b B.

Bach, m. pl. Bäche, potok, rivus, dim. das Bächlein, potůček.

Bach-, potočnj; Bachkrebs, m. potočnj, ſtružný rak. Bachwaſſer, n. řjčná woda.

Bachampfer, m. wodnj ſſťowjk.

Bachamſel, f. pliſka, ſ. Bachſtelze.

Bachbunge, f. potočnjk, veronica beccabunga, L.

Bache, f. bachyně, ſpraſnice, ſwinka.

Bacher, m. kančjk.

Bachfahrt, f. weymol.

Bachholunder, Bachholder, m. kalina, viburnum opulus , L.

Bachmüntze, f. máta, menta aquatica.

Bachreich, adj. potočnatý.

Bachrinne, f. ſtrauha, dim. ſtrůžka.

Bachſtelze, f. pliſka, konjpáſek, třaſořitek, třaſořitka, motacilla.

Back, m. das Gebäcke, pečiwo, gedno pečenj.

Backdoſe, f. djže.

Backen, m. ljce, twář, mala, dim. ljčko; er bläſt die Backen auf, hubu, tlamu nadýmá. 2) Seitenfläche an einem Meſſer, čeliſt, čeliſtky.

Backen, v. a. ich backe, du bäckſt, ich habe gebacken, pecy; Brod, chléb pecy; Fiſche, ryby ſmažiti. 2) v. n. pecy ſe; zuſammengebacken, adj. ſpeklý.

Backen, n. pečenj.

Backenbein, n. ljcnj koſt.

Backenſchlag, Backenſtreich, m. poljček; geben, poličkowati.

Backenzahn, m. ſtolička, třenowný zub, dens molaris.

Bäcker, m. pekař, piſtor; —inn, f. pekařka.

Bäcker-, pekařſký; Bäckerbrod, n. pekařſký chléb, Bäckerburſch, m. pekařſký towaryš.

Bäckerey, f. pekárna.

Bäckerhandwerk. , n. pekařſtwj.

Bäckerſchabe, m. ſſwáb.

Backhaus, n. pekárna.

Bäckig, adj. buclatý, hubatý, baubelatý; der volle Backen hat, buček, bucljk.

Backpfanne, f. pekáč.

Backſchaufel, f. chlebowá, pekařſká lopata.

Backſchüſſel, f. eine ſtröhene, oſſatka, oſſitka; eine hölzerne, okřjn.

Backſtein, m. cyhla.

Backſtube, f. ſ. Backhaus.

Backtrog, m. ſtjrka, necky, trůky.

Backwerk, n. Gebackenes, pečitý, ſmažený.

Bad, n. pl. Bäder, lázeň, kaupel, balneum, kaupadlo, lavacrum; warme Bäder, wary, teplice; Schweißbad, n. potnice. dim. láznička.

Bad-, lazebnj; Badgaſt, m. lazebnj hoſt.

Badekur, f. lázeň.

Badefrau, Bademutter, f. bába, obſtetrix.

Badeherr, m. lázenſký.

Badehemd, n. čechel, čechljk.

Badekopf, Schröpfkopf, m. baňka.

Baden, v. a. kaupati; ſich im Blute, w krwi ſe broditi; ſich in Thränen, w ſlzých plynauti; Baden, n. kaupánj.

Bader, m. lazebnjk, balneator; —inn, f. lazebnice.

Baderkunſt, f. lazebnictwj.

Badeſtein, n. mořſká pěna, pumex.

Badeſtube, f. láznice.

Badewanne, f. wanna, waně.

Bäffen, v. n. ſſtěkati, hafati.

Bagage, f. pakáž, zawazedla; impedimenta. 2) holota, ſlota, lůza.

Bähen, v. a. pařiti, napařiti, zahřjti, nahřjti, ſſtjrati, vſſtjrati; Brodſchnitte bähen, topjnky ſuſſiti.

Bähen, n. Bähung, f. zahřjwánj, nahřjwánj, napařowánj.

Bahn, f. pl. Bahnen, ceſta, draha, rowina; Bahn brechen, ceſtu prorazyti, prokleſtiti, vgeti; etwas auf die Bahn bringen, něco začjti, předložiti; Schlittenbahn, ſanice, draha; Rennbahn, okol.

Bahnen, v. a. ceſtu třjti, kláſti, dělati; gebahnter Weg, ražená ceſta.

Bahre, f. noſydla; Todtenbahre, máry, olim páry.

Bahrtuch, n. přjkrow.

b Balkon, m. altán, altánek, arkýř.

Bald, adv. brzy, brzo; ich werde bald kommen, hned přigdu; bald zuvor, nedáwno předtjm; bald hernach, hned potom; warum kommſt du heute ſo bald, proč dnes tak čaſně přicházýs přicházýš? 2) lehce; ich wäre bald gefallen, málem bych byl vpadl.

Baldachin, m. baldachýn, nebeſa.

Baldgreis, n. přjmětné kořenj, ſenecio.

Baldig, adj. brzký, adv. brzce, co neydřjwe.

Baldrian, m. kozljk, valeriana.

Baleſter, f. paleſtra, lopatka. 2) ſamoſtřjl.

Balg, m. pl, . Bälge, Haut, Fell, kůže, exuviæ, dim. Bälglein, kožička. 2) Haare der Thiere, ſrſt, dim. ſrſtka, ſrſtička. 3) der Früchte, ſſupina, ſſupinka, mázdřička; Weinbalg, kožička na wjně. 4) Abart, zmetek. 5) Blasbalg, měchy. , pl. 6) Schandbalg, oſtuda, necuda.

Balgen, ſich, rwáti ſe, práti ſe, hrdlowati ſe, zapáſyti ſe, kočkowati ſe.

Balgen, n. rwanj, pranj, půtka.

Balgentreter, m. kalkant.

Balger, m. rwáč, práč, zpurný člowěk.

Balghaupt, n. zhlawj měchu.

Balken, m. břewno, trám, dim. trámec, trámeček. 2) der Grengel beym Pfluge, hřjdlo. 3) patro.

Balken-, trámowý, břewnowý.

Balkenkopf, m. trámowice.

Balkenſtein, Kraftſtein, m. krakſſteyn.

Ball, m. mjč, pila, dim. mjček. 2) im Billarde, kaule, dim. Bällchen, kulička. 3) das Bellen, ſſtěkánj, ſſtěkot.

Ball, m. bál, tanec.

Ballaſt, m. tjž z kamenj, z pjſku na dně lodj. ſaburra.

Ballen, m. palička, kulička. 2) an der Hand, břjſſko. 3) paljk, baljk. 4) ein Ballen Tuch, poſtawa ſukna; Leinwand, ſſtučka.

Ballen, v. a. do kaule ſtlačiti, kauliti; der Schnee ballt ſich, ſnjh ſe kaulj; mit geballter Fauſt, zaťatau pěſtj.

Ballhaus, n. mjčjrná.

Balſam, m. balſſám, balſſán, balſamum.

Balſam-, balſſámowý, balſſánowý; Balſambaum, m. balſſánowý ſtrom.

Balſamine, f. balzaminka, balſamina.

Balſamiren, v. a. balſſámem namazati, napuſtiti.

Balſamiſch, adj. balſſámowý, balſſámem wonjcý, .

Balz, Falz, f. tok.

Balzen, falzen, v. n. tokowati; die Auerhähne balzen, tetřewowé tokugj.

Band, n. pl. Bänder, tkanice, kalaun, ſtuha, auwazek, dim. Bändchen, tkanička, kalaunek; ein ſeidenes, pentle, dim. pentlička; Strumpfband, podwazek; Halsband der Thiere, obogek; Strohband, powřjſlo; um ein Gefäß, obruč; an der Thür, pant; Bänder an der Butte, popruhy; des Körpers, ſwazkowé těla; die das Gebäude feſt halten, kleſſtě; im Schiffbaue krummes Holz, kleč.

Band, n. pl. Bande, ſwazek, ſpogenj, ſpolek. 2) Feſſeln, pauta, železa, okowy. 3) ein Band Hunde, ſmečka pſů, chrtů.

Band, m. pl. Bände, swazek, djl, wazba knihy.

Bande, f. ſpolek, banda.

Bändel, n. Bändlein, n. Kopfbinde, wjnek.

Bändig, adj. ſkrotitedlný, domabilis. 2) krotký, ſkrocený, domitus.

Bändigen, v. a. krotiti, ſkrotiti, vpokogiti, vchlacholiti.

Bändiger, m. krotitel, ſkrotitel.

Bändigung, f. ſkrocenj, vpokogenj.

Bandit, m. bandyta, petrowský.

Bandkrämer, m. kalaunkář, —inn, f. kalaunkářka.

Bandmacher, m. tkaničkář, —inn, f. tkaničkářka; Seidenbandmacher, m. pentlikář, —inn, f. pentlikářka.

Bandnagel, m. nárožnjk.

Bang, bange, adj. teſkný, teſkliwý, ſtraſſliwý, adv. auzko, teſkno, teſkliwě; mir iſt angſt und bange, geſt mi auzko, a teſkno; es wird mir bang um ihn, bobgjm ſe o něho; bange werden, zateſkliti ſy; bange machen, hrůzy, ſtrachu nahnati.

Bängel, m. klacek, kyg, keg. 2) fig. hulwát, klacek.

Bangigkeit, f. teſknoſt, teſkliwoſt, auzkoſt, anxietas.

Banier, n. praporec, korauhew, dim. praporeček, korauhwička.

Bank, f. lawice, ſtolice; mor. lawa, dim. lawička, ſtolička. 2) im Meere, mělčina. 3) krám; Fleiſchbank, maſné krámy. Durch die Bank, ſkrz naſkrz, weſkrz, na pořád; etwas auf die lange Bank ſchieben, něco odkládati.

Bankart, m. panchart.

Bänkelſänger, m. pjſničkář. 2) ein ſchlechter Dichter, ſſpatný báſnjř.

Banket, n. hody, panket; Banketiren, hodowati, heyřiti, marniti.

Bankfrau, f. krámſká.

Bankmeiſter, m. krámſký.

Bann, m. die Acht, wýpowěd, wyhnánj, wyobcowánj, proſcriptio. 2) Kirchenbann, kladba, kletba, anathema. In den Bann legen, do achtu dáti, wyobcowati, 2) do kladby dáti, prokleti.

Bannen, v. a. wyhnati někoho. 2) Geiſter, duchy zakljnati.

Banner, m. Teufelsbanner, zaklinač, —inn, f. zaklinačka.

Bannerherr, m. korauhewnj pán.

Bannforſt, m. das Gehäge, meyť, meytj.

Bannſtrahl, m. kladba, kletba, anathema.

Banſe, Banze, f. perna.

Banſen, m. der erſte Magen bey den wiederkäuenden Thieren, denjk.

Banſen, v. a. obilj do perny ſkládati, wrſtwiti.

Bar, adj. hotowý; bares Geld, hotowé penjze, adv. hotowými penězy.

Bär, m. des Bären, nedwěd, urſus, —inn, nedwědice, urſa; das Junge, nedwjdě; der Bär brummt, nedwěd mumle. 2) am Himmel, wůz na nebi, nedwědice. 3) Rammklotz, beran.

Barbarey, f. vkrutenſtwj, nelidſtwj, vkrutnoſt.

Barbariſch, adj. barbarſký, vkrutný, tupý, adv. barbarſky, vkrutně.

Barbe, f. parma, barbus cyprinus, dim. parmička. 2) plihawice.

Bärbeißig, adj. kauſawý, wadiwý, oſupliwý, adv. —ě.

Barbier, m. bradýř, holič, tonſor.

Barbier-, bradýřſký; Barbierzeug, n. bradýřſké nářadj.

Barbieren, v. a. pucowati, holiti.

Barbierkunſt, f. bradýřſtwj.

Barbiermeſſer, n. břitwa.

Barchen, adj. barchanowý, barkánowý.

Barchent, Barchet, m. barchan, barkán.

Barde, m. báſnjř v ſtarých němcůw.

Bären-, nedwědj, ursinus; Bärenhaut, f. nedwědj kůže.

Bärenbeißer, m. tlamač, lapač.

Bärenführer, m. nedwědář.

Bärenhäuter, m. lenoch, pecywálek.

Bärenklau, Bärentatze, f. nedwědj panzneht, akant, acanthus.

Bärentreiber, m. nedwědář.

Baret, Barret, n. biret.

Barfroſt, m. ſuchý mráz, holomraznice.

Barfuß, adj. bos, boſý.

Barfüßer, Barfüßermönch, m. boſák.

Barfüßig, adj. bos, boſý.

Barg, Borg, m. vom männlichen, wepř, řezanec; vom weiblichen, nunwice, miſſka, řezanice.

Barke, f. bárka.

Barköpfig, adj. holohlawý.

Bärlapp, m. gelenj růžek, zemſký mech, mechowé ſemeno, lycopodium.

Bärme, f. pěna. 2) droždj, kwaſnice.

Barme, f. parma, ſ. Barbe, .

Barmherzig, adj. miloſrdný, miſericors; er ſieht barmherzig aus, mizerně, ſſpatně wyhljžj; barmherzige Brüder, miloſrdnj bratřj; eine barmherzige Schweſter, kurwice, korotwička.

b Barmherzigkeit, f. miloſrdenſtwj, olim miloſrdj, miſericordia.

Bärmutter, f. maternjk, žiwot, matka, matrix.

Barn, m. perna. 2) koryto, geſle.

Baron, m. ſſlechtic, ſwobodný pán; Baroneſſe, f. ſſlechtična, ſwobodná panj; Baronie, f. baronſtwj.

Barre, f. Barren, m. prut, hůl; eine Barre Eiſen, hůl železa.

Bars, Barſch, m. pl. Bärſe, okaun, perca.

Barſchaft, f. hotowoſt, hotowé penjze.

Bart, m. pl. Bärte, fauſy, olim wauſy, brada, barba, dim. Bärtchen, fauſky, bradička; eines Hahns, lalok; am Schlüſſel, zuby v kljče; an der Gerſte, woſyna.

Barthe, f. ein breites Beil, bradatice.

Bärtig, adj. fauſatý, bradatý, barbatus. adv. —ě. Ein bärtiger Mann, fauſáč.

Bartlos, adj. bezfauſý, bezbradý.

