b J, der Mitlaut.

Ja, adv. ano, tak; haben ſie ihn geſehen? Ja, widěli ho? ano. Sie wiſſen es ja, wždyť (dyť) to wědj; mor. weť; ja, es iſt ſo, tak geſt. 2) wſſak; ich habe dich ja geſehen, wſſak (gak) gſem tě widěl; ale, utique; mich dürſtet ja nicht, ale mně ſe nechce pjti. 3) ſage es ja Niemand, neřjkeyž to žádnému; verliere es ja nicht, neztratiž toho; wenn er ja nicht bleiben will, ſo mag er gehen; nechceli zůſtati, ať gde; ja was wollt’ ich ſagen, medle co pak ſem chtěl řjcy; ja wohl, ba, ano, arcyť, owſſem; ja ſogar, nýbrž, alebrž, anobrž, quin imo.

Jachern, v. n. nadjrati ſe, dowáděti.

Jacht, f. hončj, ſtřelčj lodj.

Jachzorn, m. náhloſt, prchliwoſt, ſ. Jähzorn.

Jacke, f. halena, (ſaſka), hazuka; das Jäckchen, žiwůtek, kabátek.

Jacobiner, m. Jakubjn.

Jacobsbirn, f. jakubka, gakubinka.

Jacobsblume, f. kwět ſ. Jakuba, přjmětné kořenj, ſtarček wětſſj, ſenecio Jacobæa, L.

Jacobsſtab, m. pautnická hůl. 2) S. Jakuba hůl, cingulum Orionis.

Jacobsſtraße, f. ſ. Milchſtraße.

Jagd, f. low, honba, hon, doſpěloſt k honěnj, myſliwoſt; naháňka, venatio. 2) der Jagdbezirk, lowiſſtě. 3) ſhon; Jagd auf etwas machen, ſtjhati, honiti, ſháněti ſe po něčem. 4) fig. hegno, množſtwj.

Jagd-, lowčj, lowecký; der Jagdhund, lowčj pes; der Jagdſpieß, lowecký oſſtjp. 2) honný; der Jagdhirſch, honný gelen. 3) hončj; das Jagdpferd, hončj, lowčj kůň. 4) myſliwecký; das Jagdhorn, myſliwecká, lowčj trubka.

Jagdbar, adj. honný, k honěnj, k honbě doſpělý. Die Jagdbarbeit Jagdbarkeit, doſpěloſt k honěnj. 2) myſliwoſt.

Jagdbauer, Jagdfröhner, m. honec.

Jagdgehäge, n. hágemſtwj, lowiſſtě hágené.

Jagdgeſchrey, n. hulákánj.

Jagdleute, pl. honcy, náhončj.

Jagdſchiff, n. hončj, ſtřelčj ſſjf, ſ. Jacht.

Jagdtaſche, f. lowecký wak, tlumok.

Jagdweſen, n. myſliwoſt.

Jagen, 1. v. n. mit bin, honem běžeti, hnáti ſe; im Leſen jagen, kwapiti, poſpjchati, chwátati w čtenj, ſpěſſně čjſti. 2. v. a. hnáti, honiti, zahnati; jage ſie hinaus, wyžeň ge wen; den Feind in die Flucht, nepřjtele na vtjkánj obrátiti, zahnati; ein Pferd zu Tode, koně hnáti až padne, až zahyne; fig. jemanden ein Meſſer in den Leib, někomu nůž do těla wrazyti; den Degen durch den Leib, kordem někoho prohnati; alles durch die Gurgel, wſſecko prožrati, prochlaſtati, promrhati, hrdlem prohnati; aus einander jagen, rozehnati, rozplaſſiti. 2) Das Wild, zwěř lowiti, honiti, vhoniti, venari. Das Jagen, hnánj, honěnj, lowenj, honba.

Jäger, m. myſliwec, lowec; die —inn, myſliwcowá.

Jäger-, myſliwecký, lowčj; der Jägerburſch, ein Jägerjunge, myſliwecký mládenec; das Jägerhorn, lowčj trubka, ſ. Jagdhorn.

