Z.

Zach, S. Zähe.

Zäcke, S. Zecke.

Zacken, v. n. S. auszacken.

Zackern, v. a. abzackern, wyſſkemřiti, vſſkemřiti. b) pole (od)orati pole.

Zackig, adj. widličatý, parožnatý; eine dreyzackige Gabel, trogſſpičné widličky.

Zagel, m. ocas, (caheyl). 2) der Afterzagel, kleſt.

Zagen,v. n. ſrdce tratiti, chauliti ſe.

Zaghaft, adj. bázliwý, neſmělý, chauloſtiwý.

Zaghaftigkeit, f. bázliwoſt, neſměloſt, chauloſtiwoſt

Zagheit, f. chauloſtiwoſt.

Zähe, adj. tuhý, haužewný, haužowatý; Fleiſch, maſo; Wein, wláčkowité a plché wjno; zehe werden, haužowatěti, wláčkowatěti. 2) fig. haužewný, nevžilý, ſkrbný; er iſt ein wenig zähe, geſt haužwička. b) zähes Leben, tuhé žiwobitj, zapeklá duſſe.

Zähheit, Zähigkeit, f. tuhoſt, haužewatoſt, wláčkowitoſt, ſkrbnoſt.

Zahl,m. caheyl, ocas. 2) am Schleppſacke, chobot.

Zahl, f. čjſlo, počet, numerus; eine einfache, počet gednotný, o gednom; eine gerade Z., ſuda, par; ungerade Z., licha, impar. impar; der erſte an der Zahl, počtem prwnj; wenig ſtark an der Zahl, málo mnoho na počet; ohne Zahl, bez počtu, bez čjſla; unter der Zahl meiner Freunde, do počtu mých přátel; die Zahl zwey; počet, čjſlo dwě; 2) cyfra; römiſche, arabiſche Zahlen, řjmſké, arabſké cyfry. 3) bey den Spinerinnen, přadno, předeno, .

Zahl Zahl-, n. adj.čjſlowý, početnj; das Zahlwort, čjſelné ſlowo. 2) platicý; das Zahlamt, platicý auřad.

Zahlbar, adj. ſplatný, wýplatný, ku ſplácenj.

Zählbar, adj. ſčjſlný.

Zahlbret, n. platnice, početnice.

b Zahlbuchſtab, m. čjſlné, cyfrowé pjſmeno.

Zahlen,v. a. platiti, zaplatiti; solvere; richtig zahlen, práwě, řádně platiti; den Zoll, clo zaplatiti; Schulden mit Schulden, kljn kljnem wyrážeti; nach und nach, ſpláceti; vpláceti; der nicht gern zahlt, neſplatný, neſplata.

Zählen, v. a. počjtati, numerare; Geld, die Sterne, die Stunden, penjze, hwězdy, hodiny; er kann nicht drey zählen, nezná ani b ani c; an den Fingern herzählen, na prſtech wypočjſti; unter die Gelehrten, mezy včené počjtati; počjſti, k včeným přičjſti.

Zahlende, n. caheyl, wrcholek.

Zahler, n. plátce, platitel; die —inn, plátce, platitelkyně.

Zähler, m. počjtatel. 2) početnjk, numerator.

Zahlfigur, f. cyfra.

Zahlgeld, n. platné, ſplatné, weyplatné.

Zahlmeiſe, f. mlynařjček.

Zahlmeiſter, m. platnj; die —inn, platnice, platňowá.

Zahlpfennig, n. S. Rechenpfennig.

Zahlreich, adj. mnohý, ſylný na počet.

Zahltag, m. weyplatnj den.

Zahlung, f. placenj, zaplacenj; leiſten, zaplatiti, wyplatiti.

Zahlweife, f. klapacý motowidlo.

Zahlwoche f. weyplatnj neděle.

Zahm, adj. krotký, chočený, pitomý; zahmes Thier, krotký, okrotlý žiwočich; zahm machen, zkrotiti, okrotiti, chočiti, ochočiti, obaulati; z. werden, krotnauti, zkrotnauti. 2) pitomý, chočený; zahmes Geflügel, pitomá drůbeř.

Zähmen, v. a. krotiti, zkrotiti; ein Thier, zwjře; ſeine Zunge, ſwůj gazyk.

Zähmer, m. krotitel, zkrotitel; die —inn, krotitelkyně.

Zahn-, zubnj; der Zahnarzt, zubnj lékař. 2) na zuby; die Zahnbürſte, kartáček na zuby; 3) das Zahnpulver, práſſek na zuby.

Zahnblecker, m. oſſkljbaček.

Zahnbrecher, m. zubjtrh, dentiducus.

Zähneln, n. zaubky doſtáwati, zaubky ſe někomu řezagj. 2) v. n. zaubkowatiti.

Zahnen, v. n. zaubky doſtáwati, zuby ſe řezagj. 2) v. a. zubatiti, zuby wyřezati; einen Kamm zähnen, na hřeben wyrezávati wyřezávati zuby.

Zahnen, n. řezánj zaubků, wlčků.

Zahnfieber, n. zymnice, nátcha k zubům.

Zahnfleiſch, n. dáſeň, gingiva.

Zahnhobel, m. zubownjk.

Zahnhöhle, f. kotlina, ſſtěrbina w zubu.

Zähnig, adj. zubý; zweyzähnig, dwauzubý.

Zähnklappen, Zähnklappern, n. gektánj zubami.

Zahnkraut, m. S. Sequ.

Zahnwurz, f. zubowá bylina, dentaria Lin.

Zähnknirſchen, n. ſſkřipěnj zubů, zubami.

Zahnlos, adj. bezzubý.

Zahnlücke, f. zubj lůžko.

Zahnlückig, adj. bezzubý.

Zahnſchmerzen, pl. Zahnweh, n. bolenj zubu; bekommen, doſtati bolenj zubu, rozbolenj zubu, rozbolegj někoho zuby.

Zahnſichel, f. zubanec.

b Zahnſtocher, m. zubj parádko.

Zahntroſt, m. těſſinka, ambrožka, Eupheasia Euphrasia Odontiles Odontites Lin.

Zahnzange, f. kljſſťky na zuby.

Zähre, f. ſlze, ſlza; dim. das Zährchen, ſlzyčka.

Zährling, m. gjkawec.

Zain, m. cán; Silber, Eiſen, cán ſtřjbra, železa. 2) bey den Böttchern, prautek.

Zahn- Zain-, cánowý; das Zahneiſen Zaineiſen, cánowka.

Zainer, m. cánař.

Zake, f, f. čáp.

Zander, m. candát.

Zange, f. kléſſtě, forfex; etwas mit der Z. faſſen, kleſſtěmi, do kleſſtj wzýti; dim. das Zänglein, kljſſťky; kleſſtičky.

Zängeln, v. n. do kljſſtěk, kljſſťkami wzýti.

Zangenkäfer, m. kleſſťák.

Zank, m. křik, ſwár, wáda, haſſteřenj; einen Zank anfangen, do křiku ſe dáti; Zank ſtiften, wádu, křik ſtropiti, .

Zankapfel, m. přičjna (gablko) wády.

Zänkeln, v. n. poſſkorpowati ſe, pohrncowati ſe.

Zanken, v. n. rec. křičeti ſe, haſſteřiti ſe, ſſkorpiti ſe, hrncowati ſe, waditi ſe. 2) v. a. vkřičeti; ſich müde, vſſkorpiti ſe, vkřičeti ſe, vwaditi ſe, vhaſſteřiti ſe.

Zänker, m. wadič, ſſkorpič; die —inn, wadička, ſſkorpička.

Zänkerey, f. křičenj, waděnj, haſſteřenj, ſſkorpenj.

Zankflecken,m. přičeſy, plycten.

Zänkiſch, adj. wadiwý, haſſteřiwý, ſſkorpiwý.

Zankſucht, f. wadiwoſt, haſſteřiwoſt, ſſkorpiwoſt, ſwárliwoſt.

Zankſüchtig, adj. haſſteřiwý, ſwárliwý.

Zankſüchtigkeit, f. haſſteřiwoſt, .

Zapfen, v. a. točiti; einen Seidel Wein, žeydljk wjna natočiti. 2) točiti, na máſy prodáwati.

Zäpfen, v. a. čepowati, čapowati, začepowati.

Zapfen-, čepowý, das Zapfenloch, čepowá djra, djra od čepu.

Zapfenbaum, m. ſſjſſkownjk? ſſiſſtjce? Protea conifera Lin.

Zapfenbier, n. podčepky.

Zapfenbirn, n. paſowka.

Zapfenbohrer, n. čepownjk.

Zapfengerüſt, n. zhlawj.. .

Zapfenhaus, n. dim. das Zapfenhäuschen, barbora.

Zapfenkraut, n. čjpkowá bylina, Uvularia Lin.

Zapfenlager, n. S. Zapfengerüſt.

Zapfenring, m. zděř v čepu.

Zapfenſtreich, m. čepobitj, Zlobicky. rus. zoře.

Zapfenwein, m. podčepky, ſtočky, ſlewky.

Zapfenwurzel, f. ſrdečnj, kolnj kořen.

Zapfer, n. točič.

Zappeln, v. n. třepetati ſe, třepati ſe, palpitare.

Zarge, f. der Rand des Faſſes, autor. 2) Einer Schachtel, lub, des Mühlſteines, lub.

Zargzieher, m. autornjk.

Zart, adj. comp. zärter, sup. zärteſte, autlý , sl.; sl. něžný, zart von Gliedern, autlých audů; zartes Gewiſſen, Herz, autlé ſwědomj, ſrdce; zartes Weſen, autloſt; ein zartes, junges Frauenzimmer, křehotinka; von zarter Jugend, od autličkého wěku; zart werden, autleti, tenerascere. 2) tenký; zarte Leinwand, tenké plátno. 3) drobaunký; zu einem zarten Pulver reiben, na drobňaučký práſſek roztřjti.

Zärte, f. huſtera, taran, cyprinus Zerta Lin.

Zärteln, v. n. mit Jemanden, mazati ſe s někým. 2) v. a. S. Verzärteln.

b Zärtelwoche, f. miloſtinky.

Zartheit, f. autloſt, sl. něžnoſt.

Zärtlich, adj. rozmazaný, hedbawný; ein Kind zärtlich halten, djtě rozmazaně chowati. 2) miloſtný, laſkawý, ſrdečný; eine zärtliche Liebe, ſrdečná láſka; Umarmung, ſrdečné obgetj. 3) adv. ně.

Zärtlichkeit, f. autloſt; der Glieder, audů. 2) rozmazanoſt, chauloſtiwoſt; der Geſundheit, zdrawj. 3) ſrdečnoſt, miloſtnoſt, laſkawoſt, sl. něžnoſt.

Zärtling, m. rozmazánek, mazánek, mazljk, mazljček.

Zaſer, f. wlaſſenj, čmeyřj; dim. das Zäſerchen, wlaſſenjčko, čmeyřjčko.

Zaſerig, adj. wláknitý, wlaſſenjčkowatý.

Zaſern, v. a. třepiti ſe.

Zaſpel, f. předeno, ſſnolec.

Zätſcheln, v. a. mrzeti, mrzeti ſe.

Zauber, n. kauzlo.

Zauber-, kauzedlný, kauzedlnický; die Zauberlaterne, kauzedlná lucerna.

Zauberer, m. kauzedlnjk,

Zauberey, als Kunſt, kauzedlnictwj, čáry; Geſchwindigkeit iſt keine Zauberey, čerſtwoſt žádné čáry. 2) als Handlung, čáry, kauzla; treiben, čáry prowozowati. 3) fig. čáry, kauzla.

Zauberinn, f. kauzedlnice.

Zauberiſch, adj. kauzedlnický.

Zaubern, v. a. et n. kauzliti, čarowati.

Zauberwerk, n. čáry, kauzla.

Zeuche Zauche, f. tjſta, čubka, fena.

Zauderer, m. párák.

Zauderhaft, adj. wáhawý, zdlauhawý, meſſkawý.

