W.

Waage, S. Wage

Waare, f. zbožj; Eiſenwaare, železné; baumwollene, ſeidene, loketnj zbožj; hölzerne, dřewěné nádobj; grüne, zelenina, zelina. Jeder Krämer lobt ſeine Waare, káždá každá liſſka ſwůg ocas chwálj.

Waarenlanger Waarenlager, n. ſklad zbožj.

Wabe, f. woſſtina, pláſt.

Wach, adj. bdělý; adv. bděle. Wach ſeyn, bdjti; wach werden, probuditi ſe.

Wache, f. bděnj; — halten, ſeyn, bdjti. 2) ſtráž, hljdka; auf der W. ſtehen, na ſtráži ſtáti, býti; auf die W. ziehen, na ſtráž táhnauti; die W. ablöſen, ſtráž zawáděti; Wachen ausſtellen, ſtráže rozſtawěti; Jemanden die W. geben, někoho pod ſtráž dáti; Leibw., žiwotnj ſtráž; Hauptw., hlawnj ſtráž. 3) ſtrážnice.

Wächeln, v. a. wanauti.

Wachen, v. n. bdjti, bděti; wachen und nicht ſchlafen, bděti a neſpati; bey Jemanden wachen, v někoho bdjti; eine Stunde, die ganze Nacht w., hodinu, celau noc bdjti. 2) fig. pečowati; für das Beſte des Landes, o proſpěch země, für ſeine Ehre, o ſwau čeſt. Die über alles wabchende Vorſehung, o wſſe pečugjcý prozřetedlnoſt.

Wachfeuer, n. ſtrážnj oheň, sl. warta.

Wachgeld, n. ſtrážné, plat za ſtráž.

Wachhaus, n. ſtrážnice.

Wacholder, m. galowec, juniperus Lin. W—baum, W—ſtrauch, galowec; W—beeren, —öhl, —ſaft, —brantwein, galowec, galowcowé zrno, oleg, ſſťáwa, pálenka; W—droſſel, kwjčala.

Wachmeiſter, Wachtmeiſter, m. ſtrážmiſtr; Oberſtwachtmeiſter, neywyšſſj ſtražmiſtr ſtrážmiſtr, major.

Wachordnung, f. pořádek ſtráže.

Wachparade, f. ſtrážnj paráda.

Wachpoſten, m. ſtráž, hljdka.

Wachs, m. zrůſt.

Wachs, n. woſk; weißes, gelbes, bjlý, žlutý; ſo gelb wie W. žlutý gako woſk.

Wachſam, adj. bedliwý, ſtrážliwý, hljdný; adv. —wě, ně; die —keit, bedliwoſt, ſtrážliwoſt.

Wachsbäule, f. bolenj třjſla.

Wachsbaum, m. woſkowec, Maryca Myrica cerifera Lin.

Wachsbild, n. woſkowý obraz.

Wachsblatt, n. pláſt.

Wachsbleiche, f. bělidlo na woſk.

Wachsblume, f. woſkowá kwětina.

Wachsboden, m. kotauč, koláč woſku.

Wachſchiff, n. ſtrážnj loď.

Wachſen, v. n. růſti, roſti; Thiere, Pflanzen, zwjřata, roſtliny roſtau; wohl gewachſen, vortheilhaft gewachſen ſeyn, dobře, pěkně zroſtlý býti. 2) fig. a) růſti, přibýwati; das Waſſer iſt ſehr gewachſen, woda welmi přiroſtla, wody welmi přibylo; der Mond wächſt, měſýce přibýwá. b) nabýwati; ihm wächſt der Muth, nabýwá ſrdce. c) proſpjwati; an Tugend, an Einſicht, an Verſtand wachſen, w ctnoſti, prozřetedlnoſti, rozumu. d) einem, einer Sache gewachſen ſeyn, s někoho, s to býti.

Wachsfackel, f. woſkowá pochodně.

Wachsfarbe, f. barwa woſku, woſkowá barwa.

Wachsfarbig, adj. žlutý gako woſk; adv. —tě.

Wachsflecken, m. poſſkwrna, flek od woſku.

Wachsform, f. forma, twořidlo na woſk.

Wachsgelb, adj. žlutý gako woſk.

Wachsgeld, n. pokuta na woſk.

Wachshändler, m. obchodnjk s woſkem.

Wachskerze, f. woſkowá ſwjce.

Waskerzlerin Wachskerzlerin, f. ſwjčkowá (baba).

Wachslampe, f. woſkowá lampa.

Wachsleinwand, f. woſkowané plátno; rus. woſſťanka, kleganka.

Wachslicht, S. Wachskerze.

Wachsmehl, n. djlo.

Wachsmilbe, f. wčelna wčelná pjce, woſkowý mol.

Wachsmotte, f. motolice, Phalena Phalaena cereana Lin.

Wachsnaſe, f. woſkowý nos; fig. wěc, která ſe wſſeligak wykládati dá.

Wachsöhl, n. woſkowý oleg.

Wachsperle, f. woſkowá perla.

Wachspflaſter, n. woſkowý flaſtr.

Wachspflichtig, adj. kdož woſk ke koſtelu odwáděti muſý. 2) poddaný, glebae glaebae adstrictus.

Wachsplatz, m. kropjrna.

Wachsſchabe, S. Wachsmilbe.

Wachsſcheibe, f. woſſtina.

Wachsſeife, f. woſkowé meydlo.

Wachsſeige, f. ceďák na woſk.

Wachsſtock, m. ſlaupek.

Wachstafel, f. woſſtina. 2) woſkem potažená tabulka, deſka.

Wachsthum, m. et n. wzrůſt, zrůſt, proſpěch, rozmáhánj.

Wachstuch, S. Wachsleinwand.

Wachſtube, f. ſtrážnice.

Wachswinde, f. woſſtinowá kule.

Wachszieher, m. woſkář; die —inn, woſkářka.

b Wachszieherey, f. woſkářſtwj; W. treiben, woſkařiti.

Wachszins, m. odwáděnj woſku ke koſtelu.

Wacht, f. am Wagen, S. Wage.

Wacht, f. vom wachen, S. Wache.

Wachtel, f. křepelka (přepelice), dim. Wachtelchen, n. křepelička; Männchen, křepeláč, křepelák.

Wachtelfang, m. lapánj křepelek.

Wachtelgarn, n. ſýť na křepelky.

Wachtelhund, m. křepelář, korotwář.

Wachtelkönig, m. chřáſtel, chřjſtel.

Wachtelnetz, S. Wachtelgarn.

Wachtelpfeife, f. pjſſťalka na křepelky.

Wachtelauf, m. pět peněz, poďte žat. 2) pjſſťalka na křepelky.

Wachtelweitzen, m. černeyš, Melampyrum arvense Lin.

Wächter, m. ſtrážce, ſtrážnjk, hljdač; die —inn, hljdačka. Thorw., wrátný; Thurmw., hláſný, powěžný.

Wächtergeld, n. ſtrážné.

Wachthaus, Wachtſchiff, S. Wach.

Wachthurm, m. hljdka, ſtrážnice.

Wackelhaft, adj. wiklawý, klátiwý, keywawý; adv. —wě.

Wackeln, v. n. wiklati ſe; der Tiſch, Zahn wackelt, ſtůl, zub ſe wiklá, heybá; fig. im Gehen wackeln, klátiti ſe, koljbati ſe. 2) v. a. wiklati, klátiti, keywati; mit dem Kopfe, mit den Füßen, mit dem Tiſche, hlawau, nohama, ſtolem; das Wackeln, n. wiklánj, klácenj, kýwánj.

Wacker, adj. byſtrý, dryčný, řjzký; ein wackeres Pferd, byſtrý kůň. 2) hodný, ſtatný, ſtatečný, notný; ein wackerer Mann, hodný, ſtatný, ſtatečný muž; adv. —ře, ně, ce; wacker fluchen, ſpielen, zechen, tanzen, notně kljti, hráti, řadowati, křepčiti.

Waddick, f. ſyrowátka, sl. žinčice.

Wade, f. lýtko, leytko.

Wadel, S. Wedel.

Wadel, m. auplnek.

Wadſack, S. Watſack.

Waffe, f. braň, zbraň, zbrog; ol. oružj.

Waffel, f. tlama. 2) ſkládanec.

Waffelkuchen, S. Waffel 2.

Waffen, S. Waffe.

Waffenglück, n. ſſtěſtj we wogně.

Waffenhammer, m. hamry na zbraň. 2) na železné nářadnj nářadj.

Waffenkammer, m. zbrognice.

Waffenkleid, n. Waffenrock, m. ol. krzno.

Waffenplatz, m. zbrogniſſtě.

Waffenrock, S. Waffenkleid.

Waffenſchau, S. Muſterung.

Waffenſchmied, m. brnjř, zbrognjk, zbranjř.

Waffenſtillſtand, m. přjměřj, pol. zawěſſenj zbranj.

Waffentanz, m. tanec we zbrani.

Waffenträger, m. zbrognoš.

Waffenübung, f. cwičenj we zbrani.

Waffnen, v. a. zbrogiti, ozbrogiti, zbrogj ſe odjti, ozbraniti; mit gewaffneter Hand, brannau rukau; das gewaffnete Volk, branný lid.

Waffnung, f. zbrogenj, ozbrogenj, ozbraněnj.

Wagamt, n. wáha (měſtſká).

Wage, S. Wagniß.

Wage, f. wáha. 2) wáhy pl. dim. wážky. 3) 44 lb, ginde 120 lb ano y 156 lb.

Wagebalken, Wagebaum, m. hřjdel.

Wagegeld, n. wážné, odwážné.

Wagegericht, n. kleych.

Wagehals, m. odwážliwec, opowážliwec, ſmělec.

Wagehaus, n. wáha (měſtſká).

Wageherr, m. wážný, powážný.

Wagekloben, m. kleych.

Wagekunſt, f. wažitelſtwj.

Wagenmeiſter, m. powozný.

Wagenſchmiere, f. kolomaz.

Wagenſchuppen, m. kolna, kůlna.

Wagenſchrott, n. oteſek.

Wagenſpeichig, adj. wiklawý.

b Wagenſperre, f. zawjrka v wozu.

Wagenſpur, f. koleg.

Wagenſterz, m. opačina.

Wagentag, m. den w kterýž ſe wozem robotuge.

Wagenwinde, f. hewer, geřáb.

Wäger, m. wážnj, wážný.

Wagerecht, adj. rownowážný.

Wageſchale, f. mjſka v wáh, k wáhám.

Wageſtück, n. opowážliwý kus, opowážliwoſt.

Wagezünglein, n. gazeyček v wáh.

Waglich, adj. opowážliwý.

Waglichkeit, f. opowážliwoſt.

Wagner, m. kolář, koloděg; die —inn, kolářka.

Wagner-, kolářſký; Geſell, kolářſký towaryš.

Wagnerhandwerk, n. kolářſtwj; treiben, kolařiti.

Wagnerjunge, m. kolařjk.

Wagniß, f. et n. opowážliwoſt.

Wagpfahl, n. zramenj.

