden, v. a. odmluwiti, přemluwiti, ſmluwiti, vmluwiti, zamluwiti. 2) v. n. neſmyſlně mluwiti.
Abreichen, v. a. doſáhnauti rukau wztaženau. 2) vulgo: podati, poſkytnauti.
Abreiſe, f. odchod, odgezd, odgetj, odgitj.
Abreiſen, v. n. odgeti, odgjti, na ceſtu ſe wydati, abire, diſcedere.
Abreißen, v. a. odtrhnauti , otrhati, potrhati, roztrhati, ſtrhati, vtrhnauti; a) ein abgeriſſener Rock, Menſch, otrhaný kabát, člowěk; b) wyreyſowati, čárkami wyobrazyti. 2) v. n. a) der Strick riß ab, prowaz ſe přetrhl, vtrhl; b) die Kleider ſind abgeriſſen, ſſaty ſe potrhaly, ſtrhaly.
Abrießer, m. náſtrog k reyſowánj, reyſownjk.
Abreiten, v. n. odgeti, vgeti, vgjžděti. 2) v. a. odgezditi, ſgezditi, vgezditi na koni; a) das Pferd, koně ſchwátiti, ſgezditi; b) ſich, ſebe vgezditi.
Abrennen, ſ. ablaufen.
Abrichten, v. a. naprawiti, narownati, naſtrogiti, nawéſti. 2) wycwyčiti, wyvčiti; —tung, f. —ánj, —enj.
Abriegeln, v. a. záworu zaſtrčiti, zatáhnauti, zawřjti.
Abrinden, v. a. kůru olaupati, ſedřjti, ſlaupati.
Abrindig, bezkorý; 2) abrindiges Brod, odpadlý, sl. odutý chléb, když kůrka od ſtřjdy odſtáwá.
Abriß, m. obraz, obrys, wyobrazenj, wypodobněnj.
Abruf, m. odwolánj, prowolánj, zpět powolánj, zpět pozwánj.
Abrufen, v. a. odwolati, prohláſyti, prowolati, zpět powolati, zpět pozwati; a) der Nachtwächter hat ſchon zehen abgerufen, hláſný aneb ponocný giž deſátau wywolal; b) Er iſt bereits ſo weit, daß ich ihn nicht mehr abrufen kann, giž geſt tak daleko, že ſe ho wjce dowolati nemohu.
Abrühren, v. a. odmjchati, promjchati.
11 Abſäbeln, v. a. ſſawlj odtjti, poſekati, ſtjti, sſſawlowati.
Abſage, f. odepřenj, odeřčenj, odpowěděnj, odřeknutj, wýpowěd, wypowěděnj.
Abſagen, v. a. odepřjti, odeřknauti, odpowědjti, wypowědjti. 2) v. n. odpowědjti ſe, odřeknauti ſe; wýhoſt dáti, zhoſtiti ſe; a) ein abgeſagter Feind, odpowědnj, t. g. zgewný auhlawnj nepřjtel; b) der Welt abſagen, ſwěta ſe odřeknauti, odřjcy, zhoſtiti.
Abſägen, v. a. pilau vřezati, odpilowati, vpilowati.
Abſahnen, v. a. ſmetanu zbjrati, ſebrati, ſ. Abrahmen.
Abſatteln, v. a. odſedlati.
Abſatz, m. odſada, odſazenj, sſazenj. 2) přeſtánj, přeſtáwka; ohne Abſatz austrinken, bez oddechu, bez přeſtánj, dauſſkem, na geden dauſſek wypiti. 3) Abſatz der Waare, odbyt na zbožj, dobrý prodag. 4) der Rede, čáſtka, djl, oddělenj. 5) an den Schuhen, kramflek, ſſpaljček, opatek, podpatek v obuwi. 6) in den Gärten, záhonek, hřádka w zahradě. 7) Abſatzweiſe, čáſtečně, po čáſtkách, na djly, na kuſy, po kuſých.
Abſatzſchneider, m. kramflekář, opatkář, ſſpaličkář, který dřewěnné podpatky pro ſſewce wyřezáwá.
Abſchaben, v. a. oſſkrábati, oſtrauhati, oſſauſtati.
Abſchaffen, v. a. odbyti, odkliditi, wyhoſtiti, wýhoſt dáti, zapuditi. 2) wyzdwihnauti, zkazyti, zruſſiti.
Abſchaffung, f. odbytj, zruſſenj, abrogatio.
Abſchatten, abſchattiren, v. a. naſtjniti.
Abſchattirung, f. náſtin, naſtjněnj, adumbratio.
Abſchätzen, v. a. odhádati, wyceniti.
Abſchätzung, f. odhad, wyceněnj.
Abſchaufeln, v. a. lopatau odházeti, sházeti, wyházeti.
Abſchaum, m. co ſe sſſumuge, sſſumowaný neřád. 2) powrhel. Er iſt der Abſchaum des menſchlichen Geſchlechts, b geſt powrhel, ohawa lidſkeho lidſkého pokolenj, vulgo mrcha člowěk, nauci homo.
Abſchäumen, v. a. odpěniti, opěniti, opěnowati, oſſumowati, deſpumare.
Abſcheiden, v. a. odděliti, odlaučiti. 2) v. n. odebrati ſe, odgjti, rozlaučiti ſe, rozžehnati ſe, valedicere; a) von der Welt, odebrati ſe s ſwěta, rozlaučiti ſe, rozžehnati ſe s ſwětem; b) er iſt bereits abgeſchieden, giž dokonal, odebral ſe, t. g. vmřel, exceſſit vita.
Abſcheu, m. mrzkoſt, ohawa, ohyzda, oſſkliwoſt. Einen Abſcheu vor etwas haben, něčeho ſobě oſſkliwiti; einem einen Abſcheu vor etwas beybringen, někomu něco zoſſkliwiti, zohawiti, zohyzditi.
Abſcheulich, mrzký, ohawný, ohyzdný, oſſkliwý, ſſkaredý, foedus, turpis.
Abſcheulichkeit, f. mrzkoſt, ohawnoſt, ohyzdnoſt, oſſkliwoſt, ſſkaredoſt.
Abſchieben, v. a. odſtrčiti, odwaliti, pomknauti, poſtrčiti; a) eine Schuld von ſich, winu od ſebe odwaliti, s ſebe ſtřáſti; b) w kuželkách někoho obehrati; c) též, prohrané odehrati; d) též, dohrati, wyhrati. 2) v. n. při konjch, krawách, owcých, zuby ſwrhnauti.
Abſchied, m. oddělenj, odlaučenj; a) ze ſlužby propuſſtěnj, wýhoſt; b) při práwjch, rozhod, rozhodnutj. 2) odchod, odgetj, odgezd, odgitj , rozchod; a) einem Soldaten ſeinen Abſchied geben, wogáka propuſtiti, wýhoſt mu dáti; b) der Welt Abſchied geben, s ſwětem ſe rozlaučiti, rozžehnati; c) von jemanden nehmen, odebrati ſe od někoho, rozlaučiti, rozžehnati ſe s někým; d) aus dieſer Welt, wykročenj z tohoto ſwěta, ſkonánj, valedictio.
Abſchieds-, laučiwý, rozchodný, na rozlaučenau daný neb vdělaný, wýhoſtný, valedictorius, k. p. Abſchiedsbeſuch, m. nawſſtjwenj na rozlaučenau. Abſchiedsbrief, m. wýhoſtnj liſt, ljſtek propuſſtěnj. Abſchiedsſchmaus, m. hody na rozchodnau ſtrogené, epulum viaticum.
12 Abſchießen, v. a. odſtřeliti; a) eine Kanone, z kuſu wyſtřeliti; b) einen Vogel, ptáka zaſtřeliti; c) alles Wild, wſſecku zwěř poſtřjleti, ſeſtřjleti; d) doſtřjleti, wyſtřjleti. 2) v. n. ſtekati, ſpadati; a) das Waſſer vom Dach, woda s ſtřechy ſpadá, ſteká; b) die Farbe, barwa pauſſtj, měnj ſe.
Abſchiffen, v. a. odplawiti. 2) v. n. odplauti, ſolvere navem, permittere vela ventis.
Abſchildern, v. a. wymalowati, wyobrazyti, wypſati; —rung, f. —ánj —enj.
Abſchinden, v. a. odřjti, ſedřjti, zraſowati.
Abſchirren, die Pferde, koně odſtrogiti.
Abſchlachten, v. a. das Vieh, zabjgeti; wola aneb kráwu porazyti, porážeti, zabiti; ſwině, owce, drubeř zařezati, zapichnauti, zabiti; wir haben bereits abgeſchlachtet, giž ſme pozabjgeli, wyzabjgeli, totiž krmný dobytek.
Abſchlachtung, f. zabjgenj, zabitj, poráženj; zařezánj, mactatus.
Abſchlag, m. wſſeliké odřezky, odſtřižky, třjſky. 2) porážka, ſrážka z dluhu, z peněz. 3) ſpuſſtěnj, vmenſſenj ceny, in Abſchlag kommen, w ceně ſpadnauti, sl. zlacyněti.
Abſchlagen, v. a. odbiti, odrazyti, odtlaucy, otlaucy; porazyti, ſrazyti, vbiti, vrazyti; a) den Kopf, hlawu ſtjti; b) den Miſt, hnůg s wozu shazowati; c) den Feind, od iti odbiti, odeprati nepřjtele; d) eine Bühne, leſſenj porozrážeti, roztřjſkati; e) tüchtig abprügeln, hodně zbjti, ztepati, ztlaucy, ztřjſkati; f) einen Teich, rybnjk ſpuſtiti; g) ſein Waſſer, močiti, wodu pauſſtěti; h) einem etwas, někomu něco odepřjti, někoho w něčem odſtrčiti, oſlyſſeti. 2) v. n. vbýwati, vmenſſowati ſe; a) das Getreide iſt abgeſchlagen, obilj s ceny ſpadlo, sl. zlacynělo; b) die Kälte ſchlägt ab, zyma oblewuge, powoluge; c) das Gewehr, ručnice chybuge, nepřjmo neſe.
Abſchlägig, odpjrawý; a) abſchlägige Antwort geben, odepřjti, oſlyſſeti; b) erhalten, oſlyſſánu býti, repulſam ferre.
b Abſchläglich, co má býti poraženo neb ſraženo; eine abſchlägliche Bezahlung, zaplacenj na ſrážku.
Abſchlämmen, v. a. od ſljnu, ſſlemu očiſtiti.
Abſchleifen, v. a. irreg. odbrauſyti, vbrauſyti, zbrauſyti. 2) v. a. reg. odwláčiti, odwlécy, odſmýkati, vſmýkati, vwláčiti; a) die Schuhe, obuw vtahati; b) die Waaren, zbožj na ſmyku odwézti.
Abſchleißen, v. a. odrati, odſſtjpati, odtrhati, otrhati. 2) v. n. die Kleider ſchleißen ab, raucho ſe dere, odjrá.
Abſchließen, v. a. zamykati, zamknauti, zawjrati, zawřjti; a) das Schloß, zámek ſpuſtiti; b) die Rechnung, počet zawřjti, ſkončiti, concludere.
Abſchluß, m. záwěrek, zawjrka, zawřenj, clauſula, concluſio. ſ. Schluß.
Abſchmieren, v. a. odmazati, ſmazati; a) ničemně napſati, sl. načmárati; b) někomu záda dřewěnným olegem, t. g. holj, namazati, wymazati. 2) v. n. das Leder ſchmiert ab, kůže maže, pauſſtj.
Abſchmutzen, v. a. zaſſpiniti. 2) v. n. ſſpjnu pauſſtěti.
Abſchnallen, v. a. odepnauti, odpjnati přeſky.
Abſchnappen, v. n. ſpuſtiti ſe, zapadati. 2) v. a. ſpuſtiti, zamknauti; zarazyti.
Abſchneiden, v. a. 1) chleba, odkrogiti, ſkrogiti, vkrogiti. 2) nůžkami, odſtřihnauti, vſtřihnauti. 3) nožem aneb pilau, odřezati, vřezati. 4) wlaſy, wlnu, oſtřihati. 5) obilj, tráwu, poſýcy, poſekati, ſeſýcy, sſekati; požjti, ſežjti. 6) ſich die Nägel, nehty ſy obřezati. 7) hrdlo podřezati, krk vřezati, abſcindere, amputare. 8) eine Gans, hus zařezati. 9) die Hoffnung, naděgi odnjti, v ſamé huby někomu vřezati, vſtřihnauti. 10) den Weg, ceſtu přetrhnauti, zabawiti. 11) einem alle Ausflüchte, někomu wſſecky auſkoky a zámyſly poodgjmati, poodřezáwati, reſecare. 12) die Ehre, na cti vtrhati, ze cti laupiti, detrahere alicui.
Abſchneidung, f. odřezánj, vkrogenj, poſečenj, požetj, vſtřihnutj aneb vſtřiženj, amputatio, deſectio, reſectio.
13 Abſchnellen, v. a. odmrſſtiti, odrazyti, zamrſſtiti. 2) v. n. odmrſſtiti ſe, odrazyti ſe.
Abſchnitt, m. odřezánj, ſřezánj. 2) odřezek, ſřjzek, oſtřižek, odkrogek, ſkrogek. 3) přeſtáwka, přetrženj, přjtrž. 4) čáſtka, rozdjl, rozdělenj reči, ſpiſu, ſectio.
Abſchnittlein, —tſel, —tzel , —tzlein, n. odkragečky, okragečky, odſtřižečky, oſtřižečky, wýřezky, præſegmina, reſegmina.
Abſchnitzen, abſchnitzeln, v. a. wykragowati, wyřezáwati, exſculpere.
Abſchnüren, v. a. odſſňurowati, rozſňurowati rozſſňurowati. 2) ſſňůrau změřiti. 3) oprátkau zatáhnauti, prowazem zardauſyti.
Abſchöpfen, v. a. zbjrati, decapulare, sl. & ol. ſčerpati, ſčjrati, začjrati, začřjti; a) das Fett von der Brühe, tuk aneb maſtnotu s gichy ſebrati; b) den Schaum opěnowati, oſſumowati; c) die Sahne, ſmetanu zbjrati, ſebrati, cremorem lactis colligere.
Abſchöpfung, f. ſebránj, zbjránj.
Abſchoß, m. poplatek. 2) ſrážka s peněz, ſſos.
Abſchrecken, v. a. odhrozyti, odſtraſſiti, ſeſtraſſiti, abſterrere, deterrere.
Abſchreiben, v. a. odepſati, přepſati, wypſati, deſcribere, transſcribere. 2) odepſánjm odepřjti aneb wypowědjti.
Abſchreibung, f. odepſánj, přepſánj; odepřenj.
Abſchreiber, m. odpiſowatel, přepiſowatel, wypiſowatel, antigraphus.
Abſchreiberinn, f. odpiſowatelka, přepiſowatelkyně, libraria.
Abſchreiten, v. n. odkročiti, odſtaupiti. 2) v. a. krokem wyměřiti, změřiti.
Abſchreitung, f. odkročenj, odſtaupenj.
Abſchreyen, v. a. odkřičeti, okřiknauti. 2) wykřičeti, křikem wywolati. 3) ſich, vkřičeti ſe až do zemdlenj .
Abſchrift, f. odpis, wýpis, přjpis, exemplar.
Abſchriftlich, adj. pjsebný, přepſaný. adv. —ně.
Abſchröpfen, v. a. požjnati, přižjnati, sžjnati.
Abſchröpfung, f. požjnánj, požjnky, přižjnka.
Abſchrote, f. autinka, na njž kowáři a zámečnjcy železo vtjnagj. ſ. Schrotmeißel.
Abſchroten, v. a. ſeſſrotowati, ſwaliti, vtnauti; a) ein Faß, ſud ſkládati, ſpauſſtěti, ſwalowati; b) ein Stück Eiſen, kus železa odetnauti, odſeknauti, přetnauti; c) den Drath, drát odſtřihnauti; d) das Getreide, obilj ſeſſrotowati, na hrubo ſemljti; e) eine Quelle, pramen zařjtiti, zaſtawiti.
Abſchuppen, v. a. ſſupiny oſtrauhat, oſſkrábat.
Abſchuß, m. ohnutoſt, položitoſt, přjkroſt, ſklonitoſt; a) des Waſſers, praud, ſpád wody; b) des Ufers, přjkroſt, ſklonitoſt břehu; c) des Hügels, přjkroſt pahrbku, ſtráň, sl. ſtrmina, declivitas.
Abſchüßig, ligowitý, ohnutý, přjkrý, ſklonitý, sl. ſtrmý, declivis; die abſchüſſige Seite des Berges, auboč, ſtráň.
Abſchüßigkeit, f. ohnutoſt, ſtrmina, devexitas.
Abſchütteln, v. a. odtřáſti, otřáſti, ſtřáſti, wytřáſti; a) einen Baum, ſtrom klátiti, owoce s něho otřáſti, otřáſati; b) das Joch, gho s ſebe ſtřáſti, ſwrcy; c) das Fieber hat mich wacker abgeſchüttelt, zymnice mne ſtatečně wytřáſla, decutere.
Abſchütten, v. a. odliti, vliti. 2) odſypati, vſypati.
Abſchützen, v. a. das Waſſer, wodu zahraditi, zaſtawiti. 2) ſtaw aneb ſplaw ſpuſtiti.
Abſchwarten, v. a. kůži ſtáhnauti, olaupati. 2) einen Kalbskopf, telecý hlawičku opařiti. 3) einen Bretblock, kládu na prkna z kůry olaupati; kraginy, t. g. kragnj prkna v kůry odpilowati, vřezati.
Abſchwärzen, v. a. očerniti, včerniti, začerniti, zčerniti, denigrare. 2) v. n. zčernati. 3) černau barwu pauſſtěti.
Abſchwefeln, v. a. ſyrnatoſt odnjt, odſyrkowat.
Abſchweifen, v. a. opláknauti, ſpláknauti. 2) v. n. vchýliti ſe, vſſinauti ſe; von der Tugend, ctnoſti ſe ſtrhnauti, od ctnoſti odſtaupiti.
Abſchwelgen,ſich, v. rec. vhýřiti ſe, zhýřiti ſe.
Abſchwemmen, v. a. obmyti, opláknauti, ſpláknauti, ſplawiti; die Pferde, koně ſkaupati, wybroditi, abluere. Der Platzregen hat die Felder abgeſchwemmet, přjwal pole pobral, ſplákl, ſplawil.
Abſchwimmen, v. n. odplauti, odplawati, 14 odplowati, vplauti, vplowati, vplynauti. , denatare.
Abſchwören, v. a. odpřiſahati, odpřiſáhnauti. 2) přjſahau ſe odřeknauti, odpřiſáhnauti ſe něčeho, přjſahau něco zapřjti.
Abſegeln, v. a. lodnj plachty ſložiti, ſwinauti. 2) v. n. odplauti, odplawiti ſe.
Abſehen, v. a. ohledati, ohledáwati, ohledowati něčeho, prohlédati k cýli, prohlédnauti něco; porozuměti, ſrozuměti něčemu; k něčemu cýliti, na něco prozýrati, zřenj mjti, zřjti; ſezřjti, shlédnauti, ſpatřiti, vzřjti. Einem etwas abſehen, hleděnjm, patřenjm něčemu od někoho ſe naučiti, oculis concipere.
Abſehen, n. ohled, ohledáwánj, ohledowánj, prohlédánj k cýli, prozřenj, zřenj, zřetel, finis, ſcopus. 2) an den Schießgewehren, při zbrani muſſka, crena.
Abſeite, f. wſſeliký přjſtawek při ſtawenj, wýpuſtek; pobočnj průchod w koſtele.
Abſeits, (zastaralé adv.) po ſtraně, ſtranau, ſeorſum.
Abſengen, v. a. opáliti, sl. oſſkwrliti, adurere.
Abſenken, v. a. pohřižowati, potápěti, rozwoditi, ku přjkl. winné kmeny, hřjženice, rozwody do země zahrabáwati, traducere vitem, demergere.
Abſenker, m. hřjženice, rozwod, tradux.
Abſetzen, v. a. odſaditi, odſtawiti, shoditi, sſaditi; a) austrinken, ohne abzuſetzen, bez oddechu, na dauſſek wypiti; b) odrazyti, odřezati; c) ſložiti, zanechati; d) die Waaren, zbožj odbýwati, rozprodati; e) von einem Amte, s auřadu ſwrcy, ſwrhnauti; f) entwöhnen, odſtawiti, oſtawiti; g) im Schreiben, popřeſtati, proſtranſtwj ponechati; h) einen Bogen, arch doſázeti, wyſázeti. 2) v. n. pomjgeti, přeſtati; a) in den Bergweken, der Gang ſetzt ab, w hornickém djle, žjla ſe tratj, wypadá; b) ſchlecht abſetzen, nedobře ſe ſrownáwati, ſſikowati, trefowati.
Abſeyn, nepřitomným býti, pryč býti, chyběti.
Abſeyn, n. nepřjtomnoſt, chýběnj.
Abſicht, f. ohled, shled, wzhled, zřenj, zřetel; vmyſl; cýl; finis, intentio.
b Abſichtlich, ſchwálný, zumyſlný; adv. naſchwál, ſchwálně, zumyſla, zumyſlně.
Abſieben, v. a. na řeſſetě, řjčicy, ſýtě přeoſýwati, decribrare.
Abſieden, v. a. obwařiti, ſwařiti, vwařiti.
Abſitzen, v. n. s koně sſednauti, ſlézti, ſtaupiti. 2) v. a. die Schuld abſitzen, dluh v wězenj odſeděti; ſich abſitzen, vſeděti ſe, zſeděti ſe.
Abſolviren, v. a. od latin. abſoluere, obžalowaného oſprawedlniti, propuſtiti, ſ. losſprechen. 2) rozhřeſſiti. 3) dokonati, wykonati, odprawiti.
Abſolut, adj. & adv. od latin. abſolutus, dokonalý, proſtý, ſám w ſobě, bez potaženj na giné, naproti Relativ w Filozofickém mluwenj. 2) bez mýminky wýminky, na proſto, zproſta, zrowna. Ein abſoluter Herr, neobmezený pán. Ich will es abſolut, neomylně, newyhnutedlně chcy.
Abſolution, f. od lat. abſolutio, oſprawedlněnj, propuſſtěnj. 2) hřjchů odpuſſtěnj, rozhřeſſenj, absolucý.
Abſonderlich, adj. obzwláſſtnj, oddělený, zwláſſtnj; adv. obzwláſſtně, zwláſſtně, porůznu.
Abſondern, v. a. odděliti, odlaučiti, rozděliti na různo, ſecernere, ſeparare. 2) In Gedanken, rozdělowati, rozdjl činiti, rozeznáwati, abſtrahere.
Abſonderung, f. oddělenj, odlaučenj, rozdělenj, ſecretio, ſeparatio. 2) rozdělowánj, rozeznáwánj, abſtractio.
Abſpänen, v. a. odſaditi, odſtawiti.
Abſpänling, m. odſtawče, odſtawené djtě, ſele.
Abſpannen, v. a. den Hahn an einem Feuergewehre, kohautek při zbrani ſpuſtiti, retendere. 2) odpřáhnauti, wypřáhnauti, disjungere. 3) obſ. odcyzyti, odlauditi, odtáhnauti, abalienare.
Abſpänſtig, adj. & adv. newěrný, odcyzený, odlauzený, ſwedený, ſ. Abwendig.
Abſpänſtig machen, odcyzyt, odlaudit, ſwéſt.
Abſparen, v. a. vſkrowniti, vſpořiti, vſtřjdmiti. Er hat es ſeinem Leibe abgeſparet, na ſwém hrdle to vſkaupil, vſkrbil, přiſkrbnil, ſwé hubě vtrhl, genium defraudare.
15 Abſpeiſen, v. n. dogjſti, pogjſti, po gjdle býti. 2) v. a. nakrmiti, pokrmiti, pokrmem naſytiti. 3) Jemanden mit leeren Worten und eiteln Verſprechungen abſpeiſen, někoho lahodnými ſlowy a marnými ſliby vkogiti, z prázdna odbyti.
Abſpinnen, v. a. odpřjſti, zpřjſti. 2) ſpléſti, zoſnowati, pernere. ſ. Abkarten.
Abſpitzen, v. a. ſſpicy odrazyti, oſſpicowati. 2) oſſpičatiti, ſſpičatým včiniti, zaſſpičatiti, peracuere.
Abſprechen, v. a. odhádati, odřjcy, odſauditi, vſauditi, abiudicare. 2) odepřjti, popjrati, zapjrati.
Abſprengen, v. a. odrazyti, poodrážeti, zodrážeti. 2) mit Pulver, prachem rozhoditi, rozmrſſtiti, do powětřj wyhoditi. 3) die Krebſe pflegen ſich die Scheren abzuſprengen, racy klepeta pauſſtjwagj.
Abſprießen, pocházeti, ſ. ſprießen.
Abſpringen, v. n. odſkočiti, vſkočiti. 2) dolů ſkočiti, von dem Pferde, von dem Wagen, s koně, s wozu ſkočiti. 3) odrážeti ſe, odſkakowati, die Axt ſpringt von dem Aſte ab, ſekera ſe odrážj, odſkakuge od wětwe. 4) odpadáwati, odpadnauti, der Kalk ſpringt von der Mauer ab, wápno opadáwá, padá, prýſká ſe ſe zdi. 5) přetrhnauti ſe, pukati ſe, puknauti, die Saite iſt abgeſprungen, ſtruna ſe přetrhla, pukla. 6) opuſtiti, er will von uns wieder abſpringen, zas nás chce opuſtiti, von der Religion abſpringen, náboženſtwj opuſtiti, od náboženſtwj odpadnauti, deſilire, reſilire.
Abſproßen, pocházeti, wyroſtati, ſ. ſproßen.
Abſprößling, m. wýroſtek, ſ. Abkömmling.
Abſpruch, m. odepřenj, odřeknutj, odeřčenj.
Abſprung, m. odſkočenj, odſkok, vſkok; odpadnutj, deſultura.
Abſpülen, v. a. obmyti, opláknauti, ſpláknauti. Das Waſſer hat das Ufer abgeſpület, woda břeh odmyla, podemlela, ſplákla, delavare, ſubluere.
Abſpulen, v. a. odmotati, odwjgeti, ſwjgeti.
Abſtammen, v. n. pocházeti, půwod mjti.
b Abſtämmen, v. a. kmen porazyti, ſtrom ſtjti.
Abſtämmling, f. ſ. beſſer Abkömmling.
Abſtammung, f. pocházenj, půwod.
Abſtand, m. odſtaupenj, poſtaupenj, ceſſio; proſtranſtwj, rozdjl, wzdálj, wzdálenoſt, diſtantia, intervallum.
Abſtatten, v. a. ich ſtattete ab, habe abgeſtattet, odbýwati, odewzdati, prokázati, ſložiti, wybýwati, wyřjditi, zaprawiti. Eine Tochter, dceru wybyti, wdáti, wyprawiti, ſ. beſſer ausſtatten. Die Unkoſten, vtraty nahraditi, odwéſti, zaprawiti. Einen Beſuch bey jemanden, někoho nawſſtjwiti. Einen Gruß von jemanden, pozdrawenj od někoho wyřjditi. Ein Zeugniß, ſwědectwj wydati, wyſwědčiti. Dank abſtatten, djky činiti, wzdáwati. Eine Geldſchuld mit Getreide abſtatten, peněžitý dluh obiljm zaplatiti, præſtare.
Abſtattung, f. odbytj, odbýwánj, odewzdánj, prokázanj, ſloženj, wyřjzenj, zaprawenj, perſolutio.
Abſtäuben, v. a. opráſſiti, ſ. ſtäuben.
Abſtäupen, v. a. zmrſkati, ſ. ſtäupen.
Abſtechen, v. irr. ſ. ſtechen. 1) v. a. Seinen Gegner von dem Pferde, protiwnjka s koně ſrazyti, zbodnauti. Ein Fuder Heu, Garben, fůru ſena, ſnopů widlema ſkládati. Die Kehle, die Gurgel, krk, hrdlo podřezati, zapjchnauti, zařezati. Raſen abſtechen, drnu nakrágeti. Ein Kalb, Schaf, Huhn, tele, owcy, kůře zaklati, zařezati. In den Ritterſpielen, einen abſtechen, w rytjřſkých hrách, giného předběhnauti, předčiti, přehoniti, přewýſſiti, nad giného wyniknauti. Im Kartenſpiele, w kartách někoho přebiti, ginau kartu zabiti. Das Waſſer, wodu ſpuſtiti, ſrazyti. Ein Lager, ſtaniſſtě rozbiti, wyměřiti, wytknauti. Ein Gemälde, obraz wyryti. Ein Muſter, bey den Nähterinnen, muſtr v ſſwadlen wypjchati, wyznamenati. Einen Platz zu einem Garten, mjſto pro zahradu wykázati, wyměřiti, wyznamenati. 2) v. n. dobře neb zle ſpolu ſe ſrownáwati, ſpolu 16 ſtáti; ſluſſeti, ſwědčiti. Der alte Hut ſticht ſchlecht gegen das neue Kleid ab, starý klobauk k nowému rauchu ſe nehodj, neſluſſj, neſwědčj, s nowým rauchem ſe neſrownáwá, při nowém rauſſe zle ſtogj, dedecet.
Abſtecken, v. a. odepnauti, rozepnauti; odetknauti, odſtrčiti, rozetknauti, wytknauti, koly wyznamenati, depalare.
Abſtehen, v. irreg. ſ. ſtehen. 1) neut. odſtáti, odſtaupiti, wzdálenu býti. Der Tiſch ſtehet weit von der Wand ab, ſtůl daleko od ſtěny ſtogj. Von ſeinem Vorhaben, od předſewzetj ſwého odſtaupiti, vpuſtiti. Der Wein iſt abgeſtanden, vjno ſe zkazylo, zwětralo; der Baum, ſtrom vſchl; die Fiſche ſind abgeſtanden, ryby polekaly, t. g. pomřely, sl. pokapaly. Ein abgeſtandener Aal, leklý, sl. ſkapatý, auhoř. 2) activ. popuſtiti, poſtaupiti. Ein Amt, auřadu zanechati, ginému ho popuſtiti, poſtaupiti. Sich abſtehen, přeſtáti, vſtáti ſe. Das Pferd hat ſich abgeſtanden, kůň ſe zaſtál, diſtare; abſiſtere, deſiſtere.
Abſtehlen, v. a. ſ. ſtehlen; pobrati, vchwátiti, vkraſti, ſuffurari, ſurripere.
Abſteifen, v. a. vpewniti, zpodpjrati, ſ. ſteifen.
Abſteigen, v. n. ſtaupiti, sſtupowati. ſ. ſteigen. Von dem Pferde, von dem Wagen, s koně sſednauti, s wozu ſlézti. Bey einem abſteigen, v někoho byt wzýti, hoſpodau býti, deſcendere; diverſari.
Abſteige-Quartier, n. byt, hoſpoda, pobytj, nocleh, diverſorium, hoſpitium.
Abſtellen, v. a. odſaditi, odſtawiti, sſaditi; eine üble Gewohnheit, zlý obyčeg, zlau zwykloſt zkazyti, zruſſiti. Abgeſtelltes Kalb, odſtawené tele, odſtawče.
Abſterben, v. n. irr. odemřjti, pomřjti, vmřjti, wymřjti, zemřjti. Seine Aeltern ſind ihm ſehr früh abgeſtorben, rodičowé ho přjliš čaſně odemřeli, brzo mu pomřeli. Dieſes Haus wird bald abſterben, tento dům neb rod brzo wymře. Der b Sünde, der Welt, hřjchu, ſwětu vmřjti, zemřjti. 2) zdřewěněti, zmrtwěti, ztrnauti. Ein abgeſtorbenes Glied, zdřewěnělý, zmrtwělý, ztrnulý aud. 3) vſchnauti, wyhynauti. Ein abgeſtorbener Baum, ſuchý ſtrom. Alles iſt abgeſtorben, wſſecko wyhynulo.
Abſterben, n. odaumrt, ſmrt, vmřenj, vmřjti vmřjtj, zemřenj, mors, obitus.
Abſtiften, v. a. s žiwnoſti ſehnati, sſaditi.
Abſtillen, v. a. odſtawiti djtě.
Abſtoß, m. odbyt, odrážka, ſ. Abſatz.
Abſtoßen, v. irr. ſ. ſtoßen. 1) activ. odrazyti, odſaditi, odſtrčiti, (sl. odſotiti,) odtlaucy, poodtlaukati, poſrážeti, zodrážeti. Er hat ſich die Hörner abgeſtoßen, rohy ſy poſrážel, zodrážel. Sich die Hörner abſtoßen, zkrotnauti, ſ. Ablaufen. Die Angſt will ihm das Herz abſtoßen, auzkoſtj, teſknoſtj w něm ſrdce trne, vſedá. Bey den Weißgärbern die Haare am Fell, v girchářů chlupy neb ſrſt s kůže ſrážeti, kůži ſrážeti. Die Schuhe haben ſich abgeſtoßen, obuw ſe ſedrala. 2) neutr. odplauti, odplawiti ſe, von dem Lande, od břehu odtrhnauti.
Abſtrafen, v. a. pokárati, potreſtati, zpokutowati, ſ. Strafen.
Abſtreichen, v. ir. irr. ſ. Streichen. 1) activ. oſſauſtati, ot;řjti otřjti, ſetřjti, vtřjti. Das Getreide im Meſſen, obilj při měřenj sháněti, ſrážeti. Die Haare am Fell, chlupy na kůži posháněti, poſrážeti. Einen abſtreichen, někoho namazati, zmrſkati. 2) neutr. nenadále aneb tagně vgjti, vletěti, vſmeknauti ſe. Die Karpfen haben bereits abgeſtrichen, kapry ſe giž wytřeli.
Abſtreifen, v. a. odrhnauti, odřjti, ſedřjti, zdrhnauti. Die Blätter eines Zweiges, liſtj s ratoleſti odrhnauti, zdrhnauti. Einem Wolfe, Haſen, Fuchſe, den Balg, wlku, zagjcy, liſſce, kůži ſtáhnauti, aneb wlka, zagjce, liſſku odřjti. Ich habe mir die Haut vom Fuße abgeſtreift, kožku ſem ſy s nohy ſedřel.
17 Abſtreiten, v. a. irr. ſ. Streiten, odhádati, přepřjti, wyſauditi. Er hat mir einen Garten abgeſtritten, wyſaudil na mně zahradu. Das laſſe ich mir nicht abſtreiten, w tom ſe nedám přehádati, přepřjti. 2) odepřjti, odpjrati, odporowati. Man will uns alle Vorzüge abſtreiten, chtěgj nás o wſſecky přednoſti připrawit.
Abſtricken, v. a. 1) od ſtricken, dopléſti, dowázati, odpléſti, vpléſti. 2) od Strick, náſylně pobrati, oblaupiti, zatknauti, zatykati.
Abſtriegeln, v. a. hřbelcem očeſati, očiſtiti, ſčeſati.
Abſtrömen, v. a. das Holz, dřjwj dolů praudem plawiti. Der Rhein ſtrömet viel von ſeinem Ufer ab, Rýn z břehu ſwého mnoho odplawuge. 2) neut. prudce técy, waliti ſe, zmjtati ſe.
Abſtülpen, v. a. ſtřjſſku na klobauku ſpuſtit.
Abſtümpfen, abſtumpfen, v. a. zatupiti, ztupiti.
Abſturz, m. přjkrá ſtrana hory aneb ſkály, sl. ſraz, ſtrmina, præcipitium.
Abſtürzen, v. a. ſrazyti, ſwrcy, ſwrhnauti, ſ. ſtürzen.
Abſtutzen, v. a. obraubiti, obřezati, odtjti , okuſatiti, vřezati, vtjti, detruncare.
Abſuchen, v. a. pohledati, shledati, zýſkati.
Abſüſſen, v. a. oſladiti.
Abt, m. plur. Aebte, opat, abbas.
Abtanzen, v. a. ztancowati, poſkakowánjm vnawiti; odtancowati, wytancowati, zwyskakowati.
Abtauſchen, v. a. ſměniti, ſměnu včiniti, permutare.
Abtauſchung, f. ſměna, ſměněnj, permutatio.
Abtey, f. opatſtwj, abbatia. Nonnenabtey, abatyšſtwj.
Abteylich, adj. & adv. opatſký, abbatialis.
Abtheilen, v. a. odděliti, poděliti, rozděliti, diſtribuere, dividere, partiri.
Abtheilung, f. oddělenj, podělenj, rozdělenj, diſtributio, diviſio; oddjl, podjl, pars.
Abthun, v. a. ſ. Thun. 1. ſložiti, deponere. 2. shladiti, zkazyti, zruſſiti, abolere, b tollere. 3. vgednati, zprawiti, tranſigere. 4. Einen Miſſethäter abthun, zločince odprawiti, ſupplicio afficere.
Aebtiſſin, f. abatyſſe, abbatiſſa.
Aebtlich, adj. & adv. opatſký, abbatialis.
Abtoben, v. n. wyſápati ſe, wywztěkati ſe, ſ. Toben.
Abtrag, m. odwod, zaprawenj, bezeſſkodj, doſtivčiněnj, náhrada, wynahraženj, zaplacenj, penſio, ſatisfactio.
Abtragen, v. a. odnoſyti, aſportare, ſ. Tragen. Ein Haus abtragen, dům zbaurati, demoliri; Kleider, ſſaty obnoſyti, geſtando deterere; abgetragen, obnoſſený. Eine Schuld, odwéſti, zaplatiti, zaprawiti dluh, ſoluere.
Abtragung, f. odnoſſenj, aſportatio, zbauránj, demolitio; zaplacenj, penſio, ſolutio.
Abträufeln, v. n. kapati, krapěti, ſtillare.
Abtreiben, ſ. Treiben. v. a. 1. odehnati, ſehnati, zahnati; wyhnati, wypuditi. Abtreibende Mittel, počiſſťugjcý, wypuzugjcý lékařſtwj. Gold abtreiben, zlato wyčiſtiti, přečiſtiti. 2. přehnati, vhnati, ſchwátiti. Das abgetriebene Zugvieh, přehnaný, vhnaný, ſchwácený tažný dobytek. —er, m. odpuditel, zahánitel.
Abtreibung, f. odehnánj, zahnánj, wypuzenj, zapuzenj.
Abtrennen, v. a. odpárati, rozpárati; odlaučiti, odpogiti, rozpogiti, ſeparare.
Abtreten, odkročiti, odſtaupiti, ſ. Treten. 1. v. a. Den Abſatz abtreten, podpatek ochoditi. Einen Weg, ceſtu vſſlapati, den Ton, wyſſlapati. Einem ſein Recht, ſein Haus abtreten, někomu ſwého práwa, ſwého domu popuſtiti, poſtaupiti. 2. v. n. odſtaupiti, vſtaupiti. Bey einem abtreten, v někoho ſtaupiti, hoſpodu wzýti, zaſtawiti ſe.
Abtretung, f. odkročenj, odſtaupenj, ſeceſſio, deceſſus, defectio; popuſſtěnj, poſtaupenj, ceſſio.
Abtrieb, m. odehnánj, odhon.
Abtriefen, kapati, ſ. Abträufeln.
18 Abtrinken, v. a. ſ. Trinken, odpiti, vpiti. Eine Schuld abtrinken, dluh odpiti, propiti, wypiti, t. g. pitjm ſy zaplatiti.
Abtritt, m. plur. —te, odſtaupenj, poodſtaupenj, vſtaupenj, ſeceſſio. Vor Gerichte, vſtupek, wyſtaupenj. Abtritt nehmen, poodſtaupiti, wyſtaupiti, na wyſtupnau mjti, excedere. 2. Záſtawka, bey einem Abtritt nehmen, v někoho ſe zaſtawiti, diuertere. 3. Poſtaupenj, ceſſio. 4. Sráč, záchod.
Abtrocknen, v. a. oſuſſiti, vſuſſiti. 2. otřjti, ſetřjti, deſiccare. v. n. oſchnauti, vſchnauti, podeſchnauti, ſicceſcere. Die Blattern ſind abgetrocknet, oſýpky podeſchly.
Abtröpfeln, Abtropfen, ſ. Abträufeln.
Abtrotzen, v. a. wytrucowati, wywzdorowati.
Abtrünnig, adj. & adv. newěrný, odpadlý, poběhlý, alienus. Abtrünnig werden, odpadnauti, odtrhnauti ſe, odwrátiti ſe, ſtrhnauti ſe, deſciſcere. Abtrünnig machen, odcyzyti, odrazyti, odtrhnauti, odwéſti, odwrátiti, abalienare.
Abtrünniger, m. odpadlec, odtrženec, odwrácenec, poběhlec, ſtržek, wýlupek, wypadlec, defector, deſertor, apoſtata.
Aburtheilen, v. a. odſauditi. Abgeurtheilter Rechtshandel, pře odſauzená.
Abverdienen, v. a. odſlaužiti, wyſlaužiti, zaſlaužiti, ſ. Abdienen.
Abvieren, v. a. zčtwerhraniti, čtyrhranné včinit, quadrare. Ein abgevierter Mann, čtwerák, ſchytralý muž, quadratus.
Abvierung, f. čtwerhrannoſt, čtyrhrannoſt, zčtwerhraněnj, quadratio, quadratura.
Abwachen, ſich, v. rec. vbdjti ſe, bděnjm ſe vnawiti, vmdleti.
Abwägen, v. a. ſ. Wägen, odwážiti, rozwážiti, ſwážiti.
Abwälzen, v. a. odwaliti, ſwaliti, deuolvere.
Abwarten, v. a. dočekati, očekáwati; přiſluhowati. Seine Arbeit, ſein Amt abwarten, práce ſwé hleděti, auřad ſwůg pilně wykonáwati, curare, fungi.
Abwärts, adv. dolů; w ſtranu, deorſum.
b Abwartung, f. dočekánj, očekáwánj; přiſluhowánj.
Abwaſchen, v. a. obmyti, odmyti, ſmýwati, ſmýti, vmyti; opláknauti, ſpláknauti, abluere.
Abwaſchbecken, n. vmywadlo, pelvis.
Abwaſchung, f. obmytj, odmytj, ſmýwánj, ſmytj, vmytj, vmýwánj; opláknutj, oplakowánj, ſpláknutj.
Abweben, v. a. dotkati, otkati, vtkati, detexere.
Abwechſeln, 1. v. a. proměniti, změniti. 2. v. n. ſtřjdati ſe.
Abwechſelnd, adj. & adv. proměnný, proměnitedlný, ſtřjdagjcý ſe, změnitedlný, změnný.
Abwechſelung, f. proměna, proměněnj, proměnnoſt, ſtřjdánj, změna, změněnj, permutatio, varietas, viciſſitudo.
Abweg, m. bezceſtj, neſceſtj, rozceſtj, diverticulum; Abwege ſuchen, rozceſtj, vſkoků hledati.
Abwegſam, adj. & adv. zceſtný, devius.
Abwegs, adv. zceſtně.
Abwehen, v. a. odfauknauti, odwáti, sfauknauti, ſwáti.
Abwehren, v. a. zbrániti, zbraňowati, vhágiti, zahágiti.
Abwehrung, f. zabráněnj, zbraňowánj, vhágenj, zahágenj.
Abweichen, od weich, měkký, mollis, 1. v. a. obměkčiti, emollire. 2. v. n. weich werden, obměknauti, změknauti, emolleſcere. Das Abweichen, n. obměkčenj žiwota, běhawka.
Abweichen, od weichen, v. n. odſtaupiti, vchýliti ſe, vhnauti, vſſinauti ſe, decedere, declinare. Im abgewichenen Jahre, pominulého, předeſſlého, lonſkého roku. Sie weichen von einander ab, dělj ſe geden od druhého, rozdjlnj gſau.
Abweichung, f. odſtaupenj, vchýlenj, vſſinutj.
Abweiden, v. a. popáſti, ſpáſti, depaſcere. Abgeweidetes Feld, popaſené, ſpaſené polé pole.
Abweifen, v. a. odwjgeti, ſmotati, ſwjgeti.
Abweinen, v. a. od někoho něco wyplakati, 19 ſich, vplakati ſe. O daß ich das abweinen könnte! ó bych toho mohl oplakati, odplakati.
Abweiſen, v. a. ſ. Weiſen, odehnati, odmrſſtiti, oſlyſſeti.
Abweiſung, f. odehnánj, odmrſſtěnj, oſlyſſenj, reiectio.
Abweiſſen, 1. v. a. objliti, zbjliti, dealbare. 2. v. n. bjlau barwu pauſſtěti.
Abweiſſer, m. bilič.
Abweiſſung, f. bjlenj, objlenj, zbjlenj.
Abweite, f. opodál, obdalekoſt.
Abwelken, 1. v. a. přiſuſſiti, ſwraſkati. 2. v. n. ſwadnauti, ſwraſkati ſe, ſwraſſtiti ſe, vwadnauti, marceſcere.
Abwenden, v. a. odwrátiti, zmjtati; ſich, odwrátiti ſe. Abwendig, adv. & adj. odcyzený, odwrácený; — machen, odcyzyti, odrazyti, odwrátiti.
Abwendung, f. odwrácenj.
Abwerfen, 1. v. a. shoditi, ſmetati, ſtrhnauti, ſwrhnauti. Birnen vom Baume abwerfen, hruſſky ſe ſtromu ſrážeti. Das Joch abwerfen, gho ſwrcy, gha zniknauti. Der Hirſch wirft jährlich ſein Gehörn ab, gelen každoročně rohy ſwrhuge. Dieſe Arbeit wirft wenig ab, tato práce málo wynáſſj, málo vžitku přináſſj. 2. v. n. obahniti ſe, okotiti ſe.
Abweſen, n. Abweſenheit, f. nepřjtomnoſt, abſentia.
Abweſend, partic. nepřjtomný, abſens; — ſeyn, nepřjtomným býti, chyběti, abeſſe.
Abwetzen, a. v. v. a. obrauſyti, vbrauſyti, zbrauſyti, zbřjditi, zoſtřiti, acuendo attenuare; oſſauſtati, atterere.
Abwickeln, a. v. v. a. odwjgeti, ſwjgeti, deuolvere.
Abwiegen, odwážtti odwážiti, ſ. Abwägen.
Abwinde, f. ſwigadlo, ſwigák.
Abwinden, ſ. Abwickeln.
Abwirken, v. a. odetkati, dotkati, detexere; odprawiti, odřjti; dobře wymjſyti, probe ſubigere.
Abwirthſchaften, a. v. v. a. dohoſpodařiti, odhoſpodařiti.
Abwiſchen, v. a. otřjti, ſetřjti, ſmazati, vtřjti, vtjrati.
b Abwittern, v. n. dohřměti, odhřjmati, detonare.
Abwuchern, v. a. wylichwiti, lichwau wyklamati.
Abwürdigen, v. a. opowrhnauti, potupiti, ponjžiti, ſnjžiti.
Abwürgen, v. a. vſſkrtiti, zaſſkrtiti, iugulare.
Abwürzen, v. a. okořeniti, condire.
Abwüthen, v. rec. & n. dowztěkati ſe, wywztěkati ſe.
Abzahlen, v. a. odplatiti, oplatiti, ſplatiti, wyplatiti.
Abzahlung, f. odplata, oplacenj, ſplacenj, wýplata, wyplacenj.
