K. (Siehe auch C.)

Kabel, f. das Kabeltau, lano, rudens. 2) los, djlec.

Kabeljau, m. ſ. Stockfiſch.

Kabeln, v. n. loſowati.

Kabelung, f. loſowánj.

Kachel, f. kachel, kachljk. 2) Brunzkachel, ſcawý hrnec; ſtřjpek.

Kachelofen, m. kamna, pl. kachljkowy kachljkowý, z kachljků; kachle, pl.

Kack, adj. holý, bez peřj, implumis.

Kacke, f. leyno; die dünne Kacke, ſračka.

Kacken, v. n. kakati, cacare.

Kader, m, m. (Koder), lalok.

Käfer, m. brauk, ſcarabæus, L. dim. das Käferchen, Käferlein, brauček; die Käfer, coll. brauctwo, mor. chrobactwo.

Kaff, n. die Spreu, pljwa, palea.

Kaffé, m. Koffé, m. kafe, coffea, L. dim. kafjčko, gebrannter Kaffé, pražené kafe.

Kaffe-, na kafe, die Kaffekanne, konwička na kafe; die Kaffemühle, mleynek na kafe.

Kaffehaus, n. kafjrna?

Kaffelutzel, ſ. Kaffetrinker.

Kaffer, m. wikýř, kafr, poklop, mor. ſklop, ſklopec, (ſchlop).

Kaffeſieder, m. kafenjk; die —inn, kafenice.

Kaffetrinker, m. kafenda, kafičkář, kafjčko. fæm. kafičko, kafičkářka.

Käfich, m. klec, sl. kletka, cavea; dim. kljcka.

Kafiller, m. ras, pohodný, dřjč, ſ. Abdecker.

Kahlheit, f. lyſyna, plechatoſt; oplchaloſt, mor. lebawina, sl. pleſſina, oplchloſt, pleſſiwoſt, calvities.

Kahlarſch, m. otrhanec, který prdelj ſwjtj, bleyſká. Das Kahlarſchel, kuſá ſlepice, kulička.

Kahlkopf, m. plecháč, lyſák, pleſſák, sl. pleſſiwec, calvaſter; dim. lyſáček; am ganzen Kopfe, holohláwek. 2) holohláwek? Vultur Brasiliensis, Klein.

Kahm, m. křjſt, (křes), pleſniwina.

Kahmen, v. n. křjſt doſtati, muceſcere.

Kahmig, adj. křjſt magjcý, křeſowatý.

Kahn, m. kocábka, bárka, loďka, cymba; 2) křjſt, ſ. Kahm. Kahnig, adj. ſ. Kahmig.

Kahr, m. koryto, der Fiſchkahr, haltýř.

Kahr, f f. odůrka; die Kahre, auwrať, ſauwrať.

Kai, m. zábřežj; zábřeh, zábřežek.

Kaiſer, m. cýſař, cæſar, imperator; der Ruſſiſche, čár, (beſſer car); die —inn, cýſařowna; die Ruſſiſche, čárowna, (cárowna); regieren, als Kaiſer, cýſařowati; imperare; über des Kaiſers Bart ſtreiten, o pſý kot ſe tahati, o komárowé ſádlo, o žabj wlaſy ſe hádati.

Kaiſer-, cýſařſký, cæſareus; die Kaiſerkrone, cýſařſká koruna.

Kaiſerböhme, Kaiſergroſchen, m. čeſkey, (ġroš), ſ. Böhme.

b Kaiſerlich, adj. cýſařſký, cæſareus; ein kaiſerlicher Prinz, cýſařowic; eine Prinzeſſe, cýſařowice.

Kaiſerlich-königlich, adj. cýſařſký králowſký.

Kaiſerthum, n. die Würde, cýſařſtwj, imperium. 2) das Reich, cýſařſtwo.

Kaiſerwurz, f. wſſedobr, ſ. Meiſterwurz.

Kajüte, f. budka, kotec na ſſjffu.

Kalb, n. tele, týle, vitulus; dim. das Kälbchen, Kälblein, telátko; ein Ochſenkalb, telec, beyček; ein Kuhkalb, galůwka, sl. telička. fig. die Kuh mit dem Kalbe bekommen, pogmauti ženu s přjchowkem; ein Kalb machen, s kantorem ſe práti, bljti ſe.

Kalb-, Kälber-, vitulinus; das Kalbfleiſch, telecý maſo, sl. telacyna. Kälbergekröſe, telecý okružj.

Kalbe, f. galowice, juvenca; dim. galowička.

Kalbehaut, f. galowičina.

Kalben, v. n. teliti ſe, oteliti ſe, parere vitulum; aufhören zu kalben, wyteliti ſe.

Kälberhaft, adj. klackowitý, gako tele.

Kälberhirt, m. telák.

Kälbermagd, f. telačka.

Kälbermagen, m. das Kalbslab, ſyřiſſtě, sl. klaġ.

Kälbern, adj. telecý, vitulinus.

Kälbern, v. n. teliti ſe. 2) klackowati ſe, ſtřečkowati.

Kälberſtall, m. teletnjk, kotec na telata.

Kalbfell, n. Kalbleder, n. teletina, dim. teletinka; von einem größern Kalbe, ein Bütling, oſtarek.

Kalbinn, f. die das erſtemal kalbet , prwnička, prwotelka, sl. prwoſka, primipara.

Kalbs-, telecý, der Kalbsbraten, telecý pečeně; der Kalbsſchlägel, telecý keyta.

Kalbsnaſe, f. hledjk, vmrlčj hlawička, Antirrhinon Orontium, Lin.

Kaldaunen, pl. kaltaun; droby, pl. drobečky, pl.

Kalende, f. (koleda), daň obilná.

Kalender, m. kalendář; ein kleiner, minucý, calendarium; Kalender machen, kalendáře ſobě dělati, heyblata mjti .

Kaleſche, f. kočár, kočárek, ol. koleſa, pl.

Kalfatern, v. a. (zakonopiti loď Ruſſ.) zacpati, vcpati konopj, kaudelj.

Kalinkenbeere, f. kalina, sl. kalinka, ſ. Bachhohlunder.

Kalk, m. wápno, calx; der Kalk fällt ab, wápno (malta) ſe prýſká.

Kalk-, wápenný, calcarius; die Kalkerde, wápenná země; der Kalkſtein, wápenný kámen. 2) na wápno, der Kalkkübel, dčber na wápno.

Kalkartig, adj. wápenatý, wápenitý.

Kalkbrenner, m. wápenjk, calcarius.

Kalkbruch, m. wápenný lom.

Kalken, v. a. wápeniti.

Kalkhütte, f. wápenice, calcaria.

Kalkicht, adj. wápenatý, wápenitý.

Kalkig, adj. wápenný, calcarius. 2) powápeněný; ſich kalkig machen, powápeniti ſe, zawápeniti ſe.

Kalkkrücke, f. Kalkhaken, m. karbowačka.

Kalklöſcher, m. karbýř.

Kalkofen, m. wápenná pec, wápenice.

Kalkwaſſer, n. wápenka, wápená woda.

Kalm, m. tiſſina na moři.

Kalmäuſer, m. potměſſil, potmělus. 2) ſkrbljk, ſtuchljk, haužwička, tenax.

Kalmäuſerey, f. potměſſiloſt, potměluſtwj. 2) ſkrblictwj, ſtuchlictwj.

Kalmäuſeriſch, adj. potměſſilý. 2) ſkrbný, haužewný.

Kalmäuſern, v. n. potměſſiti? 2) ſkrbliti, ſkaupiti.

Kalmen, v. n. tichým býti; tjſſe ležeti.

Kalmus, m. pruſtworec, pruſſkworec, (puſſkworec), sl. prſtworec, Acorus calamus, Lin.

Kalt, adj. kälter, kälteſte, ſtudený, frigidus; abs. ſtudeno, chladno, zyma, zymawo; es wird kalt, dělá ſe zyma; mir iſt kalt, ge mi zyma; fig. kalte Liebe, vſtydlá, ſtudená láſka; das kalte Fieber, ſtudená, mrazywá zymnice, pſotnice, ſtudenka. 2) adv. ſtudeně, frigide; za ſtudena, za chladna.

b Kaltblütig, adj. ſtudenokrewný, ſtudené krwe; phlegmaticus.

Kaltblütigkeit, f. ſtudenokrewnoſt, ſtudená krew, ſtudenoſt.

Kälte, f. zyma, ſtudeno, frigus; vor Kälte vergehen wollen, zymau mřjti. 2) des Waſſers, ſtudenoſt.

Kälten, v. a. ſtuditi, chladiti, frigefactare.

Kältlich, adj. ſtudenický, zymawý, chladný.

Kaltſchlächter, m. ras, pohodný.

Kaltſchmied, m. moſaznjk.

Kaltſinn, m. ſ. Kaltſinnigkeit.

Kaltſinnig, adj. chladné myſli, wlažný, neochotný, wáhawý. adv. —ně, —wě.

Kaltſinnigkeit, f. chladnoſt myſli, wlažnoſt, neochotnoſt.

Kamel, n. welblaud, sl. ťawa, camelus; fœm. welblaudice.

Kamel-, welblaudj, camelicus; das Kamelhaar, welblaudj, welblaudowá ſrſt. 2) haras, kamrhol.

Kamelhären, adj. haraſowý; ein kamelhärenes Kleid, haraſka.

Kamelheu, n. Kamelſtroh, wonné ſýtj, Andropogon Schoenanthus, Lin.

Kameltreiber, m. welblaudnjk, welblaudář, sl. ťawar, camelarius.

Kamille, f. die römiſche, heřmánek Řjmſký, Anthemis nobilis, Lin. 2) die gemeine, rmen, heřmánek, mor. rmenek, matricaria chamomilla, Lin.

Kamillen-, rmenowý, heřmánkowý; die Kamilleblüthe, heřmánkowý kwět.

Kamin, m. komjn, dymnjk, caminus; dim. komjnek. 2) krb, ohniſſtě.

Kaminfeger, m. kominjk, (meſtkomjn, Wel.) caminarius; die —inn, kominice, kominikowá.

Kaminfegerey, f. kominictwj; — treiben, kominičiti.

Kamingeld, n. podymné.

Kamiſol, n. kamizola; dim. das Kamiſolchen, kamizolka. 2) žiwůtek.

Kamma, eine Art Bier, ſamec, camum.

Kammblatt, n. brdo, paprſlek.

Kammbret, n. bey den Kürſchnern, čeſacý prkno.

Kämmen, v. a. čeſati, čjſnauti, pectere; die Wolle, mykati, kramplowati, den Flachs, hachlowati, wochlowati.

Kämmer, m. čeſač; die —inn, čeſačka.

Kammer, f. komora, (komňata f.) , camera; dim. das Kämmerchen, Kämmerlein, komůrka.

Kammer-, komornj; der Kammerwagen, komornj wůz; das Kammergericht, komornj ſaud,; ſaud; das Kammergut, komornj ſtatek; der Kammerherr, komornj pán.

Kammerbecken, n. der Kammertopf, nočnj hrnec.

Kammerdiener, m. komornjk, cubicularius; die —inn, komornice, komornjkowá.

Kämmerer, m. der oberſte Kämmerer in Böhmen, neywyšſſj komornjk, camerarius ſupremus.

Kämmererey, f. komořſtwj, komořſký auřad.

Kammerjungfer, f. komorná (panna).

Kammerleute, pl. Kammerbediente, komornjcy, komornictwo.

Kämmerling, m. bey der Landtafel, komornjk; der älteſte, der Oberkämmerling, ſtaroſta.

Kammermädchen, n. panſká (ſlužka).

Kammfett, n. hřjwnj ſádlo.

Kammfutter, n. hřebenjk.

Kammhaar, n. hřjwa.

Kämmlinge, pl. očeſky.

Kammlitze, f. harlafy, nicenj, sl. nitěnice.

b Kammmacher, m. hřebenář, pectinarius; die —inn, hřebenářka. 2) brdář.

Kammmacher-, hřebenářſký; — Geſell, hřebenářſký towaryš. — Handwerk, hřebenářſtwj.

Kammrad, n. palečnj kolo.

Kammſetzer, m. krampljř.

Kämpe, m. der Eber, kanec.

Kampel, m. hřeben, beſſer Kamm.