Zauderhaftigkeit, f. wáhawoſt, meſſkawoſt, rozwláſſtnoſt, zpozdiloſt.

Zaudern, v. n. meſſkati, wáhati, meſſkati ſe, ochauněti ſe, okauněti ſe; mit der Beahlung Bezahlung, s zaplacenjm prodléwati.

Zauen, v. rec. poſſpjſſiti ſy.

Zaufen, v. a. cauwati, cauwnauti.

Zäumen, v. a. vzdu dáti, vzditi, w vzdu pogjti, sl. klznati, oklznati. 2) einen Kapaunen, ſſpeylowati.

Zaumgeld, n. chomutné.

Zaumlos, adj. bezvzdný, nezkrocený, proſtopáſſný.

Zaumrecht, adj. vzdě přiwyklý.

Zaun, m. pl. Zäune, plot; von Brettern, hradba; dim. das Zäunchen, plůtek.

Zaun-, plotnj; der Zaumpfahl, plotnj kůl.

Zaunaſt, m. der ſtarke, wlow, wlowina.

Zaunblume, f. zwoneček, Anthericum Lin.

Zäunen, v. a. plotem, hradbau obehnati, ohraditi, oplotiti, otyniti, plot dělati, Zaunglocke f. zvoneček, Anthericum Lin. 2) ſwlačec menſſj, Convolvulus Lin.

Zaunkirſche, f. zymoleyz, pſynky, lonicera xylosteum Lin.

Zaunkönig, m. ſtřjžjk; dim. ſtřjžljk, ſtřjžjček, ſtřjžljček, Motacilla Trochlodytes Troglodytes Lin.

Zaunlilie, f. bělozářka liliowa liliová, Anthericum liliago Lin. b) zymoleyz otočiwý, Lonicera periclinemum periclymenum Lin.

Zaunrebe, f. poſed, Brygonia Bryonia Lin.

Zaunreis, n. ſwjzel, Galium aparine Lin.

Zaunriegel, m. ptačj zob, pſý trn, Ligustrum Vulgare Lin.

Zaunruthe, f. pleſtew.

Zaunſtecken, m. tyčka.

Zaunſchliefer, m. ſtřjžjček.

Zaunwicke, f. wikew plotnj, Vicia sepium Lin.

Zaunwinde, f. ſwlačec menſſj, Convolvulus sepium Lin. Opletnjk, Presl.

Zaupel, f. dwogſtřižnj owce.

Zauſen, v. a. drchati, rwáti, muchlati; den Kopf, za pačeſy wzýti, wyrwati.

Zechbruder, m. řadownjk, ſpolu řadownjk, bratr z mokré čtwrti.

Zeche, f. pořádek, cech; 2) Im Bergbaue, důl; die Zeche bauen, pawowati, naklábdati na hory. 3) řád, řada, pořádek; das Vieh nach der Zeche; um die Zeche hüthen, dobytek páſti po řadě, po pořádku; die Zeche iſt an das Dorf N., nynj ge řád na wſy N. 4) řad řád, cech; die Zeche bezahlen, zaplatiti řád; fig. zaplatiti řad řád, odneſti, zažjti, zakuſyti.

Zechen, v. et f. n. řadowati, chmeliti; , notně, ſtatečně. 1) v. n. tráwiti, ſtrawowati ſe.

Zechenhaus, n. hutnická bauda.

Zechenmeiſter, m. hutmiſtr.

Zecher, m. řadownjk; die —inn, řadownice.

Zechfuhre, f. robotnj powoz.

Zechgenoß, m. aud cechu.

Zechpfennig, m. cechownj groš ġroš.

Zechgeſell, n. ſpoluřadownjk.

Zechgeſellſchaft, f. řadownjcy, ſpolečnoſt řadownjků.

Zechmeiſter, m. cechmiſtr, ſtarſſj miſtr. 2) beym Schmauſe, arcyřadownjk.

Zechſchweſter, f. řadownice.

Zechtag, m. pořádek.

Zeche Zecke, f. kljſſť.

Zehe, f. pazaur; die Knoblauchzehe, pazaur čeſnekowý. 2) prſt v nohy; die große, palec v nohy; auf den Zehen gehen, po prſtech gjti, choditi.

Zehen, zehn, num. deſet, decem; vor zehn Wochen, před deſýti nedělemi; einer von zehen, geden z deſýti; Herr von zehen Häuſern, pán deſýti domů; die Zehn Gebote Gottes, deſatero Božj přikázanj; zu zehn, po deſýti.

Zehen, f. deſýtka; die Piken Zehn, deſýtka pikowá.

Zehend, n. deſetina; das zweyte Jahrzehend, druhá deſýtina let.

Zehener, Zehner, m. deſýtka. 2) Eine Münze von 10 kr. deſetnjk.

Zehenerley, Zehnerley, adj. deſaterý.

Zehenfach, Zehnfach, adj. deſetnáſobný.

Zehenjährig, Zehnjährig, adj. deſýtiletý.

Zehenmahl, Zehnmahl, adv. deſetkrát.

Zehent-, deſátečný; der Zehentacker, deſátečné rolj. 2) deſátečenſký; das Zehentamt, deſátečenſký auřad,.

Zehentbar, adj. deſátečný.

Zehente, Zehent, adj. deſatý deſátý, decimus; zum Zehnten Mahle, po deſáté.

Zehente, Zehent, m. deſátek, sl. děžma, decimae; den Zehnten Zehenten geben, deſátek dáti, děžmowati.

Zehentel, Zehntel,n. deſetina, deſátý djl.

Zehnten Zehenten, v. a. deſátek bráti, deſátkowati.

Zehenter, m. deſátnjk.

Zehentfröhner, m. deſátečnjk, deſátnjk.

Zehentgeld, n. deſátečné penjze.

Zehentherr, m. deſátnjk, deſátečný pán.

Zehentholde, n, m. deſátečnjk.

Zehentpflichtig, adj. deſátek odwáděgjcý, dáti powinný.

Zehenſchnitter Zehentſchnitter, n. m. ſekáč deſátečnj.

Zehentverwandt, adj. deſátek dwáděgjcý odwáděgjcý.

Zehnherrenamt, n. deſýtipanſký auřad.

Zehren, v. n. tráwiti; von dem Seinigen, ze ſwého; der Wein zehrt, wjno tráwj; 2) tráwiti ſe; der Wein zehret im Faſſe, wjno ſe tráwj w ſudu.

Zehrer, m. tráwič; pron. Ein Sparer will einen Zehrer haben, co nashromáždil ſteyſkal, to promrhal weyſkal.

Zehrfrey, adv. Jemanden zehrfrey halten, někoho wydržeti, za někoho platiti.

Zehrgarten, m. ſſpjžjrna.

Zährgärtner Zehrgärtner, ſſpjžjrnjk.

Zehrgeld, n. ceſtné, penjze na autratu, na ceſtu.

Zehrling., m, m. gikawec.

Zehrpfennig, m. penjz autratnj, autrata na ceſtu.

Zehrung, f. ſtrawa; freye Zehrung, ſtrawa darmo. 2) autrata; ſeine Zehrung bezahlen, zaplatiti co ſe ztráwilo. 3) penjze na ceſtu.

Zehrwurm, m. hauſenky, pl.

Zehrwurzel, f. aronowa brada, Sw. Jana twář, Arum maculatum Lin.

b Zeichen, n,. znamenj, signum; 2) beym Färber, známka.

Zeichen-, reyſowacý; das Zeichenbuch, reyſowacý kniha.

Zeichendeuter, m. hwězdoprawec, znamenář.

Zeichendeuterey, f. znamenářſtwj.

Zeichenkunſt, f. reyſowánj, reyſownictwj.

Zeichenlehre, f. charakteriſtika.

Zeichenmeiſter, m. reyſownjk, miſtr reyſownický.

Zeichnen, v. a. et n. reyſowati; einen Baum, ſtrom. 2) znamenati, zaznamenati; das Vieh, etwas im Buche, dobytek, něco w knjze. 3) mit dem Akzente, známkowati.

Zeichner, m. reyſownjk;die —inn, reyſownice.

Zeichnung, f. reyſowánj, reyſownictwj. 2) znamenánj.

Zeidelbär, m. brtnjk.

Zeidelbaſt, m. S. Seidelbaſt.

Zeidelmeiſter, m. wčelař.

Zeidelmeſſer, n. podřezáwacý nůž.

Zeideln, v. a. podřezáwati; die Bienen, wčely.

Zeideln, n. podřez, podřezáwánj.

Zeidelzins, m. wčelné.

Zeidler, m. wčelař.

Zeigenfinger Zeigefinger, m. vkazowatel, vkazatel.

Zeigen, v. a. vkázati, vkazowati; ſich, ſe; ſeine Miene zeiget es, geho twář, obljčeg to pronáſſj, vkazuge.

Zeiger, m. vkazatel, provkazatel. 2) An der Uhr, ručička, rafyka, rafige; 3) an der Hand, vkazatel. 4) im Buche, vkazadlo.

Zeigerſtange, f. ručička.

Zeigeruhr, f. vkazowacý hodiny.

Zeihen, v. irr. a. Imp. ich zieh, geziehen, imperat. zeihe, přeſwědčiti, winiti; einen einer Lüge, někoho winiti ze lži; des Diebſtahls, z krádeže.

Zeiland, m. wlčj lyko, daphne Mezereum Lin.

Zeilgerſte, f. gečmen řádkowý, w řádkách.

Zeilig, adj. řadý; vierzeilig, čtyřřadý.

Zeilſemmel, f. pletenka.

Zeiſel, f. ſyſel

Zeiſelbär, m. chočený, pitomý nedwěd.

Zeiſig, m. čjž, čjžek, Linaria viridis Lin. dim. das Zeischen, čjžeček. 2) fig. ein loſer Zeiſig, kopa, pták, feryna.

Zeiſiggrün, adj. zelený gako čjžek.

Zeiſigkraut,n. ptačinec, kuřjmor, Annagallis Lin.

Zeit, f. čas, tempus; die Zeit wird es lehren, čas to vkáže; laßt uns ſorgen, ſo lange es Zeit iſt, pečugme za čaſu; geſtern um dieſe Zeit, wčera těmi čaſy; mit der Zeit, čaſem; es iſt noch lange Zeit, geſſtě ge dlauho do čaſu; zu jetzigen Zeiten, za nyněgſſjch čaſů, dnů; alles nur auf eine Zeit, wſſecko gen na čas; die Zeit verderben, mařiti čas; zur andern Zeit, giným čaſem; laſſen ſie mir Zeit, nechagj mi na čas, na chwjli; Zeit genug, doſt čaſu; es iſt die höchſte Zeit, geſt ſwrchowaný čas; die Zeit iſt vorbey, čas minul; außer der Zeit, krom čaſu; zur rechten Zeit, w čas, w hod, w prawý čas; ſich in die Zeit ſchicken, propůgčowati ſe čaſu; čaſu ſſetřiti; nach der Zeit, po čaſe; zu Zeiten, čaſem, druhdy; bey Zeiten, záhy, ráno; Zeit genug, doſt záhy; Zeit meines Lebens, gaktě žiw, gakžiw; mittler Zeit, unter der Zeit, mezy tjm; vor Zeiten, před čaſy, někdy; zu meiner Zeit, za mých let; zu ſeiner Zeit, ſwým čaſem; liebe Zeit, naſtogte! 2) doba, chwjle, kdy; die Zeit wird mir lang, ſteyſká ſe mi; die Zeit vertreiben, chwjli vkrátiti; ſich Zeit nehmen, na chwjli ſobě dáti, vprázdniti ſe; er hat keine Zeit, nemá kdy, po chwjli; zu welcher Zeit? kterau chwjli? in kurzer Zeit, gen co newidět; zu gewiſſer Zeit, kdys, kdyſy, quondam; eine Zeit lang, doněkud, b aliquamdiu; zu dieſer Zeit, tu dobu; von langer Zeit her, od dáwna; ſeit der Zeit, od té doby.