Wahl, f. wůle; aus eigener Wahl, z wlaſtnj wůle; die freye Wahl haben, na wůli, ſwobodnau wůli mjti; einem die Wahl laſſen, na wůli nechati. 2) wolenj, electio; eine Wahl treffen, woliti, zwoliti, wywoliti; zur Wahl ſchreiten, k wolenj přiſtaupiti.

Wahle, m. cyzozemec. 2) Wlach.

Wahleiche, f. S. Steineiche.

Wählen, v. a. woliti, eligere; zum Könige, zum Pfarrer, za krále, za faráře.

Wahlendiſtel, f. mačka, Eryngium maritimum Lin.

Wähler, m. wolitel.

Wähleriſch, adj. wybjračný; ein wähleriſcher Menſch, wybjráček; foem. wybjračka.

Wahlfähig, adj. wolenj ſchopný.

Wahlfähigkeit, f. ſchopnoſt k wolenj.

Wahlherr, m. wolitel.

Wahlkind, n. zaljbenec.

Wahlplatz, n. m., bogiſſtě, bogowiſſtě.

Wahlreich, n. wolitedlná řjſſe.

Wahlſpruch, m. průpowěd, prawidlo, Symbolum.

Wahlſtadt, f. wolitedlné měſto.

Wahlſtatt, f. bogiſſtě.

Wahlſtimme, f. hlas wolenj.

Wahlſucht, f. wybjračnoſt; Wahlſucht iſt betrüglich, kdo wybjrá přebere.

Wahlſüchtig, f. adj. wybjračný.

Wahltag, m. den wolenj.

Wahn, adj. prázdný; ein Faß, ſud. 2) bez, ne; Wahngläubig, newěrný; die Wahnehre, bezectnoſt.

Wahn, m. domněnj.

Wahnbett, n. prázdný pelech.

Wahnbürtig, adj. z lewého boku.

Wahnen, v. n. mnjti, domnjwati ſe, domeyſſleti ſe, myſliti ſy.

Wahnglaube, m. domnjnka.

Wahnkante, f. chybná hrana.

Wahnkantig, adj. chybnohranný.

Wahnkorn, n. hluché zrno.

Wahnſauer, adj. zwrhlekyſelý.

Wahnſchaffen, adj. potworný.

Wahnſcheffel, m. poſlednj, neplná měřice.

Wahnſchluß, m. chybný, marný záwěrek.

Wahnſinn, m. poſſetiloſt, zſſjlennoſt, wytrženoſt, natrhloſt, pominutj ſmyſlem, zblázněnj.

Wahnſinnig, adj. poſſetilý, zſſjlený, bláznowý, ſmyſlem pominutý, natrhlý; ſeyn, blázniti; werden, zblázniti ſe, zſſjleti, poſſetiti ſe, ſmyſlem ſe pominauti; machen, zblázniti, zſſjliti.

Wahnſinnigkeit, f. poſſetiloſt.

Wahnſonne, klamné ſlunce.

Wahnwitz, m. S. Wahnſinn.

Währ, n. S. Wehr.

Wahr, adj. prawý, verus; ein wahrer Freund, prawý přjtel. 2) prawdiwý; eine wahre Begebenheit, prawdiwý přjběh; ein wahres Portrait, prawdiwá podobizna; das Wahre, prawoſt, prawobta; adv. práwě; etwas für wahr halten, něco za prawé mjti, držeti; das iſt wahr, to ge prawda; nicht wahr? nenjli prawda? es iſt nicht wahr, nenj prawda; etwas wahr machen, w prawdě wyplniti; es iſt wahr geworden, w prawdě ſe naplnilo; für wahr ausgeben, za prawdu wydáwati; ſo wahr ich lebe! oprawdu, gak ſem žiw! ſo wahr Gott iſt! oprawdu, gak ge Bůh!

Währen, v. n. trwati, durare.

Während, partic. trwagjcý; der noch währende Krieg, doſawád trwagjcý wogna; adv. während des Krieges, w čas wogny; des Sommers, w letě; der Zeit, mezy tjm; der Mahlzeit, w čas oběda; während, daß ich es thue, mezy tjm, w tom, w tu dobu, co to dělám.

Währgeld, n. rus. wira.

Währhaft, adj. trwánliwý.

Wahrhaft, adj. prawý. b) oprawdowý, prawdiwý, prawdomluwný.

Wahrhaftig, adj. prawdiwý; adv. oprawdu, w prawdě; ja wahrhaftig, ba práwě.

Wahrhaftigkeit, f. prawdiwoſt, prawdomluwnoſt.

Wahrheit, f. prawda; veritas; hinter die W. kommen, prawdy ſe dopjditi; die W. zu ſagen, abych prawdu řekl; in Wahrheit, oprawdu, w prawdě.

Wahrheitsliebe, f. láſka k prawdě.

Wahrlich, adv. wěru, w ſkutku, zagiſto, oprawdu.

Währmann, n. ſpráwce.

Wahrnehmen, v. a. pozorowati, znamenati, ſeznamenati; etwas an ihrem Geſichte, něco na gegjm obljčegi. 2) poſtřjcy; das Wild nahm den Jäger wahr, zwjře poſtřehlo myſliwce. 3) ſſetřiti; die Zeit, die Gelegenheit, čaſu, přjležitoſti. 4) patřiti; nehmet wahr der Raben, der Lilien, patřte na krkawce, na ljlie. 5) wyrozuměti; aus einem Briefe, z pſanj.

Wahrſagen, v. n. hádati, divinare; — können, vměti hádati; ſich — laſſen, dáti ſobě hádati; aus dem Fluge der Vögel, ptakoprawiti; aus den Eingeweiden der Thiere, nawazowati.

Wahrſager, m. hadač, wěſſtec, vates; aus dem Fluge der Vogel Vögel, ptakoprawec; aus den Eingeweiden, nawazač, aruspex; die —inn, hadačka, wěſſtkyně, wěſſtice, vates.

Wahrſager-, wěſſtj, wěſſtčj, hadacký; Geiſt, duch.

Wahrſagerey, f. hadactwj, hádánj, wěſſtba, vaticinium; aus dem Fluge, ptakoprawectwj; aus den Eingeweiden, nawazactwj.

Wahrſcheinlich, adj. k prawdě, k wjře podobný; adv. —ně; ſeyn, k wjře ſe podobati.

Wahrſcheinlichkeit, f. k prawdě, k wjře podobnoſt; nach aller Wahrſcheinlichkeit, gak ſe zdá.

Währung, f. trwánj. 2) cena, čjſlo, weruňk; zehn Gulden Wiener Währung, deſet zlatých wideňſkého čjſla, weruňku.

Währwolf, m. wlkodlak.

Wahrzeichen, m. znamenj.

Waid, m. weyt, Isatis Lin.

Waid-, weytowý; —farbe, weytowá barwa.

Waidbau, m. wzděláwánj weytu, weytářſtwj.

Waidbauer, m. weytař.

Waidfärber, m. weytař.

Waidhandel, m. weytařenj, weytařſtwj; — treiben, weytařiti.

Waidhändler, m. weytař.

Waidmühle, f. weytnjk.

Waidwerk, n. S. Weidewerk.

Waiſe, m. et f. ſyrotek, ſyrůbě, orphanus; ein W. werden, oſyřeti; zum Waiſen machen, oſyřiti; dim. das Waischen, ſyroteček.

b Waiſe- Waiſen-, ſyrotčj; das Waiſenamt, ſyrotčj auřad; das Waiſengeld, ſyrotčj penjze; Waiſenhaus, ſyrotčj dům.

Waiſenherr, m. ſyrotčj pán.

Waiſenkind, n. djtě z ſyrotčjho domu.

Waiſenknabe, m. Waiſenmädchen, n. chlapec, děwče z ſyrotčjho domu.

Waiſenſchreiber, m. ſyrotčj pjſař.

Waiſenſtand, m. ſyroba, oſyřaloſt, orbitas.

Waiſenvater, m. ſyrotčj otec. b) otec ſyrotků.

Waiſenverwalter, m. ſyrotčj.

Wake, f. im Eiſe, okenice. 2) waka.

Wakig, adj. wakowý.

Walch, m. ſweřep, ſweřepec, Aegilops; S. Tauber Hafer.

Walchen, v. n. čeřiti ſe, řeřabiti ſe.

Walchern, v. a. wáleti.

Wald, m. les, sylva; der Schwarzwald, ſſumawa; ein junger Wald, mláz; in den Wald, do leſa; durch den Wald gehen, leſem gjti; zum (dichten) Walde werden, leſnatěti, zleſnatěti; dim. das Waldchen, leſýk, leſýček.

Wald-, leſnj; der Waldbaum, leſnj ſtrom; das Waldrecht, leſnj práwo. 2) planý; die Waldbirn, planá hruſſka; die Waldmelde, planá lebeda.

Waldäppich, m. břečtan, Hedera Helix Lin.

Waldbart, m. S. Waſſerwegerich.

Waldbauer, m. podleſſák.

Waldbereiter, m. poleſný; die —inn, poleſná.

Waldbereiteramt, n. poleſenſtwj.

Waldbereiteramt-, poleſenſký; —ſchreiber, adjunkt, poleſenſký pjſař, mládenec.

Waldbeute, f. brť.

Waldblume, f. S. Wohlverley.

Waldbrand, m. zapálenj leſa.

Waldbruder, m. pauſtennjk, pauſtewnjk.

Waldbuche, f. buk.

Waldbürger, m. obywatel leſnj.

Walddiſtel, f. leſenj leſnj bodlák. 2) wodoliſt, bodlawá palma, Ilex aquifolium Lin.

Waldeiſen, n. ceychowačka.

Waldfarn, m. wratič, Tanaceta Tanacetum vulgare Lin.

Waldfink, m. březowka.

Waldflachs, m. kokolice, liſſeg, kopřiwnjk, tutirelinum Linarie Linaria Lin.

Waldfrevel, m. leſnj pych.

Waldgehäge, n. leſnj hágemſtwj.

Waldgeſchrey, n. hulákánj po leſe.

Waldglöckchen, n. náprſtek, digitalis Lin. 2) čjpkowá bylina, Ruscus Hypophyllum Lin.

Waldhäher, m. ſogka.

Waldhammer, m. ceychowačka.

Waldherr, m. pán leſa. 2) maſogjdek, tallominium falco minimus Lin.

Waldhohlunder, m. hornj bez.

Waldhorn, n. leſnj trauba, waldhorna.

Waldhorniſt, m. waldhorniſta.

Waldhuhn, n. ſſkřemenáč (nevſňák) Lagopus Lin.

Waldhüther, m. hagný.

Waldicht, adj. leſowatý.

Waldig, adj. leſnatý.

Waldkenner, m. leſnjk.

Waldkirſche, f. ptačnice, prčawka, Prunus avinus avium Lin.

Waldknecht, m. hagný.

Waldlatte, f. hrázka, ſamoroſtlá lať.

Waldlerche, f. linduſſka, alauda sylvestris Lin.

Waldleute, pl. leſňácy, podleſſácy.

Waldlilie, leſnj lilium, Lonicera caprifolium Lin.

Waldmangold, m. limonka, hruſſtička.

Waldmann, m. leſnj muž, leſňák; dim. das Waldmännchen, leſnj mužjček.

Waldmeiſe, f. koňazdra, aupolnjk, Parus Sylvaticus Lin.