Kampeln, 1. v. a. čeſati. 2) fig. drbati, čeſati. 2. v. n. waditi ſe, haſſteřiti ſe.

Kampf, m. pl. Kämpfe, bog, bitwa, půtka, zápas, certamen, pugna.

Kämpfen, v. a. bogowati, potykati ſe, bjti ſe, certare, dimicare. 2) fig. mit dem Tode, s ſmrtj zápaſyti.

Kampfer, m. kafr, ſ. Campfer.

Kämpfer, m. zápaſnjk, bitec, kotec, kolec, pugil.

Kampfplatz, m. bogiſſtě, bogowiſſtě.

Kandelbaum, m. bez modrý, ſyringa vulgaris, L.

Kanin, Kaninchen, n. Küniglein, Kunhaſe, králjk, králjček, cuniculus, Lin. Kaninchenbalg, králjčkowá kůže; Kaninchengehäge, ohrada na králjky.

Kanker, m. pawauk, pauk. 2) An Blumen, rak.

Kanne, f. konwice, cantharus; dim. das Kännchen, Kännlein, konwička; eine große, die Waſſerkanne, konew, mor. konwa, dim. konywka.

Kannengießer, m. Zinngießer, konwář.

Kannenkraut, n. přeſlička, Equiſetum arvenſe, Lin.

Kanone, f. dělo, kus, tormentum.

Kanonieren, v. a. ſtřjleti z děl, z kuſů.

Kanonierer, m. děloſtřelec?

Kante, f. hrana, krag, angulus, margo. 2) ſtrana, latus; an allen Kanten, po wſſech ſtranách. 3) fig. Kanten, pl. kragky, f. pl.

Kanten, v. a. na hranu poſtawiti.

Kanter, m. kantnýř.

Kantig, adj. hranatý; dreykantig, třjhranný, triquetrus.

Kanzelley, f. die Kanzley, kancelář, f. & m.

Kanzelley-, kancelářſký; der Kanzelleybothe, kancelářſký poſel.

Kanzelleyſchreiber, m. kancelářſký.

Kanzelliſt, m. kanceliſta.

Kanzelrede, f. kázanj.

Kanzler, m. kancljř, cancellarius.

Kanzlerwürde, kancljřſtwj.

Kapaun, m. Kapphahn, kapaun, capo, dim. kapaunek. Kapaunenfett, kapaunowé ſádlo.

Kaper, m. ſ. Caper.

Kaper, f. kaprle.

Kappe, f. dim. das Käppchen, Käpplein, kápě, dim. kapice, kapička. 2) kukla, kuklice, cucullus; dim. kuklička. 3) Mütze, čepice; die Kinderkappe, karkule, karkulka, čepička, (čapka). 4) am Dreſchflegel, čepička, očepky, pl. ſ. Flegelkappe.

Kappen, v. a. kleſtiti; die Weiden, wrby okleſtiti; den Maſt, podtjnati ſtrom w korábu. 2) die Hähne, kapauniti, kapaunowati.

Kappenring, m. ohlawnjk.

Kappfenſter, m. wikýř.

Kappis, m. Kopfkohl, kapuſta.

Kappzaum, m. obnoſek?

Kapſel, f. dim. das Kapſelchen, kapſyčka, hranička, capſula.

Karauſche, f. karas, caraſſius, Lin. dim. karáſek.

Karbatſche, f. karabáč, ſcutica.

Karbatſchen, v. a. karabáčowati, karabáčem bjti.

Karbe, Karve, f. kmjn (laučnj), ſ. Feldkümmel.

Karde, f. ſſtětka, ſ. Kardendiſtel. 2) krample.

Karden, v. a. ſſtětkau čeſati.

Kardendiſtel, (Kartendiſtel), f. ſſtětka (zahradnj), dipsacus fullonum, L L.

Kardetſche, f. kartáč. 2) krample, pecten.

Kardetſchen, v. a. kartáčowati. 2) die Wolle, kramplowati.

Kardetſchenmachen Kardetſchenmacher, m. krampljř.

Karechel, f. hawran.

b Karg, adj. ſkrbný, ſkaupý, nevžilý, haužewný, tenax; ein karger Menſch, ſkupec, ſkrbljk, hryzykůrka, nevžilec, haužwička. fœm. ſkupkyně.

Kargen, v. n. ſkrbiti, ſkaupiti, (ſſkudliti ſe, ſſkwjřiti ſe).

Karger, m. ſkupec, fœm. ſkupkyně.

Kargheit, f. ſkrbnoſt, ſkaupoſt, nevžiloſt, haužewnoſt, tenacitas.

Kärglich, adv. ſkaupě, ſkrowně.

Karnieß, n. řjmſa, krancle, coronis; dim. das Karnießchen, krancličky.

Karnießhobel, m. karnjſek.

Karniffeln, v. a. drbati, gebati.

Karpfen, m. kapr, cyprinus carpio, Lin. dim. kapřjk , kapřjček. Die Karpfenbrut, potěr kaprowý; der Karpfenhälter, haltýř na kapry.

Karre, f. Radebär, kolečko, ol. ſamokol, (ſamokůlko, kolmaha).

Karren, v. a. na kolečku wozyti.

Karren, m. mit einem Rade, kolečko (ſamokůlko), ol. ſamokol. 2) Schubkarren, trakař. 3) mit 2 Rädern, kára, káry, pl.

Karrenſchieber, m. trakařnjk, kolečnjk.

Kärrner, m. kárnjk.

Karrote, f. rothe Rübe, cwika, beta vulgaris, L.

Karſt, m. dim. Kärſtchen, Kärſtlein, krace.

Karſten, v. a. kopati, ſſintowati, paſtinare. Das Karſten, ſſintowka, paſtinatio.

Kartätſche, f. kartáč; die Kartätchenkugel, kartáčowá kulka.

Karte, f. karty, pl.; das Kartenblatt, karta, kart, folium; Karten ſpielen, w karty hráti. 2) die Landkarte, mapa, mappa. Das Kartenblatt, liſt karetnj; das Kartengeld, karetné.

Karten, v. a. kartiti, zkartiti; kutiti.

Kartenmacher, Kartenmahler, kartář, karetnjk, maljř liſtů .

Kartenſpiel, n. hra w karty.

Kartenſpieler, m. kartář, karetnjk, hráč w karty.

Karthaune, f. kartaun.

Kaſcheln, v. n. ſklauzati ſe. Die Kaſchel, klauzačka.

Käſe, m. ſeyr, ol. ſýr, caſeus; dim. ſeyrek; der Schafkäſe, brynza. 2) Quarkkäſe, twaroh. 3) das Käschen, Käſelein, ſyreček.

Käſe-, ſyrnj; der Käſeladen, ſyrnj krám. 2) ſyrný, caſearius; der Käſekloß, ſyrný knedljk. 3) Der Käſelaib, ſyrec, palice, bochnjk ſeyra, mor. wýloh ſeyra.

Käſeform, f. twořjdko, twořidlo.

Käſehändler, m. ſeyrář.

Käſehorde, f. ljſa k ſeyru, ſyrnjk.

Käſekammer, ſyrnice, caſeale.

Käſekorb, m. ſyrnjk.

Käſekuchen, m. twarožnjk, sl. ſyrownjk, ſyrnjk.

Käſelab, m. ſyriſſtě ſyřiſſtě, coagulum, ſ. Lab.

Käſenapf, m. twořidlo; der ſie macht, twořidlnjk.

Käſen, 1. v. n. & rec. ſich käſen, ſyřiti ſe, ſrážeti ſe, coagulari. 2. v. a. ſyřiti, coagulare.

Käſeſtecher, m. Käſehändler, ſeyrář.

Käſewaſſer, n. ſyrowátka, mor. kapalka.

Käſicht, adj. ſeyrowitý.

Käſig, adj. ſyrný.

Kaſtanie, f. Käſte, kaſſtan, caſtanea.

Kaſtanienbaum, m. kaſſtan, kaſſtanowý ſtrom, Fagus caſtanea, Lin. der wilde, diwoký kaſſtan, Aesculus, L. Kaſtanienbraun, adj. Käſtenbraun, kaſſtanowé barwy.

Kaſten, m. truhla; der Kaſten Noe, koráb, archa Noe. 2) kaſtljk; dim. das Käſtchen, Käſtlein, kaſtljček. 3) Im Bergbau, kocábka. 4) Der Maiſekaſten, ſſkřinka, poklopec, padák. 5) obilnice, ſſpeychar.

Kaſtenamt, n. obročenſtwj, obročenſký auřad.

Kaſtenblech, n. krytj.

Kaſtenſchreiber, m. obročenſký pjſař.

Kaſteyen, v. a. trápiti, trýzniti, mrſkati, bičowati, treſtati, caſtigare.

Kaſtner, m. obročnj, frumentarius; die —inn, obročňowá, obročnice.

Katechiſation, f. katechyzowánj, katechyzacý, catechisatio.

b Katechiſiren, v. a. katechyzowati, katechyzýrowati, catechiſare.

Katechismus, katechyzmus, catechismus.

Kater, m. kocaur, macek, catus.

Kathe, f. das Kath, katrč, casa, ſ. das Koth.

Katheder, m. & f. kadedra, katedra.

Kathedralkirche, f. hlawnj koſtel.

Katholik, m. katoljk, catholicus; die —inn, katolička.

Katholiſch, adj. katolický; catholicus. adv. katolicky.

Kattun, m. kartaun, Kattun-, von Kattun, kartaunowý.

Katzbalgen ſich, v. rec. kočkowati ſe, haſſtěřiti ſe, vitilitigare.

Katzbalkerey, f. kočkowánj, haſſtěřenj.

Katze, f. kočka. sl. mačka, felis; eine graue Katze, maurek, maurowá, (maurowatá) kočka; junge Katzen werfen, kotiti ſe, okotiti ſe; eine junge Katze, kotě, koťátko; dim. das Kätzchen, Kätzlein, kočička. 2) Die Hüttenkatze, percoch, duſſnoſt, hutnj nemoc. 3) Ein Spiel, kot, mjč. 4) Die Sturmkatze, beran, kočky. 5) Die Geldkatze, opaſek. 6) Die Kätzchen an Bäumen, koťata, kočičky, koťátka, gehnědy, mor. baruſſky, an den Haſelnüſſen, řaſa, amentum, Lin.

Katzen-, kočičj, felinus; das Katzenauge, kočičj oko; der Katzenbalg, kočičj kůže.

Katzenäugig, adj. bělooký, cæſius.

Katzenfreund, m. kočkář.

Katzengeruch, m. kočičina.

Katzengeſchrey, n. mňaukánj, kňaukánj, mor. ňamk, ňamkot.

Katzengeſicht, n. konopice, galeopſis, Lin.

Katzengrau, adj. maurowý, maurowaný, maurowitý, maurowatý.

Katzenkerbel, m. polnj rutka, ſ. Erdrauch.

Katzenklee, m. zagečj noha, komonice, ſ. Haſenklee.

Katzenkoth, m. kočičinec.

Katzenmünze, f. kocurnjk, Nepeta cataria. Lin.

Katzenpfötchen, Katzenpfötlein, n. žežhulka, kočičky, pl. kocaurky, pl.

Katzenſilber, n. kočičj ſtřjbro.

Katzentraube, f. tučný mužjk neymenſſj, ſedum acre, Lin.

Katzenwurzel, f. kozljk, Valeriana, Lin.

Katzenzagel, m. bliwačka, ſ. Katzenſchwanz.

Kauchen, v. n. kauern, hocken, na bobečku ſeděti.

Kaudelweide, f. ſ. Schlingbaum.

Kauder, m. kaudel, ſtupa.

Kaudern, v. n. ſſantročiti, kupčiti.

Kauderwälſch, adj. zmochlaný, haťmať; kauderwälſch reden, hakmak haťmať mluwiti.

Kaue, f. klec; poſada, cavea. 2) kotec. 3) bauda.

Kauen, Käuen, v. a. žweykati, žwáti, žjti, překuſowati; sl. žuwati, žwáchati, mor. žuchlati, maſticare; vom Viehe, žwancowati, žweykati; lange, hin und her käuen, žmauliti. Das Kauen, žweykánj.

Käuer, Käubraſſen, m. přežiwač (ryba), scarrus.