Jägerey, f. myſliwectwj, myſliwoſt.

Jägeriſch, adj. myſliwecký; adv. myſliwecky, po myſliwecku.

Jägermeiſter, m. Jaġrmiſtr, myſliwecký miſtr.

Jägerrecht, n. myſliwecké práwo. 2) ſtřelné, záſtřelné. 3) wnitřnoſti zwjřecý, droby.

Jähe, adv. adj. náhlý, nenadálý, repertinus; ein jäher Tod, náhlá ſmrt. 2) prchlý, prchliwý, prudký, mor. pochawý, praeceps. 3) přjkrý, praeruptus; adv. náhle, nenadále, prchliwě, prudce, přjkře.

Jähe, f. náhloſt. 2) prchliwoſt, prudkoſt, vnáhlenj, mor. pochawina. 3) přjkroſt, praeceps locus.

Jaherr, m. takpán, genž ke wſſemu ano řjká.

b Jähling, adj. náhlý; adv. jählings, po gednau, náhle; přjkře, ſ. Jähe.

Jahn, m. řad, řada; das Getreide liegt noch auf dem Jahn, obilj ležj geſſtě na řadech. 2) im Forſtweſen, djlec.

Jahnhagel, m. luza, zběř, lage, holota.

Jahr, n. rok, léto; im vorigen Jahre, w loni; Jahr aus Jahr ein, von Jahr zu Jahr, z rok do roka, rok po roku; im Jahre 1803, roku, léta Páně 1803ho; er geht in das zwanzigſte Jahr, gde mu na dwadcátý rok; er hat nahe an die vierzig Jahr, ke čtyřidceti letům; ein Mann von meinen Jahren, muž w mých letech, w mém ſtářj; bey hohen Jahren, w ſtarých letech; er iſt ein Mann von Jahren, bey Jahren, geſt při letech, letitý; ſeit langen Jahren, dáwno. 2) wěk, in ſeinen beſten Jahren, w neylepſſjm wěku, w neylepſſjch letech; mit den Jahren anders werden, ſwým čaſem ginák býti. 3) im Holze, léto, (ljto).

Jahr-, ročnj, weyročnj; der Jahrgang, ročnj běh; das Jahrfeſt, weyročnj ſlawnoſt. 2) gednoročnj, každoročnj; ein Jahrgewächs, gednoročnj, každoročnj bylina. 3) na rok, na geden rok; ein Jahrkönig, král na rok.

Jahrbuch, n. letopis, annales.

Jahren, Jähren, v. rec. es jährt ſich heute, dnes ge tomu rok, ročj ſe.

Jähren, v. a. kyſati, ſ. Gähren.

Jahrgeld, n. ročnj plat, ol. obrok.

Jahrhundert, n. ſtoletj, wěk, ſaeculum.

Jährig, adj. ročnj, gednoročnj; adv. —ně. 2) in der Zuſammenſetzung: großjährig, volljährig, zletilý; minderjährig, nezletilý; vorjährig, lonſký, ſ. auch Dießjährig, u. ſ. w. 2) Es iſt nun jährig, geſt tomu rok.

Jährlich, adj. ročnj, každoročnj; adv. —ně; každý rok. 2) weyročnj.

Jährling, m. roček, ročně, ročňátko; sl. ročák, ročňák; ein jähriges Lamm, zubák, garnjk, m. zubkyně, f.

Jahrszeit, f. čas roku; die vier Jahrszeiten, čtyři čaſowé ročnj; in einer unbequemen Jahrszeit, w nepohodlném čaſe, nepohodlného čaſu.

Jahrwuchs, m. ročnj prut. 2) die Jahrzirkel, die Ringe in dem Holze, léto, (ljto).

Jahrzahl, f. čjſlo, počet let; die chriſtliche Jahrzahl, léto Páně.

Jähzorn, m. náhloſt, prudkoſt hněwu, prchliwoſt, hněwiwoſt, praeceps ira.

Jähzornig, adj. náhlý, prudký, prchliwý, hněwiwý; adv. —le, —ce, —wě.