Waldmeiſter, m. forſſtmiſtr, nadleſný. 2) ſyřiſſtowá ſyřiſſťowá bylina, Galium verum Lin.

Waldmenſch, m. leſnj muž. 2) chlupáč.

Waldner, m. hagný.

b Waldnymphe, f. leſnj panna.

Waldrabe, m. hornj, ſkalnj krkawec, upupa montana Lin.

Waldrebe, f. poſed černý, Clematis Lin.

Waldröthlein, n. čerwenka.

Waldſänger, m. leſnj zpěwák. 2) bělořjtek.

Waldſchnepfe, f. ſluka, Scolopax rusticola Lin.

Waldſchreiber, poleſenſký pjſař.

Waldſeil, n. leſnj prowazec.

Waldſperling, m. ſſtěček, Passer arboreus Lin.

Waldſtrafe, f. leſnj pokuta.

Waldſtrecke, f. leſnj lag.

Waldſtreu, f. ſtrauhanka, hrabanina, hrabanka, lupenj ſteliwo.

Waldſtroh, n. ſyřiſſťowá bylina, Galium verum Lin.

Waldtaube, f. dubnák, dauputek, Palumbes Lin.

Waldteufel, m. chlupáč, diwý muž.

Waldung, f. leſyna, les.

Waldweg, m. ceſta do, z leſa, w leſe.

Waldzeichen, n. liz, liha; machen, lizowati.

Waldzeiſig, n. dim. das Waldzeischen, babka.

Walgen, Walgern walgern, wälgern, v. a. wáleti. 2) v. impers. es walget mir, chce ſe mi dáwiti, bljti.

Walgerholz, n. wálec, wáleček.

Walkarbeit, f. walchowánj.

Walke, f. walcha.

Walken, v. a. walchowati.

Walker, m. walchář; die —inn, walchářka.

Walker-, walchářſký; die Walkererde, walchářſká země.

Walkerroche, m. bodlawý reynok, Raja Fullonica Lin.

Walkhaar, n. klky ?

Walkhammer, m. pjch we walſſe.

Walkhandwerk, m. walchářſtwj.

Walkkeſſel, m. kotel, w kterém klobaučnjk při walchowánj klobauky namáčj.

Walkmühle, f. walcha.

Walkmüller, m. walchář.

Walkribbe, f. záhby, pl.

Wall, m. pl. Wälle, náſyp, wal; eine Stadt mit einem Wall umgeben, měſto náſpj obehnati. 2) pl. Walle, war; das Waſſer einen Wall thun laſſen, nechati wodu gednau zawřjti; zwey Walle geben, dwa wary dáti.

Wallach, m. Walach; die —inn, Walaſſka, Walachyně. 2) walach.

Wallachen, v. a. kleſtiti, nunwiti, wykleſtiti.

Wallacher, m. nunwář.

Wallachey, f. Walachy, Wallachia.

Wallbruder, m. pautnjk.

Walldiſtel, f. hwězdný oſet; centaurea Calcitrappa Calcitrapa Lin.

Wallen, v. n. wařiti ſe, wřjti, zwjrati ſe; das Waſſer im Topfe, woda w hrncy; fig. wie das Herz vor Liebe, ſrdce láſkau wře, pařj ſe, pohybuge ſe; wallend, wraucý. 2) waliti ſe; der Rauch empor, kauř wzhůru; das Waſſer, das Getreide, woda, obilj. 4) putowati; auf Erden, na zemi.

Wällen, v. a. zewřjti.

Waller, m. pautnjk, poceſtný.

Wallfahrt, f. pauť. 2) putowánj.

Wallfahrten, v. a. putowati, pauť konati.

Wallfahrter, m. pautnjk; die —inn, pautnice.

Wallfiſch, m. welryb, welryba, Balaena Lin.

Wallfiſch-, welrybj; der Wallfiſchſchweif, welrybj ocas.

Wallfiſchfang, m. welrybářſtwj.

Wallfiſchfänger, m. welrybář.

Wallkeller, m. kazamata.

Wallnuß, f. wlaſký ořech.

Wallnußbaum, m. wlaſký ořech, wlaſká ořeſſina, ořechowý ſtrom, Juglans Lin.

Wallrath, m. welrybj tuk.

Wallrathlicht, n. ſwjce z welrybjho tuku.

Wallrathſieder, m. wařič welrybjho tuku.

Wallroß, n. mrž; Rus. morž, Rosmarus Lin.

b Wallſamen, m. křes obecný (Flor. Pros.) sisymbrium sophia Lin.

Wallſtroh, n. powázka Gallium Mollugo Lin.

Wallung, f. wřenj, zwjránj; des Geblüthes, krwe; in Wallung bringen, rozřjtiti ſe.

Wallwurz, f. ſwalnjk, celnjk, maſtnjk, koſtiwal, Symphitum Symphytum offic. Lin.

Walm, m. wjr. 2) Am Dache, walba.

Walmdach, n. walbowá ſtřecha.

Walmen, v. a. walbowati.

Walmſtein, m. preyz.

Walpurgis-May, m. zymoleyz, Lonicera Xylosteum Lin.

Wälſch, adj. wlaſký; die wälſche Nuß, wlaſký ořech; ein Wälſcher, Wlach; eine Wälſche, Wlaſſka, Wlachyně; die wälſche Sprache, wlaſſtina; ein wälſcher Hahn, kruťák, indyán; adv. wlaſky, po wlaſku.

Wälſchland, n. Wlachy, wlaſká země.

Walten, v. n. zacházeti; mit ſeinem Vermögen, ſchalten und walten laſſen, ſe ſwým gměnjm nechati dle wůle zacházeti; er ſchaltet und waltet, zprawuge a řjdj. 2) wládnauti; die über uns waltende Vorſehung Gottes, nad námi wládnaucý prozřetedlnoſt Božj; Walts Gott! zdař Bůh!

Walter, m. wládce.

Walze, f. wál, wálec.

Walzen, v. a. wáleti. 2) v. n. tancowati ſſtayryš.

Wälzen, v. a. wáleti; ſich, ſe; den Stein weg, odwaliti kámen; eine Kugel, kuliti, kauleti, kutaleti, kutáleti, kotaleti; ſich wie ein Schwein, ſſipati ſe. 2) fig. cpáti, vwaliti, wzkládati, sčjtati; die Schuld auf einen andern, winu na giného; ſich in Laſtern, wáleti ſe, broditi ſe w neprawoſtech.

Walzenförmig, adj. wálcowitý, oblý, teres.

Walzenrad, walečné kolo.

Walzenſcheit, n. okleſſtěk, kleſſtowé dřjwj.

Wälzer, m. wálec, ſwal.

Wälzung, f. walenj, wálenj, kotácenj, ſſjpánj.

Wambs, n. S. Wamms.

Wamme, f. am Halſe, lalok; dim. das Wämmchen, lalůček. 2) An den Seiten, ſlabizna. 3) Das Inwendige der Thiere, oſrdj. 4) Das Fett, Kernfett, die Blume, plſek, plſnj ſádlo. 5) die Bäuche an den Fellen, bělizna.

Wammer, m. ſuk.

Wamms, n. pl. Wämmſer, kazayka; Hoſen und Wamms ausziehen, z kabátu a z kalhot ſwlécy; dim. das Wämmschen, kazagčička.

Wampe, f. lalok. 2) podbřiſſek. 3) terbuch, pandero; ſich die Wampe fällen, pandero ſy nacpati.

Wamſen, v. a. drbati, řezati, práſkati.

Wand, f. pl. Wände, ſtěna, paries; eine ſpaniſche Wand, ſſpaňhelſká ſtěna, zeď.

Wandbank, f. lawice v ſtěny.

Wandbein, n. ſtěnowá koſt.

Wandel, m. obcowánj, chowánj, žiwobytj, žiwot; einen guten W. führen, dobrý, chwalitebný žiwot weſti, dobře ſe chowati; von guten Wandel, dobrého obcowánj, chowánj. 2) Ein Fehler, chyba, auhona. 3) Handel und Wandel, kupectwj, gednánj.

Wandelbar, adj. běžný, berný; wandelbares Geld, berné, běžné penjze. 2) měnitedlný, wrtkawý; Glück, ſſtěſtj. 3) zkažený, pokažený; das Haus, dům; die Uhr, hodiny.

Wandelbarkeit, f. proměnitedlnoſt, wrtkawoſt. 2) pokaženoſt.

Wandeln, v. a. et n. měniti, proměniti, zaměniti; handeln und wandeln, kupectwj prowozowati, ſſantročiti. 2) gjti; choditi, procházeti ſe; gehe auf und wandle! powſtaň a choď! unter Bäumen, procházeti ſe pod ſtromowjm; den Weg der b Tugend, po ceſtě ctnoſti kráčeti. 3) fig. pokračowati, kráčeti, choditi; in der Wahrheit, vor Gott, w prawdě, před bohem.

Wandelſtern, m. planeta.

Wandelung, Wandlung, f. bey der h. Meſſe, pozdwihowánj.

Wanderer, m. poceſtný, wandrownj.

Wanderinn, f. poceſtná, wandrownice.

Wanderfalke, m. ſokol, Falco gentilis Lin.

Wandern, v. n. pracowati; in der Welt herum, přes ſwět. 2) Als Geſell, wandrowati. 3) fig. a) odebrati ſe, kliditi ſe, ſtěhowati ſe; wohin, někam. b) aus dieſem Leben, zhynauti. c) das muß wandern, to muſý táhnauti.

Wanderſchaft, f. wandr; auf der W. ſeyn, na wandru býti. 2) Dieſes Leben, putowánj.

Wandersmann, wandrownj, poceſtný, pautnjk.

Wanderſtab, m. hůl na ceſtu; den W. ergreifen, na ceſtu ſe wydati.

Wanderung, f. ſtěhowánj; der Völker, národů.

Wandkraut, n. ſklennj bylina, den a noc, Parietaria.

Wandlaus, f. ſtěnice.

Wandleuchter, m. wiſutý ſwjcen.

Wandruthe, f. wandrota.

Wandſäule, f. ſlaup w ſtěně, wezdi.

Wandſchmid, m. S. Holzwurm.

Wanduhr, f. wiſuté hodiny.

Wange, f. ljce; dim. ljčko; der rothe Fleck, gahoda.

Wangen-, licnj; das Wangenbein, licnj koſt.

Wangenſcheibe, f. poſtranice?

Wanke, m. zawiklánj; keinen Wank thun, nezawiklati ſe.

Wanke, f. wanka.

Wankelmuth, m. wrtkawoſt.

Wankelmüthigkeit, f. wrtkawoſt, wrtká myſl, wrtohlawoſt.

Wanken, v. n. wiklati ſe; der Tiſch, ſtůl. b) keywati ſe, drkotati ſebau; im Gehen, gda, chodě. c) keyklati; mit den Füßen, nohama. d) klátiti ſe, ſebau; das wankende Rohr, klátjcý ſe třtina. e) chwjti ſe; die Bäume wanken, ſtromy ſe chwěgj. f) fig. wiklati ſe, na rozpacých býti; das wankende Glück, wiklawé ſſtěſtj; wankend machen, rozwiklati; wankend gemacht, im Glauben, zwiklalý, rozkeywalý, rozwiklawý v wjře.