Zeitalter, n. wěk.

Zeitbeſchreibung, f. letopis, čaſopis.

Zeitbock, m. doſpělý kozel.

Zeitbuch, n. ročnjk, letopiſy, pl.

Zeitfolge, f. poſlaupnoſt, poſtupnoſt čaſu.

Zeitforſcher, Zeitrechner, m. čaſoſlow, chronologus.

Zeitforſchung, f. čaſozpyt, chronologia.

Zeitgenoß, m. ſpoluwěký, wrſtewnjk.

Zeitgläubig, adj. nachwjli wěřjcý.

Zeithammel, m. zubák.

Zeither, adv. od té doby.

Zeitherig, adj. od té doby.

Zeitig, adj. nyněgſſj; der zeitige Bürgermeiſter, nyněgſſj purkmiſtr. 2) ranný, rančj. 4) zralý, dozralý, doſſlý; maturus; z. werden, zráti, vzrati, dozrati, dogjti; adv. čaſně, záhy, zeitig kommen, čaſně, záhy přigjti; etwas zeitig merken, něco záhy znamenati.

Zeitigen, v. a. vzrati, vzráwati. 2) zráti, vzrati, maturescere.

Zeitigung, f. vzránj, vzraloſt, zraloſt.

Zeitkuh, f. galowice, dwauletka.

Zeitkunde, f. čaſozpyt.

Zeitkürzung, f. krácenj, vkrácenj chwjle.

Zeitlang, adv. dlauho, dlauhý čas, dáwno.

Zeitlauf, m. běh čaſu.

Zeitlebens, adv. gak žiw, co žiw, jaktěžiw.

Zeitlich, adj. nyněgſſj, modernus. 2) čaſný; zeitlich kommen, čaſně přigjti; zeitlich zeitliche Güter, čaſné ſtatky; adv. čaſně, záhy; comp. zeitlicher, čaſněgi, zážegi.

Zeitlichkeit, čaſnoſt.

Zeitloſe, f. chudobka, Bellis minor Lin. 2) ocun, ocaun, Collchicum Colchicum autumnale Lin.

Zeitmaß, m. mjra čaſu, čaſoměra.

Zeitmeſſer, m. čaſoměr.

Zeitpacht, m. nágem na čas.

Zeitpunkt, m. doba.

Zeitrechner, m. čaſoſlow.

Zeitrechnung, f. čaſoſlowj, chronologia.

Zeitſchaf, n. zubkyně.

Zeitſchrift, f. čaſopis.

Zeitung, f. nowina. 2) nowiny, pl.

Zeitungsartikel, m. kus do nowin, z nowin.

Zeitungsblatt, n. nowiny, liſt od nowin.

Zeitungscomptoir, n. nowinárna.

Zeitungsſchreiber, m. nowinář.

Zeitungsſchreiberey, f. nowinářſtwj.

Zeitverderb, m. mařenj čaſu.

Zeitverkürzung, f. vkrácenj chwjle, kratochwjle.

Zeitverluſt, m. ztráta, zmařenj čaſu. 2) průtah; ohne Zeitveluſt, bez průtahu, prodlenj.

Zeitvertreib, m. vkrácenj chwjle, kratochwile.

Zeitverwandte, m. ſpoluwěký, wrſtewnjk.

Zeitwort, n. ſloweſo, ſlowo, hlahol, verbum.

Zelge, f. třetj djl lánu.

Zelken, m. ratoleſt, wětew.

Zelle, f. komnata, cele, f. 2) Im Bienenſtocke, buňka.

Zellengang, m. ambity.

Zellengewebe, n. celnina.

Zellernuß, f. bjlý, panenſký ořech.

Zellig, Zellerförmig, adj. celowý.

Zelt, m. (klus) mimochod, ſſlok; ein Pferd geht den Zelt, kůň jde mimochodem.

Zelt, n. ſtan, dim. ſtánek; die Zelte aufſchlagen, rozbiti ſtany.

Zelt-, ſtanowý; der Zeltpfahl, ſtanowý kůl; der Zeltflock, ſtanowý koljk.

Zelteln, m. celtle; Lebzelten, pernjk; dim. der Zeltlein,celtlička.

Zelter, n. mimochodnjk, ſſlapák.

Zeltſchneider, m. ſtanař, ſtanownjk.

Zemmer, m. S. Ziemer.

Zemmel, m. gednoročnj winný prut.

Zenne, f. giwa.

Zent, f. hrdelné práwo.

b Zentgericht, n. hrdelné práwo.

Zentrichter, m. hrdelnj práwnj.

Zentner, m. centnýř.

Zentnerſchwer, adj. centnýře z tjžj.

Zentſchreiber, m. pjſař v hrdelnjho práwa.

Zepter, n. žezl.

Zer-, ſich zerarbeiten, vpracowati, vhmožditi ſe; ſich zerängſtigen, vſaužiti ſe; ſich zerärgern, vzlobiti ſe; ſich zermartern, vtrápiti ſe.

Zerbeißen, v. a. rozkauſati, rozkauſnauti.

Zerberſten, v. irr. n. rozpuknauti ſe.

Zerblaſen, v. irr. a. rozdmeychati, rozdýmati, rozfaukati.

Zerbläuen, v. a. ztřjſkati, na žmoch ztlaucy.

Zerbohren, v. a. rozwrtati.

Zerbrechen, v. irr. a. zlámati, rozlámati; entzwey, přelomiti; einen Topf, roztlaucy, rozkřápati hrnec; ſich den Kopf, hlawu ſobě lámati. 2) v. n. zlámati ſe, rozlámati ſe; das Glas, roztlaucy ſe.

Zerbrechlich, adj. kruſſný, křehký, zlomitedlný; zerbrechliches Eiſen, kruſſné železo; die —keit, kruſſnoſt, křehkoſt, zlomitedlnoſt.

Zerbröckeln, v. a. rozdrobiti, rozdrtiti.

Zerdreſchen, v. a. rozmlátiti. 2) zmlátiti, ztřjſkati.

Zerdrücken, v. a. rozmačkati, rozdačkati, roztlačiti.

Zerfahren, v. a. rozgeti. 2) v. n. zerfahrene Suppe, ztracená poljwka.

Zerfallen, v. a. pádem roztlaucy; ſich den Kopf, ſobě hlawu. 2) v. n. rozpadnauti ſe, rozpadati ſe; fig. a) mit einander, rozkmotřiti ſe, roztowaryſſiti ſe, popadnauti ſe. b) als eine Abhandlung, děliti ſe, rozwrcy ſe.

Zerfeilen, v. a. rozpilowati.

Zerfetzen, v. a. durch Schneiden, rozžižlati, 2) rozflákati; ein zerfetztes Geſicht, zflákaný obljčeg.

Zerflattern, v. n. roztřepiti ſe.

Zerfließen, v. irr. n. rozpuſtiti ſe, rozplynauti ſe, rozplýwati ſe, roztáti; wie Wachs, rozpuſtiti ſe, wie Schnee, roztáti; wie Butter auf der Zunge, rozplyznauti ſe; fig. in Thränen, zaliti ſe ſlzami; in Wolluſt, rozkoſſj rozplynauti.

Zerfoltern, v. a. vmučiti.

Zerfragen, v. rec. rozeptati ſe.

Zerfreſſen, v. a. rozežrati.

Zergänglich, adj. pomjgjtedlný.

Zergänglichkeit, f. pomjgjtedlnoſt.

Zergehen, v. a. n. rozpauſſtěti ſe, rozpuſtiti ſe, rozplynauti ſe; der Zucker, cukr.

Zergen, v. a. ſſkádliti, teyrati.

Zergliederer, m. rozběrač.

Zergliedern, v. a. rozebrati, rozbjrati.

Zergliederung, f. rozebránj.

Zergliederungskunſt, f. rozběractwj.

Zergreifen, v. a. irr. roztrhati.

Zerhacken, v. a. rozſekati.

Zerhämmern, v. a. zhmožditi, kladiwem roztlaucy.

Zerhauen, v. a. rozſekati; entzwey, přetjti.

Zerkauen, v. a. rozžweykati.

Zerklopfen, v. a. rozklepati.

Zerknacken, v. a. rozlauſknauti, rozlauſkati.

Zerknicken, v. a. zlomiti, přelomiti.

Zerknirſchen, v. a. rozdrtiti, rozſſkřjpati, zkruſſtiti. 2) fig. zkrauſſtiti; ein zerknirſchtes Herz, zkrauſſené ſrdce.

Zerknirſchung, f. zkrauſſenj, zkrauſſenoſt.

Zerkochen, v. a. rozwařiti.

Zerkratzen, v. a. rozdrápati, rozſſkrabati, zdrápati; hie und da, poſſkrabati.

Zerkrümeln, v. a. rozdrobtiti, rozdrobiti.

Zerlappen, v. a. roztrhati.

Zerlaſſen, v. a. rozpuſtiti, rozpauſſtěti.

Zerläſtern, v. a. zhuntowati; das Fleiſch, maſo.

Zerlechzen, v. n. rozeſchnauti ſe, rozpadati ſe, rozſtaupiti ſe, rozſuſſiti ſe, zerlechzt, rozeſchlý.

b Zerlecken, v. a. rozljzati.

Zerlegen, v. a. rozkládati, rozložiti. 2) Bey den Jägern, rozruſſiti. 3) Einen Braten, rozkrágeti pečeni. 4) fig. Einen tadeln, přetřepati, přetřepáwati.

Zerlöchern, v. a. rozděrowati, děrami pokazyti.

Zerlumpt, adj. otrhaný, odraný, zdřjpaný.

Zermahlen, v. a. rozemljti.

Zermalmen, v. a. zdrtiti, rozdrtiti, zetřjti, zdrmoliti, rozmělniti.

Zermalmung, f. zdrcenj, zdrmolenj, rozmělněnj.

Zermartern, v. a. vtrýzniti, vmučiti, vtrápiti někoho, namučiti ſe někoho.

Zermetzeln, v. a. rozflákati.

Zernagen, v. a. rozhlodati, rozhryſti, rozžwaniti.

Zernichten, v. a. zničiti, zničemniti, w nic obrátiti.

Zerplagen, v. a. zteyrati, vſaužiti, vtrápiti.

Zerplatzen, v. a. rozpuknauti, rozbauchnauti ſe; rozplznauti ſe.

Zerpreſſen, v. a. ztlačiti, rozmačkati.

Zerpülvern, v. a. na prach rozetřjti, rozmělniti.

Zerquetſchen, v. a. rozmačkati, pomačkati, zmačkati.

Zerraufen, v. a. rozcuchati, rozmuchlati, rozkoſtrbatiti, rozerwati wlaſy.

Zerreiben, v. a. rozetřjti, zetřjti, změlniti.

Zerreiblich, adj. rozetřitedlný.

Zerreißen, v. a. roztrhati, roztrhnauti; einen Brief, pſanj. b) přetrhnauti; einen Strick, prowaz; einen Landtag, ſněm. c) zdřjpati; Kleider, ſſaty. d) rozſápati; der Wolf ein Schaf, wlk owcy. e) prochoditi, proſſlapati; Schuhe, ſtřewjce. f) fig. man könnte ſich zerreißen, mohlby ſe člowěk potrhati. 2) v. n. ztrhati ſe, vtrhnauti ſe, přetrhnauti ſe.

Zerren, v. a. ſmeykati, dráti, tahati; aus einander, roztáhnauti, rozdjrati; das Maul, hubu, rozdjrati hubu, oſſkljbati ſe. 2) ljti.

Zerrenbaum, m. cer.

Zerrennen, v. a. ljti železo.

Zerrener, m. litec.

Zerrer, m. bráwnjk.

Zerringen, v. a. rozždjmati.

Zerrinnen, v. irr. n. rozplynauti ſe, roztecy ſe; wie gewonnen ſo zerronnen, gak nabyto tak pozbyto.

Zerritzen, v. a. rozſſkrabati.