Jammer, m. kwjlenj, hořekowánj, nařjkánj, ejulatus. 2) bjda, pſota, mizyna, hoře, miſeria; in Jammer und Arbeit ſeyn, wepſý býti; es iſt ein Jammer anzuſehen, geſt to k vſtrnutj, vor Jammer vergehen, bjdau, pſotau hynauti; das iſt doch Jammer Schade, to ge welice k politowánj, hrozná ſſkoda. 3) padaucý nemoc; den Jammer haben, padaucý nemoc mjti.

Jammergeſchrey, n. nářek, nařjkánj, bědowánj, hořekowánj, kwjlenj.

Jämmerlich, adj. bjdný, nuzný, mizerný, žaloſtný; adv. —ně.

Jammern, v. n. nařjkati, bědowati, hořekowati, kwjliti, lamentari. 2) imp. ljtoſt mjti nad někým; ſein Unglück jammert mich, neſſtěſtj geho mne kormautj, mne bolj; du jammerſt mich, ljto mi tebe.

Jammerthal, n. plačtiwé audolj, vallis lacrymarum.

Jammervoll, adj. bjdný, pſotný, ſtraſtný; adv. —ně.

Janitſchar, m. genčar.

Jänner, m. Jenner, leden, Januarius; der Jännerſchein, lednowé ſwětlo.

Januar, m. leden, ſ. Jänner.

Jäſchen, v. n. pěniti ſe, ſyčeti. 2) kyſati, ſ. Gäſchen.

Jäſe, f. Jäſen, m. ges, hlawáč, hlawatice.

Jaſmin, m. jaſmin, jasminum.

b Jaſpis, m. jaspis, jaspis.

Jäten, v. a. pléti, pljti. Das Jäten, pletj, plenj, ſ. Gäten.

Jäter, m. pleč, plewač; die —inn, plečka, plewačka, ſ. Gäter.

Jätgras, n. plewel.

Jauch, m. blaud, blb, traup, pitomec, nemotora, nemotorec. ſ. Gauch.

Jauche, f. gjcha, břečka, ſ. Gauche.

Jauchert, n. Jauchart, Juchart, gitro, jugerum, ſ. Joch.

Jauchzen, v. n. weyſkati, prowyſkowati; pléſati, ovare, jubilare. Das Jauchzen, weyſkánj; pleſánj.

Jauchzer, m. Juchzer, weyſk, weyſkot, weyſknutj.

Jauner, m. ſſibal, ſ. Gauner.

Jauſen, v. n. ſwačiti.

Jauſen, m. ſwačina.

Jawort, n. přjpowěd, ſlowo na to; er hat das Jawort gegeben, dal ſwé ſlowo, ſwolil k tomu.

Je, interj. ey, ol. ay, ſ. Ey.

Je, für Jeſus; O Je! Herr Je! o gemine! ale gemine!

Je, part. wždy; es iſt je einer reicher als der andere, wždy geſt geden bohatſſj než druhý; je und je, obs. po wſſe čaſy; von je her, wždycky, hned z počátku (ſprwu), od ſtarodáwna. 2) kdy, wer hat ſolches je geſehen, kdo to kdy widěl; niemand hat Gott je geſehen, Boha nikdá žádný newiděl. 3) gak; ſie lachet und weinet, je nachdem es ihr einfällt, pláče, a ſměge ſe, gak gj napadne. 4) po; je zwey und zwey, po dwau, wždy dwa a dwa; je tauſend, po tiſýcy. 5) čjm — tjm; es wird je länger je ſchlimmer, čjm dál tjm hůř; je länger je lieber, a) cjm čjm dýl, tjm ljpe. b) das Bitterſüß, potměchuť, ſladká hořká. c) der Nachtſchatten, Jerycho.

Jedennoch, conj. wſſak, ſ. Dennoch, Jedoch.

Jederhand, Jederley, adj. wſſelikerý.

Jedermann, pron. pers. gedenkaždý, ol. prokný, quilibet.