Wanken, n. wiklánj, keywánj, drkocenj, keyklánj, klácenj, chwěnj.

Wann, adv. kdy, quando; wann wird er kommen, kdy přigde; dann und wann, někdy, druhdy, čaſem.

Wanne, f. die Futterwanne, opálka. 2) wanna, vannus; dim. das Wännchen, opálčička, wannička.

Wannen, v. a. pálati, opálati.

Wannen, adv. odkud, odkudž.

Wannenher, adv. obs. odkudž.

Wannenweher, m. poſſtolka, Falco Cenchris Lin.

Wanſt, m. pl. Wänſte, bachor. b) pandero, terbuch; ſeinen Wanſt füllen, nacpati terbuch.

Wanſtdiener, m. otrok, ſlužebnjk bachoru.

Wanze, f. ſtjnka, ſtěnice, ploſſtice.

Wanzenkraut, n. ſtěničnjk, cimicifuga Lin.

Wanzenwaſſer, n. woda pro ſtěnice.

Wanzig, adj. ſtěnicowatý, plný ſtěnic.

Wapen, n. erb, insigne.

Wapen-, erbownj; der Wapenbrief, erbownj liſt.

Wapenkunſt, f. erbownictwj, erbownj vměnj, heraldica.

Wapenſchau, f. přehljdnutj erbu.

Wapenſchneider, m. erbář.

b Wapnen, v. a. zbrogiti, ozbrogiti.

War, imperf. od býti; ich war, n. m. byl; f. byla; n. bylo; conj. ich wäre, bylbych; ich ward, imperf. od werden, byl, byla, bylo.

Wardein, m. wardeyn.

Warm, adj. comp. wärmer, sup. wärmſte, teplý, calidus; mir iſt warm, mně ge teplo; ſich warm gehen, arbeiten, chůzý, pracý ſe zahřjti; ſich warm halten, w teple ſe držeti; das Eiſen ſchmieden weil es warm iſt, když praſe připowědj, gjti po ně s pytlem; železo za horka kauti, kowati; das Eiſen warm machen, železo rozžjřiti, rozžjcy; warm heiß, trinken warm, heiß trinken, za tepla, za horka pjti; ſehr warm, heiß, horký; ein wenig warm, lau, wlažný; angenehm warm, teplaučký; warm werden, oteplowati ſe, otepliti ſe; von der Witterung; wie der Ofen, zahřjti ſe; wie das Eiſen, rozhřjti ſe; — machen, otepliti; wie das Waſſer, ohřjti, přihřjti; warm vom Ofen, weyhřewný. 2) fig. warm ſitzen, ſeděti w teple, w rákoſý; warme Liebe, wraucý láſka; einem warm machen, někomu nahnati; da ging es warm zu, tu ſſlo zoſtra, ztuha.

Wärm-, ohřiwacý; das Wärmeiſen, ohřiwacý željzko.

Wärmbad, m. teplice, teplá lázeň, wary.

Warmbier, n. teplé piwo.

Wärme, f. teplo, teploſt, teplota; des Ofens, weyhřewnoſt. 2) fig. wraucnoſt; mit aller Wärme, ſe wſſj wraucnoſtj.

Wärmen, v. a. hřjti, ohřjti; das Waſſer, die Speiſen, ſich die Füße, wodu, gjdla, ſobě nohy. 2) zahřjwati; ſich im Bette, ſe w poſteli; wollene Kleider, wlněné ſſaty. 3) zatopiti; die Stube, w kamnech.

Wärmer, m. S. Sequ.

Wärmflaſche, f. ohřiwádko.

Warmgar, adj. z tepla wydělaný (o kůži).

Wärmmeſſer, m. teploměr, thermometer.

Wärmpfanne, f. ohřiwadlo; dim. ohřiwádko.

Wärmzange, f. ohňowé kleſſtě.

Warnen, v. a. napomjnati, wyſtřjhati, weyſtrahu dáti; vor Schaden, před ſſkodau.

Warn-, weyſtražný; ein Warngedicht, weyſtražná báſeň.

Warner, m. napominatel, wyſtrahač.

Warnglocke, f. weyſtražnj zwon.

Warnung, f. wýſtraha, napomenutj, napomjnánj.

Warte, f. ſtráž. 2) hljdka, ſtrážná wěž.

Warten, v. n. čekati; warte! čekey! ich habe ſchon lange gewartet, giž ſem ſe doſti načekal; ſich müde warten, včkati ſe; auf den Meſſias, Meſyáſſe čekati, očekáwati; ein Amt, eine Strafe wartet auf dich, auřad, treſt tě čeká; warte nur! gen počkey! ein wenig warten, poſečkati; auf einander warten, sčekati ſe; fig. Jemanden auf den Dienſt warten, na někoho páſti, čjhati. 2) v. a. hleděti; ſeines Amtes, ſeines Berufes, ſeiner Warnung, ſwého auřadu, powolánj, ſwé žiwnoſti. b) opatrowati, oſſetřiti, hljdati; einen Kranken, nemocného; ein Kind, djtěte, pěſtowati djtě; Feuer, ohně opatrowati; die Bäume, opatrowati, hljdati ſtromků; einen Garten, hleděti zahrady; die Pferde, hljdati, hleděti konj.

Warten, n. čekánj, očekáwánj; das hat Wartens, to může čekati.

Wärter, m. hljdač, ſtrážce, opatrownjk; eines Kranken, hljdač; eines Kindes, pěſtaun; die —inn, opatrownice, hljdačka, pěſtaunka, chůwa.

Wartfrau, f. pěſtaunka, chůwa.

Wartgeld, n. čekané.

Wartthurm, m. hljdka, ſtrážná wěž, ſtrážnice.

Wartung, f. opatrowánj, oſſetřenj, hljdanj, hleděnj.

Warum, part. proč; warum nicht gar? pročež y ne? warum nicht? proč ne? warum denn? proč pak?

b Wärwolf, S. Währwolf.

Warze, f. bradawice, verruca; dim. das Wärzchen, bradawička. 2) am Hohlringe in der Mühle, pupek.

Warzenkraut, n. bradawičnjk, Scorpiurus Lin.

Warzig, adj. bradawicnatý.

Was, pron. co; sl. čo, quid; was gibt es? co ge? es ſey was es wolle, buď co buď; er läuft was er kann, běžj, co může. 2) was für, gaký; was für Geld iſt das? gaké gſau to penjze? was für ein Menſch! gaký člowěk! was für eine Thorheit! gaká poſſetiloſt! 3) oč; was biſt du nun glücklicher geworden? oč gſy nynj ſſťaſtněgſſj včiněn? 4) něco; wollt ihr was (etwas)? chceteli něco? 5) So was, coſy; ich merke ſo was, znamenám coſy.

Waſch-, mycý, pracý; das Waſchfaß, pracý ſud, nádoba; der Waſchkeſſel, pracý kotel. 2) ryžownj; das Waſcherz, ryžownj ruda.

Waſchbecken, m. vmywadlo, pelvis.

Wäſchbläuel, m. pjſt, kyg, mor. kyganka.

Waſche, f. třepna, pleſkna, klepna.

Wäſche, f. prádlo, bjlé ſſaty, bělizna.

Waſchen, v. irr. du wäſcheſt, ich wuſch, ich wüſche, gewaſchen, v. n. třepati, pljſkati, tlachati, žwáti. 3) v. a. a) mýti; ſich, ſe, lavare; die Hände, ruce; das Küchengeſchirr, nádobj mýti, vmyti. b) práti, lavare; die Wäſche, prádlo; den Waitzen, Obſt, Schafe, pſſenicy, owoce, owce; zu Ende, domyti, doprati; von neuen, přemyti, přeprati; ein nach dem Waſchen übrig gebliebenes Stückchen Seife, zpěrek. c) drbati, peſkowati, zpeſkowati; einen, někoho; einem den Kopf, čeſati, řezati; Waſch mir den Platz und mach ihn nicht naß, tintiry wantiry, kočička brauk, pleſky třeſky.

Waſchen, n. pranj, pránj.

Wäſcherey, f. žwanj, tlachánj.

Wäſcherlohn, n. plat od prádla; ſie ließ mir keinen Wäſcherlohn hier, nenechala mi tu na prádlo.

Waſchfrau, f. pradelka. 2) pradlena lotrix.

Waſchgold, n. ryžownj zlato.

Waſchhaft, Waſchhaftig, adj. žwawý, tlachawý.

Waſchhaftigkeit, f. žwawoſt, tlachawoſt.

Waſchhaus, n. prádlo, prádelna; ſie iſt im Waſchhauſe, ge na prádle.

Waſchherr, m. prádelſký.

Waſchlappen, m. onuce.

Waſchleine, f. prowaz na prádlo.

Waſchmagd, n. kuchyňſká, myčka.

Waſchmarkt, m. tlachárna.

Waſchmaul, n. žwač, pliſkač; foem. třepna, klepna, pleſkna.

Waſchtrog, m. pracý necky.

Waſchwaſſer, n. woda k mytj.

Waſchweib, n. pračka.

Waſchzettel, m. cedule na prádlo.

Waſe, f. S. Baſe.

Waſen, m. drn, caespes; den Waſen ſtechen, drn mýti rýti. 2) břemeno okleſſťků.

Waſenamt, n. raſowſtwj.

Waſenholz, n. okleſſťky.

Waſenmeiſter, m. ras, pohodný.

Waſer, adv. obs. gaký, čj; aus waſer Macht? čj mocý?

Waſerley, adj. indecl. gakýkoli; durch waſerley Mittel, gakýmikoli proſtředky.

Waſſer, n. woda.

Wat, f. brod, vadum.

Waten, v. n. břjſti; man kann durch den Fluß waten, řeka ſe může přebřjſti.

Wathe, Watte, f. watka.

Watſack, m. tlumok, wak, waček.

Watſcheln, v. n. batoliti ſe.

Watte, f. wata.

Wau, m. ſſart, Reseda Luteola Lin.

b Webe, f. ſſtuka, ſſtučka, weba.

Webel, n. autek.

Webel, Weibel, m. biřic.

Weben, v. n. hýbati ſe; in ihm leben und weben wir, w němž gſme žiwi a hýbáme ſe. b) hráti; alles lebt und webt an ihm, wſſe na něm hrage. 2) v. a. tkáti, texere.

Weber, m. tkadlec, textor; die —inn, tkadlcowá, tkadlice, rauſſnice, textrix.

Weber-, tkadlcowſký; ein Webergeſell, tkadlcowſký towaryš.

Weberbaum, m. wratidlo.

Weberblatt, n. růr, paprſſlek, paprſek.

Weberdiſtel, f. ſſtětka, dipsacus fallonum fullonum Lin.

Weberey, f. tkadlcowſtwj; treiben, tkadlcowati, tkadlčiti.

Webergereiß, n. třáſně, třjſně.

Weberjunge, m. tkadlčjk.

Weberkamm, brdo.

Weberſchiffchen, n. tkadlcowſký člunek.

Weberſpule, f. cýwka.

Weberſtuhl, m. tkadlcowſký ſtaw, ol. kroſna.

Weberzettel, m. oſnowa.