Abzählen, v. a. odpočjtati, wypočjtati, wypočjſti.
Abzanken, v. a. něco wywaditi; — ſich, wywaditi ſe s někým.
Abzapfen, v. a. odtočiti, wytočiti, depromere e dolio; das Waſſer, wodu wypuſtiti, wycediti, ſcediti, ſtáhnauti, detrahere. —ung, f. wytočenj, zceſenj, ſtáhnutj.
Abzäumen, v. a. oduzditi, sl. odklſnati, defrenare.
Abzäunen, v. a. ohraditi plotem; hradbau ſobě oſobiti.
Abzehenden, v. a. deſátek odbyti, sl. odděžmowati.
Abzehren, 1. v. a. ſtráwiti, wyſuſſiti, zhubiti, conficere, tabefacere. 2. v. n. wychřadnauti, wyprahnauti, wyſchnauti, zchřadnauti, zhubeněti, sl. zchudnauti, wyvdnauti, extabeſcere.
Abzehrung, f. 1. ſtráwenj, wyſuſſenj, zhubenj. 2. Eine abzehrende Krankenheit, ſauchotiny, sl. ſuchá nemoc, wychřadnutj, wychřadloſt, wyprahnutj, wyprahloſt, wyſchnutj, sl. wyvdnutj, wyvdloſt, zchřadnutj, zhubeněnj, hubenoſt, tabes, tabitudo, hectica.
Abzeichnen, v. a. nawrcy, naznamenati, poznamenati, wypodobniti, wyznamenati, delineare.
Abzeichnung, f. nawrženj, wypodobněnj, wyznamenánj, delineatio; obraz, podoba, imago, effigies.
20 Abzerren, v. a. rozſápati, roztrhati, ztrhati, deripere.
Abziehen, 1. v. a. odtáhnauti, ſnjti, ſtáhnauti, ſwlécy. a) den Ring, prſten ſnjti, ſtáhnauti, ſtrhnauti; b) die Handſchuhe, rukawice ſwlécy; c) die Stiefeln, boty zauti, wyzauti; d) den Hut, klobauk ſmeknauti; e) ein geladenes Gewehr, nabitau zbraň ſpuſtiti, f) einem etwas abziehen, někomu něco odtáhnauti, ſrazyti, ſtrhnauti, vgjti; g) einen von dem Wege der Tugend abziehen, někoho od ceſty ctnoſti odtrhnauti, odwrátiti, ſwéſti; h) ſich von der Welt abziehen, ſwěta ſe zhoſtiti, od ſwěta ſe odwrátiti; i) das Waſſer von den Wieſen, aus einem Teiche abziehen, wodu z luk ſwéſti, z rybnjka ſpuſtiti, wypuſtiti; k) Wein oder Bier abziehen, wjno aneb piwo ſtočiti; l) Weingeiſt, Brandwein abziehen, winné pálené táhnauti, kořalku, pálené, sl. pálenku páliti, táhnauti; též Blumen, Kräuter abziehen, kwjtj, bylinky aneb zelinky přepalowati, wodku z nich táhnauti; m) einen Bogen abziehen in der Buchdruckerey, arch obtahnauti w tiſkárně; n) das Scheermeſſer, břitwu potáhnauti, zbřiditi. 2. v. rec. ſich abziehen, vtahati ſe, wytáhnauti ſe. a) Das Zugvieh hat ſich abgezogen, tažné hovado ſe vtahalo, wytáhlo; b) der gedruckte Bogen zieht ſich ab, wytiſſtěný arch ſe obtahuge, t. g. na giný papjr barwu pauſſtj; c) eine Suppe mit einem Eye abziehen, poléwku weycem zatřepati. 3. v. n. odebrati ſe, odtáhnauti, odtrhnauti, odgjti. a) Der Feind iſt von der Stadt abgezogen, nepřjtel od měſta odtáhl, odtrhl; b) die Wache iſt abgezogen, ſtráž odtáhla; c) das Geſinde ziehet ab, čeládka odcházý.
Abziehung, f. odtáhnutj, odtaženj, ſnětj, ſnjmánj, ſtáhnutj, ſtaženj, ſtrhnutj, ſtrženj, ſwlečenj, ſwlékánj; odebránj, odtrhnutj, odtrženj, odgitj, ſ. Abzug.
Abzielen, v. n. ſměřowati, zřjti, ſ. Zielen.
b Abzirkeln, v. a. okraužiti, wykraužiti; wyměřiti náležitě.
Abzucht, f. heycuk, ſtoka, cloaca.
Abzug, m. plur. —züge. 1. ſ. Abziehung. Seine Karte gleich in den erſten Abzügen verlieren, hned w prwnjch ſnětjch prohrati. Nach Abzug aller Unkoſten, po ſrážce wſſech vtrat, po ſtaženj wſſeho nákladu. 2. odchod, odgitj, odtáhnutj, odtaženj. Abzug nehmen, odtáhnauti, odtrhnauti. 3. Abzüge im Weinbaue, rozwody. 4. gazýček, gimž ſe ručnice ſpauſſtj, ſ. Abdruck. 5. ſpád, ſtok wody, das Waſſer hat keinen Abzug, woda nemá ſpádu, ſtoku.
Abzugsgeld, n. porážka, ſrážka z peněz, ſ. Abſchoß.
Abzugspredigt, f. rozchodné kázanj, na rozchodnau, na rozlaučenau, oratio ſacra valedictoria.
Abzwacken, abzwicken, v. a. odſſtipnauti, odtrhnauti, vſſtipnauti, vtrhnauti.
Abzwackung, f. vſſtipnutj, vtrhnutj.
Abzwecken, v. n. ſměřowati, zřjti, čeliti.
Abzwicken, v. a. vſſtipnauti, vſſtjpati.
Abzwingen, v. a. odnutiti, wynutiti, exprimere, extorquere.
Accent, m. akcent, přjzwuk; znaménce, znamjnko, praužek, accentus; apex.
Accentuiren, v. a. akcentowati, cum accentu efferre; znamenati, čárkowati, accentu, apice notare.
Acceß, m. od lat. acceſſus, přjſtup.
Acceſſiſt, m. přjſtupnjk.
Accidenz, n. plur. Accidenzien, akcydencý, přjpadnj a negiſtj duchodowé aneb přjgmowé, od lat. accidens, accidentia.
Acciſe, f. poplatek z wěcý prodagných, clo, vectigal rerum venalium; poplatnice, celnice, locus, ubi vectigal ſoluunt.
Accisbar, adj. celný, poplatný.
Acciseinnehmer, m. celnjk, wýběrčj, exactor vectigalis.
Accord, m. ſauzwuk ? ſpoluzněnj, ſrownánj w muzyce aneb w hudbě, conſenſio tonorum; ſmlauwa, vmluwa, pac21tum, pactio; machen, ſmlauwu včiniti, vmluwiti ſe, paciſci.
Accordiren, 1. v. n. dobře spolu znjti, zwučeti, ſrownáwati ſe; ſmlauwu včiniti, vmluwiti ſe, porownati ſe, ſrownati ſe, paciſci. 2. v. a. ſauzwuk ſrownati; porownati, ſrownati něco; powoliti.
Ach, interj. ach! ah! o! heu! ach daß doch @ ó kdyby, ó by, vtinam! o ſi!
Achſe, Axe, f. náprawa, os, oſa v wozu, axis; die Waaren auf der Axe führen, zbožj na woze wézti. 2. hřjdel.
Achſel, f. rámě, rameno, ol. & sl. plece, humerus; paždj, sl. paže, pazucha, ala, axilla. Auf die Achſel nehmen, na rameno, na plece wzýti, unter der Achſel, pod paždjm, pažj; über die Achſel anſehen, někým pohrdati, deſpicere; auf beyden Achſeln tragen, na obau ramenách noſyti, na obě ſtraně býti; auf die leichte Achſel nehmen, nepozorně, lehkomyſně činiti, newſſjmati ſobě něčeho; die Achſeln zucken, ramena krčiti.
Achſelader, f. podpažnj žjla, vena axillaris.
Achſelband, n. náramek, náramenice, armilla.
Achſelbein, n. ramennj koſt, lopatka, ſcapula.
Achſelfleck, m. Achſelfleckchen, n. náramček na koſſili.
Achſelgeſtank, m. prk, ſmrad pod páždj.
Achſelhemd, n. rubáš in Mähren, krátká koſſile bez rukáwu.
Achſelküſſen, n. podramenice.
Achſelſeil, n. náramennj popruh, ſſanda.
Achſelſtück, n. ſ. Achſelfleck.
Achſelträger, m. obogetnjk, fautor vtriusque partis. —inn, f. obogetnice, oběma ſtranám přegjcý.
Achſeltüchlein, n. náramennjk, humerale.
Achſenblech, n. das obere, kačjrek, das untere, ſpodnj plech na náprawě.
Achſengeld, n. wozné clo, vectigal pro plauſtro.
Achſennagel, m. zákolnjk, launek, sl. záoſek, záoſnjk, lunjk, clauus axis.
Achſenring, m. zděř, zděrka, annulus axis.
Achſenſtoß, m. ſ. Stoßring.
Acht, numer. oſm, octo, acht Männer, oſm b mužů, acht Kinder, oſmero djtek; je acht, zu acht, po oſmi, octoni, jeder empfing 8 Pfennig, doſtali po oſmi penězých; der Achte, oſmý, oſmá, oſmé, octauus; zum achten, achtens, po oſmé, octauo; die Acht, oſmička, sl. oſmerka; ein Achter, oſmák, octonio.
Acht, f. Achtung, pozor, pozorowánj, ſſetřenj, haben oder geben, pozor mjti aneb dáti, pozorowati, ſſetřiti, attendere; in Acht nehmen etwas, hleděti něčeho, opatrowati něco, ſtřjcy něčeho, wſſjmati ſy něčeho, curare, rationem habere rei; nimm dich in Acht, dey ſy pozor, hleď ſe, měg ſe na pozoru, ſſetř ſe, warůg ſe, cave; aus der Acht laſſen, nepozorowati, newſſjmati ſobě, za hřbet položiti, zapomenauti na něco.
Acht, ſ. Verbannung, acht, kládba, kletba, prokletj, wypowěděnj, proſcriptio; in die Acht erklären, do achtu, do kládby, kletby dáti, prokleti, proſcribere.
Aecht, echt, adj. prawý, ſprawedliwý, verus, genuinus; adv. prawě, ſprawedliwě.
Achtbar, adj. mnohowážný, honorabilis.
Achte, der achte, adj. oſmý, má, mé, octauus.
Achteck, m. oſmihrannjk, oſmivhelnjk, octangulum; —ig, oſmihranný, oſmivhelný, octangulus.
Achteimerig, adj. oſmiwědernj, sl. oſmiokownj, achteimeriges Faß, oſmerka.
Achtel, n. oſmička, sl. oſmerka, oſmý djl, pars octava, octans.
Achten, v. a. dbáti, pozorowati, ſſetřiti, péči o něco mjti, wſſjmati ſy něčeho, adtendere, rationem habere rei. Ein Miethling achtet der Schafe nicht, nágemnjk nedbá o owce, nemá péče o owce, newſſjmá ſy owec. 2. domnjwati ſe, držeti za —, nadáti ſe, pokládati, ſauditi, zato mjti, æſtimare. Etwas für Gewinn achten, něco za zyſk držeti, pokládati. 3. wážiti, wſſjmati ſobě, æſtimare, hoch, wyſoce ſobě wážiti, geringe, málo ſobě wážiti, nichts, nic ſobě newážiti, nihili facere; die Gefahr achten, 22 wſſjmati ſobě, báti ſe nebezpečenſtwj, timere periculum; die Koſten achten, vtrat ſſetřiti, na autraty hleděti.
Aechten, v. a. do achtu dáti, ſ. Acht, in die Acht ekrklären.
Achtens, adv. po oſmé, octavo.
Achter, m. oſmička, oſmák, sl. oſmerka, octonio.
Aechter, m. d. i. ein Geächteter, do achtu, kládby daný, proklatý.
Achterley, adj. oſmerý, á, é, octo generum.
Achtfach, achtfältig, adj. oſmernáſobný, á, é, octuplus, adv. oſmernáſobně, octuplo.
Achtfüßig, adj. oſminohý, octipes.
Achthalb, adj. indecl. půl oſma; achthalb Kreuzer, půl oſma kreycaru.
Achthalber, m. půloſmák, půl oſma ġroſſe platjcý penjz.
Achthundert, oſm ſet, octingenti; je achthundert, po oſmi ſtech, octingeni; der achthundertſte, oſmiſtý, octingenteſimus; achthundertmal, oſmſetkrát, octingenties; achthunderttauſend, oſm ſet tiſýců, octingenta millia.
Achtjährig, adj. oſmiletý, sl. oſmiročnj, octennis, octo annorum.
Achtlos, adj. bezpozorliwý, nepozorný, neſſetrný, newſſjmawý; adv. —ě.
Achtloſigkeit, f. bezpozorliwoſt, nepozornoſt, neſſetrnoſt, newſſjmawoſt.
Achtmal, adv. oſmkrát, sl. oſem rázů, octies; zum achten Male, po oſmé, sl. po oſmý ráz, octauum; achtmalig, adj. po oſmkrát opětowaný.
Achtmonathlich, adj. oſmiměſýčný.
Achtreihig, adj. oſmiřadý.
Achtſam, adj. bedliwý, pozorný, pozorliwý, pečliwý, ſſetrný, wſſjmawý, curioſus, diligens, ſollicitus; adv. —ě, diligenter.
Achtſamkeit, f. bedliwoſt, pozornoſt, pečliwoſt, ſſetrnoſt, wſſjmawoſt.
Achtſeitig, adj. oſmiſtranný, octagonos.
Achtſpännig, adj. oſmiſpogený, oſmiſpřežený, octojugis.
Achtſtündig, adj. oſmihodinný, za oſm hodin trwagjcý.
b Achttägig , adjec. oſmidennj, octo dierum, octiduus.
Achttheil, oſmička, sl. oſmerka, ſ. Achtel.
Achttheilig, adj. oſmidjlný, octo partium.
Achtundzwanzig, adv. oſmmecýtma, oſm a dwadcet, duodetriginta; —er, oſmmecýtmý, dwadcátý oſmý, duodetriceſimus.
Achtung, f. 1. ſ. Acht, f. 2. wážnoſt, zřetel, ſ. Hochachtung, cultus.
Achtzehen, achtzehn, oſmnáct, oſmnácte, duodeviginti; je achtzehn, po oſmnácti, duodeviceni; der achtzehnte, oſmnáctý, duodeviceſimus; achtzehnmal, oſmnáctekrát, sl. oſemnáct rázů, duodevicies; achtzehnmal hunderttauſend, oſmnácte ſet tiſýců, duodevicies centum millia.
Achtzehner, m. oſmnáctnjk. Achtzehnter Theil, vulgo Achtzehntel, oſmnáctka, oſmnáctá čáſtka.
Achtzig, oſmdeſáte, oſmdeſát, octoginta; je achtzig, po oſmdeſáti, octogeni.
Achtziger, m. oſmdeſátnjk, 80 let ſtarý.
Achtzigerinn, f. oſmdeſátnice, ſtará 80 let.
Achtzigſte, adj. oſmdeſátý, á, é, octogeſimus.
Achtzigjährig, adj. oſmdeſátiletý, octogenarius.
Achtzigmal, adv. oſmdeſátekrát, octogies; achtzigmalig, adj. oſmdeſátekrát opětowaný, octogeſies repetitus.
Achtzigtauſend, oſm tiſýců, octo millia; der achtzigtauſendſte, adj. oſmitiſýcý, octies milleſimus.
Aechzen, v. n. lkáti, vpěti, gemere.
Aechzen, n. lkánj, vpěnj, gemitus.
Acker, m. plur. Aecker, role, rolj, ager; neuer Acker, klučenina, nowina, novale; den Acker bauen, orati, rolj dělati, zděláwati, arare, agrum colere.
Ackerarbeit, f. oránj, polnj djlo, práce, aratio.
Ackerbau, m. orba, worba, dělánj rolj, agricultura.
Ackerbeet, n. záhon, lira.
Ackerbohne, f. polnj bob, ſ. Saubohne.
Ackerdiſtel, f. oſet, ſerratula arvenſis, L. ſ. Schartenkraut.
23 Ackereichel, f. zemſký kaſſtan, sl. zemſký ořech, ſ. Erdnuß.
Ackerfeld, n. poplužj, dědina, worné pole, rolj, sl. oracyna, aruum.
Ackergeld, n. Ackerzins, m. činže, plat od rolj, agraticum. 2. Ackerlohn, mzda za oránj, worné.
Ackerhuhn, n. korotew, sl. kuroptwa, perdix, ſ. Feldhuhn, Rephuhn.
Ackerkamille, f. pſý rmen, pſý kopr, anthemis aruenſis, L.
Ackerklette, f. lupen menſſj, řepjk, lappa minor.
Ackerknecht, m. oráč, pacholek; Kleinknecht, pohůnek, ſeruus ad aratrum.
Ackerknoblauch, m. planý čeſnek, allium vineale, L.
Ackerkohl, m. planá kapuſta, plané zelj, lapſana communis, L.
Ackerkrebs, m. ſſtjr, ſ. Erdgrille, Werle.
Ackerland, n. worná země, ſ. Ackerfeld.
Ackermann, Ackersmann, m. oráč, ol. ratag, rolnjk, lhotnjk, arator, agricola.
Ackermännchen, n. konipáſek, třaſořjtek, motacilla.
Ackermiſt, m. mrwa, hnůg, fimus.
Ackermohn, m. řepjček, ſtarček, agrimonia eupatoria.
Ackermünze, f. planá máta, planý poleg, sl. planá polagka, mentha arvenſis, L. 2. kocurnjk, meduňka, sl. medunice, meliſſa nepeta, L.
Ackern, v. a. orati, přeoráwati, rozoráwati, arare; das Ackern, n. oránj, aratio.
Ackerraute, f. polnj rauta, rutka, fumaria, ſ. Erdrauch.
Ackerrettig, m. ohnice, raphanus raphaniſtrum, L. ſ. Hederich.
Ackerſcholle, f. hruda, gleba, ſ. Erdſcholle.
Ackerſchwertel, m. koſatec, mečjk, gladiolus communis, L. ſ. Schwertel.
Ackerſenf, m. ohnice, ſinapis arvenſis, L. ſ. auch Ackerrettig.
Ackervieh, n. plužný dobytek, pecus ad aratrum.
Ackervogt, m. hágič pole, sl. lhotař, ſ. Flurſchütz.
b Act, m. od lat. actus , gednánj, konánj w komedyi.
Acten, plur. od lat. acta , wſſeliké ſpiſy; gerichtliche, práwnj, ſaudnj ſpiſowé, acta forenſia.
Actenbehältniß, n. ſpiſowna.
Action, f. z franc., bitwa, půtka, pugna.
Activ, adj. čerſtwý, způſobný, alacer, vegetus; adv. —ě, alacriter; Activ-Schulden, penjze zapůgčené, dluh v někoho, pecuniæ creditæ.
Activität, f. čerſtwoſt, způſobnoſt, alacritas.
Adam, m. Adam, Adamus, der alte, ſtarý Adam, Bibl. přirozené žádoſti.
Adamchen, n. Adámek.
Adamit, m. Adamnjk, Adamita.
Adamsapfel, Adamowo gablko, pomum Adami.
Adamsbiſſen, m. ohryzek w krku, ſ. Kröbs.
Addreſſe, f. nápis, přjpis liſtu, inſcriptio.
Adel, m. der Adelſtand, vrozenoſt, vrozený aneb zemanſký ſtaw, zemanſtwj, ſſlechta, ſſlechtictwj, nobilitas generis. 2. die Würde und Hoheit der Seele, hodnoſt a wzneſſenoſt duſſe, ſſlechetnoſt, wywýſſenoſt, nobilitas. 3. Mehrere adeliche Perſonen, zemanſtwo, ſſlechtictwo, panſtwo, wládyctwo, nobiles, nobilitas. 4. Er iſt von Adel, geſt vrozeného ſtawu, zemanſkého rodu. Ein alter Adel, ſtarožitný rod.
Adelig, adj. vrozený, zemanſký; von adeliger Geburt, zemanſkého rodu, vrozenec, ſſlechtic, wládyka, zeman. 2. ſtatečný, vdatný, nobilis, generoſus, nobili genere; adv. zemanſky, po zemanſku, ſtatečně, vdatně.
Adeln, v. a. w ſtaw vrozený powýſſiti; ſſlechtiti, vſſlechtiti. Seine Sitten adeln ihn, geho mrawy ſſlechtj ho.
Adelsbeere, f. břekyně, ſ. Arlesbeere.
Adelsbrief, m. liſt ſwobody, liſt zemanſký, diploma nobilitatis.
Adelſtand, m. ſ. Adel.
Adept, m. Alchymiſta, zlatoděg ?
Ader, f. plur. die —n, žjla, vena; Blut24ader, krewnj žjla, arteria. Spannader, ſuchá žjla, nerw, neruus. Ader laſſen, ſchlagen, žjlau puſtiti, pauſſtěti, sl. žjlu ſekati, venam ſecare. 2. des Waſſers, wodnj žjla, Holzes, dřewná žjla, Erzes, rudnj žjla, vena.
Aderbinde, Aderlaßbinde, f. obwazek na žjlu, sl. powigáček.
Aederchen, Aederlein, n. žilka, žilčička, žilečka, venula.
Aderhäutchen, n. žilkowatá mázdřička na lůžku, chorion.
Adericht, äderig, adj. žilnatý, žilowatý, žilowitý, venoſus.
Aderkropf, m. naběhlá žjla, naběhlina, varix, ſ. Krampfader.
Aderlaß, m. Aderlaſſen, n. pauſſtěnj žjlau, žjly ſekánj.
Aderlaßeiſen, Aderlaßſchnepper, puſſťadlo, puſſťádko, phlebotomus.
Aedern, v. a. žilkowati, žjlami naſtrogiti.
Aderſchlag, m. puls, bitj žjly, pulſus arteriæ.
Adieu, z franc. à Dieu, měg ſe, měgte ſe dobře, s Pánem Bohem, vale, valete.
Adjunkt, m. z lat. adiunctus, adjunkt, připogený. Adjunktur, f. adiunctura, připogenſtwj.
Adjungiren, v. a. z lat. adiungere , připogiti ku pomocy.
Adler, m. orel, aquila mas, orlice, aquila femella; junger, orljče, orljček, orličátko, pullus aquilæ; Adlerchen, n. dim.
Adler-, Adlers-, orličj, orlowý, aquilinus, ku přjk. Adlerkraut, orličj kapradj, pteris aquilina. Adlerorden, orlowý řád, ordo equeſter aquliæ. Adlersbeere, ſ. Arlesbeere. Adlersblume, ſ. Akeley. Adlersnaſe, orličj nos, ſ. Habichtnaſe. Adlerſtein, orličj kámen, aëtites.
Adminiſtriren, v. a. z lat. adminiſtrare, přiſluhowati. Adminiſtration, přiſluhowánj. Adminiſtrator, m. přiſluhowatel.
Admiral, m. neywyšſſj zpráwce lodj, admirál .
Admiralität, f. neywyšſſj zpráwa aneb řiditelſtwj lodj, admirálſtwj.
Adonis-Blume, f. Adonis-Röschen, n. polbnj růžička, hořká tráwa, sl. ſlepý mák, adonis, L.
Adoptiren, v. a. od lat. adoptare , za wlaſtnj wzýti, přigjmati.
Advent, m. adwent, přjchod, přjſſtj, aduentus. Advents-, adwentnj, ku přjk. Adventsſonntag, adwentnj neděle.
Advocat, m. aduocatus, adwokát, práwnj přjtel, záſtupce pře. Advocatur, f. adwokátſtwj, vřad adwokáta. Advociren, zaſtáwati.
Aebicht, na ruby, ſ. abicht.
Aed— ſ. Ad—, Aeh— ſ. Ah— u. ſ. f.
Aëroſtat, m. powětrná kaule aneb mjč, machina aëroſtatica, ſ. Luft-Ball.
Affe, m. opice; das Männchen, opičák, ſimius; Aeffinn, opice, ſimia; Aeffchen, n. opička, opičátko, ſimiolus, ſimiola. Einen Affen drehen, někoho za noſem woditi. Affen ausnehmen, blázniwě činiti.
Affen-, opičj, ku přjkl. Affengeſicht, opičj twář, (w poſměchu, opice); Affenliebe, opičj láſka; Affennaſe, opičj nos, pleſkonoſý, naſus ſimus.
Aeffen, v. a. nezpůſobně a nepřjſluſſně náſledowati; 2. z někoho ſobě poſměch, poſměſſky, ſſaſſky dělati, poſmjwati ſe, illudere alicui.
Affect, m. wáſſeň, náružiwoſt, affectus.
Afholder, m. chebdj, opulus.
Afrika, f. Genit. Afrika’s, někdy Afrikens, Afryka, Africa. Afrikaner, m. Afrykán, Afer, —rinn, f. Afrykánka; Afrikaniſch, adj. afrycký, afrykánſký, africanus.
Afruſch, brotan, Abrotanum, ſ. beſſer Stabwurz.
After, zaſtaralá præpoſ. po- za- wyznamenáwagjcý, gjžto ſe nynj toliko w ſpogenj s ginými ſlowy vžjwá, ku přjk. Aftergeburt, co po porodu přicházý, lůžko. Afterbier, zadnj piwo, patoky. Aftergetraide, zadnj, ſſpatněgſſj obilj, sl. pozadek. Afterliebe, neprawá láſka.
After, m. řit, zadek, podex.
Afterbürde, f. Aftergeburt, ſ. Nachgeburt.
Afterbürge, m. druhý rukogmě, præs, vas ſecundarius.
25 Afterdarm, m. zadnj ſtřewo, konečnjk.
Afterheu, m. otawa, foenum chordum, ſ. Grummet.
Afterkind, n. djtě na ſyrobu narozené, pohrobek, ſyrůbě, poſthumus.
Afterpapſt, m. neprawý papež, pſeudopapa.
Afterrede, f. nářek, pomluwa; Afterreden, nařknauti, pomlauwati, sl. potwořiti, ſ. Verläumden.
Age, f. pazdeřj, flocci; plewy, auhrabky.
Agende, f. kniha pořádku, Agenda.
Agiren, v. a. w komedyi hrát; předſtawowat.
Aglarkraut, n. Stachelkraut, gehlice, gehlička, collect. gehličj, onomis ſpinoſa, L. ſ. Hauhechel.
Aglaſter, ſtraka, ſ. Aelſter.
Agley, f. orljček, gaternjk. ſ. Akeley.
Agreſt, m. z lat. agreſta , kyſelá mjza; plané wjno; anġreſſt, omphacium.
Agrimone, f. řepjček, ſtarček, agrimonia.
Agtſtein, m. akſſteyn, electrum, ſ. Bernſtein.
Ah, interj. ah, ach, ah! Aha, aha, oha, aha!
Aehern, adj. měděný, aheneus.
Ahlbaum, m. ſtremcha ſtřemcha , prunus padus, L.
Ahle, f. ſſjdlo, ſubula. Ahlenmacher, —ſchmid, m. ſſidlař, ſubularius.
Ahlkirſche, f. der Baum, ſtřemcha, die Frucht, ſtřemſſalky, prunus padus, ſ. Vogelkirſche.
Ahm, f. wědro, sl. okow, amphora. Aemchen, n. wědérko, wěderce, sl. okůwek, okowček, ſ. Eimer.
Ahmen, v. a. náſledowati, ſ. Nachahmen.
Ahmen, Ohmen, v. a. prázdný ſud měřiti.
Ahmig, ohmig, adj. wědernj, okowný, ku přjk. zweyahmig, dwauwědernj.
Ahn, m. ſtarý otec, děd, dědek, dědeček.
Ahne, f. ſtará matka, bába, babička.
Ahnen, plur. Voreltern, ſtařj předkowé, maiores.
Ahnden, ahnen, 1. v. a. předcýtiti, tuſſiti, præſagire. Mir ahndet etwas Böſes, předcýtjm něco zlého. 2. v. a. kárati, mſtjti, vlciſci, vindicare. Ahndung, f. 1. předcýtěnj, præſagium. 2. káránj, mſta, treſt.
Ahnenprobe, f. důkaz zemanſtwj z počtu předků.
b Ahnenſtolz, m. hrdoſt pro ſtarožitnoſt rodu.
Ahnentafel, f. regiſtřjk rodu.
Ahnfrau, f. babička, ſtará panimáma.
Ahnherr, m. dědeček, ſtarý pantáta.
Aehnlich, adj. podobný, ſimilis, faſt ähnlich, nápodobný, ſehr, přepodobný; adv. podobně, nápodobně, ſimiliter. Er ſieht ſich nicht mehr ähnlich, giž ſobě nenj podobný. Aehnlichen, v. n. podobiti ſe, připodobňowati ſe. Aehnlichkeit, f. podoba, podobnoſt, ſimilitudo.
Ahorn, Ahornbaum, m. gawor, acer pſeudoplatanus, L. ein kleiner, gawůrek, gaworček.
Ahornen, von Ahornbaum, adj. gaworowý.
Aehre, f. klas. Aerchen, n. kláſek; Aehren bekommen, klaſy pauſſtěti, metati ſe; das Korn fängt an in die Aehren zu ſchieſſen, es geht in die Aehren, žito ſe začjná metati, wymetá ſe, ſpicari, ſpicas emittere. Aehren leſen, ſammeln, klaſy zbjrati. Aehrenleſe, f. zbjránj klaſů, paběrkowánj, ſpicilegium. Aehren, adj. klaſowý, z klaſů, ſpiceus; ku přjk. Aehrenkranz, klaſowý wěnec, pletenec z klaſů.
Aehrenmonath, klaſowý měſýc, Srpen.
Aehrig, adj. klaſatý, klaſowitý, ſpicoſus.
Aelſter, f. ſtraka, coruus pica, L. Aelſterneſt, ſtračj hnjzdo.
Aelſterauge, n. kuřj oko, ſ. Hühnerauge.
Aelſterſpecht, m. ſtrakopaud, picus.
Akademie, f. wyſoká ſſkola, Akademia, vniverſitas literarum, academia.
Akeley, f. orljček, gaternjk, aquilegia, L. 2. bělice, ryba, ſ. Ukeley.
Alant, m. 1. ryba, hlawáč, hlawatice, capito fluuiatilis, 2. bylina, oman, inula, aneb inula helenium, L. Alant-bier, —wein, omanowé piwo, wjno.
Alaun, m. kamenec, ledek, alumen; Alaunartig, adj. kamencowý, kamencowitý, ledkowý, ledkowatý, aluminoſus.
Alaunen, v. a. kamencowati, ledkowati, ledkem napuſtiti.
Alaunerde, f. kamencowitá, ledkowatá země.
Alaunerz, n. kamencowá, ledkowá ruda.
Alaungärber, m. girchář, sl. kordowánjk.
26 Alaungeiſt, ledkowá woda, ſpiritus aluminis.
Alaunzucker, m. kamencowý, ledkowý cukr, aneb cukrowý kamenec, ledek.
Albe, Albule, f. ryba, bělice, albula.
Alber, f. Alberbaum, m. bjlý topol.
Albern, adj. hlaupý, nemaudrý; proſtý, ſproſtý, poſſetilý, ſproſtý ſproſtný , ſtolidus; adv. —ě. Ein alberner Menſch, hlupák, hlupec, hlupoň.
Albernheit, f. hlaupoſt, hlupſtwj, poſſetiloſt, proſtoſt, ſproſtnoſt, ſtoliditas.
Albus, m. bjlý penjz, ġroš, albus, albus.
Alchemille, f. ſtřjbrnjk, alchemilla.
Alchymie, f. alchymie, čiſtnářſtwj, zlatoděgſtwj ? alchymia.
Alchymiſt, m. alchymiſta, čiſtnář, zlatoděg ?
Alefanzerey, f. bláznowé fraſſky, ſſprymy, nugæ. 2. zchytraloſt.
Alet, ryba, ſ. beſſer Alant.
Alkove, f. Alkoven, m. komňata, lehacý komůrka, zotheca, alcova.
All, aller, alle, alles, wſſecek, wſſecken, wſſecka, wſſecko, wſſe, vulgo wſſechen, wſſechna, wſſechno, omnis, quisque; alle beyde, oba, obadva, vterque, ambo; vor allen Dingen, předewſſjm; ohne alle Barmherzigkeit, bezewſſeho miloſrdenſtwj. 2. každý, quisque, ſingulus; alle Tage, každý den, každého dne, quotidie, ſingulis diebus; alle fünf Jahre, každých pět let, každého pátého roku, quinto quoque anno; alle drey Stunden, každau třetj hodinu, každé třetj hodiny. 3. celý, á, é, weſſkeren, weſſkera, weſſkero, alle Welt, celý ſwět, weſſkeren ſwět, vniuerſus mundus; alles Böhmen, celé Čechy, weſſkera česká země. 4. konec, po wſſem, der Wein iſt ſchon all, giž geſt po wjně; es iſt ſchon alles, giž geſt po wſſem, jam eſt finis; bey alle dem, nicméně, nihilominus.
Allbereits, adv. giž, iam.
Allda, alldort, adv. tam, tamto, ibi, illic.
Alldieweil, conj. poněvadž, quia.
Allein, adv. w čeſſtině adj. ſám, a , o, ſamý, á, é, ſamotný, ſolus. Gott allein weis es, ſám Bůh to wj; allein Gott die Ehbre, ſamému Bohu čeſt; er iſt gern allein, rád geſt ſám, ſamotný; das Kind kann noch nicht allein gehen, djtě geſſtě nevmj ſamo choditi; den Wein allein trinken, ſamé wjno pjti, merum vinum bibere; er allein, on ſám gediný, vnus ille; adv. ſamotně, oſamotě, gediné, gen toliko, tantummodo ſolum. Allein, conj. ale, než, wſſak, verum, ſed, autem. 2. Nicht allein ich, ſondern auch du, negen, netoliko gá, ale y ty.
Alleinig, adj. ſamotný, ſamogediný, ſolus, vnicus, adv. ſamotně.
Allemal, adv. wždycky, pokaždé, každého čaſu, po wſſe čaſy, ſemper, omni tempore; allemal wenn, kdykoli, quotiescunque; es kamen allemal zwey, einer, po dwau, po gednom přicházeli, bini, ſinguli venerunt; allemal am ſechſten Tage, w každý ſſeſtý den, ſexto quoque die. 2. giſtě, owſſem, nepochybně, certo.
Allenfalls, adv. ſnad, kdyby, geſtližeby, pokudžby, forte, ſi forte.
Allenthalben, adv. onde y onde, paſſim, wſſudy, vbique; allentahalben her, odewſſad, vndique; allenthalben hin, na wſſe ſtrany, quoquouerſus.
Allerchriſtlichſt, adj. neykřeſťanſſtěgſſj.
Allerdings, adv. arcy, owſſem, naſkrze.
Allerdurchlauchtigſt, adj. neygaſněgſſj, neyoſwjceněgſſj, illuſtriſſimus, ſereniſſimus.
Allererſt, adv. teprw nynj, toliko, gen nynjčko, nunc demum, tantum modo.
Allergnädigſt, adj. neymiloſtiwěgſſj, clementiſſimus, adv. neymiloſtiwěgi.
Allerhand, adj. ſ. allerley.
Allerheiligen (Tag), wſſech ſwatých, (den, ſwátek), (dies) omnium ſanctorum.
Allerheiligſt, adj. neyſwětěgſſj, ſanctiſſimus; das Allerheiligſte, ſwatyně ſwatých.
Allerhöchſt, adj. neywyšſſj, neywywýſſeněgſſj, ſwrchowaný, neyſwrchowaněgſſj, omnium ſummus; der allerhöchſte Gott, neywyšſſj, neyſwrchowaněgſſj Bůh; Allerhöchſt-Dieſelben, Geho Gaſnoſt, Wywýſſenoſt.
27 Allerley, adj. wſſeliký, omnis generis; wſſeligaký, rozličný, rozmanitý, varius.
Allerley, n. wſſelico, mjſſenina, farrago.
Allerleygewürz, n. nowé kořenj, wſſeho kořenj chuť.
Allerliebſt, adj. ze wſſech neymilegſſj, přemilý, roztomilý, longe dilectiſſimus; neyvmilowaněgſſj, ſumme amabilis; adv. přemile, roztomile, přewýborně, præclare, præſtantiſſime; am allerliebſten, neyraděgi, neywjce, omnium libentiſſime.
Allermaſſen, adv. owſſem, docela, vplně, ſ. gänzlich; conj. poněvadž, ſ. weil.
Allermeiſt, adv. na wětſſjm djle, z wětſſj čáſtky, neywjce, obzwláſſtně, potiſſimum; adj. die allermeiſten, na wětſſjm djle, z wětſſj čáſtky, plerique.
Allernächſt, adv. neybljž, neybljžegi, proxime.
Allerſeits, adv. ze wſſech ſtran, weſpolek.
Allerunterthänigſt, adj. neyponjženěgſſj, adv. neyponjženěgi.
Allerwärts, adv. ſ. Allenthalben.
Allerwegen, ſ. Allewege.
Allerſammt, wſſickni ſpolu, ſpolečně, weſpolek.
Allewege, adv. wſſudy, vbique; wždycky, vſtawičně, ſemper; docela, naſkrze, owſſem, omnio, vtique; teprw nynj.
Alleweile, adv. gen nynj, teprw nynjčko, w tu chwjli, tantum nunc, modo.
Allezeit, adv. wždy, wždycky, pokaždé, pořád, každého čaſu, ſemper, omni tempore.
Allgegenwart, f. wſſudybytnoſt, wſſudypřjtomnoſt, omnipræſentia.
Allgegenwärtig, adj. wſſudybytný, wſſudypřjtomný, vbique præſens.
Allgemach, adv. polehaučku, pomaličku, pomalu, poznenáhla, paulatim.
Allgemein, adj. wſſeobecný, vniuerſus; wſſem společný, obecný, omnibus communis. Allgemein machen, wůbec rozhláſyti, vulgare, allgemein werden, wůbec rozhláſſenu býti, zobecněti, vulgari.
Allgemeinheit, f. wſſeobecnoſt.
Allgewaltig, adj. wſſemocný, wſſemohaucý.
Allgut, n. wſſedobr, bonus Henricus.
Allgütig, adj. wſſedobrý, omnium optimus.
b Allhier, adv. tady, tu, tuto, zde, hic; allhieſig, adj. zdegſſj, huias.
Alljährlich, adj. každoročnj, adv. každoročně, quotannis.
Allmacht, f. wſſemohaucnoſt, omnipotentia; Allmachtshand, ruka wſſemocná, wſſemohaucý, manus omnipotens; Allmächtig, adj. wſſemocný, wſſemoha, wſſemohaucý.
Allmählig, adv. pomalu, ſ. Allgemach.
Allodial, adj. zpupný, wlastnj. Allodialgut, zpupný, wlaſtnj statek.
Allermannsharniſch, m. bylina dewatero oděnj nazwaná, allium Victorialis.
Allſachte, adv. welmi ztěžka, potichaučku.
Allſehend, adj. wſſewidaucý; das allſehende Auge Gottes, wſſewidaucý oko Božj.
Alltägig, alltäglich, adj. každodennj, powſſednj, wezdegſſj, wſſednj, quotidianus; obyčegný, obecný, běžný, vulgaris; adv. každodenně, wſſedně, obecně, běžně.
Alltags-, idem. Alltagskleid, raucho na každý den, každodennj, powſſednj, wſſednj; Alltagsheiliger, wſſednj, obyčegný ſwatý.
Allvermögend, adj. wſſemohaucý.
Allvermögenheit, f. wſſemohaucnoſt.
Allwaltend, adj. wſſeřjdjcý, wſſjm wládnaucý, přemocný, wſſemohaucý.
Allweiſe, adj. přemaudrý, wſſemaudrý.
Allweisheit, f. neywyšſſj maudroſt, wſſemaudroſt, ſumma ſapientia.
Allwiſſend, adj. wſſewědaucý, wſſewědomý.
Allwiſſenheit, f. wſſewědaucnoſt, wſſewědomoſt.
Allwo, adv. kde, kdežto, vbi.
Allzu, adj. přjliš, přjliſſně, náramně, welmi, tuze, nimis, nimium; allzubald, přjliš brzo, welmi ſkoro; allzugroß, přeweliký, přjliš weliký; allzuſehr, přewelice, přjliš, tuze welice, náramně.
Allzugleich, ſpolu, ſpolečně, weſpolek.
Allzumal, wſſickni weſpolek, vniuerſi.
Almanach, m. almanach, kalendář, minucý.
Almer, f. almara, almárka, sl. armara, armárka, armarium.
Almoſen, n. almužna, eleemoſyna. Almoſenamt, —pflege, almužnictwj, almuž28nj auřad. Allmoſenbüchſe, —kaſten, —ſtock, almužnice, pokladnice. Almoſengeld, almužna. Almoſenier, Almoſenpfleger, almužnjk, eleemoſynarius.
Aloſe, Alſe, Elſe, f. gelec, ges, geſen, ryba.
Alp, m. morás, můra, ephialtes, incubo.
Alpen, f. Alpengebürge, wyſoké hory, alpes.
Alpfuß, m. Alpkreuz, n. pětihranjk, ſignum Pythagoricum, pentalpha.
Alphabet, n. abeceda, alphabetum.
Alphabetiſch, adj. abecednj, alphabeticus; adv. podlé Abecedy, ordine alphabetico.
Alprauch, m. rutka, ſ. Erdrauch.
Alpraute, f. ſ. Aberraute.
Alpſchoß, m. hromowý kámen, belemnites.
Alraun, m. mužjk, atropa mandragora, L.
Als, conj. 1. když, gakž, vt, cum, vbi; ich freute mich, als ich hörte, zradowal ſem ſe, když aneb gakž ſem ſlyſſel; als der Vater kam, když, gakž otec přiſſel. 2. než, nežli, quam, ich habe es eher gehört, als du, dřjw ſem to ſlyſſel, než ty, aneb nežli ty, den Tag vorher, als ich ihn geſehn habe, den předtjm, než ſem ho viděl. 3. gako, gakoby, tanquam, ac, ac ſi, er redet davon, als von einer eiteln Beſchäftigung, mluwj o tom, gako o něgaké marné prácy; als wenn ich nichts wüßte, gakobych nic newěděl. 4. ſowohl, als auch, gak, tak, cum, tum, et, et, ſowohl die Kleinen, als auch die Groſſen, gak malj, tak y welicý. 5. ſo — als, ačkoli přjliš, ač práwě tuze, ač welmi, ſo geizig als er iſt, ſo gab er doch dieſmal, ačkoli přjliš, ač welmi ſkaupý geſt, předce tenkrát dal. 6. Gakož, gakožto, vt, als da ſind, gakož gſau. 7. Gelikož, geſſto, quippe, vtpote, als der (welcher) wohl wußte, gelikož aneb geſſto dobře wěděl. 8. leč, lečby, niſi, excepto, Niemand weiß es, als du, žádný newj, leč ty, nemo ſcit, excepto te. 9. Mjſto ſo, tedy, tak tedy, ku přjk. Nachdem wir vernommen, als haben wir nicht unterlaſſen, když ſme porozuměli, tedy ſme nepominuli, nezanedbali, aneb: b wyrozuměwſſe nepominuli ſme. 10. Als ob, als wenn, aneb gleich als ob, gleich als ob, gleich als wenn, gakoby, quaſi, tanquam. 11. Als ſonſt, anťby, ſyceby, ſecus. 12. Sobald als, gak mjle, gak náhle, ſimul ac, cum primum.
Als, Alſe, gelec, ſ. Aloſe.
Alsbald, alſobald, 1. conj. gakmile, gaknáhle, ſimul ac, cum primum. 2. adv. hned, hnedky, w okamženj, ſtatim, illico.
Alsdann, alsdenn, adv. tehdáž, tehdy, tum, tunc. Alsdann erſt, teprw tehdy, tu teprw, tum demum.
Alſo, conj. tak, a tak, tedy, ita, ſic, ergo.
Alſobald, ſ. Alsbald. Alſofort, pořád, continuo; y hned, protinus, ſtatim.
Aelſter, f. ſtraka, pica. Aelſterauge, n. ſ. Hühnerauge. Aelſternest, ſtračj hnjzdo. Aelſterſpecht, m. ſtrakopaud, picus.
Alt, adj. älter, älteſte, ſtarý, á, é, ſtarſſj, neyſtarſſj, ſenex, vetus, antiquus. Wie alt iſt er? gak ſtarý geſt? Ich bin zwanzig Jahr alt, dwadcet let mám, dwadceti let gſem ſtarý. Das Kind iſt noch nicht acht Tage alt, to djtě geſſtě nemá oſm dnj, geſſtě nenj oſm dnj ſtářj, ſtáro. Wer iſt unter uns der älteſte? kdo z nás geſt neyſtarſſj? 2. dlauhotrwagjcý, letitý, annoſus, antiquus, ku př. eine alte Eiche, ſtarý dub; alte Bücher, ſtaré knihy. 3. wěkem ſeſſlý, dlauhowěký, ætate provectus, ſenex. Ein alter Mann, ſtarý člowěk, ſtařec, ſtarček, ſtareček, kmet. Eine alte Frau, ein altes Weib, ſtará žena, ſtařena, ſtařice, baba, babička, babka, anus. Alte Leute, ſtařj lidé. Auf meine alten Tage, na má ſtará kolena. Přjſlowj: Jung gewohnt, alt gethan, čemu přiwykneš w mladoſti, budeš činiti w ſtaroſti. Alt werden, ſtarnauti, sſtarati ſe, wěkem ſcházeti, ſeneſcere; wetſſeti, zwetſſeti, ſcházeti, veteraſcere. Alter, ſtarec, ſtarček, ſtareček. Alte, ſtařena, ſtařice, babička, babice. Die Alten, ſtařj, ſtarcowé, předkowé, veteres, priſci. 4. ſtarobylý, ſtarodáwnj, ſtarožitný, 29 vetus, antiquus, priſcus. Ein alter Freund, ſtarobylý přjtel, veteranus amicus. Ein alter Haß, ſtarodáwnj nenáwiſt. Ein alter Aberglaube, ſtará, zaſtaralá powěra. 5. nenowý, vetus, vetuſtus. Ein alter Hut, ſtarý klobauk. Ein alter Wein, ſtaré wjno. 6. býwalý, předeſſlý. Der alte Pfarrer, býwalý farář. Das alte Teſtament, ſtarý zákon. Alte Zeiten, předeſſlj čaſowé. 7. zaſſlý, antiquus, obſoletus. Alte Wörter, zaſſlá, zaſtaralá ſlowa. 8. ſeſſlý, ruinoſus, ku přjk. Ein altes Gebäude, ſeſſlé ſtawenj. 9. wetchý, vetuſtate detritus, alte Kleider, wetché ſſaty. 10. Etwas alt, obſtarný, obſtarožný, přjſtarý, ſ. ältlich. 11. Sehr alt, přeſtarý, lety přebraný, ſtaroletý, wěkowitý.
Altan, m. Altane, f. altán, pawlač, wýkuš.
Altänchen, n. altánek, altáneček, pawláčka.