Jedermänniglich, adv. wſſem wůbec; wſſichni wůbec.

Jederzeit, adv. wždy, wždycky, každého čaſu.

Jedesmal, adv. pokaždé, pokaždý, wždy.

Jedesmahlig, adj. genž toho čaſu geſt, tenkrát býwalý.

Jedoch, conj. ale, wſſak; wſſak ale; alebrž; předce wſſak; es ſchmeckt bitter, jedoch es iſt nichts Böſes, hořce to chutná, ale nic to zlého nenj; ich erlaube es dir, jedoch unter der Bedingung, dowolugi ti to, wſſak pod tau (s tau) wýminkau.

Jedweder, pron. pers. každý, wſſeliký, gedenkaždý.

Jeglicher, pron. pers. každý, ſ. Jeder.

Je länger, je lieber, ſ. Je 5).

Jemals, adv. kdy, někdy, některého čaſu, unquam; haben ſie wohl jemals etwas davon gehöret? ſlyſſelili kdy co o tom?

Jemand, pron. pers. někdo, kdo; wo iſt jemand, der —, kde geſt kdo, který —; iſt jemand da? geſt zde (tu) někdo?; womit jemand ſündiget, čjm kdo hřeſſj; jemands, jemandes Hut, něčj klobauk.

Jener, jene, jenes, pron. dem. relat. onen, ona, ono, ille; in jener Welt, na onom ſwětě; in jener Zeit, za onoho čaſu; an jenem Tage, onoho (poſlednjho) dne. 2) derjenige, ten.

Jenner, m. leden, ſ. Jänner.

Jenſeit, Jenſeits, adv. za, na druhé ſtraně, z druhé, z onéno ſtrany; jenſeits des Meeres, za mořem, jenſeits des Grabes, po ſmrti; die Gegend jenſeits des Meeres, zámořj; die Gegend jenſeits des Jordans, zájordánj; jenſeits des Meeres befindlich, zámořſký, transmarinus; der jenſeits des Fluſſes wohnt, zářečák.

Jenſeitig, adj. z oné ſtrany, z obdruhé ſtrany; die jenſeitige Inſel, oſtrow z obdruhé ſtrany.

b Jeſcht, m. pěna, záběl, ſ. Jäſcht, Gäſcht.

Jeſen, Jeſſen, m. gelec, ges, ſ. Aloſe.

Jeſuit, m. gezuita, gezowita; das Jeſuiter Pulver, gezuitſký práſſek, t. g. z chýny.

Jeſus, m. Gežjš; Herr Jeſus Kryſtus, pan Gežjš Kryſtus, im Vocativ: pane Gezu Kryſte, pane Gežjſſi Kryſte.

Jetzig, adj. nyněgſſj; mor. wčilegſſj; bey jetziger Zeit, nyněgſſjho čaſu.

Jetzt, adv. nynj, nynjčko, nynčko, teď; mor. wčil, nunc; eben jetzt, gednéž; bis jetzt, až do nynjčka; von jetzt an, od té doby, od té chwjle; bis jetzt, až dopoſawád, für jetzt, na ten čas.

Jeweilig, adj. ſ. Jedesmalig.

Jiſchen, v. n. pěniti ſe, ſyčeti, ſ. Gäſchen.

Joch, n. pl. Jöcher, Joche, gho, mor. gařmo, sl. gármo, jugum; ein Joch Ochſen, gho, gedno ſpřeženj wolů. 2) břewno, im Bergbaue, goch. 3) gitro, jugerum.

Jochpfahl, m. moſtnice, ſublica.

Johannes, Johann, m. Jan, dim. Janek. Johannis-, ſwatojanſký: der Johannisapfel, ſwatojanſké gablko; die Johannisblume, ſwatojanſké kwjtj, chryſanthemum leucanthemum, L.; Johannisbrod, ſwatojanſký chléb, ceratonia, Lin.; der Johannistag, den ſw. Jana.

Johannisbeere, f. čerwený rybes, rybes, rybizle, wjno ſwatého Jana, meruzalka, sl. rybeſky, ribes rubrum, Lin.