Wechſel, m. měna, proměna; der Wechſel der Zeit, proměna čaſu. b) přjčina; des Hirſches —, gelena. c) der Briefwechſel, dopis, dopiſowánj; der Geldwechſel, proměňowánj. d) ſměna; einen Wechſel ausſtellen, ſměnu wyſtawiti; auf Wechſel leihen, na ſměnu půgčiti. e) der Röhren, wexl.

Wechſel-, ſměnný; das Wechſelrecht, ſměnné práwo.

Wechſelbalg, m. podwrženec, podwržené djtě.

Wechſelbank, f. pl. Bänke, ſtůl penězoměnce.

Wechſelbrief, n. ſměnný liſt.

Wechſelfeld, n. odmlad, odmladj, omladj.

Wechſelgeld, n. ſměnné penjze.

Wechſelgericht, n. ſměnné práwo.

Wechſelherr, m. penězoměnec.

Wechſeln, v. n. měniti ſe; es wechſelt alles in der Welt, wſſe ſe na ſwětě měnj. b) ſtřjdati ſe. 2) v. a. Kleider, přewlécy ſe, přewljknauti ſe. b) die Pferde, čerſtwé koně wzýti. c) die Zähne, nowé zuby doſtati. d) Briefe mit Jemanden, dopiſowati ſobě. e) die Ringe, prſteny proměniti. f) Worte, handrkowati ſe, haſſtěřiti ſe, křičeti ſe. g) Kugeln, na piſtole ſe wyzwati. h) Geld, einen Dukaten, penjze, dukát měniti, proměniti. i) in Singen, ſtřjdati ſe, alternare.

Wechſelſchrift, f. opowědný ſpis.

Wechſelſeitig, adj. odměnný, obapolný, wzágemný; wechſelſeitige Liebe, odměnná, ſpolečná, wzágemná láſka; adv. —wě.

Wechſelſtreit, m. handrkowánj, haſſteřenj.

Wechſelſtube, f. měnjrna.

Wechſelsweiſe, adv. ſtřjdagjc ſe; wechſelweiſe wechſelsweiſe ſingen, ſtřjdagjc ſe zpjwati. b) po ſobě, geden po druhém, obapolně, odměnně, wzágem.

Wechſelweitzen, m. přeſywačka.

Wechſelwirthſchaft, f. ſtřjdawé hoſpodářſtwj.

Wechsler, m. penězoměnec; die —inn, penězoměnkyně; als Frau, penězoměncowá.

Weck, m. hauſka, großer, calta; zu Weihnachten, wánočka. 2) Butter, homole, hruda (máſla).

Wecken, v. a. buditi; vom Schlafe, ze ſna buditi, wyrazyti; fig. wzbuditi.

Wecker, m. budič, buditel. 2) An der Uhr, budjček. 3) Bey den Jägern, pjſſťalka na křepelky.

Weckuhr, f. budicý hodinky, hodiny s budjčkem.

Wedel, m. ocas; des Hirſches, pýrko; des Fuchſel, oháňka. 2) Der Löſchwedel, kropáč; der Fliegenwedel, oháňka.

Wedeln, v. n. mrdati; mit dem Schweife, ocaſem.

Weder, conj. ani, aniž; weder ich noch du, ani gá, ani ty.

b Wefel, n. autek. 2) djlo (v wčel).

Weg, interj. pryč; weg mit ihm! pryč s njm! er iſt ſchon weg, giž geſt pryč; gehe weg! hybay, haydy, cuky, wary, gdi pryč! ten tam; weg iſt weg, co tam, to tam. 2) adv. ſchlecht weg, zrowna, přjmo.

Weg, m. ceſta, via; ein hohler Weg, auwoz, hluboká ceſta; gerades Weges, rownau, přjmau ceſtau; einen Weg nehmen, einſchlagen, ceſtu ſy wywoliti; ſich auf den Weg machen, na ceſtu ſe wydati, gjti, ſe dáti; einen Weg gehen, reiſen, ceſtau gjti; einem in den Weg kommen, w ceſtu, w ſtřjc někomu wgjti, wygjti; in den Weg legen, w ceſtu kláſti; den Weg bahnen, ceſtu prokleſtiti, prodělati; den rechten Weg verfehlen, s ceſty ſgjti; einen Weg zurück legen, ceſty vgjti; ſeinen Weg fortſetzen, ceſtu dále konati; ſein Weg trug ihn durch einen Hain, vdálo ſe mu gjti hágem; eine Meile Weges, mjli ceſty; unter Weges, na ceſtě; unter Wege laſſen, bleiben, opuſtiti, ponechati; es hat gute Wege, to má kdy, o to ge hey; na tom nic neſegde; keines Weges, nižádným způſobem; den Weg Rechtens betreten, na práwnj ceſtu naſtaupiti; von dem Wege der Tugend weichen, vſſinauti ſe s ceſty ctnoſti; Jemanden aus dem Wege räumen, někoho s ceſty ſkliditi; geh deinen Weg, gdi ſwau ceſtau; packe dich deiner Wege, gdi po ſwých.

Wegarbeiten, v. a. oddělati, odprawiti.

Wegbeißen, v. a. odkauſnauti; fig. einen, wyſtrnaditi, wykauſati.

Wegbeitzen, v. a. wyſſtjpati.

Wegblaſen, v. a. odfauknauti, sfauknauti.

Wegbleiben, v. n. nepřigjti; die Strafe bleibt nicht weg, treſt nemine.

Wegbrennen, v. a. wypáliti, ſpáliti. 2) v. n. shořeti, wyhořeti.

Wegbringen, v. a. odprawiti, odneſti; einen Fleck, wyprawiti flek.

Wegdrängen, v. a. odpuditi, odtiſknauti.

Wegeaufſeher, m. dohljžitel ceſt.

Wegebau, m. ceſtářſtwj.

Wegebereiter, m. poceſtný, (ceſtný pogezdný).

Wegebreit, m. gitrocel, Plantago Lin.

Wegediſtel, f. oſtropes, Onopordon Lin.

Wegedorn, m. řeſſetlák, Rhamnus catharticus Lin.

Wegegeld, n. ceſtné.

Wegeilen, v. n. pryč poſpjchati, chwátati, vháněti.

Wegelerche, f. chocholauš.

Wegen, praep. pro (nicht ſkrz), propter; wegen einer Sache, pro něco; der Leute wegen, pro lidi; wegen ſeines Nutzens, pro ſwůg vžitek; dieſer Urſache wegen, pro tu přjčinu, za tau přjčinau; der Erbſchaft wegen, wohin gehen, někam gjti, pro, o, ſtrany dědičtwj; wegen deiner, pro tebe.

Wegerecht, adj. powědomý ceſt.

Wegerich, m. gitrocel, Plantago Lin.

Wegeſcheide, f. rozceſtj.

Wegeſcheu, adj. plachý.

Wegeſchnecke, f. ſlimák, limax Lin.

Wegeſenf, m. ohnice, ohniwa, Sinapis arvensis Lin.

Wegeſſen, v. a. wygeſti. 2) v. n. ſſupati, dobře od huby gjti.

Wegeſtroh, n. S. Wallſtroh.

Wegetritt, m. aupor, wrabčj gazyk, Polygonum aviculare Lin. 2) Kleine W., drobeyſſek, chmerek, Scleranthus perennis Lin.

Wegewalle, f. S. Walddiſtel.

Wegewarte, f. čekanka, ſſtěrbák, Cichorium Lin.

Wegezehrung, f. autrata na ceſtu, ceſtné. 2) die heilige W., Welebná ſwátoſt oltářnj.

Wegfahren, v. n. odgeti, odgjžděti. 2) v. a. odwezti, odwážeti.

Wegfallen, v. n. odpadnauti.

Wegfangen, v. a. odchytati, wychytati.

b Wegfaulen, v. n. odhniti, vhniti.

Wegfeilen, v. a. odpilowati, vpilowati.

Wegfiſchen, v. a. vlowiti, vzpeyznauti.

Wegfliegen, v. n. odletěti, vletěti.

Wegfliehen, v. n. oprchnauti, vprchnauti, vtécy, vháněti.

Wegfließen, v. n. vtjkati, vtecy.

Wegflößen, v. a. odplawiti.

Wegfreſſen, v. a. vžrati, wyžrati; vom Geflügel, ſezobati, wyzobati.

Wegführen, v. a. odweſti, odwážeti; zu Wagen, zu Schiffe, odwezti, odwážeti; mit Gewalt, odneſti, vneſti.

Wegführung, f. odwedenj, odwáděnj, odwezenj, odwáženj, vnos, vneſenj.

Weggabeln, v. a. fig. vtřjti (v huby), vzpeyznauti.

Weggeben, v. a. pryč, od ſebe dáti; eine Tochter, prowdati dceru; alles, wſſe rozdati.

Weggehen, v. n. odegjti, odcházeti, pryč gjti; ein wenig, poodgjti; wie die Zeit, vgjti, vcházeti, minauti; wie ein Fleck, puſtiti, pauſſtěti, wygjti; wie die Waaren, na odbyt gjti, odcházeti.

Weggießen, v. a. odliti, wyliti.

Weghaben, v. a. vtržiti ſy; die Magd kam und hatte gleich eine Ohrfeige von ihr weg, děwečka přiſſla a hned měla, vtržila ſy, odneſla fliňk, faňoru. 2) mjti; ich darf nur ein Wort reden, ſo habe ich ihn weg, gen ſlowo s njm ſmjm promluwiti, a hned ho mám; 3) Der hat es bey mir weg, s tjm ge v mne konec.

Weghängen, v. a. odwěſyti.

Weghalten, v. a. pryč držeti.

Weghaſchen, v. a. vchňapnauti, vzpeyznauti, vchlamſtnauti.

Weghauen, v. a. vtjti, vtnauti, vraubiti.

Wegheben, v. a. odkliditi, odſtraniti, odundati.

Weghetzen, v. n. odeſſtwati.

Weghinken, v. n. odkulhati.

Weghohlen, v. a. odneſti.

Weghüpfen, v. n. odſkočiti, odſkákati.

Wegjagen, v. a. odehnati, zahnati.

Wegkaufen, v. a. odkaupiti, rozkaupiti, překaupiti.

Wegkehren, v. a. odwrátiti. 2) odmeſti, vmeſti.

Wegkommen, v. a. wygjti; ich bin heute nicht weggekommen, dnes ſem ani newyſſel. b) odegjti; mit der bloßen Furcht, toliko s báznj. c) rozegjti ſe; ich bin mit ihm ſo ziemlich weggekommen, geſſtě gakž takž ſme ſe rozeſſli. d) ich komme dabey am ſchlimmſten weg, gá při tom neywjc trpjm. e) pryč přigjti, zratiti ſe; es iſt mir weggekommen ich weiß nicht wie, přiſſlo mi to pryč newjm gak. f) wyprawiti ſe, oprázdniti ſe; man kann von ihm gar nicht wegkommen, nenj od něho žádné wýprawy, nelze ſe od něho wyprawiti.

Wegkönnen, v. n. pryč mocy.

Wegkratzen, v. n. odſſkrabati.

Wegkriechen, v. n. odlezti, pryč odlezti.