Zerrühren, v. a. rozmjchati.

Zerrütten, v. a. pocuchati, podroponiti; eine Uhr, hodinky; den Staat, die Geſundheit, zruſſiti, zkazyti, pocuchati zem, zdrawj.

Zerrüttung, f. pocuchánj; der Geſundheit, pokaženj, pocuchánj zdrawj; unter dem Volke, roztržka, roztržitoſt; des Staates, zruſſenj, roztrženj, zhauba.

Zerſägen, v. a. pilau přeřezati, ol. přetřjti.

Zerſchaben, v. a. otrhati, oſſumiti; ein zerſchabter Rock, oſſumělý kabát.

Zerſchäumen, v. n. rozpěniti ſe.

Zerſcheitern, v. n. rozſtroſkotati ſe, rozbiti ſe.

Zerſchellen, v. a. roztlaucy, rozdrtiti. 2) v. n. roztřjſkati ſe, rozrazyti ſe.

Zerſchießen, v. a. rozſtřjleti.

Zerſchiebeln, v. a. roztřepiti, roztřjſkati.

Zerſchlagen, v. a. ztlaucy, zbjti, ztřjſkati; ich bin wie zerſchlagen, gſem jakby mne ztřjſkal, ztlaukl, zlámal; fig. ein zerſchlagenes Herz, zkrauſſené ſrdce. 2) roztlaucy, rozbiti, rozrazyti, roztřjſkati; ein Gefäß, nádobu. 3) fig. zmařiti ſe, pogjti, zněčeho rozegjti ſe, ſgjti, na zmar, w niweč přigjti; der Kauf, kaupě.

Zerſchlitzen, v. a. rozpárati.

Zerſchmeißen, v. a. rozházeti, rozmetati.

b Zerſchmelzen, v. a. rozpuſtiti, rozpauſſtěti. 2) v. n. rozplynauti ſe, rozpuſtiti ſe, táti.

Zerſchmettern, v. a. zdřizhati, zdrtiti, podroponiti, zhmožditi.

Zerſchneiden, v. a. rozſtřihati; mit der Scheere, nůžkama. b) rozkrágeti; das Brod, das Fleiſch, chléb, maſo. c) rozřezati, zřezati, das Holz, dřewo.

Zerſchrotten, v. a. rozſſrotowati, ſeſſrotowati; das Getreide, obilj.

Zerſetzen, v. a. roztlaucy.

Zerſpalten, v. a. rozſſtjpati, rozkálati; den Kopf, hlawu; einen Fiſch, trhnauti rybu.

Zerſplittern, v. a. roztřjſſtiti; fig. die Zeit, zmrhati, zmařiti čas; ſein Geld, proundati, rozundati penjze.

Zerſprengen, v. a. rozrazyti, rozmrſſtiti; Soldaten, rozptýliti; eine Blaſe, roztrhnauti.

Zerſpringen, v. n. rozſkočiti ſe; das Glas, puknauti, praſknauti, řjnknauti.

Zerſtampfen, v. a. rozhmožditi.

Zerſtäuben, v. a. rozpráſſiti, rozplaſſiti.

Zerſtechen, v. a. rozpjchati, zbodati.

Zerſtieben, v. n. rozpráſſiti ſe.

Zerſtörbar, v. a. zruſſitedlný.

Zerſtören, v. a. rozbořiti, zbořiti, rozbaurati; ein Neſt, zkazyti, rozbaurati; ein Haus, rozbaurati; eine Stadt, wywrátiti; ein Reich, zruſſiti, zkazyti.

Zerſtörer, m. boreš, bořitel, zkázce.

Zerſtörung, f. zbořenj, rozbořenj, wywrácenj, zkaženj.

Zerſtoßen, v. n. ztlaucy, roztlaucy.

Zerſtreuung, f. rozptýlenj, rozplaſſenj. b) Erquickung, wyraženj. c) roztržitoſt, distractio.

Zerſtückeln, v. a. na kauſky, na kauſſtjčky rozdělati, rozdrobiti.

Zerſtücken, v. a. na kuſy rozdělati.

Zerſtufen, v. a. roztlaucy.

Zerſtümmeln, v. a. rozdroponiti; S. Verſtümmeln.

Zerte, f. ſmlauwa pjſemná.

Zertheilen, v. a. rozděliti, rozdělowati, rozwrcy; in Stücke; na kuſy. b) rozehnati, rozháněti; ſtockendes Blut, zaraženau krew; die Wolken, oblaka. c) etwas in zwey Theile, rozdwogiti, rozpůliti, rozpoltiti. d) hin und her, rozptýliti; ſich, ſe.

Zertheilung, f. rozdělenj, rozwrženj.

Zertrennen, v. a. rozpárati; ein Kleid, oděw. b) rozděliti, rozundati; ſeine Bibliothek, ſwau knihownu. c) roztowaryſſiti, rozlaučiti, rozdwogiti; ſich, ſe. d) rozrazyti; die Schlachtordnung, ſſik.

Zertrennung, f. rozpáránj, rozundánj; rozlaučenj.

Zertreten, v. a. rozſſlapati, poſſlapati.

Zertrümmern,v. a. rozdrmoliti, rozſtroſkotati, zdřjzhati, na kuſy, na padrť.

Zerweichen, v. a. rozmočiti. 2) v. n. rozmoknauti.

Zerwerfen, v. a. rozhoditi, rozházeti, rozmetati.

Zerwirken, v. a. rozruſſiti; ein Wild, diwoký kus.

Zerwühlen, v. a. rozryti, zrýti.

Zerzauſen, v. a. rozcuchati, zmuchlati, rozdrchati, zkoſtrbatiti, rozkudliti.

Zerzupfen, v. a. roztřepiti, wytřepiti.

Zeter, m. über Jemanden ſchreyen, hořekowati, nařjkati na někoho.

Zetergeſchrey, m. hořekowánj, nařjkánj.

Zeterjunge, m. nezbeda, rozpuſtilec.

b Zetermädchen, n. nezbeda, rozpuſtilá holka.

Zettel, m. cedule, liſt; dim. das Zettelchen, cedulka, ljſtek. 2) oſnowa.

Zettelende, n. cetljk.

Zetteln, v. a. ſnowati.

Zettelträger, m. cedulkář.

Zeug, m. látka, hmota, materye. 2) Bey den Bäckern, těſto. 3) Zu Kleidern, cagk. 4) Bey den Jägern, nářadj, tenata, ſýtě.

Zeug, n. nádobj; irdenes, hliněné. 2) tlachy, ſlota, rota; albernes Zeug reden, lecos tlachati; liederliches Zeug, luza, luzowina; Teufelszeug, čertowina; Diebszeug, zloděgſká clota, rota. 3) S. Nacht-Tiſch-Silberzeug.

Zeug-, cagkowý; das Zeugkleid, cagkowý oděw.

Zeugamt, n. zbrognictwj, zbrogenſký auřad.

Zeugbaum, m. beym Weber, wratidlo.

Zeugbütte, f. beym Papiermacher, putna.

Zeuge, m. ſwědek, testis; zum Zeugen nehmen, za ſwědka bráti; Gott zum Zeugen nehmen, Boha ſe dokládati.

Zeugefall, m. roditedlný pád.

Zeugemutter, f. rodička, roditelkyně.

Zeugen, v. a. ploditi, zploditi, gignere; einen Sohn, ſyna. 2) v. n. ſwědčiti, testari; wider Jemanden, proti někomu.

Zeugefällig, adj. neſměgjcý bráti ſwědky.

Zeugenführer, m. průwodčj ſwědků.

Zeugenverhör, n. wyſlýchánj ſwědků.

Zeuger, m. ploditel, plodič; die —inn, rodička, roditelkyně.

Zeughaus, n. zbrognice.

Zeugjagen, n. honba w tenata.

Zeugknecht, m. honec.

Zeugmacher, m. cagkář; Zeugmacher-, cagkářſký; das Zeugmacherhandwerk, cagkářſtwj, cagkářſké řemeſlo.

Zeugmeiſter, m. zbrogmiſtr.

Zeugniß, n. ſwědectwj, wyſwědčenj; in den Rechten, ſwědomj.

Zeugſchnur, f. ſtruna na ſtřele.

Zeugung, f. plozenj, zplozenj.

Zeugungs-, plodicý, plodiſtiwý; die Zeugungskraft, plodiſtwá moc, plodiſtwoſt; das Zeugungsglied, plodicý aud.

Zeugwärter, m. zbrogničj.

Zibebe, f. hrozynka.

Zibeth, m. cybet.

Zick, adv. zick werden, kyſati.

Zicke, f. kozle; dim., dim. das Zücklein Zicklein, kozlátko.

Zickeln, v. a. kozliti ſe, okozliti ſe.

Zickzack, m. ſykſak.

Zieche, f. powlak, cýcha.

Ziege, f. koza; eine kleine, kozyčka; ſchreyen wie die Ziege, wřeſſtěti, wřjſkati.

Ziegel, m. cyhla; Ziegel brennen, cyhly páliti; — ſtreichen, cyhly dělati; ungebrannter Ziegel, truple, wepřowice; ſchwacher, topynka; S. Dach- Hohlziegel.

Ziegel-, cyhlowý; die Ziegelfarbe, cyhlowá barwa; das Ziegelöhl, cyhlowý oleg. 2) cyhelná; das Ziegelmauer, zeď cyhelná, z cyhel. 3) na cyhly; die Ziegelform, forma na cyhly; der Ziegelofen, pec na cyhly.

Ziegelbrenner, m. cyhlář, truplář; die —inn, cyhlářka, truplářka.

Ziegelbrennerey, f. cyhlářſtwj. 2) Die Hütte, cyhelna.

Ziegeldecker, m. pokrywač.

Ziegeldeckerey, f. pokrywactwj.

Ziegelhütte, f. cyhelna.

Ziegelroth, adj. čerwený, rudý gako cyhla.

Ziegelſtreicher, m. cyhlář, truplář.

Ziegen-, kozý; der Ziegenkäs, kozý ſeyr.

Ziegenbart, m. kozý brada. 2) kozák, liſſka; S. Rehling.

Ziegenbock, m. kozel. 2) Im Spotte, kregčj.

Ziegenfleiſch, n. kozyna.

Ziegenfuß, m. kozý noha. 2) kozý nůžka? Convolvulus Pes caprae Lin.

Ziegengeſchrey, n. wřeſk kozý.

b Ziegenhaar, n. kozý ſrſt, kozý chlup.

Ziegenhaut, f. kozyna; dim. kozynka.

Ziegenhirt, m. kozák, kozopas.

Ziegenkraut, n. geſtřabina, Galega Lin. 2) kozynec, Stragalus Astragalus Lin.

Ziegenkoth, m. kozý bobky.

Ziegenmelker, Ziegenſauger, m. kozodog; S. Nachtrabe.

Ziegenſtall, m. kozynec.

Ziegenſchurz, m. bednařjk.

Ziegenwolle, f. kozý chlup, ſrſt; um die Ziegenwolle ſtreiten, o pſý kot ſe tahati, de lana caprina disputare.

Zieger, m. zadnj twaroh. 2) ſpeklina w oku.

Ziegler, m. cyhlář.

Zieharm, m. heyble.

Ziehband, n. ſtahowačka.

Ziehbank, f. ſtolice, lawice.

Ziehbar, adj. tažitedlný.

Ziehbeinchen, n. trhačka.

Ziehbrunn, m. ſtudně.

Ziehe, f. cwik, ſtrawa; in die Ziehe geben, do cwiku, na ſtrawu dáti. 2) Jemanden zur Ziehe haben, někoho ſſiditi, natahowati.

Zieheiſen, n. protahowačka.

Zieher, m. tahaun. 2) krokwička.

Zieherey, f. tahanice.

Ziehgarn, n. ſýť na ptáky.

Ziehgatter, n. zaſtrognice, zdwihacý maſſina.

Ziehgeld, n. penjze za wychowáwánj.

Ziehkind, n. ſchowanec; foem. ſchowanka.