Altar, m. oltář, obětnice, poſwátný ſtůl, altare, ara. Altärchen, Altärlein, n. oltářjk, oltářjček, arula. Das Sacrament des Altars, ſwátoſt oltářnj, ſacramentum altaris, euchariſtia.
Altar-, adj. oltářnj; Altardiener, oltářnj ſlužebnjk. Altarkerzen, oltářnj swjčky. Altartuch, oltářnj přjkrow.
Altariſt, m. oltářnjk, altariſta.
Altbacken, adj. altgebacken, ſtaropečený, twrdý.
Altdeutſch, adj. ſtaroněmecký, adv. ſtaroněmecky, po ſtaroněmecku.
Aelteln, v. n. ſtarnauti, ſtařinau páchnauti.
Alten, v. n. ſtarnauti, ſ. Altern.
Alter, m. ſtarec, ſtareček, ſenex.
Alter, n. wěk, ſtářj, léta žiwobytj, ætas, æuum. Sein Alter zubringen, wěk tráwiti, ætatem agere, tranſigere. Ich bin in dem Alter, daß @. w takowém gſem wěku aneb ſtářj, že @. Wir ſind gleiches Alters, von gleichem Alter, gſme gednoho ſtářj, w gednom ſtářj, gednowěcý, wrſtewnjcy, ſumus coætanei.. coætanei. Er iſt in meinem Alter, geſt w mém ſtářj, mého wěku. Das goldene Alter, zlatý wěk, ætas aurea. 2. ſtarý wěk, ſtaroſt, ſeſſloſt b wěku, ſenectus. Es iſt ein beſchwerliches Ding um das Alter, ſtaroſt nenj radoſt, ale žaloſt. Das Alter iſt mürriſch, ſeſſloſt wěku geſt newrlá, t. g. ſtařj lidé mrzutj.
Aelter, adj. comp. ſtarſſj, maior natu. 2. antiquior, vetuſtior.
Alteration, f. z lat. alteratio , proměna; zhrozenj, rozzlobenj ſe.
Aeltermann, m. plur. Aelterleute, ſtaroſta, ſtarſſj, cechmiſtr.
Aeltermutter, f. prababa, proavia.
Altern, v. n. sſtarati ſe, ſeneſcere.
Aeltern, ſing. car. rodičowé; ſtarſſj; parentes, natu maiores.
Aelternlos, adj. oſyřalý, bez rodičů.
Alterniren, z lat. alternare , proměňowati, změňowati, ſtřjdati.
Alterthum, n. ſtarý wěk, ſtarobyloſt, ſtarožitnoſt, antiquitas.
Aeltervater, m. praděd, pradědek, proavus.
Aelteſte, adj. ſuperl. ſ. alt. 2. ſubſtant. ſtaroſta, ſtarſſj, ſtárek.
Altflicker, m. prták, weteſſnjk.
Altgeſell, m. ſtarſſj towaryš, ſtárek, bey den Bräuern, podſtarſſj.
Altgläubig, adj. ſtarowěrný, ſtarowěrſký; adv. ſtarowěrſky, po ſtarowěrſku.
Altgläubiger, m. ſtarowěrec.
Althee, f. wyſoký ſléz, althea, ſ. Eibiſch.
Altklug, adj. maudrý gako ſtarý; adv. altklug thun, maudře ſobě počjnati, gako ſtarý.
Altlapper, m. prták, weteſſnjk, ſ. Altflicker.
Aeltlich, adv. obſtarný, obſtarožný, přjſtarý, vetulus; adv. obſtarně, obſtarožně.
Altmilchen, adj. ſtarodogný, altmilchene Kuh, ſtarodogná kráwa.
Atmodiſch, adj. ſtaromódný, á, é; adv. po ſtaré módě, podlé ſtaré módy.
Altmutter, f. ſtará matka, bába, babička.
Altputzer, Altreiß, m. weteſſnjk.
Altſtadt, f. ſtaré měſto, vrbs vetus; Altſtädter, adj. ſtaroměſtſký.
Altteſtamentlich, adj. ſtarozákonnj.
Altvater, m. ſtarý otec, děd, dědek, auus. 2. Patryarcha, arcyotec, patriarcha.
Altväteriſch, adj. ſtarobylý, ſtarodáwnj, ſta30rožitný, priſcus, adv. po ſtarodáwnu, po ſtaroſwětſku, ſtarožitně, more antiquo.
Altvetteliſch, altweiberiſch, adj. babſký, anilis; adv. babſky, po babſku, aniliter.
Am, mjſto an dem, k. p. am Thore, při bráně, v brány, ad, apud, iuxta; krank am Leibe, nemocný na těle; am Abende, v wečer, pod wečer, veſperi; am Feſte, we ſwátek; am Sonntage, w neděli; am beſten, neylépe; am ſchönſten, neykráſněgi.
Amarant, m. z řeck. kwět miloſti, sl. laſkawec, amarantus.
Amarelle, f. amrhéle, hamrale, hamrle, wiſſně, ceraſum armeniacum. 2. ſ. Marille, meruňka, sl. marule, marhule, marhulka, broſkew menſſj.
Amazone, f. amazonka, bezceckyně, vdatná žena, amazon.
Amazoniſch, adj. amazonſký; Amazonenkleid, amazonſké raucho; adv. po amazonſku.
Ambaſſadeur, m. (sprich Ambaſſadör) z franc. wyſlanec, ſ. Bothſchafter.
Ambaſſade, f. wyſslanſtwj, ſ. Bothſchaft.
Amboß, m. kowadlina, nákowadlj, nákowadlo, sl. nákowa, incus.
Amboßſchmid, m. kowadlinář, sl. nákowář, genž nákowadlj dělá.
Amboßſtock, m. ſſpalek pro kowadlinu, sl. klát pro nákowu, nákownjk.
Ambra, m. ambra, pjžmo, ambra.
Ambroſia, f. 1. nebeſký pokrm. 2. Ambroſienkraut, ambrožka, bylina, ambroſia.
Ameiſe, f. mrawenec, vulgo brabenec, mor. brablenec, sl. mrawauch, formica.
Ameischen, Ameislein, n. mraweneček, sl. mrawauſſek, formicula.
Ameiſen-, adj. mrawenčj, mrawencowý, mrawenečný, formicinus: Almeiſenbad, mrawenčj lázeň, mrawencowá kaupel; Ameiſeney, mrawenčj wagjčko; Ameiſengeiſt, mrawencowá wodka.
Ameiſenbär, m. mrawenečnjk, mrawenjk ?
Ameiſenhaufen, m. mraweniſſtě, mrawenčj kopec, formicetum.
Ameiſenlöwe, m. žjžala, mrawenčj lew.
Amelkorn, n. ſſpalda, ſamopſſe, sl. rýž, někde tenkel, ſpelta, zea.
b Amelmehl, n. ſſkrob, amylum. ſ. Kraftmehl.
Amerika, f. ameryka, america; Amerikaner, m. amerykán, ameryčan; Amerikanerinn, f. amerykánka, ameryčanka; Amerikaniſch, adj. amerykánſký, americanus.
Amme, f. chůwa, kogná, kogná chůwa, sl. dogka, nutrix.
Ammer, f. & m. Ammerchen, Aemmerlein, Aemmerling, n. ſtrnad, ſtrnádek, sl. ſtrnádka, f. emberiza citrinella L., galbula.
Ammey, m. omey, panſký kmjn, černý kmjn.
Amneſtie, f. wſſeobecné odpuſſtěnj winy přeſtupnjkům, amneſtia.
Ampel, f. lampa, lampas.
Ampfer, m. ſſťowjk, mor. kobylj ſſtjp.
Amphibium, n. wodnozemnj, obogžiwelnj žiwočich, amphibium.
Amſel, f. kos, sl. černý drozd, merula.
Aemſig, ſ. Emſig.
Amt, n. plur. Aemter, 1. auřad, vřad, munus, provincia. Ein Amt verrichten, verwalten, auřad konati, zaſtáwati, aneb wykonáwati, zprawowati, přiſluhowati, munere fungi. 2. auřad, auřednictwj, præfectura. 3. přiſluhowánj, liturgia; ein Hochamt, welká mſſe, mor. hrubá mſſe. Aemtchen, n. auřadek, auřadeček.
Amthaus, n. auřadnj dům, ſaudnice.
Amtirung, f. auřadu zprawowánj, zpráwa, adminiſtratio prouinciæ. Unter meiner Amtirung, za mého auřadu, za mé zpráwy.
Amtlos, adj. bez auřadu, auřadu proſt.
Amtmann, m. auřednjk, zpráwce, mor. wrchnj, heytman, præfectus.
Amtmanninn, f. auřednice, zpráwcowá.
Amtmannsſchat, f. auřad, auřednictwj.
Amts-, adj. auřadnj: Amtsarbeit, vřadnj práce; Amtsbote, auřadnj poſel.
Amtsgeſchäfte, plur. práce auřadu, zanepráždněnj w auřadě.
Amtsſchildlein, n. náprſnjk ſaudu, rationale.
Amtstag, m. den auřadnj, řjzenj neb zpráwa.
Amtsverwalter, Amtsverweſer, Amtsvoigt, m. auřednjk, zpráwce.
An, am, an dem, præpoſ. k, ke, ad: bis an den Berg laufen, až k wrchu běžeti; 31 ein Bothe an mich, poſel ke mně. 2. do, ad: von dem Morgen, bis an den Abend, od rána až do wečera. 3. v, při, apud, iuxta, ad: am Thore ſtehen, v brány, při bráně ſtáti. 4. na, in: an die Wand hängen, na ſtěnu powěſyti; an der Wand hangen, na ſtěně wiſeti. 5. mjſto in Anſehung, z ohledu, wzhledem, reſpectu: arm am Geiſte, chudý duchem, z ohledu na ducha. 6. po, z, ex: einen an der Stimme erkennen, někoho po hlaſe, z hlaſu poznati. 7. o: an Pfingſten, o letnicých, an Weihnachten, o wánocých; den Kopf an die Wand ſtoßen, hlawu o ſtěnu vdeřiti. 8. za, penes: an der Hand führen, za ruku wéſti. 9.krom toho ſe to an rozličným způſobem w naſſem gazyku wykládá, ku př. an den Tod denken, na ſmrt pamatowati, o ſmrti myſlyti; es iſt nichts an der Sache, nic nenj na tom, po tom, to geſt ničemná wěc, eſt nihili, nic nenj z toho; an ſich, an und für ſich, ſamo w ſobě, per ſe; die Neuſtadt an der Wag, nowé měſto nad wáhem; an Statt, mjſto, loco; am dritten Tage, třetjho dne, w třetj den; am Tage des Gerichts, w den ſaudu, w ſaudný den; ſich an einen Stein stoßen, o kámen ſe vrazyti; ſein Haus stößet an das meinige, geho dům ſe dotýká mého; ſich an etwas ſatt eſſen, něčeho ſe nagjſti.
An, w spogenj s ginými ſlowy znamená: o, po, při, v, wz, za, ku přjkladu:
Anarbeiten , přidělati. Anbelangen, anbetreffen, dotýkati ſe. Anbiegen, ohnauti, přihnauti, zahnauti. Anblicken, pohleděti, popatřiti, wzezřjti, wzhlédnauti. Anbohren, nawrtati, zawrtati. Anbrüllen, na někoho řwáti, přiřwati, zařwati, zařičeti, admugire. Anbrummen, na někoho mumlati, reptati, zamumlati, zareptati, admurmurare.
Anabaptiſt, m. nowokřtěnec, ſ. Wiedertäufer.
Anachoret, m. pauſtenjk, pauſtewnjk, anachoreta, ſ. Einſiedler, Eremit.
b Ananas, f. plur. vt ſingul. ananas, králowſké gablko, ananas, bromelia.
Anbacken, v. n. přilnauti, ſ. Ankleben. 2. v. a. přilepiti, ſ. Ankleiben.
Anbau, m. načetj aneb začetj ſtawenj y wzděláwánj něčeho, sl. budowánj, cultura. 2. oſazenj, oſada, colonia. 3. přjſtawek v ſtawenj, adiunctio, adſtructio.
Anbauen, v. a. začjti ſtawěti, wzděláwati, sl. budowati. 2. oſaditi ſe někde. 3. přiſtawěti, adſtruere. 4. změlniti, wzdělati, sl. zbudowati, excolere.
Anbauen, n. Anbauung, f. wzděláwánj, změlněnj, ſ. Anbau.
Anbefehlen, v. a. nařjditi, poraučeti, přikazowati, ſ. Befehlen. 2. poraučeti, ſchwalowati, ſ. Empfehlen. Anempfehlung, ſ. nařjzenj, poraučenj, přjkaz. 2. poraučenj, ſchwalowánj.
Anbeginn, m. počátek, začátek, početj, initium.
Anbeiſſen, 1. v. a. nahrýzti, nakauſnauti, přihrýzti, přikauſnauti, vhrýzti, vkauſnauti. 2. v. n. chytiti ſe, vwáznauti, gako ryba na vdicy.
Anbelfern, Anbellen, v. a. ſſtěkati na někoho, zaſſtěkati, latrare.
Anberahmen, anberaumen, v. a. vložiti, vrčiti, wykázati. Anberaumung, f. vloženj, vrčenj, wykázanj, conſtitutio, præfinitio.
Anberg, m. přjwrſſj, pahrbek, promontorium.
Anbethen, v. a. klaněti ſe, wzýwati, modliti ſe, adorare. 2. přjliš milowati, w weliké vctiwoſti mjti, welmi ctjti, venerari.
Anbethenswerth, Anbethungswürdig, adj. cti, poklony hodný, venerandus.
Anbether, m. klanitel, modlitebnjk, poklonič, wzýwač. 2. ctitel, milownjk, venerator. Anbetherinn, f. klanitelka, modlitebnice, poklonička, wzýwačka. 2. ctitelkyně, milownice.
Anbethung, f. klaněnj, modlenj, wzýwánj.
Anbey, adv. přitom, ſpolu, ſimul, vna.
Anbiethen, v. a. podáwati, připowjdati, deferre. 2. ſich anbiethen, obětowati ſe, offerre. 3. proceniti, zaceniti, primum liceri.
32 Anbiethen, n. Anbiethung, f. podáwánj, připowjdánj, obětowánj.
Anbinden, v. a. přiwázati, vwázati. 2. někoho na ſwátek wázati, obdarowati, někomu dar zawázati, nawázati. 3. Kurz angebunden ſeyn, hněwiwým, prchliwým býti. Mit einem anbinden, s někým ſe hádati, potýkati, přjti.
Anbiß, m. nahryznutj, nakauſnutj, náhryzek, přjhryzek, zakauſnutj, admorſus. 2. ſnjdanj, Frühſtück, jentaculum.
Anbißkraut, čertkus, kawias, ſcabioſa ſucciſa.
Anblaſen, v. a. nadchnauti, nadmauti, nadýmati, nafauknauti, ofauknauti, rozdýmati, rozfaukati, adflare, ſufflare; das Anblaſen, n. Anblaſung, f. nadchnutj, nadſſenj, nadmutj, nadýmánj, nafaukánj, ofauknutj, rozdýmánj, rozfaukánj.
Anblatt, n. zubowá bylina, dentaria; lupen menſſj, sl. podbjlek, ſquamaria.
Anblecken, v. a. oſſklebowati ſe, zuby ſſtěřiti.
Anblick, m. pohled, pohleděnj, ſpatřenj, wzezřenj, aſpectus, conſpectus. 2. diwadlo, podjwánj, widěnj, ſpectaculum.
Anboth, n. & m. podáwánj, ſ. Anbiethen.
Anbrechen, 1. v. a. nalomiti; načjti, načnauti; ein Brod, chléb načjti, nakrogiti; ein angebrochener Käſe, načatý seyr; ein Faß, eine Flaſche anbrechen, ſud, lahwicy načjti. 2. v. n. a) začjti ſe kazyti; vom Obſte, nahniti, hniličeti; vom Holze, práchniti, prachniwěti; vom Biere, zkyſeliti ſe, zoctowatěti. b) začjti powſtáwati; der Tag bricht an, dnj ſe, rozednjwá ſe, ſwitá, zaſwitáwá; mit anbrechendem Tage, na vſwitě, na ſwitánj, při ſwitánj, ſednem. Die Nacht bricht an, připozdjwá ſe, noc připadá, tmj ſe, ſmrká ſe, ſſeřj ſe, sl. zmrkáwá ſe, zwečeřjwá ſe; bey anbrechender Nacht, na noc, s nocý, w ſmrknutj, w ſaumrak. Der Abend will anbrechen, k wečeru, k wečeru ſe chýlj, připozdjwá ſe.
Anbrennen, 1. v. a. napáliti, podpáliti, připáliti, zanjtiti, zapáliti, accendere, adurere, incendere. Einen Holzhaufen, hrabnicy dřjwj podpáliti, zanjtiti, zapáliti, ein Licht, ſwjčku napáliti, rozſwjtiti, zanjtiti; einem ein Mahl, někomu znamenj připáliti; den Brey, kaſſi připáliti, přiſmuditi. 2. v. n. napáliti ſe, rozhořeti ſe, rozpáliti ſe, zanjtiti ſe, zapáliti ſe. Das Feuer brennt an, oheň ſe rozhořjwá, rozněcuge, zaněcuge, zapaluge; der Zorn wird bald anbrennen, hněw ſe hned roznjtj, rozpálj; die Milch iſt angebrannt, mléko přiſmudlo; angebrannt riechen, ſchmecken, připáleninau, přiſmudlinau páchnauti, ſmrděti. Er läßt nicht leicht etwas anbrennen, on y tam haſý, kde ho nepálj, do wſſeho ſe plete, do wſſeho nos ſtrká.
Anbrennen, n. Anbrennug, f. podpálenj, zanjcenj, zapálenj, incenſio; připálenj, přiſmuzenj, přiſmudnutj, aduſtio.
Anbringen, v. a. donéſti, přednéſti, pronéſti, wznéſti, zanéſti; eine Sache bey Einem anbringen, někomu něco donéſti, přednéſti, oznámiti; eine Bitte anbringen, proſbu wznéſti, zanéſti. 2. způſobiti, wprawiti; einem einen Hieb, einen Stoß anbringen, někomu ránu dáti, vdělati, způſobiti, někoho vdeřiti, vhoditi, vſtrčiti; einem Thiere einen Schuß anbringen, na zwjře naměřiti, ſtřeliti, zwjře poſtřeliti, zaſtřeliti; eine Treppe im Hauſe anbringen, ſchody w domě způſobiti, do domu wprawiti, inferre. 3. odbyti, ſeine Waaren bringen, aneb an den Mann bringen, ſwé zbožj odbyti, poprodati, rozprodati. Seine Tochter wohl anbringen, dceru ſwau dobře odbyti, wdáti, opatřiti. 4. vžiti, Worte, ſlow dobře vžiti, adhibere, accomodare. 5. wynaložiti, Geld, penjze dobře wynaložiti, vdati, wydati. 6. zaopatřiti. Einen anbringen, někoho zaopatřiti, někomu mjſto opatřiti. 8. vdati, eine Sache bey Gerichte anbringen, něco v práwa vdati, někoho obwiniti, obžalowati.
Anbringen, n. Anbringung, f. doneſſenj, před33neſſenj, proneſſenj, zaneſſenj; wprawenj, způſobenj; poſtawenj; odbytj; opatřenj, zaopatřenj; oznámenj; vdánj, obžalowánj; žádoſt.
Anbringer, m. donoſyč, oznamowatel, přednáſſitel, vdawatel, žalobnjk, delator.
Anbringerinn, f. donoſyčka, oznamowatelka; přednáſſitelka; vdawatelka, žalobnice.
Anbruch, m. nálomek, vlomek, nalomenj, vlomenj, lom. 2) početj, začátek, initium, ortus; der Anbruch des Tages, ſwitánj, vſwita, der Nacht, ſaumrak, ſmrknutj. 3) nákaza, poruſſenj, shnilina, ſtuchlina, zpráchniwěloſt, putredo.
Anbrüchig, adj. nakažený, poruſſený, potuchlý, shnilý, ſtuchlý, zpráchniwělý, corruptus, putridus. Anbrüchig werden, kazyti ſe, hnjti, tuchnauti, potuchnauti, práchniwěti.
Andacht, f. nábožnoſt, ol. zbožnoſt. Mit Andacht, nábožně, pobožně.
Andächteley, f. nábožnůſtka, pobožnůſtka, poſſmaurná pobožnoſt.
Andächtig, adj. nábožný, pobožný, zbožný, pius, religioſus; adv. nábožně, pobožně.
Andächtler, m. nábožnjček, pobožnjček, nábožnůſtkář, pobožnůſtkář, ſwatáček, růženečkář; Andächtlerinn, f. nábožnička.
Andenken, n. pamět, památka, pamatowánj, pamětliwoſt, memoria, recordatio. Der Verſtorbene ſeligen Andenkens, nebožtjk dobré, ſwaté paměti, piæ memoriæ; glorwürdigen Andenkens, ſlawné paměti. 2) pamětný nápis, monumentum.
Ander, der, die, das andere, giný, á, é, druhý, alter, alius. Einem gefällt dieß, dem andern jenes, gednomu ſe ljbj toto, druhému onono. 2) die Andern oſtatnj, ceteri, reliqui. Ein anderes Mal, gindy, gindá, giným čaſem, podruhé; die andere Seite des Tuchs, rub ſukna.
Aendern, v. a. ginačiti, měniti, mutare, ſeinen Vorſatz ändern, ſwé předſewzetj změniti, proměniti; ein Buch, knihu předělati, přeginačiti; das Haus ändern laſſen, dům dáti přeſtawěti; die Wohbnung ändern, přeſtěhowati ſe; die Kleider ändern, přewlécy ſe.
Aendern, n. Aenderung, f. ginačenj, zginačenj, měna, změna, proměna, mutatio.
Anderns, andertens, adv. podruhé, potom, ſecundo, ſ. Zweytens.
Anders, anderſt, 1. adv. gináč, gináče, ginák, aliter, ſecus. Anders, als, gináč, nežli, ſecus, ac; aliter, atque. 2. conj. ſyc, ſyce, quidem; wenn anders, geſtliže, pokudž, ſiquidem. 3. adj. giný, á, é, ginačegſſj, alius, diuerſus. Er wird mit den Jahren ſchon anders werden, wſſak on bude ginačegſſj, až bude ſtarſſj. Das iſt etwas anders, to geſt něco giného, to geſt giná wěc, hoc eſt aliud. Anders machen, ſ. ändern. Anders werden, proměniti ſe.
Anderſeits, adv. odginud, z giné ſtrany.
Anderswo, adv. ginde, alibi, alio loco. Anderswodurch, někady ginady, někudy ginudy, alia via, alio modo. Anderswoher, odněkad ginad, odginad, odginud, zginud, aliunde. Anderswohin, někam ginám, alio, aliorſum.
Anderthalb, adj. indecl. půldruhý, á, é, Gen. půldruhého, sl. půldruha, m. & n. půldruhé, f. vnus cum dimidio, ſesquialter. Anderthalb Faß, Jahr, půldruhého ſudu, léta; anderthalb Stunden, půldruhé hodiny.
Anderwärts, někam ginám; někde ginde, alibi. Anderwärtig, adj. giný, ginačegſſj.
Anderweitig, ſ. anderwärtig.
Andeuten, v. a. oznámiti, náwěſſtj, znamenj dáti, wnuknauti; znamenati, indicare.
Andichten, v. a. přimyſliti, přilhati, na někoho ſmyſliti, nalhati, adfingere.
Andichtung, f. přimyſſlenj, přilhánj, nalhánj, ſmyſſlená lež, adtributio ficta.
Andorn, m. gablečnjk, marrubium, L. 2) wonný gablečnjk, ſtachys, L. 3) černý gablečnjk, cantharina ballota, L.
Andrängen, v. a. přitiſknauti, přitlačiti, přimačkati; ſich, k někomu ſe třjti, přitřjti, přitrhnauti, přiwaliti.
Andringen, v. n. dotjrati, tiſknauti ſe, tlačiti ſe na někoho, třjti ſe, wtjrati ſe do něčeho.
34 Andringen, n. —gung, f. dotjránj, wtjránj ſe.
Androhen, v. a. pohrozyti, přihrážeti, přihrožowati, wyhrožowati, comminari.
Androhung, f. pohrůžka, přihrožowánj, wyhrožowánj, comminatio.
Andruck, m. přjtiſſtěk, přjtlaček.
Andrucken, v. a. přitiſknauti, přitlačiti.
Andrücken, v. a. přimačkati, přitiſknauti, přitlačiti, imprimere.
Aneinander, k ſobě, na ſebe, ſpolu, w hromadu. Aneinander fügen, ſpolu, w hromadu ſpogiti, coniungere; — hangen, na ſobě wiſeti, ſpolu ſe držeti, cohærere; — ſetzen, k ſobě, gedno k druhému pokláſti, ſpolu ſkláſti, componere; — ſtoßen, ſpolu mezowati, dotýkati ſe, ſpolu ſe ſrážeti.
Anemone, f. polnj mák, sl. ſlepý mák.
Anempfehlen, ſ. Empfehlen.
Anerbe, m. dědic, ſ. Erbe. Anerben, v. a. zděditi; angeerbt, zděděný, dědičný.
Anerbiethen, v. a. ſ. Anbiethen, Erbiethen.
Anerkennen, v. a. 1) ſ. Erkennen. 2) rozeznati, s zřegmým rozſudkem poznati, ſeznati. 3) vznati, vznáwati, přiznáwati ſe, znáti ſe k něčemu. Anerkenntniß, f. rozeznánj, rozhodnutj, zřetedlné poznánj, ſeznánj. Anerkennung, f. vznánj, agnitio.
Anerle, f. babika, sl. černý klen, ſ. Maserle.
Anerringen, v. a. nadobyti, wynadobiti.
Anerrungenſchaft, f. nábytek, nadobyté gměnj, wynadobyté zbožj, bona parta.
Anerſchaffen, v. a. přiſtwořiti, ingignere; das anerſchaffene Ebenbild Gottes, přiſtwořený obraz Božj, ingenita imago Dei.
Anerwogen, conj. nebo, poněwadž, když, zagiſté, quia, cum.
Anfachen, v. a. rozdmýchati, rozdýmati, rozfaukati. 2) oháněti, wětřjček dělati, prowjwati, (fochrowati). 3. roznjtiti, zanjtiti, hněw, rozbrog, wálku, incendere.
Anfahen, v. a. & n. ſ. Anfangen.
Anfahren, 1. v. a. přiwézti, aduehere; obořiti ſe, ſápati ſe, oſapiti ſe na někoho, increpare aliquem, invehi in aliquem. 2. v. n. začjti geti; laßt uns anfahren, pogeďme. 2) ku prácy gjti, zwláſſtě mezy horbnjky, odkudž Anfahrſchacht, m. ſſachta začátečná; Anfahrgeld, n. začátečné. 3) přigeti, advehi. 4) připlawiti ſe, připlauti, připlynauti, navi advehi. 5) do něčeho wrazyti, k něčemu přirazyti, o něco zawaditi, illidi, impingere.
Anfahren, n. Anfahrung, f. přiwezenj, advectio; obořenj ſe, ſápánj, oſapenj ſe, invectio. 2) začátek getj, neb práce; přigetj; připlawenj, připlynutj.
Anfahrt, f. začátek getj, přigetj, přjgezd; připlawenj; přjſtaw.
Anfall, m. plur. Anfälle, nápad, přjpad, nápadek, přjpadek, nápadnutj, připadnutj, popadnutj. 2) autok, wpád nepřátel, impetus. 3) Er bekommt einen Anfall von Fieber, napadá, popadá ho zymnice. 4) podjl, adeptio.
Anfallen, 1. v. n. na něco padnauti, wpadnauti; der Baum fiel an die Mauer an, ſtrom padl na zed; die Vögel fallen hier gerne an, ptácy ſem rádi padagj, t. g. přiletugj. 2) připadnauti, t. g. doſtati ſe. Es iſt mir eine Erbſchaft angefallen, t. g. zugefallen, připadlo mi dědictwj. 2. v. a. na někoho wpadnauti, dotřjti, dorazyti, připadnauti, někoho napadnauti, popadnauti, přikwačiti, autok, wpád včiniti, invadere, impetum facere. Der Feind fiel das Land an, nepřjtel wpadl, wpád, autok včinil do země. Der Hund fällt alle Leute an, pes na každého dotjrá, mor. doſýpá.
Anfällig, adj. přjpadný, nápadný. Anfällige Güter, nápad, nápadnj zbožj. Anfällige Seuche, nákažčiwá, nákažliwá nemoc, lues, contagio.
Anfang, m. počátek, začátek, počinek, initium, principium. Den Anfang nehmen, začjti ſe; — machen, začjti.
Anfangen, 1. v. a. počjti, počjnati, začjti, incipere; 2. v. n. počjnati, začjnati, začjti ſe, incipere, initium capere. Es fängt an warm zu werden, počjná teplo býti. Das Spiel hat ſich erſt angefangen, hra ſe teprw začala.
35 Anfangen, n. početj, začetj, počjnánj, začjnánj.
Anfänger, m. počinatel, začinatel, půwodce, auctor 2) počátečnjk, začátečnjk, tiro.
Anfänglich, adj. počátečný, začátečný; adv. počátečně, začátečně, zpočátku, zprwopočátku, initio, principio. Anfangs, idem.
Anfangs-, počátečný, začátečný: Anfangsgründe, počátečnj základowé, počátkowé, začátkowé, principia.
Anfärben, v. a. pobarwiti, zabarwiti.
Anfaſſen, v. a. pochytiti, popadnauti, vchopiti, vgjti, adprehendere; bey der Hand, za ruku. 2) nawlécy, nawljkati, Perlen anfaſſen, perly nawljkati.
Anfaulen, v. n. nahnjti, ohnjti; angefaultes Obſt, nahnilé, ohnilé owoce.
Anfechten, v. a. odpjrati, impugnare; někoho pokauſſeti, popuzowati, tentare. Anfechter, m. pokuſſitel. Anfechtung, f. pokuſſenj, popuzowánj, tentatio, vexatio.
Anfeinden, v. a. newražiti, newřjti na někoho, obauzeti, oſočiti někoho, infeſtare.
Anfeinder, m. ſok, oſočitel. Anfeindung, f. newraženj, obauzenj, oſočenj, infeſtatio.
Anfeſſeln, v. a. pautami, okowani okowami ſewřjti, přikowáti, vkowati.
Anfeuchten, v. a. nawlažiti, ſkropiti, ſmočiti, ſwlažiti, ſwlažowati, mor. napráhnauti, rozpráhnauti.
Anfeuern, v. a. podpáliti, zapáliti, roznjtiti, zanjtiti, accendere, incendere.
Anfeuerung, f. podpálenj, podpal, podnět, rozněcowánj.
Anflammen, v. a. opáliti; die Pfähle anflammen, koly opáliti, aby nehnili. 2) rozžhnauti, zažhnauti, roznjtiti, zanjtiti.
Anflehen, v. a. pokorně proſyti, žádati, wzýwati, implorare, um etwas, o něco, za něco. Anflehung, f. pokorné proſſenj, pokorná proſba, žádoſt, wzýwánj.
Anfliegen, v. n. přiletěti, přilétati, advolare. 2) růſti, zotawiti ſe. Das Holz fliegt an, ſtromowé leſnj ſami od ſebe roſtau. 3) wletěti, wletu wrazyti, vhoditi do něčeho. Der Vogel flog an das Haus an, pták wrazyl na dům, vdeřil ſebau o dům.
b Anfließen, v. n. přitécy, přitekati. Das Waſſer fließt an, woda přiteká, přibjhá. Der Teich fließt an, wody do rybnjka přiteká, přibýwá.
Anflößen, v. a. připlawiti, Holz anflößen, dřjwj připlawiti. Das Waſſer hat hier vieles Land angeflößet, woda tu mnoho země naplawila, naneſla; angeflößte Erde, náplaw. Anflößung, f. připlawenj.
Anflug, m. přjlet; mladiſtwé ſtromowj, mládj, mlazý, n.
Anfluß, m. přitečenj, přitekánj, přjtok; nános, náplaw.
Anforderung, f. požádánj, vpomjnánj.
Anfrage, f. dotázka, dotazowánj, optánj, otazowánj, potaz, zeptánj, percontatio.
Anfragen, v. a. dotazowati ſe, optati ſe, otázati ſe, ptáti ſe po něčem, tázati ſe na něco, zeptati ſe, percontari, quærere.
Anfreſſen, v. a. nahrýzti, obežrati, ohrýzti, okauſati. Der Roſt hat das Eiſen angefreſſen, rez železo žráti začala. Sich anfreſſen, nažrati ſe, ožrati ſe, obežrati ſe.
Anfrieren, v. n. přimrznauti, gelu adſtringi.
Anfriſchen, v. a. občerſtwiti, ochladiti, refrigerare; nabádati, nabjzeti, pobádati, wzbuzowati, excitare, incitare. Anfriſchung, f. občerſtwenj, ochlazenj, refrigeratio; nabádánj, nabjzenj, powzbuzowánj, incitatio.
Anfuge, f. přjpogek, připogenj, adiunctum.
Anfügen, v. a. připogiti, ſpogiti, adiungere.
Anfühlen, v. a. omakati, contrectare.
Anfühlung, f. omakánj, contrectatio.
Anführen, v. a. nawéſti, přiwéſti, přiwézti, vwéſti, vwoditi, 1) na woze, přiwéſti, přiwážeti; na lodj, připlawiti, advehere, adportare. 2) někoho někam wéſti, die Soldaten zur Schlacht anführen, wogſko k bitwě wéſti. 3) nawáděti, nawoditi, vwáděti, vwoditi, wyučowati, inſtruere. 4) k zlemu zlému nawéſti; podwéſti, oklamati, inducere; decipere. 5) připomjnati, přiwoditi, přiwozowati, vwáděti, vwoditi, vwozowati, adferre, memorare. Etwas zum Beweiſe anführen, něčo něco na důkaz přiwéſti, vwoditi.
36 Anführen, n. —ung, f. přiwedenj, přjwod, adductio; přiwáženj; přiwezenj, advectio; nawedenj, vwedenj, inductio, inſtitutio; náwod, podwedenj, podwod, fraudatio; přiwádenj přiwáděnj, vwozowánj, citatio.
Anführer, m. wůdce, půwodce, dux.
Anfüllen, v. a. naplniti, nacpati, nadjwati, implere, fareire farcire; ſich anfüllen, přeplniti ſe, přecpati ſe, přegjſti ſe. Anfüllung, f. nacpánj, naplněnj, přeplněnj, nadjwánj.
Anfurt, f. přjſstaw, přjwoz, ſtanowiſſtě.
Angabe, f. proneſſenj, vdánj, indicatio, delatio, indicium. 2) zawdánj, základ, záwdawek, záwdanek, arrha. 3) nawrženj, předloženj, vkaz, deſigantio.
Angaffen, v. a. lelkowati, zewlowati.
Angebäude, n. přjſtawek, přjbudek.
Angeben, v. a. začjti dáwati, neyprwé dáwati, zwláſſtě při hře w karty, incipere. Wer giebt an? kdo bude neyprw dáwati? kdo začne? 2) ohláſyti, oznámiti, powědjti, vdati, ſignificare, indicare. 3) obžalowati, proneſti, vdati, deferre; einen Dieb angeben, zloděge vdati. 4) nawrcy, předložiti, předſtawiti, vkázati, deſignare. 5) zawdati.
Angeben, n. Angebung, f. ſ. Angabe.
Angeber, m. vkazatel, index. 2) vdawač, vdawatel, žalobnjk, delator. 3) náſtrůgce, půwodce, půwod, auctor, inventor.
Angebinde, n. wázané, wázanj, dar na ſwátek, donum onomaſticum.
Angeblich, adj. tak řečený, domnělý, prawený, adv. angeblicher Maßen, gakž ſe prawj.
Angebohren, partic. paſſ. přirozený, přiſtwořený, wſátý, ingenitus, innatus.
Angeboth, n. podáwánj, proceněnj.
Angedeihen laſſen, propůgčiti, vděliti.
Angedenken, n. ſ. Andenken.
Angeerbt, zděděný, ſ. Anerben.
Angehänge, Angehenke, n. přjwěſek, záwěſek, appendix, penſile.
Angehen, v. n. ſ. Gehen. 1) k někomu přigjti, přiſtaupiti, na někoho gjti, adire, convenire aliquem. 2) týkati ſe, dotýkabti ſe, adtinere; er geht uns in etwas an, geſt troſſku náš přjtel, t. g. daleký. Přjſl tkla ſe kopřiwa plotu. Die Sache gehet dich an, ta wěc ſe tebe tkne, týče; was gehts mich an? což mi do toho? co geſt mně po tom? Es geht mich nichts an, nic mi do toho, nic mně po tom nenj. 3) naſtáwati, půwod bráti, začjti ſe, začjnati ſe, initium capere. Die Predigt iſt noch nicht angegangen, kázanj ſe geſſtě nezačalo; der Sommer, der Winter @ geht wieder an, léto, zyma @ zas naſtáwá, zas přicházý; es iſt ein Feuer angegangen, oheň ſe ſtrhl, chytilo ſe, zapálilo ſe. Das Obſt geht an, owoce nahnjwá, kazý ſe. Angegangenes Obſt, nahnilé owoce. Angegangenes Fleiſch, oſlzlé maſo. 4) mocy ſe ſtáti, fieri poſſe. Das geht nicht an, to ſe nemůže ſtáti, to negde, nepůgde. 5) progjti, die Hitze geht noch wohl an, horko geſſtě progde.
Angehend, adj. naſtáwagjcý, začjnagjcý ſe, incipiens; bey angehendem Abend, před ſamým wečerem; ein agehender Schüler, nowáček, tiro.
Angehenke, n. ſ. Angehänge.
Angehören, v. n. náležeti, patřiti, přináležeti, pertinere ad aliquem.
Angehörig, adj. náležjcý, patřjcý, přináležjcý; meine Angehörigen, mogi domácý, přjbuznj, mei, propinqui mei.
Angeifern, v. a. poſliniti, vplwati, zaſlintati.
Angel, f. plur. —n, vdice, hamus. Angelchen, n. vdička, hamulus. 2) ſtežegeweřegný hák, cardo, ſ. Thürangel. Eine Thür aus den Angeln heben, dwéře wypáčiti, wyſaditi. Zwiſchen Thür und Angel ſeyn, mezy dwéřmi a odřwjm býti, newědět co ſobě počjti, inter malleum & incudem.
Angelangen, v. n. dogjti, přigjti, ſ. beſſer anlangen.
Angeld, n. božj penjz, záwdanek, záwdawek, základ, arrha.
Angelegen, ſ. Anliegen. Sich etwas angelegen ſeyn laſſen, o něco dbáti, pečowati, ſtarati ſe.
37 Angelegenheit, f. péče, ſtaroſt, zaneprázdněnj, negotium. 2) důležitoſt.
Angelegentlich, adj. důležitý, á, é, adv. ſnažně, ſtudioſe.
Angelfiſch, m. reynok bodlawý, ſ. Stachelroche.
Angelike, f. angelička, angelika, ganoklika, ſwatého ducha kořenj, angelica.
Angeln, v. a. ryby na vdicy chytiti, lapati, lowiti, piscari hamo. 2) dychtiti po něčem, něčeho žádoſtiwě hledati, adpetere.
Angeloben, v. a. připowjdati, přiřjcy, přiſljbiti, rukogmjm býti, ſlibowati, zamlauwati ſe, zaſlibowati, ſpondere.
Angelöbniß, Angelobung, f. přjpowěd, připowjdánj, přiřečenj, rukogemſtwj, ſlib, zámluwa, zaſljbenj, ſponſio, ſtipulatio, vadimonium.
Angelruthe, f. prut na vdicy, vdičný.
Angelweit, adj. & adv. do kořán, do kořen otewřený.
Angemeſſen, adj. přiměřený, ſſikowný, treffný, způſobný, accommodatus, aptus.
Angenehm, adj. libý, miloſtný, milý, přjgemný, vtěſſený, wděčný, gratus, iucundus, ſuavis, adv. ljbě, mjle, iucunde.
Anger, m. drahy, tráwnjk, aupor, pole.
Angerblume, f. aupořjček, chudobka, matečnjk menſſj, ſedmikráſa, bellis minor, L. ſ. Gänſeblume.
Angerkraut, n. truſkawec, polygonum, L.
Aengerling, m. pečárka, pečjrka, žampion. , agaricus campeſtris.
Angeſehen, adj. ſlowautný, wzácný, wzneſſený.
Angeſeſſen, adj. vſazený, vſedlý.
Angeſicht, n. plur. —er, obljčeg, twář, wzezřenj, facies, vultus; ins Angeſicht loben, w oči chwáliti, in os laudare.
Angewande, f. auwrat, ſauwrat, verſura.
Angewöhnen, v. a. přivčiti, včiti, zwykati, adſuefacere, ſich angewöhnen, adſuefieri, zwykati, přiwykati. Angewöhnt, adj. přivčený, přiwyklý, zwyklý, adſuetus. Angewöhnung, f. přivčenj, přiwyknutj, zwyknutj, adſuetudo. Angewohnheit, f. zwyk, zwykloſt, conſuetudo.
b Angießen, v. a. naljti, vljti, adfundere. 2) přiletowati, ſletowati. 3) obauzeti, omluwiti, zhaněti.
Anglimmen, v. n. chytiti ſe, oheň chytiti, wznjtiti ſe, zažhnauti ſe, ignem concipere.
Angränzen, v. n. mezowati. Angränzend, adj. hraničný, mezugjcý, pomezný, finitimus. Angränzung, f. mezowánj, meze, končiny, confinium.
Angreifen, v. a. chytati, gjmati, lapiti, polapiti, popadnauti, vgjti, wzýti, adprehendere. 2) k něčemu ſáhnauti, a toho vžjwati, vti; fremdes Gut angreifen, k cyzýmu ſáhnauti, na cyzý ſtatek ſáhnauti. 3) do někoho ſe wpuſtiti, na někoho ſe obořiti, připadnauti, vdeřiti, autok včiniti, invadere. 4) vgjmati, zemdljwati, conficere, debilitare. Die Krankheit hat mich ſehr angegriffen, nemoc mne tuze podgala, zemdlila. 5) ruku přičiniti, přiložiti, začjti, aggredi, incipere. Greif an, začni. 6) ſnažiti ſe, vſylowati, wynaſnažowati ſe, adniti. Er greift ſich an, ſnažuge ſe, vſyluge. Angreifer, m. autočnjk, invaſor. Angreifung, f. das Angreifen, chycenj, polapenj, popadnutj, vgetj, vgjmánj. 2) ſáhnutj. 3) autok, ſ. Angriff.
Angriff, m. lapenj, polapenj, popadnutj, ſahnutj, prehenſio. 2) autok, wpád, wpadnutj, impetus.
Angſt, f. plur. Aengſte, auzkoſt, teſkliwoſt, teſknoſt, trápenj, angor, anguſtia. Herzensangſt, ſauženj, těžkoſt ſrdce. Todesangſt, ſmrtedlná auzkoſt, ſtrach ſmrti.
Angſt, adv. auzko, teſkliwo, teſkno, těžko; einem Angſt machen, někoho do auzkoſti, do těſna wehnati, někomu hrůzy, ſtrachu nahnati, naháněti.
Aengſten, ängſtigen, v. a. ſužowati, ſaužiti, ſwjrati, trápiti, angere.
Aengſtig, adj. teſkliwý, ſkormaucený, vtrápený. Aengſtigung, f. ſauženj, ſužowánj, ſwjránj, trápenj, angor.
Aengſtlich, adj. teſkliwý, truchliwý, ſotný, anxius; adv. —ě, anxie.
38 Aengſtlichkeit, f. teſkliwoſt, teſknoſt, truchliwoſt, anxieatas, pavor.
Angürten, v. a. opáſati, připáſati, accingere. Angürtung, f. opáſánj, připáſánj.
Anhaben, v. n. něco na ſobě mjti. 2) einem etwas anhaben, někomu něčjm vſſkoditi, něco proti někomu mjti.
Anhäften, v. a. přibiti, přitlaucy, adfingere; připnauti, připogiti, přiwázati, adligare; přiſtehnauti, přiſſiti, adſuere.
Anhäftung, f. přibitj, přitlučenj, připnutj, připogenj, přiwázanj, přiſtehnutj, přiſſitj.
Anhäkeln, anhaken, v. a. připnauti háčky, vpewniti háky.
Anhalten, 1. v. a. přjdržeti, vdržeti, zadržeti, zaſtawiti, zatknauti, zdržeti, zdržowati, cohibere, ſiſtere. 2) chytiti, gjti, lapiti, polapiti, ſewřjti, ſwjrati, adſtringere, comprehendere. 3) doháněti, nabádati, nabjzeti, přidržowati někoho k něčemu, impellere. 4) naléhati, naſtaupati, naſtupowati, vſylowati, žádati o něco, petere. 5) ſich an etwas, něčeho ſe držeti, ſe přichytiti, ſe zachytiti. 2. v. n. dodržeti, dodržowati, trwati, ſetrwati, durare; eine anhaltende Krankheit, trwanliwá nemoc. 2) ſtáti, vcházeti ſe, vſylowati o něco, nepřeſtati, žádati. 3) zaſtawiti ſe, zůſtati ſtát, pobyti, morari.
Anhalten, n. Anhaltung, f. getj, polapenj, zadrženj, zaſtawenj, zatknutj, comprehenſio, retentio; přjdrženj, zadrženj ſe, adprehenſio; naléhánj, naſtupowánj, žádánj, zádoſt žádoſt, petitio.
Anhalter, m. držák, přjdržitel; držadlo, držádko, retinaculum.
Anhaltſam, adj. dodržugjcý, nepřetržený, ſetrwalý, trwagjcý, trwanliwý.
Anhaltſamkeit, f. nepřetrženoſt, ſetrwaloſt, trwanliwoſt.
Anhang, m. přjdawek, přjlepek, přjwěſek, appendix. 2) holomſtwo, rota, factio, partes. 3) kacýřſtwo, ſekta, ſecta, partes; einen großen Anhang haben, mnoho náſledownjků, ſtaupenců mjti.
b Anhangen, v. n. ſ. hangen, an etwas hangen, bljzko něčeho, neb při něčem wiſeti. 2) držeti ſe, přjdržeti ſe něčeho, neb někoho, lnauti, přilnauti, připnauti, ſe připnauti ſe, přiwinauti ſe k někomu, adhærere.
Anhängen, v. a. ſ. hängen, 1) přiwěſyti, powěſyti, zawěſyti, appendere, ſuspendere. 2) chytati ſe, lepiti ſe, přilepowati ſe, přilnauti, adhæreſcere. 3) přidati, připogiti, addere, adiungere, přihoditi, přiwěſyti, adiicere. 4) ſich an jemanden anhängen, někoho ſe přichytiti, k někomu ſe připnauti, přiwěſyti, přiwinauti. 5) einem einen Schimpf, einen Schandflecken anhängen, někomu hanbu způſobiti; einem eine Krankheit anhängen, někoho nemocý nakazyti; einem die Krätze anhängen, někoho naſwrabiti, ſwrabem nakazyti. 6) er hänget ſeinen Freunden alles an, wſſecko přátelům ſwým zawěſſuge.
Anhänger, m. ſtaupenec, náſledownjk, ſektář, aſſecla, ſectator.