Kauern, v. n. na bobečku ſeděti, mor. čapěti, čapnauti, na čapce ſeděti.

Kauf, m. pl. Käufe, kaupě, mor. kup, emtio; einen guten Kauf thun, dobře kaupiti; etwas zu Kauf haben, prodáwati, na prodey mjti; einem in den Kauf fallen, překupowati, překaupiti. 2) trh, mercatura, (venditio & emtio); den Kauf ſchließen, trh zawřjti; auf den Kauf geben, zawdati; der Kauf gehet zurück, trh ſe rozcházý. 3) fig. Etwas gutes Kaufes geben, lacyno dáti, prodáwati.

Kauf-, kupecký; der Kaufladen, kupecký krám; das Kaufhaus, kupecký dům. 2) trhowý; das Kaufbrod, trhowý chléb; der Kaufpreis, trhowá cena.

Kaufbrief, m. trhowý liſt, trhownj ſmlauwa, zápis.

Kaufen, v. a. kaupiti, kupowati, emere.

Käufer, m. kupec, kupowač, mor. kupitel, emtor. Die —inn, kupowočka kupowačka, emtrix.

Kauffahrdey, f. kupectwj na moři. Das b Kauffahrdeyſchiff, der Kauffahrer, kupecká lodj.

Kaufleute, pl. kupcy.

Käuflich, adv. trhem; käuflich an ſich bringen, trhem kaupiti.

Kaufmann, m. kupec, mercator; die Kaufmänninn, kupcowá, mercatrix.

Kaufmänniſch, adj. kupecký; adv. po kupecku.

Kaufmanns-, kupecký; das Kaufmannsgut, die Kaufmannswaare, kupecké zbožj, sl. towár, mor. orkáf.

Kaufmannſchaft, f. kupectwo, kupcy, mercatores. 2) kupectwj, mercatura; Kaufmannſchaft treiben, kupčiti, mercari.

Kaufmannsdiener, m. kupecký mládenec.

Kaufplatz, m. trh, tržiſſtě, emporium.

Kaufſchilling, m. trhowá cena. 2) Das Angeld, záwdawek, arrha.

Kaufſchlag, m. trhowá ſmlauwa.

Kaulbars, m. geždjk, perca fluviatilis, L.

Kaulhaupt, n. Breitſchädel, m. Rotzkolben, pulec, gobio. 2) ſ. Kaulbars.

Kaum, adv. ſotwa, gedwa, ledwa, ol. ſotně, vix.

Kaute, f. Knocke, eine Reiſte Flachſes, ſeymě, zegmě lnu; sl. kyta, kytka; dim. das Käutlein, Käutel, zeymička, ſeymička, zemnička, zemlička. 2) doljk; dim. doljček; Käutlein, in den Wangen, důlek.

Kautz, m. kulich, kalaus, ſtrix paſſerina, L. dim. das Käutzchen, Käutzlein, kuljſſek. 2) fig. ein reicher Kautz, boháč, peněžák; ein wunderlicher Kautz, diwný ſwatý, bublák; ein närriſcher Kautz, ſſaſſek.

Kebsehe, f. kuběnſtwj, kuběnářſtwj, ſauložnictwj, concubinatus.

Kebskind, n. panchart, djtě z kuběny.

Kebsmann, m. kuběnář, ſauložnjk, concubinus.

Kebsweib, n. Kebsfrau, kuběna, ženima, (ženina), ſauložnice, concubina.

Keck, adj. ſmělý; wſſetečný; opowážliwý; drzý, audax; ein kecker Menſch, wſſetýčka, adv. ſměle.

Keckheit, f. ſměloſt, wſſetečnoſt, opowážliwoſt, drzoſt, audacia.

Kegel, m. kuželka, mor. kužjlek; Kegel ſchieben, w kuželky hráti; dim. kuželička. 2) kužel, homole, conus.

Kegelbahn, f. hampeys, (walaur).

Kögelförmig Kegelförmig, adj. kuželatý, kuželkowatý, homolatý.

Kegeln, v. n. w kuželky hráti, kuželkowati?

Kegelſpiel, n. hra w kuželky.

Kegelſpieler, m. kuželkář.

Kehlader, f. hrdlina, hrdelnj žjla, vena jugularis.

Kehldeckel, m. das Zäpflein, čjpek, epiglottis.

Kehle, f. chřtán, křtán, mor. chrtáň, hrtáň, arteria aſpera; dim. das Kehlchen, chřtánek. 2) hrdlo, gjcen, gula. Eine heiſere Kehle bekommen, ochraptěti, irrauceſcere. 3) am Dache, weyžlabek, koljbka, aužlabj, zátočka.

Kehleiſen, n. žlábkowité železo.

Kehlen, v. a. weyžlabek dělati.

Kehlhobel, m. liſſtownjk, mřižewnjk.

Kehlholz, n. ſwjd, ſwjda, ſ. Hartriegel.

Kehlkopf, m. ohryzek.

Kehlleiſte, f. žlábek, žlábkowitá liſſta.

Kehlriemen, m. podhrdlek, podhubek.

Kehlrinne, f. weyžlabek, koljbka.

Kehlſtoß, m. liſſtownjk, mřižewnjk.

Kehlſucht, f. die Bräune, prým, angina; mor. zakljčenj krku, sl. hrdlobol. 2) bey den Pferden, hřjběcý, sl. kach.

Kehlzeughobel, žlábkowec.

Kehlziegel, m. křidlice, žlabowice.

Kehraus, n. konec, poſlednj tanec, wýmet?

Kehrbeſen, m. chwoſſtiſſtě, koſſtiſſtě, koſſtě; pometlo, mor. & sl. metla, ſcopæ.

Kehrbürſte, f. kartáč, ſſtětka.

Kehreiſen, n. in der Glocke, kruh.

Kehre, f. auwrať, ſauwrať.

Kehren, v. a. mit der Bürſte, wyčeſati, wypráſſiti. 2) mit dem Beſen, méſti, wymeſti, verrere; die Spinneweben von der Wand, pawučiny ſe ſtěny ſmetati; ſmeyčiti. 3) den Ofen, wymetati. 4) obraceti, obrátiti; die Augen gen Himmel, b očj k nebi pozdwjhnauti; zurück kehren, nawrátiti ſe; das Unterſte zu Oberſt, wſſechno přewrátiti. 5) fig. dbáti, ohljžeti ſe; er kehret ſich an Niemanden, na žádného nic nedbá, žádného ſy newſſjmá. Die Kehrung, metenj, obracenj.

Kehrer, m. wymetač; die —inn, wymetačka.

Kehricht, n. ſmeti, pl., ſmetj, wýmětky.

Kehrichthaufen, m. ſmetiſſtě, ſmetniſſtě, sl. ſmetniſko, ſmetliſko, ſterquilinium.

Kehrmaß, n. ſſmuge.

Kehrruder, n. opačina, ſ. Steuerruder.

Kehrwiſch, m. ſmeták, mor. ſměták, beym Ofen, pometlo.

Keichen, v. n. deychati, duſſněti, ſupati, ſupěti, těžce oddychati, mor. dyſſeti, zypati, sl. zadychčeti ſe, anhelare. Das Keichen, deychánj; deychawičnoſt, duſſnota, anhelitus.

Keichhuſten, m. záduch, duſſliwý káſſel.

Keifen, v. n. imp. ich kiff, part. gekiffen, bublati, hubowati, waditi ſe.

Keil, m. kljn, cuneus. dim. ein Keilchen, kljnek; auf einen harten Aſt gehört ein harter Keil, na twrdoſſigného dubowec. 2) Ein Keil Brod, kljn, kus, kragjček chléba; ein Keil Butter, homole, hauſka máſla. 3) des Binders, pachole.

Keilberg, m. im Bergbaue, kamp.

Keilen, v. a. kljniti, zakljniti; klinowati, kljnem rozrazyti; kálati; tlaucy.

Keiler, m. Hauer, kanec, aper mas.

Keilförmig, adj. klinowatý.

Keilhaue, f. ſſpičák.

Keilhaupt, m. Kaulhaupt, pulec.

Keim, m. dim. das Keimchen, Keimlein, an Gewächſen, klička, mor. kel, sl. kljček, corculum, cyma. 2) fig. zárodek, germen; wznik, počátek, initium.

Keimen, v. n. kljčiti ſe, (mor. & sl. kljti), germinare. 2) pučiti ſe, wzniknauti.

Keinerley, adj. žádný, nižádný; auf keinerley Art, žádným způſobem, nikoliw.

Keinesweges, adv. nikoli, nikoliwěk, žádnau měrau, nižádným způſobem.

Keinmal, adv. ani gednau, nikdý, nikdá, nunqnam nunquam, ſ. Niemals.

Kelch, m. kalich, čjſſe, calx calix; dim. das Kelchlein, kaljſſek.

Kelchglas, n. kaljſſek, čjſſe.

Kelchner, m. kaliſſnjk, calixtinus.

Kelle, f. lžjce; Küchenkelle, wařečka, Mauerkelle, ometačka, obmjtačka, zednická lžjce, mor. wařecha; die Schöpfkelle beym Seifenſieder, zbjračka.

Keller, m. ſklep, loch, piwnice, cella, cellare; dim. das Kellerchen, Kellerlein, ſkljpek, lůſſek.

Keller-, ſklepowý; Kellerfenſter, ſklepowé okno; Kellerſchlüſſel, kljč od ſklepa.

Keller, m. ſklepnjk, ſ. Kellner.

Kellereſel, f. die Kellerlaus, der Kellerwurm, beruſſka, ſtonůžka, ſwinka, ſ. Aſſel.

Kellerey, f. welký ſklep; ſklepnictwj. 2) ſklepnicy.

Kellerhals, n. ſſjge, sl. ġardlo, ġador. 2) wlčj lyko wětſſj, Daphnæ Mezereum. L.

Kellerknecht, m. ſklepař.

Kellerloch, n. průduch, sl. prjeduch.

Kellermeiſter, ſklepnjk, ſklepnj miſtr.

Kellner, m. ſklepnjk; die —inn, ſklepnice.

Kelter, f. čeřen; liſyce, winný pres, sl. preš, torcular.

Kelterbaum, m. preſnj dub, kláda, liſnice.

Kelterer, m. Keltertreter, ſſlapač, preſownjk, torcularius.

Kelterhaus, n. lis , sl. preſowna, torcularium.

Kelterkaſten, m. die Trotte, čeřen, sl. okřjn, lacus torcularius.

Keltern, v. a. ſſlapati, tlačiti wjno, preſowati.

Kelterſtange, f. lautka.

b Kelterwein, m. Treſterwein, wjno z oſeče , sl. preſſowanec.

Kemnate, f. kamenné ſtawenj; komňata.

Kennbar, adj. znatedlný? ſnadný k poznánj.

Kennen, v. a. imp. kannte, part. gekannt, znáti, poznati, agnoſcere, noſcere; ich kenne ihn, znám ho; ich kannte ihn an ſeiner Stimme, poznal gſem ho po geho hlaſu. 2) wěděti; in Afrika kennet man weder Kälte noch Schnee, w Afryce newědj nic ani o zymě ani o ſněhu; er kennet keine Gefahr, newj o žádném nebezpečenſtwj. 3) Wir haben einander erſt neulich kennen gelernt, teprw onehdy ſme ſe ſeznámili. 4) znáti ſe na něco, w něčem rozuměti, intelligere; er kennet Gemälde, zná ſe na obrazy.

Kenner, m. znáč, zběhlý w něčem, znatel; die —inn, znatelkyně.

Kenntlich, adj. co ſe znáti dá, poznatedlný? patrný, mor. značný; adv. —ně.

Kenntlichkeit, f. poznatedlnoſt? opatrnoſt.

Kenntniß, f. wědomoſt, powědomoſt, známoſt, notitia, ſcientia. 2) vměnj, vměloſt, ſcientia.

Kennung, f. in den Zähnen der Pferde, der Kern, gádro.

Kennzeichen, n. znamenj, ſignum; beym Färber, známka.

Kenſter, m. mélj, ſ. Miſtel.

Kerbe, f. dim. das Kerbchen, Kerblein, nářez, zářez, wraubenj, wraubek, ſtria.

Kerbel, m. das Kerbelkraut, kerbljk, třebule, ſcandix cerefolium, Lin. Die Kerbelſuppe, třebulowá poljwka.