Ziehklinge, f. protahowačka.

Ziehkloben, m. idem.

Ziehloch, n. weylet, čeſno.

Ziehmaſchiene, f. im Bergwerk, mihadla, pl.

Ziehmeſſer, n. der Binder, řezák.

Ziehmutter, m. wychowáwačka.

Ziehpanſter, m. zhlawj, zhlawjčko.

Ziehpflaſter, n. wytahowacý flaſtr.

Ziehrad, n. weytažnj kolo.

Ziehring, m. S. Ziehband.

Ziehſcheibe, f. protahowačka.

Ziehſeil, n. lano.

Ziehſtange, f. am Pfluge, těžadlo.

Ziehung, f. tah, taženj.

Ziehwerk, n. tahacý ſtrog.

Ziel, n. cýl; Ziel ſetzen, cýl meze wytknauti, vložiti; überſchreiten, překročiti; das Ziel verfehlen, cýle ſe chytiti; ſein Ziel erreichen, cýle dogjti. 2) lhůta; in drey Zielen, po třech lhůtách.

Zielen, v. n. cýliti, mjřiti; nach einem Vogel, na ptáka. b) alles zielet dahin, wſſe ſměřuge, cýlj k tomu; er zielt darauf, bige na to. 2) v. a. chowati; Getreide, mnoho obilj ſýti.

Zieler, m. mjřič.

Ziemen, v. n. ſluſſeti, náležeti.

Ziemlich, adj. hodný; von ziemlicher Größe, hodné weyſſky; adv. hodně, doſti; ziemlich ſo alt, als ich, hrubě, ſkoro tak ſtarý gako gá.

Ziepdroſſel, f. cwrčala.

Ziepen, v. n. cwrčeti.

Zier, f. ozdoba; masc. vpeypáček; foem. vpeypačka.

Zieraffe, m. vpeypačka.

Zierath, m. ſſperk, ozdoba, cyrát, kwětowánj.

Zierde, f. ozdoba, okraſa, ſſperk.

Zieren, v. n. et a. ozdobiti, ozdobowati, okráſſliti, oſſlechtiti, wyſſňořiti, fintiti. 2) v. rec. zdrahati ſe, vpeypati ſe.

Ziererey, f. vpeypánj, zdrahánj.

Ziergarten, m. rozkoſſná zahrada.

Zierlich, adj. ozdobný, vſſlechtilý, wýtečný; Rede, řeč.

Zierlichkeit, f. ozdobnoſt, vſſlechtiloſt.

Zierling, m. vpeypáček.

Zieſmaus, f. plch, (ſyſel?).

Zieſer, S. Ziſer.

Ziffer, f. cyfra; dim. cyfřička.

Zifferblatt, n. cyfernjk, cyfrownjk.

Ziffern, v. n. cyfrowati, cyframi pſáti.

Zigeuner, m. cykán; die —inn, cykánka; ein junger, cykáně.

Zigeuner-, cykánſký; das Zigeunerleben, cykánſké žiwobytj; führen, cykanowati ſe.

Zille, f. loďka, kocábka.

Zimment, n. plechowice, plechowka.

Zimmer, n. ſorok. 2) pokog, ſwětnice, cubile; dim. das kleine, pokogjk; dim. das Zimmerchen, pokogjček, ſwětnička; das Zimmer hüthen, doma dřepěti, nemocen býti.

Zimmer-, teſařſký; die Zimmerarbeit, teſařſká práce; der Zimmergeſell, teſařſký towaryš.

Zimmeraxt, f. hlawatka, oſſtěpačka.

Zimmerdecke, f. podſebitj, plafond.

b Zimmerflöße, f. pltj.

Zimmerhandwerk, n. teſařſtwj; treiben, teſařiti.

Zimmerhäuer, Zimmerling, m. hawjř.

Zimmerholz, n. tes, teſanice, teſané dřjwj.

Zimmerjunge, f. teſařjk.

Zimmerlaus, f. odřežek.

Zimmermann, m. teſař; die —inn, teſařka.

Zimmermeiſter, m. teſařſký miſtr.

Zimmern, v. a. behauen, teſati, oteſáwati, 2) Zuſammenſetzen, raubiti.

Zimmerung, f. raubenj.

Zimmerwärter, m. podpokogj.

Zimmerwerft, n. mjſto kde ſtawěgj lodj.

Zimmerwerk, n. raubeň, raubenj, raubenina.

Zimmet, Zimmt, m. ſkořice.

Zimmt-, ſkořicowý; das Zimmtwaſſer, ſkořicowá woda.

Zimmtbaum, m. ſkořice, ſkořicowý ſtrom, Laurus cinnamomum cinnamonum Lin.

Zimmtwald, m. ſkořičný, ſkořicowý les.

Zimpern, v. n. kwokati, kuňkati.

Zingeln, S. Umzingeln.

Zink, num. pětka.

Zink, m. zynek, cynek. 2) Eine große Naſe, chřapác chřapáč.

Zinke, f. an der Gabel, noh; in Rechen, zub; am Hirſchgeweih, paroh; bey den Tiſchlern, ſſkrabádko. 2) Ein Inſtrument, cynk.

Zinn, n. cýn, ceyn, ol. čiſtec, stannum.

Zinn-, cýnowý, ceynowý; das Zinnbergwerk, cýnowé hory. 2) na cýn; die Zinnfeile, pilnjk na cýn.

Zinne, f. cymbuřj, pinnae.

Zinner, m. cynowatel.

Zinnern, adj. cýnowý.

Zinngießer, m. cynař; die —inn, cynařka.

Zinngießerey, f. cynařſtwj.

Zinnkraut, n. přeſlička.

Zinnober, m. cynobr.

Zinnoberroth, adj. cynobrowý.

Zins-, poplatnj; der Zinsbrief, liſt poplatnj. 2) činžownj; das Zinsbuch, činžownj kniha.

Zinsbar, adj. poplatnj, vectigalis.

Zinsbarkeit, f. poplatnoſt.

Zinsbauer, m. poplatnjk, činžownjk, vectigalis.

Zinſe, f. aurok; Geld auf Zinſen geben, penjze pod aurok dáti.

Zinſen, v. n. činže wynáſſeti, wydáwati; das Haus zinſet hoch, dům ten mnoho činže dáwá, wynáſſj. 2) v. a. poplatky dáti.

Zinſer, m. S. Zinsmann.

Zinsfällig, adj. poplatnj.

Zinsfrey, adj. bezpoplatnj; Gut, ſtatek. 2) bezčinžownj; zinsfrey wohnen, bydleti, neplatě činže.

Zinsherr, m. činžownj pán.

Zinsmann, m. poplatnjk, činžownjk. 2) Vom Gelde, auročnjk.

Zinspflichtig, adj. poplatnj, činžownj, auročnj.

Zinstag, m, m. den odwáděnj činže, poplatků, auroků.

Zinszahl, počet Řjmſký.

Zipf, m. třpjt, tipec, tipet, pipet.

Zipfel, m. roh, cýp; dim. das Zipfelchen, cýpek; etwas bey allen vier Zipfeln anfaſſen, něco hodně popadnauti, vchopiti.

Zipfelig, adj. rohatý, cypatý.

Zipfelpelz, m. peljſſek.

Zipperlein, n. dna, pl. podaġra.

Zips, m. třpjt, tipec.

Zirbelbaum, m. limba, Pinus Cembra Lin.

Zirbelnuß, m. ſſiſſka limbowá.

Zirgelbaum, m. kopřiwnjk, Celtis Lin.

Zirkel, m. kolo; einen Zirkel machen, vdělati kolo; ſich im Zirkel umdrehen, do kola ſe točiti; im Zirkel, der Familie, w kole v proſtřed ſwých, ſwé rodiny; der Zirkel am Hofe, b kolo, cyrkl. 2) kružidlo, ſkružj, circulus.

Zirkel-, ſkružný; die Zirkellinie, ſkružná lina.

Zirkeln, v. n. kraužiti.

Zirkelrund, adj. okrauhlý.

Zirkelründe, f. okrauhloſt, okrauhlina.

Zirkelſchmid, m. kružidlář, ſkružnjk.

Zirken, v. n. crkati, cwrkati.

Zirkularſchreiber, n. cyrkulář, poſelacý pſanj.

Zirneiche, f. cer.

Zirpen, v. n. cwrkati, cwrčeti.

Ziſcheln, v. n. et a. ſſeptati, poſſeptáwati, poſſeptati; in das Ohr, do vcha.

Ziſchen, v, n. v. n. ſyčeti, ſykati; wie glühend Eiſen, ſſkwrčeti; die Schlange ziſcht, had ſyčj. 2) v. a. ſſeptati; ins Ohr, do vcha.

Ziſchmaus, f. ſyſel

Ziſer, Ziſererbſe, f. cyzrna.

Zither, f. cytara, cytera. 2) Bey einer Kirche, kaple, ſakryſtye.

Zitrone, f. cytron.

Zitronen-, cytronowý; der Zitronenbaum, cytronowý ſtrom, cytron.

Zitronenhandel, m. cytronářſtwj; treiben, cytronařiti.

Zitronenhändler, m. cytronář.

Zitronenwald, m. cytronowj.

Zits, m. cyc.

Zitſen, adj. cycowý; ein zitſener Weiberrock, cycowka.

Zitſcherlein, n. čečetka.

Zitter, m. liſſeg.

Zitteraal, m. lenoch.

Zitteräſe, Zitterpappel, f. oſyka, Populus tremula Lin.

Zitterer, m. třeſaun.

Zitterfiſch, m. lenoch, Raje Raja torpedo Lin.

Zittergras, n. třeſutka, třeſlice, Briza Lin.

Zittermahl,n. liſſeg.

Zitternadel, f. třeſýdlo, třeſydko.

Zitterwurzel, f. ſſťowjk, Rumex acetosa Lin.

Zitwer, m. cycwar, Kaempferia rotunda Lin.

Zitze, f. cecek; eine kleine, cecýk; dim. cecýček; was große Zitzen hat, čeckatý ceckatý.

Zobel, m. ſobol, mustela zibellina Lin.

Zobel-, ſobolj; das Zobelfell, ſobolj kůže, ſobol.

Zobelfänger, m. ſobolnjk.

Zober, m. dčber, džber, žber; dim. das Zoberchen, dčbeřjk, dčebjreček.

Zofe, f. ſlužka, panſká.

Zögern, v. n. meſſkati, dljti, prodléwati, okauněti ſe, párati ſe, piplati ſe.

Zögling, m. ſchowanec, wychowanec; foem. ſchowanice, wychowanka, ſchowanka.

Zoll, m. caul, digitus; ſechs Zoll lang, ſſeſt caulů zdélj. 2) pl. die Zölle, meyto, clo, portorium; den Zoll verfahren, meyto, clo progeti.

Zoll-, meytný, celný; das Zollamt, celný auřad.

Zollbar, adj. wyclitedlný.

Zollbeamte, m. meytař, celný, celný auřednjk.

Zollbereiter, m. pocelný, pomeytný.

Zolleinnehmer, m. meytný, celný.

Zollen, v. a. clo platiti, wycliti; fig. wzdáwati.

Zollfrey, adj. ſwobodný od cla; die Gedanken ſind zollfrey, myſſlenj gſau ſwobodná.

Zollfreyheit, oſwobozenj, ſwoboda od meyta, cla, neclonoſt.

Zollgerechtigkeit, f. weyſadné clo.

Zollhaus, n. meytnice, celna, celnice, telorium telonium.

Zöllig, adj. caulný; zehnzöllig, deſýticaulný.

Zollmaß, n. caulnj mjra.

b Zöllner, meytnjk, celný, celnjk.

Zollpflichtig, adj. powinen meyto, clo platiti, meytu, clu podrobený.

Zollſchreiber, m. meytný pjſař.

Zollſtab, f. prawjdko.

Zollſtock, m. prawjdko, caulnjk.

Zone, f. páſmo země.

Zoologie, f. zwěřopis, Zoologia.