Bartnuß, f. panenſký ořech.

Bartwiſch, m. ſmeták.

Bärwinkel, n. barwjnek, pervinca.

Bärwurz, f. koprnjk, foeniculum peucedanum. 2) deyworec, oleſſnjk, daucus.

Baſe, f. teta, dim. Bäſchen, tetka, tetička.

Baſilien, n. bazylika, bazylička, ocymum baſilicum, L.

Baſilisk, m. bazyljſſek.

Baß, m, . Baßſtimme, bas. 2) ſ. Baßgeige.

Baßerbſen, f. Früherbſen, rychljček, ranný hrách.

Baßgeige, f. baſa, mor. bas.

Baßſtreicher, m. Baßiſt, baſyſta.

Baſt, m. lyko, leyčj.

Baſtard, m. panchart, z kurwy ſyn.

Baſten, adj. lyčený.

Bäſtling, Fimmel, m. poſkonná konopě.

Baſtſeil, n. lyčený prowaz, lyčenec, mor. lyčák.

Baſtey, f. baſſta.

Bathengel, m. ožanka, bylina, chamædrys.

Batiſt, m. kment.

Batiſt-, kmentowý.

Bätz, m. nedwěd.

Batzen, m. pac, peniz.

Bau-, k ſtawěnj; Bauholz, dřjwj k ſtawěnj.

Bauart, f. způſob w ſtawěnj.

Bauch, m. břicho, žiwot, venter. dim. břjſſko; der Bauch thut mir weh, žiwot mne bolj; den Bauch voll ſtopfen, ſtřewo naprati; die Augen ſind ihm größer als der Bauch, očiby rády, huba nemůže; großen Bauch bekommen, břichatěti. 2) an einem Gafäße, baňka, báně.

Bauchdiener, m. břichopáſek, ventricola.

Bäuche, f. namočenj; bäuchen, namočiti, mor. peychowati; die Wäſche bäuchen, ſſaty namočiti w lauhu.

Bauchfinne, f. plautew.

Bauchfluß, m. auplawice, běhawka, chwiſtačka.

Bauchgrimmen, n. řezawka, hryzenj, ſwjránj, žřenj, trhánj, bolenj w břiſſe.

Bauchgurt, m. nábřiſſek; Pferdegurt, popruh.

Bäuchig, adj. břichatý; der einen großen Bauch hat, břicháč. 2) von Gefäßen, baňatý.

Bauchriemen, m. pás.

Bauchſchmerzen, Bauchweh, bolenj w břiſſe.

Bauchſorge, f. ſtaroſt o břicho.

Bauchſtück, n. podbřiſſek.

Bauchwind, m. wětry, bzdina.

Bauchwurm, m. ſſkrkawka, hljſta.

Bauchzwang, m. tuhawka.

Bauen, v. a. ſtawěti, ædificare; in die Luft bauen, zlaté hory ſtawěti. 2) dělati, wzdělati, wzděláwati. Neſter bauen, hnjzda dělati, hnjzditi ſe. Das Feld bauen, pole wzdělati, wzděláwati, colere agrum. 3) ſýti, ſázeti; in dieſem Lande baut man vielen Weitzen und Hopfen, w té zemi mnoho pſſenice ſe ſege, a chmele ſázý. 4) dobýwati; auf Metalle bauen, kowů dobýwati. 5) na někoho ſe ſpolehati, bezpečiti; ich baue ganz auf ihn, z cela ſe na něho ſpolehám; ich hätte Häuſer auf ihn gebaut, wſſecko bych mu byl ſwěřil; der Menſch iſt ſchön gebaut, ten člowěk ge kraſné kráſné b poſtawy; dieſes Jahr haben wir wenig Getreid gebaut, letos gſme málo naklidili.

Bauen, n. ſtawěnj. 2) wzdělánj, wzděláwánj. 3) ſetj, ſázenj. 4) dobýwánj. 5) ſpolehánj.

Bauer, m. ſedlák, weſnjk, ruſticus, dim. ſedláček, ein grober Bauer, chám, cháma, chlupáč, chrapaun, agreſtis, der auf dem flachen Lande wohnt, kragák; im Gebirge, horák; in der Karte, chlapec; im Schachſpiele, pjſſek.

Bauer-, ſedlſký; Bauerart, f. ſedlſké powahy; Bauerhanthierung, f. ſedlſká žiwnoſt; Bauerhof, m. ſedlſký ſtatek, dwůr, ſedlſka ſedlſká žiwnoſt, olim kmecý dwůr.

Bauer, n. klec, dim. kljcka.

Bauerhaft, bäueriſch, adj. ſedlſký; bäueriſche Sitten, chlupaté, huňaté mrawy; bäueriſche Sitten annehmen, zſedlačiti.

Bauerhütte, f. chalupa, katrč.

Bäuerinn, f. ſedlka, ruſtica; ein Schimpfnahme, chrapaunka; die auf dem flachen Lande wohnt, kragačka; im Gebirge, horačka.

Bauerknecht, m. pacholek.

Bauernkittel, m. halena.

Bauernſchinder, m. karabáčnjk.

Bauerſchwalbe, f. wlaſſtowice, wlaſſtowka.

Bauernſenft, m. penjžek, ſedlſká horčice, thlaſpi aruenſe, L.

Bauernſchuh, m. ſſkarpál, krabatina.

Bauersleute, pl. ſedlácy, ſedlſká chaſa.

Bauersmann, m. ſedlák, dwořák.

Bauervolk, m. ſedlſký lid, ſ. Bauersleute; ein Schimpfnahme, chámowina.

Bauerweſen, n. ſedláctwj.

Baufällig, adv. na zbořenj, na ſpadnutj; z. B. ein Haus, dům ſtarý, ſeſſlý, chatrný, ruinosus.

Baufälligkeit, f. ſeſſloſt, wetchoſt, ſypkoſt, chatrnoſt.

Baufeld, n. Bauland, worné pole, rolj, dědina.

Baugerüſt, n. leſſenj.

Bauherr, m. ſtawitel, ædificator.

Baukoſten, pl. wydánj, autraty na ſtawěnj.

Bauluſtig, adj. ochotný k ſtawěnj.

Baum, m. ſtrom, dim. Bäumchen, ſtrůmek, ſtromeček; gepfropfter, ſſtěp, ſſtjpek; wilder, planý ſtrom, pláně; Ausſtreichbaum beym Gerber, poſtruh; Maſtbaum, ſlaup; Wiesbaum, pawuza.

Baumbaſt, m. leyčj, mázdrička, kožička na ſtromě.

Baumeiſter, m. ſtawitel, zpráwec nad ſtawěnjm, architectus.

Baumbicker, m. datel, datljk, pták, mor. dětel.

Baumeln, v. n. drkotati ſe, klátiti ſe, ſem a tam ſe pohybowati.

Bäumen, v. n. lezti, ſkákati, drápati ſe, ſſkrábati ſe na ſtrom. 2) ſich, zpjnati ſe.

Baumfalk, f. oſtřjž.

Baumfarn, m. kapradj, oſládyč.

Baumfroſch, m. giřjček, roſnice.

Baumfrucht, f. owoce.

Baumgarten, m. ſſtěpnice, ſad.

Baumgärtner, m. ſadař, ſſtěpař, —inn, f. ſadařka, ſſtěpařka.

Baumhacker, m. datel weliký, pták, picus.

Baumharz, n. pryſkyřice.

Baumlanger Menſch, bidlo, ſlombidlo, tyčka.

Baumlerche, f. linduſſka.

Baummeſſer, n. žabka.

Baumnuß, f. wlaſký ořech; große, křapáč.

Baumöhl, n. dřewěný oleg.

Baumreis, n. chraſtj, kleſt.

Baumrinde, f. kůra, koráb, cortex.

Baumſaft, m. mjza, ſſťáwa.

Baumſäge, f. pilka k vřezáwánj wětwj.

Baumſchule, f. ſemeniſſtě, planiſſtě, ſſtěpnička, ſſkolka, plantarium.

Baumſchröter, m. roháč.

Baumſtütze, f. podpora.

Baumſchwamm, m. dřewěná hauba.

Baumſtark, adj. welmi ſylný.

Baumwanze, f. zahradnj ſſtěnice, ſtjnka.

b Baumwärter, m. hagný, hljdač.

Baumwolle, f. bawlna.

Baumwollen, adj. bawlněný.

Baumwollenbaum, m. bawlnowý ſtrom.

Baumwurzel, f. kořen ſtromu.

Bausback, m. Bausbäckig, adj. huabtý, hubatý, tlamatý.

Bauſch, m. Bäuſchlein, n. břjſſko, polſſtářek.

Bauſchig, adj. měchaty měchatý, wupuklý, wycpaný.

Bauung, f. ſtawěnj, ædificatio, des Felds, wzděláwánj polj; beym Bergbau, pawowánj.

Bauweſen, n. ſtawitelſtwj.

Bay, f. zátoka mořſká.

Be-, in den zuſammengeſetzten Verbis, ſo viel, als o, ob, po, v, za. Oft kann es nur durch einfache Verba gegeben werden.

Beamte, m. auřednjk, zpráwce.

Beängſtigen, v. a. ſaužiti, zaſtraſſiti; ſtrachu nahnati, nadělati někomu.

Beängſtigung, f. ſauženj, zaſtraſſenj.

Beantworten, v. a. něco zodpowjdati, na něco odpowědjti, odpowěd dáti.

Beantwortung, f. odpowěd, zodpowjdánj.

Bearbeiten, v. a. wypracowati, na něčem pracowati; das Eiſen, železo kowati; das Feld bearbeiten, pole orati, wzdělati; das Bauholz, dřjwj kſtawěnj teſati. 2) ſich bearbeiten, přičniti, poſtarati ſe. Bearbeitung, f. práce, wypracowánj, wzděláwánj, přičiněnj.

Bearten, v. a. wzděláwati.

Beäugen, v. a. pohljžeti, očima házeti.

Beaugenſcheinigen, v. a. prohljžeti, prohljdnauti.

Bebauen, v. a. zaſtawěti negaké něgaké mjſto. 2) Das Feld, pole zorati, wydělati, zprawiti.

Beben, v. n. třáſti ſe, teteliti ſe, chwjti ſe. vor Kälte beben, zymau gechtati; mein Herz bebt vor Freude, mé ſrdce radoſtj ſkáče; eine bebende Stimme, třeſawý hlas. Das Beben, třeſenj, trnutj.

Beblümen, v. a. wykwjtkowati, wykwětotowati wykwětowati, kwjtky wyſázeti.

Becher, m. čjſſe, kofljk, řepice, kaljſſek, dim. čjſſka, kofljček.

Bechern, v. n. pjti, připjgeti, pozdwihowati.

Becken, n. medenice; Handbecken, vmywadlo.

Bedachen, v. n. ſtřechu přikryti, pobiti.

Bedacher, m. přikrywač, pokrywač.

Bedacht, m. rozmyſl, powáženj, přeloženj; Bedacht nehmen, zřenj mjti.

Bedacht seyn, ſſetřiti něčeho, opatrným býti.

Bedächtlig, adj. rozwážliwý, powážliwý, opatrný, adv. —ě.

Bedächtlichkeit, Bedachtſamkeit, f. opatrnoſt, rozmyſlnoſt, pozornoſt, vwáženj.

Bedachtſam, adv. pozorný, opatrný.

Bedanken, v. a. děkowati, poděkowati.

Bedarf, m. potřeba.

Bedauern, v. a. želeti, litowati, politowati někoho; ich bedauere ihn von Herzen, od ſrdce ge mi ho ljto; er wird es bedauern, bude pykati, litowati toho; das Bedauern, litowánj, politowánj; Bedauernswerth, politowánj hoden.

Bedecken, v. a. přikryti, přiſtřjti, odjti; mit etwas ſchweren, přikwačiti; der Schnee bedeckt die Erde, ſnjh kryge zemi; der Himmel bedeckt ſich mit Wolken, mračj ſe, poſſmuřuge ſe, nebe ſe kalj, mračna wyſtupugj. 2) beſchützen, brániti, chrániti, opatrowati; eine Stadt bedecken, měſto ochraňowati. 3) verſtecken, ſkrýti, ſkrýwati, zakryti. 4) ſich, den Hut aufſetzen, na hlawu dáti. Das Dach bedecken, ſtřechu pobiti; ein bedeckter Gang, podlaubj.

Bedecker, m. pokrywač.

Bedeckung, f. oděw, přiſtřenj, kápě, přikrýwánj. 2) ochrana, obrana. 3) zakrytj, zakrýwánj; Dachbedeckung, pobitj ſtřechy.

Bedenken, v. a. irreg. rozmeyſſleti, powážiti, rozwážiti, rozwažowati, rozgjmati, rozpakowati; ich gebe dir dieſes b zu bedenken, dám ti to na rozmyſſlenau; ſich bedenken, rozmyſliti ſe. 2) ſtarati ſe o něco, opatrowati, obmeyſſleti něco, ſſetřiti něčeho; ſeine Geſundheit bedenken, ſwého zdrawj ſſetřiti; er hat ſich dabey am beſten bedacht, ſwé wěcy neylépe opatřil; einen in ſeinem Teſtamente bedenken, w swé poſlednj wůli někomu něco odkázati.

Bedenken, n. rozwáženj, rozwažowánj, rozgjmánj, rozpakowánj, rozmeyſſlenj, deliberatio; ohne Bedenken, bez rozpaku. ich trage Bedenken dieſes zu thun, netraufám, nedůwěřugi ſobě, abych to včinil. 2) Meynung, mjněnj; ſein Bedenken von ſich ſtellen, ſwé mjněnj dáti.

Bedenklich, adj. powážliwý, rozwážliwý; das iſt bedenklich, to ge k powáženj. 2) zweifelhaft, negiſtý, adv. —ě.

Bedenklichkeit, f. pochybnoſt, rozpaky; Bedenklichkeiten haben, na rozpacých býti.

Bedenkzeit, f. čas na rozmyſſlenau.

Bedeuten, 1. v. a. oznámiti, ſkázati, znamenati; ich ſuchte ihn zu bedeuten, oznámiti, wědomoſt dáti; zugleich bedeuten, přitom doložiti. 2. v. n. wyznamenáwati; was bedeutet das, co to má býti; es hat nichts zu bedeuten, nic to nedělá; mein Amt hat nicht viel zu bedeuten, ma má ſlužba mnoho neznamená, ne wynáſſj newynáſſj; ein Mann der viel zu bedeuten hat, wážený, znamenitý člowěk, který mnoho řjcy může, který mnoho znamená.