Kerben, v. a. wraubiti, wraubkowati, ſtriare .

Kerbholz, n. Kerbſtock, m. wrub, rabuſſe, sl. rowáš, talea.

Kerbzettel, m. řezaná cedule.

Kerker, m. žalář, wězenj, ſſatlawa, sl. temnice, carcer.

Kerkermeiſter, m. žalářnjk, žalářnj, ſſatlawnj hoſpodář.

Kermes, m. & n. čerwec, coccinum.

Kermes-, čerwcowý; Kermesbaum, čerwec, čerwcowý ſtrom, quercus coccifera, L.

Kern, m. in den Pflaumen, pecka, mor. & sl. koſtka, drupa; dim. das Kernchen, Kernlein, pecyčka. 2) Der Nüſſe, gádro, nucleus, granum; dim. gadýrko. 3) Der Bäume, ſtržen, dřeň, medulla. 4) Des Flachſes, wlákno, gádro, mor. zblo. 5) Des Getreides, des Schießpulvers, zrno, granum; dim. zrnko, zrnýčko. 6) Im Erze, vzel. 7) Die Bohne, an den Pferdezähnen, gádro. 8) der Milchrahm, ſmetana. 9) fig. der Kern der Armee, wýbor, gádro wogſka.

Kernbeiſſer, m. dleſk, (dlaſk), ſ. Kirſchfink.

Kernel, n. ſ. Kriechänte.

Kernen, v. a. zrna z něčeho dělati; ſich kernen, zrnowatěti; die Butter kernet ſich, máſlo krupičkowatj. 2) wylaupati, ſ. Auskernen.

Kerngehäuſe, n. der Griebs, ohryzek.

Kerngut, adj. welmi dobrý, předobrý, dobrotiſko.

Kernhaft, adj. gadrný, gadrnatý. adv. —ně.

Kernig, adj. zrnatý, gadrnatý, granoſus, nucleoſus. adv. —tě.

Kernmehl, n. weyražka, weyražek; von Kernmehl, wýražkowý.

Kernmilch, f. die Buttermilch, podmáſlj.

Kernobſt, m. owoce s gádry, gadernj. 2) der Baum, gadernjk.

Kernſcheit, n. proſſtěpina, kmenowé poleno.

Kernſchule, f. gadrowiſſtě? gadernice.

Kerze, f. ſwjce, candela; dim. das Kerzchen, Kerzlein, ſwjčka, ſwjčička; eine Kerze von Inſchlitt, logowá ſwjčka, logowice, von Wachs, woſkowá ſwjce, woſkowice, cereus.

Kerzelweib, n. ſwjčkowá bába.

b Kerzengieſſer, m. ſwicnjk; die Kerzengieſſerinn, ſwjcnice.

Kerzenträger, m. ſwjčkonoš? ceroferarius.

Keſſel, m. kotel; ahenum, lebes; dim. das Keſſelchen, Keſſellein, kotljk, kotljček; 2) eine Vertiefung, kotlina, crater.

Keſſeler, Keßler, m. kotlář, faber ærarius.

Keſſelflicker, m. pánwičkář.

Keſſelgrube, f. kotlina, præfurnium.

Keſſelherd, m. kotliſſtě.

Keſſelloch, n. lowiſſtě.

Keſſelpauke, f. wlaſký buben.

Keſſelſchmied, m. kotlář.

Keſſer, m. keſer; ohnautka; an einer langen Stange, přjwlač.

Keſte, f. bradawice.

Kette, f. řetěz, mor. řetaz, catena; dim. das Kettchen, Kettlein, řetjzek; 2) der Zettel beym Weber, oſnowa, ſtamen. 3) eine Kette von Bergen, půhořj. 4) die Anlegkette, petlice. 5) fig. hauf; eine Kette (Kitte) Feldhühner, hegno korotwj.

Kettel, f. petlice; řetjzek.

Ketteln, v. a. řetjzkem ſwázati.

Ketten, v. a. řetězem ſwázati. 2) fig. přikowati.

Kettenbaum, m. wratidlo zadnj.

Kettenfeyer, f. (Petri), den ſw. Petra w okowách.

Kettenhund, m. wěžnjk.

Kettennaht, f. řetjzek.

Kettenring, m. článek w řetězu, sl. ohniwo.

Kettenſchmied, m. řetěznjk.

Ketzer, m. kacýř, hæreticus; die —inn, kacýřka.

Ketzerey, f. kacýřſtwj, hæreſis.

Ketzeriſch, adj. kacýřſký, hæreticus; adv. kacýřſky, po kacýřſku.

Ketzermacher, m. kacyřowatel?

Keule, f. palice, mor. kyg, sl. bozoġáň, clava. dim. palička; jeder Schäfer lobt ſeine Keule, každá liſſka ſwůg ocas chwálj. 2) fig. keyta, (kyta, kýta,) sl. ſſoldra.

Keuler, m. ſ. Keiler.

Keulſchwamm, m. der Geißbart, liſſka, clavaria, L.

Keuſch, adj. čiſtý, zdrželiwý, caſtus. adv. čiſtě, zdrželiwě.

Keuſchbaum, m. drmek, agnus caſtus, vitex, L.

Keuſchheit, f. čiſtota, zdrželiwoſt, caſtitas.

Keutel, m. bey den Fiſchern, gádro.

Kibitz, m. čeyka, knjhowka, mjkačka, ſtará děwka, tringa vanellus, L. gavia vulgaris, Kl.

Kicher, f. Kichererbſe, f. cyzrna, cicer, Lin. dim. cyzrnka.

Kichern, v. n. chechtati ſe, cachinnari.

Kiefe, f. ſáně, čeliſt, maxilla. 2) An den Fiſchen, pleytwa, plautew, branchia. 3) An den Erbſen, luſk, siliqua.

Kiefer, m. ſáně, čeliſt, maxilla.

Kiefer, f. borowice, ſoſna, chwog, pinus silveſtris, Lin.

Kiefer-, borowý, ſoſnowý, pineus.

Kiefern, adj. borowý, ſoſnowý.

Kiefernwald, m. bor, dim. borek, borowý les, sl. bůry.

Kiel, m. bey den Gärtnern, cybulka. 2) Ein Federkiel, pjſk (od péra), brk, mor. kos, sl. brko, penna; von geſchliſſenen Federn, paperka, coll. pápeřj, oſtenka. 3) Im Schiffe, ſpodnj hlawnj břewno v lodj, kýl.

Kielbett, n. paperkowá peřina.

Kielen, 1. v. n. opeřiti ſe, peřiti ſe, brky pauſſtěti. 2. v. a. opeřiti, brkem opatřiti.

Kielkropf, m. wole, ſtruma. 2) podwrženec.

Kieme, f. Fiſchohr, plautew, pleytwa, branchia.

Kiemenhaut, f. pleytwowá kožka.

Kien, m. lauč, ſmolina, ſmolnice, tæda.

Kien-, laučowý; das Kienholz, laučowé dřjwj, ſmolina, laučowina. 2) borowý; das Kienöl, borowý oleg.

Kienapfel, m. krutka; Fichtenapfel, ſſiſſka.

Kienbaum, m. die Kienföhre, ſoſna, borowice.

Kienbäumen, adj. ſoſnowý.

Kiener, m. vhljř.

Kienfackel, f. dračka, borowá pochodně.

Kienpoſt, m. rogownjk, ledum paluſtre, Lin.

Kienruß, m. Kienrauch, kopet (kopt).

Kiepe, f. nůſſe.

Kies, m. ſſtěrk, ſſtěrek (sl. ſſtrk), ſſkřemenjčbko, glarea. 2) Im Bergbaue, kyz; die Kiesader, kyzowá žjla.

Kieſel, m. Kieſelſtein, m. ſſkřemen, oblátek, oblázek, oblázkowý kámen, mor. ſkřemenice, sl. kremen, silex; collect. ſſkřemenj; im Bergbaue, kaukowj. dim. ſſkřemjnek. Das Kieſelmehl, oblátkowá mauka.

Kieſen, v. a. obſ. woliti, wybrati, ſ. Erkieſen.

Kieſig, adj. ſſkřemenitý, ſſtěrkowitý.

Kiesſand, m. ſſtěrk, ſſkřemenjčko, ſſkřemel, ſſkřemelka, glarea.

Kietze, f. kočka. 2) loktuſſe, mor. krbjk.

Kiff, m. třjſlo, ſ. Gärberlohe.

Kimme, f. der Einſchnitt, zářez; der ſcharfe Rand, der Froſch, autory, pl.

Kimmen, v. a. wtjrati, podřezáwati.

Kind, n. djtě, děcko, robě, infans, prolis, pl. děti, djtky; dim. das Kindchen, Kindlein, děťátko, robátko; die unſchuldigen Kindlein, nemluwňátka, mlaďátka, newiňátka; ein unmündiges, mládě, nemluwně, infans; ungetauftes, nekřtěňátko; aus dem Mutterleibe herausgeſchnittenes, boček, cæſar; unreifes, nedochůdce nedochůdče; ungebohrnes, nedorůdče; nachgebohrnes, pohrobek, ſyrůbě, poſthumus; letztgebohrnes, poſſkrabek; ein entwöhntes, oſtawče; ein loſes, ein Fratz, holopljſſtě, mrně, mrňauſe, ſſkwrně; liebes Kind! holečku! um das Kind kommen, potratiti; zum Kinde werden, dětiněti, zdětiněti; von Kind auf, od dětinſtwj, od maličkoſti.

Kindbett, n. omlazenj, kaut, ſſeſtineděle, pl. ol. & mor. poloh, sl. poſtel, puerperium; ins Kindsbett kommen, ſlehnauti, do kauta (sl. do poſtele) přigjti, na omladcých býti.

Kindbetterinn, f. omladnice, kautnice, ſſeſtinedělka, sl. poſtelkyně, puerpera; die zuerſt niederkommt, prwnička, prwůſtka, primipara.

Kindel-bier, n. -mahl, n. -muth, m. křtinky, křtiny, křeſtné hody.

Kindeln, v. n. omladnauti, ſlehnauti, do kauta přigjti.

Kinderblattern, pl. neſſtowice, oſeypky, pl. sl. ſypanice, drobnice, pl. variolæ.

Kinderbrod, n. clomeyſſek.

Kinderey, f. dětinſtwj; Kinderey treiben, děckowati, ineptire.

Kinderflecken, pl. die Maſern, oſutiny, oſpice, morbilli.

Kinderfrau, f. chůwa.

Kinderhaft, adj. dětinſký, ſ. Kindiſch.

Kinderhaube, f. karkule, rica; dim. karkulka.

Kinderlehre, f. cwičenj djtek.

Kinderlos, adj. bez děti dětj, ol. bezděcký, sterilis; ein kinderloſes Weib, bezdětkyně.

Kinderlosigkeit, f. bezděctwj.

Kindermagd, f. Kinderwärterinn, chůwa, chowačka; mor. pěſtauna, sl. peſtunka.

Kindermutter, f. matka mnohých djtek. 2) bába, obſtetrix.

Kindern, v. n. ſ. Kindeln. 2) děckowati, lautky prodáwati, ineptire.

Kinderpoſſen, pl. děckowánj, dětinſtwj.

Kinderſchuhe, pl. ausziehen, ablegen, metle odrůſti.

Kinderſpiel, n. děcká hra. 2) fig. hřička, hračka; tjtěrky.

Kindertag, m. mlaďátka, den mlaďátek.

Kinderwagen, m. chodáček, chodicý wozeyček.

Kindesbeine, pl. von Kindesbeinen an, od dětinſtwj, od djtěte.

Kindeskind, n. wnuk, (wňuk), nepos; wnučka , wnukyně, neptis; dim. wnauče. Kindeskindskind, prawnuk, prawnučka, pronepos.

Kindesnöthe, pl. pracowánj ku porodu, sl. bůle; in Kindesnöthen liegen, pracowati ku porodu, partu laborare.

Kindestheil, m. dětſký podjl.

Kindheit, f. dětinſtwj, infantia; von Kindheit an, od dětinſtwj.

Kindiſch, adj. dětinſký, infantilis, puerilis; ein kindiſcher Menſch, děcko; kindiſches Betragen, děckowánj; kindiſch werden, dětiněti, zdětiněti, repuerascere.

b Kindlich, adj. ſynowſký, filialis. 2) dětinſký.