Anhängerinn, f. náſledownice, ſektářka.
Anhängig, anhänglich, adj. chytlawý, následowný, přináležjcý; und was dem anhängig iſt, a co k tomu přináležj; ſaudu předneſſený, vdaný; die Sache iſt ſchon vor Gericht anhängig, ta wěc geſt giž před práwo dána, práwu vdána, giž geſt w ſaudu.
Anhängigkeit, Anhänglichkeit, f. chytlawoſt, náklonnoſt, oddanoſt.
Anhängſel, n. přjwěſek, ſ. Angehänge.
Anhauchen, v. a. nadchnauti, nadýchati, adflare. Anhauchen, n. Anhauchung, f. nadchnutj, nadſſenj, adflatus, adſpiratio.
Anhauen, v. a. natětj, natjnánj, naſeknutj.
Anhäufeln, v. a. kopečky dělati, kopečkowati, okopáwati, Kohlpflanzen anhäufeln, kapuſtu neb zelj okopáwati.
Anhäufen, v. a. nahrnauti, rozmnožowati, ſhrnauti, ſhromážďowati, wrſſiti, zawrſſiti, accumulare; ſich, množiti ſe, 39 rozmnožowati ſe, ſhromážďowati ſe, accummulari, augeri. Anhäufung, f. rozmnožowánj, ſhrnutj, ſhromážďowánj.
Anheben, ſ. heben, 1. v. a. pozdwihnauti, přizdwihnauti; začjti, začjnati; einen Krieg anheben, wognu pozdwihnauti, začjti. v. rec. es hob ſich ein Donnern und Blitzen an, ſtrhlo ſe hřjmánj a blýſkánj, začalo hřjmati a blýſkati ſe. 2. v. n. začjti ſe, powſtati, pozdwihnauti ſe, ſtrhnauti ſe, initium capere.
Anhebung, f. začetj.
Anheften, ſ. Anhäften.
Anheilen, 1. v. a. přihogiti, ol. přiceliti. 2. v. n. přihogiti ſe.
Anheim, adv. domů, domum; anheim fallen, doſtati ſe, připadnauti, anheim ſtellen, aneb geben, w moc dáti, odewzdati, něčjmu rozſudku zanechati.
Anheiſchig, zu etwas machen, podwoliti ſe, zaſlibowati, zawázati ſe, ol. přiceletj přiceleti.
Anhelfen, v. a. dopomocy, napomocy, auxilio ſuo conciliare aliquid.
Anhenken, ſ. beſſer anhängen.
Anher, adv. anher kommen, ſem přigjti; bis anher, až poſawád, až potud, adhuc.
Anherr, m. praděd, ſ. Ahnherr.
Anhetzen, v. a. začjti honiti, naháněti, ſſtwáti. 2) naſſtwati, poſſtwati, sl. pohuſſkati, ku př. pſa. 3) einen zu etwas, popuditi k něčemu, papauzeti popauzeti, ponaukati, poſſtjwati, rozdrážditi, concitare.
Anhetzen, n. Anhetzung, f. poſſtwánj, poſſtjwánj, popauzenj, concitatio, inſtigatio.
Anhetzer, m. poſſtjwač, přiſſtjwač, poſſtjwáček, přiſſtjwáček, concitator.
Anhetzerinn, f. poſſtjwačka, přiſſtjwačka.
Anheute, dnes, ſ. beſſer Heute.
Anhieb, m. natětj, natnutj.
Anhöhe, f. pahrbek, kopec, přjwrſſj, wrſſek, locus editus, collis.
Anhören, v. a. poſlauchati, poſlechnauti, přeſlyſſeti, přeſlechnauti, audire, auſcultare. Anhören, n. Anhörung, f. poſlauchánj, poſlechnutj, přeſlyſſenj, přeſlechnutj. Anhörer, m. poſluchač, auditor.
b Anieß, Anis, m. anýz, aniſum.
Anjetzt, anitzt, adv. nynj, teď, teprw, nunc.
Anjochen, v. a. zapřáhnauti (woly).
Anjochung, f. zapřeženj.
Ankauf, m. kaupě, nakaupenj. Ankaufen, v. a. nakaupiti, pokaupiti; Ankaufen, n. Ankaufung, f. nakaupenj, pokaupenj.
Anker, m. plur. die Anker, kotew, kotwa, kotwice, sl. kočka, mačka, ancora; den Anker werfen, fallen laſſen, kotwu vwrcy, whoditi; — lichten, zdwihnauti, wytáhnauti; — kappen, vtjti. 2) mjra, půl wědra. 3) hák.
Ankerchen, n. dim. kotwička.
Ankerben, v. a. nawraubiti, na wrub nařezati, taleo incidere.
Ankerblume, f. kotewnjk, kotwice, kotwičnjk, rhexia, L.
Ankergeld, n. kotewnj clo, kotewnj. Ankerrecht, n. kotewnj práwo. Ankerſeil, Ankertau, n. kotewnj prowaz, ancorale.
Ankerlos, adj. bez kotew, bezkotewnj.
Ankern, v. a. kotew vwrcy, zaſtati na kotwách. 2) dychtiti po něčem, adpetere.
Ankerſchmied, m. kotwář, faber ancorarius.
Anketten, v. a. řetězy ſwázati, vkowati; ſich an einen anketten, k někomu ſe připnauti, připogiti.
Anklage, f. obwiňowánj, obžalowánj, požalowánj, žaloba, žalowánj, actio, accuſatio; falſche, křiwé obžalowánj, pomluwa, vtržka, calumnia.
Anklagen, v. a. winiti, obwiňowati, obžalowati, accuſare.
Ankläger, m. obwiňowatel, obžalowatel, winitel, žalobnjk, accuſator, actor, delator; falſcher, křiwý žálobnjk žalobnjk, calumniator. Anklägerinn, f. obwiňowatelkyně, winitelka, žalobnice, actrix, accuſatrix.
Anklammern, v. a. ſkobau ſepnauti, ſklamrowati, přiklamrowati; ſich, připnauti ſe, adhæreſcere.
Ankleben, 1. v. n. chytati ſe, držeti ſe, lepiti ſe, ljpnauti, lnauti, přilepenu býti, přilnauti, adhærere, adhæreſcere. (2.) v. a. ſ. Ankleiben. Anklebend, lepký.
40 Ankleiben, v. a. přilepiti; mit Leim, přikljžiti, přiklegiti, agglutinare.
Ankleiden, v. a. oblécy, obláčeti, obljkati, odjti, odjwati, zaodjti, induere.
Ankleiſtern, v. a. mazem přilepiti.
Ankleiſterung, f. přilepenj.
Anklopfen, v. a. zaklepati, tlaucy na něco; —fen, n. —fung, f. zaklepánj, zatlučenj, pulſatio; —fer, m. klepač; klepačka, palička, kygánka.
Anknöpfen, v. a. připnauti, zapnauti.
Anknüpfen, v. a. přiwázati, připogiti.
Anködern, v. a. přiwnaditi, přiwábiti, ineſcare; —rung, f. přiwnaděnj, přiwábenj, wnada, eſca, ineſcatio.
Ankommen, v. n. 1) přigjti, přicházeti, aduenire; reitend oder fahrend, přigeti, zu Waſſer, připlauti, připlawiti ſe. 2) do ſlužby ſe doſtati, auřad obdržeti; er kam bald an, brzo do ſlužby přiſſel, brzo auřadu doſſel. 3) ſchoditi s něčjm, pochoditi s něčjm; ſie iſt ſehr wohl angekommen, welmi dobře ſchodila, pochodila, i. e. wdala ſe. 4) naběhnauti, zle pochoditi, zle ſy poſlaužiti; da kam er übel an, to ſy naběhl. 5) napadnauti, podgjti, inceſſere; es kommt mich ein Froſt an, zyma mne napadá, rozrážj; der Schlaf kam ihn an, ſen ho obkljčil, zachwátil; es iſt ihn eine Luſt, ein Verlangen angekommen, přiſſla mu chut, zachtělo se mu. 6) přicházeti; es kommt mir ſchwer an, dieſes zu laſſen, těžko mi přicházý, toho nechati. 7) záležeti, intereſſe, referre; auf dich allein kommt es an, genom na tobě to záležj. 8) týkati ſe, běžeti o něco, agi; es kommt hier auf die Ehre an, to ſe cti týká; es kommt auf Leib und Leben an, běžj tu o žiwot; hier kommt es bloß aufs Geld an, přigde tu toliko na penjze.
Ankömmling, m. přjchozý, pohoſtinný.
Ankörnen, v. a. přiwnaditi, ſ. Anködern.
Ankündigen, v. a. ohláſyti, oznámiti, zwěſtowati, denuntiare, indicare; —gung, f. ohláſſenj, oznámenj, zwěſtowánj, náwěſſtj.
b Ankunft, f. das Ankommen, přicházenj, přjchod, přjchoz, přigitj, přjſſtj, aduentus. 2) Herkommen, Geſchlecht, pocházenj, pogitj, rod, wzchod, genus.
Ankünſteln, v. a. včarowati, vdělati, sl. vrobiti; es iſt ihm angekünſtelt worden, má vděláno.
Ankuppeln, v. a. připogiti, přiwázati, ſwázati, colligare, copulare. 2) někomu newěſtu namlauwati.
Anlächeln, v. a. někomu ſe přiſmjwati, na někoho ſe vſmjwati, arridere; .
Anlächelung, f. vſmjwánj, arriſio.
Anlachen, v. a. ſmáti ſe na někoho, přiſmjwati ſe, adridere. 2) ljbiti ſe, adridere; das Anlachen, n. přiſmjwánj, adriſio; zaljbenj, adriſio.
Anlage, f. vloženj, vſtanowenj, základ, založenj, inſtitutio. 2) způſobnoſt, facultas. 3) počátečné zakládánj, začátky, initia, náloha ? 4) daň, plat vložený, tributum. 5) náklad, impenſa.
Anlände, f. břeh, čerpadlo, přjſtaw, ſtanowiſſtě, portus, navale.
Anlanden, anländen, v. n. k břehu, k zemi ſe připlawiti, připlauti, přiſtati, přiſtawiti, adpellere.
Anlandung, f. připlawenj, přiſtawenj.
Anlangen, 1. v. n. přibrati ſe, přigjti, advenire; —gung, f. přjchod, přigitj. 2. v. a. týkati ſe, adtinere; was mich anlanget, co ſe mne tkne, týče. Anlangend, týkagjcý ſe; die Sache anlangend, co ſe té wěcy týče, týkage ſe té wěcy; um etwas, proſyti, požádati.
Anlaſchen, v. a. lizowati, ſ. Abplätzen.
Anlaß, m. plur. Anläſſe, přjčina, přjležitoſt. 2) podoba, podobenj, ſ. Anſchein. Es hat allen Anſchein dazu, wſſecko ſe k tomu podobá.
Anlaſſen, 1. v. a. na někom něčeho nechati; ich will ihm den Rock anlaſſen, nechám ho w kabátě. 2) napuſtiti, puſtiti, wpuſtiti, immittere; einen Hund anlaſſen, pſa puſtiti, poſſtwati na něco; das Waſſer eines Teiches anlaſſen, wo41dy do rybnjka napuſtiti, einen Teich anlaſſen, rybnjk napuſtiti. 3) einen übel anlaſſen, obořiti ſe na někoho, zle přiwjtati, male excipere. 2. v. recip. podobati ſe, videri, ſpeciem habere; es läßt ſich zum Kriege an, podobá ſe k wogně, die Sache läßt ſich gut an, dobře ſe dařj, es läßt ſich zum Regen an, má ſe k déſſti, chyſtá ſe ku prſſce.
Anlauf, m. auprk, běh, náběh, naběhnutj; sběh, incurſus, impetus; einen Anlauf nehmen, rozběhnauti ſe, pochop bráti; der Anlauf des Waſſers, přibýwánj, přitekánj, ſtekánj wody, rozwodněnj; des Feindes, autok nepřátelſký; einen großen Anlauf haben, weliké nabjhánj mjti; das Haus liegt im Anlaufe, ten dům geſt na ráně.
Anlaufen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, vdeřiti ſe, vhoditi ſe, zawaditi o něco, incurrere, offendere, impingi; er iſt mit dem Kopf an die Wand angelaufen, běže vdeřil hlawau o ſtěnu. 2) naběhnauti ſy, zle přiwjtánu býti, zle pochoditi, male accipi; ich bin übel angelaufen, zle ſem ſy naběhl, zle ſem pochodil, zle ſem ſy vhonil, vtržil. 3) einen anlaufen laſſen, někoho podwéſti, zawéſti. 4) naběhnauti, otécy, sl. napuchnauti, opuchnauti, ſpuchnauti, intumeſcere. 5) přibýwati, růſti, přiroſtati, accreſcere, augeri; der Fluß iſt angelaufen, řeky přibylo, wody w řece přibylo. 6) bleſk, ſtkwěloſt ſtratiti, zagjti; der Spiegel iſt angelaufen, zrcadlo zaſſlo. 7) anlaufen laſſen, na modro zakaliti; angelaufen, zamodralý, na modro zakalený. 2. v. a. běhati k někomu, nabjhati na někoho; einen um etwas anlaufen, k někomu o něco běhati. 2) autok včiniti, obořiti ſe, vdeřiti, wpadnauti na někoho, ſ. Anfallen.
Anlaufen, n. naběhnutj, přiběhnutj, vdeřenj, vhozenj, zawaděnj, adliſio, ſ. Anlauf. 2) naběhnutj, otečenj, oteklina, b otok, opuchnutj, opuchlina, ſpuchlina, tumor. 3) nabjhánj, přibýwánj.
Anlegen, 1. v. a. přičiniti, přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; eine Leiter, řebřjk přiſtawiti; ein Kind (an die Bruſt), djtě přiſaditi (k prſům); einem Ketten, nekoho někoho řetězy ſwázati; einen Hund, pſa vwázati; Feuer, oheň založiti, zapáliti; einen Rocken, kužel nadjti; ein Kleid, ſſaty oblécy; Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; ſich anlegen, oblécy ſe, obljkati ſe; ſich an etwas anlegen, na něco ſe opřjti, podepřjti; chytati ſe, lepiti ſe, přilepiti ſe; der Roſt leget ſich an das Eiſen an, rez ſe železa chytá; ein Schloß anlegen, zámek přiwěſyti, zawěſyti, ſeram obdere; Hand anlegen, chopiti ſe něčeho, pomocy pracowati, ruku přičiniti, wtjpiti ſe; die letzte Hand anlegen, dodělati, dokončiti djlo. 2) vžiti, wynaložiti, adhibere, collocare, impendere; ſein Geld, ſeine Zeit wohl, übel anlegen, ſwé penjze, ſwůg čas dobře, zle ſtráwiti, wynaložiti, ſwých peněz, ſwého čaſu vžiti. 3) vdělati, wyſtawěti, založiti, condere. 4) vkládati, vložiti, vſtanowiti, conſtituere, imponere. 5) ſie haben es miteinander angelegt, ſpolu ſe o to ſmluwili, ſneſli, ſpikli, ſpolu to oſnowali, ſtropili; es iſt darauf angelegt, to ſe kuge, obmýſſlj, tropj, o to ſe vſyluge. 2. v. n. k břehu připlauti, přiſtati.
Anlegeſchloß, n. Vorlegeſchloß, wiſutý zámek, sl. klatka.
Anlegung, f. přičiněnj, přiloženj, přiſazenj, přiſtawenj. 2) vžitj, wynaloženj. 3) wyſtawenj, založenj. 4) vloženj, vſtanowenj.
Anlehen, n. Anleihe, f. půgčka, sl. požičag.
Anlehne, f. lenoch, opiradlo, zábradlj.
Anlehnen, v. a. opřjti, podepřjti. 2) zapůgčiti, sl. zapožičati, ſ. Lehnen u. Leihen.
Anleiten, v. a. nawáděti, nawéſti, přiwáděti, vwoditi. 2) povčowati, včiti.
Anleiter, m. nawoditel, wodič, woditel, 42 wůdce, dux. Anleitung, f. Anleiten, n. náwěſſtj, náwod, povčowánj, nawedenj, vwáděnj, wyvčowánj, ductus; Anleitung geben, nawáděti, nawoditi, náwěſſtj dáwati, povčowati. 2) podnět, přjčina, přjležitoſt, anſa, occaſio.
Anliegen, v. n. doléhati, naléhati, přiléhati, přiſtáti. 2) dieſe Sache liegt mir ſehr an, ta wěc na srdcy mi ležj, ſ. angelegen. 3) einem anliegen, naléhati, dotjrati, trápiti, welmi proſyti, flagitare.
Anliegend, adj. přjležjcý, adiacens.
Anliegen, n. doléhánj, důležitoſt, péče, ſtaroſt, cura, ſollicitudo.
Anlocken, v. a. přilákati, přilauditi, přiwábiti, přiwnaditi, adlectare.
Anlockung, f. přilákánj, přilauzenj, přjluda, přiwábenj.
Anlügen, v. a. nalhati, obelhati, ſ. lügen.
Anmachen, v. a .přičiniti, přidělati, připogiti, připrawiti; ein Schloß, zámek přibiti; ein Band, tkanicy přiwázati; Feuer anmachen, oheň rozdělati, roznjtiti, zanjtiti; den Kalk, wápno rozdělati, ſmjſyti; das Mehl, mauku zadělati, zamjſyti; den Wein, wjno připrawiti, přiſtrogiti, falſſowati; ein angemachter Wein, ſtrogené wjno.
Anmahnen, v. a. napomjnati, ſ. Ermahnen. 2) nabádati, nabjzeti, pobjzeti, wzbuzowati, ſ. Aufmuntern.
Anmahnung, f. napomjnánj. 2) podoba.
Anmaßen, v. rec. oſobiti, ſobiti, přiwlaſtniti, ſwogiti ſy něco, ſibi arrogare.
Anmaßung, f. oſobenj, přioſobenj, ſobenj, ſwogenj.
Anmelden, v. a. ohláſyti, opowědjti, oznámiti, wzkázati, nuntiare, ſignificare; ſich zu etwas, k něčemu ſe hláſyti, přihláſyti.
Anmeldung, f. ohláſſenj, opowěd, opowěděnj, oznámenj.
Anmerken, v. a. pozorowati, znamenati na někom, znáti, animadvertere, obſervare. 2) poznamenati, zaznamenati, adnotare. 3) oznámiti, notare.
Anmerkung, f. pozorowánj, znamenánj; poznamenánj, zaznamenánj, známka, nota.
b Anmerkenswerth, Anmerkungswerth, —würdig, adj. poznamenánj hodný, znamenitý, notabilis, notandus.
Anmeſſen, v. a. přiměřiti, změřiti, mjru wzýti, admenſurare. 2) dobře naměřiti, přiměřowati, přiſſikowati, accommodare rem. ſ. Angemeſſen.
Anmuth, f. přjgemnoſt, vtěſſenj, vtěſſenoſt, amœnitas; des Geruchs, wůně, pochotnoſt; der Muſik, der Sprache, hudby, řeči lahodnoſt, ljbeznoſt, ſuauitas.
Anmuthen, v. a. přimyſliti, o někom ſmýſſleti, adfingere. 2) požádati, poſcere.
Anmuthig, adj. lahodný, ljbezný, pochotný, přjgemný, rozkoſſný, vtěſſený, amœnus, ſuauis. adv. láhodně, ljbezně, &c. ſuauiter.
Anmuthigkeit, f. lahodnoſt, ljbeznoſt, ſ. Anmuth.
Anmuthsvoll, adj. přerozkoſſný, převtěſſený.
Annageln, v. a. hřeby přibiti, clavis adfigere. Annagelung, f. přibjgenj, přibitj.
Annahen, annähern, v. n. bljžiti ſe, přibližowati ſe, adpropinguare.
Annahung, Annäherung, f. bljženj, přibližowánj, adpropinguatio.
Annähen, v. a. přiſſiti, přiſſjwati, adſuere.
Annähen, n. —hung, f. přiſſitj, přiſſjwánj.
Annahme, f. bránj, přjgem, přigetj, přigjmánj, wzetj, acceptio.
Annalen, plur. letopis, ſ. Jahrbücher.
Annaliſt, m. ſpiſowatel létopiſů, kronykář.
Annehmen, v. a. bráti, přigjti, přigjmati, wzýti, acceptare, accipere, ſumere; die Farbe annehmen, barwu chytiti; für Scherz, za žert pokládati. 2) ſich einer Sache annehmen, něčeho ſe vgjmati, vgjti.
Annehmer, m. přigimač, přjgemce, přjgemčj. Annehmerinn, přigimačka.
Annehmlich, adj. přjgjmánj hodný, přjgemný, lahodný, ljbezný, pochotný, wděčný, acceptus, gratus, iucundus, ſuauis. adv. lahodně, ljbezně, pochotně, přjgemně, wděčně, iucunde, ſuaviter.
Annehmlichkeit, f. lahodnoſt, ljbeznoſt, pochotnoſt, přjgemnoſt, wděčnoſt, ſuavitas.
Annehmung, f. přigetj, přigjmání, wzetj, ſ. Annahme.
43 Annoch, adv. geſſtě, adhuc, ſ. noch.
Annuliren, v. a. z lat. nulla, wnic, wniweč obrátiti, vwéſti, zničiti, sl. zniwečiti, abolere, tollere.
Annullirung, f. wnic, wniweč obrácenj, vwedenj, zničenj, zniwečenj, abolitio.
Anordnen, v. a. pořádati, pořjditi, ſpořádati, zřjditi, diſponere, ordinare. 2) nařjditi, poručiti, vložiti, vrčiti, conſtituere, iubere. Anordnen, n. Anordnung, f. ſpořádánj, zřjzenj, nařjzenj, poručenj.
Anpacken, v. a. pochytiti, popadnauti, adprehendere; vchopiti, vchwátiti, arripere; mit Worten, oſapiti ſe, dáti ſe do někoho, aggredi.
Anpackung, f. popadnutj, vchopenj; oſapenj.
Anpaſſen, 1. v. n. anpaſſend ſeyn, ſſikowati ſe, ſrownáwati ſe, trefowati ſe, congruere, quadrare. 2. v. a. anpaſſend machen, přiměřiti, přiſſikowati, přirownáwati, ſrownáwati, accommodare, aptare.
Anpfählen, v. a. k kolu přiwázati, koly vpěwniti vpewniti; einen Miſſethäter, zločince na kůl naſtrčiti.
Anpfeifen, v. a. ckáti, hwjzdati, zahwizdnauti na někoho.
Anpflanzen, v. a. naſaditi, naſázeti, zaſaditi.
Anpflanzung, f. naſazenj, ſad, plantatio.
Anpichen, v. a. naſmoliti, přiſmoliti, ſmůlau přilepiti.
Anplätzen, v. a. ſtromy lizowati, ſ. Abplätzen.
Anprallen, v. n. vdeřiti, vhoditi o něco, wrazyti do něčeho, illidi. Anprallen, n. —ung, f. vdeřenj, vhozenj, wraženj.
Anprellen, v. a. praſſtiti, vdeřiti, vhoditi něčjm o něčo něco, wrazyti, illidere.
Anprellung, f. vdeřenj, vhozenj, wraženj.
Anrathen, v. a. raditi, poraditi, ſ. Rathen.
Anrechnen, v. a. počjtati, pokládati, přičjtati, imputare, vitio vertere.
Anrechnung, f. počjtánj, pokládánj, přičjtánj, imputatio.
Anrede, f. mluwenj, promluwa, promluwenj, adlocatio.
Anreden, v. n. mluwiti, promluwiti k někomu, adfari, adloqui.
b Anregen, v. a. pohnauti, pohybowati, popuditi, powzbuzowati, incitare. 2) připomenauti, zpomenauti, zmjniti ſe, memorare, mentionem facere; angeregt, připomenutý, zpomenutý, zmjněný, memoratus, .
Anregung, f. pohnutj, pohybowánj, popuzowánj, powzbuzowánj, incitatio. 2) připomenutj, zpomenutj, zmjněnj, zmjnka, mentio; — thun, připomenauti, zminku včiniti.
Anreiben, v. a. nadrbati, nadrápati, naſſkrábati, natjrati, natřjti, podrbati, podrápati, poſſkrábati, potjrati, potřjti, adfricare, adterere.
Anreihen, v. a. do řádků nawljkati, k. p. perly.
Anreißen, v. a. 1) natrhnauti. 2) einen Holzhaufen anreißen, hranicy dřjwj načjti, začjti z nj bráti. 3) nareyſowati, náſtjniti čárkami.
Anreißer, m. náſtrog k reyſowánj, reyſownjk.
Anreiten, 1. v. n. a) na koni přigeti, přigjžděti; b) na koni na něco wgeti, wrazyti; c) ſchlecht anreiten, zle pogezditi, pochoditi. 2. v. a. koně progeti, progjžděti.
Anreitzen, v. a. drážditi, nabádati, nabjzeti, pobádati, pobjzeti, ponaukati, popuzowati, wzbuzowati, concitare, incitare.
Anreitzung, f. drážděnj, nabádánj, nabjzenj, pobádánj, pobjzenj, ponaukánj, popuzowánj, concitatio, inſtigatio.
Anreitzer, m. dráždič, dráždil, nabádač, pobjzytel, ponaukač, popuditel, concitator.
Anrennen, 1. v. n. naběhnauti na něco, přiběhnauti k něčemu, incurrere. 2. v. a. autok včiniti, dorazyti, přiběhnauti, přihnati, připadnauti, wrazyti, řjtiti ſe na někoho, invadere, impetum facere.
Anrichten, v. a. přichyſtati, přihotowiti, parare, præparare; die Speiſen anrichten, gidla připrawiti, přiſtrogiti, vſtrogiti. 2) ſtropiti, včiniti, způſobiti, creare.
Anrichtung, f. přichyſtánj, přihotowenj, připrawenj, přiſtrogenj, vſtrogenj; ſtrogenj, způſobenj.
Anrichter, m. ſtrogitel, ſtrůgce.
Anriechen, 1. v. a. přiwoněti k něčemu, ol44facere; man riecht es ihm ſchon an, wo er geweſen iſt, giž po wůni poznati, kde byl. 2. v. n. zawáněti, zawoněti, olere.
Anritt, m. přjgezd na koni.
Anrittsgeld, n. přjgezdné.
Anritzen, v. a. naſſtjpiti, natnauti, natrhnauti.
Anrücken, 1. v. a. přiſaditi, přiſtawiti, přitáhnauti, přiſtrčiti k něčenu něčemu, admovere. 2. v. n. přibližowati ſe, přicházeti, přitáhnauti, táhnauti, přitrhnauti, adpropinquare; rücken ſie doch näher an, pomknau pak ſe bljže, přiſednau pak bljže, t. g. k ſtolu.
Anrückung, f. přiſtawenj, přiſtrčenj. 2) přibližowánj ſe, přicházenj, přitáhnutj, přitrhnutj, taženj.
Anrufen, v. a. na někoho křičeti, wolati, zawolati, inclamare. 2) prosyti o něco, žádati za něco, implorare, invocare; Gott um Hülfe anrufen, Boha o pomoc proſyti, wzýwati. 3) einen zum Zeugen anrufen, někoho ſobě za ſwědka bráti.
Anrufung, f. wolánj, zawolánj. 2) proſſenj, wzýwánj, žádánj. 3) oſwědčowánj, za ſwědka bránj.
Anrühmen, v. a. pochwáliti, ſchwalowati.
Anrühren, v. a. dotknauti ſe, dotýkati ſe, týkati ſe, attingere. 2) ſmjſyti, zadělati.
Anrührung, f. dotknutj, dotýkánj, týkánj ſe. 2) ſmjſenj, zadělánj.
Ans, mjſto an das, ans Licht bringen, na gewo přinéſti, na ſwětlo wywéſti, wygewiti, zgewiti; ans Fenster treten, k oknu přiſtaupiti; bis ans Ende der Welt, až do ſkonánj ſwěta.
Anſäen, v. a. začjnati ſýti. 2) naſýti, oſýti, zaſýti. Anſäung, oſenj, oſetj, zaſetj.
Anſage, f. opowěd, opowěděnj, opowjdka, ſ. Anſagung. Eine Anſage thun, opowědjti, oznámiti, — thun laſſen, na wědomj dáti.
Anſagen, v. a. ohláſyti, opowědjti, oznámiti, indicere. 2) vdati, wyznati, profiteri.
Anſager, m. opowjdač, opowjdatel, oznamowatel. Anſagung, f. ohláſſenj, opowěděnj, oznámenj. 2) vdánj, wyznánj.
b Anſägen, v. a. nařezati pilau.
Anſäſſig, adj. oſedlý, vſedlý.
Anſäſſigkeit, f. oſedloſt, vſedloſt.
Anſatz, m. autok, ſ. Anfall, Angriff. 2) zrůſt, incrementum. 3) náſada, přjſada, vſazenj. 4) zur Krankheit, náklonnoſt, nadchliwoſt.
Anſchaffen, 1. v. a. reg. nařizowati, poraučeti, imperare; opatřiti, pořjditi, zgednati, kaupiti, comparare. 2. v. a. irreg. přiſtwořiti.
Anſchaffung, f. 1) opatřenj, pořjzenj, zaopatřenj, zgednánj. 2) přiſtwořenj.
Anſchälen, v. a. nalaupiti, zalaupiti.
Anſcharren, v. a. nahrabnauti, přihrabati.
Anſchauen, v. a. patřiti, pohleděti, popatřiti, ſhlédnauti, wzezřjti, adſpicere.
Anſchauen, n. Anſchauung, f. patřenj, pohled, pohleděnj, popatřenj, ſchlédnutj, wzezřenj.
Anſchaulich, adj. ſpatřitedlný, widitedlný, adſpectabilis. adv. —ně.
Anſchein, m. podoba, pohled, twárnoſt, způſoba, ſpecies; den Anſchein haben, podobati ſe, zdáti ſe.
Anſcheinen, 1. v. a. oſwěcowati, přiſwěcowati, ſwjtiti na něco, adfulgere, adlucere. 2. neut. podobati ſe, zdáti ſe, anſcheinend, co ſe toliko zdá.
Anſchere, f. oſnowa, ſtamen, ſ. Werft, Zettel.
Anſcheren, v. a. tondere, naſtřihnauti. 2) naſnowati, přjzy na ſtaw natáhnauti.
Anſchicken, v. a. chyſtati, hotowiti, ſtrogiti.
Anſchickung, f. chyſtánj, hotowenj, ſtrogenj.
Anſchieben, v. a. přiſtrčiti, admovere.
Anſchielen, v. a. ſſilhawě na někoho pohleděti, zaſſilhati, limis intueri.
Anſchießen, 1. v. a. naſtřeliti, poſtřeliti; ein Gewehr anſchießen, zbraň průbowati; ein Gebäude an das andere anſchießen, ſtawenj k druhému připogiti, přiſtawěti; den Aermel an den Rock anſchießen, rukaw ke kabátu přiſſiti; ein Brod an das andere anſchießen, chléb huſtě poſázeti. Er iſt angeſchoſſen, geſt poſtřelený, wětrem podſſitý. 2. neutr. přiběhnauti, přihrnauti ſe, přiſtřeliti, přiwaliti 45 ſe; das Waſſer ſchießt an, woda ſem běžj, ſem ſe walj; er kam wie ein Pfeil angeſchoſſen, přiſtřelil gako ſſjp, přiletěl gako ſtřela. 2) naběhnauti na něco, wrazyti do něčeho. 3) mezowati, týkati ſe, wedlé býti.
Anſchiffen, v. n. připlauti, připlawiti ſe.
Anſchirren, v. a. koně přiſtrogiti, zapřáhnauti.
Anſchlag, m. Anſchlagen, n. Anſchlagung, f. bitj, tlučenj, vdeřenj, vhozenj, zatlučenj. 2) přibitj; prohláſſenj, wyhláſſenj. 3) počjtánj, ſečtenj, wypočtenj, computatio; ceněnj, proceněnj. 4) důmyſl, nález, obmyſl, přemýſſlenj, rada, vkládánj, vloženj, vſmyſſlenj, conſilium; einen Anſchlag machen, nález wymyſliti; — faſſen, domyſliti ſe, obmýſſleti, přemýſſleti, vkládati, vložiti, vraditi ſe, vſmyſliti ſobě; ein Mann voller Anſchläge, důmyſlný, obmyſlný člowěk. 5) prohláſſenj, prowolánj, proſcriptio.
Anſchlagen, v. irr. 1. act. bjti, tlaucy, vdeřiti, vhoditi, zatlaucy, pulſare; mit der Glocke anſchlagen, zwonem zazwoniti; die Wellen ſchlugen an das Ufer an, wlny k břehu dorážely, wlnobitj k břehu přiráželo, o břeh ſe obráželo. 2) začjti hlas wydáwati, vocem mittere; der Vogel ſchlug an, pták začal zpjwati, zazpjwal; die Hunde haben angeſchlagen, pſy začali ſſtěkati, zaſſtěkali. 3) das Gewehr anſchlagen, zbrog naměřiti, zaměřiti, k ljcy přiložiti. 4) v kowkopů, nakládati, naplňowati, totiž gbeljk ġbeljk rudau aneb kamenjm, odkudž Anſchläger, m. plnič, nakládač. 5) Feuer, rozkřeſati, zakřeſati. 6) přibiti, přirazyti, přitlaucy, adfigere. 7) prohláſyti, prowolati, proſcribere; ſeine Güter ſind bereis bereits angeſchlagen worden, geho ſtatkowé gſau giž prowoláni. 8) zač co ſtogj počjtati; pokládati, proceniti, (ſſacowati), computare, æſtimare, k. p. eines Vermögen anſchlagen, počjtati, proceniti, (ſſacowati); ein jeder ſchlägt ſich in einem zu hohen b Preiſe an, každý ſe za wjc pokládá, nežli ſtogj. 2. neut. vdeřiti ſe, vhoditi ſe, vrazyti ſe o něco, wrazyti na něco, impingere, offendere; mit dem Kopfe an die Wand, hlawau o ſtěnu vdeřiti. 2) pomocy, proſpěti, ſwědčiti, ſlaužiti, prodeſſe.
Anſchlagen, n. —gung, f. ſ. Anſchlag.
Anſchlägig, anſchläglich, adj. chytrý, důmyſlný, obmyſlný, oſtrowtipný, callidus, ingenioſus. adv. chytře důmyſlně.
Anſchleifen, v. a. nabrauſyti.
Anſchließen, v. irr. 1. act. přiložiti, připogiti, přimknauti; ſich anſchließen, připogiti ſe, ſrazyti ſe w hromadu. 2) přiwázati, ſewřjti, ſwázati někoho řetězy, do okowů, do paut dáti, vincire. 2. neut. přilehati, ſwjrati ſe, coniungi.
Anſchließung, f. přiloženj, připogenj, přiraženj; ſewřenj, ſwázánj.
Anſchluß, m. plur. Anſchlüſſe, 1. ſ. Anſchließung. 2. přjdawek, připogená wěc.
Anſchmeicheln, v. recip. ſich bei einem, někomu ſe liſati, přiliſati ſe, auliſně ſe k někomu mjti.
Anſchmettern, v. reg. 1. act. přirazyti, wrazyti, praſſtiti, zatřjſkati. 2. neut. praſſtiti ſe, vhoditi ſe, vrazyti ſe o něco s welikau prudkoſtj.
Anſchmieden, v. a. přikowati, vkowati.
Anſchmiedung, f. přikowánj, vkowánj.
Anſchmiegen, v. a. přiložiti, přitiſknauti; — ſich, přichauliti, přitauliti, přiwinauti ſe.
Anſchmieren, v. a. namazati, sl. namaſtiti. 2) nakančiti, sl. načarbati. 3) oklamati, oſſkrábati.
Anſchmücken, v. a. přiokráſſliti, přiozdobiti, exornare; —ckung, f. okráſſlenj.
Anſchmutzen, v. a. naprzniti, naſſpiniti, pokáleti, poſſpiniti.
Anſchnallen, v. a. přeſkau připnauti.
Anſchnarchen, Anſchnauben, Anſchnautzen, v. a. ofrknauti ſe, oſapiti ſe, ſápati ſe, zabraukati na někoho, mor. ofukowati.
Anſchneiden, v. a. nakrogiti, nařjznauti, naſtřihnauti, incidere; nawraubiti.
46 Anſchneiden, n. —dung, f. nakrogenj, nařjznutj, naſtřihnutj, nařezánj.
Anſchnitt, m. nawraubenj, ſkrogek, nářezek.
Anſchove, f. anſſaus, clupea encraſicolus L.
Anſchrecken, v. a. nalekati, naplaſſiti, poplaſſiti, naſtraſſiti, poſtraſſiti.
Anſchreckung, f. nalekánj, naplaſſenj.
Anſchreiben, v. a. napſati, zapſati, inſcribere; popſati, poznamenati, adnotare. 2) wohl oder übel angeſchrieben ſtehen, chwálenu aneb haněnu býti, bene vel male audire; — n. —bung, f. napſánj, inſcriptio.
Anſchreyen, v. a. křičeti, wolati, zakřiknauti na někoho, okřikati, okřiknauti někoho, inclamare.
Anſchrote, f. okragky, oſtřižky na ſukně.
Anſchroten, v. a. nawaliti, přiwaliti, ſ. Schroten. 2) v ſaukenjků, přitkati.
Anſchub, m. počátek házenj, prwnj wrh w kuželkách.
Anſchuhen, v. a. obauti, obauwati.
Anſchuhung, f. obauwánj, obutj.
Anſchüren, v. a. rozdělati oheň.
Anſchuß, m. naſtřelenj, poſtřelenj, začátek ſtřjlenj. 2) přiběhnutj, přihrnutj ſe, přiwalenj ſe. 3) naběhnutj, wraženj. 4) wyraženj, wyſtaupenj, ſ. Anſchießen.
Anſchütt, f. nános, náplaw, alluvio.
Anſchütten, v. a. naljti, poljti, Waſſer an die Wand, wodau ſtěnu poljti, wody na ſtěnu ljti. 2) naſypati, zaſypati.
Anſchüttung, f. nalitj, naſypánj.
Anſchwärzen, v. a. počerniti, začerniti, zčerniti, infuſcare (denigrare); tropiſch, někoho očerniti, oſočiti, zhaněti.
Anſchwärzung, f. počerněnj, oſočenj.
Anſchweißen, v. a. w hromadu ſkowati, ſwařiti.
Anſchwellen, v. n. dmauti ſe, nadmauti ſe, otécy, otekati, intumeſcere. 2) přibýwati, augeri. —len, n. —lung, f. dmutj, nadmutj, otečenj, přibýwánj.
Anſchwemmen, v. a. naplawiti, naplawowati, připlawiti, ſ. Anflößen.
Anſchwemmung, f. naplawenj.
Anſchwimmen, v. n. připlauti, připlowati, připlynauti.
b Anſehen, v. a. djwati ſe, hleděti, patřiti, podjwati ſe, pohleděti, popatřiti, pozřjti, ſ. Anſchauen. 2) ohlédati ſe, ohled mjti, ſſetřiti, wážiti, wzezřjti, reſpicere. Die Koſten nicht anſehen, autrat nelitowati, neſſetřiti. Angeſehen, adj. powažitedlný, wážený, wážný, známenitý, conſpicuus. 3) držeti, za to mjti, domnjwati ſe, že —, putare, videri; er ſah mich für ſeinen Bruder an, držel, měl mne za bratra ſwého. 4) poznáwati, widěti, znáti, animadvertere; man ſieht ihm noch keine Noth an, nenj na něm geſſtě nauze widěti, znáti, er thut alles, was er mir nur an den Augen anſehen (abſehen) kann, on by mi pomyſſlenj vdělal. 5) cýliti, ſměřowati k něčemu; worauf iſt das angeſehen? k čemu ſe tjm čelj, k čemu to ſměřuge?
Anſehen, n. hleděnj, patřenj, podjwánj, pohled, wzezřenj, adſpectus. 2) ohled, reſpectus; ohne Anſehen der Perſon, bez přigjmánj oſob, bez ſſetřenj. 3) rozſauzenj, zdánj; allem menſchlichen Anſehen nach, podlé wſſeho lidſkého zdánj. 4) zewnitřnj powaha, neb způſoba, pohled, wzezřenj, ſpecies. 5) podoba, podobánj; es hat das Anſehen, podobá ſe k tomu, es hat kein Anſehen, nepodobá ſe k tomu, allem Anſehen nach, gak geſt widěti. 5) 6) ſlowautnoſt, wážnoſt, wzácnoſt, wzneſſenoſt, zřenj, zřetel, moc, auctoritas.
Anſehnlich, adj. drahný, powažitedlný, ſlowautný, wážný, wzácný, wzneſſený, znamenitý, amplus, inſignis. adv. —ně.
Anſehung, f. ſ. Anſehen, 1. 2) Anſehung der Perſonen, přigjmánj oſob, ſſetrnoſt; in Anſehung, co ſe dotýče, z ohledu. 2) pro, zſtrany, propter, ob.
Anſengen, v. a. opáliti, sl. oſſkwrliti, amburere. —gung, f. opálenj, ambuſtio.
Anſetzen, v. reg. 1. act. přiložiti, přiſaditi, přiſtawiti, admovere, adponere; die Klauen anſetzen, pazaury wrazyti, zatjti, die Feder anſetzen, pérem trhnauti, pſáti; recip. ſich anſetzen, ſaditi ſe, vſa47diti ſe. 2) připogiti, einen Ermel, naſtawiti, přiſtehnauti, přiſſjti. 3) Bäume, Eſſig, naſaditi, naſázeti, Bauern, oſaditi. 4) eine Zeit, vložiti, vrčiti, vſtanowiti, vſtawiti. 5) počjtati, ſſacowati, hoch anſetzen, wyſoko položiti. 6) oklamati, oſſiditi, decipere. 2. neut. doléhati, dotjrati, dotřjti. 2) pokuſyti ſe o něco, vſylowati. 3) das Erz ſetzt an, ruda dodržuge, trwá. 4) das Maſtſchwein ſetzt gut an, krmnice, krmná ſwině dobře zakládá, tučnj. 5) die Stutte, die Kuh hat angeſetzet, kliſna oſtala hřebná, kráwa zůſtala ſtelná.
Anſetzung, f. přiloženj, přiſazenj, přiſtawenj; připogenj, přiſtehnutj; vloženj, vrčenj, vſtanowenj; naſazenj, oſazenj, vſazenj.
Anſicht, f. 1) ſ. Anſehen. 2) pohled, wýhled, wyhljdka, wzezřenj.
Anſichtig, adj. eines Menſchen anſichtig werden, některého člowěka ſezřjti, ſpatřiti, vhljdati, vwiděti, vzřjti, conſpicere.
Anſiedel, n. lhota, oſada, vſedloſt; ſich anſiedeln, recipr. oſaditi ſe, oſazowati ſe.
Anſiedlung, f. oſada, oſazenj, vſazenj.
Anſiedler, m. lhotnjk, oſadnjk.
Anſinnen, v. a. přičjtati, přimyſliti.
Anſinnen, n. Anſinnung, f. ſ. Anmuthung.
Anſpann, f. & m. potah, přjpřež, ſpřež, f. ſpřeženj, ſ. beſſer Geſpann.
Anſpannen, v. a. napnauti, natáhnauti, roztáhnauti, intendere; alle ſeine Kräfte zu etwas anſpannen, wſſecku ſýlu ſwau na něco wynaložiti. 2) připřáhnauti, zapřahati, zapřáhnauti, iungere currui; den Wagen anſpannen, do wozu zapřáhnauti. Anſpannen, n. —nung, f. napnutj, nataženj, připřáhnutj, zapřáhnutj, zapřeženj.
Anſpänner, m. potažnjk, ſpřežnjk, zápřežnjk.
Anſpeyen, v. a. na něco napliti, napliwnauti, po něčem pljti, plwati, něco vplwati, conſpuere, inſpuere.
Anſpeyen, n. naplitj, plitj, plwánj, vplwánj.
Anſpielen, v. n. začjti hráti, zahrati. 2) b na něco ſlowy bjti, čeliti, narážeti, ſměřowati, wztahowati, alludere.
Anſpielung, f. čelenj, naráženj, narážka, ſměřowánj, wztahowánj, alluſio.
Anſpießen, v. a. napichnauti, naſtrčiti, probodnauti, propichnauti, protknauti, transfigere. Anſpießung, f. naſtrčenj, probodnutj.
Anſpinn, f. přeſlen, sl. kotaulka na wřeteně, verticillus, ſ. Wirtel.
Anſpinnen, v. a. připřjſti. 2) naſtrogiti, ſetkati, ſoſnowati, ſpléſti, ſtropiti, moliri.
Anſpornen, v. a. oſtnem neb oſtruhau bůſti, pobádati, pobůſti; pobjzeti, ponaukati, calcaria ſubdere, ſtimulare.
Anſpornen, n. —nung, f. bodenj, pobádánj, pobjzenj, ponaukánj.
Anſprache, f. promlauwánj, promluwa, promluwenj. 2) práwo, proſba, ſ. Anſpruch.
Anſprechen, v. a. k někomu promluwiti. 2) einen um etwas anſprechen, s někým o něco mluwiti, někoho za něco proſyti, žádati. 3) einen anſprechen, někoho pozdrawiti, přiwjtati; ku práwu pohnati, v práwa obžalowati. 4) bey jemanden anſprechen, v někoho ſe zaſtawiti.
Anſprechen, n. —chung, f. promluwenj, proſba, proſſenj, žádoſt; pozdrawenj, přiwjtánj; půhon ku práwu.
Anſprengen, v. a. ein Pferd, koně pobůſti, popichnauti; mit dem Pferde einen andern anſprengen, na koni aneb s koněm na někoho dorážeti, ſkočiti. 2) pokropiti, nakropiti, poprſkati, poſtřjkati.
Anſpringen, v. n. na někoho ſkočiti, k někomu přiſkočiti, wſkočiti do něčeho, adſilire. Anſpringen, n. přiſkočenj, přjſkok, ſkočenj, ſkok, wſkočenj, adſultus.
Anſpritzen, 1. act. zaprſkati, poprſkati, poſtřjkati, zaſtřjkati, adſpergere. 2. neut. prſkati, prſknauti, ſtřjkati, ſtřiknauti.
Anſpruch, m. nářek, narčenj, nařknutj, potahowánj ſe na něco, požádánj něčeho, práwo k něčemu, petitio, ius; Anſpruch machen, oſobiti ſobě.
Anſprung, m. 1) ſ. Anspringen. 2) auročky, auročnice, cruſta lactea.
48 Anſpucken, ſ. Anſpeyen.
Anſpühlen, 1. v. n. přitekati, adluere. 2. v. a. naplawiti, připlawiti, adluendo advehere. Anſpühlung, f. náplaw, naplawenj, připlawenj, adluvio.
Anſtalt, f. chyſtánj, hotowenj, opatřenj, přjprawa, ſtrogenj, adparatus, cura. Anſtalt machen, chyſtati, hotowiti, připrawowati, ſtrogiti, parare; obſtarati, opatřiti, curare. 2) ſpořádánj, vſpořádánj, vſtanowenj, zřjzenj, inſtitutum.
Anſtämmen, v. a. opřjti, podepřjti, podpjrati, zpodpjrati, zpoléhati na něco, adniti, inniti. 2) ſnažiti ſe, wynaſnažowati ſe, niti. Anſtämmung, f. ſnaženj, ſnažnoſt, wynaſnažowánj, niſus.