Weglaſſen, v. a. nechati, puſtiti; von ſich, od ſebe. b) vpuſtiti; bey dem Verkaufe der Sache dieſelbe nicht weglaſſen, kupuge něco, nevpauſſtěti, nevpuſtiti od nj. c) wypuſtiti, wynechati; eine Stelle im Schreiben, mjſto w pſanj. d) přepuſtiti; einem etwas, někomu něco.

Weglaſſung, f. puſſtěnj, opuſſtěnj, wypuſſtěnj, wynechánj, přepuſſtěnj.

Weglaufen, v. n. odběhnauti, vtecy; nicht weit, poodběhnauti.

Weglegen, v. a. odložiti, odkládati; ein wenig, poodložiti.

Wegleihen, v. a. půgčiti, zapůgčiti; vieles, alles, rozpůgčiti.

Wegleiten, v. a. odweſti.

Wegleuchten, v. a. poſwjtiti.

Weglocken, v. a. odlauditi, odwábiti.

Weglockung, f. odlauzenj, odwábenj.

Wegmachen, v. a. oddělati, odundati. 2) Sich, odebrati ſe, odrazyti ſe od někoho.

b Wegmarſchieren, v. n. odtáhnauti, odmaſſirowati.

Wegmüſſen, v. n. pryč muſyti.

Wegnehmen, v. a. pryč wzýti, bráti; ein Buch von dem Tiſche, knihu ſe ſtola. b) vgmauti, vgjmati, vbrati, vbjrati; einem etwas, někomu něco. c) vieles, pobrati, rozebrati; vieles, alles, mnoho , wſſecko. d) hin und wieder, hin und her, probrati. e) wzýti; ein Schiff, eine Stadt, Jemanden etwas vor dem Maule, lodj, měſto, někomu od huby něco pryč wzýti. f) etwas Contrabandes, pobrati, rozebrati.

Wegpacken, v. a. odpakowati. 2) v. n. kliditi ſe, po ſwých gjti.

Wegpartiren, v. a. odpartikowati.

Wegpeitſchen, v. a. wymrſkati, wykarabáčowati.

Wegpractiſiren, v. a. odpartykowati, wypartykowati.

Wegprügeln, v. a. wypráſkati.

Wegputzen, v. a. wyčiſtiti, ſmeſti.

Wegradieren, v. a. wyſſkrabati.

Wegraffen, v. a. vchwatiti, vchwátnauti; der Tod rafft viele Menſchen weg, ſmrt mnoho lidj vchwacuge, zachwacuge, bére béře.

Wegrauben, v. a. vlaupiti, laupežj vchwatiti.

Wegräumen, v. a. odkliditi, ſkliditi.

Wegräumung, f. odkljzenj, ſklizenj.

Wegreden, v. n. in einem, w gednom čaſe mluwiti; von der Leber weg, reden, z přjma, zrowna mluwiti.

Wegreiben, v. a. otřjti, odetřjti, ſetřjti.

Wegreiſe, f. odchod, odgezd.

Wegreiſen, v. n. zu Fuß, odgjti, odcházeti; zu Pferde, Wagen, odgeti, odgjžděti, vgjžděti; er reiſet weg, odbjrá ſe pryč, odcházý, odgjždj , vgjždj.

Wegreißen, v. a. odtrhnauti, vtrhnauti; ein Bret, prkno. 2) zbořiti, rozbaurati; eine Mauer, zeď.

Wegreiten, v. n. odgeti, odgjžděti na koni.

Wegrudern, v. n. odweſlowati.

Wegrücken, v. n. odtáhnauti, cauwnauti, cauwati; die Armee, armáda. b) odſednauti; rück weg, odſedni. 2) v. a. pomknauti, poſtrčiti, odſtrčiti; den Tiſch, ſtůl, ſtolem.

Wegrufen, v. a. odwolati.

Wegſägen, v. a. pilau odřezati, ol. přetřjti.

Wegſaugen, v. a. odcucati, odsſáti.

Wegſchaben, v. a. odſtrauhati.

Wegſchaffen, v. a. odbyti, odprawiti, odkliditi, zahnati; einen Bedienten, ſlaužicýho.

Wegſchauen, v. n. pryč hleděti, kaukati.

Wegſchaufeln, v. a. lopatau odhoditi, odházeti.

Wegſcheren, v. a. oholiti břitwau, obřjſti. 2) v. rec. kliditi ſe, po ſwých gjti, hýbati.

Wegſchenken, v. a. pryč darowati; alles, rozdarowati, rozdati.

Wegſcheuchen, v. a. odplaſſiti, odſtraſſiti, odhrozyti.

Wegſchicken, v. a. pryč poſlati, odeſlati.

Wegſchieben, v. a. odſtrčiti.

Wegſchießen, v. a. vſtřeliti; einen Fuß, nohu. 2) wyſtřjleti, poſtřjleti; alles Wild, diwokau zwěř.

Wegſchiffen, v. n. odplawiti ſe.

Wegſchlagen, v. a. odehnati; den Feind, nepřjtele. 2) vrazyti, vtlaucy; ein Stück, kus.

Wegſchläudern, v. a. odmrſſtiti, odwrcy.

Wegſchleichen, v. n. odplazyti ſe, wykraſti ſe. 2) vkraſti ſe, vplaknauti, tjhnauti, vtjhnauti.

Wegſchleifen, v. a. odſſleyfowati, odbrauſyti.

Wegſchleppen, v. a. odwlecy, odwljknauti.

Wegſchmeißen, v. a. odhoditi, odwrhnauti.

Wegſchnappen, polapiti, ſpeyznauti, schňapnauti, schlamſtnauti.

b Wegſchneiden, v. a. odřjznauti, Brod, vkrogiti; mit der Scheer, odſtřihnauti.

Wegſchnellen, v. a. odmrſſtiti, odſſňupkowati.

Wegſchrecken, v. a. odſtraſſiti.

Wegſchütten, v. a. odſypati, wyſypati.

Wegſchwemmen, v. a. ſpláknauti, odpláknauti.

Wegſchwimmen, v. n. odplynauti, odplauti, vplauti, odplawiti.

Wegſegeln, v. a. odplawiti ſe.

Wegſehen, v. n. pryč hleděti, kaukati.

Wegſenden, v. a. pryč poſlati, zaſlati.

Wegſengen, v. a. odpáliti, wypáliti.

Wegſetzen, v. a. odſtawiti; einen Stuhl, ſtolicy. b) wyſtawiti, na vlicy položiti; ein Kind, djtě. c) wypjnati ſe, wynáſſeti ſe; ſich über andere, nad giné. d) newſſjmati ſy; ſich über etwas, něčeho, pohrdati něčjm, nedbati na něco. e) wynáſſeti; er glaubt daß ſein Adel ihn über dieſe Pflicht wegſetze; má za to, že geho zemanſtwj ho wynáſſj nad tu powinnoſt.

Wegſeyn, v. n. pryč býti; von Hauſe, od domowa. 2) pominauti, pogjti; die Zeit iſt weg, čas pominul, poſſel. 3) dogjti, wygjti, pryč býti; das Bier, der Wein, die Waare, piwo, wjno, zbožj. 4) Uiber etwas weg ſeyn, něco vděláno, přeſkočeno mjti. 5) Uiber einen Ort, přegjti.

Wegſprechen, v. n. mluwiti; frey vom Herzen, zrowna, zpřjma s ſrdce. 2) v. a. odemluwiti.

Wegſprengen, v. n. na koni vháněti, vgjžděti, odcwálati. 2) v. a. odrazyti, vrazyti; ein Felsſtück, kus ſkály.

Wegſpringen, v. n. odſkočiti, vſkočiti.

Wegſpühlen, v. a. odpláknauti, ſpláknauti.

Wegſtechen, v. a. odboſti, odbodati, odpjchati, odpichnauti.

Wegſtecken, v. a. odſaditi; die Blumen, kwětiny. b) ſchowati.

Wegſterben, v. a. pomřjti, wymřjti.

Wegſtoßen, v. a. odſtrčiti.

Wegſtreichen, v. n. odtáhnauti; die Vögel, ptácy. 2) v. a. shrábnauti; ſein Geld, ſwé penjze. b) wymazati, ſetřjti, ſmazati; eine Zeile, ein Wort, řádku, ſlowo.

Wegthun, v. a. odprawiti, odundati.

Wegtraben, v. n. odkluſati.

Wegtrachten, v. n. pryč myſliti, hodlati.

Wegtragen, v. a. odneſti, odnáſſeti.

Wegtragung, f. odneſenj, odnáſſenj.

Wegtreiben, v. a. odehnati, odpuditi, odháněti, zahnati.

Wegtrennen, v. a. odpárati.

Wegtreten, v. n. odſtaupiti, odkročiti. 2) v. a. ſeſſlapati.

Wegwälzen, v. a. odwaliti.

Wegwandern, v. n. odwandrowati, odegjti.

Wegwaſchen, v. a. odmyti, odeprati, ſpláknauti.

Wegwehen, v. a. odwáti, odfauknauti, odfaukati.

Wegweiſen, v. a. odbyti, odmrſſtiti.

Wegweiſer, m. vkazowatel, vkazowač ceſty. vkazatel, průwodčj.

Wegwenden, v. a. pryč odwrátiti, obrátiti; ſich, ſe; die Augen, oči odwrátiti.

Wegwerfen, v. a. pryč odhoditi, zahoditi, odwrcy, pohoditi, zahazowati; ſich, zawrhnauti ſe, zahazowati ſe.

Wegwetzen, v. a. wybrauſyti, odbrauſyti.

Wegwiſchen, v. a. ſmazati.

Wegwünſchen, v. a. winſſowati, žádati by něco bylo pryč; ſich, ſobě pryč winſſowati.

Wegzaubern, v. a. odkauzliti, odčarowati.

Wegzerren, v. a. odſſmeykati, odſſmeyknauti.

Wegziehen, v. a. odtáhnauti; Jemanden, někoho. 2) v. n. odtáhnauti, odtrhnauti; der Feind von der Stadt, nepřjtel od měſta. b) odſtěhowati ſe, odebrati ſe; anderwärts hin, ginam.

b Wegzug, m. odtah, odtaženj. b) odſtěhowánj.

Weh, Wehe, interj. běda, vae; Au weh! auwe! wehe dir! běda tobě! Weh über Weh, běda, přeběda. 2) adv. boleſt; in der Kinderſprache, bebe; wehe thun, boleti; der Kopf thut mir weh, hlawa mne bolj; einem wehe thun, boloſt boleſt někomu způſobiti; weher, am weheſten thun, wjce, neywjce boleti; fig. es iſt mir weh darnach, bažjm po tom; ſich wehe thun, im Tragen, Heben, Bewegen, vſſkoditi ſobě, vbljžiti ſobě, neſenjm, zdwjhánjm, hýbánjm.

Weh, Wehe, n. boleſt, bolenj; das Kopfweh, bolenj hlawy. b) Plur. boleſti, porodu, sl. bůle; in die Wehen kommen, k porodu pracowati. c) Wohl und Wehe, ſſtěſtj y neſſtěſtj.

Weh, adj. bolawý; ein weher Kopf, Fuß, bolawá hlawa, noha.

Wehen, v. n. wáti, wjti; flare; hinein wehen, durch eine Fenſterſcheibe, durch die Thür, čiſſeti. b) plápolati; die Fahnen wehen laſſen, nechati praporce, korauhwe plápolati. 2) v. a. wáti, ſwjti, nawjti; allen Sand auf einen Haufen, wſſecken pjſek na hromadu ſwjti.