Kinds-, djtěcý; die Kindsfauſt, djtěcý pěſt.

Kindſchaft, f. zwolenj za ſyna, adoptio.

Kindszimmer, n. dětinec.

Kindtaufe, f. křeſt djtěte. 2) křtiny.

Kinkhorn, n. cyňk.

Kinn, n. brada, mentum; dim. das Kinnchen, Kinnlein, bradička.

Kinnbacken, m. Kinnlade, f. čeliſt, ſáně, ſſkraně, maxilla. Kinnbacken-, čeliſtnj, maxillaris.

Kinnkette, f. der Kinnreif, podbradek.

Kietſchelbeere, f. Kitſchbeere, ſtřemſſalka, ſ. Vogelkirſche.

Kipfe, f. am Wagen, klanice. 2) Am Schiffe, kleč, klika.

Kipfenbohrer, m. klaničnjk.

Kipfholz, n. kmytlowánj.

Kipfkette, f. náklaničnjk.

Kipfſtock, m. opljn, oplen.

Kippe, f. ſwezenj; der Kaufmann ſteht auf der Kippe, kupec giž geſt na kahancy, na korábě.

Kippen, 1. v. n. ſwézti ſe, ſwážeti ſe, nakloniti ſe. 2. v. a. Mit Oſtereyern, ťukati (cykati) weyce. 2) ſwéſti, nakloniti. 3) Kippen und wippen, das Geld, obřezáwati penjze; ſſantročiti s penězy.

Kipper, Kipperer, m. ſſantročnjk.

Kipperey, f. ſſantročnictwj.

Kippergeld, n. obřezané, zlehčené penjze.

Kirchdorf, n. wes s koſtelem, (Ruſs. ſelo.)

Kirche, f. koſtel, chrám, templum; dim. das Kirchlein, koſteljk, koſteljček, chrámek, chrámeček. 2) cýrkew, ecclesia; dim. cýrkwička.

Kirchenbuße, f. weřegné pokánj.

Kirchendieb, m. ſwatokrádce, ſwatokrádežnjk, ſacrilegus.

Kirchendiener, m. koſtelnjk.

Kirchenfeſt, n. ſlawnoſt, založenj chrámu Páně, poſwjcenj.

Kirchengut, n. záduſſj, mor. poſwátné.

Kirchengemeinde, f. oſada, parochia, paroecia.

Kirchenrath, m. duchowenſká rada. 2) cýrkewnj zbor, ſněm, concilium.

Kirchenraub, m. okradenj koſtela, ſwatokrádež, ſacrilegium.

Kirchenräuberiſch, adj. ſwatokrádežnj.

Kirchenſtaat, m. papežſké země, patrimonium S. Petri.

Kirchenverſammlung, f. ſněm cýrkewnj.

Kircheule, f. ſeyc, ſeyček, ſtrix funerea, Lin.

Kirchfahrt, f. pauť.

Kirchgang, m. auwod, sl. wácka, introductio.

Kirchgängerinn, f. auwodnice, omladnice.

Kirchhof, m. hřbitow, krchow, pohřebnice, sl. cynter, coemeterium.

Kirchkind, n. oſadnjk, foem. oſadnice, paroecianus, —na.

Kirchlich, adj. záduſſnj; cýrkewnj, eccleſiaſticus.

Kirchmeſſe, f. poſwjcenj.

Kirchner, m. koſtelnjk, aedituus; die Kirchnerinn, koſtelnice, koſtelnjkowá.

Kirchſchwalbe, f. roreyk, hirundo apus, Lin.

Kirchſpiel, n. oſada, paroecia.

Kirchſprengel, m. biſkupſká oſada, biſkupſtwj, dioeceſis.

Kirchtag, m. ſwátečnj den, ſwátek.

Kirchvater, m. ſtarſſj koſtelnjk.

Kirchweihe, f. poſwěcenj, založenj chrámu Páně, dedicatio templi. 2) Die Luſtbarkeit, poſwjcenj, sl. & mor. hody, sl. hoſtina; dim. poſwjcenjčko.

Kirre, adj. krotký, okrotlý, pitomý, cicur; kirre werden, zkrotnauti, pitoměti, okrotnauti. 2) fig. okrotlý, zkrotlý; Jemanden kirre machen, zkrotiti někoho, třpjt wzýti někomu. adv. krotce, pitomě.

Kirre, f. Turteltaube, hrdlička.

b Kirren, 1. v. a. krotiti, cicurare, manſuefacere. 2) wnaditi, wábiti; wolati. 2. v. n. vom Wagen, wrzati, mor. wrzaukati; von Hühnern, ſſkřehčeti, ſſkřehotati; mit Zähnen, ſſkřipěti, frendere.

Kirſche, f. Baum und Obſt, třeſſně, ſtřeſſně, sl. čereſſně, prunus ceraſus, Lin.

Kirſchholz, n. třeſſňowé dřjwj.

Kirſchfarbig, adj. třeſſňowé barwy.

Kirſchfink, m. dlaſk, (dleſk), coccothrauſtes, L.

Kirſchiſopp, m. dewaternjk, ciſtus helianthemum, Lin.

Kirſchvogel, m. brhel, turdus aureus, Klein. Coracias oriolus, Lin.

Kirſchwaſſer, n. třeſſňowka.

Kiſte, f. truhlice, ſſkřjně; das Kiſtchen, Kiſtlein, truhlička, ſſkřinka.

Kitt, m. kyt, tmel, kleg, klj.

Kittel, m. der Männer, halena, mor. planta; der Weiber, kytlice, kytle, župice.

Kitten, v. a. klegowati.

Kitze, f. kočka, sl. mačka; dim. das Kitzchen, kočička. 2) koza, dim. das Kitzlein, kůzle, kozyčka. 3) loktuſſe, plachta.

Kitzel, m. lechtawoſt, lektawoſt, sl. ſſtěklenj; den Kitzel vertreiben, raupy wybrati.

Kitzelig, kitzlig, adj. lektawý, lechtawý, lochtawý, sl. laſkotiwý, ſſtěkliwý, titillabilis. 2) fig. nedůtkliwý.

Kitzeln, v. a. lektati, lechtati, lochtati, sl. laſkotati, ſſtěkliti, čiklati, titillare.

Kitzler, m. lektač; die —inn, lektačka.

Klachel, m. kolohnát, klechl.

Klacks, třeſk, pleſk.

Kladde, f. makulář.

Klaffen, v. n. pukati ſe, padati ſe, die Erde klaffet, země padá ſe, puká ſe. 2) klapati, crepitare. 3) odewſtáwati, odſtáwati; die Thüre klaffet, dwéře odewſtáwagj. 4) klaboſyti, garrire.

Kläffen, v. n. haffati, ſſtěkati; der Kläffer, haffák.

Klaffer, m. klepač; die —inn, klepačka, klepna, třepna.

Klaffung, f. ſſtěrbina, padlina, rozſſkljbenina, rozſedlina.

Klafter, f. ſáh, mor. ſáha, ſýha, orgyia. Das Klafterholz, ſáhowé dřjwj; der Klafterſchlag, ſekánj dřjwj na ſáhy.

Klafterig, adj. ſáhowý; ein dreyklafteriger Baum, třjſáhowý ſtrom.

Klaftern, v. a. oběma ramenama obetknauti, obegmauti.

Klagbar, adj. žalobný; adv. —ně.

Klage, f. vor Gericht, žaloba, actio, querela. 2) ſtjžnoſt, tužebnoſt, sl. ponos, querimonia; in Klagen ausbrechen, nařjkati ſobě, ſtěžowati ſobě, ſtjžnoſt wéſti. 3) ſmutek, luctus; in der Klage gehen, ſmutek noſyti.

Klagefrau, f. plačnice, plačka, præfica. 2) ſeyc, dim. ſeyček, ſtrix funerea, Lin.

Klagegedicht, n. pjſeň žaloſtiwá.

Klagegeſchrey, n. vpěnj, hořekowánj, nařjkánj, leſſus.

Klagelied, n. die Klagelieder Jeremiä, pláč Geremiáſſůw, threni Jeremiæ.

Klagen, 1. v. n. nařjkati, hořekowati, taužiti, ſkuhrati, ſtěžowati ſobě, ſteyſkati ſobě, poſteſknauti ſobě, sl. ponoſowati ſobě, conqueri. 2) accuſare; wider Jemand, na někoho žalowati; bey Gericht, žalobu v práwa zadati, na práwo wznéſti. 2. v. a. nařjkati, ſtěžowati ſobě; einem etwas klagen, někomu na něco ſobě ſtěžowati. 2) želeti (něčj ſmrti), er klaget ihn troſtlos, přewelice, neſmjrně ho želj. Das Klagen, tauženj, nařjkánj, ſteyſkánj. 2) žalowánj, accuſatio.

Kläger, m. tužebnjk, žalobnjk, querulus. 2) Vor Gericht, žalobnjk, půwod, půwodnj ſtrana, actor. Die —inn, tužebnice, querula. 2) žalobnice, půwodkyně, actrix.

Klageſchrift, f. pjſebná žaloba, žalobnj ſpis.

Kläglich, adj. žaloſtiwý, tužebný. adv. žaloſtiwě, tužebně.

Klamm, adj. těſný, auzký. 2) fig. das Geld iſt klamm bey ihm, geho pytljček má ſauchotiny, nemá peněz; klamme Zeiten, zlé čaſy. 2) klammes Gold, ryzý zlato.

b Klamm, m. prým, angina.

Klammer, f. ſkoba, ſpona, dim. ſkobka, babka. 2) Die Anlege, die Narb, petlice.

Klammern, v. a. ſkobau ſepnauti, ſpjnati, ſponowati.

Klammgällig, adj. twrdý.

Klampe, f. petlice.

Klämperlein, n. zprſka; einem ein Klämperlein anhängen, zprſku zawěſyti.

Klang, m. zwuk, zwučenj, zněnj, hlas, ſonus, clangor.

Klapf, m. klepnutj, klepot; lupačka.

Klapp, m. klep.

Klappe, f. klapka. 2) poklop, poklopec, sl. chlopně.

Klappen, 1. v. n. klepěti, klepnauti; mit den Füßen, nohama dupati, cupati. 2. v. a. klapati, klepati, zaklapati.

Klapper, f. klepačka, řehtačka, mor. ſſťrkotka, sl. rapotačka. 2) an der Thür, klepadlo, klepačka.

Klapperbüchſe, f. klepačka.

Klapperjagd, f. klepacý honba.

Klappermann, m. klepač, chřeſtač. 2) ſmrtholka, mors.

Klappermaul, n. Klappermühle, f. klepna, třepna, klepačka.

Klappern, v. n. klapati, chřeſtati, klekotati, klektati, sl. rapotiti, crepitare. 2) mit den Zähnen, klektati, gektati, mor. ſſťrkotati, ſekotati.

Klappernuß, f. klokoč, ſtaphylea pinnata, L.

Klapperroſe, f. ohnjček, wlčj mák, mor. pleſkanec, sl. ſlepý mák, papaver Rhoeas. , L.

Klapperſchlange, f. chřeſteyš? chřeſták? crotalus, Lin.

Klapperſtecken, m. camrdák.

Klapperſtein, m. Adlerſtein, orličj kámen.

Klappmütze, f. sl. kučma.

Klapps, klep, bác, pleſk, třeſk.

Klapſen, v. n. klapati; tleſknauti.

Klapptiſch, m. ſkladacý ſtůl.

Kläre, f. der Leinwand, tenkoſt plátna.

Klare, f. tenká omáčka.

Klären, v. a. čiſtiti; ſich, čiſtiti ſe, gaſniti ſe, vſaditi ſe.

Klarheit, f. gaſnoſt, ſwětloſt; der Stimme, pozornoſt, tenkoſt hlaſu.

Klärlich, adv. gaſně, čiſtě; zřegmě.

Klatſch, m. pleſk, pleſknutj; Jemanden einen Klatſch geben, někoho pleſknauti.

Klatſchbüchſe, f. bauchačka. 2) fig. klepna, třepna.

Klatſche, f. plácačka; pleſkačka. 2) fig. klepna, třepna, klaboſylka.