Anſtand, m. lhůta, meſſkánj, odklad, odkládánj, prodlenj, poklid, průtah, sl. lhůtánj, cunctatio, dilatio; Anſtand im Kriege, pokog do giſtého čaſu, přjměřj, induciæ. 2) pochybnoſt, pochybowánj, rozpak, rozpakowánj, dubitatio, hæſitatio, k. p. Anſtand in etwas nehmen, pochybowati, rozpakowati ſe při něčem, na rozpacých býti, sl. lhůtati; ohne Anſtand, bez rozmýſſlenj, rozpakowánj. 3) náležitoſt, přjſluſſnoſt, decor; mit Anſtande, náležitě, přjſluſſně, decore. 4) čekaná, poſtřjžka v myſliwců aneb ſtřelců; auf den Anſtand gehen, na čekanau gjti, na poſtřjžku wygjti.
Anſtändig, adj. způſobný, (ſſikowný), aptus. 2) náležitý, přjſluſſný, conueniens, decorus. 3) přjhodný, wděčný, whodný, acceptus, gratus. adv. způſobně, (ſſikowně), náležitě, přjſluſſně, přjhodně, wděčně, wděk, whod; das iſt mir nicht anſtändig, to mi nenj whod.
Anſtändigkeit, f. náležitoſt, přjſluſſnoſt, decor.
Anſtandsbrief, m. poklidnj liſt, přjročj.
Anſtarren, v. a. tuze hleděti, vpřjti oči.
Anſtatt, an Statt, mjſto, na mjſtě, na mjſto, loco, pro; anſtatt des Vaters, mjſto Otce, loco patris.
Anſtaunen, v. a. s vžaſnutjm, s podiwenjm hleděti na něco.
b Anſtechen, v. a. pobádati, pobůſti, popjchati, popichowati, vbodnauti, vpichnauti, zabodnauti, zabůſti, pungere. 2) dotjrati, dotýkati ſlowy, pjchati, popichowati, perſtringere verbis. 3) nabodnauti, načjti, narypnauti.
Anſtecken, v. a. naſtrčiti. 2) připichnauti, připnauti; den Degen, meč připáſati, accingere. 3) rozpáliti, rozſwjtiti, , rozſwjtiti, zapáliti, zažžjti, accendere, incendere. 4) načepowati, načjti. 5) nakazyti, nakwaſyti, naprzniti, poruſſiti, inficere.
Anſteckend, adj. nákažčiwý, nákažliwý.
Anſteckung, f. naſtrčenj; připichnutj, připnutj; rozpálenj, rozſwjcenj, rozžženj, zapálenj, zažženj; načepowánj, načetj; nákaza, nakaženj, nakwaſſenj, naprzněnj, poruſſenj.
Anſtehen, v. n. irreg. přiſtáti, ſtáti při něčem, adſtare. 2) dobře ſtáti, přiſluſſeti, ſwědčiti, ſluſſeti, aptum eſſe, decere. 3) ljbiti ſe, whod býti, placere, probari. 4) čekati, poſečkati, prodliti, prodljwati, expectare, morari; es iſt lange genug angeſtanden, doſti dlauho ſe s tjm prodljwalo. 5) anſtehen laſſen, odložiti, opominauti, ponechati, puſtiti mjmo ſebe, differre, intermittere. 6) pochybowati, rozpakowati ſe, hæſitare.
Anſtellen, v. a. poſtawiti, přiſtawiti, adponere. 2) poſtawiti, vſtanowiti, conſtituere. 3) naſtrogiti, připrawiti, přiſtrogiti, způſobiti, zřjditi, ſubornare. 4) dokázati, dowéſti, ſpáchati, ſtropiti, wywéſti, patrare. 5) doſaditi, oſaditi, poſaditi, vſtawiti, inſtituere. 6) ſich anſtellen, a) poſtawiti ſe, na čekanau gjti; b) chowati ſe, zprawowati ſe, ſe gerere; c) dělati ſe, ſtawěti ſe, ſimulare.
Anſtellen, n. —ung, f. poſtawenj, přiſtawenj; poſtawenj, vſtanowenj, vſtawenj; doſazenj, poſazenj, ſázenj, doſazowánj, vſtawowánj na auřad.
Anſtemmen, ſ. beſſer Anſtämmen.
Anſterben, v. n. irr. něčj ſmrtj připadnauti, morte alicuius obvenire. Das Gut iſt 49 mir angeſtorben, ten ſtatek mně připadl ſkrze ſmrt; ein angeſtorbener Grund, odaumrtný ġrunt.
Anſtich, m. nabodenj, nabodnutj, napichnutj, narypnutj.
Anſticheln, v. a. ſlowy popichowati.
Anſtiften, v. a. ſtropiti, včiniti, způſobiti, efficere. 2) nabádati, nawáděti, nawéſti, inſtigare; falſche Zeugen anſtiften, křiwé swědky namluwiti, naſtrogiti.
Anſtiften, n. —tung, f. ſtropenj, způſobenj; nabádánj, nawáděnj, náwod.
Anſtifter, m. půſobce, ſtrůgce; nabadač, náwodce, náwodnjk.
Anſtimmen, v. a. začjti hlas wydáwati, začjti zpjwati. 2) na náſtrogi hudebném zahrati, zapjſkati.
Anſtinken, v. n. ſmrděti někomu, zapáchati, ſordere alicui.
Anſtoß, m. auraz, aurážka, pohorſſenj, potknutj, vraženj, vſtrk, offendiculum, offenſio. 2) překážka, záwada, zawazenj, obſtaculum. 3) přjpad nemocy; er hatte Anſtoß von dem Fieber, zymnice ho potkala, naň připadla.
Anſtoßen, v. irr. 1. act. vdeřiti, vhoditi, zawaditi o něco, ſtrčiti, wrazyti do něčeho, vſtrčiti, impingere, offendere. 2) mit der Zunge, breptati, zagjkati ſe, balbutire. 3) napěchowati, pjchem přirážeti. 4) ein Gebäude an das andere, dům k domu přiſtawěti, připogiti, přirazyti, ſrazyti; mit den Weingläſern, ſkleničky přiſtrkowati, collidere. 2. neut. vdeřiti ſe, vhoditi ſe, potknauti ſe, vrazyti ſe, vſtrčiti ſe, wrazyti do něčeho, zawaditi o něco; das Pferd ſtößt an, kůň kleſá, kůň ſe potýká, vrážj. 2) chybiti, pochybiti, kleſati, omýliti ſe, poblauditi. 3) napadnauti, přigjti, k. p. es ſtößt ihn ein Fieber an, napadá ho, přicházý na něho zymnice. 4) ležeti, ſtáti při něčem, dotýkati ſe, mezowati. 5) pohorſſowati ſe, vrážeti ſe na něčem.
Anſtoßen, n. —ßung, f. 1) ſ. Anſtoß. 2) breptánj, koktánj, zagjkánj, zagjkawoſt.
b Anſtößig, adj. auražčiwý, pohorſſliwý; ſeyn, k aurazu, k pohorſſenj býti; ein anſtößiges Pferd, kleſawý, potýkawý kůň.
Anſtößigkeit, f. auražčiwoſt, pohorſſliwoſt.
Anſtrahlen, v. a. paprſſlkowati, paprſſlky oſwěcowati, zaſtkwjwati ſe, adfulgere.
Anſtrecken, v. a. natáhnauti, natahowati, ſ. Anſtrengen.
Anſtreichen, v. a. namazati, pomazati, přimazati, adlinere, illinere. 2) zabjliti, sl. naljčiti, zaljčiti; ſich anſtreichen, ljčiti ſe, naljčiti ſe, sl. barwiti ſe, zabarwiti ſe, fucare, infucare. 3) poznamenati, zaznamenati, sl. naznačiti, poznačiti, notare. 4) kárati, treſtati, caſtigare. 5) ſ. Anſtreifen.
Anſtreichen, n. —chung, f. namazánj, naljčenj, pomazánj, zabarwenj.
Anſtreifen, v. n. přitřjti ſe, zawaditi, ſtringere.
Anſtrengen, v. a. namáhati, přičiniti, ſnažiti ſe, vſylowati, contendere. 2) doháněti, přjdržeti, přitahowati k něčemu.
Anſtrengen, n. —gung, f, f. namáhánj, přičiněnj, ſnaženj, ſnažnoſt, ſnažowánj, vſylj, vſylowánj.
Anſtrich, m. namazánj, pomazánj; naljčenj, zabarwenj; barwa, color, ljčidlo, fucus; ſſalba, zámyſl, zaſtěra, ſpecies.
Anſtrömen, v. reg. 1. neut. přitekati, adluere, 2. act. připlawiti.
Anstücken, v. a. naſtawiti, přiſſiti.
Anſuchen, v. a. pohledáwati, wyhledáwati něčeho, vcházeti ſe, proſyti, žádati o něco, petere. Anſuchen, n. —chung, f. pohledáwánj, wyhledáwánj; proſba, proſſenj, žádoſt, žádánj.
Anſud, m. zewřenj, zwárka.
Antagoniſt, m. odpornjk, odpůrce, protiwnjk, adverſarius.
Antaſten, v. a. makati, ohmatati, omakati, oſſmatati, (sl. oſſmátrati), pomačkati, poſſmatati, adtrectare, contrectare. 2) dorazyti, dorážeti, pěſtowati, popadnauti.
Antaſten, n. —tung, f. ohmatánj, omakánj, oſſmatánj, pomačkánj, poſſmatánj; doráženj, pěſtowánj.
50 Aentchen, Aentlein, n. kačátko, káče, ljčátko, ljče, pullus anatinus; kačenka, kachnička, kačička, kačka, lička, anaticula.
Aente, f. kachna, kačena, kačice, kačka, anas; die Aente ſchnattert, kačena káchá, knáká, anas tetrinnit. Aenten- adj. kačenj, kachnj, kačičj, kačj, anatarius, anatitinus; Aentenadler, m. kačičj orel, aquila anataria, Aenteney, kachnj, kačj weyce, ovum anatinum.
Aentenfang, m. chytánj, lowenj kačen, kachen.
Aentenfänger, m. kačenář.
Aentenfängerey, f. kačenářſtwj.
Aentengras, n. roſná tráwa, feſtuca fluitans L.
Aentengrün, n. Antengrütze, f. okřehky, wodnj řáſa, lemna minor L. ſ. Meerlinſen.
Aenterich, m. Aentrich, kačer, anas mas; ein kleiner, kačjrek.
Antheil, m. djl, podjl; včaſtnoſt, včaſtenſtwj, pars, rata; participatio. Antheil geben, nehmen laſſen, poděliti, aučaſtného včiniti; haben, nehmen, aučaſtnu býti něčeho.
Anthun, v. a. včiniti, vdělati. 2) oblécy, obljkati, vſtrogiti ſe, induere. 3) einem Ehre anthun, někomu čeſt prokázati; Schande, někomu hanbu vdělati, způſobiti. 4) včarowati, incantare. Es iſt ihm angethan, má vděláno, sl. porobili mu.
Antichriſt, m. antykryſt, protikryſt.
Antipode, m. plur. —en, protinohý, plur. protinozý lidé, antipodes.
Antiquar, m. antykwář, prodawač ſtarých knih; milownjk a zpytatel ſtarožitnoſti.
Antiquität, f. ſtarobyloſt, ſtarožitnoſt; ſtarodáwnj čas, wěc, zwyk.
Antiquitätenſammlung, f. ſebránj, ſhromážděnj ſtarobylých, ſtarodáwnjch, pamětnjch wěcý.
Antlitz, n. ljce, obljcěg obljčeg, twář, ſ. Angeſicht.
Anton, m. Antonjn, Antonius. Antoniusfeuer, St. Antonsfeuer, ohniwý wřed, růže, nemoc, eryſipelas, ſ. Rothlauf.
Antrag, m. plur. Anträge, podánj, předloženj, předneſſenj, conditio, propoſitio; — thun, podati, předložiti, přednéſti. 2) otázka, potaz, zeptánj, interrogatio; b — thun, otázati ſe, potazowati ſe. 3) požádánj, žádoſt, poſtulatio.
Antragen, v. a. podáwati, předkládati, přednáſſeti, proponere. 2) pohledáwati, požádati, petere, poſtulare.
Antrauen, v. a. oddati, sl. ſobáſſiti, iungere ſacro ritu (copulare).
Antrauen, n. Antrauung, f. oddáwánj, oddawky, sl. ſobáš, copulatio.
Antreffen, v. a. nagjti, naleznauti, popadnauti, připadnauti, přiſtihnauti, zaſtihnauti, inuenire, offendere; zu Hauſe, doma zaſtati. 2) dotýkati ſe, ſ. betreffen.
Antreiben, v. irr. 1. act. doháněti, dohnati, poháněti, přiháněti, přihnati, adpellere. 2) nabádati, nabjzeti, pobádati, pobjzeti, ponaukati, popauzeti, popuzowati, impellere. 2) 2. neut. hnáti ſe, hrnauti ſe, přihnati ſe.
Antreiben, n. Antreibung, f. doháněnj, dohnánj, poháněnj, popauzenj, popuzowánj, přiháněnj, přihnánj, impulſio.
Antreiber, m. doháněč, dohánitel, pohonič, pohůnek; nabadač, nabjzytel, impulſor.
Antreten, v. irr. 1. act. naſſlapati, přiſſlapati. 2) vcházeti ſe, žádati. 3) přikročiti, wkročiti, začjti; eine Reiſe, na ceſtu ſe wydati; ein neues Jahr, nowý rok začjti. 2. neut. přiſtaupiti, accedere.
Antreten, n. Antretung, f. naſſlapánj, přiſſlapánj; přikročenj, přiſtaupenj, wkročenj, začetj.
Antrieb, m. 1) ſ. Antreiben, n. 2) puzenj, wnukánj, wnuknutj, impulſus; aus eigenem Antriebe, ſamochtě, z wlaſtnjho wnuknutj, ſponte mea.
Antritt, m. 1) ſ. Antreten, n. 2) náſſlapek, přjſſlapek. 3) přjſtup, začátek, wkročenj. Antrittsrede, přjſtupná, počátečná řeč; Antrittsgeld, přjſtupné. 4) klus, mjmochod, ſſlap. 5) přededweřj, předſýnj, přjſtup, sl. přjtwor, atrium. 6) podnož, f. podnožj, n. podnožka, ſcabellum.
Antrocknen, v. n. přiſchnauti, přiſychati.
Antwort, f. odpowěd, odpowjdánj, reſponſio, reſponſum.
51 Antworten, v. n. odpowědjti, odpowjdati, zodpowjdati, reſpondere.
Anvertrauen, v. a. poručiti, ſwěřiti, credere.
Anvertraut, adj. poručený, ſwěřený.
Anvertrauung, f. ſwěřenj.
Anverwandt, adj. přjbuzný, propinquus; krewnj přjbuzný, cognatus.
Anverwandtſchaft, f. přjbuznoſt, přjbuzenſtwj, propinquitas.
Anvettern, ſich, přikmotřiti ſe, připřáteliti ſe, t. g. přilichotiti ſe, přiliſati ſe.
Anwachs, m. přibýwánj, přiroſtánj, zrůſt, accretio, incrementum. 2) co zroſtlo, přjroſtek.
Anwachſen, v. n. an etwas, k něčemu přirůſti, s něčjm ſe ſroſti, ſrůſti, accreſcere, agnaſci. 2) zroſtati, zrůſti, zrůſt bráti, creſcere. 3) přibýwati, rozmáhati ſe.
Angewachſen, přiroſtlý, accretus.
Anwachſen, n. —ung, f. 1) ſ. Anwachs. 2) nános, náplaw.
Anwalt, m. plur. Anwalte, gednatel, práwnj přjtel, záſtupce, procurator.
Anwälzen, v. a. přiwaliti, advoluere.
Anwand, f. auwrat, ſauwrat, verſura.
Anwandeln, v. n. napadnauti, pochytiti, inceſſere; die Krankenheit wandelt ihm an, nemoc ſe ho chytá.
Anwärmen, v. a. rozehřjti, zahřjti.
Anwarten, v. n. čekati, očekáwati, expectare. Anwarter, m. čekanec, candidatus.
Anwartſchaft, f. čekánj, čekanſtwj.
Anweben, v. a. přitkati, adtexere.
Anwedeln, v. a. oháněti, přiwjwati, ocaſem ſe někomu liſati.
Anwehen, v. a. powáti, powanauti, owanauti, zawáti, zawanauti, adflare; der Wind wehet mich an, wjtr na mne wěge. 2) nawáti, nawanauti, přiwjti.
Anweiſen, v. a. povkázati, wykázati, adſignare. 2) odhádati, (odhodlati), připſati. 3) kázati, poraučeti, weleti.
Anweiſer, m. vkazatel, vkazowatel, wykazatel.
Anweiſung, f. povkázánj, wýkaz, wykázánj, adſignatio. 2) odhádánj, odhodlánj, perbſcriptio. 3) poručenj, přjkaz, rozkaz, præceptio. 4) cwičenj, povčenj, vwedenj, inſtitutio.
Anwendbar, adj. wynaložitedlný, co ſe dá k něčemu obrátiti, vžiti.
Anwenden, v. a. ſein Geld, wynakládati, wynaložiti penjze ſwé, collocare, impendere. 2) obrátiti k vžitku, vžiti, vti.
Anwendung, f. wynakládánj, wynaloženj. 2) obrácenj k vžitku, vžitj.
Anwerben, v. a. namluwiti; Soldaten, werbowati, zbjrati. 2) namlauwati ſy, požádati za manželku.
Anwerber, m. werbjř, namluwač, námluwčj.
Anwerbung, f. namluwenj, werbowánj, zbjránj. 2) namlauwánj, námluwy.
Anwerden, v. n. odbyti, zbýti.
Anwerfen, v. a. začjti házeti, wrhnauti. 2) na někoho hoditi, nahazowati, nametati, nawrhnauti, nawrhowati, adiicere. 3) přihoditi, rychle přiſtawiti. 4) obmjtati, obwrhowati.
Anwerfen, n. Anwerfung, f. nahazowánj, namjtánj, nawrhowánj; přihozenj; obmjtánj, obmjtka, obwrh, obwrhowánj.
Anweſen, n. přjtomnoſt. ſ. Anweſenheit.
Anweſend, adj. přjtomný, præſens.
Anweſenheit, f. přjtomnoſt, præſentia.
Anwiehern, v. a. na někoho řehtati, zařehtati, adhinnire alicui.
Anwirken, v. a. přidělati. 2) ſ. Anweben.
Anwiſchen, v. a. přimazati, pomazati, přitřjti, adlinere.
Anwohnen, v. n. bljzko bydleti, wedlé obýwati, accolere. Anwohner, m. bydlitel, přjbydlitel, obywatel, accola, incola.
Anwohnung, f. bljzko bydlenj, byt, obydlj, přibydlj, přjbytek.
Anwuchs, m. přjroſtek, wýroſtek, zroſtlina, zrůſt, ſ. Anwachs.
Anwunſch, m. žádoſt, ſ. Anwünſchen.
Anwünſchen, v. a. popřjti, přjti, winſſowati, žádati někomu něčeho, optare, precari.
Anwünſchen, n. Anwünſchung, f. přánj, přjzeň, winš, žádoſt.
52 Anwurf, m. 1) ſ. Anwerfen. 2) námět, náwrh, obwrh, přjwrh, wrh.
Anwurzeln, v. n. přikořeniti ſe, wkořeniti ſe, zakořeniti ſe.
Anzahl, f. čjſlo, počet, počjſlo, numerus.
Anzapfen, v. a. načepowati, načjti ſud, začjti točiti. 2) dogjmati, důtkliwými ſlowy popichowati.
Anzaubern, v. a. včarowati, vkauzliti někomu.
Anzeichen, n. znamenj, wýznama, předoznámenj, omen, ſignum.
Anzeichnen, v. a. naznamenati, poznamenati, zaznamenati, adnotare, ſignare.
Anzeige, f. oznámenj, — thun, oznámiti, známoſt dáti, indicare. 2) náwěſſtj, zpráwa. 3) znamenj, ſ. Anzeichen. 4) okážka, vkážka, indicium.
Anzeigen, v. a. na wědomj dáti, oznámiti, w známoſt vweſti, zpráwu dáti, indicare, ſignificare; einen Dieb, zloděge vdati. 2) předoznamowati, předvkazowati, vkazowati, wyznamenáwati, znamenati.
Anzeiger, m. oznamowatel, vdawač, vkazatel, index, nuntius.
Anzettel, m. oſnowa, ſtamen.
Anzetteln, v. a. naſnowati, oſnowu natáhnauti, ordiri telam. 2) naſtrogiti, ſtropiti, začjti, moliri, ſtruere.
Anzettelung, f. naſnowánj, oſnowa; naſtrogenj, ſtropenj.
Anzettler, m. oſnowař, ſnowač, v tkadlců. 2) ſtrůgce, tropič, tropitel zlého.
Anziehen, v. irr. 1. act. natáhnauti, potrhnauti, trhnauti; laß anziehen! potrhni, trhni, geď! 2) die Schuhe, Strümpfe, ſtřewjce, punčochy obauti; die Kleider, ſſaty oblécy; ſich anziehen, oblécy ſe, obljkati ſe. 3) přitáhnauti, přitahowati, přitrhnauti, přitrhowati, adtrahere. 4) napnauti, přitužiti, adſtringere. 5) Schaafe, Kälber, Hühner, @. owec, telat, kuřat @ nachowati, mnoho wychowati. 6) připomjnati, přiwáděti. 2. neut. přitáhnauti, ſem tábhnauti, advenire; angezogen kommen, přicházeti. 2) do ſlužby, k auřadu přigjti, přiſtaupiti, přiſtěhowati, advenire. 3) der Nagel ziehet an, hřebjk dotahuge, dobře držj, ſwjrá.
Anziehen, n. ſ. Anziehung.
Anzieher, m. oblekač, oblekáček, obuwač, obuwák, obuwáček, náſtrog.
Anziehung, f. natáhnutj, natahowánj. 2) obauwánj, obljkánj, obutj, oblečenj. 3) přitáhnutj, přitahowánj, přitaženj, přitrhnutj, přitrženj. 4) napnutj, přituženj.
Anzucht, f. ſtok, m. ſtoka, f. heycuk, canalis.
Anzug, m. přjchod, přjſtup, přitaženj, taženj, acceſſus, adventus; die Anzugszeit des Geſindes, čas ſtěhowánj čeládky. 2) oblečenj, obljkánj, vſtrogenj, indutus. 3) oděw, raucho, ſſatſtwo, ſſaty, veſtitus. 4) nátěh, ſ. Anzieher.
Anzüglich, adj. pohybugjcý, potahugjcý, movens. 2) důtkliwý, dogjmáwý, gjzliwý, ſſpičatý, acerbus, mordax.
Anzüglichkeit, f. důtkliwoſt, dogjmawoſt, gjzliwoſt. 2) důtky, dogjmání, gjzliwá ſlowa, ſſpičky.
Anzugsgeld, přjchodné.
Anzünden, v. a. podpáliti, roznjtiti, rozſwjtiti, rozžjti, (rozžjcy), zanjtiti, zapáliti, zažhnauti, accendere, incendere.
Anzünden, n. Anzündung, f. podpálenj, roznjcenj, rozžhnutj, zanjcenj, zapálenj, zažženj.
Apfel, m. plur. die Aepfel, gablko, malum, pomum; Aepfelchen, Aepflein, n. gabljčko, (gablčko, gablečko), pomulum.
Apfelbaum, m. gabloň, malus; ein kleiner, gabloňka, gablůňka. Apfelkuchen, gablečný, gablkowý koláč. Apfelſchnitt, Apfelſchnitz, m. gablečná ſkywka, křjžalka, sl. ſſtjpka.
Apfelbein, n. gablko, koſt okrauhlá.
Apfelbrecher, Apfelpflücker, m. oſſtjpec k zbjránj gablek.
Apfelbrey, m. Apfelmuß, n. kaſſe z gablek, sl. gablčnjk; z planých gablek, kyſelice.
53 Apfelgarten, m. gabloniſſtě, gabloňowá ſſtěpnice, pomarium.
Apfelgrau, adj. gablkowatý, gablkowitý, k. p. kůň.
Apfelgrün, adj. gablkowé zelené barwy, ġdulowé barwy.
Apfelſchimmel, m. gablečnatý, koſtkowatý kůň pleſniwý aneb ſſedý.
Apokalypſe, f. zgewenj, apocalypſis.
Apologie, f. plur. —gien, obrana, obrannj liſt, ſpis, apologia.
Apoſtaſie, f. odpadnutj, odpadlſtwj, odſtaupenj od wjry, apoſtaſia.
Apoſtat, m. odpadlec, odſtaupenec, apoſtata.
Apoſtel, m. poſel, wyſlanec, Apoſſtol.
Apoſtelamt, n. auřad apoſſtolſký.
Apoſtelgeſchichte, f. ſkutkowé ſwatých Apoſſtolů, acta apoſtolorum.
Apoſteltheilung, f. rozeſlánj Apoſſtolů.
Apoſtem, n. hljza, nežit ſebraný, sl. wrženj, wrženina, apoſtema.
Apoſtemkraut, n. hliznj bylina, hliznjk, kawias, ſcabioſa.
Apoſtemröhrlein, —röschen, —röslein, n. pleſſka, pljſſka, taraxacum.
Apoſtemwurzel, f. hliznj kořen, krtičnjk, ſcrofularia nodoſa.
Apoſtoliſch, adj. apoſſtolſký, apoſtolicus; adv. po apoſſtolſku, apoſſtolſky.
Apotheke, f. apatyka, lékarna, lékowna.
Apotheker, m. apatykář, pharmacopola; —rinn, f. apatykářka.
Apothekerkunſt, f. apatykářſtwj.
Appellant, m. odwoláwagjcý ſe, appellans.
Appellation, f. appellacý, odwoláwánj ſe.
Appelliren, v. n. appellowati, odwoláwati ſe, appellare, provocare.
Appetit, m. appetitus, chtjč, chuť, žádoſt.
Appetitlich, adj. chutný, pochotný, přjgemný, žádaucý.
Appich, m. apich, apium. 2) břečtan, hedera L.
Aprikoſe, f. meruňka, ſ. Amarillen.
April, m. duben, měſýc, Aprilis; in den April ſchicken, s Aprylem poſlati; Aprilwetter, neſtálý, proměnitedlný čas.
Arbeere, f. břekyne břekyně, ſ. beſſer Arlesbeere.
b Arbeit, f. djlo, práce, zaměſtknánj, zaneprázdněnj, sl. robota, labor, opus; beſtimmte, gedungene Arbeit, aukol, penſum.
Arbeiten, v. reg. 1. act. dělati, pracowati, sl. robiti, laborare, opus facere. 2) ein Pferd zu Tode arbeiten, koně pracý vmořiti, až k ſmrti vpracowati. 2. neut. dělati, pracowati. 2) hýbati ſe, moveri; der Wein arbeitet, wjno kyſſe, wře.
Arbeiten, n. dělánj, pracowánj, sl. robenj.
Arbeiter, m. dělnjk, pracownjk, sl. robotjř, robotnjk, laborans, operarius. 2) řemeſlnjk, artifex, opifex; Goldarbeiter, zlatnjk; Lederarbeiter, řemeſlnjk, genž kuže wyděláwá, girchář, koželuh.
Arbeiterinn, f. dělnice, pracownice, sl. robotjřka, robotnice, laborans, operaria.
Arbeitſam, adj. dělný, pracowitý, sl. robotný, laborioſus; adv. pracowitě, laborioſe.
Arbeitſamkeit, f. dělnoſt, pracowitoſt.
Arbeits-, dělný, dělacý, pracný; Arbeitsbiene, dělná wčela; Arbeitshaus, dělný, pracný dům; Arbeitslohn, mzda za prácy; Arbeitstiſch, dělný ſtůl.
Arbeitſelig, adj. pracný, obtjžný, operoſus.
Arbeitsmann, m. ſ. Arbeiter. Arbeitsleute, plur. dělnjcy, sl. robotnjcy, operarii.
Arche, f. archa, truhla, arca. 2) koráb, lodj, ſſjf, navigium, navis.
Archi-, arcy, archi; Archidiakoknus, m. arcyjahen.
Architekt, m. ſtawitel, ředitel při ſtawenj, architectus. Architektur, f. ſtawitelſtwj, archytektura, architectura.
Architrab, m. hlavnj trám, architrabs.
Archiv, n. archyw, liſtowna, ſpiſowna, archiuum, tabularium.
Arg, adj. nedobrý, zlý, malus; comp. ärger, horſſj, peior; ſuperl. ärgſte, neyhorſſj, peſſimus; adv. nedobře, zle, male; comp. hůř, hůře, ſuperl. neyhůř, neyhůře; ärger machen, zhorſſiti, zkazyti.
Aergerlich, adj. pohorſſitedlný, poporſſliwý pohorſſliwý; adv. pohorſſitedlně, pohorſſliwě.
Aergern, v. a. horſſiti, pohorſſowati, zhorſſiti.
54 Aergerniß, f. & n. plur. Aergerniſſe, horſſenj, pohorſſenj, zhorſſenj, offenſio, ſcandalum. 2) mrzutoſt, newole, omrzenj.
Argliſt, f. leſt, podwod, ſſalba, ſchytraloſt, ſſibalſtwj, sl. lichota, dolus, verſutia.
Argliſtig, adj. lſtiwý, podwodný, ſchytralý, ſſibalſký, lichotný, fraudulentus, verſutus; ein argliſtiger Menſch, chytrák, podwodnjk, ſſibal; adv. lſtiwě, @. doloſe.
Argliſtigkeit, f. lſtiwoſt, podwodnoſt, ſchytraloſt, lichotnoſt.
Argwohn, m. podezřenj, zlé domněnj, ſuſpicio; Argwohn auf einen haben, někoho w podezřenj mjti, einen Argwohn wider jemanden faſſen, ſchöpfen, někoho w podezřenj wzýti.
Argwohnen, Argwöhnen, geargwohnet, v. a. domnjwati ſe něco, domýſſleti ſe něčeho; zlé domněnj, podezřenj o někom mjti, vulgo podhljdati, ſuſpicari.
Argwöhnig, adj. podezřelý, ſuſpectus; adv. podezřele. Argwöhniſch, adj. podezřiwý, podhljdawý, ſuſpicioſus, ſuſpicax; adv. podezřiwě, podhljdawě, ſuſpicioſe.
Argwöhnigkeit, f. podezřeloſt, podezřiwoſt, podhljdawoſt, ſuſpicioſitas.
Arithmetik, f. arytmetyka, početnj vměnj.
Aerker, m. arkýř, podſtřeſſj, mænianum.
Arlesbaum, m. břek, eratægus torminalis.
Arlesbeere, Arleskirſche, f. břekyně.
Arm, m. plur. die Arme, rámě, rameno, ruka, lacertus, brachium. Aermchen, Aermlein, n. raménko, ramjnko, brachiolum. Armlos, adj. bezruký. Armvoll, náruč, f. náručj, n. auf den Armen tragen, na ramenau, na rukau, w náručj noſyti; den Arm brechen, ruku zlámati; Arm des Meeres, chobot, rameno, paže, zátoka; an einem Leuchter, parožky; an der Säge, @. ručka, držadlo. 2) moc, ſýla, mocnoſt, wláda.
Arm, adj. chudý, chudobný, nuzný, inops, pauper; ärmer, chudſſj; ärmſte, neychudſſj; arm werden, ochudnauti, zchudnauti, einen arm machen, někoho ochuditi, zchuditi, na chudobu přiwéſti. 2) bjdbný, pſotný, nebohý, neſſťaſtný, vbohý, miſer; der arme Mann, vbohý, nebohý, nebohý člowěk, nebožátko, chudák, chudáček, chuďátko, chudina, chudinka; armer Sünder, zločinec, na ſmrt odſauzený; vbohý hřjſſnjk, peccator; adv. bjdně, chudě, chudobně, nuzně, pſotně.
Armband, n. náramek, náramennjk, náramnice, armilla.
Armbein, n. ſ. Achſelbein.
Armbinde, f. powigáček, powognjček, powognjk, vwazek na ruku.
Armbruſt, f. kuſſe, luk, ſawoſtřjl ſamoſtřjl.
Armee, f. wogſko, armáda, exercitus.
Aermel, m. rukáw, manica. Aermelchen, n. rukáwec, rukáweček, rukáwek.
Armenanſtalt, f. Armeninſtitut, n. založenj pro chudé. 2) Armenhaus, chudých dům, dům pro chudé, záduſſj chudých.
Armleuchter, m. parožnatý swjcen. 2) wodnj přeſlička, bylina, chara, L.
Aermlich, adj. chudičký, ſ. Armſelig. Aermling, m. chudák, chudáček, chuďátko, chudina, chudinka.
Armring, m. kraužek na ruku, náramek. 2) Armenring, zděř.
Armſäule, f. ſlaup s rukama na rozceſtj, ſ. Wegſäule.
Armſchiene, f. plechowé náramky proti ráně. 2) loketnj, loktowá koſt, ſſjna.
Armsdick, adj. tluſtý gako ruka; adv. na ruku ztlauſſtj.
Armſelig, adj. bjdný, chudý, nuzný, přebjdný, pſotný. 2) vbohý, nebohý, neſſťaſtný, ſ. Arm. 3) bjdný, chatrný, ničemný, miſer, tenuis, vilis. adv. bjdně, přebjdně, ſ. Arm. 2) bjdně, chatrně, ničemně, miſere.
Armſeligkeit, f. 1) ſ. Armuth. 2) bjdnoſt, chudoſt, nuznoſt. 3) chatrnoſt, ničemnoſt.
Armuth, f. bjda, chudoba, nauze, nedoſtatek, pſota, paupertas, inopia. 2) klopota, klopotnoſt, lopotowánj, mizyna.
Armuth, n. collect. die Armen, chudina, chudj lidé, pauperes. 2) mein Bißchen Armuth, má chudoba, mé chatrné gměnjčko.
55 Aernte, f. žeň ſ. Ernte.
Aron, n. aronowa brada, sl. německý ďumbjr aneb zázwor, arum.
Arrende, f. arenda, progednánj, pronágem, pronagetj, locatio; Arrendiren, progednati, pronagjti, propachtowati, elocare.
Arrendator, m. arendátor, pachtýř, pronágemnjk, locator.
Arreſt, m. areſt, wězenj, žalář. 2) zabawenj, zatknutj, zadrženj, retentio.
Arreſtant, m. areſtant, wězeň, wězný, captiuus. Arretiren, do areſtu, do wězenj dáti, wſaditi.
Arſch, m. plur. Aerſche, prdel, řit, zachule, anus, podex. Arſchbacke, f. kýty, obřitné ljce, podřitek, zadek, zadnice, nates.
Arſchig, adj. prdelatý, řitnatý.
Arſchpaucker, m. bitec, práč, který nemjrně děti bige.
Arſchwiſch, m. wěchet, wytřiřitek. 2) leccos, ledacos, wěc daremná, ničemná, hadr.
Arſchwolf, m. wlk na zadku.
Arſenal, n. zbrognice, ſ. Zeughaus.
Arſenik, m. vtreych, sl. myſſj otrawa, myſſák, arſenicum.
Art, f. plur. Arten, plémě, plemeno, způſob, pokolenj, rod, brak, genus, modus. 2) powaha, přirozenj, rod, wlaſtnoſt, indoles, natura; aus der Art ſchlagen, ſ. Abarten. 3) obyčeg, způſob, zwyk, zwykloſt, conſuetudo, modus, mos; auf alle Art und Weiſe, na wſſechen způſob. 4) dobrý způſob, přjſluſſnoſt, ſluſſnoſt, způſobiloſt, způſobnoſt, decor; mit einer Art etwas ſagen, dobrým způſobem, přjſluſſně, ſluſſně, způſobně něco powědjti; es iſt keine Art, to nepřjſluſſj, neſluſſj.
Art, f. oránj. Artacker, m. orná rolj.
Artbar, adj. orný.
Arten, 1. neut. podařiti ſe, potatiti ſe, wrhnauti ſe po někom. 2. act. způſobiti.
Artig, adj. hezký, přjwětiwý, ſličný, vtěſſený, způſobný, lepidus. 2) ctnoſtný, mrawný, ſſlechetný, bene moratus. 3) obzwláſſtný, wzácný, ſingularis. adv. hezky, přjwětiwě, ſličně, vtěſſeně, způſobně, @.
b Artigkeit, f. způſobnoſt, ſličnoſt, přjwětiwoſt, vtěſſenoſt, elegantia, lepos.
Artikel, m. članek, klaub, klaubek, articulus. Figürlich, artikul, čáſtka, članek, rozdělenj; die Glaubensartikel, članky wjry. Artikelweiſe, adv. po čáſtkách, po člancých.
Artillerie, f. děla, kuſy, těžká ſtřelba, tormenta, děloſtřelſtwj ?
Artilleriſt, m. děloſtřelec ? puſſkář.
Artiſchoke, f. artyčok, artyſſok, m. cynara L.
Artoffel, ſ. Erdapfel, Kartoffel.
Arzeney, Arzney, f. lék, lékařſtwj, medicina.
Arzney-, adj. lékařſký; Arzneybuch, kniha lékařſká, Arzneykunde, lékařſké vměnj.
Arzneyen, v. a. hogiti, léčiti, lékařiti, lékařſtwj dáwati. 2. neut. lékařſtwj vžjwati. Arzneyen, n. lékařenj.
Arzt, m. lékař, medicus; Arztinn, lékařka.
Aſant, m. čertowo howno, vulgo ozant.
Asbeſt, m. aſbeſt, asbeſtum.
Aſch, m. Reibaſch, ſtřez; Milchaſch, ſlewák.
Aeſchbaum, m. Aeſche, f. Aeſchenbaum, m. geſen, gaſen, fraxinus; äſchen, geſenowý.
Aeſche, f. lipan, kwětowoň, ryba, thymallus L.
Aſche, f. popel, cinis; glimmende Aſche, giſkrnatý, tljcý popel, peyř, pýřenj, sl. pýřeň, pýřenice, favilla. Zu Aſche werden, w popel ſe obrátiti.
Aſchen-, adj. popelný, popelowý, cinereus.
Aſchenlauge, popelowý lauh.
Aſchenbrenner, Aeſchner, m. popelář; —inn, f. popelářka.
Aſchenbrod, n. podpopelný chléb, podpopelnjk, panis ſubcinericius.
Aſchenbrödel, m. pecywál, pecywálek, popelwál, popelwálek, m. popelka, comm. pecywálka, popelwálka, f.
Aſchenfarbe, Aſchfarbe, f. popelatá, popelawá barwa, color cineraceus.
Aſchenfarbig, Aſchfarbig, Aſchenfarben, adj. popelatý, popelawý.
Aſchenhändler, m. popelář, popelnjk; Aſchenhändlerinn, f. popelářka, popelnice.
56 Aſchenkrug, —topf, m. Urne, f. oſudj popelnj, hrnec, nádoba pro popel, urna.
Aſchenkuchen, m. 1) ſ. Aſchenbrod. 2) podpopelný koláč, podpopelná placka, (sl. podplamenjk, pogáč poġáč), focacia.
Aſchenpflanze, f. popelnjk, popelečnjk.
Aſchermittwoche, f. popelec, popelečnj ſtředa, dies cinerum.
Aeſchern, v. a. popel páliti, na popel ſpáliti, w popel obrátiti. 2) popeliti, popelem poſypati, zapopeliti. 3) s popelem močiti aneb wywařowati.
Aſchfrau, f. popelářka; Aſchmann, Aſchenmann, m. popelář.
Aſchgefäß, n. popelná nádoba, popelák.
Aſchgrau, adj. hnedý hnědý, ſywý, ſ. Aſchenfarbig.
Aſchig, adj. popelatý, popelawý, zapopelený, cineroſus. 2) popelčj, popelný, popelowý, cineraceus.
Aſchlauch, Aeſchlauch, m. oſſleych, (sl. ořechowec, ořeſſec), por čeſnekowý, alium porrum L. 2) oſſleych menſſj, sl. pažitka, ſ. Schnittlauch.
Aſchwurz, Aeſchwurz, Aeſchenwurz, f. bjlý dyptam, dictamnus.
Aſpe, Aeſpe, f. Aſpenbaum, m. oſyka, populus tremula; äſpen, adj. oſykowý.
Asphodill, m. —le, f. kopjčko králowſké, zlatohláwek, aſphodelus.
Aß, Aeß, n. plur. Aeße, gednička, eš, monas. 2) tauš. 3) 64 čáſtka dukatu, apatekářſká libra, as.
Aß, n. gjdlo, pjce, pokrm, potrawa, eſca. 2) náſtraha, wábný pokrm, wnada, eſca; ein Aß legen, wábiti, wnaditi.
Aſſel, f. Kellerwurm, beruſſka, ſtonůžka, ſwiňka, owečka, aſellus, oniſcus, L.
Aſt, m. plur. Aeſte, wětew, ratoleſt, (sl. haluz, f. konár, panoha,) ramus; Aeſtchen, Aeſtlein, n. wětwička, (sl. panůžka, halauzka,) die Aeſte breiten ſich aus, wětwe ſe rozkládagj. 2) ſuk we dřewě, nodus; ein harter Aſt, twrdý ſuk; ein Brett voller Aeſte, ſukowaté prkno. Auf einen harten Aſt, gehört ein harter Keil, na twrdý ſuk twrdý kljn, na twrdoſſigného dubowec.
b Aeſterich, Aeſtrich, n. dláženj, dlažba, dlážka, podlaha, pavimentum; Aeſtrich ſchlagen, dlážiti.
Aeſtig, adj. mnoho wětwj magjcý, (sl. haluznatý, panožitý), ramoſus. 2) ſukowatý, nodoſus.
Aſtronom, m. hwězdář, aſtronomus.
Aſtronomie, f. hwězdářſtwj, ſ. Sternkunde.
Aſtronomiſch, adj. hwězdářſký, aſtronomicus.
Atheiſt, m. neznaboh, zapirač Boha, atheus. 2) bezbožnjk, impius.
Atheiſtiſch, adj. bezbožný, neznabožſký; adv. bezbožně.
Athem, m. duch, dech, dechnutj, dýchánj, halitus, ſpiritus; keichender, ſchwerer, duſſnoſt, duſſnota, dýchawičnoſt, anhelitus; Athem holen, ſchöpfen, dýchati, odychati, duch popadati, ſpirare; es benimmt mir faſt den Athem, téměřby mne to zaduſylo, ſotwa ducha popadám; in einem Athem, bez oddechu, gednjm dauſſkem; der Athem bleibt weg, dech, duch ſe krátj, tratj.
Athemholen, n. Athemzug, m. dech, dýchánj, oddychánj, reſpiratio.
Athemloch, n. průduch, průduſſnj djra.
Athemlos, adj. bez duchu, bez ducha, bezduſſný, exanimis.
Athemröhre, f. dýchawice, arteria aſpera.
Aether, m. tenké powětřj, powětrné nebe.
Athmen, 1. act. dechem, duchem do ſebe táhnauti; die Düfte der Roſen, wůni ružj do ſebe táhnauti. 2) dýchati, t. g. požjwati, hier athmet man nichts als Frieden, tu ſe ſamým pokogem dýchá. 3) wdechnauti, inſpirare. 2. neut. dýchati, oddychati, ſ. Athem holen.
Atlaßband, n. atlaſowá pentle, tkanice.
Atlaßbeere, f. břekyně, ſ. beſſer Arlesbeere.
Attich, m. chebdj, n. zemſký bez, m. (sl. chbez, chbeza, chabzda), ſambucus ebulus L.
Atzel, f. ſtraka, ſ. Aelſter. 2) ſtonožka, ſ. Aſſel.
Aetzen, 1. act. dáti gjſti, krmiti, nakrmiti, pokrmiti, cibare. 2) lauditi, wábiti, wnaditi, ineſcare. 3) močiti, namočiti. 2. neut. gjſti, žráti, edere, vorare.
57 Aetzpulver, n. žrawý práſſek. Aetzſtein, m. kauſawý, žrawý, pekelný kámen.
Au! au weh! interj. ach, auweh, běda! sl. jaj, jojda! au, væ mihi!
Auch, conj. také, též, y, &, etiam, quoque.
Auction, f. weřegný prodag, kdo dá wjc; aukcý, auctio.
Audienz, f. ſlyſſeňj ſlyſſenj, přjſtup, audientia.
Aue, f. olim, potok, řeka. 2) luh, palauk, pořečj, pořičj, tráwnjk, sl. pažit, f. locus graminoſus. 3) paſtwina, paſtwiſſtě, sl. paſynek, paſcuum.
Auerhahn, m. hluchý tetřew, tetřew wětſſj, tetrao, urogallus. Auerhenne, f. tetřewka, ſamice tetřewa.
Auerochs, diwoký wůl, tur, zubr, urus; Auerkuh, f. zubřice.
Auf, Partic. 1. Adv. von Jugend auf, z mládi, hned od mladoſti; von unten auf rädern, zeſpod nahoru, zdola kolem lámati; Berg auf gehen, nahoru, do wrchu, (sl. hore wrchem,) gjti; auf und nieder, wzhůru, dolu, (sl. hore dolu) ſurſum deorſum. 2. Conj. auf daß, aby, vt; auf daß nicht, aby ne, ne. 3. Interj. auf! auf! wzhůru! wzhůru! nu! nuže! Glück auf! dey Buh ſſtěſtj! mnoho ſſtěſtj! zdař Pán Buh! 4. Præp. cum Dat. na, po, w; auf dem Thurme, na wěži; auf der Erde, na zemi; auf dem Dache, auf der Gaſſe herum gehen, po ſtřeſſe, po vlicy choditi; auf dem Schloſſe, auf dem Dorfe wohnen, w zámku, we wſy bydleti; b) cum Accuſ. do, k, na; ku př. auf das Dorf, do wſy, auf den Berg, auf den Baum, na wrch, na ſtrom; auf die Stadt zu gehen, k měſtu gjti, reite auf das Dorf zu, geď ku wſy; auf einmal, pogednau, sl. naráz, zaráz. Někdy ſe to auf w naſſem gazyku nepřekládá; auf lateiniſch, griechiſch, latinſky, řecky, t. g. po latinſku, po řecku; auf den Hieb, Stich, ſečmo, bodmo, cæſim, punctim; auf das ſchönſte, beſte, co neykráſněgi, neylépe, auf das eheſte, co neydřjwe, čjm neyſpiſſe, auf der Stelle, y b hned, hnedky. 2) cum verbis do, na, o, od, po, pro, roz, s, ſe, v, wy, z: Aufackern, doorati, naorati, poorati, rozorati, wyorati, zorati. Aufarbeiten, dodělati, dopracowati, oddělati, prodělati, rozdělati. Aufbacken, ſpécy, wypécy. Aufbahren, na máry položiti. Aufbauen, poſtawěti, vſtawěti, wyſtawěti.
Aufbäumen, v. a. nawigeti, nawinauti, nawinowati, prjzy přjzy, plátno na wratidlo; bjlé ſſaty na wálec; 2) ſich, pnauti ſe, wypjnati ſe, zpjnati ſe, o konjch.
Aufbeben, v. n. drkotati, s ſtrachem, s třeſenjm ſe pohybowati, pozdwihowati.