Zopf, m. des Baumes, wrcholjk. 2) Ein geflochtener, wrkoč; mit einem Bande umwunden, leljk, culjk, ruljk, cop; dim. das Zöpfchen, wrkůček, leljček, cůpek.

Zopfende, m. wrcholek.

Zopfſtange, f. těžadlo.

Zorn, f. diwoká kachna.

Zorn, m. hněw, zloſt, hněwiwoſt, ira; jäher Zorn, vnáhlenj; in Zorn gerathen, kommen, vnáhliti, rozhněwati ſe, rozprchliti ſe; zum Zorne reitzen, popuditi k hněwu, rozdrážditi; von Zorn wüthen, wztěkati ſe, ſápati ſe, hněwem, zloſtj; ſeinen Zorn an Jemanden auslaſſen, hněw ſwůg na někom wyliti, wypuſtiti; ſeinen Zorn fahren laſſen, vpuſtiti od hněwu, hněw mimo ſebe puſtiti; Gottes Zorn auf ſich laden, božj hněw na ſebe vwaliti; ſein Zorn leget ſich, hněw ho pomjgj.

Zornig, adj. hněwiwý, hněwliwý, zlobiwý, zloſtný, iracundus; Zornig werden, rozhněwati ſe, rozlobiti ſe, rozhorliti ſe; — ſeyn, hněwati ſe, — machen, rozhněwati, rozlobiti, k hněwu popuditi; ein zorniger Menſch, hněwnjk, hněwiwec, zlobiwec, fučjk.

Zornruthe, f. metlá metla božj.

Zote, f. koſm, koſma, cáp; an Kleidern, cancaur, tapart, capart; die Wetterzoten, racochy. 2) kančiny, kudrlinky; Zoten reißen, kančiti, oplzle mluwiti.

Zoteln, v. n. kančiti, ſwiňſky mluwiti.

Zotenreißer, m. kanec.

Zotig, adj. koſmatý, huňatý, kudlatý, koſtrbatý, cápowitý; machen, rozkudlati, rozchlupatiti; — werden, zkoſmatiti, zcápowatiti, zchlupatiti; zotiges Weſen, cápowitoſt, koſmatoſt.

Zottel, f. koſma, cáp.

Zotteln, v. n. caurati, cárati, hňápati ſe.

Zu-, pořád; zuarbeiten, zulaufen, zufahren, pořád pracowati, běžeti, geti.

Zubauen, v. a. zazditi.

Zubehör, n. S. Zugehör.

Zubeißen, v. n. přikuſowati, pořád, notně kauſati.

Zuber, m. dčber, džber, žber.

Zubereiten, v. a. připrawiti, přichyſtati, přiſtrogiti, wyhotowiti; das Leder, kůži wyděláwati; die Speiſen, ſtrogiti gjdla; die Felder, poljm dáti auprawu.

Zubereitung, f. přjprawa, přiſtrogenj, chyſtánj.

Zuberſtange, f. powěrek.

Zubetten, v. a. et n. zalepowati, zaděláwati komůrky.

Zubiegen, v. a. zahnauti.

Zubinden, v. a. zawázati, zawazowati.

Zublaſen, v. n. pořád faukati, wáti. 2) v. a. zafaukati, zawáti. b) einem etwas, někomu něco přifaukati, přiwáti; fig. nafaukati.

Zubrennen, v. a. připáliti; eine Wunde, ránu. 2) Einen Meiler, haldu zanjtiti.

Zubringen, v. a. přineſti, přináſſeti; Waſſer, wodu. 2) tráwiti; die Zeit, das Leben, čas, žiwot. 3) mařiti, mrhati; die Zeit mit Spielen, čas karbanem. 4) dohoditi, dohazowati; einen Bedienten, ſlaužjcýho. 5) Ein Glas, poctu dáti, zawdati.

Zubringer, m. dohazowač; die —inn, dohazowačka.

Zubuße, f. přjdawek, přidánek.

Zubüßen, v. a. přidáwati, přidati, ſnáſſeti ſe. 2) doſaditi; ſein Vermögen, ſwé gměnj.

Zuchtbiene, f. plemenice, matka.

Zuchthaus, n. káznice, dům kázně, kárna.

Züchtig, adj. kázný, kázaný, ſtydliwý, počeſtný.

Züchtigen, v. a. kárati; ein wenig, pokárati.

Züchtigkeit, f. počeſtnoſt, ſtydliwoſt.

Züchtigung, f. kára, káránj, pokáránj.

Züchtling, adj. káranec, kárnjk.

Zuchtlos, adj. nekázný, nekázaný, nekárný.

Zuchtloſigkeit, f. nekárnoſt, nekázanoſt, nekázeň.

Zuchtmeiſter, m. zpráwce kárnice. 2) Der über die Zucht wachet, poručka.

Zuchtochs, m. beyk, ſtádnjk.

Zuchtruthe, f. metla káragjcý.

Zuchtſau, f. plemenice.

Zuchtſtutte, f. kliſna.

Zuchtvieh, n. dobytek pro plemeno.

Zucken, v. n. trhnauti, trhati; Zucke nicht! netrhey ſebau! mit dem Fuße, nohau. 2) v. a. das Schwert, meč wytrhnauti, wydobyti, wytaſyti. b) die Achſeln, rameny pokrčiti.

Zucken, n. trhánj. b) pokrčenj rameny.

Zucker, m. cukr, sacharum saccharum.

Zucker-, cukrowý; das Zuckerbrod, cukrowý chléb; die Zuckererbſe, cukrowý hrách. 2) na cukr; das Zuckerpapier, papjr na cukr, od cukru.

Zuckerbäcker, m. cukrář.

Zuckerbäckerey, f. in Kunſt, cukrářſtwj; der Ort, cukrárna.

Zuckerbirn, f. medowka.

Zuckerbüchſe, f. cukřice, cukřinka.

Zuckergebackenes, n. cukrowina.

Zuckercand, m. cukrkandl.

Zuckerhut, m. homole cukru.

Zuckern, v. a. cukrowati, cukřiti; den Kaffee, ocukrowati, oſladiti kafé.

b Zuckerrohr, n. cukřina, cukrowá třtina, Saccharium Lin.

Zuckerrübe, f. S. Zuckerwurzel.

Zuckerſieder, m. cukrář.

Zuckerſiederey, f. cukrowna.

Zuckerſüß, adj. ſladký gako cukr; — werden, zcukrowatěti.

Zuckertanne, f. limba, Pinus cembra Lin.

Zuckerwerk, n. cukrowina, cukrowj, cukrowé lahůdky, pochautky.

Zuckerwurzel, f. ſewlák ſladký, Sium sisarum L.

Zuckung, f. trhánj.

Zudämmen, v. a. zatemowati, zataraſowati.

Zudecken, v. a. přikryti; im Bette, w poſteli. 2) poklopiti; den Topf, hrnec. 3) přiſtřjti, zaſtřjti, zahaliti; das Geſicht, twář. 4) fig. a) mit Prügeln, vprati, zeprati, zřezati, ztřjſkati, naložiti. b) berauſchen, ztrhnauti, někoho opiti.

Zudenken, v. a. přimyſliti. b) obmyſliti; ein Geſchenk, darem.

Zudrehen, v. n. pořád točiti. 2) v. a. zatočiti.

Zudrangen, v. rec, v. rec. S. Sequ.

Zudringen, v, rec. v. rec. dráti ſe, tlačiti ſe, třjti ſe; ſich hinzu, přitřjti ſe až k něčemu, dotřjti ſe něčeho; auf einen, dotjrati, vléhati, dorážeti, tlačiti ſe na někoho; mit der ganzen Macht, řjtiti ſe, waliti ſe, hrnauti ſe.

Zudringlich, adj. dotjrawý, vléhawý, doſkočný.

Zudringlichkeit, f. dotjrawoſt, doſkočnoſt.

Zudrücken, v. n. pořád tlačiti. 2) v. a. zatlačiti; die Augen, zamhauřiti oči.

Zuduften, v. a. přiwjwati, přiwanauti.

Zudüngen, v. a. přihnogiti, přimrwiti.

Zueignen, v. a. přiwlaſtniti; ſich etwas, přiwlaſtniti, oſobiti, oſwogiti, přiwlaſtňowati ſobě něco. 2) připſati; ein Buch, knihu, dedicare. 3) přičjſti, připſati, adscribere.

Zueignung, f. přiwlaſtněnj, oſobenj, oſwogenj. 2) připſánj, přjpis. 3) die Anwendung, přiwlaſtněnj.

Zuentbiethen, v. a. wzkázati, wzkazowati; einen Gruß, pozdrawenj.

Zuerkennen, v. a. přiznati, přiſauditi; den Preis, cenu. 2) přiſauditi, vložiti, přiřknauti; 50 Thaler Strafe, 50 tolarů pokuty.

Zuerkennung, f. přjſudek, přirčenj.

Zuerſt, adv. neydřjw, předkem, neypředněgi. 2) neyprw.

Zufahren, v. n. geti; fahre zu! geď! 2) vgjžděti. 3) dogjžděti, wgjžděti; auf etwas, na něco. 4) fig. auf etwas, do něčeho geti, chápati, ſe dáti, hnáti, w něčem hned býti. 5) Blind zufahren, přichmátnauti, chmátnauti.

Zufall, m. pl. Zufälle, náhoda; ein blinder Zufall, ſlepá náhoda; durch Zufall, náhodau. 2) přjhoda; verſchiedene Zufälle, rozličné přjhody; es hat ſich ein Zufall ereignet, ſtala ſe přjhoda, přihodilo ſe, vdálo ſe. 3) přjpad, přjpadnoſt; gichtige Zufälle, dnawé přjpady, přjpadnoſti.

Zufallen, v. n. klopiti, připadati; der Deckel, poklička. 2) zapadnauti, zapadati; ein Loch, djra. 3) mhauřiti, zamhauřiti; die Augen, oči. 4) připadati, připadnauti; die Haſelhühner, geřábcy; eine Erbſchaft, dědictwj; alles fällt ihm zu, wſſe mu připadá, k němu ſe žene.

Zufällig, adj. náhodný, nenadálý. 2) přjpadný.

Zufälligkeit, f. náhodnoſt, nenadáloſt, nahodiloſt. 2) přjpadnoſt; der Welt, ſwěta.

Zufertigen, v. a. odeſlati.

Zuflechten, v. a. zapleſti.

Zuflicken, v. a. přilátati. 2) Ein Loch, wyſaditi.

Zufliegen, v. n. přiletěti.

Zufließen, v. n. přitékati, přitecy; der Bach, potok. 2) připlýwati; ein Stück Holz, kus dřewa. 3) fig. přitěkati; Worte, b ſlowa. b) Einem etwas zufließen laſſen, někomu něčjm poſkytnauti.

Zuflößen, v. a. připlawiti, plawiti, připlawiti.

Zuflößer, m. naplawač.

Zuflucht, f. autočiſſtě; zu Jemanden nehmen, k někomu wzýti.

Zufluchtsort, m. mjſto autočiſſtné.

Zuflug, m. přjlet.

Zufluß, m. přjtok; des Waſſers, wody. 2) sběh; der Menſchen, lidj. 3) ſpogenj; an Mittteln Mitteln, proſtředků; einem allen Zufluß abſchneiden, někomu wſſecko překazyti.

Zufolge, S. Folge.

Zufragen, v. n. zeptati ſe, optati ſe.

Zufrieden, adj. zpokogený, contentus. 2) adv. zpokogeně; laß mich zufrieden; dey mi pokoj, nech mne na pokogi, s pokogem; Jemanden ſich zufrieden ſtellen, zpokogiti, vpokogiti někoho, ſe; den Zornigen zufrieden ſprechen, rozlobeného vdobřiti, vchlácholiti.

Zufriedenheit, f. zpokogenoſt.

Zufrieren, v. n. zamrznauti, zamrzati.