Wehen, n. wánj, wěnj, čiſſenj. 2) plápolánj.

Wehfrau, Wehmutter, f. bába, co babj.

Wehklage, f. bědowánj, nařjkánj, hořekowánj, nařek. 2) plačnice. 3) ſeyc, dim. ſeyček, Strix funerea Lin.

Wehklagen, v. n. bědákati, bědowati, nařjkati, hořekowati, ſkuhrati; über etwas, na něco; wehklagend, bědugjcý, hořekugjcý, ſkuhrawý.

Wehmuth, f. žaloſt, hoře, ljtoſt.

Wehmüthig, adj. žaloſtný, žaloſtiwý, litoſtný, litoſtiwý.

Wehmüthigkeit, f. žaloſtiwoſt, ljtoſtiwoſt.

Wehr, n. gez, ſplaw.

Wehrbaum, m. záplawa.

Wehren, v. a. brániti, zabrániti; das wird dir niemand, to ti žádný nezabránj. b) hágiti, zahagowati; dem Feuer, dem Waſſer, proti ohni, proti wodě. c) přetrhowati, zamezowati; dem Müßiggange, zahálku; ſeine Wuth, geho wztekloſt. 2) v. rec. ſich, ſe; gegen den Feind, nepřjteli; ſich zu erhalten, oháněti ſe.

Wehrgehänk, n. khyňk v zbrani.

Wehrgeld, n. rus. wira.

Wehrhaft, adj. branný, zbrogný.

Wehrhaftigkeit, f. brannoſt, zbrognoſt.

Wehrlos, adj. bezbranný.

Wehrſtand, m. branný, wogenſký ſtaw, wogenſtwj.

Wehrvieh, n. kmen, kmenownj dobytek.

Wehrzahn, m. kel.

Wehtage, pl. dni ſtraſti.

Weib, n. žena, ženſká, mulier; ſich als ein Weib verkleiden, přewlecy ſe za ženſkau. 2) žena, uxor; ein Weib nehmen, oženiti ſe, za ženu wzýti, ženu pogjti; zum Weibe geben, za ženu dáti, prowdati. 3) Ein altes Weib, ſtařena, ſtařice, bába; verachtl. baba, babice, babizna; fig. eine Memme, baba; ein männliches Weib, mužice, virago (mužatka); zum alten Weibe werden, zbaběti, zbabiněti; ein Bauerweib, ſedlka; Soldatenweib, wogačka; Bettelweib, žebračka; dim. das Weibchen, ženka, ženuſſka. 2) Die Sie, bey den Thieren, ſamice; dim. ſamička.

Weibel, m. S. Webel.

Weiber-, ženſký; die Weiberarbeit, ženſká práce, ženſké djlo. 2) po přeſlicy; der Weiberadel, ſſlechtictwj po přeſlicy; Weiberlehen, leno po přeſlicy.

Weibergeſchwätz, n. ženſké tlachy, klewety.

b Weiberfeind, m. nepřjtel ženſký, žen.

Weiberhaft, adj. ženſký, zženſſtilý.

Weiberhaß, m. nenáwiſt ženſká. 2) nenáwiſt žen.

Weiberliebe, f. láſka ženſká. 2) láſka k ženám.

Weibermann, m. Weibernarr, ženſký pantofel, ženſká poſſjwka, korauhwička. 2) ženař, ženkyl.

Weiberraub, m. vnos ženy.

Weiberrock, m. ſukně; von Leinwand, plátěnka; von Zeug, caykowka; von Ankora, krandraſſka, kondraſſka; der unterſte am Hemde, ſpodnička; von Kattun, kartaunka; von Zitz, cycowka; von Kanafaß, kanafaſka; von Mezulan, mezulánka.

Weiberſucht, f. zženniloſt, zženkyloſt.

Weiberſüchtig, adj. zženilý, zženkylý.

Weiberzeit, f. ženſký běh, ſwět, měſýčné.

Weibiſch, adj. ženſký; eine weibiſche Stimme, ženſký hlas. 2) zženkylý, zženilý, rozmazaný. c) babſký; weibiſches Weſen, zženiloſt, zženkyloſt, rozmazanoſt, babſtwj; ein weibiſcher Menſch, ženkýl. d) eine Memme, baba; weibiſch werden, zženěti, zženkyleti. e) zbaběti; adv. ženſky, poženſku, zženile, rozmazaně, po babſku, babſky.

Weiblich, adj. ženſký, foemininus. 2) Bey den Thieren, ſamičj; das weibliche Geſchlecht der Menſchen, pohlawj ženſké. b) bey den Thieren und Gewächſen, pohlawj ſamičj.

Weiblichkeit, f. ženſtwj.

Weibsbild, n. ženſká; ein dickes, měchna, machna; ein mageres, ſuſſka; ein langes, ſahán, lochna, chlapkyně; ein kleines, drmolice, drmolička; ein ſchmutziges, ſſlundra, cára, campara, ſſpindjra.

Weibſen, n. ženka, ženuſſka.

Weibsmenſch, n. člowěčice.

Weibsperſon, f. ženſká oſoba.

Weibsſtück, n. člowěčice.

Weibsvolk, n. ženſké plemě, ženſtwo.

Weichbild, n. hagemſtwj. 2) měſto. 3) ſumma měſtſkých práw.

Weichblatterig, adj. měkoliſtný.

Weichbottig, m. káď, kadečka k namáčenj.

Weichdarm, m. ſlabizna.

Weiche, f. měkoſt. 2) ſlabizna, iliba ilia. 3) cupowánj.

Weichen, v. irr. n. ich wich, gewichen, vſtaupiti, vſtupowati, cauwnauti, (caufati), cedere; nicht ein Fußbreit weichen, nevſtaupiti ani nohy zſſjřj; aus den Gliedern, z řady wyſtaupiti; der Feind weichet, nepřjtel cauwá, vſtupuge. b) vhnauti ſe; aus dem Wege, s ceſty; weiche aus! vhni ſe! wary! cuky, na ſtranu. c) tjhnauti; der iſt gewichen! ten tjhl, ten tjhnul! d) fig. vſtaupiti; der Macht, der Liebe, dem Unglücke, mocy, láſce, neſſtěſtj. e) vchýliti ſe, vſſinauti, wyſſinauti; vom Pfade der Tugend, s ceſty ctnoſti. f) vſtaupiti; an Gelehrſamkeit, co ſe týče včenoſti.

Weichen, v. n. močiti ſe; das Leder im Waſſer, kůže we wodě. 2) v. a. močiti.

Weichenbruch, m. keyla, herma hernia inquinalis.

Weichfüßig, adj. měkonohý, mollipes.

Weichheit, f. měkoſt.

Weichherzig, adj. měkého ſrdce, měkoſrdný.

Weichherzigkeit, f. měkoſrdenſtwj, obměkčenj ſrdce.

Weichhufig, adj. měkorohý.

Weichkübel, m. putýnka k namáčenj.

Weichkufe, f. S. Weichbottig.

b Weichlich, adj. náměký, naměklý, měkaunký, měkaučký. 2) fig. židký; weichliche Speiſen, židká, rozbředlá gjdla. 3) zželilý zženilý, rozmazaný, měký; weichlicher Menſch, rozmazanec, zženilec.

Weichlichkeit, f. zženiloſt, rozmazanoſt, měkoſt.

Weichling, m. rozmazánek, zženilec, měký. 2) měkuňka? Mollugo Lin.

Weichmaulig, adj. měkohubý; Pferd, kůň.

Weichmüthig, adj. S. Weichherzig.

Weichpflaſter, n. obměkčugjcý flaſtr.

Weichſel, f. wiſſně, Cerasum capronianum.

Weichſel-, wiſſňowý; der Weichſelbaum, wiſſňowý ſtrom, wiſſně.

Weichſelwaſſer, wiſſňowka.

Weichſelwein, m. wiſſňák, wiſſňowé wjno.

Weichſelzopf, m. koltaun, Trica Plica Polonica.

Weide, f. paſtwa, pabulum, pascuum; auf die Weide treiben, na paſtwu hnáti. 2) paſtwiſſtě, paſtwina, pascuum; ſchlechte, paſtwiſko. 3) fig. paſtwa, ol. ſpaſenj; der Augen, der Seele, očj, duſſe.

Weide, f. wrba, dim. wrbička , Salix Lin. 2) Die rothe, čerwenice, rubra. 3) Die weiße, bjlá wrba, bělice, alba Lin. 4) Die gelbe, žlutá wrba, potočnice, vitellina Lin. 5) Die Mandelweide, mandlowka, amygdalina Lin. 6) Die Buſchweide, wrba hluchá, popelka, triandra Lin. 7) Die Korbweide, giwa (iwa), gjwj, viminalis Lin. 8) Die Bitterweide, wrba hořká, Salix Lin. 9) Die Bruchweide, wrba křehká, fragilis Lin. 10) Die gelbe Bachweide, zlatoleyčj, S. helix Lin. 11) Die Werftweide, rokytj, S. Capraea Lin.

Weidedarm, m. konečnjk, odřiták.

Weidegenoß, m. ſpolupaſtwec.

Weideland, m. paſtwiſſtě.

Weideloch, n. řit.

Weidemann, m. myſliwec. 2) myſliwecké powěry.

Weidemänniſch, adj. myſliwecký.

Weidemeſſer, n. myſliwecký nůž.

Weiden, v. a. páſti ſe; die Schafe weiden in dem Thale, owce ſe paſau w audolj. b) páſti; Damon weidet auf den Bergen, Dámon paſe na horách. 2) v. a. páſti; Lämmer, gehňata; fig. die Augen, oči.

Weiden, adj. wrbowý, giwowý; salignus.

Weiden-, wrbowý; das Weidenblatt, wrbowý liſt.

Weidenbaum, m. wrba, wrbowý ſtrom.

Weidenblättrig, adj. wrboliſtný.

Weidenbuſch, m. wrbj, wrbowj, wrbina, wrbiſſtě, salicetum.

Weidendorn, m. bodlawá wrbka, žlutý zob, Hippophae Kl.

Weidener, Weidner, n. zaraz.

Weidenerde, wrbowá země.

Weidengebüſch, n. wrbowj, wrbj.

Weidenholz, n. mladiſtwé wrbj.

Weidenmücke, f. plaſka, pláwek, Motacilla Salicaria Lin.

Weidenpalme, f. wrbowá kočička.

Weidenſperling, m. hwjžděk, Passer Arboreus Kl.

Weidenzeiſig, m. S. Weidenmücke.

Weiderecht, n. práwo k paſenj.

Weiderich, m. wrbina, Salicaria Lin.

Weideruthe, f. wrbowý prut; coll. prautj.

Weideſpruch, m. myſliwecká propowjdka.

Weidetaſche, f. Weideſack, n. myſliwecká tobolka, wátoſſna.

Weidevieh, n. paſtewný dobytek.

Weidewerk, n. myſliwectwj, lowectwj. 2) zwěř; das hohe W., wyſoká zwěř. 3) myſliwoſt, honba, low.

Weidgang, Weidegang, m. paſtwa.