Bedeutung, f. wyznámenánj, známka. 2) Vorbedeutung, znamenj. 3) Wichtigkeit, znamenitoſt. 4) Verſicherung, doloženj.

Bedienen, v. a. ſlaužiti, poſluhowati někomu. 2) Ein Amt, zaſtáwati auřad; was bedienen ſie? w gaké gſau powinoſti? bedienen im Kartenſpiele, přidati, přiznati barwu. 3) ſich einer Sache bedienen, něgaké wěcy vžjwati, požjwati; ſich einer Gelegenheit bedienen, přjležitoſti hleděti.

Bediente, m. ſlužebnjk, ſlaužjcý.

Beding, m. Bedingung, wýmjnka, weymjnka, conditio, lex.

Bedingen, v. a. irr. wymjniti, wygmauti ſy něco, excipere. 2) vgednati, vmluwiti, ſmluwiti; alſo iſt es bedungen worden, tak ſe vmluwilo.

Bedingungsweiſe, adv. s weymjnkami, s wýmjnkami.

Bedrängen, v. a. trápiti, ſaužiti,vtiſkowati, ſwjrati.

Bedränggeiſt, m. vtiſkowač, trapič.

Bedrängniß, Bedrängung, f. trápenj, ſauženj, vtiſkowánj.

Bedräuen, v. a. hrozyti, pohrozyti někomu.

Bedrohen, v. a. hrozyti, pohrůžky dělati, wyhrožowati; er bedroht mich, pauſſtj na mne ſtraſſáka.

Bedrohlich, adj. hrozýcý, ſtraſſliwý.

Bedrohung, f. pohrůžka, wyhrožowánj, zaſtraſſenj.

Bedrücken, v. a. vtlačowati, vtiſkowati, potlačowati.

Bedrückung, f. autiſk, vtlačenj, potlačenj.

Bedüngen, v. a. pohnogiti, pomrwiti.

Bedünken, v. imp. mich bedünkt, zdá ſe mi, za to mám, domnjwám ſe; das Bedünken, zdánj, domněnj, domnjwánj.

Bedürfen, v. n. potřebowati. Es bedurfte nur ein Wort, gen ſlowa zapotřebj bylo.

Bedürfniß, f. potřeba, potřebnoſt. 2) nauze, inopia.

Bedürftig, adj. potřebný. 2) nuzný, egens.

Beehren, v. a. poctiti, vctiti, čeſt provkázati.

Beeiden, beeidigen, v. a. něco zpřjſahati, přjſahau potwrditi, na něco přjſahati. 2) přjſahau někoho zawázati; Beeidigt, přjſežný. Beeidigung, f. přjſaha, vtwrzenj přjſahau.

Beeifern, v. a. horliti, rozhorliti. 2) ſich, vſylowati, horliwě ſe ſtarati.

Beeinträchtigen, v. a. vſſkoditi, ſkrátiti někomu w něčem, vgmauti, vſſkubnauti. Die Beeinträchtigung, vſſkozenj, ſkrácenj, vgma.

b Beeiſen, v. a. ledem přikryti, zakryti, potahowati.

Beekeln, v. a. oſſkliwoſt mjti nad něčjm, zoſſkliwiti ſy něco.

Beenden, Beendigen, v. a. ſkončiti, ku koncy přiweſti. 2) ſein Leben, ſkonati, žiwot dokonati.

Beendigung, f. ſkončenj, dokonánj. 2) ſkonánj.

Beengen, v. a. ſtiſknauti, obmezyti něco, do těſna wehnati.

Beerben, děditi po někom, ſ. Erben.

Beerdigen, v. a. pochowati, pohřbiti.

Beerdigung, f. pochowánj, pohřbenj.

Beere, f. gahoda, bacca, zrno, dim. gahůdka, zrnko.

Beermoſt, m. ſamoteč.

Beeſt, ſ. Bieſt.

Beet, n. záhon, hřada, dim. zahůnek; ein breites Ackerbeet, ljcha.

Beete, f. ſázka.

Befahren, v. a. befürchten, obáwati ſe. 2) einen Weeg, po ceſtě geti, vbjrati ſe; das Meer, přes moře ſe plawiti.

Befallen, v. a. přepadnauti. 2) napadnauti, pogjti, na něco dolehnauti.

Befangen, v. a. doſtjhnauti, poſtjhnauti někoho. Mit Kopfſchmerzen befangen werden, hlawy bolenj mjti. 2) obſáhnauti.

Befaſſen, v. a. hmatati, dotýkati ſe něčeho. 2) ſich mit etwas, objrati ſe, zanepráždniti ſe s něčjm.

Befehden, v. a. wognu wypowědjti, počjti; wálčiti.

Befehl, m. rozkaz, poručenj, přikázanj, nařjzenj; Gerichtsbefehl, práwnj rozkaz. 2) ſpráwa, moc, poručenſtwj. 3) wůle, ljboſt.

Befehlen, v. a. irr. du befiehlſt, ich befahl, befohlen, kázati, rozkazowati, poraučeti, přikazowati, nařjditi. 2) ſwěřiti, odewzdati ſe, poručiti ſe; Gott befohlen, buď bohu poručeno.

Befehligen, v. a. přikázanj dáti.

Befehlshaber, m. ředitel, poručnjk, plnomocnjk.

Befeſtigung, f. vpewněnj, vtaženj, vtwrzenj.

Befeüchten, v. a. ſwlažiti, zawlažiti, zmočiti, namočiti.

Befeüchtung, f. ſwlaženj, obwlaženj.

Befeüern, v. a. podpáliti, roznjtiti.

Befinden, v. a. irr. shledati, naleznauti, wyſſetřiti. 2) za to mjti. Ich befinde es nicht für gut, nemám, nevznáwám to za dobré. 3) ſich, býti , zůſtáwati, býti tomu. Die Sache befindet ſich nicht ſo, nenj tomu tak. 4) mjti ſe, wynacházeti ſe. Er befindet ſich wohl, dobře ſe mu wede, geſt mu dobře.

Befinden, n. shledánj, wynacházenj, přebýwánj.

Befindlich, adj. prjtomný přjtomný, wynalezagjcý ſe, co při tom geſt.

Beflecken, v. a. poſſkwrniti, zmáchati, pokáleti, potřjſniti, zohyzditi, zprzniti. 2) Schuhe, ſtřewjce zprawowati, na ſtřewjce přjſſtipky dáti.

Befleckung, f. poſſkwrněnj, zmáchánj, potřjſněnj, zohyzděnj, zprzněnj.

Befleißen, v. rec. befliß, befliſſen, befleißigen, přičniti ſe, ſnažiti ſe, pilnoſt wynaložiti. Sich der Wiſſenſchaften befleißigen, na vměnj ſe oddati.

Befliegen, v. a. irr. ljtati na něco.

Befliſſen, adj. přičinliwý, pilný, bedliwý, ſtaroſtliwý, ſtudioſus.

Befliſſenheit, f. přičinliwoſt, pilnoſt, ſtudium.

Beflügeln, v. a. okřjdliti, křjdla dáti.

Befolgen, v. a. zachowati, wyplniti. Ein Beyſpiel, přjklad náſledowati; Befolgung, f. zachowánj, wyplněnj.

Beförderer, m. ſpomocnjk, nápomocnjk, fedrownjk.

Beförderlich, adj. nápomocný, vžitečný.

Befördern, v. a. s něčjm ſy poſpjſſiti. Jemanden von der Welt, ze ſwěta někoho zprowoditi. 2) někomu pomahati, ſpomocy, dopomocy, fedrowati někoho. Er iſt befördert, geſt powýſſen.

Beförderung, f. poſpjſſenj, pomoc, ſpomoženj, powýſſenj, fedrowánj.

b Befrachten, v. a. naložiti, nakládati.

Befrachter, m. nakladač.

Befrachtung, f. náklad, nakládánj.

Befragen, v. a. ptáti ſe, doptáwati ſe, wyptáwati ſe, otazowati ſe, dotazowati ſe. Die Befragung, wyptáwánj, dotazowánj.

Befremden; es befremdet mich, djwjm diwjm ſe tomu, geſt mi to diwné, podiwné, neznámé.

Befremdlich, adj. podiwný, neznámý.

Befremdung, f. obdiwenj, podiwenj.

Befreſſen, v. a. okauſati, ožrati.

Befreunden, v. a. ſich mit jemanden, ſpřáteliti ſe, ſpřjzniti ſe, ſkmotřiti ſe, ſpogiti ſe s někým, w přátelſtwj, w přjbuzenſtwj wgjti.

Befreundeter, m, m. přjbuzný.

Befreundung, f. přjbuzenſtwj, přátelſtwj, ſpolečenſtwj.

Befreyen, v. a. wyſwoboditi, oſwoboditi, ſwobodu dáti, zproſtiti, zbawiti.

Befreyer, m. wyſwoboditel, oſwoboditel.

Befreyung, f. wyſwobozenj, oſwobozenj, propuſſtěnj. 2) weyſada.

Befriedigen, v. a. ſpokogiti; ſeine Leidenſchaften, ſwé žádoſti naſytiti, wyplniti; einen Zornigen, zůřiwého vchlácholiti, vkrotiti, vtiſſiti; ſeine Gläubiger, ſwé wěřitele zaprawiti, zaplatiti.

Befriedigung, f. ſpokogenj, vkrocenj, naſycenj, zaprawenj.

Befrohnen, v. a. robotu vložiti.

Befruchten, v. a. včiniti plodné a vrodné.

Befugen, v. a. moc, práwo dáti; befugt ſeyn, moc, práwo mjti; befugter, unbefugter Richter, náležitý, nenáležitý saudce.

Befugniß, f. und n. práwo, moc.

Befühlen, v. a. ohledati, omakati, poſſiſſmati. Das Befühlen, die Befühlung, ohledánj, omakánj.

Befürchten, v. a. báti ſe, obáwati ſe, ſtrachowati ſe; die Hungersnoth iſt zu befürchten, hlad geſt k obáwánj.

Begaben, v. a. obdařiti, nadati; die Begabung, obdařenj, nadánj.

Begaffen, v. a. zewlowati, lelkowati, traubiti na něco.

Begängniß, n. ſlawnoſt, ſlawenj. 2) das Leichenbegängniß, průwod, funus.

Begatten, ſich, ſpogiti ſe; von Vögeln, pářiti ſe, pogjmati ſe; von Haaſen, ramlowati ſe; von Rindern, hráti ſe, běhati ſe; von Schweinen, baukati ſe; von Hunden, běhati ſe, honiti ſe.

Begattung, f. ſpogenj, pářenj.

Begeben, v. rec. gjti, wydati ſe, odebrati ſe, vbjrati ſe; ſich in Gefahr, do nebezpečenſtwj ſe puſtiti; auf die Flucht, na autěk ſe dáti; in den Eheſtand, oženiti ſe, wdáti ſe. 2) přihoditi ſe, ſtáti ſe, zběhnauti ſe. 3) ſich ſeines Rechts, ſwému práwu odřeknauti, zbawiti ſe ho.

Begebenheit, f. přjběh, přjhoda, náhoda.

Begegnen, v. n. einem, někoho potkati, někomu wſtřjc gjti. 2) potkati, ſtáti ſe, přihoditi ſe; es iſt mir ein Unglück begegnet, neſſtěſtj mne potkalo, ſe mi přihodilo. 3) einem wohl, übel, s někým dobře, zle nakládati, zacházeti, gednati. 4) einer Krankheit, nemocy odpjrati.

Begegnung, f. potkánj, zacházenj, nakládánj, odpjránj.

Begegniß, n. přjhoda, náhoda.

Begehen, v. a. irr. obcházeti. 2) einen Feſttag, ſlawiti, držeti. 3) eine Sünde, hřjch ſpáchati, hřjchu ſe dopuſtiti. 4) ſich mit einem, ſnáſſeti ſe, ſrownati ſe s někým.

Begehung, f. obcházenj, ſlawnoſt, ſlawenj, ſpáchánj, dočiněnj, ſnáſſenj.

Begehren, v. a. žádati, proſyti, k ſwému chtjti, bažiti, ſtáti o něco.

Begehrlich, adj. žádoſtiwý; adv. —wě.

Begehrlichkeit, f. žádoſtiwoſt, chtiwoſt.

Begeifern, v. a. poſliniti, poſlintati.

Begeiferung, f. poſliněnj, poſlintánj.

Begeiſtern, v. a. obžiwiti. 2) mocy a ſýly dodati někomu. 3) wnuknauti, nadchnauti, roznjtiti.

Begeiſterung, f. wnuknutj, nadchnutj, pohnutj, zanjcenj.

b Begierde, Begier, f. žádoſt, dychtiwoſt, dychtěnj, baženj, chtjč; die Ruhmbegierde, žádoſt po ſláwě; die Geldbegierde, žádoſt po penězých.

Begierig, adj. žádoſtiwý, chtiwý, adv. —ě.

Begierigkeit, f. žádoſtiwoſt, dychtiwoſt.

Begießen, v. a. zaljti, poljti. 2) etwas mit Bley, olowem obljti.

Begießer, m. zalewač.

Begießung, f. zaljwánj, poljwánj.

Begiften, v. a. wěnowati. Die Begiftung, wěnowánj.

Begine, f. bekyně.

Beginn, m. začátek, začetj.

Beginnen, ich begann, begonnen, 1. v. n. začjti ſe, začjnati ſe, počjti ſe. 2. v. a. eine Arbeit, začjti, začjnati, počjnati djlo; ſich, ſobě počjnati. Das Beginnen, začjnánj, počjnánj.

Beglauben, Beglaubigen, v. a. wyſwědčiti, pogiſtiti, vgiſtiti. Die Beglaubigung , wyſwědčenj, pogiſſtěnj.

Begleiten, v. a. prowoditi, doprowoditi, wyprowoditi.

Begleiter, m. průwodce, průwodčj.

Begleitung, f. průwod, doprowázenj, wyprowázenj.

Beglücken, v. a. někoho blažiti, ſſťaſtného včiniti.