Zufügen, v. a. připogiti, přičiniti, přidati. 2) Schaden, Nachtheil, Unrecht, ſſkodu, vgmu, křiwdu včiniti, způſobiti.

Zufuhre, f. přiwáženj; abſchneiden, zaſtawiti, zamezyti, překazyti.

Zuführen, v. a. přiwezti, dowážeti, přiwážeti; Holz, dřjwj. 2) Einem eine Perſon als Kunden, k někomu někoho zaweſti, einem, vweſti, vwáděti; zum Tanze, zaweſti.

Zufüllbier, m. doljwka.

Zufüllen, v. a. doliti; Wein, wjno. 2) doplniti; einen Graben, přjkop. 3) zaſypati; ein Loch, djru.

Zug-, tažný; der Zugochs, das Zugpferd, tažný wůl, kůň; der Zugvogel, das Zugvieh, pták, dobytek.

Zugabe, f. přjdawek, přjwažek; beym Auszahlen, přjplatek.

Zugang, m. přjſtup; verſchaffen, zgednati.

Zugangel, m. prowázce.

Zugänglich, adj. přiſtupitedlný, přjſtupný.

Zugänglichkeit, f. přiſtupitedlnoſt, přjſtupnoſt.

Zuganker, m. kotwa.

Zugarbeit, f. tažité djlo.

Zugbohrer, m. wrtáček, ſkobka.

Zugbrücke, f. zdwihacý moſt.

Züge, f. powlak, cýcha.

Zugeben, v. a. přidati, přidáwati; auf zehn Aepfel einen, na deſet gablek gedno; durch Zugeben verſchenken, rozpřidati. 2) Im Spiele, přidati, přidáwati. 3) připauſſtěti, připuſtiti, mjſto dáti; ich gebe es zu, připauſſtjm. 4) powoliti, připuſtiti; eine Heurath, ženiti ſe.

Zugebräu, n. přjwarek.

Zugegen, adv. přjtomně, přitom; ſeyn, býti.

Zugehen, v. n. gjti pořád; gehe zu! gdi před ſe! ab und zu gehen, procházeti ſe, přecházeti, ſem a tam choditi; auf einen zugehen, na někoho gjti. 2) zawjrati ſe; die Thür, das Schloß will nicht zugehen, dwéře ſe nechtj zawřjti, zámek ſe nechce zamknauti. 3) djti ſe, ſtáti ſe; wie ging das zu? gakpak ſe to ſtalo? es ging bey ſeinem Tode nicht natürlich zu, s geho ſmrtj to nebylo ſamo ſebau; es müßte mit dem Teufel zugehen, w tom by muſyl čert b býti, to by muſylo s čertem býti; es ging ſehr hitzig zu, zoſtra, ztuha to ſſlo; es ging luſtig zu, bylo weſelo; in dieſem Hauſe geht es ordentlich zu, w tom domě ſe děge wſſe řádně, ge tam dobrá zpráwa, řád.

Zugehör, m. přjſluſſenſtwj.

Zugehören, v. n. patřiti, náležeti, přináležeti.

Zugehörig, adj. přináležegjcý.

Zugeiſen, n. wenhák.

Zügel, m. (vzda) otěž, ſtjhlo; den Zügel anziehen, w vzdu pogjti; ihn ſchießen laſſen, vzdu puſtiti; in den Zügel fallen, popadnauti za vzdu.

Zügellos, adj. bezvzdný; adv. —zdně.

Zügelloſigkeit, f. bezvzdnoſt. 2) weytržnoſt, proſtopáſſnoſt.

Zugemüſe, n. wařenj, wařiwo.

Zugenahmt, adv. přjgmjm.

Zugeſellen, v. a. přitowaryſſiti, připogiti, přiwinauti; ſich, ſe.

Zugeſtehen, v. a. připauſſtěti, připuſtiti. 2) přiwaliti, powoliti.

Zugethan, adj. oddaný, náchylný, nakloněný.

Zuggarn, n. newod, watka.

Zuggraben, m. galowá ſtoka.

Zugießen, v. n. ljti; gieß zu! lj! 2) v. a. přiliti, přiljwati; Waſſer, wody. b) zaliti; ein Loch, djru.

Zugleich, adv. ſpolu, zaroweň, ſtegně; zugleich mit mir, ſpolu, ſtegně ſemnau.

Zugleine, f. prowaz.

Zugluft, f. tah wětru, čiſſenj, kde čiſſj.

Zugpflaſter, n. flaſtr co táhne.

Zugramme, m. lacý tahacý berau. beran.

Zugreifen, v. n. ſahati; greif zu! přiſáhni! popadni, chop ſe! fleißig arbeiten, popadati, chápati ſe, mjti ſe k něčemu; er greift gern zu, ge nenechawec, má dlauhé prſty.

Zugring, m. ſwěracý kruh.

Zugſeil, n. lano.

Zugſtuhl, m. tážitý ſtaw.

Zugürten, v. a. přepáſati, opáſati.

Zugweiſe, adv. walně, ſtádně, haufně, po haufjch.

Zugwind, m. tah wětru, čiſſenj, kde čiſſj.

Zugwinde, f. hewer.

Zugzehent, m. poſnopné.

Zuhaben, v. a. přjdawek mjti; er will zu haben, chce mjti přjdawek, přidáno. 2) zawjrati.

Zuhäfteln, v. a. zaſtehnauti, zapjti, vpnauti.

Zuhäfteln, v. a. zahačknauti, přihačknauti.

Zuhakeln, v. a. zaháknauti.

Zuhalten, v. a. zawřjti, zawjrati, ſtjrati; die Hand, den Mund, die Augen, ruku, hubu, oči; das Haus den ganzen Tag, dům celý den. 2) zadržeti, držeti; einem den Mund, někomu vſta. 2) v. n. dodržowati; der Schuldner, dlužnjk. b) mit Jemanden, s někým držeti, obcowati, někoho ſe přjdržeti.

Zuhaltung, f. záworka.

Zuhauen, v. n. ſekati; haue zu! ſekey! auf Jemanden, do někoho. 2) v. a. oſekáwati, oteſáwati; Bauholz, dřjwj k ſtawěnj.

Zuheilen, v. n. zhogiti ſe, zahogiti ſe, zahogowati ſe. 2) v. a. zahogiti, zahogowati.

Zuhorchen, v. n. poſlauchati, naſlýchati; vſſj naſtawiti.

Zuhören, v. a. poſlauchati.

Zuhörer, m. poſluchač, auditor.

Zujauchzen, v. a. et n. prowyſkowati; einem, někomu.

Zukehren, v. a. obrátiti; einem den Rücken, hřbetem, zadem ſe k němu. 2) wyhraditi; das Waſſer, wodu.

Zukeilen, v. a. zaklinowati.

Zuketteln, v. a. na petlicy dáti.

Zuklammern, v. a. kramlj přitužiti, přitáhnauti.

Zuklatſchen, v. a. někomu pleſkati, tleſkati.

b Zukleben, v. a. zalepiti.

Zukleiſtern, v. a. zakljžiti, zalepiti.

Zuklinken, v. a. na kliku dáti; die Thür, dwéře.

Zuknöpfen, v. a. zapjnati, zapjti, zapnauti; feſt, vpnauti, vpjnati.

Zuknüpfen, v. a. zawázati, na kličku zawázati; feſt, zadrhnauti, na zadrhmo zawázati.

Zukommen, v. n. přigjti; nicht zukommen können, nemocy přigjti; zukomme dein Reich, přigď králowſtwj twé. 2) dopřáti, přepuſtiti; einem etwas, někomu něco; zu Theil werden, doſtati ſe někomu. 3) přjſluſſeti, náležeti, ſluſſeti; dir kommt es zu, zu gehorchen, tobě přjſluſſj, poſlauchati; wie es ihm zukommt, gakž na něho ſluſſj. 4) ſluſſeti; das kommt dir nicht zu, to tobě, na tebe neſluſſj. 5) pogjmati ſe; schýtiti; die Sau iſt zugekommen, ſwině ſe chraula, baukala. 6) Den Teig zukommen laſſen, těſto nechati zkynauti.

Zukoſt, f. wařenj, přjkrmj.

Zukunft, f. přjſſtj, přjchod; des Herrn, Páně. 2) budaucnoſt, budaucý čas, potomnoſt; in Zukunft, budaucně.

Zukünftig, adj. přjſſtj, budaucý; auf das Zukünftige ſehen, k budaucým wěcem prohlédati.

Zulächeln, v. n. ſmáti ſe, vſmjwati ſe na někoho. 2) v. a. Beyfall zulächeln, weſelj, radoſt, na ſobě vkazowati.

Zulage, f. raubenj, ſraubený ſraubenj. 2) přjdawek, additamentum. 3) Bey den Fleiſchern, přjwažek.

Zulangen, v. n. ſahati, ſáhnauti, ſahnauti; bey Tiſche, v ſtola. b) ſtačiti, doſtati ſe, doſtačiti; der Strick, prowaz; die Beſoldung, plat. 2) v. a. podati, podáwati; einem etwas, někomu něco.

Zulänglich, adj. doſtatečný; adv. —čně.

Zulänglichkeit, f. doſtatečnoſt.

Zuläſſig, adj. dowolený, dopuſtitedlný; adv. k dowolenj.

Zuläſſigkeit, f. dowolenoſt, dopuſtitedlnoſt.

Zulaſſung, f. dopuſſtěnj; Gottes, božj.

Zulaß, f. ſud.

Zulauf, m. sběh; haben, waliti, hrnauti ſe k něčemu.

Zulaufen, v. n. běžeti; lauf zu! běž! 2) vháněti, vbjhati; tapfer, ſtatečně. 3) Auf Jemanden, na někoho běžeti. 4) poběhnauti; wo lauf ich zu? kam poběhnu. 5) přiběhnauti, sběhnauti; alles lief zu, wſſecko přiběhlo, sběhlo ſe. 6) Spitzig zulaufen, do ſſpice běžeti, ſe tratiti.

Zulegen, v. a. přiložiti, přikládati; Holz, dřjwj. 2) založiti; eine Grube mit Bretern, gámu prkny. 3) ſkládati, ſložiti; einen Brief, pſanj. 4) přidati; zwey Thaler, dwa tolary. 5) přičjtati; ſich etwas, něco ſobě; ſich einen Namen, gméno ſobě dáti. 6) zgednati, opatřiti; ſich ein Pferd, ſobě koně. 7) zraubiti, sraubiti; ein Gebäude, ſtawenj. II. v. n. Einem zulegen, zaſtáwati někoho.

Zuleimen, v. a. zalepiti.

Zuletzt, adv. k poſledku, poſléz, na poſledy.

Zulp, m. cumel, mlhoň.

Zulpen, v. n. cumlati, dumlati.

Zumachen, v. a. zandati, zahraditi, zadělati; ein Loch, djru. b) zawřjti; die Thür, das Haus, dwéře, dům; ein wenig, přiwřjti. c) zapnauti, zapjti; den Rock, kabát. d) zamhauřiti; die Augen, oči. e) přiklopiti; ein Gefäß mit dem Deckel, 2) v. n. dělati; mache zu! děley, poſpěš.

Zumahl, conj. zwláſſť.

Zumauern, v. a. zazditi.

Zumpfen, v. n. krotiti.

b Zumurmeln, v. a. přibublati, přibubláwati.

Zumeſſen, v. a. odměřiti; Getreide, obilj. 2) přiměřiti; eine Elle Tuch, loket ſukna. 3) připſati, přičjtati, oſobiti; ſich etwas, něco ſobě.

Zumuthen, v. a. domnjwati ſe, ſmeyſſleti, domeyſſleti ſe, tuſſiti; einem etwas, něco o někom; im Böſen, ſtihati w něčem.

Zumuthung, f. domněnj, domeyſſlenj.

Zunächſt, part. praep. neybljžegi; einem, někomu.

Zunageln, v. a. hřebem zatlaucy, zabiti.

Zunähen, v. a. zaſſiti, zaſſjwati.

Zunahme, f. přibýwánj, rozmáhánj.