Klatſchen, 1. v. n. pleſkati, třepati; es regnet, daß es klatſcht, prſſj, gen třepá, pleſká. 2) tleſkati, in die Hände klatſchen, rukama tleſkati, plaudere. 3) Mit der Peitſche, práſkati. 4) Mit dem Munde, mlaſkati. 5) klewetati, klewetowati. 2. v. a. ausklatſchen, wyklewetiti. Das Klatſchen, pleſkot, pliſkot; pleſkánj; tleſkot; praſkot; mlaſkot; klewetánj.

Klätſcher, m. klewetář, klewetnjk; die —inn, klewetářka, klewetnice.

Klatſcherey, Klätſcherey, f. klewety, pl.

Klatſchhaft, adj. klewetný, klewetiwý, pleſkawý.

Klatſchhaftigkeit, f. klewetiwoſt.

Klatſchmaul, m. pleſkač; klewetnjk, sl. buchač, trepač.

Klatſchrohr, n. pukačka, ſ. Klatſchbüchſe.

Klatſchroſe, f. pleſkanec, ſ. Klapperroſe.

Klatte, f. chumáč.

Klaubauf, m. bubák.

Klauben, v. a. přebrati, přebjrati, purgare. 2) fig. an einem Beine, objrati koſt; in b der Naſe, ďaubati, reypati, párati ſe w noſe. 3) Grübeln, hlaubati.

Klauber, m. přeběrač; die —inn, přeběračka.

Klauberey, f. přebjračka, přebjránj.

Klaubtruhe, f. přebjrka.

Klaue, f. bey Vögeln, pazaur, pařát, unguis; dim. pazaurek. 2) bey vierfüßigen Thieren, pazneht, paznoht, ungula. 3) Der Huf, kopyto.

Klauſe, f. mnišſký pokogjk. 2) těſné mjſto mezy horami, klauza, fauces.

Klauſener, Klausner, m. pauſtenjk, pauſtewnjk, eremita; die —inn, pauſtenice.

Klavier, n. klawjr, ol. klawjře.

Klebegarn, Klebenetz, n. ſýť na ſſkřiwánky.

Klebekraut, n. ſwjzel, wjzel, powázka, galium aparine, Lin.

Klebeläppchen, n. přiſljpánj.

Klebelaus, f. Filzlaus, muňka.

Kleben, 1. v. n. lepiti ſe, přiljpati ſe, lnauti, lepnauti, adhæreſcere. 2) chytati ſe; die Kletten kleben, řepjky ſe chytagj. 3) fig. a) Irgendwo kleben bleiben, někde vwjznauti. b) Die Hände kleben laſſen, klebrige Hände haben, lipawé prſty mjti. c) wiſeti, přidržeti ſe; er klebt daran, lne k tomu, na to. 2. v. a. lepiti, přilepiti.

Kleber, m. klj. 2) beym Tuchmacher, háček.

Kleberich, m. powázka, ſ. Klebekraut.

Klebericht, adj. lipowatý, klegowatý.

Kleberig, adj. lipawý, lepký.

Kleberigkeit, f. lipawoſt, lepkoſt.

Kleck, Klecks, m. kaňka, kaňha, ſwině, kawka, macula. Klecken, Kleckſen, einen Klecks machen, kančiti, kaňhati, ſwiniti, kydati, mor. pluſkati, maculare.

Klecken, v. n. ſtačiti, poſtačiti, ſufficere.

Klecker, m. kaňhal; mazač.

Klee, m. dětel, getel, mor. dětelina, trifolium.

Klee-, getelowý, dětelowý; der Kleeſamen, getelowé ſemeno.

Kleeblatt, m. getelowý liſt. 2) fig. trogka.

Kleefeld, n. geteliſſtě, děteliſſtě, mor. děteliniſko.

Kleeroth, m. der kleine braune, brunat (wjno).

Kleiben, 1. v. n. lepnauti, přiljpati ſe. 2. v. a. lepiti, přilepiti; eine Wand, lepiti, mazati; im Bergbaue, klabowati.

Kleiber, m. lepič; die —inn, lepička. Der Kleiberlehm, hljna k lepenj, k mazánj.

Kleibewerk, n. lepenice, lepenina, lutamentum.

Kleid, n. oděw, obleč, mor. oblek, ſſatina, veſtitus; ſſat, ſſaty, raucho, veſtis; Kleider, ſſaty, ſſatſtwo; dim. das Kleidchen, Kleidlein, ſſátky, mor. ſſátečky, ſſatinka.

Kleiden, v. a. obláčeti, obljkati, obljcy, ſtrogiti, induere. 2) ſſatiti, oſſatiti, odjti, odjwati, veſtire. 3) ſluſſeti, ſtáti, decere; das kleidet ihn gut, dobře mu to ſluſſj, to mu ſwědčj.

Kleider-, ſſatnj, na ſſaty, veſtiarius; die Kleidermotte, ſſatnj mol, tinea; die Kleiderbürſte, kartáč na ſſaty.

Kleiderkammer, f. obláčnice, ſſatnice.

Kleiderkrämer, m. weteſſnjk, tarmarečnjk; die —inn, weteſſnice, tarmarečnice.

Kleiderpracht, f. nádhernoſt w ſſatſtwu.

Kleiderreich, adj. ſſatný.

Kleiderſchrank, m. ſſkřjně na ſſaty, ſſatnjk?

Kleidertracht, f. krog (w ſſatech).

Kleidung, f. obláčenj, obljkánj. 2) ſſacenj, oſſacenj. 3) oděw, ſſaty, ſſatſtwo, veſtitus.

Kleidungsſtück, n. ſſat.

Klein, adj. malý, ſkrowný, parvus; comp. kleiner, menſſj, minor; ſuperl. kleinſte, neymenſſj, minimus; ſehr klein, maličký; der kleine Finger, maljk, lichnjk. 2) drobný , minutus; kleine Vögel, drobné ptactwo; klein Geld, drobné penjze. 3) tenký; kleines Garn, tenká přjze. 4) fig. ein Kleines, djtě; von Kleinem auf, od dětinſtwj; über ein Kleines, maličko; klein werden, maleti, zmaleti; klein machen, maliti, zmaliti, minuere. Adv. drobně; klein ſchneiden, na drobno krágeti. 2) ein klein wenig, něco málo, drobet. 3) klein ſpinnen, tence přjſti. 4) klein denken, njžce ſmeyſſleti. 5) ſehr klein von Jemanden denken, ſprechen, potupně o někom ſmeyſſleti, mluwiti.

b Klein-, in Zuſammenſetzungen mit Beywörtern, malo; das kleinſeitner Thor, maloſtranſká brána; kleinblätterig, maloliſtný.

Kleinarſch, m. prdelka, bezprdelka.

Kleinäugig, adj. widaurek, malooký.

Kleinbärtig, adj. bradáček.

Kleinbauer, m. chalupnjk, sl. željř, ol. podſedek.

Kleinen, v. a. maliti.

Kleinenke, m. pohůňek, druhák.

Kleinfügig, adj. malitký; malowážný.

Kleinfügigkeit, f. malitkoſt; malowážnoſt.

Kleingläubig, adj. malowěrný; ein Kleingläubiger, malowěrec.

Kleingläubigkeit, f. malowěrnoſt.

Kleinheit, f. maloſt, maličkoſt, ſkrownoſt, parvitas.

Kleinicht, n. das Kleine, auhrabky, pl. m.

Kleinigkeit, f. malá wěc, maličkoſt, parum, parvum.

Kleinknecht, m. pohůnek.

Kleinlaut, adj. chauloſtiwý; kleinlaut ſeyn, ztratiti ſrdce.

Kleinleibig, adj. zakrnělý.

Kleinlich, adj. drobničký, maličký.

Kleinmuth, f. malomyſlnoſt, chauloſtiwoſt, puſillanimitas.

Kleinmüthig, adj. malomyſlný, chauloſtiwý, puſillaminis puſillanimis; kleinmüthig werden, zmalomyſlněti, zchauloſtiwěti. adv. —ně, —wě.

Kleinmüthigkeit, ſ. Kleinmuth.

Kleinod, n. klénot, (kljnot), clenodium. 2) droby, drobečky.

Kleinpohle, m. Malopolan.

Kleinpohliſch, adj. malopolſký.

Kleinſchmied, m. zámečnjk, ſ. Schloſſer.

Kleinſtädter, m. měſſťánek.

Kleinſtädtiſch, adj. maloměſtſký; adv. po maloměſtſku.

Kleinwinzig, adj. maličičký, malilinký, maličičičký, malililinký, ol. malicherný.

Kleiſter, m. maz.

Kleiſtern, v. a. lepiti, mazati, linire.

Klemm, adj. řjdký, bjdný; ſ. Klamm.

Klemmen, v. a. hnjſti, premere; der Schuh klemmt mich, ſtřewjc mne hněte. 2) přiſſkřipnauti; ſich klemmen, přiſſkřipnauti ſe, přiſkřipnauti ſe.

Klemmfutter, n. ſkličidlo.

Klemmig, adj. pewný, hrubý.

Klempner, m. platnýř.

Klempner-, platnýřſký; die Klempnergaſſe, platnýřſká vlice.

Klempern, v. n. cwrnkati, cynkati, břinčeti.

Klepper, m. die Klepperinn, oſſmrda. 2) mimochodnjk, equus gradarius.

Klepperpoſt, f. klepacý poſſta (počta).

Klette, f. řepjk. 2) die Pflanze, lupen, mor. lapaun, lapaunj, sl. lopuch; die große, lupen wětſſj, hořký, arctium lappa, Lin. die kleine, lupen menſſj, xanthium ſtrumarium, Lin.

Kletten, v. a. die Wolle, wlnu čiſtiti, přebjrati.

Klettenſtange, f. kotrč, rohatina.

Klettern, v. n. lezti, mor. ſſplhati, lamozyti ſe; auf den Baum klettern, na ſtrom lézti, wyſaukati ſe; der Kletterer, lézák; das Klettern, lezenj.

Kley, m. Kleyerde, maſtná země, maſtnice.

Kleye, f. Kleyen, pl. otruby, pl. f. & m. furfur. Das Kleyenbrod, otrubný chléb.

Kleyenmann, m. otrubnjk.

Kleyig, adj. maſtný. 2) otrubowý, otrubný.

Klicken, v. a. lepiti, mazati, ſ. Kleiben.

Klieben, v. irr. ich klob, gekloben, 1. v. n. rozſſtjpati ſe, rozpukati ſe. 2. v. a. ſſtjpati, kálati, findere.

Kliebig, adj. kolný, fiſſilis.

Klient, m. ſwěřenec, cliens.

Klima, m. podnebj, ſ. Himmelſtrich.

Klimmen, v. n. irr. ich klomm, geklommen, lezti, wylezti, ſ. Klettern.

Klimpern, v. n. cynkati, břinkati, mor. blinkati; das Klimpern, cynkánj; das Geklimper, cynkot, břinkot.

Klinge, f. hlawně, klinka, željzko, mor. krně, ġrně, krňka, lamina; über die Klinge ſprinbgen laſſen, ſeſekati, poſſawlowati; vor die Klinge fordern, na kordy wyzwati. 2) aužlabj.

Klingebeutel, m. ofěrnj pytljček.

Klingeln, v. n. zwonečkem zazwoniti, cynkati, břinkati, břinčeti; klinkati.

Klingen, v. irr. n. ich klang, geklungen, znjti, tinnire, zwučeti, clangere; die Ohren klingen mir, znj mi w vſſjch; das Geld klinget, penjze cynkagj; mit klingendem Spiele, s zwučnau hudbau; klingende Münze, penjze ražené, bité.

Klinke, f. an der Thür, klika; die einfallende Klinke, beym Weber, beránek; die eingreifende, klapačka.

Klinkhaken, m. ſkoba; dim. ſkobka.

Klinop, n. břečtan, hedera helix, Lin.

Klinſe, f. Klunſe, ſſkulina, rozſedlina.

Klipp, m. dim. Klippchen, luſk; ein Klippchen, (Knippchen, Schnippchen) ſchlagen, luſkati, zaluſkati, ſſňupkowati.

Klippe, f. ſkalina; přjkra, ſſpičatá ſkála.

Klippel, m. palička, ſ. Klöppel.