Beglückung, f. blaženj, ſſtěſtjm obdařenj.

Begnadigen, v. a. na miloſt přigmauti někoho, odpuſtiti, prominauti někomu něco. 2) miloſt provkázati někomu, obdarowati, nadati.

Begnadigung, f. odpuſſtěnj, prominutj, miloſti vdělenj, obdařenj, nadánj.

Begnügen, v. rec. na něčem přeſtati, ſpokogiti ſe, ſpokogenu býti. Es begnüget ihm daran, má natom doſti.

Begraben, v. a. pohřbiti, pochowati. Er iſt ganz in den Büchern begraben, w knjhách wězý.

Begräbniß, n. pohřeb, průwod, funus.

Begräbniß-, pohřebnj. Begräbnißkoſten, pohřebnj autraty, autraty na funus; Begräbnißlied, pohřebnj pjſen.

Begraſen, v. a. trawau zakryti. 2) zotawiti.

Begraut, adj. zaſtaralý, ſtarý, ſtařičký, ſſediwý.

Begreifen, v. a. irr. pochopiti, poſtjhnauti, napadnauti. 2) betaſten, ohledati, omakati. 3) begriffen ſeyn, práwě w něčem býti, hodlati, chtjti. 4) enthalten, obſahowati, wynáſſeti, do ſebe mjti, w ſobě zawjrati. 5) ſich, pamatowati ſe, ſchopiti ſe.

Begreiflich, adj. pochopitedlný, poſtižitedlný; adv. —ně.

Begreiflichkeit, f. pochopitedlnoſt, gaſnoſt.

Begreifung, f. Betaſtung, ohledánj. 2) Inhalt, obſaženj. 3) pochopenj.

Begrenzen, v. a. omezyti, ohraditi, zahraditi. Die Begränzung, omezenj, ohrazenj.

Begriff, m. pochopenj, předſtawenj, wyznamenánj, notio. Er macht ſich davon einen guten Begriff, dobře ſy to předſtawuge; klarer Begriff, gaſné předſtawenj; deutlicher, ſwětlé předſtawenj. 2) ſchopnoſt, captus. 3) Inhalt, obſah. 4) aumyſl; ich war im Begriff auszugehen, měl gſem aumyſl wygjti, chtěl gſem wygjti.

Begründen, v. a. dokázati, důwody ztwrditi.

Begrünt, adj. zelený, zazelenalý.

Begrüßen, v. a. pozdrawiti. 2) einen um etwas, o něco někoho požádati. Die Begrüßung, pozdrawenj.

Begucken, v. a. pokukowati, pohljžeti.

Begünſtigen, v. a. přáti, nadržowati, ſhowjwati, howěti, powolowati někomu.

Begünſtigung, f. přjzeň, nadržowánj, howěnj, ſhowjwánj.

Begürten, v. a .opáſati, přepáſati, cingere.

Begütern, v. a. obohatiti, zbožjm obdarowati. Begütert, bohatý, možný, mohowitý.

Begütigen, v. a. vdobřiti, vchlácholiti, vlahoditi.

Behaaren, ſich, obrůſti, ochlupatěti; Behaart, wlaſatý, chlupatý, koſtrbatý.

b Behacken, v. a. oteſati, oſekati. 2) okopati.

Behaftet, adj. obtjžený, ſtjženy ſtjžený, ſkljčený, zaſypaný.

Behagen, ljbiti ſe, w hod býti; dieſe Sache behagt mir, ta wěc geſt mi milá.

Behäglich, adj. přjgemný, milý.

Behäglichkeit, f. ljboſt, zaljbenj, pohodlnoſt.

Behalten, v. a. podržeti, zachowati, zadržeti, zanechati; im Gedächtniſſe, w paměti mjti; Recht, dobře mjti; das Schlachtfeld, pole obdržeti; jemanden bis in den Tod, někoho ſmrti dochowati, dožiwiti; er kann keine Speiſe mehr bey ſich behalten, žádného gjdla nemůže giž zažiti. 2) bey ſich, tagiti, zamlčeti. Das Behalten, die Behaltung, podrženj, zachowánj.

Behälter, Fiſchhälter, m. ſádky, haltýř.

Behältniß, u. n. ſchránka, ſchrána, ſchowadlo, ſkreyš; für Kälber, Tauben, kotec; für den Eſſig, octárna; ein Waſſerbehältniß, nádržka.

Behandeln, v. a. zdělati, wypracowati. 2) einen wohl oder übel, zacházeti, nakládati, gednati s někým dobře nebo zle. 3) eine Sache, zamluwiti, ſmluwiti, ſmlauwati, vgednati. Die Behandlung, nakládánj, zacházenj. 2) ſmlauwa, vgednánj.

Behändigen, v. a. dodati, do rukau dáti; die Behändigung, dodánj.

Behangen, v. n. ſ. Hangen.

Behängen, v. a. obwěſyti, nawěſyti. 2) ſich behängen mit etwas, mjchati, pleſti ſe do něčeho; er hat ſich mit einer Frau behängt, ženu ſy na krk vwázal.

Beharnen, v. a. poſcati, pomočiti; in der Kinderſprache, počičati.

Beharren, v. n. ſetrwati, zůſtati; auf ſeiner Meynung, na ſwém zdánj ſtáti; auf etwas, na něco naljhati, naſtupowati. Die Beharrung, ſetrwánj.

Beharrlich, adj. ſetrwanliwý, ſtálý, pewný.

Beharrlichkeit, f. ſetrwanliwoſt, ſtáloſt, pewnoſt.

Behauchen, v. a. na něco dychati.

Behauen, v. a. oteſati, oſekati, okleſtiti. Das Behauen, die Behauung, oſekánj, okleſſtěnj.

Behaupten, v. a. eine Meynung, giſtiti, twrditi, zaſtáwati, dokazowati. 2) zachowati, vhágiti; das Schlachtfeld, bogiſſtě, pole obdržeti.

Behauptung, f. zaſtáwánj, dokazowánj. 2) zachowánj, vhágenj.

Behauſen, v. a. někoho přechowati, do domu přigjti. 2) ſich, oſaditi ſe.

Behauſung, f. přechowánj, přigetj do domu. 2) přjbytek, byt, obydlj.

Behäuten, v. a. kožj potáhnauti.

Behelf, m. předeſtřenj, weymluwa.

Behelfen, v. rec. ſich, pomocy ſy, pomáhati ſy; ſich mit etwas, s něčjm wyſtačiti; er muß ſich kümmerlich behelfen, má ſe co oháněti, bjdně geſt žiw.

Behelligen, v. a. zanepráždniti. Die Behelligung, zanepráždněnj.

Behend, adj. hbitý, rychlý, ſpěſſný, obratný; adv. hbitě, rychle.

Behendigkeit, f. hbitoſt, rychloſt, ſpěſſnoſt, obratnoſt.

Beherbergen, v. a. přechowati; über die Nacht, nocleh dáti, přenoclehowati. Der Beherbergte, noclehnjk.

Beherbergung, f. pohoſtinſtwj, přechowáwánj, přenoclehowanj, nocleh.

Beherrſchen, v. a. wládnauti, panowati; ſeine Begierden, ſwé žádoſti na vzdě mjti, přemocy.

Beherrſcher, m. panownjk, wládař; —inn, f. panownice, wládařka.

Beherrſchung, f. panowánj, wládařſtwj, přemoženj.

Beherzigen, v. a. vwážiti, rozwážiti. Die Beherzigung, vwáženj.

Beherzt, adj. ſrdnatý; adv. ſrdnatě; beherzt machen, ſrdce dodati.

Behexen, v. a. očarowati, okauzliti, omámiti, opáliti někoho, vdělati někomu.

b Behobeln, v. n. ohoblowati, ohladiti.

Beholzen, v. a. ſich, mnoho wětwj pauſſtěti, do dřewa růſti. 2) den Wald, dřjwj wleſe porážeti.

Beholzung, f. práwo k poráženj dřjwj w leſe.

Behorchen, v. a. tagně poſlauchati, přeſlechati, naſlechati. Das Behorchen, naſlechánj, poſlauchánj. Der Behorcher, naſlechač.

Behörde, f. přjſluſſenſtwj. 2) mjſto, kam co patřj, auřad.

Behuf, m. proſpěch, zyſk, vžitek; zu deſſen Behuf, k tomu cýli a koncy.

Behülflich, adj. nápomocný.

Behüten, v. a. ein Feld, ſpáſti. 2) opatrowati, oſtřjhati, chrániti, vchowati. Gott behüte! chraň Bůh! behüte euch Gott, s Bohem, zachowey, opatrůg wás Pán Bůh. Die Behutung, ſpaſenj.

Behutſam, adj. opatrný; adv. —ně.

Behutſamkeit, f. opatrnoſt.

Bejahen, v. a. giſtiti, twrditi, vgiſſťowati. Die Bejahung, giſſtěnj, vgiſſťowánj.

Bejahrt, adj. letitý, wěkem ſeſſlý.

Bejammern, v. a. oželeti, oplakáwati; das iſt zu bejammern, Bohu žel. Bejammernswürdig, politowánj hodný.

Bejammerung, f. oplakáwánj, želenj.

Bajauchzen, v. a. nad něčjm weyſkati.

Beicht, f. zpowěd, wyznánj, zpráwa Božj, confeſſio; Beicht hören, zpowjdati, wyzpowjdati, wyſlyſſeti někoho.

Beicht-, zpowědnj; der Beichtzettel, zpowědnj cedulka; der Beichtſpiegel, zpowědnj zrcadlo.

Beichten, v. a. zpowjdati ſe, wyznati ſe ze ſwých hřjchů, confiteri.

Beichtiger, m. wyznawač, confeſſor.

Beichtkind, n. zpowjdagjcý ſe, poenitens.

Beichtſtuhl, m. zpowědnice.

Beichtvater, m. zpowědnjk, confeſſarius.

Beil, n. ſekera, ſekyra, ſecuris; dim. das Beilchen, ſekýrka; ein kleineres, pobigečka; ein größeres zum Zimmern, ſſiročina.

Beinbrecher, m. mořſký orel, koſtilomec, aquila oſſifraga.

Beinbruch, m. zlámánj nohy. 2) koſtiwal, oſteocolla.

Beinen, Beinern, adj. koſtěný, oſſeus.

Beinfraß, m. Beinfäulniß, f. shnilina w koſtech.

Beingerippe, Beingerüſt, n. koſtěnec, ſceleton.

Beingras, Beinbrechgras, n. koſtilomka, anthericum oſſifragum.

Beinhart, adj. twrdý gako koſt.

Beinhaus, n. koſtnice.

Beinholz, n. Rainweide, f. zymoleyz, mor. pſý trnj, liguſtrum vulgare.

Beinkleider, pl. nohawice, ſpodky, kalhoty, poctiwice.

Beinlos, adj. bezkoſtný, exos.

Beinmark, m. tuk, mozk, ſſpik.

Beinſchiene, f. deſſky.

Beinwell, n. koſtiwal, ſ. Beinbruch. 2) ſwalnjk, ſymphytum, conſolida.

Beißen, v. a. ich biß, habe gebiſſen, kauſati, pokauſati, vſſtknauti, hrýzti, ſſtjpati. Die Zähne zuſammen beißen, zuby zatjti, zatjnati; ins Gras beißen, vmřjti, za ſwé wzýti. 2) ſſtjpati, čpjti. 3) žráti, rozežrati. 4) hrýzti, trápiti, mučiti. 5) ſich beißen, kauſati ſe, hrýzti ſe, waditi ſe, haſſteřiti ſe, vſſtipowati ſe. Das Beißen, kauſánj, ſſtjpánj, čpěnj, hryzenj, waděnj, vſſtipowánj.

Beißend, adj. kauſawý. 2) ſſtjpawý, perný, peprný, čpawý. 3) mit Worten, vſſtipačný.

Beißig, adj. kauſawý, ſwárliwý, wadiwý.

b Beißker, m. piſkoř, ryba, mustela varia.

Beißkohl, m. manholt černý, bylina, beta nigra.

Beißkorb, m. náhubek.

Beißzahn, m. kauſacý, řezacý zub.

Beißzange, f. kleſſtě vſſtipacý, ſſtipacý.

Beite, f. im Bienenſtocke, brť.

Beitze, f. (pác), lauh, močenj. 2) chytánj ptáků.

Beitzen, 1. v. a. (pácowati), mořiti, močiti, do láku kláſti; Häute beitzen, kůže močiti. 2) ſokolem honiti. 2. v. n. močiti ſe.

Bekämpfen, v. a. přemocy; ſeine Leidenſchaften, ſwé náružiwoſti vkrotiti. Die Bekämpfung, přemoženj, vkrocenj.

Bekannt, adj. známý, powědomý; bekannt werden, w známoſt přigjti; bekannt machen, oznámiti, w známoſt vwoditi, známo včiniti, wyzraditi; ſich mit jemanden bekannt machen, ſeznámiti ſe s někým.

Bekannter, m. známý; bekanntermaßen, gak wůbec známo, powědomo.

Bekanntmachung, f. oznámenj, prohláſſenj, náwěſſtj.

Bekanntſchaft, f. známoſt, powědomoſt.

Bekappen, v. a. oſekati ſtromy.

Bekehren, 1. v. a. obrátiti, obracowati. 2) v. n. obrátiti ſe, polepſſiti ſe.

Bekehrer, m. obracowatel, converſor.

Bekehrung, f. obrácenj, obracowánj, polepſſenj.

Bekennen, v. a. wyznati, wyznáwati; ſeine Sünden, ze ſwých hřjchů ſe wyznati. 2) den Diebſtahl, k krádeži ſe přiznati; ſich zu dem Kinde bekennen, k djtěti ſe znáti, hláſyti.

Bekenner, m. wyznawač, přiznawač.

Bekenntniß, f f. wyznánj, přiznánj.

Bekielen, v. a. opeřiti; ſich, pýrka doſtáwati.

Beklagen, v. a. litowati, politowati. Er iſt zu beklagen, geſt k politowánj. 2) ſich, nařjkati, ſtěžowati ſobě.

Beklauben, v. a. objrati, ohrýzti, olomowati.

Beklecken, v. a. pomáchati, zamazati, pokáleti.

Bekleiben, 1. v. a. oblepiti. 2. v. n. vgjti ſe, vgmauti ſe, wkořeniti ſe; trwati.