Zunahme, m. přjgmj, přigměnj.

Zunähter, m. kožiſſnický hudlař.

Zünden, v. n. chytati, chytiti; naſſes Pulver zündet nicht, mokrý prach nechytá.

Zunder, m. traud; brennen, napáliti. 2) hořjcý ſtrůſka.

Zünder, m. ſtrůſka. 2) zapalowač.

Zunderbüchſe, f. traudnjk.

Zunderſchwamm, m. hubka, zapalowacý hauba.

Zündholz, n. přjpal.

Zündloch, n. wypalowacý djrka, rus. zatrawka

Zündpfanne, f. pánwička, prachowna.

Zündpulver, n. ručničný prách.

Zündröhre, f. zapalowacý trubka, zapalowač.

Zündruthe, f. zapalowacý hůl.

Zündſtange, f. idem.

Zunehmen, v. a. přibyti, přibýwati; der Mond, das Waſſer, die Tage nehmen zu, měſýce, wody, dnů přibýwá; er nimmt zu, přibýwá ho. 2) rozmáhati ſe, an Vermögen, gměnjm. 3) rozmáhati ſe; die Krankheit, nemoc. 4) proſpjwati; an Tugend, an Weisheit, an Alter, ctnoſtj, maudroſtj, wěkem. II. v. a. im Stricken, přidati, přidáwati.

Zunehmen, n. přibýwánj, wzmáhánj, rozmáhánj, proſpjwánj. 2) přidáwánj.

Zuneigen, v. a. nachýliti, nakloniti.

Zuneſteln, v. a. zaſtehnauti.

Zunft, f. třjda, classis. 2) pořádek, cech, tribus.

Zunft-, cechownj; der Zunftbrief, cechownj liſt.

Zünfter, m. S. Sequ.

Zunftgenoß, m. cechownjk.

Zunftherr, n. cechownj inſpektor, dohljžitel.

Zünftig, adj. cechownj, pořádečný.

Zünftigkeit, f. cechownoſt, pořádečnoſt.

Zunftgemäß, adv. cechowně.

Zunftmeiſter, m. cechmiſtr, ſtarſſj miſtr, pořádku.

Zunftmeiſteramt, n. cechmiſtrowſtwj.

Zunftrecht, n. práwo pořádku.

Zunftverwandte, ſtegného pořádku.

Zunftweiſe, adv. po pořádcých, po pořádku.

Zunge, f. gazyk, lingua; die Zunge löſen, gazyk podřjznauti; fig. rozwázati gazyk; die Zunge ausſtrecken, gazyk wyplazyti; die Zunge im Zaume halten, gazyk mjti za zuby, na vzdě držeti; Jemanden über die Zunge ſpringen laſſen, někoho přetřepati; eine böſe Zunge, lehkomyſlný gazyk; dim. das Zünglein, gazýček, gazeyček.

Züngeln, v. n. ſchwatzen, repetiti, brebencowati. 2) gazeyčkowati.

Zungenband, n. vzdička pod gazykem.

Zungenblatt, n. Zungenkraut, n.

Zungendreſcher, m. ein Advokat, ſſtěkawec. 2) zwáč, darmotlach, gazykotepec, tlučhuba.

Zungenförmig, adj. gazeyčkowatý.

Zungenſchlag, m. klok, pyſk; den Z. geben, klok křeſati, pyſk dáti.

Zunicken, v. a. et n. pokynauti, na někoho. 2) v. a. kynutjm pochwáliti, pochwalowati.

Zunöthigen, v. rec. ſich einem, na někoho, k někomu ſe wtjrati, wnutkati, třjti, plichtiti ſe k někomu.

b Zunöthigung, f. wnutkánj, wtjránj, wplichtěnj.

Zuordnen, v. a. přizřjditi; einem Jemand, někomu někoho.

Zupeitſchen, v. n. práſkati; auf etwas, do něčeho; peitſch zu! práſkey!

Zupetſchieren, zapečetiti.

Zupfeifen, v. n. hwjzdati, přihwizdowati.

Zupfen, v. a. ſſklubnauti, ſſklubati, ſſkubati, ſahati; nach und nach, poſſklubáwati; zupfe dich bey der Naſe, popadni ſe, wezmi ſe ſám za nos; an dem Rocke, za kabát popadnauti. 2) třepiti; Seide, hedbawj; Wolle, wlnu.

Zupflaſtern, v. a. zadlažiti.

Zupflöcken, v. a. zakoliti.

Zupflügen, v. a. zaworati.

Zupfſeide, f. třepané hedbáwj.

Zupichen, v. a. zaſmoliti.

Zuplatzen, v. n. do něčeho pleſknauti, třaſknauti.

Zupleſchen, v. n. přitřepati.

Zuplumpen, v. n. hňápnauti, bauchnauti do něčeho.

Zupoſten, v. a. hlady odčjſti, odewzdati.

Zurathen, v. a. k něčemu raditi; Jemanden, někomu.

Zurauſchen, v. n. hrčeti, přihrčeti, přihrkáwati.

Zurechnen, v. a. přičjſti, připſati, připiſowati. 2) přičjtati, připiſowati, imputare; einem die Schuld, někomu winu; die Sünde, hřjch.

Zurechnung, f. přičtenj, připſánj, přičjtánj, připiſowánj, imputatio.

Zurede, f. přimlauwánj, domlauwánj, domluwa.

Zureden, v. n. domlauwati; viel, namluwiti ſe; einem übel, domlauwati.

Zureden, n. přjmluwa, domlauwánj.

Zureichen, v. a. podati, podáwati; Steine, kamenj. v. n. ſtačiti, poſtačowati, doſtačiti; zureichend, doſtatečný.

Zureiten, v. n. geti na koni; reit zu! geď!2) hurtig reiten, vgjžděti. 3) Auf Jemand, na někoho geti. II. v. a. ein Pferd, koně přigjžděti, progjžděti, cwičiti.

Zurichten, v. a. připrawiti, přiſtrogiti, přihotowiti; ein Unglück, neſſtěſtj ſtropiti, ſtřápati; Waare, Leder, připrawiti zbožj, kůži. 2) fig. ſich zurichten, zprawiti ſe, zdělati ſe. b) Einen übel, někoho zdělati, zmalowati, zkatowati.

Zurichtung, f. přjprawa.

Zuriegeln, v. a. záworau zaſtrčiti, na záworu dáti, zawřjti.

Zürnen, v. n. hněwati ſe, zlobiti ſe.

Zurollen, v. n. kuliti ſe, kotáleti ſe. 2) v. a. přikuliti ſe, přikotaliti, přikutáleti.

Zuroſten, v. a. zazrzawěti.

Zurück, adv. zpátkem, zpátky, nazpátek, zpět.

Zurückbehalten, v. a. zadržeti, podržeti za ſebau.

Zurückbinden, v. a. po zadu ſwázati.

Zurückbleiben, v. n. pozadu, zpět zůſtati.

Zurückentbiethen, v. n. odewzkázati.

Zurückfahren, v. n. zpět geti, wezti ſe. 2) Vor Schrecken, trhnauti ſebau, ſtrachem zpět ſkočiti; mit der Hand, trhnauti rukau, odtrhnauti ruky; wie etwas das hervor war, ſchowati ſe.

Zurückfallen, v. n. zpátkem padnauti; auf b Jemandes Haupt, ſwezti ſe, ſwaliti ſe na něčj hlawu.

Zurückführen, v. a. zpět wéſti, wézti; in das Gedächtniß, ku paměti přiwéſti, připomjnati, na pamět vweſti.

Zurückgeben, v. a. nazpátek dáti, nawrátiti, wrátiti.

Zurückgehen, v. n. zpět, nazpátek gjti, choditi; die Sache geht zurück, to ſe kazý, nebude z toho nic, ſcházý, ſegde z toho; z. B. im Lernen, poruſſiti ſe, zpět gjti.

Zurückhalten, v. a. zdržeti, zadržeti; einen der fallen will, zachytiti, zadržeti; mit etwas, ſkreywati ſe, tagiti ſe s něčjm.

Zurückhaltend, adj. tagemný.

Zurückhaltung, f. zadrženj, tagemnoſt.

Zurückkehr, f. wrácenj, nawrácenj, náwrat.

Zurückkehren, v. n. wraceti ſe, nawrátiti ſe, wrátiti ſe.

Zurückkommen, v, n. v. n. zpět nawrátiti ſe.

Zurückkunft,f. nawrácenj, přjchod, náwrat.

Zurücklaſſen, v. a. pozůſtawiti, zanechati.

Zurücklegen, v. a. odložiti, odkládati. 2) Stück Weges, vrazyti kus ceſty.

Zurückprallen, v. n. odrazyti ſe, odſkočiti; das Licht der Schatten, obrážeti ſe; ſtürzen, zawráworati, zarazyti ſe.

Zurückſchicken, v. a. odeſlati, zpátkem poſlati.

Zurückſchlagen, v. a. den Feind, zahnati, porazyti. 2) im Leibe, zarazyti; ſich, ſe.

Zurückſchreiben, v. a. odepſati.

Zurückſehen, v. n. ohlédnauti ſe, ohlédati ſe.

Zurückſetzen, v. a. odložiti; Jemanden, zaſaditi.

Zurückſetzung, f. odloženj.

Zurückſinken, v. n. zwrátiti ſe, zkáceti ſe.

Zurückſitzen, v. n. po zpátku ſeděti.

Zurücktreten, v. n. vſtaupiti, odſtaupiti; wie die Blattern, zarazyti ſe, do těla ſe wrazyti.

Zurückweiſen, v. a. zpět odeſlati, odbyti.

Zuruf, m. wolánj, na někoho pokřikowánj.; prokřikowánj, prowyſkowánj.

Zurufen, v. n. prowoláwati, wolati, pokřikowati na někoho. 2) v. a. přikřikowati na něco. b) prokřikowati.

Zurüſten, v. n. chyſtati, ſtrogiti, hotowiti, připrawowati, přichyſtati.

Zurüſtung, f. chyſtánj, ſtrogenj, hotowenj, přihotowenj, přiſtrogenj, přichyſtánj, přjprawa.

Zuſäen, v. n. zaſeti.

Zuſage, f. přirčenj, přjpowěd.

Zuſagen, v. n. hoditi, wytknauti. 2) proſpjwati, ſwědčiti. 3) Es hat mir nicht zugeſagt, nepřiſſlo mi k duhu. 2) v. a. přiřjcy, připowědjti, přiſljbiti.

Zuſammen, adv. ſpolu, dohromady, poſpolu, s; allzuſammen, wſſickni ſpolečně, poſpolu; in der Zuſammenſetzung, mit Jemanden, ſpolu; Zuſammenarbeiten, dienen, gehen, hängen, leben, ſpielen, ſitzen, wirken, zahlen, zechen, in einem Hauſe, in Eins. 2) w hromadu, dohromady, s; zuſammen packen, bitten, fangen, ſich finden, fliegen, hauen, hetzen, klauben, kriechen, krachen, kuppeln, laſſen, läufen, nähen, rechen, ſchreien, ſchmieden, ſchreiben, ſchrumpfen, ſinken, ſpannen; wickeln. 3) na; zuſammenbetteln, geitzen, häufen, kaufen, ſchmieren, ſparen, zuſammen ſetzen, ſložiti; zuſammengeſetztes Wort, ſložené ſlowo.

Zuſammenarbeiten, v. n. ein Pferd, zteyrati, zchwatiti koně.

Zuſammenbeißen, v. a. zuby zatjti.

Zuſammenbringen, v. a. Leute Geld, ſrazyti, ſehnati, ſtlaucy, ſebrati; Güter, nabýwati ſtatku; zuſammentragen, ſnéſti, ſnáſſeti.

Zuſammenfahren, v. a. ſwezti, ſwážeti; Gäſte, hoſti. 2) v. a. sgjžděti ſe, ſgeti ſe. b) Erſchrecken, vſtrnauti, vžaſnauti, zarazyti ſe.