Aufbefinden, v. recip. ſich, mjti ſe, dobře, zle, zdráwu býti, bene, male ſe habere.
Aufbehalten, v. a. dochowati, ſchowati, zachowati, zachraniti, adſeruare. 2) den Hut aufbehalten, klobauk ſy na hlawě nechati.
Aufbeißen, v. a. nahrýzti, nakauſnauti, 2) rozkauſnauti, rozlauſknauti, rozlauſſtiti. 3) rozežrati, wyžrati.
Aufberſten, v. n. puknauti, rozpadnauti ſe, rozpučiti ſe, rozpuknauti ſe, opreyſkati ſe, dirumpi.
Aufberſtung, f. puknutj, rozpadlina, rozpuklina, rozſedlina.
Aufbetten, v. a. poſtlati, poſtel vſtlati, vſtjlati, ſternere lectum.
Aufbewahren, v. a. dochowati, ſ. Aufbehalten.
Aufbicken, v. a. naklubati, rozklwati, wykluwati, rozklubati, rozzobati.
Aufbiegen, v. a. nadehnauti, odehnauti, ohnauti, rozehnauti.
Aufbiethen, v. a. powolati, ſwolati, convocare. 2) alle ſeine Kräfte, wſſecku ſýlu ſwau naložiti, přičiniti, wynaložiti. 3) ohláſyti, oznámiti, prohláſyti, prowolati, promulgare. Aufbiethen, n. —thung, f. ſwolánj, ſwoláwánj, convocatio. 2) ohláſſenj, ohláſſka, oznámenj, prohláſſenj, prohláſſka, prowolánj.
Aufbinden, v. a. nawázati, přiwázati, ſwázati, vwázati, adligare. 2) rozwázati, 58 ſolvere. 3) einem etwas aufbinden, někomu něco na nos vwázati, zawěſyti.
Aufbinden, n. —dung, f. nawázánj, vwázánj. 2) rozwázánj.
Aufblähen, v. a. nadmauti, nadýmati, nadauti, nadauwati, inflare; ſich, nadýmati ſe, pnauti ſe, wypjnati ſe, inflari; aufgebläht, nadutý, aufblähend, nadýmawý, wypjnagjcý ſe, tumens.
Aufblähung, f. nadmutj, nadutj, nadutoſt, nadýmánj; nadauwánj, nadýmánj, wypjnánj ſe.
Aufblaſen, v. a. nadmauti, nadauti, nadýmati, nafauknauti, inflare. 2) ſich, ſ. Aufblähen; aufgeblaſen, nadutý. 3) rozdmýchati, rozdýmati, rozfaukati, roznjtiti. 4) wzhůru traubiti, zatraubiti.
Aufbleiben, v. n. bdjti, neſpati, wzhuru zůſtati, vigilare. 2) das Thor wird aufbleiben, wrata zuſtanau otewřjna.
Aufbleiben, n. bděnj, wzhuru zuſtánj.
Aufblicken, v. n. zableſknauti ſe, micare. 2) wzhuru patřiti, wzezřjti, wzhledati, wzhlédnauti, ſuſpicere. Aufblicken, n. zableſknutj. 2) wzhlédánj.
Aufblühen, v. n. rozkweſti, rozkwetati, rozwjgeti ſe, wykweſti, wykwetati, floreſcere. 2) kwéſti, mladnauti, omladnauti, proſpjwati, effloreſcere.
Aufbrauchen, v. a. ſtráwiti, wyvžjwati, zpotřebowati, zvžjwati, conſumere.
Aufbrauſen, v. n. bauřiti ſe, hlučeti, zwučeti. 2) kypěti, wřjti, wywjrati, ebullire, efferre. 3) bauřiti, zpauzeti ſe.
Aufbrechen, 1. act. wylámati, wypáčiti, wyrazyti, effringere; einen Brief, pſanj otewřjti. 2) neut. hnauti ſe, pohnauti ſe, odtáhnauti, odtrhnauti. 2) otewřjti ſe, propuknauti ſe, aperiri.
Aufbreiten, v. a. proſtřjti, rozeſtřjti, rozproſtřjti, ſternere.
Aufbrennen, 1. act. napáliti, připáliti, ſpáliti, wypaliti, comburere, inurere. 2) neut. wzhuru hořeti, wyrážeti.
Aufbringen, v. a. wzhuru wyneſti, wzneſti, wyzdwihnauti. 2) einen Kranken, b nemocného vzdrawiti, vléčiti , wyhogiti. 3) ein Kind, djtě wychowati. 4) Geld, penjze ſháněti, ſhledáwati, zaopatřiti, zgednati. 5) allereley unnütze Fragen, wſſeliké nevžitečné, ničemné otázky přednáſſeti, wynáſſeti. 6) eine neue Mode, nowý krog vweſti, začjti. 7) pohnauti, rozhorliti, popuditi, rozhněwati, rozprchliti, rozzlobiti, irritare.
Aufbruch, m. otewřenj, wylomenj, wypáčenj. 2) odchod, odgezd, odtáhnutj, pohnutj ſe.
Aufbürden, v. a. obtjžiti, břemenem ſtjžiti, břemeno na někoho vwaliti, wzkládati, imponere onus. 2) obwiniti, obwinowati někoho z něčeho, ſwáděti něco na někoho, wytýkati něco někomu.
Aufbürdung, f. obtjženj. 2) obwiněnj, obwinowánj.
Aufdecken, v. a. odeſtřjti, odhaliti, odkryti, detegere; aufgedeckt, odhalený, odkrytý, rozhalený; 2) wygewiti, na gewo wynéſti. 3) das Tiſchtuch, vbrus proſtřjti, ſternere, den Tisch aufdecken, na ſtůl proſtřjti, přiſtrogiti.
Aufdeckung, f. odhalenj, odkrytj.
Aufdingen, v. a. 1) ſ. dingen. 2) včedlnjka k řemeſlu přigiti, připuſtiti, sl. včně připowěděti.
Aufdrängen, v. a. wypáčiti, wytiſknauti, wytlačiti.
Aufdrehen, v. a. natočiti, wtočiti, nakrautiti, wkrautiti. 2) odkrautiti, rozkrautiti, roztočiti.
Aufdreſchen, v. a. domlátiti, pomlátiti, wſſecko wymlátiti.
Aufdringen, v. a. cpáti, naſtrkati, obtrudere; ſich einem, někomu ſe nabjzeti; ſich in etwas, do něčeho ſe cpati, tlačiti, wtjſkati, wtjrati, intrudere ſe.
Aufdrucken, Aufdrücken, v. a. přitiſknauti, přitlačiti, roztiſknauti, roztlačiti, wytiſknauti.
Aufdunſen, v. n. nadauti ſe, nadmauti ſe, odauti ſe, opuchnauti, ſubinflari; aufgedunſen, nadutý, odutý.
59 Aufdunſten, v. n. gako pára wzhůru wſtupowati, pařiti ſe, wypařowati ſe.
Aufeinander, auf einander, gedno na druhé, na ſebe, gedno po druhém, po ſobě.
Aufenblatt, n. myrtus leſnj, ruſcus hypophyllum L.
Aufenthalt, m. bydlo, obydlj, přebýwánj, přjbytek, ſtanowiſſtě. 2) odtah, odtahowánj, překážka, meſſkanj, zdrzowánj zdržowánj; ohne Aufenthalt, bez zádržky, bez zabawenj, ſine mora.
Auferlegen, v. a. naložiti, poručiti, přikázati, vložiti, ſ. Auflegen.
Auferſtehen, v. n. powſtati, wſtáti, wzhuru wſtáti, ſ. Aufſtehen. 2) z mrtwých wſtati, reſurgere. Auferſtehung, f. wzkřjſſenj, z mrtwých wſtánj.
Auferwecken, v. a. probuditi, ſ. Aufwecken. 2) wzkřjſyti. —ckung, f. wzkřjſſenj.
Auferziehen, v. a. odchowati, wychowati, ſ. Erziehen.
Aufeſſen, v. a. pogjſti, ſnjſti, wygjſti.
Auffahren, 1. v. n. wſtaupiti, wſtupowatě wſtupowati, wyſtaupiti; wzhuru geti, wygeti; 2) im Schlafe, ze ſna ſe probrati, protrhnauti, wyrazyti; ze ſna wyſkočiti; 3) im Zorne, popuditi ſe, rozhněwati ſe, rozzlobiti ſe; auffahrend, hněwiwý, popuďliwý. 4) es iſt mir eine Blatter im Geſichte aufgefahren, neſſtowice ſe mi na twáři wyhodila, wyſkočila. 5) mit dem Schiffe, na něco wgeti. 2. Act. nawozyti, progezditi, vgezditi, vwozyti.
Auffahren, n. Auffahrt, f. wſtaupenj, wſtupowánj. 2) wygetj, wýgezd.
Auffallen, 1. v. n. napadnauti, na něco vpadnauti, wpadnauti; do očj padati, pozor wzbuzowati. 2. Act. die Thür auffallen, dwéře pádem wyrazyti; den Kopf, hlawu ſy pádem potlaucy, rozbiti.
Auffangen, v. a. chytati, lapati, nachytati, nalapati, pochytati, polapati, ſchytati, zlapati, capere, excipere; Worte, ſlowa lapati; Briefe, přegimati, sl. předchwatiti, předchwatowati, intercipere.
b Auffaſſen, v. a. ſebrati, vchopiti, vchytiti.
Auffaſſung, f. vchopenj, vchycenj.
Auffinden, v. a. nagjti, naleznauti, nalézti.
Auffiſchen, v. a. vlowiti, wylowiti.
Aufflammen, 1. v. n. wzhůru hořeti, plápolati. 2. act. roznjtiti, zapáliti.
Aufflechten, v. a. zapléſti, zapletati. 2) rozpléſti, rozpletati.
Auffliegen, v. n. vletěti, wyletěti. 2. odletěti, znáhla ſe otewřjti.
Auffordern, v. a. požádati, žádati. 2. nutiti, pobjzeti, wybjdnauti, wyzwati, zwáti.
Aufforderung, f. požádánj, žádánj. 2. nucenj, pobjdka, pobjdnutj, pobjzenj, wybjdka, wybjdnutj, wyzwánj, zwánj.
Auffragen, v. a. doptati ſe někoho.
Auffreſſen, v. a. požrati, ſežrati, wyžrati, devorare. 2. rozežrati, ſežjrati, corrodere.
Auffriſchen, v. a. občerſtwiti, ochladiti, ochlazowati, refrigerare. 2) obnowiti, obnowowati, reficere. 3. powzbuzowati, incitare.
Aufführen, a. v. v. a. nawézti, nawozyti, wywézti, wywozyti. 2) nahoru wyhnati, wywéſti, wzdělati, exſtruere. 3) přiwáděti, přiwoditi, vwáděti, vwéſti, vwoditi, inducere, introducere. 4) předſtawowati, prowozowati, vwozowati, producere. 5) ſich aufführen, chowati ſe, držeti ſe, zprawowati ſe, ſe gerere.
Aufführen, n. —rung, f. nawezenj, náwoz, wywezenj. 2) přiwáděnj, přiwedenj, vwáděnj, vwedenj, vwozowánj. 3) předſtawowánj, prowozowánj. 4) chowánj, obcowánj, mores, vita.
Auffüllen, v. a. doplniti, naplniti, wyplniti.
Auffüttern, v. a. dokrmiti, nakrmiti, pokrmiti, ſkrmiti, wykrmiti.
Aufgabe, f. odewzdánj, odwedenj. 2) poddánj, wzdánj. 3) ſloženj, zadánj, abdicatio muneris. 4) nařjzenj, vloženj, præſcriptum. 5) naloženj, podánj, předloženj, propoſitio. 6) ſama wěc daná, podaná, předložená, vložená, penſum, otázka, problema, nádawek.
60 Aufgabeln, v. a. na widličky napjchnauti. 2) někde naleznauti, wyſſťaurati.
Aufgang, m. 1. wycházenj, wýchod, wygitj, wzcházenj, ol. wzchod, ortus; wychodnj kragina, oriens. 2) docházenj, ſcházenj, wycházenj, conſumtio.
Aufgeben, v. a. odewzdati, odwéſti, tradere. 2) poddati, wzdáti, dedere. 3) ſložiti, zadati, zruſſiti, renuntiare. 4) den Geiſt, ducha wypuſtiti, žiwot položiti; die Hoffnung, naděgi odložiti, zaufati. 5) nařjditi, vložiti, iniungere. 6) naložiti, podati, předložiti, proponere.
Aufgeblaſen, adj. hrdý, nadutý, nafaukaný, nafauknutý, pyſſný, wyſokomyſlný, zdůrný, zpupný. —heit, f. hrdoſt, nadutoſt, pýcha, wyſokomyſlnoſt, zdurnoſt, zpupnoſt.
Aufgeboth, n. prohláſſenj, prowolánj, wybjdka. 2) ohláſſky.
Aufgebung, f. odewzdánj, ſ. Aufgabe.
Aufgedinge, n. přivček, ſgednánj.
Aufgehen, v. n. powſtáwati, wſtupowati, wyſtupowati, ſurſum ferri, im Rauche, w dýmě ſe rozplinauti. 2) wycházeti, wygjti, wzcházeti, wzgjti, wznikati, wzniknauti, exoriri; der Teig geht auf, těſto kyne, kyſá, kyſſe; 3) otewřjti ſe, aperiri; es gehen mir die Augen auf, oči ſe mi otwjragj, t. g. lépe porozumjwám; das Eis, led ſe pauſſtj, rozpauſſtj, led tage; das Wetter, geſt gih, gihne, odtepljwá ſe, tage; das Geſchwür, die Wunde ging auf, wřed ſe propukl, rána ſe otewřela, zgitřila; Knoten ging auf, vzel ſe rozwázal; die Naht, ſſew ſe rozpáral; von Blüthen und Knoſpen, pučiti ſe, pupeněti, rozwjgeti ſe, rozkwetati, wyrážeti. 4) pocházeti, pogjti, ſcházeti, ſgjti, wycházeti, wygjti, t. g. mizeti, pomjgeti, tráwiti ſe, vtráceti ſe, abſumi, conſumi; er läßt viel Geld aufgehen, mnoho peněz vtrácý, wydáwá; es geht gerade auf, práwě pogde, wygde, nezůſtane nic.
Aufgeklärt, adj. oſwjcený; —theit, f. oſwjcenj, oſwjcenoſt myſli, ſ. Aufklärung.
b Aufgeld, n. nádawek, collybus, 2) záwdáwek, ſ. Angeld, Handgeld.
Aufgelegt, adj. naložený. 2) způſobný. 3) ein aufgelegter Bettler, hotowý žebrák.
Aufgeräumt, adj. vklizený, vložený. 2) ochotný, weſelomyſlný, sl. zábawný.
Aufgeweckt, adj. probuzený. 2) čerſtwý, čilý, ochotný, weſelomyſlný; ein aufgeweckter Kopf, důmyſlná hlawička, důwtipný člowěk, weſelka.
Aufgewecktheit, f. čerſtwoſt myſli, čiloſt, ochotnoſt, weſelomyſlnoſt.
Aufgeworfen, adj. naházený. 2) aufgeworfenes Maul, nadutá huba. 3) aufgeworfene Erde, náwoz, nawozená země.
Aufgießen, v. a. naljti, ol. naléti, naléwaati naléwati, adfundere, ſuperfundere.
Aufgraben, v. a. pokopati, porýti, rozkopati, rozrýti, ſkopati, wyhrabati, wykopati.
Aufgreifen, v. a. pochytiti, polapiti, comprehendere. 2) nahmatati, namakati.
Aufgrünen, v. n. rozzelenati ſe, wyroſtati.
Aufgürten, v. a. opáſati, podpáſati, připáſati, ſuccingere. 2) odpáſati, rozpáſati, recingere.
Aufguß, m. nalitj, infuſio. 2) nálew, infuſum.
Aufhaben, v. n. na hlawě mjti, na ſobě mjti; der Wagen hat Getraide auf, wůz geſt obiljm naložen; 2. den Mund, vſta otewřená mjti.
Aufhacken, v. a. proraubati, proſekati, rozkálati, poraubati, poſekati. 2) proklubati, sl. proklwati. 3) ſzobati, wyzobati.
Aufhäfteln, Aufhäften, Aufheften, v. a. připnauti, přiſtehnauti. 3) rozepnauti, rozpárati, rozſtehnauti.
Aufhäckeln, v. a. odepnauti, rozepnauti.
Aufhäckelung, f. odepnutj, rozepnutj.
Aufhalten, v. a. pozdržeti, pozdržowati, zadržeti, zaſtawiti, zdržeti, zdržowati, retardare, ſuſtinere. 2) držeti, nadržeti. 3) ſich aufhalten, bawiti ſe, pobawiti ſe, pobyti někde, zabawiti ſe, zdržeti ſe, morari; über etwas, nad něčjm ſe pozaſtawiti, pozdržeti.
61 Aufhalten, —tung, f. pozdrženj, zadrženj, zaſtawenj, zdrženj. 2) bawenj, pobawenj, pobytj, pozdrženj, zabawenj, zdrženj, záſtawa, záſtawka, mora, retentio.
Aufhalter, m. držák, náſtrog k drženj.
Aufhängen, v. a. Kleider, Wäſche, nawěſſeti, powěſyti, rozwěſſeti, zawěſyti, ſuſpendere. 2) Einen Dieb, zloděge oběſyti. Einem etwas aufhängen, někomu něco wſtrčiti, t. g. ničemnau wěc mu dohoditi, neb k nj ho přemluwiti; někomu nedwěda na nos powěſyti, lež zawěſyti.
Aufhaſſpeln, v. a. domotati, namotati, wymotati, t. g. na motowidle.
Aufhauben, v. a. čepiti, očepiti, začepiti.
Aufhauen, v. a. doraubati, poraubati, roztjnati, rozkálati, rozebrati, rozraubati, roztjti; —ung , f. poraubánj, rozſekánj, rozraubánj, roztětj.
Aufhäufeln, v. a. kopčiti, nakopčiti, nawrchowati.
Aufhäufen, v. a. kopiti, nashromážditi, shromážďowati; aufgehäuft voll, wrchem plný, kopčitý, oſutý, wrchowatý.
Aufheben, v. a. pozdwjhnauti, wyzdwjhnauti, zdwjhnauti, adtollere, levare; die Hände, ruce ſpjnati; 2) ſchowati, ſebrati, vložiti, condere, reponere. 3) gjti, (sl. gati), polapiti, zagjti, capere. 4) odſtraniti, wyzdwjhnauti, zhladiti, zruſſiti, konec něčemu včiniti, abolere, tollere; das hebt ſich von ſelbſt auf, to ſamo padne, pomine. Aufgeſchoben iſt nicht aufgehoben, co ſe wleče nevteče, prov. 5) einen Bruch, zlomek w počtu zmenſſiti. 6) ſich aufheben, pozdwihowati ſe, wypjnati ſe, iactare ſe.
Aufheben, n. 1) ſ. Aufhebung. 2) pozdwihowánj, wypjnánj; viel Aufhebens machen, mnoho powyku nadělati.
Aufheber, m. wyzdwihowatel, zdwjhač. 2) náſtrog k zdwjhánj, ſochor, ſochurek.
Aufhebung, f. pozdwjhnutj, pozdwihowánj, pozdwjženj; wyzdwjhnutj a zdwjhnutj. 2) ſchowánj, ſebránj, vloženj. 3) getj, (sl. gatj), polapenj. 4) odſtraněnj, wyzdwjženj, zhlazenj, zruſſenj.
b Aufhefteln, Aufheften, ſ. Aufhäfteln.
Aufheitern, v. a. gaſniti, rozgaſniti, wygaſniti, ſerenare; der Himmel heitert ſich auf, gaſnj ſe, probjrá ſe, wygaſňuge ſe. 2) das Gemüth, myſl obweſeliti, rozweſeliti, exhilarare.
Aufheiterung, f. gaſnoſt, rozgaſněnj, wygaſněnj. 2) obweſelenj, rozweſelenj.
Aufhelfen, v. a. ſpomocy.
Aufhelfen, n. —fung, f. ſpomoženj.
Aufhellen, v. a. 1) ſ. Aufheitern. 2) wyſwětliti.
Aufhenken, v. a. oběſyti, powěſyti, zawěſyti, ſ. Aufhängen.
Aufhetzen, v. a. nadrážditi, rozdrážditi, naſſtwati, poſſtwati, poſſtjwati, sl. pohuckati.
Aufhetzen, n. —tzung, f. drážděnj, poſſtjwánj, rozdrážděnj.
Aufhetzer, m. dráždil, poſſtjwač, ſſtwář.
Aufhetzerin, f. dráždilka, poſſtjwačka, ſſtwářka.
Aufhocken, v. n. na záda wzýti.
Aufhören, v. n. přeſtati, ceſſare. 2) pominauti, ſkonati ſe, ſkončiti ſe, finiri.
Aufhören, n. pominutj, přeſtánj, ſkonánj, ſkončenj; ohne Aufhören, bez přeſtánj, vſtawičně, ſine fine, perpetuo.
Aufhüllen, v. a. odhaliti, odkryti, rozwinauti, wyſwětliti.
Aufhüpfen, v. n. poſkočiti, wyſkakowati, wyſkočiti.
Aufjagen, v. a. naháněti, ſehnati, wyhnati. 2) doſáhnauti, popadnauti, vhoniti ſobě. —gung, f. naháněnj, naháňka, nahnánj, ſehnánj, wyhnánj.
Aufkämmen, v. a. přičeſati, včeſati, wyčeſati na horu, ſurſum pectere.
Aufkauf, m. kaupě, nakaupenj, pokaupenj, překaupenj, překupowánj, ſkupowánj, zákup, zakaupenj, coemtio.
Aufkaufen, v. a. nakaupiti, pokaupiti, překupowati, ſkaupiti, ſkupowati, zakaupiti.
Aufkaufen, n. —fung, f. ſ. Aufkauf.
Aufkäufer, m. překupnjk, ſkupowač, ſkupowatel, zákupnjk; —rinn, f. překupnice, ſkupowačka, zákupnice.
Aufkeimen, v. n. kljčiti ſe, pučiti ſe, rozwjgeti ſe, wykljčiti ſe, wypučiti ſe.
62 Aufklaffen, v. n. otewřjti ſe, rozſednauti ſe, rozſtaupiti ſe, hiare.
Aufklaftern, v. a. na ſáhy ſkládati, naſážiti.
Aufklären, v. a. gaſniti, rozgaſniti, wygaſniti. 2) obgaſniti, obweſeliti, rozweſeliti. 3) wyložiti, wyſwětliti; die Sache wird ſich aufklären, wěc wygde na gewo. 4) oſwjtiti, vměnjm ozdobiti; ein aufgeklärter Verſtand, oſwjcený rozum.
Aufklärer, m. oſwětitel, illuminator.
Aufklärung, f. gaſnoſt, rozgaſněnj, wygaſněnj. 2) obgaſněnj, obweſelenj, rozweſelnj. 3) wýklad, wyloženj, wyſwětlenj. 4) oſwjcenj, oſwjcenoſt.
Aufklauben, v. a. zbjrati. 2) shledáwati.
Aufkleben, Aufkleiben, v. a. přiklegiti, přikljžiti, přilepiti.
Aufkleiſtern, v. a. přilepiti, přimazati.
Aufklettern, v. n. wylézti někam, wyſaukati ſe.
Aufklopfen, v. a. na něco tlaucy. 2) eine Nuß, ořech roztlaucy.
Aufknacken, v. a. rozlauſknauti, rozlauſſtiti, rozlauſkati.
Aufknöpfen, v. a. odepnauti, rozepnauti, rozpjnati. —fung, f. odepnutj, rozepnutj, rozpjnánj.
Aufknüpfen, v. a. vwázati, zavzliti; einen Dieb, zloděje oběſyti. 2) rozwázati, rozvzliti.
Aufkochen, v. r. 1. act. přewařiti. 2) neutr. vwařiti ſe, vwřjti, wywřjti.
Aufkommen, v. n. powſtati, wſtáti, ſurgere. 2) wygjti, wyniknauti, wzegjti, prouenire. 3. naſtati, powſtati, přigjti do zwyku. 4) ozdrawěti, k ſobě přigjti, okřáti, zhogiti ſe. 5) zmáhati ſe, zmocy ſe.
Aufkommen, n. powſtánj, půwod, origo. 2) naſtánj, wycházenj, wygitj, wyniknutj, wznik, wzniknutj. 3) ozdrawěnj. 4) proſpěch, proſpjwánj, znik, zrůſt.
Aufkrämpen, v. a. zahnauti. 2) ohrnauti, wyſaukati.
Aufkratzen, v. a. poſſkrábati, rozdrbati, rozſſkrábati.
Aufkündigen, v. a. odřjcy ſe, wýhoſt, wýpowěd dáti, wypowědjti, rennntiare renuntiare.
b Aufkündigung, f. oderčenj, odřeknutj, wýhoſt, wýpowěd, wypowěděnj.
Aufladen, v. a. nakládati, naložiti. 2) nawaliti, vwaliti, wložiti na někoho.
Auflader, m. nakládač, nákladčj.
Aufladung, f. nakládánj, naloženj, vwalenj.
Auflage, f. naklad, naloženj; eines Buches, wydánj knihy. 2) nařjzenj, přikázanj, vloženj, wyrčenj. 3) clo, daně, mýto.
Auflangen, v. a. wzhůru doſáhnauti. 2) podáwati.
Auflaſſen, v. a. otewřeno nechati. 2) opuſtiti, rozpuſtiti, zanechati. 3) popuſtiti, poſtaupiti.
Auflauern, v. a. na něco čjhati.
Auflauerer, m. čihař. —rung, f. čihánj.
Auflauf, m. ſběh, ſhluknutj, concurſus. 2) bublanina, naběhlina, ſwjtek.
Auflaufen, v. n. naběhnauti, napuchnauti, naſkočiti, opuchnauti, otecy, wyběhnauti; der Teig läuft auf, těſto kyne, sl. puchne. 2) přibýwati, rozmáhati ſe, zroſtati, přiroſtati.
Aufleben, v. n. obžiwnauti, ožiti, reuiuiſcere. 2) okřáti, probrati ſe.
Aufleben, n. obžiwnutj, ožitj. 2) okřánj.
Auflecken, v. a. pooblizowati, ſljzati, wyljzati, zoblizowati.
Auflegen, 1. act. kláſti, položiti na něco; ein Pflaſter, flaſtr přikládati, přiložiti; Abgaben, daně naložiti, vložiti; einem eine Laſt, na někoho břjmě vwaliti, wzložiti; ein Buch, naložiti, wydati; Geld, penjze ſkládati. 2) neut. Fett auflegen, tuk na ſebe bráti, tučněti. —gung, f. kladenj, naloženj, položenj, vloženj.
Auflehnen, v. a. opjrati, opřjti, podepřjti, podpjrati; ſich, ſe, zpoléhnauti ſe. 2) zepnauti ſe, zepřjti ſe, zpečowati ſe, zprotiwiti ſe, zpjrati ſe; das Pferd lehnt ſich auf, kůň ſe zpjná.
Auflehnung, f. opjránj, opřenj, podepřenj, zpodpjránj. 2) zepnutj, zepřenj, zpečowánj, zpjnánj, zpjránj, zprotiwenj.
Aufleimen, v. a. přiklegiti, přikljžiti, přilepiti.
Aufleſen, v. a. ſebrati, zbjrati.
63 Aufleſung, f. zbjránj, collectio.
Aufliegen, v. n. na něčem ležeti, naléhati, přiléhati, incumbere rei. 2) polehowati, powalowati ſe. 3) ſich, proležeti ſe, odležeti ſe w nemocy.
Auflockern, v. a. načechrati, zkypřiti.
Auflodern, v. n. plápolati, zplápolati, k. p. die auflodernde Libe, plápolagjcý, wraucý láſka.
Auflösbar, adj. rozpogitedlný, rozlučitedlný, rozwázatedlný.
Auflöſen, v. a. odwázati, rozpárati, rozpogiti, rozpuſtiti, rozwázati, ſoluere. 2) aufgelöſet werden, rozlaučenu býti, zproſſtěnu býti, t. g. vmřjti, mori, ſolui. 3) die Ehe, manželſtwj rozlaučiti, rozpogiti. 4) ein Räthſel, pohádku vhodnauti, wypléſti. 5) Metalle, kowy přeháněti, rozpuſtiti, sl. roztopiti. 6) ſich auflöſen, rozplynauti ſe, rozpuſtiti ſe.
Auflöslich, adj. rozpogitedlný, rozpuſtitedlný, rozwázatedlný, diſſolubilis.
Auflöſung, f. rozlaučenj, rozpogenj, rozpuſſtěnj, rozwázánj, diſſolutio.
Aufmachen, v. a. oddělati, odemknauti, otewřjti, aperire. 2) powěſyti, wzhůru položiti; ſich, powſtati, pozdrahnauti ſe, wydati ſe, k. p. na ceſtu. 3) přičiniti, přidělati, přilepiti na něco.
Aufmahlen, v. a. domljti, pomljti, ſemljti, vmljti, zemljti, emolere.
Aufmalen, v. a. namalowati, wymalowati.
Aufmauern, v. a. wyzdjti.
Aufmauerung, f. wyzděnj.
Aufmerken, 1. v. a. naznamenati, poznamenati, adnotare. 2) v. n. pilně poſlauchati, pozor dáti, mjti, pozorowati, ſſetřiti, adtendere.
Aufmerkung, f. naznamenánj, poznamenánj. 2 pilné poſlauchanj, pozorowánj, ſſetřenj.
Aufmerkſam, adj. bedliwý, pozorný, pozorliwý, ſſetrný, adtentus; adv. bedliwě, pozorně, pozorliwě, ſſetrně, adtente.
Aufmerkſamkeit, f. bedliwoſt, pozornoſt, pozorliwoſt, ſſetrnoſt, adtentio.
Aufmuntern, v. a. obuditi, probuditi, zbubditi, ze ſpanj wyrazyti, expergefacere. 2) ponaukati, powzbuzowati, wzbuzowati, excitare; popauzeti, popuzowati, incitare. 3) obweſeliti, obweſelowati.
Aufmunterung, f. probuzenj, zbuzenj. 2) ponaukánj, powzbuzowánj, wzbuzowánj; popauzenj, popuzowánj. 3) obweſelenj, obweſelowánj.
Aufmutzen, v. n. omlauwati, wytýkati, exprobare, chyby giného zwětſſiti.
Aufnageln, v. a. hřebikem přibiti.
Aufnähen, v. a. naſſiti, přiſſiti, adſuere. 2) wyſſiti, zſſiti, ſuendo conſumere.
Aufnahme, f. přigetj, přigjmánj, přigmutj, receptio; přiwjtánj. 2) wypůgčenj, mutuatio. 3) přibýwánj, wzrůſt, incrementum.
Aufnehmen, 1. v. a. pozdwihnauti, wzhůru wzýti, tollere. 2) změniti. 3) přigjmati, přigjti, přigmauti, recipere; přiwytati, excipere; gut aufnehmen, za dobré, za wděk; übel, za zlé wzýti; für Scherz, za žert bráti, wzýti. 4) wypůgčiti, mutuare; es mit jemandem, někomu odolati, někomu ſe rownati. 2) v. n. přibýwati, wzroſtati, creſcere; in Aufnehmen bringen, k zrůſtu dopomocy.
Aufnehmer, m. přigjmač, přigjmatel.
Aufneſteln, v. a. přitužiti, ſtužiti. 2) rozſtehnauti, rozwázati.
Aufopfern, v. a. obětowati, immolare. 2) naſaditi, oddati, wynaložiti, dicare; ſein Leben dem Vaterlande, opowážiti ſe žiwota pro wlaſt.
Aufopferung, f. obětowánj. 2) naſazenj, oddánj, wynaloženj.
Aufpacken, v. a. nakládati, naložiti, nawázati. 2) rozwazowati.
Aufpappen, v. a. nalepiti, přilepiti.
Aufpaſſen, 1. v. a. naſtrogiti, připrawiti, přiſtrogiti, accomodare. 2) v. n. čjhati na někoho, pozor dáti, pozorowati, ſſetřiti někoho, obſervare.
Aufpaſſen, n. —ung, f. naſtrogenj, připrawenj, přiſtrogenj, accomodatio. 2) čjhánj, počjhánj, pozorowánj, ſſetřenj.
Aufpaſſer, m. čjhač.
64 Aufpfeifen, v. n. zahwjzdati, zapjſkati.
Aufpflanzen, v. a. naſtrogiti, poſtawiti, naſtrčiti.
Aufpflügen, v. a. proorati, wyorati.
Aufpichen, v. a. ſmolau přilepiti.
Aufpicken, v. a. rozďobati, rozklubati, rozzobati, roſtro aperire.
Aufplatzen, v. n. rozpučiti ſe, rozpuknauti ſe.
Aufputz, m. očiſſtěnj, okráſſlenj. 2) krog, naſtrogenj, okraſa, ozdoba, ſſperky, ſtrog, wýprawa, ornatus.
Aufputzen, v. a. očiſſtiti, okráſſliti, ozdobiti, wyſſlechtiti, wyſſperkowati, exornare. 2) ocýditi, přiſtrogiti, vkliditi, vkljzeti, wyčiſtiti, purgare, in ordinem redigere.
Aufputzung, f. očiſſtěnj, okráſſlenj, ozdobenj, vklizenj, vkljzenj.
Aufquellen, 1. v. n. prameniti ſe, preyſſtiti ſe, wypryſkowati ſe, wypreyſſtiti ſe; napnchnauti napuchnauti, nabobněti, sl. nabotnati, turgeſcere. 2) v. a. nakrogiti nakropiti, namočiti, nawlažiti.
Aufraffen, v. a. ſebrati, shrabati, shrnauti, corrodere; ſich, wſtýčiti ſe, wzchopiti ſe, wzchytiti ſe, zmáhati ſe, zmocy ſe.
Aufrauchen, 1. v. a. wykauřiti, zkauřiti, k. p. tabák. 2) v. n. wzhůru ſe kauřiti.
Aufräuchern, v. a. nakaditi, podkauřiti, zakaditi, zakauřiti, zavditi, Fleiſch, maſa navditi, zavditi.
Aufräumen, v. a. ſpořádati, vkliditi, vkljzeti. 2) odkliditi, odſtraniti, ſkliditi, vproſtraniti, wyprázdniti, zahladiti, zpuſtiti; aufgeräumt, rozweſelený, weſelý, hilaris; einen aufgeräumt machen, někoho rozweſeliti, exhilarare; ein aufgeräumter Kopf, weſelka, weſelý člowěk.
Aufräumung, f. 1. ſpořádánj, vklizenj, vkljzenj. 2) odklizenj, odſtraněnj, ſklizenj, vproſtraněnj, wyprázdněnj.
Aufrecht, adj. přjmý. , rowný, vpřjmý, rectus; aufrecht ſtellen, zpřjmiti, zrownati, erhalten, zachowati, zdržowati; adv. přjmo, rowno, vpřimo, zpřjma, zrowna.
Aufrecken, v. a. natáhnauti, pozdwihnauti, erigere; die Ohren, vſſj nakloniti, naſtawiti, sl. vſſi otrčiti.
b Aufreden, v. a. namluwiti, nawéſti.
Aufreden, n. námluwy. —dung, f. namluwenj.
Aufregen, v. a. zaſe pohybowati něčjm.
Aufreiben, v. a. odrbati, oſſauſtati, poſſkrábati, zedřjti. 2) alles, wſſecko porýti, zeſtrauhati, zeſſkrábati. 3) die Farben, barwy natřjti. 4) rozſápati, wyhladiti, zatřjti, zhladiti, zhubiti.
Aufreiber, m. poſſkrabák, ſſkrabák v pekařů.
Aufreihen, v. a. nawljkati do řádku, pořádati.
Aufreißen, 1. v. a. protrhnauti, roztrhati, roztrhnauti; wytrhnauti; das Maul, hubu rozedřjti, sl. rozdáwiti; die Thür, dwéře rozedřjti, rozhoditi, sl. rozchlápiti; nareyſowati, wyreyſowati, delineare. 2) v. n. rozpuknauti, roztrhnauti ſe.
Aufreißung, f. roztrhnutj, roztrženj, wytrženj; rozedřenj, sl. rozdáwenj, rozchlápenj.
Aufreiten, v. a. otlačiti koně.
Aufrennen, 1. v. a. dorážeti, die Thür, dwéře wyrazyti. 2) v. n. wrazyti na něco.
Aufrichten, v. a. poſtawiti, pozdwjhnauti, zdwihnauti, zpřjmiti, erigere. 2) podpjrati, potěſſowati, wyrážeti. 3) včiniti, wyzdwihnauti, založiti, zřjditi.
Aufrichten, n. —tung, f. poſtawenj, zdwihnutj. 2) založenj.
Aufrichtig, adj. bezelſtný, neoſſemetný, vpřjmný, probus, ſincerus; adv. bezelſtně, neoſſemetně, vpřjmně. —keit, f. bezelſtnoſt, neoſſemetnoſt, vpřjmnoſt.
Aufringeln, v. a. odemknauti, otewřjti, záworu odſtrčiti, peſſulum remouere.
Aufriß, m. wyreyſowánj, delineatio.
Aufritzen, v. a. poſſkrábnauti, rozdrbati, rozſſkrábnauti, vſſkrábnauti.
Aufrollen, v. a. nawinauti, ſwinauti. 2) rozwinauti.
Aufrücken, v. a. podwihnauti, pomknauti. 2) wyčjtati, wytýkati.
Aufrückung. , f. podwihnutj, pomknutj. 2) wýčitka, wyčjtánj, wýtka, wytýkánj.
Aufruf, m. powzbuzenj, pozwánj, wyzwánj, wzbuzowánj, excitatio.
Aufrufen, v. a. powolati, powzbuzowati, pozwati, wyzwati, wzbuzowati.
65 Aufrufen, n. Die Aufrufung, powzbuzowánj, ſ. Aufruf.
Aufruhr, m. bauře, bauřka, odbog, pozdwjženj, rozbrog w lidu, ſeditio. 2) ſylné hnutj, hýbánj, pohnutj, motus.
Aufrühren, v. a. pohnauti, rozmjchati, zamjchati, agitare, movere. 2) znowu připomjnati, wzpomjnati.
Aufrührung, f. pohnutj, zamjchánj.
Aufrührer, m. buřič, odbognjk.
Aufrühriſch, adj. bauřliwý, odbogný, rozbrogný, ſeditioſus. adv. bauřliwě, odbogně.
Aufrütteln, v. a. natřáſati, potřáſati, roztřáſati, ztřáſati, ſuccutere.
Aufſagen, v. a. odřjkáwati, řjkati, recitare. 2) odpowědjti, odřeknauti ſe, odřjcy ſe, wypowědjti, renunciare. Das Aufſagen, die Aufſagung, odřjkáwánj, řjkánj. 2) odpowěděnj, odřeknutj, wypowěděnj.
Aufſammeln, v. a. naſhromážditi, nazbjrati, zbjrati. Aufſammlung, f. ſebránj, zbjrka.
Aufſatz, m. položenj, poſtawenj. 2) wſſeliké nawrženj, poznamenánj, ſepſánj, ſpis. 3) wſſeliká okraſa, k. p. na hlawu, na ſtůl; při ſtawenj: makowice, makowička.
Aufſätzig, adj. newražný, zpurný, infenſus. , infeſtus; adv. newražně, zpurně; einem aufſätzig ſeyn, newražiti, zanewřjti na někoho.
Aufſäugen, v. a. odchowati, odkogiti, wykogiti, sl. wydogčiti.
Aufſchärfen, v. a. rozřjznauti, vſſkrábnauti.
Aufſchäumen, v. n. pěniti ſe.
Aufſchauen, v. n. pohleděti, popatřiti, prohlédnauti, prozřjti, wzhůru hleděti, patřiti, wzhlédnauti, ſuspicere. 2) pozorowati, adtendere.
Aufſchauer, m. dohljžitel, pozorowatel.
Aufſcheuchen, v. a. naplaſſiti, zplaſſiti.
Aufſcheuern, v. a. odrhnauti, podrhnauti, wydrhnauti. 2) rozdrhnauti, zdrhnauti.
Aufſchieben, v. a. odſtrčiti, pomknauti. 2) odkládati, odložiti, poodložiti; etwas auf die lange Bank ſchieben, s něčjm dlauho odbkládati. Aufgeſchoben iſt nicht aufgehoben, co ſe wleče, nevteče.
Aufſchieben, n. Die Aufſchiebung, odſtrčenj, pomknutj. 2) odkládánj, odloženj.
Aufſchieſſen, 1. v. a. rozſtřeliti, rozſtřjleti. 2. v. neut. wyhnati, wypuknauti, wyſtřeliti, t. g. čerſtwě wzhůru wyrůſti; ein aufgeſchoſſener junger Baum, wýpuk, wýroſtek, wýſtřelek; ein aufgeſchoſſener junger Menſch, wýroſtek, wýſtřelek, wyſſwihlý, mladý člowěk.
Aufſchlag, m. přiraženj, vdeřenj. 2) wýložek, wyloženj. 3) přjražek, přjſkoček. 4) poplatek, ſſos.
Aufſchlagen, 1. v. a. vdeřiti, vhoditi, vrazyti, adlidere; rozbiti, rozrazyti, roztlaucy, wyrazyti, wytlaucy, narazyti, zarazyti; Nüſſe, ořechy roztlaucy, die Stiefeln, boty narazyti; das Lager, Zelter, ſtany rozbiti. 2) ein Kleid, raucho wyložiti, zahnauti, založiti. 3) Feuer, rozkřeſati, zakřeſati. 4) die Hufeiſen, podkowy přibiti. 5) ein Buch, knihu otewřjti, přebjrati; eine Stelle im Buche, hledati. 6) die Augen, oči otewřjti, pozdwjhnauti; einen Brief aufſchlagen, liſt otewřjti, rozwinauti. 2. v. neut. wyrazyti ſe, wyrážeti, wyſtřeliti, wyſſwihnauti. 2) podražiti, poplatiti, das Getreide ſchlägt auf, obilj připlácý, přiſkakuge, na obilj přirážj.
Aufſchlagen, n. Die Aufſchlagung, rozbitj, rozraženj, roztlučenj, wytlučenj, naraženj, zaraženj, zahnutj, založenj, rozkřeſánj, zakřeſánj, přibitj, otewřenj, přebjránj, pohledánj, otewřenj, pozdwjhnutj, rozwinutj, wyraženj, wyſſwihnutj, připlácenj, přiraženj, přiſkakowánj.
Aufſchlichten, v. a. poſkládati, ſrownati, wyrownati.
Aufſchließen, v. a. odemknauti, odmykati, otewřjti, reſerare; ſich, otwjrati ſe, rozwjgeti ſe. 2) wyložiti, wyſwětliti.
Aufſchließen, n. Die Aufſchließung, ſ. Aufſchluß.
66 Aufſchlitzen, v. a. rozedřjti, rozřezati, rozſſtjpiti, findere.
Aufſchluß, m. odemknutj, odmykánj, otewřenj, otwjránj. 2) wyloženj, wyſwětlenj.
Aufſchmeißen, Aufſchmieden, Aufſchmieren, Aufſchmücken, ſ. Schmeißen — Schmücken.
Aufſchnallen, v. a. připnauti, zapnauti. 2) odepnauti, rozepnauti.
Aufſchnappen, 1. v. a. nalapati, polapati, vchytiti. 2. v. n. ſpuſtiti ſe, wyſſwihnauti.
Aufſchneiden, 1. v. a. nakrágeti, nakrogiti, pokrágeti, nařezati, pořezati, ſkrágeti, ſřezati, rozkrágeti, rozkrogiti, rozřezati. 2. v. n. bez prachu ſtřjleti, vkragowati, vřezowati, lháti, chlubiti ſe, sl. chwaſtati, ſſwaſtati.
Aufſchneiden, n. Die Aufſchneidung, nakrogenj, nařezánj, pokrágenj, pořezanj, ſkrágenj, ſřezánj, rozkrágenj, rozkrogenj, rozřezánj. 2) bez prachu ſtřjlenj, vkragowánj, lhánj, chlubenj, sl. chwaſtánj, ſſwaſtánj.
Aufſchneider, m. krageč, řezáč, lhář, marnochlubnjk, sl. chwaſtač, ſſwaſtal.
Aufſchneiderey, f. lhářſtwj, marná chlauba, marnochlubnoſt.
Aufſchnellen, 1. v. a. rychle wyhoditi, wymrſſtiti. 2. v. n. wymrſſtiti ſe, wyniknauti.
Aufſchnüren, v. a. připnauti, vwázati. 2) rozepnauti, rozſſněrowati, rozwázati.
Aufſchnitt, m. ſ. das Aufſchneiden. 2) nařjznutj, rozparek, zářez.
Aufſchößling, m. wýpuk, wýroſtek, wýſtřelek.
Aufſchrecken, v. a. zděſyti, vſtraſſiti.
Aufſchreiben, v. a. napſati, popſati, zapſati.
Aufſchreiben, n. napſánj, popſánj, zapſánj.
Aufſchrift, f. nápis, inſcriptio.
Aufſchroten, v. a. odetnauti, vtnauti. 2) wyſſrotowati, wywáleti na horu.
Aufſchub, m. odklad, průtah, prodlenj.
Aufſchürzen, v. a. ohrnauti, okaſati, podkaſati, wykaſati, přepáſati, ſuccingere.
Aufſchütteln, v. a. natřáſti, potřáſti, protřáſti, roztřáſati.
Aufſchütten, v. a. naſypati, wſypati.
Aufſchüttung, f. naſypánj, wſypánj.
Aufſchwämmen, v. a. gako haubu wyhnati; b das Brod, přeřjditi, zkypřiti, zřediti. 2) naplawiti, ſ. Aufſchwemmen.
Aufſchwänzen, v. a. ocas podwázati, zahnauti.
Aufſchwärzen, v. a. načerniti, počerniti, začerniti, denigrare.
Aufſchwatzen, v. a. k něčemu namluwiti, naſſweholiti, nažwaſtati, nažwatlati.
Aufſchwellen, 1. v. n. naběhnauti, nadmauti ſe, napuchnauti, opuchnauti, otécy, otekati, intumeſcere; vom Waſſer, dmauti ſe, dauti ſe, zdauti ſe, zdauwati ſe. 2. v. a. nadauwati, nadýmati, přecpáwati, zdauwati, tumefacere.
Aufſchwellen, n. Die Aufſchwellung, naběhnutj, nadmutj, napuchnutj, opuchlina, opuchnutj, otekánj, oteklina, otok. 2) dmutj, dutj, zdutj, nadauwánj, zdauwánj, nadýmánj.
Aufſchwemme, f. náplawka, mjſto kde ſe naplawuge, weyton.
Aufſchwemmen, v. a. naplawiti, naplawowati. Der Aufſchwemmer, naplawač.
Aufſchwingen, v. rec. wznáſſeti ſe, wzneſti ſe, wyletěti na horu.
Aufſehen, v. n. wzezřjti, wzhlédati, wzhlédnauti, wzhůru pohleděti. 2) dohlédati, dohljžeti, dozýrati, opatřiti, opatrowati, pozorowati, přihljdati.
Aufſehen, n. wzhůru pohleděnj, wzezřenj, wzhled, wzhlédnutj. 2) ſ. Aufſicht.