Bekleiden, v. a. odjti, odjwati, oſſatiti, pokrýwati. 2) jemanden mit einem Amte, auřad někomu dáti. 3) ein Amt, auřad ſprawowati, zaſtáwati.

Bekleidung, f. oděw, oſſacenj, @.

Bekleiſtern, v. a. oblepiti, potáhnauti.

Beklemmen, v. a. ſkljčiti, ſwjrati.

Beklemmung, f. ſkljčenj, ſwjránj.

Beklopfen, v. a. zklepati, oklepáwati.

Beklügeln, v. a. mudrowati.

Bekommen, v. n. Perf. habe bekommen, doſtati, obdržeti, doſáhnauti. Hier iſt nichts zu bekommen, zde ničeho nenj k doſtánj. 2) Perf. bin bekommen, ſwědčiti, k duhu gjti, ke zdrawj ſlaužiti. Wohl bekomme es, ať ſlaužj ke zdrawj. 3) vgjti ſe, vgjmati ſe. Die Pflanzen ſind ſehr gut bekommen, zroſtliny welmi dobře ſe vgaly.

Beköſtigen, v. a. ſtrawu dáti, ſtrawowati.

Bekräftigen, v. a. ztwrditi, potwrditi. Die Bekräftigung, potwrzenj.

Bekränzen, v. a. wěncem ozdobiti.

Bekratzen, v. a. poſſkrábati, podrápati.

Bekratzung, f. poſſkrábánj, podrápánj.

Bekriegen, v. a. wognu začjti, wéſti s někým, obogowati.

Bekümmern, v. a. ſtaroſt dělati, zkormautiti. Ein bekümmertes Herz, zkormaucené ſrdce. 2) ſich um etwas, ſtarati ſe o něco, pečowati, dbáti.

Bekümmerniß, f. ſtaroſt, ſtaroſtliwoſt, zkormaucenj.

Belachen, v. a. vſmjwati ſe, poſmjwati ſe někomu, auſměſſky, poſměſſky z někoho mjti.

Beladen, v. a. naložiti, nakládati, obtjžiti; mit Schulden beladen, zadlužený.

Beladung, f. náklad, tjž.

Belagern, v. a. oblehnauti, obehnati, dobýwati. Die Belagerten, oblehnutj; der Belagerer, dobywatel. 2) figürlich, dotjrati, dolehati na někoho.

b Belagerung, f. obleženj.

Belang, m. wážnoſt. Eine Sache von großem Belange, důležitá, wážná wěc.

Belangen, v. a. doſáhnauti. 2) týkati ſe, dotýkati ſe, tknauti ſe; was mich belanget, co ſe mne týče. 3) vor Gericht, pohnati, pohoniti, obeſlati.

Belangung, f. půhon, pohnánj, obeſlánj.

Belaſſen, v. n. dabey, při tom nechati.

Belaſten, v. a. obtjžiti, břemeno naložiti.

Beläſtigen, v. a. obtěžowati, zanepraždňowati. Das beläſtiget mich, to geſt mi obtjžné.

Beläſtigung, f. obtěžowánj, obtjžnoſt.

Belatten, v. a. latě přibjgeti.

Belauben, v. a. liſtjm odjwati, ratoleſtmi přikryti. 2) liſtj otrhati.

Belauern, v. a. čjhati, počihowati na někoho. 2) omámiti, podweſti.

Belauf, m. ſumma, weynos.

Belaufen, v. a. nabjhati, choditi. 2) rec. ſich, wybjhati, wynáſſeti. 3) von Thieren, běhati ſe.

Belauſchen, v. a. poſlauchati, čjhati.

Beläuten, v. a. pozwáněti; eine Leiche, hrana zwoniti.

Beleben, v. a. obžiwiti, občerſtwiti; belebt werden, obžiwnauti, ožiti.

Belebt, adj. žiwý, ſſwarný.

Belebtheit, f. žiwoſt, ſſwarnoſt.

Belebung, f. obžiwenj, občerſtwenj.

Belecken, v. a. obljzati.

Beleg, n. eines Weiberrocks, podſazenj; die Belege, přiložené ſpiſy, přjlohy, wyſwědčenj.

Belegen, v. a. na něco kláſti, položiti, obložiti; das Kleid, lemowati; mit Steuern, Strafe, daň, pokutu vložiti; ein Haus mit Soldaten, wogaky do domu položiti. 2) mit Beweiſen, důkazy přiložiti. 3) eine Stutte, pauſſtěti, připauſſtěti.

Belehnen, v. a. manſtwj, leno podati. Ein Belehnter, man. Die Belehnung, podánj lena.

Beleibt, adj. wohl beleibt, tělný.

Beleidigen, v. a. vrazyti, vrážeti někoho, vbljžiti někomu, pohorſſiti někoho. Beleidigend, vrážčiwý, pohorſſliwý, důtkliwý. Der Beleidiger, vbližitel, pohorſſitel. Die Beleidigung, vbljženj, vraženj, aurážka, pohorſſenj.

Beleſen, adj. zběhlý w knihách, w čtenj.

Beleſenheit, f. zběhloſt w knihách.

Beleuchten, v. a. ſwjtiti na něco, oſwjtiti, oſwěcowati, wyſwětliti, wygaſniti.

Beleuchtung, f. oſwjcenj, wygaſněnj, wyſwětlenj.

Belfern, v. n. ſſtěkati, hafati, blekotati; fig. oſupowati ſe na někoho.

Belferer, m. ſſtěkawec, hafač.

Belieben, ljbiti ſe, libowati ſy, ráčiti. Belieben ſie zu trinken, račte pjti.

Belieben, n. ljboſt; nach Belieben, podlé ljboſti; Belieben an etwas haben, zaljbenj, obljbenj na něčem mjti.

Beliebig, adj. libý, milý, obljbený. Wie es dir beliebig iſt, gak ſe ti ljbj.

Beliebt, adj. milý, přjgemný.

Beliegen, 1. v. n. ležeti; Belegen, ležjcý. 2. v. a. odležeti.

Beliſten,v. a. přelſtiti, oſſiditi, oſſuliti.

Beliſtung, f. přelſſtěnj, oſſizenj.

Belle, f. Bellen, m. bjlý topol; ſ. Alber.

Bellen, v. n. ſſtěkati, hafati. Der Fuchs bellt, liſſka ſkolj. Das Bellen, ſſtěkánj, hafánj, ſkolenj. Der Beller, hafač, ſſtěkawec.

Beloben, v. a. ſchwáliti, pochwáliti, ſ. Loben.

Belohnen, v. a. odplatiti, zaplatiti, odměniti.

Belohner, m. odplatitel, odměnitel.

Belohnung, f. odplata, odměna, mor. záplata.

Belügen, v. a. přelhati, obelhati, oklamati. 2) nalhati na někoho.

Belugſen, v. a. přeweſti, oſſiditi.

Beluſtigen, v. a. obweſeliti, potěſſiti.

Beluſtigung, f. obweſelenj, potěſſenj.

b Bemächtigen, v. rec. ſich einer Sache, zmocniti ſe něčeho, mocý wzýti, opanowati.

Bemächtigung, f. zmocněnj, opanowánj.

Bemackeln, v. a. pomáchati, pokáleti, poſſkwrniti.

Bemalen, v. a. pomalowati, omalowati.

Bemannen, v. a. ein Schiff, lidem oſaditi, ozbrogiti.

Bemänteln, v. a. pláſſtěm přikrýti, vkrýwati, zakrýwati. Die Bemäntelung, zaſtřenj.

Bemeiſtern, v. a. & rec. zmocniti ſe, opanowati; ſich ſeiner Begierden bemeiſtern, ſwé žádoſti zkrotiti.

Bemeldet, part. oznámený, podotknutý; bemeldeter Maßen, gak podotknuto bylo.

Bemengen, v. rec. ſich womit, mjchati ſe, pléſti ſe do něčeho.

Bemerken, v. a. pozorowati, znamenati. 2) etwas übel, něco zle wykládati. 3) dotknauti, podotknauti; die bemerkte Sache, dotčená wěc. Die Bemerkung, pozorowánj, znamenánj.

Bemiſten, v. a. pohnogiti, pomrwiti.

Bemittelt, adj. záſobený, mohowitý, možný.

Bemühen, v. a. obtjžiti, obtěžowati. 2) ſich, přičiniti ſe, wynaſnažiti ſe; ſich um etwas, o něco bažiti, vſylowati. Ich bin bemüht, vſylugi, wynaſnažugi ſe.

Bemühung, f. přičiněnj, wynaſnaženj, vſylowánj, vſylj.

Bemüßigen, v. a. přinutiti, přinutkati.

Benachtbart, adj. wedlegſſj, ſauſedſký, okolnj, mor. okoličný.

Benachrichtigen, v. a. zpráwu, wědomoſt dáti.

Benageln, v. a. hřebjky zatlaucy.

Benagen, v. a. ohrýzti, ohlodati, oſſtjpati, okauſati.

Benähen, v. a. obſſiti, obſſjwati, naſſjwati.

Benamen, v. a. gmenowati, nazýwati.

Benebeln, v. a. zamračiti, zaſtjniti, zakaliti; ſich, opiti ſe.

Benedeien, v. a. blahoſlawiti, žehnati, požehnati.

Benedictiner, m. benedyktýn. Benedictinerkloſter, benedyktýnſký kláſſter.

Benehmen, v. a. odnjti, odegmauti, zbawiti, zproſtiti; ſich, zachowati ſe. Die Benehmung, odegmutj, zbawenj; das Benehmen, zachowánj.

Beneiden, v. a. záwiděti někomu, nepřáti.

Benennen, v. a. gmenowati, nazwati, nazýwati. 2) zu ſeinem Erben, za dědice vſtanowiti.

Benennung, f. gméno, nazýwánj, vſtanowenj.

Benetzen, v. a. ſkropiti, ſmočiti, ſwlažiti.

Bengel, ſ. Bängel.

Beniemen, v. a. nazwati, ſ. Benennen.

Benignenroſe, f. piwoňka, poeonia.

Benöthigen, 1. v. a. přinutiti, ſ. nöthigen. 2. v. n. einer Sache benöthiget ſeyn, něčeho za potřebj mjti, potřebowati.

Benutzen, benützen, v. a. vžjwati, požjwati.

Benutzung, f. vžjwánj, požjwánj, požitek.

Beobachten, v. a. pozorowati, na něco patřiti, znamenati. 2) zachowáwati, wyplniti, ſſetřiti. Der Beobachter, pozorowatel, plnitel. Die Beobachtung, pozorowánj, zachowáwánj, wyplněnj.

Beordern, v. a. nařjditi, rozkázati, vſtanowiti.

Bepfählen, v. a. kůly nabjgeti; den Wein, tyčiti.

Bepflanzen, v. a. mit Bäumen, ſtromy wyſaditi.

Bepflügen, v. a. zorati, wzdělati pole.

Bequem, adj. pohodlný, přjhodný; adv. —ně.

Bequemen, ſich, v. rec. chowati ſe, zachowati ſe, řjditi ſe podlé něčeho; er bequemte ſich nach meinem Willen, byl mi po wůli; er bequemt ſich zu allem, wſſemu ſe podáwá, ſe podrobuge, powoluge.

Bequemlichkeit, f. pohodlj, pohodlnoſt, přjhodnoſt.

Beramen, beraumen, v. a. vložiti, ſ. Anberaumen.

Berappen, v. a. obwrhnauti.

Berathen, v. a. nadati, wybýwati, naděliti. 2) ſich, poraditi ſe.

b Berathſchlagen, v. n. rokowati, vraditi ſe, radu držeti.

Berathſchlagung, f. rokowánj, rada.

Berauben, v. a. laupiti, zlaupiti, oblaupiti, wylaupati, obrati. 2) jemanden ſeiner Vernunft, ſeiner Hoffnung, ſeines Vermögens, ſeines Lebens berauben, někoho rozumu zbawiti, naděgi mu odnjti, o gměnj, o žiwot připrawiti, přiſtrogiti. Die Beraubung, oblaupenj, wylaupánj, zbawenj.

Berauchern, v. a. nakauřiti, podkauřiti.

Beraucht, adj. začaděný, zakauřený.

Berauſchen, v. a. opiti, opogiti; er iſt ganz berauſcht, geſt na mol ſpitý, ochmelený.

Berberisbaum, m. die Berberſtaude, dráč, berberis, vulgo wanžáry, ſ. Weinſchädling.

Berechnen, v. a. ſpočjſti, wypočjſti, ſpočjtati, ſečjſti. Die Berechnung, aučet, ſpočtenj, ſečtenj.

Berechtigen, v. a. práwo dáti někomu, ſplnomocniti někoho; berechtiget ſeyn, práwo mjti; berechtigtes Haus, weyſadnj dům.

Bereden, v. a. namluwiti, přemluwiti k něčemu. 2) etwas mit einem, něco s někým ſmluwiti. 3) ſich bereden, vmluwiti ſe. 4) jemanden bereden, někoho pomlauwati. Die Beredung, namluwenj, ſmluwenj, @.

Beredſam, adj. weyřečný, ſ. beredt.

Beredſamkeit, f. weyřečnoſt, weymluwnoſt.

Beredt, adj. weyřečný, weymluwný, adv. —ně.

Beregnen, paſſ. beregnet werden, zmoknauti, namoknauti.

Bereichern, v. a. obohatiti, zbohatiti. Die Bereicherung, obohacenj, zbohacenj.

Bereifen, v. a. ogjniti, gjnjm potáhnauti; fig. zběliti.

Bereinen, v. a. meze wyſaditi, položiti.

Bereiſen, v. a. progjti, progeti, ſgezditi.

Bereit, adj. hotow, hotowý; ſich zu etwas bereit machen, k něčemu ſe přihotowiti, přichyſtati; bereit ſeyn, po hotowě býti. 2) wolný; ich bin zu allem bereit, kewſſemu gſem wolný. adv. —ě.

Bereiten, v. a. irr. progjžděti, obgjžděti, gezditi a prohljžeti. 2) ein Pferd, progjžděti koně, gezditi a cwičiti koně. 3) Die Reuterey iſt noch nicht beritten gemacht, gjzdný lid nenj geſſtě koňmi zaopatřen, ihr ſeyd ſehr wohl beritten, máte dobrého koně.