Klippern, v. n. cynkati, ſ. Klimpern.

Klippfiſch, m. ročár.

Klippig, adj. ſkalnatý.

Klippkanne, f. konwice s wjkem.

Klippkrämer, m. lautkář.

Klippwerk, n. lautky, hračky ze dřewa.

Klirren, v. n. břinčeti, břinkati; das Geklirre, břinkot; das Klirren, břinčenj, břinkánj.

Klitſch, m. pleſk. 2) flák; ein Klitſch Butter, flák, kus máſla.

Klitſchen, v. n. tleſkati, pleſkati, ſ. Klatſchen.

Klitter, m. ſwině, kaňka, ſ. Klecks. Das Klitterbuch, makulář.

Kloben, m. auf dem Felde, řad. 2) Flachs, ſwazek, kocaurek, obláč, vulgo klaub, ſſuta, mor. klób. 3) Ein geſpaltenes Werkzeug, ſſkřipec, dim. das Klobchen, ſſkřipeček; a) bei den Vogelſtellern, ſſkřipec, proſſtipec, proſkřipec, mor. rozſſtipec. b) Das Klobenholz, proſſtěpina. c) An der Wage, ġleych. d) Die Rolle in einer Scheibe, die Winde, ſſkřipec, trochlea.

Klobenholz, n. proſſtěpj.

Klonz, m. beym Binder, krocljk.

Klopfe, f. ſie haben ihn in der Klopfe, (Kluppe), melj (melau) ho, čeſagj ho, podáwagj ho ſobě.

Klopfeiſen, n. nabigák.

Klöpfel, m. palička, mor. tlauček, ſ. Klöppel.

Klopfen, 1. v. n. klepati, tlaucy; an die Thüre, na dwéře klepati; ans Thor, na wrata tlaucy; auf die Achſel, potřepati na ramena; das Herz klopft, ſrdce ſe háže, ſrdce bige, tluče, lupá; mit dem Schnabel klopfen, kliwati. 2. v. a. in die Hände klopfen, rukama pleſkati; den Staub aus dem Kleide, wypráſſiti ſſaty; den Flachs, len tlaucy; die Wäſche, práti, (pjſtem); fig. Einem auf die Finger klopfen, klepati (vhoditi) přes prſty. Das Klopfen, klepánj, tlučenj.

Klopfer, m. klepač. 2) An der Thüre, klepadlo. 3) ſ. Schwarzſpecht.

Klopffechter, m. potykač, ſſermjř, pěſtnjk; bitec.

Klopffechterey, f. potykánj; hádka, půtka.

Klopfhengſt, m. klepec.

Klopfholz, n. klepačka, klepadlo, palička.

Klopfkeule, f. bey den Böttchern, trybljk.

Klöppel, m. ein hölzerner Schlägel, palice, palička, mor. tlauček, in der Glocke, ſrdce; der Klippel der beißigen Hunde, klápec, klát, klacek; an der Thüre, klepadlo; zu den Spitzen, palička; zum Dreſchen, bigák.

Klöppeln, v. a. kragky pljſti, dělati. 2) Einen Hund, pſu klát zawěſyti.

Klöppelzwirn, m. kragkowé niti.

Kloß, m. hruda, gleba. 2) aus Mehl, knedljk, mor. ſſiſſka, ſſjſſe, sl. haluſſka, paſtillus; dim. das Klößchen, Klößlein, knedljček. 3) Die Klöße, kulky, ráže, teſticuli.

Kloßig, adj. knedljkowatý.

Kloſter, n. kláſſter, monaſterium.

Kloſter-, kláſſternj, kláſſterſký, monaſterialis; das Kloſterleben, žiwot kláſſterſký; die Kloſterzucht, kázeň kláſſternj.

b Kloſterbeere, f. chlupatka, ribes groſſularia hirsuta, Lin.

Kloſterfrau, f. Kloſterjungfer, kláſſterſká panna, (mor. kláſſterná panna), kláſſternice, geptiſſka, mniſſka, (ol. nunwice, Dal.)

Kloſtergang, m. ragſký dwůr, ambjt.

Klöſterlich, adj. kláſſterſký; adv. po kláſſterſku.

Klotz, m. pl. Klötze, klát, klacek, ſſpalek, ſtonek, krč, truncus; ein Hackklotz, nátoň; ein Bretklotz, kláda. fig. ſſpalek, trdlo, klacek, nemehlo; dim. das Klötzchen, Klötzlein, ſſpaljk. 2) obs. kra, maſſa; kaule.

Klotzen, v. n. oči wypauliti, wytřeſſtiti, ſ. Glotzen.

Klotzerbſe, f. bohatý hrách.

Klotzig, adj. ſſpalkowitý, klackowitý. adv. —tě.

Klufe, f. Stecknadel, ſſpendljk.

Kluft, f. pl. Klüfte, ſſkulina, rozſedlina, rima; dim. das Klüftchen, ſſkulinka; im Bergbaue, zmrſk; zwiſchen Bergen, hlubina, propaſt, chasma. 2) großes Holzſcheit, proſſtěpina. 3) eine Zange, kléſſtě.

Klüftig, adj. rozſedlý, rozpuklý.

Klug, adj. klüger, klügſte, rozſſaffný, opatrný, prudens. 2) maudrý, ſapiens; durch Schaden klug werden, ſſkodau zmudřeti; pozdě bycha honiti; man kann nicht daraus klug werden, nelze tomu porozuměti. 3) Ein kluger Kopf, opatrný člowěk; ein kluger Streich, chytrý kus. adv. rozſſafně, opatrně, maudře.

Klügeley, f. mudrowánj, mudráctwj.

Klügeln, v. n. mudrowati, argutari; der Klügler, mudrák, mudrlant.

Klugheit, f. rozſſafnoſt, opatrnoſt, prudentia. 2) maudroſt, ſapientia.

Klüglich, adv. opatrně, rozumně, maudře.

Klügling, m. mudráček, mudroch, ſadjlek, wſſetýčka.

Klump, m. pl. Klümpe, Klümper, knedljk, dim. das Klümpchen, Klümplein. 2) im Brode, pucek, cucek, chuchel, chuchljk, chuchwalec. 3) in der Buttermilch, krupky, kauſky w podmáſlj.

Klumpenrübe, f. tuřjn.

Klümpern, ſich, v. rec. drobiti ſe na kuſy. 2) Der Brey klümpert ſich, w kaſſi ſe dělagj chuchwalce.

Klümperig, adj. hrudowitý, chuchwalcowitý.

Klunker, f. cucek, ſſiſſworec, chuchel, chuchljk, oeſypum. 2) Am Kleide, ſſiſſworec, (mor. ſſwalek), chundál, chundel, cancor, capart.

Klunſe, f. ſſkulina, ſ. Klinſe.

Kluppe, f. ſſkřipec. 2) náhubek. 3) ſ. Klemme.

Klyſtier, n. kryſtýr, kliſtýr.

Knabe, m. pachole, chlapec, ol. robenec, kluk, puer; wenn er ſchon hübſch groß iſt, pacholjk, pacholiſko, mor. ſſuhag; dim. das Knäbchen, Knäblein, pacholátko, chlapeček, holeček, mor. ſſuhagjček. Die Knabenfauſt, pacholecý pěſt; die Knabenhoſen, chlapcowſké kalhoty.

Knabenalter, n. pacholetſtwj, chlapcowſtwj, pueritia.

Knabenkraut, n. muďatka, kukačka, žežhulka, orchis, Lin. 2) rozchodnjk, ſedum, L.

Knabenſchänder, m. ſodomář, ſamcoložnjk.

Knabenſchänderey, f. ſamcoložſtwj, ſamcoložnictwj; — treiben, ſamcoložiti.

Knabenſchänderiſch, adj. ſamcoložný; adv. —ně.

Knack, Knacks, praſk; es that einen Knack, praſklo.

Knackbeere, f. Bröslinge, tráwnice.

Knacken, 1. v. n. praſknauti, puknauti; daß Zähn und Schwarte knackte, až koſki koſti rupěly. 2. v. a. Nüſſe, ořechy lauſkati; lauſſtiti; Läuſe, wſſi zabiti. Die Finger knacken laſſen, prſtami luſkati.

Knacker, m. lauſkáček.

Knackerweide, f. křehká wrba, ſ. Bruchweide.

Knackmandel, f. mandle w ſſkořjpce.

Knall, m. třeſk, třeſkot, bauchnutj, fragor; b des Donners, třeſknutj; des Gewehres, rána, bauchnutj; der Peitſche, práſk, praſkot. Knall und Fall, na mjſtě, hned.

Knall-, bauchawý, praſkawý, praſkacý; das Knallpulver, bauchawý prach; das Knallgold, praſkacý zlato; das Knallglas, praſkawé ſklo.

Knallbüchſe, f. bauchačka, mor. pukač.

Knallen, v. n. bauchnauti, třeſknauti, třaſknauti; mit der Knallbüchſe, pukati; mit der Peitſche, práſkati, práſknauti; mor. rochati; das Knallen, bauchánj, třaſkánj; práſkánj. Das Geknalle, třeſkot, práſkot.

Knapp, adj. těſný; knappe Schuhe, těſné ſtřewjce. 2) fig. das Geld iſt bey ihm knapp, má málo peněz; er iſt knapp, geſt ſkrbný, haužwička; zu knapp meſſen, ſkrowně měřiti; er kam knapp nach mir, w patách, w zápětj zamnau přiſſel; adv. těſně; es wird knapp zureichen, ſotwa ſtačj; das Kleid liegt knapp an, ſſat dobře přiljhá, zauplna ležj.

Knappe, m. panoš, zbrognoš, armiger. 2) towaryš, ſocius. Bey den Tuchmachern, knap; bey den Müllern, chaſnjk. 3) hornjk, (ol. rudnjk), kowkop, hawjř, foſſor metallicus.

Knappen, 1. v. n. praſkati, ſ. Knaſtern. 2. v. a. lauſkati, ſ. Knacken. 2) hrýzti; knappern, chrauſtati, ſ. Knaupeln.

Knappſchaft, f. hornictwo, hornjcy, hawjři.

Knarpeln, v. n. chraumati, chrauſtati.

Knarpelkirſche, f. chrupawka.

Knarre, f. ſſkřipačka, chřeſtačka.

Knarren, v. n. wrzati, mor. wržděti, ſttidere ſtridere. 2) wrčeti, ſ. Knurren. Das Knarren, wrzánj.

Knaſterbart, m. ein Brummbart, bublák, mumlák, mumlaun, bublaun.

Knaſtern, v. n. praſkati, praſſtěti, crepitare. Das Knaſtern, praſkánj, praſkot.

Knatzen, v. n. na bobečku ſeděti, dřepěti.

Knauel, m. chmerek, ſcleranthus, Lin.

Knäuel, m. & n. klubko, glomus; dim. klubičko.

Knauer, m. ſſkřidličné, twrdé kamenj.

Knauf, m. knofljk, nodus; ſ. Knopf. 2) makowice, capitulum.

Knaufruthe, f. čiňk.

Knaupeln, v. n. žmauliti; hrýzti; chraumati, chraupati, chrauſtati. 2) fig. opletati ſe.

Knauſer, m. ſkrbec, ſkrbljk, ſkupec, ſtuchljk; die —inn, ſtuchlice, ſkrblice, ſkupkyně.

Knauſerey, f. ſkrbnoſt, ſkaupoſt.

Knauſerig, adj. ſkrbný, ſkaupý; adv. —ě.

Knauſern, v. n. ſkrbiti, ſkrbliti, ſkaupiti.

Knebel, m. raubjk, dim. raubjček, fuſtis; für die Hunde, klát. 2) Am Spieße, zub, 3) Knöbel, kotnjk, ſ. Knöchel.

Knebelbart, m. frňauſy, pl. kimborty, klimporty, pl. walauſy, pl. (ol. podſebitj).

Knebeler, Knebler, m. wazač; die Kneblerinn, wazačka.

Knebeln, v. a. die Garben, ſnopy raubjkem wázati. 2) jemanden, raubjk někomu do vſt dáti.

Knebelſpieß, m. lowecký oſſtjp.