Aufſeher, m. dohljdač, dohljžitel, opatřitel, pozorowatel, přihljdač. Die Aufſeherinn, dohljdačka, dohljžitelka, opatřitelka, pozorowatelka, přihljdačka.
Aufſetzen, 1. v. a. poſtawiti, ſtawěti, kláſti, nakláſti, položiti, naſázeti, poſaditi, ſázeti; den Hut, klobauk na hlawu dáti. die Haube der Braut, die Braut, očepiti, zawigeti. 2) ſich aufſetzen, poſaditi ſe; ſich wider Jemanden, poſtawiti ſe proti někomu. 3) Gut und Blut, gměnj y žiwot wſaditi, wynaložiti. 4) ſeinen Kopf aufſetzen, něco ſobě do hlawy zawzýti, ſwéwolným býti. 5) oklamati, oſſiditi, ſwéſti. 6) ſepſati, w ſpis vwéſti. 2. v. n. der Hirſch ſetzt auf, gelen doſtáwá nowé 67 rohy. 2) das Pferd ſetzt auf, kůň ſe ſmyſſil, má myš, geſſtěra, ſ. Koppen.
Aufſetzen, n. Die Aufſetzung, ſázenj, poſtawenj; der Haube, očepenj, zawiganá.
Aufſetzer, m. poſtawitel, ſazeč.
Aufſeyn, v. a. wzhůru býti; er iſt ſchon auf, giž wſtal; er iſt geſtern Nachts lange aufgeweſen, on wčera w nocy dlauho bděl, pozdě ſſel spat. 2) Iſt er noch wohl auf? gakž ſe má? geſſtěliž geſt zdráw? máliž ſe geſſtě dobře? 3) die Thüre iſt auf, dwéře gſau otewřjny; das Brod iſt alles auf, wſſecken chléb geſt ſtráwen, wytráwen.
Aufſicht, f. dohljdánj, dohljženj, dozýránj, opatřenj, pozorowánj, přihljdánj, přihliženj; Aufſicht haben, dohljdati, dohljžeti, dozýrati někomu, někoho, pozor dáti na někoho, přihljdati někomu.
Aufſieden, 1. v. n. zewřjti, wywjrati, zwjrati, bullire, efferveſcere, k. p. aufſieden und überlaufen, kypěti. 2. v. a. přewařiti, zwařiti, zawařiti.
Aufſitz, m. wſedánj na koně.
Aufſitzen, v. n. poſaditi ſe, ſeděti, ſednauti, k. p. im Bette, w poſteli ſe poſaditi, ſednauti. 2) na něco ſe poſaditi, vſaditi, wſaditi, wſedati, wſednauti.
Aufſpannen, v. a. napnauti, natáhnauti. 2) rozepnauti, roztáhnauti, rozeſtřjti.
Aufſparen, v. a. vſpořiti, vſſetřiti, zachowati.
Aufſpeiſen, v. a. ſnjſti, ſtráwiti, wygjſti.
Aufſperren, v. a. otewřjti, otwjrati, rozedřjti, rozdjrati; das Maul, hubu rozdjrati, sl. rozdáwiti; die Augen, oči wywaliti.
Aufſpielen, v. a. dohrati. 2) zahrati.
Aufſpießen, v. a. naſtrčiti.
Aufſpinnen, v. a. dopřjſti, wypřjſti. 2) propřjſti, rozpřjſti, k. p. prſty.
Aufſprengen, v. a. rozbiti, rozhoditi, rozwaliti, wyhoditi, wypáčiti, wyrazyti.
Aufſprießen, v. n. wyhnati, wypučiti, wypuknauti, wyrůſti.
Aufſpringen, v. n. poſkakowati, poſkočiti, wyſkakowati, wyſkočiti. 2) rychle ſe otewřjti, rozſkočiti ſe, rozſtaupiti ſe, pukati ſe, puknauti, rozpuknauti ſe.
b Aufſproſſen, ſ. Aufſprießen. Aufſprößling, m. mládj, omládj, ſ. Aufſchößling.
Aufſprudeln, v. n. zewřjti, wywjrati.
Aufſpülen, v. a. opláknauti, oplakowati, wypláknauti, wyplakowati.
Aufſpulen, v. a. nawjgeti na cýwku.
Aufſpüren, v. a. wyčichati, wyſljditi, wyſſlakowati.
Aufſtämmen, v. a. opřjti, odepřjti, zpodpjrati, zpoléhati, inniti.
Aufſtand, m. powſtánj, pozdwjženj.
Aufſtäubern, v. a. wzehnati, wyhnati, wyſljditi, ſ. Aufſtöbern.
Aufſtechen, v. a. propichnauti, rozpjchati, rozpichnauti. 2) připichnauti, připnauti, přiſtehnauti.
Aufſtecken, v. a. wypnauti, zahnauti. 2) naſtrčiti, wſtrčiti, zaſtrčiti; eine Flagge, korauhew na lodj wyſtrčiti, wywěſyti.
Aufſtehen, v. n. otewřjnu, býti otewřjnu býti, patere; die Thür hat lang aufgeſtanden, dwéře dlauho otewřjny byly. 2) na něčem ſtáti, wzhůru ſtáti. 3) powſtati, wſtáti, wywſtati, ſurgcre ſurgere, powſtati z nemocy, vzdrawiti ſe, convaleſcere; wider jemanden, proti někomu powſtati, pozdwjhnauti ſe.
Aufſtehen, n. wſtánj, powſtánj.
Aufſteigen, v. n. wſtaupiti, wſtupowati, wyſtaupiti, wyſtupowati; der Rauch ſteigt auf, dým wyſtupuge. 2) die Speiſe ſtiegt mir auf, pokrm ſe mi zdwjhá. 3) fig. powſtati, wyſtaupiti; čnjti.
Aufſtellen, v. a. pokláſti, poſtawěti, poſtawiti, rozſtawěti. 2) wyložiti, wyſtawiti, k. p. na prodag. 3) doſtawiti, poſtawiti, přiwéſti, k. p. ſwědky. 4) přednéſti, na plac přiweſti, k. p. důkazy, důwody. 5) naljknauti, poljknauti, naſtrogiti, poſtawiti.
Aufſtöbern, v. a. wzehnati , zplaſſiti, wyſljditi.
Aufſtören, v. a. pobauřiti, zburcowati.
Aufſtoßen, 1. v. a. prorazyti, rozrazyti, wyrazyti, wyſtrčiti, wytlaucy, wywrátiti. 2. v. n. na něco wrazyti, adlidi, impingi; es ſtößt mir jetzt eine gute Gelegenheit auf, nynj ſe mi dobrá přjležitoſt nahodila, 68 přitrefila. 3) wyrážeti ſe, wýſtrkowati ſe; die Speiſe ſtößt mir auf, pokrm ſe mi zdwjhá, t. g. půſobj mi řjhánj a ſſtkánj; der Wein ſtößt auf, wjno ſe zdwjhá, t. g. kyſſe, vgjmá ſe.
Aufſtößig, adj. poruſſený, zkažený. 2) churawý, nedužiwý.
Aufſtreichen, v. a. namazati, natřjti, naljčiti, illinere. 2) přitřjti, zawaditi.
Aufſtreifen, 1. v. a. ohrnauti, wyhrnauti, wykaſati, wyſaukati; ſich die Haut, kuži ſy zedřjti. 2. v. n. hrnauti ſe, wlécy ſe.
Aufſtülpen, v. a. založiti.
Aufſtürzen, v. a. pokličkau přikryti.
Aufſtutzen, v. a. ozdobiti, přiſtrogiti.
Aufſtützen, v. a. vpřjti, podepřjti.
Aufſuchen, v. a. pohledati, wyhledati, wyhledáwati.
Aufthauen, 1. v. a. rozpuſtiti, roztopiti; liquefacere. 2. v. n. odmrznauti, rozmrazyti ſe, rozmrznauti, odgihnauti, rozpuſtiti ſe, táti, roztáti, roztopiti ſe, liquefieri. Das Aufthauen, die Aufthauung, gih, (sl. guh, odměk,) odgihnutj, odgiženj, tánj, roztánj, roztáwánj.
Aufthun, v. a. otewřjti, otwjrati, rozkládati; ſich, von Blumen, rozwjgeti ſe.
Aufthürmen, v. a. weliké hromady, kopce dělati; ſich, wyſoko ſe zdwjhati.
Auftiſchen, v. a. gjdla na ſtůl poſtawiti.
Auftrag, m. nařjzenj, poručenj, vloženj; einem einen Auftrag thun, poručenj dáti.
Auftragen, v. a. Speiſen, gjdla noſyti na ſtůl. 2) wložiti, wzkládati. 3) nařjditi, poručiti někomu, wznéſti na někoho něco, mandare.
Auftragen, n. Die Auftragung, noſſenj gjdel, wzkládanj, nařjzenj, vloženj.
Aufträger, m. noſyč.
Auftreiben, 1. v. a. nahnati, ſháněti, wyhnati. 2) nadauwati, nadýmati. 3) wyhledati a nagjti.
Auftrennen, v. a. rozpárati.
Auftreten, 1. v. a. rozſſlapati, roztlačiti; 2. v. n. doſtaupiti, naſtaupiti, wkročiti, wykročiti, wyſtaupiti.
Auftritt, m. doſtaupenj, naſtupowánj, wkrobčenj, wſtaupenj, wykročenj, wýſtup, wyſtaupenj.
Auftrocknen, 1. v. a. ſuſſiti, wyſuſſiti, vſuſſiti. 2. v. n. vſchnauti, wyſchnauti.
Auf und ab, nahoru a dolu; auf und ab gehen, ſem a tam choditi, procházeti ſe.
Aufwachen, v. n. procýtiti, probuditi ſe.
Aufwachſen, v. n. wyrůſti, wyroſtati.
Aufwägen, v. a. wážiti, přiwážiti, zwážiti.
Aufwählen, v. a. im Kartenſpiel, obrátiti kartu.
Aufwallen, v. n. wřjti, zwjrati ſe, dauti ſe; das Meer wallet auf, moře ſe duge, ſe bauřj; das Waſſer wallet auf, woda kypj, wře.
Aufwällen, v. a. zwařiti. 2) na hromady ſložiti.
Aufwallung, f. kypěloſt, kypěnj; des Zornes, zůřiwoſt, prudkoſt hněwu; des Geblüts, wřenj krwe.
Aufwand, m. náklad, autrata; ſumptus.
Aufwärmen, v. a. ohřjti, ohřjwati. 2) einen alten Streit aufwärmen, ſtarau půtku obnowiti.
Aufwarten, v. a. ſlaužiti, poſlaužiti, poſluhowati.
Aufwärter, m. poſluhowač, ſlužebnjk; die —inn, ſlužebnice, ſlužka.
Aufwärtig, ſ. Aufwartſam.
Aufwärtigkeit, f. ſlužebnoſt, ochotnoſt w ſlužbě.
Aufwärts, adv. nahoru, zhůru, wzhůru.
Aufwartſam, adj. ſlužebný.
Aufwartung, f. ſlužba, ſlauženj, poſluhowánj; einem ſeine Aufwartung machen, nawſſtjwiti koho, poklonu včiniti komu.
Aufwaſchen, v. a. das Geſchirr, mýti, wymýwati; die Wäſche, práti, wyprati; ſich die Hände aufwaſchen, ruce mytjm odřjti.
Aufwäſcherinn, f. in Zimmern, myčka, vmywačka; der Wäſche, pradlena, pradlj.
Aufweben, v. a. rozetkati, wytkati.
Aufwechſel, m. wýměna, proměna.
Aufwechſeln, v. a. měniti, proměniti.
Aufwechſler, m. měnec.
Aufwechſlung, f. měna, proměna.
Aufwecken, v. a. probuditi, zbuditi; von Todten aufwecken, wzkřjſyti; einen auf69wecken, wzbuzowati, obweſeliti koho; ein aufgewecktes Gemüth, weſelá myſl.
Aufwecker, m. budič; die —inn, budička.
Aufwehen, v. a. rozwáti, rozwjti.
Aufweichen, 1. v. a. rozmočiti, rozměkčiti, rozmáčeti. 2. v. n. rozmočiti ſe, rozměkčeti.
Aufweifen, v. a. namotati.
Aufweinen, v. n. wzplakati, wzhůru hleděti a plakati.
Aufweiſen, v. a. vkázati, předſtawiti.
Aufwenden, v. a. nakládati, wynaložiti, náklad wéſti.
Aufwerfen, v. a. wýházeti wyházeti, wyhazowati, wywrcy, wywrhnauti; einen Graben aufwerfen, přjkop wykopati; Erde aufwerfen, wyryti zemi; das Brett hat ſich aufgeworfen, prkno ſe zbortilo; ſich zum König aufwerfen, za krále ſe wyſtawiti; ſich wider jemand aufwerfen, protiwiti ſe, zbauřiti ſe; eine Frage aufwerfen, otázku nawrhnauti.
Aufwickeln, v. a. namotati, nawinauti; die Haare aufwickeln, wlaſy w papjry nawinauti; ein Kind aufwickeln, djtě rozwinauti, z plen wynjti.
Aufwiegeln, v. a. das Volk, lid bauřiti, pozdwihowati.
Aufwiegen, v. a. přewážiti, wjce wážiti; deine Gründe wiegen die meinigen nicht auf, twé důklady wjce newážj než mé.
Aufwiegler, m. buřič.
Aufwiegleriſch, adj. bauřliwý; adv. —ě.
Aufwindeln, ſ. Aufwickeln.
Aufwinden, v. a. ſſkřipcem zdwjhati, zdwjhnauti; den Anker, kotwicy wytáhnauti. 2) nawjgeti; Zwirn, nitě nawinauti. 3) rozwjgeti, rozwinauti.
Aufwirken, v. a. alles Garn, wſſecku přjzý přjzy ztkáti, wytkati; das Gewebe aufwirken, co tkáno, rozdělati; ein Wild aufwirken, zwěř wykuchati, rozwrcy.
Aufwiſchen, v. a. wytřjti, vtřjti, ztřjti.
Aufwiſchhader, m. hadr, wonuce.
Aufwölben, v. a. wyklenauti.
Aufwühlen, v. a. wyryti, wyrýwati, rozhrabati.
Aufwuhnen, v. a. prohlubně dělati.
b Aufwurf, m. náſyp, hromada země, prſti.
Aufzählen, v. a. wypočjtati, zčjſti, wyſaditi penjze.
Aufzäumen, v. a. w vzdu pogjti, ocaňkowati, sl. zaklznati, mor. ocanowati.
Aufzehren, v. a. ſtráwiti.
Aufzeichnen, v. a. poznamenati, zaznamenati, napſati.
Aufziehen, 1. v. a. natáhnauti, natahowati; ein Geſchwür, wřed protrhnauti; eine Sache aufziehen, něco protahowati, odkládati; jemanden mit einer Sache, někoho s něčjm zdržowati; einen aufziehen, vexiren, pokauſſeti koho; eine Brücke, den Anker aufziehen, moſt, kotwicy zdwjhnauti; ein Kind aufziehen, djtě wychowati; zum Tanze aufziehen, k tancy wzýti, bráti.
Aufziehen, 2. v. n. es zieht ein Wetter auf, mračj ſe; die Wache zieht auf, wogácy gdau, táhnau na wartu; er zieht prächtig auf, ſkwoſtně chodj, er kommt mit einer Lüge aufgezogen, přicházý ſe lžj.
Aufzug, m. natahowánj, nataženj, taženj, průtah; von Menſchen, průwod; ein poſſirlicher Aufzug, ſměſſný ſſat, krog; ein Aufzug in den Schauſpielen, gednánj, actus; beym Weber, oſnowa.
Aufzugbrücke, f. zdwihacý moſt.
Aufzwängen, v. a. die Thür, mocý otewřjti, rozrazyti.
Aufzwecken, v. a. cwočky přibiti, přirazyti.
Aufzwingen, v. a. einem etwas, přinutiti někoho k čemu, mocý na koho ſtrkati.
Augapfel, m. zřjtedlnice, pupilla.
Auge, n. oko, oculus, dim. das Aeugelchen, Aeuglein, očko; die Augen auf etwas werfen, pohljdnauti nač; die Augen gingen ihm über, ſlzy ho polily; komme mir nicht unter die Augen, nechoď mi na oči; unter die Augen ſagen, do oči, wůči řjcy; ein ſcharfes Auge, byſtrý zrak; ein wachſames Auge auf jemanden haben, dobrý pozor na někoho mjti; große Augen machen, něčemu ſe welmi diwiti; es wird naſſe Augen ſetzen, bude pláč, budau plakati; ſeine 70 Pflicht aus den Augen ſetzen, na ſwau powinnoſt zapomenauti; man ſiehts mit Augen, toť geſt patrné; ich bin ihm ein Dorn im Auge, newře na mne. 2) fig. Augen auf den Würfeln, oka; im Käſe, oka, djrky; das Auge an Bäumen, pupenec; einer Nähnadel, auſſko, ſ. Oehr.
Aeugeln, oculiren, v. a. očkowati.
Augenarzt, m. lékař na oči.
Augenblende, f. ſtinidlo, klapka na oči.
Augenblick, m. okamženj.
Augenblicklich, adv. w okamženj.
Augenbraunen, f. plur. obočj, ſupercilia.
Augenbutter, f. hnůg w oku.
Augendiener, m. ſlužebnjk na oko.
Augendienſt, m. ſlužba na oko, pokrytſtwj.
Augenglas, n. breyle, ſkleněné oči.
Augenlied, n. wjčko, klapka oka, palpebra.
Augenluſt, f. vtěſſenj očj.
Augenmaaß, n. wyměřenj okem, mjra okem wzatá. 2) pohled, ſpatřenj.
Augenmerk, m. ohled, pohled, zřenj, cýl.
Augenſchein, m. zřenj, ſhlédnutj, ſpatřenj; in Augenſchein nehmen, ſpatřiti.
Augenſcheinlich, adj. zřetedlný, zřegmý, patrný; adv. —ně, —mě.
Augenſtern, m. ſ. Augapfel.
Augentroſt, m. ſwětljk, ambrožka, euphraſia.
Augenwimmern, Augenwimpern, f. plur. řáſa, chlupy na wjčku, sl. brwy, obrwy.
Augenwink, m. mrkánj, mrknutj.
Augenwinkel, m. kautek oka.
Augenweide, f. wěc libá k wzezřenj.
Augenzahn, m. ſſpičatý zub pod okem, kel.
Augenzeuge, m. očitý ſwědek.
Aeugig, adj. großäugig, okatý; einäugig, gednooký.
Auguſtmonat, m. ſrpen, auguſtus.
Aurikel, f. nedwědj auſſko, auricula.
Aus, præp. z, er iſt aus Prag, geſt z Prahy; aus dem Hauſe gehen, z domu gjti; aus Geitz, z lakomoſti.
Aus, adv. wenn es das Ende eines Dinges anzeiget, po, z. B. die Zeit iſt aus, geſt po čaſu; die Predigt iſt aus, geſt po kázanj; es wird mit ihm bald aus ſeyn, bude brzy po něm.
b Aus, præp. 1) in der Zuſammenſetzung mit Zeitwörtern, heraus, hinaus, wy; z. B. Ausackern, wyworati; ausfallen, wypadnauti.
Aus, 2) in der Bedeutung: die Sache vollenden, rem finire, complere, perficere, do; z. B. Ausackern, d. i. das Ackern vollenden, doworati; ausbauen, d. i. den Bau vollenden, doſtawěti.
Aus, 3) in der Bedeutung: aufhören, přeſtati; ausleben, přeſtati žiwu býti, auszürnen, přeſtati ſe hněwati.
Ausackern, v. a. wyworati, přeſtati worati.
Ausädern, v. a. žjly wygmauti, wynjti, wytáhnauti.
Ausantworten, v. a. odewzdati, wydati, do rukau dáti.
Ausarbeiten, v. a. wydělati, dodělati.
Ausarten, v. n. nepodařiti ſe, newrcy ſe po ſemenu, po otcy; er artet von der Tugend ſeiner Vorfahren aus, od ctnoſti předků ſwých odſtupuge.
Ausathmen, v. a. oddechnauti, wydechnauti. 2) ſterben, poſlednj duch wypuſtiti, wzdechnauti.
Ausbacken, ſ. Backen, 1. v. a. wypecy, dopecy. 2. v. n. wypecy ſe.
Ausbaden, v. n. wykaupati ſe, přeſtati ſe kaupati.
Ausballen, v. a. wypakowati, wyložiti, wynjti z paljku.
Ausbannen, v. a. den Teufel, čerta zakljnánjm wyháněti, wypuditi.
Ausbauen, v. a. doſtawěti.
Ausbedingen, v. a. wygednati, wygmauti, wynjti; bey dem Verkaufe des Hauſes habe ich mir ein Zimmer ausbedungen, při prodagi domu gſem ſy geden pokog wymjnil, wygednal.
Ausbeeren, v. a. wybrati, dobrati, zčeſati gahody.
Ausbeichten, v. a. přiznati ſe, wyzpowjdati ſe, wſſe wyznati.
Ausbeißen, v. a. wykauſati, wykauſnauti, wyhrýzti.
Ausbeitzen, v. a. wymočiti, zapuditi pálčiwau wodau.
71 Ausbeſſern, v. a. zprawiti, oprawiti, zlepſſiti.
Ausbethen, v. n. domodliti ſe, přeſtati ſe modliti.
Ausbetteln, v. a. wyžebrati.
Ausbeugen, ſ. ausbiegen.
Ausbeute, f. weydělek, vžitek, hornj podjl; im Kriege, kořiſt.
Ausbeuteln, v. a. wytřáſati, proſypati, očiſtiti; einem das Geld ausbeuteln, někoho o penjze připrawiti.
Ausbiegen, v. a. wyhnauti ſe, wyhnauti wen.
Ausbiethen, v. a. na prodag wyhláſyti, wyložiti, prowolati.
Ausbilden, v. a. wzděláwati; dokonati; ſeinen Verſtand, rozum ſwůg wycwičiti. Die Ausbildung, wzděláwánj, cwičenj.
Ausbinden, v. a. rozwázati, odwázati.
Ausblaſen, v. a. den Athem, wydchnauti, wydmauti; etwas mit dem Athem, wyfauknauti; mit der Trompette, wytraubiti; die Seele ausblaſen, zdechnauti, vmřjti; einem das Lebenslicht ausblaſen, někoho zabiti, o hrdlo připrawiti.
Ausblättern, v. a. ein Buch, knihu progjti, čerſtwě přečjſti.
Ausbleiben, v. n. nepřigjti, nepřicházeti; die Strafe wird nicht ausbleiben, treſt přigde, treſt ho nemine; die Augen (die oculirten) ſind ausgeblieben, oka ſe nevgaly.
Ausbleichen, v. a. wybjliti, dobjliti.
Ausblühen, v. n. dokweſti, odkweſti.
Ausbluten, v. n. dokrwáceti, wykrwáceti.
Ausbohren, v. a. wywrtati, dowrtati.
Ausbolen, v. a. prkny wyložiti, wybedniti.
Ausborgen, v. a. půgčiti, wypůgčiti.
Ausbracken, v. a. odděliti, wybrakowati.
Ausbraten, 1. v. a. wypecy, dopecy, doſti pécy. 2. v. n. wypecy ſe, dopecy ſe.
Ausbrauchen, v. a. zpotřebowati, wypotřebowati, ztráwiti.
Ausbrauſen, v. n. přeſtati ſe bauřiti; das Bier hat ausgebrauſet, piwo wykyſalo; der Wind hat ausgebrauſet, wjtr vtichl; der Menſch hat ausgebrauſet, člowěk dobauřil, wytřeſſtil ſe.
b Ausbrauen, v. a. das Bier, piwo dowařiti, wywařiti. 2) přeſtati wařiti.
Ausbrechen, 1. v. a. wylomiti, einen Zahn ausbrechen, zub wytrhnauti; Speiſen ausbrechen, wydáwiti gjdla. 2. v. n. das Feuer iſt ausgebrochen, oheň wyrazyl, oheň wyſſel; die Blattern brechen aus, neſſtowice wyrážegj, wyſkakugj, wyſypugj ſe; das wilde Schwein bricht aus, diwoký kanec wyrýwá.
Ausbreiten, v. a. rozſſjřiti, rozſſiřowati, roztáhnauti, rozkládati; die Flügel ausbreiten, křjdla rozeſtřjti; ein Geheimniß ausbreiten, tagemſtwj rozhláſyti, wynáſſeti, roznáſſeti. 2. rec. ſich ausbreiten, rozmáhati ſe; das Volk hat ſich ausgebreitet, ten národ ſe welmi rozmnožil, rozſſjřil. Die Ausbreitung, rozſſjřenj, rozmáhánj.
Ausbrennen, 1. v. a. wypáliti, ſpáliti; ſie haben zehn Dörfer ausgebrannt, deſet weſnic wypálili, popelem položili. 2. v. n. wyhořeti; das Haus iſt völlig ausgebrannt, celý dům wyhořel; die Kerze iſt ausgebrannt, ſwjčka wyhořela, dohořela.
Ausbringen, v. a. wyneſti, proneſti, wyprawiti; einen Flecken ausbringen, poſſkwrnu wyhladiti; 2) ein Gerücht ausbringen, powěſt, řeč rozhláſyti, wyneſti.
Ausbruch, m. wyraženj, wyniknutj; der Ausbruch des Feuers, počátek, začátek ohně; der Blattern, wyraženj neſſtowic; Ausbruch des Weins, přednegſſj předněgſſj, neylepſſj wjno.
Ausbrühen, v. a. wypařiti, wřelau wodau wymyti.
Ausbrüſten, wykuchati, oſrdj z prſý wynjti.
Ausbrunzen, v. a. wyſcati.
Ausbrüten, v. a. wyljhnauti, wyſeděti.
Ausbögeln, v. a. cyhličkau hladiti, dohladiti, wypyġlowati.
Ausbund, m. wýbornoſt, wýběrek; ein Ausbund der Schelmerey, wybraná ſſelma.
Ausbündig, adj. wýborný, wýtečný, překráſný, adv. —ně.
Ausbürſten, v. a. ſſtětkau wyčeſati.
72 Ausbüßen, v. a. wytrpěti, treſt néſti, pokánj wykonati.
Ausdampfen, v. n. wypáchnauti, páru, kauř wypuſtiti, wypauſſtěti; die Kohlen haben ausgedampft, vhlj ſe wykauřilo.
Ausdämpfen, v. a. páru wyhnati, haſyti; Kohlen ausdämpfen, vhlj vhaſyti.
Ausdauern, v. n. wytrwati, ztrwati, ſnéſti, wytrpěti.
Ausdehnen, v. a. roztáhnauti, roztahowati, rozſſjřiti; dieß dehnt ſich nicht auf uns aus, to ſe na nás newztahuge.
Ausdenken, v. a. wymyſliti, zamyſliti.
Ausdeuten, v. a. wyložiti, wykládati, wygádřiti; etwas übel ausdeuten, něco zle wykládati.
Ausdichten, v. a. wymyſliti.
Ausdielen, v. a. podlážiti, podlahu položiti.
Ausdienen, v. a. wyſlaužiti, doſlaužiti; ein ausgedienter Mann, wyſlaužilý muž.
Ausdingen, v. a. wymjniti; das Ausgedungene, weyměnek.
Ausdonnern, v. n. přeſtati hřmjti.
Ausdörren, v. a. wyſuſſiti, wyſuſſowati; die Luft dörret die Beine aus, powetřj powětřj wyſuſſuge koſti.
Ausdorren, v. n. wyſchnauti, wyſýchati, wyprahnauti, wyſmahnauti.
Ausdrechſeln, v. a. wykraužiti, wyſauſtrowati, na ſauſtru dodělati.
Ausdrehen, v. a. wytočiti, wykrautiti.
Ausdreſchen, v. a. wymlátiti, domlátiti.
Ausdruck, m. wyřknutj, wyſlowenj, wytiſſtěnj; Ausdrücke, ſlowa.
Ausdrucken, v. a. wytiſknauti, wytlačiti. 2) wyſlowiti, wyprawowati.
Ausdrücken, v. a. wytlačiti, wymačkati.
Ausdrücklich, adj. weyſlowný, gmenowitý; adv. —ě, zegména.
Ausdruſch, m. wymlacené obilj.
Ausduften, v. n. wywětrati, wůni ztratiti.
Ausdüften, v. a. wůni, ſmrad wydáwati, wypauſſtěti; die Bäume düften ſüſſe Gerüche aus, ſtromowé libau wůni wydáwagj.
Ausdunſten, v. n. páru wypauſſtěti, das b Waſſer dunſtet aus, woda páru wydáwá, wykuřuge ſe.
Ausdünſten, v. a. páru wyhnati, wlhkoſt wyháněti.
Ausdünſtung, f. wyhnánj wlhkoſti, wydánj páry, wykauřenj, tenký pot.
Ausegen, v. a. wywláčeti; zu Ende, dowláčeti.
Auseinander, adv. narůzno, od ſebe.
Auseinander, mit den Zeitwörtern zuſammengeſetzt, roz, z. B. auseinander treiben, rozehnati; auseinander wickeln, rozwinauti.
Auseiſen, v. a. z ledu wyprawiti.
Auserkieſen, Auserkören, v. a. wywoliti.
Auserleſen, adj. wýborný.
Auserſehen, v. a. wyhljdnauti, wyhlédati.
Auserwählen, v. a. wywoliti. Die Auserwählten, wywoleni. Die Auserwählung, wywolenj.
Auseſſen, v. a. wygjſti, dogjſti.
Ausfachen, v. a. přehraditi, přjhrady dělati.
Ausfädeln, v. a. nitě wytahowati, roztřepiti.
Ausfahren, v. a. wygeti, wygezditi; ein ausgefahrener Weg, ceſta wygezděná, wygetá. 2) ausführen, wywezti. 2. v. n. wygeti, wygjžděti. 2) fig. wygjti; die Seele iſt ihm ausgefahren, wypuſtil duſſi, zdechl, vmřel; die Blattern ſind ausgefahren, neſſtowice ſe wyrazyly; das Kind, fährt am ganzen Leibe aus, djte djtě ſe po celém těle wyrážj; die Hand, der Fuß iſt mir ausgefahren, noha, ruka ſe mi wyſmekla.
Ausfahrt, f. wýgezd, wygetj na woze.
Ausfall, m. wýpad, wýſkok; einen Ausfall thun, wypadnauti, wyſkočiti, wyřjtiti ſe, autok včiniti. 2) wypadánj, wycházenj.
Ausfallen, v. n. wypadnauti, wypadati; die Zähne ſind ihm ausgefallen, zuby mu wypadly, wyprſſely; die Haare ſind ihm ausgefallen, wlaſy mu ſlezly; auf den Feind ausfallen, einen Ausfall thun, na nepřjtele wypadnauti, autok včiniti, wyſkočiti, wyřjtiti ſe; die Tulpe iſt 73 ſchlecht ausgefallen, tulipán ſe zwrhl, nezdařil ſe; die Sache iſt gut ausgefallen, ta wěc ſe dobře zdařila; v. rec. er hat ſich einen Arm ausgefallen, padnutjm wyrazyl, wylomil ſy rameno, ruku. Des Das Ausfallen, wypádánj; lezenj, @.
Ausfangen, v. a. die Vögel, ptáky wychytati; einen Teich, wylowiti rybnjk, ryby wylapati.
Ausfaſeln, v. n. doblázniti; er hat ausgefaſelt, dobláznil, dotřeſſtil ſe.
Ausfaſen, 1. v. n. wytřepiti ſe. 2. v. a. ausfaſern, ausfaſeln, nitě wytahowati.
Ausfaulen, v. n. wyhniti.
Ausfaulenzen, v. n. wylenoſſiti ſe, přeſtati zaháleti.
Ausfechten, v. a. potýkánjm, wedenjm důwodů, doſáhnauti; ich will es mit ihm ausfechten, budu ſe s njm o to potýkati.
Ausfegen, v. a. wykliditi, wykljzeti, wyčiſtiti, wymeſti; den Beutel ausfegen, pytljček wyprázdniti.
Ausfeilen, v. a. wypilowati; eine Schrift, ſpis doprawiti, wypulerowati.
Ausfertigen, v. a. wyprawiti, wyhotowiti, wydati; einen Bothen, poſla wyprawiti; ein Buch, knihu dohotowiti, wydati; die Tochter ausfertigen, dceru wybýwati, ſ. Ausſtatten.
Ausfertigung, f. wyprawenj, wyhotowenj; weybawa.
Ausfeuern, v. a. wyſtřjleti, doſtřjleti.
Ausfilzen, v. a. wyláti, wypljſniti.
Ausfinden, v. a. wynalezti, wymyſliti.
Ausfiſchen, v. a. wylowiti, dolowiti.
Ausflammen, v. a. plamenem wyſuſſiti.
Ausflattern, v. n. wyljtati, wybjhati.
Ausflechten, v. a. rozpletati, wypleſti.
Ausflicken, v. a zprawiti, látati.
Ausfliegen, v. n. wyletěti, wyljtati; von jungen Vögeln, wyweſti ſe, wywáděti ſe.
Ausfließen, v. n. wytecy, wyplynauti.
Ausflöhen, v. a. blechy wyhledati, wywiſkati.
Ausflucht, f. omluwa, weymluwa.
Ausflug, m. wýlet, wyletěnj.
b Ausfluß, m. wýtok, wytekánj; eines Fluſſes in die See, wpád řeky do moře, auſtj. 2) fig. wůně.
Ausfolgen, v. a. wydati, odewzdati.
Ausforderer, m. wybjzytel.
Ausfordern, v. a. wybjdnauti, wybjzeti, wyzwati. Die Ausforderung, wyzwánj, wybjzka, wybjdnutj.
Ausfördern, v. a. rudy wynáſſeti, z gámy wykliditi.
Ausforſchen, v. a. wyſſetřiti, wyſkaumati, wyzpytowati, wyzwjdati.
Ausforſcher, m. zpytatel, wyzwědač, ſſpehaun, ſſpehýř.
Ausfragen, v. a. wyptáwati, doptati ſe.
Ausfreſſen, v. a. wyžrati, ſežrati. 2) fig. wyhubiti; ſich, wyžrati ſe.
Ausfrieren, v. n. wymrznauti, domrznauti, wyzábnauti; Ausgefroren, wymrzlý.
Ausführbar, adj. co ſe může wyweſti.
Ausfuhre, f. wýwoz, wywáženj.
Ausführen, v. a. wywezti, wywážeti. 2) wyweſti, wywáděti; ſeine Sache vor Gericht, před práwem dowoditi, dokázati; ſein Vorhaben ausführen, aumyſl ſwůg k mjſtu přiweſti; einen Bau ausführen, doſtawěti; er fängt viel an, und kann nichts ausführen, mnohé wěcy začjná, a nic nemůže dokonati, ſkončiti. Ausführende Arzneymittel, wyprázdňugjcý ljky. Das Ausführen, wywezenj, wywáděnj. Die Ausführung, wykonánj; dokázánj, důwod.
Ausführlich, adj. obſſjrny obſſjrný; adv. obſſjrně.
Ausführlichkeit, f. obſſjrnoſt.
Ausfüllen, v. a. wyplniti, doplniti. Die Ausfüllung, wyplněnj, doplněnj.
Ausfündig machen, v. a. naleznauti, nalezti; ich habe den Fremden noch nicht ausfündig gemacht, geſſtě ſem cyzozemce nenalezl.
Ausfüttern, v. a. ein Kleid, ſſat podſſiti.
Ausfüttern, v. a. wykrmiti; man hat ſchon den Haber ausgefüttert, owes gſme giž dokrmili.
74 Ausgabe, f. wydánj, autraty, náklad; eines Buches, wydánj knihy.
Ausgang, m. wygitj, wycházenj, wýchoz, konec.
Ausgären, v. n. wykyſati, přeſtati kyſati; ausgegoren, wykyſalý.
Ausgäten, ſ. ausjäten.
Ausgattern, v. a. wyzwjdati, dopjditi ſe.
Ausgeben, v. a. wydati, wydáwati; die Tochter ausgeben, dceru wdáti; alles Geld ausgeben, z peněz ſe wydati.
Ausgeber, m. wydawatel, wydawač; die —inn, kljčnice.
Ausgedinge, n. weyměnek. ſ. Ausdingen.
Ausgehen, v. n. wygjti, wycházeti. 2) dogjti, docházeti; die Haare gehen ihm aus, wlasy mu lezau; das Feuer iſt ausgegangen, oheň wyhaſl; die Farbe geht aus, barwa pauſſtj, der Traum ging mir aus, ſen ſe mi wygewil; der heil. Geiſt geht vom Vater aus, duch ſwatý ot od otce pocházý, procedit.
Ausgelaſſen, adj. rozpuſtilý, proſtopáſſný.
Ausgelaſſenheit, f. rozpuſtiloſt, proſtopáſſnoſt.
Ausgießen, v. a. wyliti; das Feuer ausgießen, oheň zaliti, vliti, vhaſyti wodau.
Ausglätten, v. a. wyhladiti.
Ausgleichen, v. a. wyrownati, zarownati.
Ausgleiten, ausglitſchen, v. n. ſklauznauti; ich bin mit dem Fuße ausgeglitten, noha ſe mi wyſmekla.
Ausglüen, v. a. rozpáliti, roznjtiti.
Ausgraben, v. a. wykopati, wyryti.
Ausgraſen, v. a. wypleti, tráwu wytrhati, wykliditi.
Ausgräten, v. a. z ryby koſti wynjti.
Ausgrübeln, v. a. wyſkaumati, wyzpytowati, hluboko ſkryté wěcy wyhledati, wyhlaubati.
Ausgurgeln, v. a. wykloktati.
Ausguß, m. heycuk, wyléwánj, weypad wody.
Aushaaren, Aushären, v. n. ljnati, wyljnati.
Aushacken, v. a. wyſekati; die Augen, oči, wyklubati, wyklinauti. Keine Krähe b hackt der andern die Augen aus, wrána wráně oka newykline, (sl. newykluge.)
Aushalftern, v. a. wohlaw ſnjti.
Aushalten, v. n. wydržeti, wytrwati, obſtáti.
Aushändigen, v. a. z rukau dáti, wydati.
Aushangen, v. n. wiſeti wen, wywěſſenu býti.
Aushängen, v. a. wywěſyti, powěſyti wen.
Aushären, v. n. wyljnati, ſ. Aushaaren.
Ausharren, v. n. dotrwati, ſetrwati.
Aushärten, v. a. ztwrditi, zatwrditi; ausgehärtet, otrlý.
Aushauch, m. puch, duch, wydchnutj.
Aushauchen, 1. v. n. wydychati. 2. v. a. duch wydáwati; die Seele aushauchen, duſſi puſtiti.
Aushauen, v. a. wyſekati, wytjti; den Wald, wyplaniti; die Aeſte, wykleſtiti; ein Bild aushauen, wyteſati; mit der Ruthe, wymrſkati, wyſſlehati.
Ausheben, v. a. wyſaditi; die Thüre, wypáčiti; den Reiter vom Sattel, gezdce s ſedla ſrázyti; Rekruten, na wognu bráti; einen Baum, wywrátiti.
Aushecheln, v. a. wywochlowati, dowochlowati.
Aushecken, v. a. wyſeděti, wyljhnauti.
Ausheilen, v. a. wyhogiti, dohogiti. Die Ausheilung, wyhogenj.
Ausheitern, v. a. wygaſniti; ſich, wygaſniti ſe, wybjrati ſe; ein ausgeheitertes Gemüth, obweſelená myſl. ſ. Aufheitern.
Ausheitzen, v. a. wytopiti.
Aushelfen, v. n. z nauze pomocy.
Aushellen, v. a. wygaſniti, ſ. Ausheitern.
Aushenken, v. a. ſ. Aushängen.
Ausheuern, v. a. pronagmauti, pronagjti.
Aushobeln, v. a. wyhoblowati.
Aushohlen, 1. v. a. wyzwjdati, wyſkaumait wyſkaumati. 2. v. n. mit dem Stocke aushohlen, holj napřáhnauti; zu einem Sprunge, k ſkoku ſe rozběhnauti, pochop bráti; im Reden, zdaleka záčjnati začjnati. Die Aushohlung, wyſkaumánj, napřahánj. @.
Aushöhlen, v. a. wydlabati; durchs Treten aushöhlen, als Staffeln, wyſſlapati.
75 Aushöhnen, v, a, v. a. wyſmjwati ſe, poſmjwati ſe komu.
Aushöken, Aushökern, v. a. hokynařiti s něcjm něčjm.
Aushölzen, v. a. ſſpaljčky wyřezati.
Aushorchen, v. a. wyſlýchati, ſkaumati.
Aushören, v. n. wyſlyſſeti, wyſlechnauti, až do konce ſlyſſeti.
Aushülſen, v. a. wyluſſtiti, wylaupati.
Aushungern, v. a. hladem wymořiti, vmořiti; eine Feſtung aushungern, pewnoſt hladem wyležeti; ausgehungert, wyzáblý, wychrtlý, wyhubený.
Aushunzen, v. a. wypljſniti, wyhubowati.
Aushuren, v. n. wykurwiti ſe.
Aushuſten, v. a. wykaſſlati, přeſtati kaſſlati.
Ausjagen, v. a. wyhnati, wypuditi.
Ausjäten, v. a. wypleti, wypljti.
Ausjochen, v. a. wypřáhnauti z gha.
Auskalben, v. a. přeſtati teliti ſe.
Auskämmen, v. a. wyčeſati, rozčeſati.
Auskaufen, v. a. wykaupiti, wſſecko zkaupiti, dokaupiti.
Auskehlen, v. a. žlábky dělati na ſlaupě.
Auskehren, v. a. das Zimmer, wymeſti; den Rock, den Hut, wyčeſati, wypráſſiti kabát, klobauk.
Auskehricht, n. ſmeti, wýmětky.
Auskeilen, v. a. kljny wyſaditi.
Auskeimen, v. a. pučiti ſe, wyrážeti.
Auskellen, v. a. lžjcý wybrati, dobrati.
Auskeltern, v. a. wytlačiti čeřenem, přeſtati wytlačowati.
Auskerben, v, a. v. a. wyřezati, wykragowati.
Auskernen, v. a. gádra z ořechů, mandlj wybjrati. 2) fig. wybrati.
Auskippen, v. a. penjze wážiti, dlé wáhy wybjrati, ſ. Kippen.
Auskitzeln, v. a. wylektati, dolektati.
Ausklaftern, v. a. wyměřiti na ſáhy.
Ausklagen, v. a. žalobami obdržeti.
Ausklären, v. a. wyčiſtiti. 2) ſ. Ausheitern.
Ausklatſchen, v. a. tleſkánjm pohaněti, wypuditi. 2) wybleptati, wyklewetati.
Ausklauben, v. a. wybjrati; zum Ausklauben, k wybránj, na wýběrku.
Ausklauberiſch, adj. wybjrawý.
b Auskleiben, v. a. zamazati, zalepiti.
Auskleiden, v. a. ſwlécy, ſwláčeti, ſljkati. Die Auskleidung, ſlečenj, ſláčenj, ſljkánj.
Auskleiſtern, v. a. zalepiti, wymazati.
Ausklopfen, v. a. wyklepati, wypráſkati, wybauchati, wymljti.
Ausklügeln, v. a. chytře wymyſliti.
Ausknebeln, v. a. odwázati, rozwázati, pſowi klácek ſundati.
Ausknetten, v. a. wyhnjſti, wymjſyti.
Auskochen, v. a. wywařiti, dowařiti.
Ausköken, v. a. wybliti, wykuckati.
Auskommen, v. n. wygjti, wycházeti; die jungen Hühner ſind noch nicht ausgekommen, kuřátka geſſtě ſe newyljhly. Dieſe Sache wird auskommen, ta wěc ſe proneſe; mit dem Gelde bin ich nicht ausgekommen, penjže penjze mi neſtačily; es iſt mit ihm nicht auszukommen, s njm žádný nemůže wygjti, ſrownati ſe.
Auskommen, n. potřeba, wyžiwenj, ſrownánj.
Auskörnen, v. a. zrna wybjrati, wybrati.
Ausköthen, v. a. kotnjk wymknauti.
Auskoſten, v. a. okuſyti, wyzkauſſeti.
Auskrähen, v. a. kokrhánjm wyhlaſſowati.
Auskramen, v. a. wyložiti, wykládati, wynáſſeti.
Auskratzen, v. a. wyſſkrábati; die Augen auskratzen, oči wydrápati, wylaupati.
Auskrebſen, v. a. wſſecky raky wylowiti.
Auskriechen, v. n. wylezti; die Küchlein ſind ausgekrochen, kuřátka ſe wyljhly.
Auskühlen, 1. v. a. wychladiti, wychlazowati, wyſtuditi, wyſtydowati. 2. v. n. wychladnauti, wyſtydnauti.
Auskriegen, v. n. přeſtati wálčiti.
Auskundſchaften, v. a. wyzdwjdati, wyſkaumati. Die Auskundſchaftung, wyzwědánj.
Auskunft, f. wědomoſt, zpráwa.
Auskünſteln, v. a. chytře wykonati, miſtrně vdělati.
Auskutten, v. a. wykutiti.
Auslachen, v. a. wyſmáti ſe, wyſmjwati ſe.
Ausladen, v. a. wyladowati, ſkládati.
Auslage, f. wydánj, náklad, autraty.
76 Ausland, n. cyzyna, cyzý kragina; im Auslande, wně, wenku, w cyzý zemi.
Ausländer, m. cyzozemec; die —inn, cyzozemka, cyzozemkyně.
Ausländiſch, adj. cyzozemſký.
Auslangen, v. n. ſtačiti, wyſtačiti.
Auslaſſen, v. a. omittere, wynechati, dimittere, wypuſtiti; ein Kleid, rozpuſtiti, popuſtiti; den Zorn auslaſſen, zloſt wyliti; die Butter, přepauſſtěti; er iſt ganz ausgelaſſen, geſt zaufalý, celý rozpuſtilý. Die Auslaſſung, wynechánj, wypuſſtěnj. @.
Auslauf, m. wybjhánj, wyběhnutj; des Waſſers, wýtok.
Auslaufen, v. n. wyběhnauti, wybjhati; das Schiff iſt ausgelaufen, lodj odgela; das Waſſer, woda wytekla; der Krug läuft aus, dčban wytéká, teče; ſich auslaufen, wyběhati ſe.
Ausläufer, m. běhaun, těkař; eines Baumes, odnož.
Auslaugen, v. a. lauh wytáhnauti, lauhem wywařiti.
Auslauten, v. n. hlas wydáwati.
Ausläuten, v. a. wyzwoniti, wyzwáněti, přeſtati zwoniti, dozwoniti.
Ausläutern, v. n. den Wald, les prokleſtiti, meytiti.
Ausleben, v. n. přeſtati žiwu býti, dožjti.
Auslecken, v. a. wyljzati.
Ausleeren, v. a. wyprázdniti, wyprazdňowati, wykliditi; ſich ausleeren, wyčiſtiti ſe.
Auslegen, v. a. wyložiti, wykládati; mit Golde, zlatem wykládati; eine dunkle Schrift, wykládati, t. g. wyſwětliti; für jemanden Geld auslegen, za někoho penjze wydáwati; einem etwas übel, gut auslegen, něco někowu někomu za zlé, za dobré pokládati.