Bereiter, m. který koně progjždj. 2) pogezdný.

Bereits, adv. giž, vulgo guž, už, jam.

Bereitſchaft, f. hotowoſt; in Bereitſchaft haben, po hotowě mjti. 2) přjprawa.

Bereitwillig, adj. ochotný, powolný; adv. —ně.

Bereitwilligkeit, f. ochotnoſt, powolnoſt.

Berennen, v. a. eine Stadt, ohnati, obehnati, obkljčiti, obſtaupiti. Die Berennung, obehnánj, obkljčenj, obſtaupenj.

Bereuen, v. a. litowati, želeti, pykati. Die Bereuung, litowánj, pykánj.

Berg, m. wrch, hora, mons; mor. kopec; dim. das Berglein, wrſſek, hůrka, kopec; über Berg und Thal, horem dolem; die Haare ſtanden mir zu Berge, wlaſy mi wzhůru ſtály.

Berg-, hornj; Bergarbeit, f. hornj djlo; Bergrath, m. hornj rada; Bergrichter, m. hornj rychtář.

Bergab, adv. wrchem dolů, s wrchu dolů.

Bergamotte, f. parġamutka, hruſſka.

Bergamt, n. auřad hor.

Bergan, adv. do wrchu, nahoru.

Bergbau, m. pawowánj, pawuňk, dobýwánj rud.

Bergbeamte, m. hornj auřednjk.

Bergen, v. a. irr. ich berge, du birgſt, er birgt, ich barg, habe geborgen, zachowati; geſtrandete Güter bergen, na břeh wywržené zbožj zachowati; er iſt geborgen, z nebezpečenſtwj wyſſel, geſt dobře zaopatřen. 2) ſkrýti, ſkrýwati, tagiti.

b Bergeule, f. weyr, ſ. Uhu.

Bergfall, m. ſpadlina hory.

Bergfeſtung, f. twrz.

Bergfinke, m. gikawec, ſ. Quaker.

Bergflachs, m. kamenný len.

Berggenoß, m. kwerk.

Berggericht, n. hornj auřad.

Berggeſetz, n. hornické práwo.

Bergharz, m. zemſký kleg.

Berghauer, m. hawýř, kowkop.

Berghuhn, n. korotew, ſ. Rephuhn.

Bergig, adj. hornatý, wrchowatý, kopcowatý.

Bergknapp, m. hornjk, hawýř. Bergknappſchaft, f. cech hawýřſký, hornický.

Berglehne, f. ſtráň.

Bergmann, m. pl. Bergleute, hornjk, hawýř.

Bergmännchen, n. hornj mužjček.

Bergmänniſch, adj. hornický; adv. po hornicku.

Bergmeiſter, m. perġmiſtr.

Bergmünze, f. hornj marulka.

Bergöhl, n. kamenný oleg.

Bergroth, n. der Bergröthel, čerwená rudka.

Bergrücken, m. hřbet hory.

Bergſalz, Steinſalz, n. kamenná ſůl.

Bergunter, adv. s wrchu dolů; es geht mit ihm bergunter, geſt s njm na mále.

Bergwerk, n. hory, fodina; Gold-, Silberbergwerke, zlaté, ſtřjbrné hory.

Bericht, m. zpráwa.

Berichten, v. a. oznámiti, zpráwu, wědomoſt dáti. 2) powědjti, povčiti; wie man fraget, ſo wird man berichtet, gaká otázka, takowá odpowěd. 3) einen Kranken, nemocného zaopatřiti, k ſmrti ho připrawiti.

Berichtigen, v. a. oprawiti, poprawiti, zprawiti; eine Schuld, dluh zaprawiti, zaplatiti. Die Sache iſt nun berichtiget, wěc geſt giž ſkončená. Die Berichtigung, oprawenj, naprawenj, zaprawenj.

Beriechen, v. a. woněti, přiwoněti k něčemu.

Beritt, m. der Grenzen, augezd, circuitus.

Beritten, adj. gjzdný, ſ. bereiten.

Bernſteinen, adj. aġſſteynowý.

Berohren, v. a. rákoſyti.

Berſchling, m. okaun, ſ. Barſch.

Berſten, v. n. irr. ich borſt, (barſt), bin geborſten, pukati, puknauti, rozpuknauti ſe. Das Berſten, puknutj, rozpuknutj.

Bertram, m. peltram, pyrethrum.

Berüchtigen, v. a. rozkřičeti, rozneſti, zhaněti někoho; berüchtigt, zlopowěſtný, rozneſſený, rozhláſſený.

Berücken, v. a. přelſtiti, oſſiditi.

Berückung, f. přelſſtěnj, oſſizenj.

Beruf, m. powolánj, vocatio. 2) auřad, powinnoſt.

Berufen, v. a. powolati, ſwolati. 2) Beſchreyen, vřknauti. 3) ſich auf etwas, na něco ſe odwoláwati, provocare.

Berufung, f. zawolánj, vřknutj, odwolánj.

Berufen, adj. rozhláſſený; übel berufen, zlopowěſtný.

Beruhen, v. a. ſ. Ruhen. Dabey beruhen, přeſtáwati natom. 2) worauf, pozůſtáwati, záležeti na něčem.

Beruhigen, v. a. ſpokogiti, vpokogiti, vtiſſiti. Die Beruhigung, ſpokogenj, vpokogenj, vtiſſenj.

Berühmen, v. recip. ſ. Rühmen. Berühmt, adj. ſlowautný, wzneſſený, rozhláſſený, ſlawný; ſich berühmt machen, oſlawiti ſe, berühmt werden, oſlawenu býti.

Berühren, v. a. hmatati na něco, něčeho ſe dotýkati, dotknauti; nur obenhin, ein wenig, podotknauti. Die Berührung, hmatánj, dotýkánj, tknutj, podotknutj.

Berührt, vom Schlage, ſſlakem poražený, ſ. Treffen, getroffen.

Berupfen, v. a. oſſkubati, podſſkubati, podſſklubowati. 2) fig. olaupiti.

Berußen, v. a. začaditi, očaditi.

Beſäen, v. a. oſyti.

Beſage, adv. dlé, podlé.

Beſagen, v. a. oznámiti, wyprawowati, dokázati.

Beſaiten, v. a. ſtrunami potáhnauti.

b Beſamen, v. a. zaſyti, naſyti, oſyti; ſich , rozploditi ſe.

Beſänftigen, v. a. vpokogiti, vkrotiti, vchlácholiti, vtiſſiti, vdobřiti.

Beſänftigung, f. vpokogenj, vkrocenj, @.

Beſatzung, f. oſazenj, poſádka.

Beſauen, v. a. pokančiti.

Beſaufen, v. a. opiti, ožrati; ſich, ochlaſtati ſe; ein Beſoffener, opilec, ožralec.

Beſchädigen, v. a. ſſkodu včiniti, vrazyti, pokazyti, poraniti, potlaucy.

Beſchädigung, f. auraz, poraněnj, pokaženj.

Beſchaffen, adj. způſobený, ſpořádaný, zřjzený; die Welt iſt nun einmal ſo beſchaffen, takowý geſt ſwět; wenn es ſo beſchaffen iſt, geli tomu tak.

Beſchaffenheit, f. powaha, gakoſt, způſoba; nach Beſchaffenheit der Zeit, podlé čaſu, gak čas bude.

Beſchäften, v. a. ſſiftowati.

Beſchäftigen, v. a. zaměſtknáwati, zanepráždniti, prácy dáti; ſich, objrati ſe něčjm.

Beſchäftigung, f. objránj, zaměſtknáwánj, djlo, práce.

Beſchälen, v. a. olaupati. 2) eine Stutte beſchälen laſſen, kliſnu pauſſtěti.

Beſchäler, m. puſſták puſſťák.

Beſchämen, v. a. zahanbiti. Die Beſchämung, zahanbenj.

Beſchatten, v. a. zaſtjniti, zacloniti.

Beſchattung, f. zaſtjněnj.

Beſchatzen, v. a. vložiti daň.

Beſchatzung, f. vloženj daně.

Beſchauen, v. a. djwati ſe na něco, shljdnauti.

Beſchaulich, adj. widitedlný; beſchauliches Leben, ſpatřugjcý žiwot.

Beſcheid, m. odpowěd. 2) wýpowěd, rozſudek. 3) im Trinken, ſplněnj; einem Beſcheid thun, připjgjcýmu ſplniti, poctu wzýti. 4) wyměřený djl, podjl. 5) ſ. Beſcheideſſen. 6) Beſcheid wiſſen, známoſt, wědomoſt mjti.

Beſcheiden, adj. rozſſaffný, mjrný, vctiwy vctiwý; adv. —ě.

Beſcheidenheit, f. rozſſaffnoſt, mjrnoſt, vcitwoſt.

Beſcheideſſen, n. weyſluha, weyſlužka.

Beſcheinigen, v. a. pogiſtiti, wyſwědčiti.

Beſcheinigung, f. pogiſſtěnj, wyſwědčenj.

Beſcheißen, v. a. poſrati. 2) oſſiditi.

Beſchenken, v. a. obdarowati, obdařiti někoho něčjm. Die Beſchenkung, obdarowánj, obdařenj.

Beſcheren, v. a. vděliti, naděliti; beſcher euch Gott, Pánbůh wás naděl.

Beſcherung, f. vdělenj, nadělenj.

Beſchicken, v. a. ſtrogiti, zprawiti, opatřiti. 2) obſýlati. Die Beſchickung, obſýlka.

Beſchilft, adj. rakoſým rákoſým zaroſtlý.

Beſchimmeln, v. n. zpleſniwěti.

Beſchimpfen, v. a. zhaněti, ztupiti, pohaněti. Die Beſchimpfung, hana, potupa, pohaněnj.

Beſchirmen, v. a. chrániti, ochrániti, hágiti, zaſtati, zaſtaupiti.

Beſchirmer, m. ochránce, ſ. Beſchützer.

Beſchirmung, f. ochrana, hágenj, zaſtánj.

Beſchlafen, v. a. zaſpati. 2) eine Frauensperſon, ſpáti s ženſkau, gi obtěžkati, zljhati.

Beſchlag, m. ſtawka, ſtawuňk, ſtawowánj; in Beſchlag nehmen, ſtawowati něco. 2) Beſchlag von Eiſen, kowánj; an einem Buche, zápona; von Brettern, obitj, pobitj.

Beſchläge, n. kowánj, okowánj.

Beſchlagen, 1. v. a. kowati, okowati. 2) mit Brettern, pobjgeti. 3) oteſati. 4) zadržeti, ſtawowati. 5) ein beſchlagenes Thier, březý zwjře. 6) Er iſt in der Sache wohl beſchlagen, ge w tom zběhlý, dobře zkuſſený. 2. v. n. wlhnauti, pleſniwěti, ztuchliti; die Gläſer beſchlagen, ſklenice ſe potj.

b Beſchleunigen, v. a. přiſpjſſiti ſy s něčjm, honem přiwoditi.

Beſchließen, v. a. zawřjti, zamknauti. 2) ſkončiti. 3) vzawřjti, vmjniti, vložiti.

Beſchließerinn, f. kljčnice.

Beſchlumpern, v. a. vcuchati.

Beſchluß, m. zamknutj, zawřenj, ſkončenj, záwěrek, záwjrka, ſneſſenj.

Beſchmieren, v. a. pomazati, pokáleti, mor. zapyplati.

Beſchmutzen, v. a. vſſpiniti, zaſſpiniti, znečiſtiti, pokáleti; ein beſchmutzter Menſch, ſſpinawý, ſſpinda.

Beſchnarchen, v. a. ofrkati, oſupiti ſe.

Beſchnauben, beſchnaufen, v. a. očuchati.

Beſchneidehobel, m. beym Buchbinder, obřezák.

Beſchneiden, v. a. ořezati, okrágeti; einen Knaben, pachole obřezati; mit der Schere, oſtřihati, poſtřihati. Ein Beſchnittener, obřezaný, obřezanec.

Beſchneidung, f. obřezánj, okrágenj, oſtřjhánj; obřjzky, circumciſio.

Beſchneien, v. a. poſněžiti, ſněhem poſypati.

Beſchneiteln, v. a. ořezowati.

Beſchnuppen, v. a. oſtřihowati, ořezati, okrágeti.

Beſchnüren, v. a. obwázati ſſňůrami.

Beſchönen, beſchönigen, v. a. obalkowati, omlauwati.

Beſchönigung, f. obalkowánj, omlauwánj.

Beſchränken, v. a. obmezyti.

Beſchreiben, v. a. opſati, popſati, wypſati.

Beſchreibung, f. opſánj, popſánj, wypſánj.

Beſchreyen, v. a. rozkřičeti, rozneſti někoho. 2) vřknauti, obhljdnauti, vhranauti.

Beſchreyung, f. rozkřičenj, rozneſſenj; vřknutj, obhljdnutj, vhranutj.

Beſchuhen, v. a. obauti; einen Pfahl, vkowati konec kůle; Stiefel beſchuhen, boty podſſiti.

Beſchuldigen, v. a. nařknauti, obwiniti.

Beſchuldigung, f. nařknutj, obwiněnj, nářek.

Beſchummeln, beſchuppen, v. a. přeweſti, opentliti.

Beſchützen, v. a. ochrániti, zaſtati, hágiti, opatrowati, zaſtaupiti.

Beſchützer, m. ochránce, záſtupce, hágitel.

Beſchützung, f. obrana, ochrana, zaſtánj, opatrowánj.

Beſchwägern, ſich, sſſwaġřiti ſe.

Beſchwängern, v. a. obtěžkati, zmrhati.

Beſchwärzen, v. a. očerniti. 2) oſočiti.

Beſchwatzen, v. a. namluwiti, napjſkati někomu něco.

Beſchwatzung, f. namluwenj, napjſkánj.

Beſchwemmen, v. a. zatopiti, zaplawiti.

Beſchwerde, f. břjmě, břemeno, obtjžnoſt, těžkoſt, neſnáze. 2) eine Klage, ſtjžnoſt.

Beſchweren, v. a. obtjžiti, obtěžowati, zanepráždniti. 2) ſich, ſtěžowati ſy, ſteyſkati ſy.