Johannisgürtel, m. černobeyl, ſ. Beyfuß.

Johanniskraut, n. ſw. Jana bylina, čerwený zwoneček; křjžek, hypericum perforatum, Lin.

Johannisöhl, m. zwonečkowý oleg.

Johannistraube, f. rybes, ſ. Johannisbeere.

Johanniswedel, m. kozý brádka, ſpiraea ulmaria, Lin.

Johanniswurm, m. ſwatojanſká muſſka, ſwětlomuſſka, ol. řeřátko, mor. ſwatojánek, cantharis noctiluca, L.

Jope, f. žiwůtek, kordulka, kabátek.

Journal, m. dennjk?

Jubel, m. pleſánj, weſelenj ſe, radowánky.

Jubelhochzeit, f. ſwadba druhá po padeſáti letech.

Jubeljahr, n. miloſtiwé léto, jubilæum.

Jubelvoll, adj. pleſagjcý.

Jubeln, v. n. pléſati, radowati ſe, radoſtj poſkakowati. Das Jubeln, pleſánj, radowánj ſe, radoſtj poſkakowánj.

Jubilieren, 1. v. n. ſ. Jubeln. 2. v. a. z ſlužby pro ſtaroſt propuſtiti, jubilirowati.

Juch, part. guchuchu!

Juchart, Juchert, m. gitro, jugerum.

Juchten, Juften, m. guchta.

Juchzen, v. n. weyſkati, ſ. Jauchzen.

Jucken, 1. v. n. ſwěděti, ſwrběti; ſwrabiti, mor. ſgadati, ſadati. Das Jucken, ſwěděnj, ſwrběnj; ſwrab. 2. v. a. drbati, třjti, ſſkrábati; ich will dich jucken, podrbám tě; fig. dich juckt es gewiß, pjchagj tě raupy.

Judaskuß, m. zrádné, gidáſſowo poljbenj.

Jude, m. žid, židák, židauš; dim. žjdě, sl. žiďátko, židáček, židauſſek; die —inn, židowka; ein Jude werden, zžiditi ſe.

Jüdeln, v. n. židem ſmrděti.

Juden, v. n. lichwiti.

Judendocke, f. dim. Judendöckchen, Judendöcklein, mochyně, ſ. Judenkirſche.

Juden-, židowſký; die Judenſtadt, židowſké měſto; die Judengaſſe, židowſká vlice.

Judengeſtank, m. židowina.

Judenhaus, n. die Judenwohnung, židowna.

Judenhut, m. židowſký klobauk. 2) ſkočec menſſj, impatiens noli me tangere, L.

Judenkirſche, f. židowſká třeſſně, mořſká wiſſně, boborelka, měchuňka, mochyně, physalis alkekengi, Lin.

Judenſchaft, f. židowſtwo; židé, pl.

Judenſchule, f. židowſká ſſkola, ſynagoga.

Judenthum, n. židowſtwj, judaismus.

Jüdiſch, adj. židowſký; das jüdiſche Volk, lid, národ židowſký; das jüdiſche Land, Judſká, zaſljbená země; adv. židowſky, po židowſku.

b Jubelbeere ???špatně zařazené heslo??? , f. borůwka, ſ. Heidelbeere.

Jugend, f. mladý wěk, mladoſt, mládenectwj, ginoſtwj (ol. ginošſtwj); von Jugend an, von Jugend auf, z mládi, od mladoſti. 2) junge Perſonen, mládež. Der Jugendfehler, pokljſek mladoſti, chyba mládeže.

Jugendlich, adj. jugendliche Schönheit, kráſa mladoſti. 2) für jung, mladý, mladiſtwý.

Juks, m. ſſpjna, ſſpina, pokálenj. 2) pſſaur.

Julius, m. der Heumonat, čerwenec, Julius.