Ausleger, m. wykladatel, wykladač.
Auslegung, f. wyloženj, wykládánj, wýklad.
Auslehnen, Ausleihen, v. a. půgčiti.
Auslehren, v. a. dovčiti, přeſtati včiti.
Ausleihen, v. a. půgčiti, wypůgčiti.
b Auslenken, v. n. wyhnauti ſe, wyhýbati ſe.
Auslermen, v. n. přeſtati bauřiti, křičeti, powyky dělati.
Auslernen, v. a. wyvčiti ſe, dovčiti ſe, přeſtati ſe včiti.
Ausleſen, v. a. ein Buch, knihu přečjſti, dočjſti. Die Ausleſung, přečtenj.
Ausleſen, ausklauben, v. a. wybrati, wybjrati; Erbſen ausklauben, hrách přebjrati. Das Ausleſen, wybjranj, přebjránj.
Auslichten, v. a. den Wald, les prokleſtiti.
Ausliefern, v. a. wydati, wydáwati.
Ausliegen, 1. v. a. wyležeti. 2. v. n. wyležeti ſe. Ein ausgelegener Wein, wyleželé, wyležaté wjno.
Ausloben, v. a. wychwalowati.
Auslocken, v. a. wylaudati, wylauditi, wywábiti; ein Geheimniß, tagemſtwj na někom wyzwěděti.
Auslohnen, v. a. dělnjkům mzdu platiti.
Auslöſchen, 1. v. n. zhaſnauti, wyhaſnauti. 2. v. a. das Feuer, Licht, oheň, ſwětlo zhaſnauti, zhaſyti, vhaſyti. 2) eine Schrift, wymazati. 3) fig. zahladiti. Die Auslöſchung, zhaſſenj, wymázánj.
Auslöſchlich, adj. zhaſytedlný, wymazatedlný.
Ausloſen, v. a. loſowati o něco.
Auslöſen, v. a. wyplatiti, wykaupiti penězy, wyſwoboditi. 2) die Zunge auslöſen, gazyk wyřezati. Die Auslöſung, wýplata, wyplacenj, wynětj.
Auslüften, v. a. na wjtr wywěſyti.
Ausmachen, v. a. dodělati, vdělati; ich habe es ſchon mit ihm ausgemacht, giž gſem ſe s njm o to porownal; das macht zehen Gulden aus, to wynáſſj, děla dělá deſet zlatých. Es iſt eine ausgemachte Sache, geſt wěc giſtá; ein ausgemachter Narr, celý, dokonalý blázen; einen ausmachen, někoho wypljſniti.
Ausmahlen, v. a. Mehl, wymljti, domljti.
Ausmalen, v. a. ein Bild, domalowati; wymalowati. Die Ausmalung, wymalowánj.
Ausmärgeln, v. a. zhubeniti, wymořiti; 77 ein ausgemergelter Menſch, wyzáblý, wychtrlý člowěk.
Ausmarken, v. a. hranice, meze wyměřiti.
Ausmärzen, v. a. wybrakowati, odděliti, wyſtrčiti, wymrſſtiti, wymjſyti; ein ausgemärztes Schaaf, brakyně, brakownice.
Ausmäſten, v. a. wykrmiti.
Ausmauern, v. a. wyzditi, dozditi.
Ausmeiſeln, v. a. dlátem wyryti, wyreypati.
Ausmelken, v. a. wydogiti, dodogiti.
Ausmeſſen, v. a. wyměřiti, wykázati. Die Ausmeſſung, wyměřenj.
Ausmiethen, v. a. w nágem dáti, pronagmauti, ſ. Vermiethen.
Ausmiſten, v. a. hnůg wykliditi, wykydati. Die Ausmiſtung, wyklizenj hnoge, wykydánj.
Ausmitteln, v. a. wynalezti, wynagjti, wypátrati.
Ausmünzen, v. a. bjti penjze; aus einer Mark Silbers münzet man 20 Gulden aus, z gedne gedné hřiwny ſtřjbra ſe bige 20 zlatých.
Ausmuſtern, v. a. wywrcy, wywrhnauti, wypuditi, wymuſtrowati.
Ausnähen, v. a. wyſſiti, wyſſjwati.
Ausnagen, v. a. wyhrýzti, dohrýzti.
Ausnahme, f. wýminka; es iſt keine Regel ohne Ausnahme, nenj prawidla bez weyminky.
Ausnehmen, v. a. wynjti; Vögel, ptáky z hnjzda wybrati, wybjrati; Fiſche, wypitwati; Hirſche, wywrcy, andere Thiere, wykuchati. 2) fig. wygjmati, wymjniti, wymiňowati, excipere; ausgenommen, wymjněn, wygmut; keinen ausgenommen žadného newygjmage. 3) ſich ausnehmen, odginých ſe děliti, giné předčiti.
Ausnehmend, adj. wýborný, obzwláſſtnj.
Ausnüchtern, v. n. wyſtřjžliwěti.
Auspacken, v. a. wypakowati, wykládati.
Auspauken, v. a. wybubnowati, bubnowánjm wyhnati.
Auspeitſchen, v. a. wymrſkati.
Auspfählen, v. a. koly zarážeti, wyſaditi.
Auspfeifen, v. a. wypjſkati, wyhwjzdati.
b Auspflaſtern, v. a wydlážiti, wydlážditi.
Auspflügen, v. a. wyworati.
Auspfützen, v. a. im Bergwerke, wyprázdniti, wyčerpati wodu.
Auspichen, v. a. wyſmoliti.
Ausplappern, v. a. wybleptati, wytlachati, wypleſkati, wypljſkati, wyklewetati, wybleknauti, wybreptati. 2) dobleptati.
Ausplaudern, ſ. ausplappern.
Ausplündern, v. a. zlaupiti, wydrancowati, zebrati, wybrati.
Auspochen, v. a. wytlaucy, klepánjm wyhnati.
Auspoliren, v. a. wypulerowati.
Auspolſtern, v. a. polſtáři powlecy.
Auspoltern, v. n. přeſtati bauřiti, dobauřiti.
Auspoſaunen, v. a. wytraubiti, wyhláſati, rozbleptati, rozklewetati.
Ausprägen, v. a. penjz bjti, wytlačiti.
Auspredigen, v. a. přeſtati kázati.
Auspreſſen, v. a. wytlačiti. 2) wynutiti, wydřjti.
Ausprüfen, v. a. zkuſſowati, wykoſſtowati.
Ausprügeln, v. a. wybiti, wytřjſkati, wypráſkati, wytopiti, wymlátiti.
Auspumpen, v. a. wypumpowati.
Ausputzen, v. a. wyčiſtiti, wykráſſliti; ein Licht, ſwjčku zhaſyti; einen Baum, ſtrom prokleſtiti; einen Brunnen, ſtudnicy wycýditi; einen ausputzen, někoho wypljſniti, wypeſkowati.
Ausputzer, Verweis, m. weytopek.
Ausradiren, v. a. wyſſkrábati.
Ausraſen, v. n. přeſtati ſápati ſe, wztekati ſe, wyſápati ſe, wyztekati ſe, wytřeſſtiti ſe.
Ausraſten, v. n. odpočinauti, odpočjwati, oddechnauti ſobě.
Ausrauben, v. a. obrati, ſ. Ausplündern.
Ausrauchen, 1. v. a. wykauřiti. 2. v. n. wykauřiti ſe, přeſtati ſe kauřiti.
Ausräuchern, v. a. wykauřiti, wykaditi; das Fleiſch, maſo docela vditi.
Ausraufen, v. a. wytrhnauti, wytrhati, wyſſkubati; die Haare, wyrwati wlaſy.
78 Ausräumen, v. a. wykliditi, wykljzeti; einen Brunnen, ſtudnu wyčiſtiti, cýditi, mor. cauditi, wycauditi. Die Ausräumung, wyklizenj, @.
Ausrechnen, v. a. wypočjſti, wypočjtati.
Ausrechten, v. a. wyſauditi.
Ausrecken, v. a. wyſtrčiti; die Zunge, gazyk wyplazyti. 2) roztahowati.
Ausrede, f. weymluwa, wýmluwa, omluwa.
Ausreden, 1. v. n. wymluwiti, domluwiti, přeſtati mluwiti, dořjcy, dořjkati. 2. v. a. eloqui, wyprawiti, wyſlowiti; diſuadere, wymluwiti, wymlauwati; ſich ausreden, excuſare ſe, wymlauwati ſe, omlauwati ſe.
Ausregnen, v. n. wyprſſeti ſe, přeſtati prſſeti.
Ausreiben, v. a. wytřjti, wyſſauſtati; Körner, zrna wydrtiti, wymnauti, wymjnati.
Ausreichen, v. n. wyſtačiti, doſti mjti.
Ausreifen, v, n. v. n. wyzrati, dozrati.
Ausreiſen, v. n. na ceſtu ſe dáti; zu Fuß, wygjti; zu Pferd, Wagen, wygeti. 2) ſie haben ausgereiſet, přeſtali putowati.
Ausreiſſen, 1. v. a. wytrhnauti, wypleniti; aus der Hand, wydřjti; die Fluth hat die Dämme ausgeriſſen, powodeň hráze roztrhla, protrhla. 2. v. n. wytrhnauti ſe, ſtrhnauti ſe; fig. davon laufen, vtecy, vtjkati, prchnauti, odběhnauti.
Ausreiſſer, m. odběhlec, poběhlec.
Ausreiten, v. n. wygeti, wygjžděti na koni.
Ausrenken, v. a. wywinauti, wymknauti, wywrtnauti; er hat ſich die Hand ausgerenkt, wytknul, wymrſſtil ſy ruku. Die Ausrenkung, wywinutj.
Ausreuſpern, v. n. wychrkati, wychrknauti.
Ausreuten, v. a. wypljti, wyſſkubati, wytrhati, wypleniti, ſ. Ausrotten.
Ausrichten, v. a. wyřjditi, wyřizowati, pořjditi, wykonati; eine Hochzeit, ſwadbu wyſtrogiti; eine Geſandtſchaft, poſelſtwj wyprawiti; einen ausrichten, pomlauwati, přetřepáwati. Ausrichtung, f. wyřjzenj, wyprawenj, wýprawa, přetřepáwánj.
b Ausriechen, v. n. wyčichnauti.
Ausringen, v. a. wykrautiti; die Wäſche, wyždjmati; er hat ausgerungen, vmřel.
Ausrinnen, v. n. técy, wytecy, wytěkati.
Ausrotten, v. a. wypleniti, wykořeniti, wyhladiti; den Wald, les planiti; die Stöcke, wyklučiti, poplaniti; die Ausrottung, wyklučenj, wykořeněnj, wyhlazenj, exſtirpatio.
Ausrucken, v. n. wytáhnauti, wygjti.
Ausruf, m. wyhláſſenj, prohláſſenj, wzwolánj.
Ausrufen, 1. v. n. wzkřiknauti, wzwolati. 2. v. a. wyhláſyti, wyhlaſſowati, wywolati, wykřičeti, prowolati.
Ausrufer, m. wywolawač.
Ausruhen, v. n. odpočinauti, odpočjwati, ſobě oddechnauti.
Ausrühren, v. a. wytřáſti, wytřáſati; die Erbſen rühren ſich aus, hrách ſe wytřáſá, wypadá. 2) die Butter, wywrtěti máſlo.
Ausründen, v. a. wyokrauhliti.
Ausrupfen, v. a. die Federn, Wolle, wyſſkubati; wyſſklubati, ſ. Ausraufen.
Ausrüſten, v. a. wyprawiti, wyſtrogiti, opatřiti; Soldaten ausrüſten, wogſko ozbrogiti. Die Ausrüſtung, wyprawenj @.
Ausrütteln, v. a. wytřáſati, wytřáſti, wyklepati, z. B. das Stroh, ſlámu.
Ausſaat, f. ſetj, weyſewka, weyſewek.
Ausſäckeln, v. a. měſſec wyprázdniti, wybrati.
Ausſäen, v. a, v. a. rozſýti, rozſýwati.
Ausſage, f. wyřknutj, wyrčenj, zpráwa, propowěd, wyznánj.
Ausſagen, v. a. wyprawiti, propowědjti. , zpráwu dáti, wyznati, wygewiti něco na někoho.
Ausſägen, v. a. pilau wyřezati.
Ausſatz, m. malomocnoſt, malomocenſtwj, lepra.
Ausſätzig, adj. malomocný, leproſus.
Ausſäubern, v. a. wyčiſtiti.
79 Ausſaufen, v. a. von Thieren, wypiti, von Menſchen, wychlaſtati.
Ausſaugen, v. a. wycucati, wysſati; das Volk, lid hubiti, wyžjrati; den Acker, wyžiti.
Ausſchaben, v. a. wyſtrauhati, wyſſkrábati.
Ausſchaffen, v. a. wypowědjti, wyhnati.
Ausſchalen, v. a. kraginami wyložiti, pobiti.
Ausſchälen, v. a. wylaupati, wylaupiti; die Ausſchälung, wylaupenj, wylaupánj.
Ausſchänden, v. a. zhaněti, pohaněti.
Ausſchärfen, v. a. wyoſtřiti, wybrauſyti.
Ausſcharren, v. a. wyhrabati, wykopati.
Ausſcharten, v. a. ſ. Auskerben.
Ausſchattiren, v. a. ſtjn přimalowati.
Ausſchauen, 1. v. a. wyhljdati, wykaukati, wen hleděti. 2. v. n. wyhljžeti.
Ausſchaufeln, v. a. lopatau wybrati, wykliditi, wyházeti.
Ausſchäumen, v. a. pěniti; fig. z. B. Läſterungen, rauhawá ſlowa wypljwati. 2) přeſtati ſe pěniti; fig. wyſápati, vſápati ſe.
Ausſcheeren, v. a. poſtřihati, přeſtati ſtřihati, doſtřihati.
Ausſcheiden, v. a. oddělowati, odlučowati.
Ausſchelten, v. a. wypljſniti, wyláti komu.
Ausſchenken, v. a. wyljwati; Bier und Wein, piwo a wjno ſſeňkowati, wyſſenkowati.
Ausſcheuern, v. a. wydrhnauti; fig. einen ausſcheuern, wypljſniti koho.
Ausſchicken, v. a. wyſlati, wyſýlati, rozeſlati.
Ausſchießen, 1. v. a. wyſtřeliti, poſtřjleti, přeſtati ſtřjleti; auswerfen, wywrcy, brakowati. 2. v. n. der Saame ſchießt aus, ſemeno wzcházý; der Baum ſchießt aus, ſtrom pučj, wyrážj.
Ausſchiffen, v. a. Waaren, zbožj z lodj na zem wynáſſeti; Truppen, wogſko z lodj na ſuchau zem wyſaditi.
Ausſchimpfen, v. a. zhaněti, vhaněti; die Ausſchimpfung, zhaněnj.
Ausſchinden, v. a. wydřjti, odřjti.
Ausſchirren, v. a. wypřáhnauti.
Ausſchlachten, v. a. dobiti; kůži stáhnauti, na kuſy rozſekati.
b Ausſchlafen, v. n. wyſpati ſe. 2) Den Zorn, z hněwu ſe wyſpati; einer der nicht ausgeſchlafen hat, newyſpalý.
Ausſchlag, m. wýražek, fig. wětſſj wáha, důkladnoſt, která k ſkončenj něčeho napomáhá. 2) am Leibe, oſutina, trudowatoſt gako ſpála, ſwrab; einen Ausſchlag bekommen, oſypati ſe.
Ausſchlagen, 1. v. a. wybiti, wytřjſkati, wytlaucy, wyrazyti; einen Zahn, zub wyrazyti; ein Zimmer ſchwarz ausſchlagen, pokog na černo wyſtrogiti; ein Amt ausſchlagen, auřadu nepřigjti, nepřigjmati; das Pferd ſchlägt aus, kůň házý, bige; der Vogel ſchlägt nicht aus, pták nezpjwá až do konce.
Ausſchlagen, 2. v. n. der Baum ſchlägt aus, ſtrom pučj ſe, wyrážj; die Wände ſchlagen aus, ſtěny prokwětagj; am Leibe ausſchlagen, oſeypati ſe; die Sache iſt anders ausgeſchlagen, wěc gináč wypadla, gináč ſe powedla.
Ausſchlämmen, v. a. ſſlem, hljnu wywážeti.
Ausſchleifen, v. a. wybrauſyti. 2) hinaus ſchleifen, wyſmeykati, wyſmeyčiti.
Ausſchliefen, v. n. wyſmeknauti ſe, tagně vgjti; die Hühner, Küchlein ſchliefen aus, kuřátka ſe wyljhagj.
Ausſchließen, v. a. wrata, dwéře zawřjti před někým, 2) nepřipuſtiti; einen von der Gemeinde, wyobcowati koho, wylučowati.
Ausſchlüpfen, v. n. wylezti, wyklauznauti, wymknauti ſe; die Küchlein ſchlüpfen aus, kuřátka ſe wyljhagj.
Ausſchlürfen, v. a. wyſtřebati, wyſrkati, wyſrknauti; die Ausſchlürfung, wyſtřebánj, wyſrkánj.
Ausſchluß, m. nepřipauſſtěnj, wywrženj.
Ausſchmähen, v. a. zhaněti, pohaněti.
Ausſchmälen, v. a. pljſniti, wypljſniti, wyláti; přeſtati pljſniti, láti.
Ausſchmauchen, v. a. kauřenjm wypuditi, wykauřiti, dokauřiti.
Ausſchmauſen, v. n. wyhodowati, přeſtati hodowati, kwaſyti.
80 Ausſchmeißen, v. a. wywrcy, wyhoditi, wymrſſtiti, wyrazyti.
Ausſchmelzen, 1. v. a. rozpuſtiti, rozpauſſtěti, přepauſſtěti; das Fett, ſádlo wyſſkwařiti; Erz, rudy rozpauſſtěti, přeháněti. 2. v. n. rozpuſtiti ſe.
Ausſchmieden, v. a. wykowati.
Ausſchmieren, v. a. zamazati, wymazati.
Ausſchminken, v. a. wyljčiti, vljčiti.
Ausſchmücken, v. a. okráſſliti, ozdobiti, wyſtrogiti, wyſſlechtiti, wyſſperkowati.
Ausſchnauben, v. a. ſ. Ausſchnäutzen, 2) ausſchnaufen, odfrkowati, oddechnauti ſobě.
Ausſchäutzen, v. a. wyſmrkati, wyſmrknauti.
Ausſchneiden, v. a. mit dem Meſſer, wyřjznauti, wyřezati; mit der Scheere ausſchneiden, wyſtřihati, wyſtřihnauti; Brod , wykrogiti, wykrágeti; junge Thiere, wykleſtiti, z. B. ein Füllen, wynunwowati, ein Schwein, wymiſſkowati.
Ausſchneider, m. der Füllen, nunwář; der Schweine, miſſkář.
Ausſchneiteln, v. a. wykleſtiti, wyřezati ſtromy.
Ausſchnitt, m. wýřezek, wýſtřižek, wýkrogek.
Ausſchnittling, m djtě z matky wyřezané, wyřezanec, cæſo.
Ausſchnitzen, a. v. v. a. wyryti, wyrýwati, řezbu dělati, obraz wyřezati.
Ausſchnürren, v. a. rozſſněrowati.
Ausſchöpfen, v. a. wyčerpati, wywážiti.
Ausſchößling, m. odnož, wýſtřelek, pazauch.
Ausſchrauben, v. a. wyſſraubowati.
Ausſchreiben, v. a. wypſati, wypiſowati; přeſtati pſáti; ein Wort ganz ausſchreiben, ſlowo dopſati; einen Landtag, ſněm rozepſati; die Ausſchreibung, das Ausſchreiben, wypiſowánj, rozepſánj; dopſánj.
Ausſchreiten, v. n. wykročiti, wykráčeti, wykročowati.
b Ausſchreyen, v. a. wykřičeti, einen in der Stadt ausſchreyen, po měſtě rozkřičeti koho; ausſchreyen, kund machen, wywolati, rozkřičeti. 2) přeſtati křičeti, wykřičeti ſe.
Auschrotten, v. a. den Käſe, wyhlodati, wyhryzti; ein Faß Bier, ſud piwa wytáhnauti z ſklepa.
Ausſchuhen, v. a. ſtřewjce zauti; das Obſt ſchuhet ſich aus, owoce ſe ſwléká.
Ausſchürfen, v. a. wykopati, dobýwati rudy.
Ausſchuß, m. wybjránj; im guten Verſtande, wýbor, weyběrek, wybraných oſob ſchromážděnj; im üblen, wýhoz, weywržek; Ausſchuß der Schaafe, brak, brakyně, brakownice.
Ausſchütteln, v. a. wytřáſti, wytřáſati.
Ausſchütten, v. a. wyſypati; ein Gefäß, wyklopiti; flüßige Dinge, wyljwati. Das Kind mit dem Bade ausſchütten, dobré s zlým zahoditi. 2) Junge werfen, metati, von Hunden, ſſtěniti ſe, ſ. Werfen. 3) fig. ſein Herz, ein Geheimniß, ſrdce ſwé, tagemſtwj wygewiti. Die Ausſchüttung, wyſypánj, wyljwánj.
Ausſchwämmen, v. a. die Felder, wyplawiti, die Wolle, wlnu wymyti, wyčiſtiti, wymáchati; die Pferde, wybroditi. Das Ausſchlämmen Ausſchwämmen, wyplawenj, wymáchánj.
Ausſchwänken, v. a. die Gläſer, wyplakowati, wypláknauti; vulg. wypláchnauti; ſich den Mund, propláknauti ſobě vſta; das Ausſchwänken, wyplakowánj, proplakowánj.
Ausſchwären, v. n. wyhnogiti ſe. Das Ausſchwären, wyhnogenj.
Ausſchwärmen, v. n. přeſtati wztekati ſe, taulati ſe, blázniti ſe; die Bienen haben ausgeſchwärmt, wčely přeſtaly ſe rogiti.
Ausſchwatzen, v. a. wybleptati, wypleſkati, wyplampati, wyklewetati, wybleknauti. 2) přeſtati bleptati, žwáti.
81 Ausſchweifen, v. a. wypláknauti; einen Zeug ausſchweifen, wyſtřjhati.
Ausſchweifen, v. n. weyſtupky činiti, blauditi, blázniti ſe, wybjhati ze ſebe; im Reden, okolkowati, wyrazyti ſe; im Trinken ausſchweifen, nemjrně pjti; eine ausſchweifende Freude, přjliſſná radoſt; vom Wege ausſchweifen, wygjti, wyrazyti ſe s ceſty.
Ausſchwelgen, v. n. přeſtati kwaſyti, hodowati.
Ausſchwemmen, ſ. Ausſchwämmen.
Ausſchwenken, ſ. Ausſchwänken.
Ausſchwimmen, v. n. wyplauti.
Ausſchwingen, v. a. wyopálati; die Schlange hat ſich ausgeſchwungen, had ſe wymrſſtil.
Ausſchwitzen, v. a. wypotiti ſe, přeſtati ſe potiti.
Ausſehen, v. a. až do konce hleděti, kaukati; ſich etwas ausſehen, ſobě něco wyhledati, wybrati; ſich faſt die Augen ausſehen, od přjliſſného kaukánj bez mála oſlepnauti.
Ausſehen, v. n. wyhljžeti; er ſieht gut aus, dobře wyhljžj; es ſieht mit ihm übel aus, zle ſe má; die Sache hat ein weites Ausſehen, wěc ſe dlauho nedokoná.
Ausſehen, n. wyhljdnutj, wyhljženj, podoba.
Ausſeigern, v. a. rudy rozpauſſtěti, rozpuſtiti.
Ausſeigen, v. a. wycediti, procediti.
Ausſeimen, v. a. wyčiſtiti, woſk od medu odděliti.
Außen, adv. wenku, wně, zewnitř.
Ausſenden, v. a. wyſlati, rozſýlati; einen Geſandten ausſenden, poſelſtwj wyprawiti.
Außengraben, m. der Feſtung, přednj, zewnitřnj přjkop.
Außenſeite, f. ljc, zewnitřnj ſtrana.
Außenwerk, n. der Feſtung, přednj zed, ohrada.
Außer, præp. 1) wenku; er wohnt außer der Stadt, zůſtáwá wenku, na přeměſtj. 2) bez; er iſt außer ſich, geſt bez ſebe. 3) kromě, leč; ich habe niemanden geladen außer dich, žádného gſem nebzwal, kromě tebe; er ſpielt nie, außer mit guten Freunden, nikdy nehrá, leč s dobrými přáteli.
Außerdem, adv. bez toho, mimo to.
Außerhalb, adv. wně, za; außerhalb der Stadt, za měſtem.
Aeußerlich, adj. zewnitřnj, adv. zewnitř.
Aeußern, v. a. wyznati, wyprawiti, odpowěděti.
Außerodentlich Außerordentlich, adj. neobyčegný, krom obyčege.
Aeußerſt, adv. naneyweyš; er iſt äußerſt arm, geſt náramně chudý.
Aeußerung, f. wyznánj, odpowěd, wynáſſenj ſwého důmněnj.
Ausſetzen, v. a. wyſaditi, wyſtawiti; Truppen ans Land, wogſko na břeh; Waaren zum Verkauf ausſetzen, zbožj na prodag wyložiti; eine Arbeit ausſetzen, djlo odložiti; ich finde an ihm nichts auszuſetzen, žádné wady na něm nenacházým; eine Tagſatzung beſtimmen, ausſetzen, rok položiti; ohne Ausſetzen, immerfort, bez přeſtánj, bez oddechu.
Ausſeyn, nebýti doma, přjtomnu, přjtomným; du warſt lange aus, byls dlauho wenku; ich werde nicht lange aus ſeyn, přigdu brzo domů; das Lied iſt aus, pjſeň ſe ſkončila, geſt konec pjſně, geſt po pjſni; der Winter iſt aus, geſt konec zymy, geſt po zymě, es iſt aus mit ihm, geſt po něm, vmřel.
Ausſeyn, n. nepřjtomnoſt.
Ausſicht, f. wyhljdka; wyhljdnutj. 2) pohleděnj, patřenj.
Ausſieben, v. a. wyſýwati, wytočiti na řeſſetě.
Ausſieden, v. a. wywařiti, dowařiti.
Ausſiekern, v. n. kapati, wykapati.
Ausſingen, v. a. dozpjwati, přeſtati zpjwati.
Ausſinnen, v. a. wymyſliti, zamyſliti.
Ausſitz, m. beſeda, beſýdka.
Ausſitzen, v. n. wyſeděti; mit Waaren ausſitzen, ſeděti a prodáwati; er hat ausgeſeſſen, přeſtal ſeděti.
Ausſöhnen, v. a. ſmjřiti; ſich mit jemand ausſöhnen, s někým ſe ſmjřiti.
82 Ausſondern, v. a. odděliti, odložiti, wybrati.
Ausſorgen, v. a. wyſtarati, poſtarati.
Ausſpähen, v. a. wyſkaumati, wyzwjdati, přezwjdati, ſſpehowati, wyſſetřiti, zpytowati.
Ausſpäher, m. zpyták, ſſpehýř, ſſpehaun, wyzwědač.
Ausſpalieren, v. a. čalauny obwěſyti, obeſtřjti.
Ausſpannen, v. a. natáhnauti, rozproſtřjti; Leinwand, plátno rozeſtřjti; die Segel, plachty rozkřidliti; Pferde ausſpannen, koně wypřáhnauti.
Ausſpatziren, v. n. wygjti, wygeti na procházku.
Ausſpeiſen, v. n. negjſti doma, ginde obědwati.
Ausſpenden, v. a. rozdáwati, podáwati.
Ausſperren, v. a. před někým wrata, dwéře zawřjti, do domu, do pokoge nepuſtiti.
Ausſpeyen, v. a. wypliti, wypljwati; Blut ausſpeyen, krew pljwati, wyhazowati; der Berg ſpeyet Feuer aus, wrch wyhazuge, wymjtá oheň.
Ausſpielen, v. a. dohrati, přeſtati hráti; der erſte im Kartenſpiel, wydáwati; einen Ring ausſpielen, o prſten hráti.
Ausſpinnen, v. a. dopřjſti, přeſtati přjſti.
Ausſpintiſiren, ſ. Ausſinnen.
Ausſpioniren, ſ. ausſpähen.
Ausſpotten, v. a. wyſmáti, wyſmjwati, poſmjwati ſe komu.
Ausſprache, f. wyřknutj, wyſlowenj.
Ausſprechen, v. a. wyřjcy, wyřknauti, wyſlowiti; die Stände haben im Landtage ausgeſprochen, ſtawowé na ſněmu nalezli, nález wyneſli.
Ausſpreitzen, v. a. roztáhnauti, roztahowati.
Ausſprengen, v. a. wyrazyti, wyhoditi, wylomiti; ein Gerücht ausſprengen, řeč, rozpráwku hláſati, roztrauſyti, wynáſſeti.
Ausſpreyen, v. a. plewy wymjſyti, od plew wyčiſtiti.
Ausſpringen, v. n. wyſkočiti; er hat ſchon ausgeſprungen, giž přeſtal ſkákati.
b Ausſpritzen, v. a. wyſtřiknauti, wyſtřikati, wyprſknauti.
Ausſproſſen, v. n. pučiti, wyrážeti.
Ausſprößling, m. weyſtřelek, odnož.
Ausſpruch, m. nález, weynos, weypowěd, wyrčenj.
Ausſprühen, v. a. wywrcy, wyhoditi.
Ausſpüren, v. a. wyſljditi, wyhledati, wyčuchati, wyſſlakowati.
Ausſtaffiren, v. a. wyſtrogiti, okráſſliti, pěkně odjti.
Ausſtämmen, v. a. wyryti, wydlabati.
Ausſtampfen, v. a. opichati, in der Stampfmühle, w opichárně.
Ausſtand, m. Schulden, giſtina, debita activa.
Ausſtändig, adj. neodbytý, nezaplacený, dlužný; er hat viel ausſtändige Schulden, má mnoho giſtin, gſau mu mnozý dlužni.
Ausſtänkern, v. a. wyſſťárati, wyſſťaurati, wyhledati, wſſudy hledati.
Ausſtatten, v. a. wyprawiti, wyſtrogiti, podjlem wybýti; ein Begräbniß ausſtatten, pohřeb wyprawiti; eine Braut ausſtatten, newěſtu wěnowati, wěnem zaopatřiti.
Ausſtäuben, v. a. wypráſſiti.
Ausſtäubern, v. a. wyhnati, wypuditi; er hat alles ausgeſtäubert, wſſecko wyhledal, wyſſťáral.
Ausſtäupen, v. a. weřegně wymrſkati.
Ausſtechen, v. a. wypjchati, wypichnauti, wybůſti; den Raſen ausſtechen, drn wyryti; einen Graben ausſtechen, přjkop wykopati; ein Glas Wein ausſtechen, ſklenicy wjna wypiti; in Kupfer ausſtechen, na měd wyryti; jemanden ausſtechen, někoho o přjzeň připrawiti, wytiſknauti; das Aug austechen, mit dem Schnabel, oko wyklinauti.
[Ausſtecken]
Ausſtrecken, v. a. wyſtrčiti, wywěſyti; mit Pfählen ausſtecken, koly wyſtawěti, znamenati.
Ausſtehen, v. a. wyſtáti, wytrpěti; den Tod ausſtehen, ſmrt podſtaupiti; mit Waaren ausſtehen, w krámě zbožj wyložiti; ich habe hundert Gulden ausſtehen, mám ſto zlatých mezy lidmi; aus83ſtehende Schulden, giſtiny, dluhy na giſtiny, activa debita, ich habe die ganze Predigt ausgeſtanden, ſtál gſem až do konce kázanj; das iſt nicht auszuſtehen, to geſt neſneſytedlné.
Ausſteifen, v. a. otužiti; die Wäſche ausſteifen, oſſkrobiti.
Ausſteigen, v. n. aus dem Wagen, Schiffe, z wozu, z lodj wyſtaupiti.
Ausſtellen, v. a. wyſtawiti, poſtawiti; Waaren zum Verkauf ausſtellen, zbožj na prodag wyložiti; der Gefahr ſich ausſtellen, nebezpečenſtwj ſe podrobiti; Fehler ausſtellen, haniti; eine Verſchreibung ausſtellen, zápis wyhotowiti.
Ausſterben, v. n. wymřjti; dieß Haus iſt ausgeſtorben, w tom domě wſſickni vmřeli; dieſe Stadt iſt wie ausgeſtorben, w tom měſtě geſt málo lidj.
Ausſteuer, f. wěno, odbyt.
Ausſteuern, v. a. wěnowati, odbýti, wyſtrogiti.
Ausſticken, v. a. wyſſiti, wyſſjwati.
Ausſtinken, v. n. přeſtati ſmrděti.
Ausſtöbern, v. a. přehledati, wyſſťárati; der Hund hat alles ausgeſtöbert, pes wſſecko wyčuchal.
Ausſtochern, die Zähne, zuby párati, wyčiſtiti, wyſſpárati.
Ausſtocken, v. a. einen Wald, wyklučiti, planiti les, mor. wykůčiti, pně wyrážeti, wyrazyti, wykořeniti.
Ausſtopfen, v. a. wycpati.
Ausſtören, v. a. wyſſťaurati, wyſſťárati, prohljdati.
Ausſtoß, m. im Fechten, wýſkok, weypad.
Ausſtoſſen, v. a. wyſtrčiti, wyhnati, wyobcowati, wyrazyti; er hat ihm das Aug ausgeſtoſſen, wyrazyl, wytaſyl mu oko; Bier ausſtoſſen, wyſtawiti piwo; Seufzer ausſtoſſen, wzdychati; Schmähworte ausſtoſſen, zlořečiti.
Ausſtrecken, v. a. rozepnauti, roztáhnauti, protáhnauti, rozeſtřjti; die Hände ausſtrecken, zpjnati, wypjnati ruce; mit ausgeſtreckten Händen, rozpatýma rukabma; die Zunge ausſtrecken, gazyk wyplazyti.
Ausſtreichen, v. a. einen mit der Ruthe, wymrſkati, wyſſlehati, chloſta dáti; die Wäſche, ſſaty roztáhnauti, protáhnauti; ein Wort, eine Zeile, ſlowo, řádek wymazati; die Furche mit dem Pfluge, brázdu pluhem wyhnati; ſehr loben, wychwalowati; Ausſtreichen, v. n. běhati, wybjhati, taulati ſe.
Ausſtreifen, v. n. wybjhati, taulati ſe; der Feind ſtreift bis an die Stadt, nepřjtel wytrhuge, wybjhá až k měſtu.
Ausſtreiten, v. a. wyhádati, wybogowati, dobýti; er hat ſchon ausgeſtritten, giž přeſtal bogowati, ſe hádati.
Ausſtreuen, v. a. roztrauſyti, rozſypati, rozhazowati; eine Lüge ausſtreuen, lež roznáſſeti.
Ausſtriegeln, v. a. wycýditi; das Pferd iſt gut ausgeſtriegelt, kůň geſt dobře wycýzen.
Ausſtrömen, v. n. rozljwati, wyljwati ſe; der Fluß ſtrömt aus, řeka přetýká, na břeh wyſtupuge.
Ausſtückeln, v. a. na kuſy, na caparty rozřezati, wyřezati.
Ausſtudiren, v. a. wyſſtudyrowati, wymyſliti, wyſkaumati, doſſtudyrowati.
Ausſtürmen, v. n. vtiſſiti ſe, přeſtati ſe bauřiti, dobauřiti.
Ausſtürzen, v. a. wyliti, rozliti, wyklopiti.
Ausſuchen, v. a. wyhledati, wyhledáwati; das ganze Haus, prohledati, přehledati dům; ſich etwas, ſobě něco wybrati.
Ausſüßen, v. a. podſladiti.
Ausſühnen, ſ. ausſöhnen.
Ausſündigen, v. n. přeſtati hřeſſiti.
Austäfeln, v. a. prkny wybiti, wyložiti, wykládati, kraginami wybedniti.
Auständeln, v. a. doděckowati.
Austanzen, v. a. dotancowati.
Austapeziren, v. a. ein Zimmer, pokog čalauny, kobercy wyſtrogiti.
Austauſchen, v. a. wyměniti, wyměňowati, .
Auster, f. auſtrye, oſtrea.
Austheilen, v. a. rozdati, rozdáwati, roz84děliti; ſie haben die Beute unter ſich ausgetheilt, bitowali ſe kořiſtmi; das heil. Abendmahl, podáwati wečeři Páně.
Austiefen, v. a. wybiti, wyhlaubiti, hluboko wykopati.
Austilgen, v. a. wyhladiti, zahladiti, wykořeniti.
Austoben, v. n. přeſtati ſe ſápati, wztekati, bauřiti, třeſſtiti, vtiſſiti ſe.
Austrag, m. einer Sache, konec, ſkončenj, dohotowenj wěcy, pořjzenj.
Austragen, a. v. v. a. wyneſti, wynáſſeti; ein Geheimniß austragen, tagemſtwj wygewiti, wyzraditi; einen austragen, nachreden, rozkřičeti koho.
Austräger, m. klewetář, plampač.
Austräglich, adj. wýnoſný, vžitečný, zyſſtný.
Austräglichkeit, f. weynoſnoſt.
Austragung, f. wýnos, rozhláſſenj.
Austrauern, v. n. přeſtati ſe rmautiti, truchliti, ſmutek noſyti.
Austräumen, v. n. přeſtati ſnjti.
Austreiben, v. a. wyhnati, wyháněti, wypuditi.
Austreiber, des Hornviehs, ſkoták; der Schweine, ſwiňák; der Schafe, owčák.
Austrennen, v. a. wypárati.
Austreten, v. a. wyſſlapati; die Schuhe austreten, ſtřewjce rozchoditi; den Speichel austreten, wýpliwek rozſſlapati.
Austreten, v. n. aus dem Amte, z auřadu wykročiti, wyſtaupiti; der Fluß iſt ausgetreten, řeka ſe rozwodnila, wylila, wydmula; viele Soldaten treten aus, mnoho wogſka vtjká, odbjhá.
Austrinken, v. a. wypiti; zu Ende trinken, dopiti.
Austritt, m. wýſtupek.
Austrocknen, v. a. wyſuſſiti; Austrocknen, v. n. wyſchnauti.
Austrommeln, v. a. wybubnowati.
Austrompeten, v. a. wytraubiti, wſſudy prohláſati, roznáſſeti.
Austropfen, v. n. wykapati, dokapati.
Austrotzen, v. a. hněwem wymocy.
Austunken, v. a. wymáčeti.
b Ausüben, v. a. etwas gutes, prowáděti, prowozowati, konati, wykonati; etwas übles, páchati, ſpáchati, přečiniti.
Aus und ein, ſem a tam; er geht bey uns aus und ein, chodjwáwá k nám.
Auswachſen, v. n. wyrůſti, přeſtati růſti; auswachſen am Rücken, zhrbatěti.
Auswägen, v. a. wywážiti, dowážiti.
Auswahl, f. wýbor, wýběř, wýběrek, wýběrka; eine gute Auswahl treffen, dobře woliti, zwolit.
Auswählen, v. a. wywoliti, zwoliti, wybrati.
Auswähren, v. n. dodržeti, dotrwati, přebýwati až do konce.
Auswalzen, v. a. wywáleti.
Auswandern, v. n. wyſtěhowati ſe, bráti ſe ginám, odgjti z wlaſti ſwé.
Auswanderer, m. wyſtěhowanec.
Auswannen, v. a. opálati.
Auswärmen, v. a. wyhřjti.
Auswarten, v. a. wyčekati, wyčkati až do konce čekati. wyčkati, až do konce čekati.
Auswärtig, cyzozemſký, wenkowſký.
Auswärts, adv. wen, wně, wenku, w cyzyně.
Auswaſchen, v. a. Tücher, Wäſche, wyprati; feſte Dinge, wymyti; hohle, wypláknauti; der Regen hat die Wege ausgewaſchen, déſſť wymlel ceſty; aufhören zu Waſchen, doprati, domyti.
Auswäſſern, v. a. wymočiti, v. n. wymoknauti.
Ausweben, v. a. wytkati, dotkati.
Auswechſeln, v. a. wyměniti, wyměňowati.
Ausweg, m. zu Fuß, wýchod; zu Pferd, wýgezd; fig. proſtředek, ſpůſob, wýmluwa.
Auswehen, v. a. wywáti, wyfauknauti; der Wind hat das Licht ausgewehet, wjtr zhaſl ſwětlo.
Ausweichen, weich machen, v. a. změkčiti; im Waſſer, wymočiti, promočiti, v. n. weich werden, změknauti, wymočiti ſe.
Ausweichen, v. n. wyhnauti, wyhýbati ſe, vſtaupiti, vhnauti ſe; der Fuß iſt mir ausgewichen, noha ſe mi ſmekla, ſwezla; zwey Wägen können einander ausweichen, dwa wozowé ſe mohau minauti.
85 Ausweiden, v. a. wykuchati; das Wild, wywrhnauti, exenterare.
Ausweinen, v. a. wyplakati ſe, doplakati, přeſtati plakati; ſich die Augen ausweinen, pláčem oči pokazyti, tuze plakati.
Ausweiſen, v. a. wyhnati, odehnati, wyobcowati, fig. wykázáti, vkázati; die Zeit wird es ausweiſen, čas to vkáže; nach Ausweiſung der Geſetze, dle práwa, zákona.
Ausweis, m. weykaz.
Ausweiſſagen, v. a. doprorokowati, přeſtati prorokowati.
Ausweiſſen, v. a. wybjliti.
Ausweiten, v. a. wytáhnauti, roztáhnauti.
Auswendig, adj. zewnitřnj.
Auswendig, adv. zewnitř, auswendig wiſſen, lernen, vměti, včiti ſe z paměti, nazpamět.
Auswerfen, v. a. wyhoditi, wyházeti, wymecy, wywrcy; das Netz auswerfen, ſyť rozeſtřjti; ein Aug, Zahn auswerfen, oko, zub wyrazyti; Geld auswerfen, penjze rozhazowati; er wirft Blut aus, krwj házý, krew wyhazuge; ein Pferd auswerfen, entmannen, koně wykleſtiti, wyřezati; einen Haſen auswerfen, ausweiden, zagjce wykuchati; den Anker, kotwicy vwrcy.
Auswetzen, v. a. wybrauſyti.
Auswickeln, v. a. rozwinauti, wymáſti, wypleſti; ſich auswickeln, wypleſti ſe.
Auswinden, v. a. die Wäſche, ſſaty wyždjmati, wykrautiti.
Auswintern, v. n. zymau, ſněhem zahynauti, wyhynauti, wyzábnauti.
Auswipfeln, v. a. wrch ſtromu vtjti, vtnauti.
Auswirken, v. a. wymocy; einem Pferde den Huf auswirken, koňowi kopyto wyſtrauhati, wyčiſtiti; ein Amt, auřad, ſlužbu wygednati; ich habe bey ihm nichts auswirken können, nic gſem v něho nemohl obdržeti; das Wild auswirken, ausweiden, zwěř wywrcy, ruſſiti; den Teig auswirken, těſto wyhnjſti, wywáleti.
b Auswiſchen, v. a. wytřjti, wyſſauſtati; die Augen, vtřjti, wytřjti; ein Wort, eine Zeile, ſlowo, řádek wymazati, ſmazati.
Auswittern, v. a. verwittern, wywětřiti, wywětrati; er hat es doch ausgewittert, predce předce to wyčuchal, nalezl; es hat ausgewittert, přeſtalo bauřiti, hřmjti.
Auswölben, v. a. wyklenauti, doklenauti.
Auswölken, v. n. der Himmel wölkt ſich aus, wygaſňuge ſe, wybjrá ſe.
Auswuchs, m. am Menſchen, hrb, hrbol; am Baume, pazauch, wlk.
Auswühlen, v. a. wyryti; wyrýwati, wykutiti.
Auswurf, m. wýhoz, weyhoz, powrhel, mor. chrkel, ochrkel; aus dem Munde, wýpliwek; aus der Bruſt, wýchrkek; der Schafe, brak, brakyně.
Auswürgen, v. a. wydáwiti, wybliti.
Auswurzeln, v. a. wykořeniti, s kořeny wywrátiti, wypleniti.
Auswüthen, v. n. přeſtati ſe wztekati, ſápati, zůřiwěti, vtiſſiti ſe.
Auszacken, v. a. wykragowati, wykružowati.
Auszahlen, v. a. wyplatiti, zaplatiti, wypláceti.
Auszählen, v. a. wypočjtati, přeſtati počjtati.
Auszahnen, v. n. wſſecky zuby mjti, přeſtati zubů doſtáwati.
Auszanken, v. a. wywaditi, wyſwářiti, přeſtati ſe waditi.
Auszapfen, v. a. wytočiti, pod čepem prodáwati.
Auszäumen, v. a. plotem ohraditi, obehnati.
Auszauſen, v. a. wyrwati.
Auszechen, v. n. přeſtati hodowati, kwaſyti, chlaſtati.
Auszehlen, ſ. Auszählen.
Auszehenden, v. a. deſatého člowěka @. wybrati, wzýti.
Auszehren, v. a. wytráwiti, wſſe ſnjſti; die Krankheit hat ihn ganz ausgezehrt, nemoc ho wymořila, zhubenila; ſich auszehren, wychřadnauti.
86 Auszehren, v. n. wychřadnauti, ſchnauti, wyzábſti.
Auszehrung, f. ſauchotiny.
Auszeichnen, v. a. poznamenati, zaznamenati; er hat ſich ausgezeichnet, předčil giné, wýtečným ſe včinil.
Auszerren, v. a. roztáhnauti.
Ausziehen, 1. v. a. wytáhnauti, wytrhnauti; das Schwert, meč dobyti; den Rock ausziehen, ſwlécy kabát, die Schuhe, Stiefeln, ſtřewjce, boty zauti.
Ausziehen, 2. v. n. aus der Wohnung, wyſtěhowati ſe; der Feind, das Wild zieht aus, nepřjtel táhne wen do pole, zwěř vtjká.
Auszieren, v. a. ozdobiti, okráſſliti, kráſně wyſtrogiti.
Auszimmern, v. a. wyteſati, zteſati, oteſati.
Auszirkeln, v. a. kružidlem wyměřiti.
Ausziſchen, v. a. wyſmáti, wyſmjwati ſe komu.
Auszug, m. zu Fuß, wýchoz, wyſtaupenj; zu Pferd, wygjžděnj; der Soldaten, wytaženj; Auszug eines Buches, weytah knihy; im Schranke, ſſuple.
Auszupfen, v. a. wydrati, wycupowati.
Auszürnen, v. n. přeſtati ſe hněwati, zlobiti.
Auszwicken, v. a. wyſſtipnauti.
Authentiſch, adj. oprawdiwý.
Autoriſiren, v. a. zplnomocniti, plnau moc dáti.
Avantgarde, f. přednj wogſko.
Avertiren, v. a. ſpráwu, náwěſſtj dáti.
Auweh! auwe! naſtogte! běda!
Axe, ſ. Achſe.
Axel, ſ. Aſſel.
Axt, f. ſekera, dim. ſekýrka, bradatice; die breite, ſſiročina; die ſchmale, teſačka, pantok.
Azur, m. Lazurſtein, m. lazurowý kámen; von Azur, lazurowý.