Beſchwerlich, adj. těžký, obtjžný, mrzutý. adv. těžce, —ě.

Beſchwerlichkeit, f. obtjžnoſt, neſnáze.

Beſchwitzen, v. a. vpotiti, zapotiti.

Beſchwören, v. a. zpřjſahati něco, na něco přjſahati. 2) zakljnati. 3) ſnažně proſyti. Die Beſchwörung, přiſáhánj, zakljnánj.

Beſchwörer, m. zaklinač.

Beſehen, v. a. prohljdnauti, nahljdnauti, přehljdnauti. Die Beſehung, prohljdnutj, nahljdnutj, přehljdnutj.

Beſeichen, v. a. poſcati, počičati.

Beſelen, v. a. obžiwiti, žiwot dáti. Die Beſelung, obžiwenj.

Beſeligen, v. a. ſſťaſtného, blaženého včiniti.

Beſen, m. koſſtě, koſſtiſſtě, olim chwoſſtiſſtě, mor. metla, ſcopæ. dim. koſſťátko, koſſtiſſťko.

Beſenbinder, m. koſſtiſſťář; die Beſenbinderinn, koſſtiſſťářka.

Beſengen, v. a. opáliti, oſmáhnauti; beſengt, oſmáhlý od ſlunce.

Beſenkraut, n. penjžek menſſj, ſtěničnjk, lepidium ruderale.

Beſenſtiel, m. držadlo v koſſtěte.

Beſeſſen, adj. poſedlý, obſeſſus.

b Beſetz, n. ljmec, dim. ljmeček. 2) podſádka.

Beſetzen, v. a. oſaditi; einen Garten, zahradu wyſázeti; einen Teich mit Fiſchen, ryby naſaditi; einen Ort, mjſto zaſaditi, zaſednauti; ein Kleid mit Treſſen, ſſaty prýmem wyložiti, oblemowati.

Beſetzung, f. oſazenj, wyſazenj, naſazenj , obloženj.

Beſeufzen,v. a nad něčjm wzdychati; oželeti, oplakáwati.

Beſichtigen, v. a. prohljdnauti, ſ. Beſehen.

Beſichtigung, f. prohljdnutj.

Beſiegeln, v. a. zapečetiti, pečet přiložiti.

Beſiegelung, f. zapečetěnj.

Beſiegen, v. a. ſwjtězyti nad někým.

Beſinnen, v. rec. vpamatowati ſe, zpomenauti ſy na něco. 2) přemeyſſleti, rozgjmati, rozpakowati. 3) rozmyſliti ſe, vmjniti ſobě.

Beſitz, m. drženj, wládnutj, gměnj, mor. magetnoſt; etwas in Beſitz nehmen, w něco ſe vwázati; er nimmt ſeine Güter in Beſitz, ſwé ſtatky vgjmá.

Beſitzen, v. a. držeti, mjti, wládnauti něčjm.

Beſitzer, m. držitel; die —inn, držitelkyně.

Beſitzung, f. drženj, wládařſtwj, ſtatek, ġrunty.

Beſohlen, v. a. podrazyti, podeſſwy podtáhnauti.

Beſolden, v. a. žold, plat dáti, ſlužbu platiti.

Beſoldung, f. žold, plat za ſlužbu, mzda.

Beſonder, adj. obzwláſſtnj, oddělený, různý. 2) znamenitý, neobyčegný, diwný.

Beſonders, adv. zwláſſť, obzwláſſtně, předewſſjm, neywjce, porůzně, ſaukromj.

Beſonnenheit, f. přitomnoſt ducha, vpamatowánj, ſmyſlnoſt.

Beſorgen, v. a. ſtarati ſe, pečowati o něco, ſprawowati, řjditi, obſtarati, opatřiti; beſorgt für etwas ſeyn, ſtarati ſe. 2) obáwati ſe; um etwas beſorgt ſeyn, ſtaroſt mjti. Die Beſorgung, obſtaránj; obáwánj.

Beſorglich, adj. co ſtaroſt neb ſtrach dělá.

Beſorglichkeit, f. ſtaroſt, bázeň, ſtrach.

Beſpeyen, v. a. zapljwati, popljwati, vplwati. 2) pobljti.

Beſprechen, v. a. zamluwiti něco. 2) vřknauti. 3) ſich mit jemanden, rozmlauwati, porozpráwěti o něčem.

Beſprechung, f. zamluwenj, vřknutj.

Beſprengen, v. a. ſkropiti, pokropiti. 2) poſypati, potrauſyti.

Beſprengung, f. pokropenj; poſypánj, potrauſſenj.

Beſprengen Beſpringen v. a. ſkočiti na něco. 2) podſkočiti.

Beſpritzen, v. a. poſtřjkati, vſtřjkati, zaſtřjkati. Die Beſpritzung, poſtřjkánj.

Beſſer, adj. lepſſj, adv. lépe, ljp.

Beſſern, v. a. lepſſiti, zlepſſiti, polepſſiti, naprawiti, oprawiti; die Wege beſſern, ceſty zprawowati. 2) ſich, der Kranke beſſert ſich, nemocnému odlehčilo, polepſſil ſe; was bin ich dadurch gebeſſert, co mi to proſpělo, co mi to bylo platno.

Beſſerung, f. zlepſſenj, polepſſenj, naprawenj, oprawenj, zpráwa, zprawowánj, oprawa.

Beſtallen, v. a. ſ. Beſtellen.

Beſtallung, f. vwedenj, vſtanowenj, plat.

Beſtand, m. ſtánj, ſtáloſt; es wird keinen Beſtand haben, to nebude mjti ſtáloſti; einen Beſtand thun, protiwiti ſe. 2) nágem; in Beſtand nehmen, nagjmati. 3) Beſtandgeld, činže; Beſtandgut, pronagatý ſtatek.

Beſtänder, Beſtändner, m. nagimač.

Beſtändig, adj. ſtálý, trwanliwý; vſtawičný; adv. —le, —wě, —ně.

Beſtändigkeit, f. ſtáloſt, trwanliwoſt; vſtawičnoſt.

Beſtandtheil, m. prwnj čáſtky, z nichž něco pozůſtáwá.

Beſtärken, v. a. twrditi, vpewniti, poſylniti, poſylowati. Die Beſtärkung, vtwrzenj, vpewněnj, poſyla, poſylowánj.

b Beſtätigen, v. a. potwrditi, pogiſtiti. 2) eine Leiche, pochowati, ſ. Beſtatten.

Beſtätigung, f. potwrzenj, pogiſſtěnj.

Beſtatten, v. a. eine Tochter, dceru wdáti, wybyti; ſ. Ausſtatten. 2) eine Leiche, pochowati, pohřbiti. Die Beſtattung, pochowánj, pohřeb.

Beſtäuben, 1. v. n. zapráſſiti ſe, popráſſiti ſe. 2. v. a. zapráſſiti, popráſſiti.

Beſtauden, ſich, v. rec. keřnatěti, rozkládati ſe.

Beſte, der, die, das, adj. neylepſſj, am Beſten, zum Beſten, neylépe; das gemeine Beſte, obecnj dobré; dir zum Beſten, tobě k dobrému; zu ſeinem Beſten, k geho vžitku; nicht viel zum Beſten haben, nemnoho lepſſjmu k lepſſjmu mjti; zum Beſten geben, k lepſſjmu dáti; einem zum Beſten haben, někoho za blázna mjti; der erſte der beſte, kterýkoli z neyprwněgſſjch.

Beſtechen, v. a. ſ. Stechen. 2) vplatiti někoho, poruſſiti někoho dary, penězy, podmazati, zamazati někomu.

Beſtecher, m. auplatnjk. Die Beſtechung, vplacenj, podmazánj.

Beſteck, n. futrál; ein Beſteck-Meſſer, nůž a widličky w gednom pauzdru.

Beſtecken, v. a. wyſázeti, naſtrkati do —, ſ. Stecken.

Beſtehen, 1. v. n. mit dem Hülfsw. ſeyn, ſtáti, zůſtati ſtáti, býti. 2) trwati, zůſtáwáti; es beſteht bis jetzt, do dneſſka to trwá. 3) oſtáti, (obſtáti). Ich kann mit ihm nicht beſtehen, nemohu s njm obſtáti. 4) vſtáti ſe; die Milch beſteht , mljko ſe ſrážj. 5) worauf beſtehen, na něčem ſtáti, zůſtáwati; er beſteht auf ſeinem Kopfe, ſtogj na ſwém. 6) mit haben, woraus beſtehen, z něčeho pozůſtáwati, ſloženu býti. 7) worinn, w něčem záležeti, pozůſtáwati.

2. v. a. nagmauti, nagjmati; er hat ein Haus beſtanden, nagal dům. 2) obſol. pokuſyti ſe o něco, podniknauti, přemocy.

Beſtehlung, f. krádež, okrádánj, olaupenj.

Beſteifen, v. a. vtwrditi, poſyliti někoho.

Beſteigen, v. a. lezti na —, wſtaupiti; ein Pferd, na koně ſednauti. Die Beſteigung, lezenj, wſtaupenj.

Beſtellen, v. a. vſtanowiti. 2) zamluwiti, zakázati, obgednati; falſche Zeugen beſtellen, faleſſné ſwědky zgednati; Schuhe beſtellen, ſtřewjce zamluwiti, zakázati. 3) opatřiti, zaopatřiti, zřjditi; die Wirthſchaft, hoſpodářſtwj zřjditi; das Feld, pole wzdělati; eine aufgetragene Sache beſtellen, wyřjditi; einen Brief, pſanj dodati. Beſtellt, adj. vſtanowený, zřjzený, obgednaný, zamluwený, zakázaný.

Beſtellung, f. vſtanowenj, zamluwenj, zámluwa @. auf Beſtellung arbeiten, na zakázku dělati.

Beſtens, adv. neylépe, naneyweyš.

Beſternt, adj. hwězdnatý, hwězdný.

Beſteuern, v. a. daň vložiti.

Beſtialiſch, adj. howadſký, zhowadilý; adv. howadſky, zhowadile.

Beſtialität, f. zhowadiloſt, howadſtwj.

Beſtie, f. howado, olim ſſelma, oblud, obluda, beſtia.

Beſtimmen, v. a. vrčiti, vſtanowiti, vložiti, wykázati, wyměřiti. Es iſt ihm noch nicht beſtimmt geweſen, geſſtě mu to nebylo ſauzeno.

Beſtimmt, adj. vrčitý, vložený, gmenowitý, wymezený, wyměřený.

Beſtimmtheit, f. vrčitoſt, wymezenoſt?

Beſtimmung, f. vſtanowenj, wymezenj. 2) powolánj, cýl a konec.

Beſtmöglichſt, adv. co neylépe, dlé wſſj možnoſti.

Beſtocken, v. n. und rec. keřnatěti, rozſaditi ſe, rozkládati ſe.

Beſtockung, f. keřnatěnj.

Beſtoßen, v. a. ohoblowati, oſtrauhati, opilowati.

Beſtoßhobel, m. hrubý vbirák.

Beſtrafen, v. a. potreſtati; am Gelde, pokutowati, mit Worten, kárati někoho, b domlauwati někomu.

Beſtrafung, f. potreſtánj, pokutowánj, káránj.

Beſtrahlen, v. a. oſwjtiti, wygaſniti.

Beſtrahlung, f. oſwjcenj, wygaſněnj.

Beſtreben, ſich, v. rec. ſnažiti ſe, wynaſnažiti ſe, přičiniti ſe, vſylowati, bažiti.

Beſtrebung, f. wynaſnaženj, přičiněnj, vſylowánj.

Beſtreichen, v. a. namazati; mit Farbe, barwau napuſtiti, pomazati. 2) eine Feſtung, na pewnoſt doſtřeliti, kaulemi zaſáhnauti.

Beſtreiten, v. a. wálčiti s někým, bogowati proti někomu, odpjrati někomu, odolati; die Warheit, prawdě odpjrati. 2) něco zaſtati; die Unkoſten, autraty weſti; das kannſt du nicht beſtreiten, s to nemůžeš býti.

Beſtreitung, f. bogowánj, zaſtánj, odpjránj.

Beſtreuen, v. a. poſypati, poſtlati.

Beſtricken, v. a. zapleſti, ſwázati, lapiti.

Beſtrickung, f. zapletenj, ſwázánj.

Beſtrömen, v. a. técy okolo; der Fluß beſtrömt die Stadt, řeka okolo měſta teče.

Beſtürmen, v. a. doléhati, dotjrati, dorážeti na něco; eine Stadt, na měſto autok včiniti.

Beſtürmung, f. autok, doléhánj, dotjránj.

Beſtürzen, v. a. zarazyti, ohromiti, poděſyti. Die Beſtürzung, zaraženj, poděſſenj, ohroma.

Beſuch, m. nawſſtjwenj, nawſſtěwowánj.

Beſuchen, v. a. chodjwati na, do —; den Markt, choditi na trh; die Schule, choditi do ſſkoly. 2) nawſſtjwiti.

Beſuchung, f. čaſté chozenj. 2) ſ. Beſuch.

Buſucher Beſucher, m. nawſſtjwitel, nawſſtěwowač.

Beſudeln, v. a. zmáchati, pokáleti, potřjſniti, zprzniti.

Beſudelung, f. pokálenj, potřjſněnj.

Betagt, adj. letitý, ſtarý, kopuletý.

Betaſten, v. a. omakati, ohmatati, oſſmatati. Die Betaſtung, omakánj, oſſmatánj.

Bethauen, v. a. poroſyti, vroſyti, vulgo porauſati, (porůſati).

Bethbruder, m. modlil, modlič.

Betheilen, v. a. poděliti.

Bethen, v. n. moditi ſe, orare.

Bethen, n. modlenj.

Bether, m, m. modlitel, modlitebnjk; —inn, f. modlička, modlitelka.

Betheuern, v. a. pogiſſťowati, zařjkati ſe, zakljnati ſe; bey Gott betheuern, Boha ſe dokládati.

Betheuerung, f. pogiſſťowánj, zařjkánj.

Bethfahrt, f. putowánj. ſ. Wallfahrt.

Bethgang, m. průwod.

Bethhaus, n. modlitebnice, oratorium.

Bethören, v. a. ztřeſſtiti, (zfantiti), pomámiti, zmámiti, oſſáliti. Bethört, poſſetilý; ein bethörter Mann, poſſetilec.