Knecht, m. pacholek, famulus; als Knecht dienen, pacholčiti, famulari. 2) towaryš, ſocius; ein Schuhknecht, ſſewcowſký towaryš. 3) ſluha, ſervus; e n ein Knecht Gottes, ſluha Božj. 4) chlap, otrok, (ol. robotěz). 5) Lichtknecht, zubaté pachole, hoſpodářjček.

Knechtiſch, adj. pacholſký; knecht ſche knechtiſche Arbeit, robota. 2) otrocký; die knechtiſche Furcht, otrocká bázeň; adv. po pacholſku, po otrocku.

Knechtlich, adj. chlapſký, pacholſký.

Knechtſchaft, f. pacholſtwj, famulatus. 2) chlapſtwj, otroctwj, poroba, ſervitus.

Knechtvieh, n. holtyně, holtinſký dobytek.

Knedel, m. knedljk, ſ. Knödel.

Kneif, m. der Schuſter, kneyp; der Gärtner, žabka.

Kneifen, v. a. irr. ich kniff, gekniffen, ſſtjpnauti, ſſtjpati, vellicare. ſ. Kneipen.

Kneipe, f. ſſkřipec, ſſtipadlo? 2) hryzenj, žřenj, vgjmánj, tormina.

b Kneipen, v. a. ſſtjpati, ſſtipnauti, vellicare. 2) hrýzti, vgjmati, torminibus affici. 3) drücken, hnjſti, tlačiti, premere; der Schuh kneipt mich, ſtřewjc mne hněte.

Kneipſchenke, f. ſſpatná krčma.

Kneipwurm, m. pjcháč.

Kneipzange, f. ſſtipacý kljſſťky, cwikadlo.

Kneiſſen, v. a. holiti, chlupy ſrážeti.

Kneten, v. a. den Teig, hnjſti, mjſyti, depſere. 2) den Thon, ſſlapati, wyſſlapáwati hljnu. Ein Stück gekneteten Teigs, hnětka.

Kneter, m. měſyč.

Knetſcheit, n. kopiſt, měſydlo.

Knick, m. praſk.

Knicken, 1. v. n. praſknauti; das Glas hat geknickt, ſklenice praſkla. 2) kleceti, kleſati. 3) ſkrbiti, ſſkudliti ſe, ſſkwjřiti ſe. 2. v. a. Läufe knicken, wſſi bjti, lauſkati; einen Haſen knicken, zagjce zamrſſtiti; einen Vogel, ptáka zamačkati.

Knicker, m. ſkupec, ſkrbljk, ſkrbec.

Knickerey, f. ſkaupoſt, ſkrblictwj.

Knickerig, adj. ſkaupý, ſkrbný.

Knicks, m. machen, pokloniti ſe. 2) Knick, praſkot.

Knie, n. koleno, genu; dim. das Kniechen, Knielein, koljnko. 2) Kniehölzer, kleče.

Knieband, n. podpaſek, podwazek, genuale.

Kniebeugung, f. poklona.

Kniebeuge, f. ohbj, přjhbj.

Kniebug, m. podkolenj, poples.

Kniebuſch, m. roždj, watrſčj.

Knieen, v. n. mit haben, klečeti, jacere genibus. 2) mit ſeyn, niederknieen, klekati, kleknauti, flectere genua; knieend, kleče, na kolenau.

Kniegalgen, m. in der Uhr, ſſkřipec.

Kniegürtel, m. Knieriemen, páſek v kolen.

Knieholz, n. kleč, f.

Kniekehle, f. podkolenj, ſ. Kniebeuge.

Knieriemen, m. bey den Schuſtern, potěh.

Knieſcheibe, f. čjſſka, sl. čepička, patella.

Knieſtück, n. obraz do dolenau kolenau.

Knietief, adv. do kolenau, po kolena.

Kniff, m. ſſtjpnutj. 2) auſkok, obmyſl, chytroſt.

Knippen, v. a. luſkati, luſknauti.

Knippkäulchen, n. rážek.

Knipps, Knirps, m. ſkrček, trpaſljk.

Knipptaſche, f. zamykacý kapſa.

Knirren, v. n. wrzati, ſtridere. 2) mit den Zähnen, ſſkřjpati.

Knirren, n. ſſkřehot, ſtridor.

Knirſchen, 1. v. n. ſſkřipěti, frendere. 2. v. a. Knicken, zetřjti; Hanf, lauſſtiti, ſ. Zerknirſchen.

Kniſtergold, n. Rauſchgold, praſkawý zlato.

Kniſtern, v. n. praſſtěti, praſkati.

Knittel, m. klacek, ſ. Knüttel.

Knittern, v. n. třáſkati.

Knöbel, m. an Fingern, klaub, ſ. Knöchel.

Knoblauch, m. čeſnek, allium, Lin.

Knoblauch-, čeſnekowý; die Knoblauchſuppe, čeſnekowá poljwka; das Knoblauchkraut, čeſnekowá bylina, Erysimum Alliaria. Lin. die Knoblauchzehen, ſtraučky čeſnekowé.

Knöchel, m. an den Füßen, kotnjk, kůtek, ol. hlezno; an den Fingern, kotnjček, mor. kotjk, kotjček.

Knochen, m. hnát; dim. Knöchlein, hnátek; ſtark von Knochen, hnátowitý. 2) Bein, koſt; Haut und Knochen, kůže a koſti.

Knochenhaus, n. koſtnice, ſ. Beinhaus.

Knöchern, adj. koſtěný, koſſtěný.

Knochig, adj. koſtnatý, hnátowitý.

Knocke, f. zegmička, žemlička lnu.

Knödel, m. knedljk, dim. knedljček; mor. ſſiſſka, sl. haluſſka.

Knollen, m. hrbol; dim. das Knöllchen, hrboljk; am Körper, ſwal, nádor, baule; ein Knollen Salz, kružec ſoli, kruſſec ſoli; — Brod, hunt, záwal chleba, — Holz, krč, obuſſek, oklicaun, okleſſtěk.

Knollig, adj. hrbolowatý, kružcowatý.

Knollrübe, f. tuřjn, dumljk.

Knollſucht, f. pakoſtnice.

Knopf, m. knofljk, sl. ġombjk, nodus; dim. das Knöpfchen, knofljček; am Thurme, báně; am Degen, hruſſka; an den Zweigen, paupě; am Stricke, vzel; am Zwirnfaden, ſmyčka.

b Knöpfeln, v. a. Knöteln, knofličkowati, ſmyčkowati.

Knöpfen, v. a. zapnauti na knofljk.

Knopfhölzchen, n. čamrda, ol. ſſamrha.

Knopfloch, n. djra na knofljk, knofljkowá djrka.

Knopfmacher, f. knoflikář; die Knopfmacherinn, knoflikářka.

Knopfnadel, f. ſſpendljk.

Knopper, f. borek, ſmolka.

Knorpel, m. chruſtačka, chrupawka, mor. křupka, cartilago. 2) am Halſe, chřſtálek, ohryzek.

Knorpelicht, adj. chruplawý, chruſtawý, mor. křupkowitý.

Knorpeln, v. n. chrauſtnauti, chrauſtati, chraumati, křaupati.

Knorren, m. kotnjk, kůtek, talus. 2) am Holze, ſwal, ſuk, mor. krkoſſka, sl. hrče , f. nodus; dim. das Knörrchen, ſauček, sl. hrčka. 3) am Halme, koljnko, ſauček.

Knorricht, knorrig, adj. ſukowatý, ſaučkowatý, vzlowatý, hrbolowatý, nodoſus.

Knoſpe, f. pupen, pupenec, oko, gemma; dim. Knöſpchen, paupě, paupátko, očko.

Knoſpen, v. n. pupeniti ſe, pučiti ſe, gemmaſcere.

Knoſpig, adj. pupenatý.

Knoten, m. vzel; Auswuchs, hrbol, bakule; mor. hrč; am Fleiſche, ſwal; am Stabe, ſuk; am Flachſe, hláwka; am Halme, članek, koljnko; dim. Knötlein, vzljk, vzljček; ſauček, koljnko; einen Knoten ſchlagen, vzliti, zavzliti, na vzel, na zádrmo, na kličku, na ſmyčku zawázati, ſmyčkowati; das iſt der Knoten, to geſt ten cwok. Ohne Knoten, bezſuký, enodis.

Knotig, adj. vzlowatý; ſukowitý.

Knotenwurz, f. ſwinj kořen, krtičnjk, ſcrophularia nodoſa, Lin.

Knüpfen, v. a. ſpjnati, ſpogiti, wázati, ſwázati, vzliti; einen Knoten, vzel vdělati, zavzliti. fig. Freundſchaft, w přátelſtwj wgjti, ſpolčiti ſe.

Knüppel, m. klacek, ſ. Knüttel.

Knurren, v. n. braukati, bručeti, bublati, mumlati.

Knüttel, m. keg, klacek, ſtonek, obuſſek, okleſſtěk.

Knütteln, v. a. den Hund, klacek pſu přiwěſyti.

Knüttelholz, n. okleſſťky, pl.

Knüttelvers, m. hrubý, zlý, ſſpatný werš.

Kobalt, m. kobalt. Die Kobaltſtufe, kobaltowá ruda.

Kobel, m. Taubenkobel, kotec, krb, holubj báně, holubnjk; der Kobelwagen, kotčj wůz.

Kobellerche, f. chocholauš, chocholauſſek, ſ. Haubenlerche.

Koben, m. Saukoben, krmnjk, saginarium.

Kober, m. kabela.

Kobold, m. ſſkřjtek, ſſetek. 2) kotrlec, kotrmelec.

Koch, m. pl. Köche, kuchař, coquus. Garkoch, kuchyňſký, kuchynář. 2) kaſſe, puls; das Köchlein, der aufgelaufene Koch, naběhljk.

Koch-, kuchařſký, coquinarius; das Kochbuch, kuchařſká kniha. 2) kuchyňſký; der Kochwein, kuchyňſké wjno; das Kochſalz, kuchyňſká, obecná ſůl. 3) Kochtopf, hrnec k wařenj.

Kochbar, adj. was leicht kocht, vwarčiwý.

Kochbirn, f. pozdnj hruſſka.

Kochen, 1. v. a. wařiti, coquere; ſchlecht, kuchtiti, mor. klohniti. 2) ſtrogiti, kuchařiti; bey Hofe kochen, ſtrogiti, kuchařiti v dwora. 3) fig. wařiti, zažiti, zažjwati; der Machen kocht, žaludek wařj, zažjwá. 2. v. n. wařiti ſe, wřjti, fervere; das Waſſer kocht, woda ſe wařj, wře. 2) fig. das Blut kocht, krew wře. 3) die Trauben kochen, hroznowé zragj.

Köcher, m. taul, taulec, pharetra.

Köchinn, f. kuchařka; des Kochs Frau, kuchařowá.

Kochjunge, m. kuchtjk.

Kochkunſt, f. kuchařſtwj.

Kochlöffel, m. wařečka, měchačka; mor. wařecha, wařeſſka.

Koder, m. lalok.

Köder, m. wnada, esca. 2) bachor, rumen.

Ködern, v. a. wnaditi, inescare.

Kofent, m. das Afterbier, patoky, kal, ředina.

b Koffer, Kuffer, m. kufr.

Kog, m. pl. Köge, kyganka.

Kogel, f. kukle, kuklice.

Kohl, m. das Kohlkraut, zelj, sl. wlaſſtina, mor. kel, olus, braſſica oleracea, Lin. das Kohlhaupt, hláwka; der Kohlmarkt, zelný trh; ein Kohljahr, rok na zelj.

Kohle, f. vhel, carbo; dim. vhljček; collect. die Kohlen, vhlj.

Kohlen, v. a. vhlj páliti.

Kohlen-, vhelnj, vhelný, carbonarius; der Kohlenkorb, vhelnj koš; der Kohlenmarkt, vhelný trh. 2) Kohlendampf, pára od vhlj; Kohlenkübel, kbeljk na vhlj. 3) Kohlenſchwarz, Kohlſchwarz, černý gako vhel.

Kohlenbauer, m. vhljř.

Kohlenbecken, m. ohřiwadlo, foculus.

Kohlenbrenner, m. vhljř, carbonarius; die —inn, vhljřka.

Kohlenbrennerey, f. vhljřſtwj.

Kohlenfeuer, n. řeřawé vhlj.

Kohlengeſtübe, n. Kohlenſtaub, prach z vhlj, maur.