Jung, adj. mladý, mladiſtwý, comp. jünger, mladſſj, ſuperl. jüngſte, neymladſſj; ein junger Wein, mladé wjno; junge Pflanzen, mladiſtwé zroſtliny; er iſt noch ſehr jung, geſſtě geſt mladičký; jung und alt, die Jungen und die Alten, mladj a ſtařj. 2) ein junges, das Junge, mladé; ein junges Thier, mladé zwjře; für die meiſten jungen Thiere haben die Böhmen eigene Nahmen und Formen: Ein junger Vogel, ptáče, mladý pták; ein junger Hund, ſſtěně; ein junges Schwein, praſe; eine junge Gans, hauſe; eine junge Katze, kůtě; ein junger Stier, gunec; ein junger Haſe, mladý zagjc, mladjk; ſ. die dim. bey den Thieren; ein junges Frauenzimmer, mladice; ein junger Wald, mláz; Junge werfen, mladé mjti, házeti, roditi; von Kühen, oteliti ſe; von Stutten, ohřebiti ſe; von Schweinen, opraſyti ſe; von Katzen, okotiti ſe. 3) jung werden, mladnauti, omladnauti. 4) fig. jung werden, naroditi ſe 5) die junge Gans, drobečky, huſý kaltaun; der jüngſte Tag, poſlednj den, das jüngſte Schreiben, poſlednj pſanj.

Junge, m. mladec, mladjk, ginoch, pachole, dim. pacholjk, chlapec, dim. chlapeček; hoch, dim. hoſſek, hoſſjček; kluk, dim. klauček, heyſek, ol. robenec. 2) ein Lehrling, včedlnjk, der Kochjunge, kuchtjk; der Müllerjunge, práſſek; der Gänſejunge, huſáček; der Schuljunge, ſſkolák .

Jungen, v. n. roditi, poroditi, mladé mjti, ſ. Junge werfen.

Jünger, m. včedlnjk, discipulus; die —inn, včedlnice. 2) bey Handwerkern, wyvčenec; bey den Müllern, mládek.

Jüngerſchaft, f. včedlnictwj, včedlnictwo.

Jungfer, f. panna, ol. děwice, dim. das Jüngferchen, panenka, virgo. 2) ein Inſect, ſſjdlo, ſ. Heupferd. 3) die nackte Jungfer, naháč, naháček, ocaun, ſ. Zeitloſe.

Jungfer, Jungfern-, panenſký; der Jungfernhönig, panenſký med.

Jungferlich, adj. panenſký; adv. po panenſku, ſ. Jungfräulich.

Jungfernkind, n. cwikýř; panchart.

Jungfernkrankheit, f. bledá nemoc.

Jungfernſtand, m. ſtaw panenſký, panenſtwj, ſ. Jungfrauſchaft.

Jungfrau, f. panna. 2) fig. ein Junggeſell, panic.

Jungfräulich, adj. panenſký; adv. po panenſku, gako panna.

Jungfrauſchaft, f. panenſtwj, virginitas.

Junggeſell, m. mladſſj towaryš, mládek. 2) mládenec, panic, sl. chaſnjk, parobek.

Junggeſellenſchaft, f. mládenectwj, panictwj, sl. chaſnictwj, parobſtwj.

Junggeſellenſtand, m. ſtaw mládenecký, panický; mládenectwj, panictwj.

Jüngling, m. mládenec, mládeneček, ginoch. Das Jünglingsalter, mládenecký wěk.

Jungmeiſter, m. mladſſj miſtr.

Jüngſt, adv. nedáwno, poſledně; onehdá, onehdy, nuper.

Junius, m. der Brachmonath, čerwen, Junius.

Junker, m. ginoch, pacholjk, gonák. 2) mladý pán, panáček; zeman.

Jupiter, m. peraun, ol. perun, sl. parom. 2) der Planet, kralomoc.

Juridiſch, Juriſtiſch, adj. práwnj, adv. —ně.

b Juriſt, m. Juryſta.

Juſt, adv. práwě, zrowna; juſt recht, whod.

Juſtitz, f. práwo, ſaud; ſprawedlnoſt.

Juwel, n. pl. die Juwelen, drahý kámen, klenot.

Juwelier, m. Jubiljř, Juweljr.