Bethörung, f. ztřeſſtěnj, (zfantěnj), zmámenj.

Bethränen, v. a. oplakáwati, ſlzami poljti.

Bethſchweſter, f. modlilka.

Bethſtuhl, m. klekadlo, dim. klekádko.

Bethwoche, f. teyden po průwodnj neděli.

Betonie, f. bukwice, bylina, betonica.

Betracht, m. rozwáženj, vwáženj; in dieſem Betracht, z ohledu toho.

Betrachten, v. a. pozorowati, na něco patřiti, hleděti. 2) vwažowati, rozgjmati, přemeyſſleti.

Beträchtlich, adj. hogný, znamenitý, notný.

Betrachtung, f. pozorowánj, ſpatřowánj, ohled; in Betrachtung, z ohledu; dieß kommt nicht in Betrachtung, na to ſe nehledj. 2) rozgjmánj, přemeyſſlowánj, rozwažowánj.

Betrag, m. weynos; nach dem Betrage, dlé welikoſti, aneb maloſti.

Betragen, 1. v. a. položiti, néſti na něco; ſich, chowati ſe, počjnati ſobě. 2. v. n. wynáſſeti, dělati. Das Betragen, chowánj.

Betrauern, v. a. želeti, oželeti.

Beträufen, beträufeln, v. a. pokapati, ſkropiti.

b Betreff, in Betreff deſſen, co ſe toho týče, z přjčiny toho.

Betreffen, 1. v. a. napadnauti, přepadnauti, přihoditi ſe; mich hat kein Unglück betroffen, žádné neſſtěſtj mne nepotkalo; er iſt über den Diebſtahl betroffen worden, w krádeži byl poſtjžen; ich ward betroffen, zarazyl gſem ſe. 2. v. n. týkati ſe; es betrifft Leib und Leben, běžj, gde o žiwot.

Betreiben, v. a. hnáti, ſ. Treiben; die Felder mit den Schafen betreiben, hnáti owce na pole. 2) pilně konati, k něčemu doháněti. 3) prowozowati. Die Betreibung, hnánj, doháněnj, prowozowánj.

Betreten, v. a. wſtaupiti, wkročiti, wgjti; betritt mein Haus nicht mehr, do mého domu wjce nepřiď, ani nepáchni; der Hahn betritt die Henne, kohaut ſkáče na ſlepicy. 2) auf der That, poſtjhnauti, popadnauti; betreten ſeyn, zarazyti ſe.

Betrieb, m. ſ. Betreibung; auf ſeinen Betrieb habe ich es gethan, geho pobjdnutjm, poňaukánjm, bákánjm ſem to včinil.

Betriebſam, adj. přičinliwý, pracowitý.

Betriebſamkeit, f. přičinliwoſt, pracowitoſt.

Betriegen, v. a. oklamati, podweſti, oſſiditi; ſich, meyliti ſe, zmeyliti ſe.

Betrieger, m. podwodnjk, pokladač.

Betriegerinn, f. podwodnice.

Betriegerey, f. podwod, ſſibalſtwj.

Betriegeriſch, adj. podwodný, adv. —ně.

Betrinken, v. a. opiti, ochlaſtati; ein Betrunkener, opilec, ochlaſta; die Betrunkenheit, opilſtwj, ſ. Trunkenheit.

Betröpfeln, betropfen, v. a. pokapati.

Betrüben, v. a. kormautiti, zarmautiti; ſich, rmautiti ſe; das Waſſer betrüben, wodu zkaliti.

Betrübniß, f. zármutek, žaloſt, teſknoſt.

Betrübt, adj. zarmaucený, ſmutný, truchliwý, teſkliwý; adv. —ě.

Betrug, m. podwod, klam, ſſizuňk.

Betrüglich, adj. podwodný, klamawý, omylný; adv. —ě.

Bett, n. lože, lůže, dim. Bettchen, lůžko. 2) das Bettgeſtelle, poſtel; dim. poſtýlka. 3) das Federbett, peřina; das Oberbett, ſwrchnice, Unterbett, ſpodnice. 4) eines Fluſſes, řečiſſtě.

Bett-, ložnj; der Bettſtollen, ložnj noha.

Bettbrett, n. ložnice, ložnj prkno.

Bettbrunzer, m. poſcánek.

Bettdecke, f. plachta k přikrýwánj poſtele.

Bettel, m. hadr, ſſpatná wěc.

Bettelarm, adj. chudý, chudičký; žebrák, nuzák.

Bettelbrief, m. žebracý liſt.

Bettelbrod, n. chléb wyžebraný.

Betteley, f. žebráctwj, žebrota.

Bettelhaft, adj. žebrácký, mizerný.

Bettelleute, pl. žebrácy.

Bettelmann, m. žebrák, ſ. Bettler.

Bettelmönch, m. mnich žebrawý.

Betteln, v. a. žebrati, mendicare; betteln gehen, žebrotau choditi. Das Betteln, žebránj, žebrota.

Bettelſtab, m. žebrácká hůl. 2) mizyna, žebrota.

Betten, v. a. ſtláti, vſtlati.

Bettgeſtelle, n. poſtel.

Bettkammer, f. lehacý komora, ložnice.

Bettküſſen, n. poduſſka, ſ. Küſſen.

Bettlegerig ſeyn, pro nemoc ležeti w poſteli.

Bettler, m. žebrák, chodec, mendicus.

Bettlerinn, f. žebračka.

Bettpfanne, f. ohřiwadlo, ſ. Wärmepfanne.

Bettſack, m. měch na peřiny.

Bettſeicher, m. poſcánek.

Betttuch, n. proſtěradlo.

Bettzieche, f. ceycha, powlaka, powlačka.

Betze, f. čupka, tjſta, fena. 2) kurwa.

Beuchen, ſ. Bäuchen.

Beuge, f. ohbj, zkřiwenj.

Beugen, v. a. ohnauti, ſehnauti, ohybati, ſkloniti. 2) das Recht, práwo přewraceti. 3) někoho oblomiti, obměkčiti, pohnauti. 4) ſnjžiti, ſaužiti. 3) ſich, klaněti ſe, pokloniti ſe, poklony dělati.

Beugung, f. ohybánj, ſehnutj.

b Beugſam, adj. ohybný, ſ. biegſam.

Beule, f. baule, mor. hrbol, hrbolec. Beule am Halſe, žláza; an den Ohren, závſſnice; die Peſtbeule, hljza; voller Beulen, baulowatý; Beulen bekommen, baulowatěti.

Beunruhigen, v. a. nepokogiti, zanepraždňowati, bauřiti.

Beunruhigung, f. nepokogenj, zanepráždněnj, bauřenj.

Beurkunden, v. a. důwody dokázati.

Beurlauben, v. a. odpuſtiti, dowoliti, dowolenj dáti; ſich, poraučeti ſe, laučiti ſe.

Beurtheilen, v. a. rozſauditi, vwážiti.

Beurtheilung, f. rozſudek, rozſauzenj, vwáženj.

Beurtheilungskraft, f. rozſudek, ſchopnoſt k rozſuzowánj.

Beute, f. kořiſt, plen, laupež. 2) ſtjrka, trůky. 3) brť, aul leſnj.

Beutel, m. měſſec, pytljk.

Beutelmeiſe, f. maudjček, maudjwláček.

Beuteln, v. a. pytlowati, proſýwati. 2) wytřáſti; die Kälte beutelt mich, zyma mne lauſtj, mnau potřáſá.

Beutelſchneider, m. taſſkář, měſſcořezec.

Beutelſchneiderey, f. taſſkářſtwj.

Beutelſtock, m. haſačert.

Beutelwerk, n. pytlowánj.

Beuten, v. a. kořiſt vhoniti, dělati.

Beutler, m. měſſečnjk, pytlikář, wačkář.

Bevölkern, v. a. lid naſaditi, zlidniti ?

Bevölkert, adj. lidný, lidnatý.

Bevölkerung, f. lidnatoſt, množſtwj lidj.

Bevollmächtigen, v. a. zplnomocniti, plnomocenſtwj dáti.

Bevollmächtigter, m. plnomocnjk.

Bevollmächtigung, f. zplnomocněnj, plnomocenſtwj.

Bevor, adv. dřjwe, prwé.

Bevorſtehen, v. n. naſtáwati, očekáwati někoho; Bevorſtehend, naſtáwagjcý, budaucý.

Bevortheilen, v. a. oſſiditi, podweſti, podſkočiti. Die Bevortheilung, oſſizenj.

Bewachung, f. ſtráž, hljdánj.

Bewachſen, v. n. obrůſti, zarůſti, prorůſti; bewachſen, part. obroſtlý.

Bewaffnen, v. a. ozbrogiti, zbranj opatřiti.

Bewaffnet, adj. ozbrogený, bewaffnetes Volk, branný lid.

Bewaffnung, f. ozbrogenj, zbrog.

Bewahren, v. a. zachowati, opatrowati, ochrániti, oſtřjhati; bewahre Gott, vchoweyž, zachoweyž Pánbůh.

Bewähren, v. a. dokázati, vgiſtiti, vtwrditi.

Bewahrer, m. opatrownjk, Kleiderbewahrer, zachowatel ſſatů.

Bewährt, adj. giſtý, dokázaný. 2) zkuſſený; bewährte Arzney, zkuſſené lékařſtwj.

Bewahrung, f. zachowánj, ochráněnj, opatrowánj.

Bewandert, adj. zkuſſený, vmělý, zběhlý.

Bewandt, adj. způſobený, takowý; ſo iſt es bewandt, tak geſt tomu.

Bewandtniß, f. způſob; mit der Sache hat es dieſe Bewandtniß, s tau wěcý geſt to tak.

Bewäſſern, v. a. ſwlažowati, zatopiti, obljwati. Die Bewäſſerung, ſwlažowánj, zatopenj.

Bewegen, v. a. heybati, pohybowati, hnauti, pohnauti něčjm, movere; ſich bewegen, ſehau ſebau hnauti; den Finger bewegen, prſtem hnauti. 2) zbauřiti, pozdwjhnauti, popuditi, concitare. 3) irreg. ich bewog, habe bewogen, pohnauti; jemanden mit ſeiner Rede, někoho ſwau řečj pohnauti; zum Zorne, popuditi.

Beweglich, adj. heybawý, pohnutedlný; bewegliches Gut, nábytek, mowité zbožj, mowitý ſtatek.

Beweglichkeit, f. heybawoſt, pohnutedlnoſt.

Bewegung, f. hnutj, heybánj, pohybowánj, pozdwiženj, pohnutj.

Bewegungsgrund, m. přjčina pohybugjcý.

Bewehren, v. a. ozbrogiti; bewehrt, branný.

Beweiben, v. a. ženu dáti; ſich, oženiti ſe; beweibt, ženatý.

Beweinen, v. a. oplakati, oplakáwati.

b Beweis, m. dokázánj, dowedenj; důkaz, důwod.

Beweiſen, v. a. dokázati, dowoditi, doweſti, doljčiti; ſeine Tapferkeit, ſwau vdatnoſt dokázati. 2) ſich, provkázati ſe.

Beweisgrund, m. důwod.

Beweißen, v. a. bjliti, objliti.

Bewenden laſſen, v. n. wobey, nechati při něčem, pozůſtati, přeſtati na něčem.

Bewerben, v. rec. ſich um etwas, ſnažiti ſe, vcházeti ſe o něco, po něčem vſylowati, požádati; um ein Mädchen, namlauwati ſy.

Bewerbung, f. ſnaženj, vſylowánj, vcházenj; namlauwánj.

Bewerfen, v. a. házeti na někoho, poházeti; die Mauer mit Kalk, zeď obwrhnauti, obmjtati.

Bewerfung, f. poházenj, obwrhnutj.

Bewerkſtelligen, v. a. dokázati, způſobiti, w ſkutek vweſti, wykonati.

Bewerkſtelligung, f. způſobenj, w ſkutek vwedenj, wykonánj.

Bewickeln, v. a. obwinauti, obaliti.

Bewickelung, f. obwinutj, obalowánj.

Bewilligen, v. a. powoliti, ſwoliti, přiwoliti k něčemu.

Bewilligung, f. powolenj, ſwolenj, wůle.

Bewillkommen, v. a. wjtati, přiwjtati.

Bewillkommung, f. wjtánj, přiwjtánj.

Bewillkommungsmahl, n. oběd na přiwjtanau.

Bewinden, v. a. obwinauti, zawinauti.

Bewirken, v. a. způſobiti, wygednati, wymocy.

Bewirthen, v. a. čaſtowati, wyčaſtowati, vctiti hoſta, poſlaužiti někomu.

Bewirthung, f. wyčaſtowánj, vctěnj, poſlauženj.

Bewohnen, v. a. zůſtáwati, obýwati, přebýwati, bydliti. Die Bewohnung, obýwánj, přebýwánj. Bewohnbar, bydlitedlný.

Bewohner, m. obywatel.

Bewohnerinn, f. obywatelkyně.

Bewundern, v. a. diwiti ſe něčemu, podiwiti ſe, obdiwti ſe; dieß iſt zu bewundern, to geſt k podiwenj.

Bewunderung, f. podiwenj, obdiwenj, podiw.

Bewurf, m. obwrhnutj, obmjtka,, , malta.

Bewußt, adj. známý, powědomý.

Bewußtſeyn, n. wědomj. ſwědomj; er liegt ohne Bewußtſeyn, ležj bezewſſj paměti, cytedlnoſti.

Bey, præp. v; bey Prag, v Prahy; bey ihm, v něho; bey Hofe, v dwora. 2) při; bey Lichte ſchreiben, při ſwjčce pſáti; bey ſeinem Tode, při geho ſmrti; bey Verſtand, při rozumu. 3) na; bey meiner Seele, na mau duſſi; bey meiner Treue, na mau prawdu, wěru. 4) pod; bey Strafe, pod treſtem. 5) w, za, z; bey Tage, we dne, za dne; bey frühem Morgen, hned z rána. 6) za; bey der Hand halten, za ruku držeti. 7) bey hundert Mann, okolo, aſy ſto mužů. 8) einen bey ſeinem Namen nennen, někoho wlaſtnjm gménem gmenowati; bey Zeiten, čaſně; er iſt noch bey Leben, geſt geſſtě žiw.