Weidgeſchrey, n. hulákánj.

Weidhaufen, m. myſliwectwo, lowectwo, lowcowſtwo.

Weidicht, n. wrbj, wrbowj.

Weidlich, adj. ſtatný, ſtatečný; adv. —ně.

Weidling, m. člun, člunek.

b Weife, f. motowidlo, moták. 2) An der Sägemühl, rámec.

Weifen, v. a. motati.

Weigern, v. a. odpowědjti, odepřjti; S. Verweigern. 2) v. rec. zdrahati ſe, zpěčowati ſe, pjčiti ſe, zpjrati, opjrati ſe; etwas zu thun, něco dělati.

Weigerung, f. zdrahánj, zpěčowánj, zpjčenj.

Weihbiſchof, m. podbiſkupj, ſwětitel, Epis. Suffraganus.

Weihbrunnen, m. kropenka, kropenice.

Weihe, f. káně, Vultur Lin. ; die Hühnerweihe, ſlepičák; Vultur albiceus albicans Kl. 2) luňák, Milvus.

Weihe, f. ſwěcenj, poſwěcenj; die Weihe verrichten, ſwětiti; ſeine Weihe ausgenommen, krom poſwěcenj.

Weihen, v. a. ſwětiti, poſwětiti; das Waſſer, wodu; zum Biſchof, zum Prieſter, na biſkupſtwj, na kněžſtwj; nicht ganz ausgeweiht, nedoſwěcený; fig. ſwětiti, poſwětiti; ſein Leben Gott, žiwot ſwůg Bohu.

Weiher, m. rybnjk, vivarium.

Weihkeſſel, m. kropenka.

Weihmeſſe, f. mſſe při njž ſe ſwětj.

Weihnachten, pl. wánoce, pl.

Weihnachts-, wánočnj; das Weihnachtslied, wánočnj pjſeň.

Weihnachtsabend, m. ſſtědrý wečer.

Weihnachtsfeſt, n. wánočnj hod Božj.

Weihnachtsfeyertag, n. wánočnj ſwátek, ſlawnoſt, ſlawný den.

Weihnachtsſtritzel, m. wánočka, ſſtědrowka.

Weihrauch, m. kadidlo.

Weihrauchhändler, m. kadidlnjk.

Weihrauchvogel, m. wlha, oriolus Galbula Lin.

Weihwaſſer, n. ſwěcená woda.

Weihung , f. ſwěcenj, poſwěcenj.

Weihwedel, m. kropáč; dim. kropáček.

Weil, adv. když. 2) conj. protože, poněwadž, quia.

Weile, chwjle; dim. das Weilchen, chwjlka; bey nächtlicher Weile, nočnj dobau, nočnjm čaſem; eine Weile, chwjli; eine kleine W., chwjlku; ſich die W. nehmen, wzýti, dáti ſobě na chwjli; vprázdniti ſe; in einer W., za chwjli; in einer kleinen W., za chwjlku; Eile mit Weile, kwap gen ſe nepřekwap; W. haben, po chwjli, kdy mjti; ich habe keine W., nemám kdy, po chwjli; lange W., dlauhá chwjle; ich habe lange W., ſteyſká ſe mi; ſich die lange W. vertreiben, verkürzen, dlauhau chwjli zahnati, zapuditi.

Weilen, v. n. S. Verweilen.

Weiler, m. chalupy.

Wein, m. wjno, vinum; dim. wjnko; Junger, ſüßer Wein, mladé, ſladké wjno; zu Weine gehen, na wjno gjti; beym Weine, při wjně; verrochener W., wywětralé, zwětralé wjno; gebrannten gebrannter, zžené, pálené, gemachter, ſtrogené; den Wein abblattern, ſmjtati, winné liſtj podlomowati, pampinare; das Abblattern, podlom, ſmjtka, pampinatio.

Wein-, winný; das Weinblatt, winný liſt; der Weineſſig, winný ocet.

Weinapfel, m. weylimek.

Weinbau, m. wzděláwánj wjna.

Weinbauer, m. winař, wincaur.

Weinbeere, f. winné zrno.

Weinberg, m. winohrad, winice.

Weinbergsſeil, n. winičné prowázce.

Weinbirn, n. hedbáwnice, pyrum phalerrum pirum Falernum.

Weinblume, f. tužebnjk, Oenanthe Lin.

Weinblüthe, f. winný kwět. 2) čas kwetenj wjna.

Weinbrühe, f. omáčka z wjna.

Weinbutte, f. putna na wjno.

b Weindroſſel, f. crh, cwrčala, winař, Turdus minimus Nostras Kl.

Weinen, v. n. et a. plakati; von Kindern, ceniti ſe, flere; ſich des Weinens nicht enthalten können, nemocy ſe od pláče zdržeti; Jemanden weinen machen, někoho rozplakati; lange weinen müſſen, zu weinen haben, poplakati ſobě; über etwas, něco, nad něčjm plakati; heftig, kwjleti; vor Freude, radoſtj; mit weinenden Augen, plačtiwýma očima; ein wenig, poplakati; anfangen zu weinen, zaplakati; ins W. kommen, rozplakati ſe; ſich müde weinen, vplakati ſe; Weinend, plačtiwý, s pláčem, s plačky, der Weinſtock weint, les pláče.

Weinen, n. pláč, plačky, m. pl. zum W. bringen, k pláči přiweſti; vor W. nicht reden können, pro pláč nemocy promluwiti; das W. zurück halten, pláč w ſobě zatagiti, zadržeti.

Weiner, m. plaček; ein großer, bečán.

Weinerlich, adj. plačtiwý; weinerliches Geſicht machen, nabjrati; adv. —wě; es iſt mir ſo weinerlich, geſt mi tak k pláči.

Weinfächſer, m. refliňk, fázar, ſazenice.

Weinfaß, m. kalowec, winný ſud; von acht Eimer, ſwidnický ſud; von zwanzig Maaß, bubnjk.

Weinflaſche, f. láhwice na wjno.

Weingarten, m. winice; dim. winička.

Weingärtner, m. winař, winohradnjk.

Weingebirge, n. winohrady, pl. winohradj, n.

Weingeiſt, m. winný duch.

Weingeländer, n. odry, m. pl.

Weinglas, n. winná, na wjno ſklenice.

Weingrau, adj. winoſſedý.

Weingrün, adj. winozelený.

Weinhacke, f. kopačka.

Weinhandel, n. winařſtwj; winařenj, treiben, winařiti.

Weinhändler, n. winař.

Weinhaus, n. winný dům.

Weinholz, n. wjnowé dřjwj.

Weinhülſe, f. matoliny, kominy.

Weinicht, adj. winowatý.

Weinjahr, n. rok hogný, aurodný na wjno, winný rok.

Weinkeller, m. ſklep na wjno, winný.

Weinkern, m. winné zrno, pecyčka.

Weinkieſer, m. zkuſſitel wjna.

Weinkirſche, f. ruljk, Atropa Belladonna Lin.

Weinkranz, m. wjch, winný wěnec.

Weinlager, n. kantnýře na wjno. 2) winný ſklad.

Weinland, n. winná kragina.

Weinleſe, f. winobranj, zbjránj, zbjrka wjna.

Weinleſer, m. zběrač wjna.

Weinling, m. weylimek.

Weinmeiſter, m. winohradnjk.

Weinmonath, m. řjgen, October.

Weinpreſſe, f. čeřen, winný lis, pres.

Weinraupe, f. zawinač.

Weinrebe, réwa, rýwa. S. Rebe.

Weinreich, adj. bohatý, hogný na wjno.

Weinroſe, f. ſſjpek wonný.

Weinſauer, adj. winnokyſelý.

Weinſäuerlich, adj. nawinulý, náwinný.

Weinſäure ???špatně zařazené heslo??? , f. nawinuloſt .

Weinſäuerling, m. weylimek.

Weinſäufer, m. winák; winodus, winný molek; die —inn, winačka, winoduſka, winný molek.

Weinſchädling, m. dráč, dřjſtal, wančar, Berberis dumetor dametorum Lin.

Weinſchank, m. ſſenkowánj wjna.

Weinſchenke, f. m. ſſeňkýř wjna, winař.

Weinſchenke, f. winowna, ſſenkowna kde ſe wjno ſſenkuge.

Weinſchlauch, m. winný ſſlauch. 2) winodus, winák, winný molek.

Weinſchröter, m. winſſtýř.

Weinſtein, m. winná ſtřjš (ſůl), Tartarus.

Weinſteinrahm, m. počiſſtěná ſtřjš, cremor tartari.

b Weinſtock, m. winný kmen, trs, Vitis Lin.

Weinſuppe, f. winná poljwka, z wjna.

Weinträber, pl. Weintrieſter, pl. matoliny, kominy, vinacea uvarum.

Weintraube, f. hrozen; dim. hroznjček; unzeitige, kyſelka.

Weintrinker, m. winák, pigán wjna.

Weinwurz, f. zagečj oko, queum Geum urbanum Lin.

Weinzeichen, n. winný wěnec, wjch.

Weinzoll, m. clo z wjna.

Weis, adv. einem etwas weis machen, někomu něco zawěſyti, namluwiti.

Weiſe, adj. rozſſafný, maudrý, sapiens; weiſe ſeyn, maudrým býti; — werden, mudřeti, zmudřeti; ein weiſer Mann, ein Weiſer, mudřec (mudrc); eine Weiſe, mudrkyně; ſehr weiſe, přemaudrý. 2) Ein weiſer Mann, kauzedlnjk; eine weiſe Frau, kauzedlnice.

Weiſe, m. S. Weiſe, adj.

Weiſe, f. způſob, auf einerley Weiſe, gednjm způſobem; auf gleiche Weiſe, ſtegným, rowným způſobem; das iſt aus der Weiſe, to ge proti wſſemu způſobu; auf eine andere Weiſe, na giný způſob; thörichter Weiſe, poſſetilým způſobem; nach ſeiner Weiſe leben, dle ſwého způſobu žiwu býti; auf was Weiſe? na gaký způſob? 2) Eines Geſanges, melodie, nota; Kreutzweiſe, na křjž, křjžem @.

Weiſel, m. matka; S. Weiſer.

Weiſen, v. a. irr. ich weis, gewieſen, weiſe, vkázati, monstrare; ein neues Kleid, nowý kabát; zurecht, povčiti, zprawiti, povkázati; es wird ſich weiſen, okáže ſe; fig. einem die Thür, někomu dwéře vkázati; Jemanden wohin, někoho poſlati, odeſlati někoho někam; einen Verbrecher aus Stadt, zločince z měſta wypuditi, wypowědjti, wyobcowati.

Weiſerhaus, n. trubka, žlábek na matku.

Weiſerlos, adj. bezmatečný, bezmateřný; Bienenſtock, aul.

Weisheit, f. maudroſt, rozſſafnoſt, sapientia.

Weisheitsfreund, m. mudrolibec, mudřec, philosophus.

Weisheitslehren, pl. navčenj mudrcké, mudrců, maudroſti.

Weisheitszahn, m. maudrý zub.

Weislich, adv. maudře, rozſſafně.

Weiſung, f. vkázanj, povkázanj, náwěſſtj.

Weiß, adj. bjlý; albus; wie Schnee, gako ſnjh; ſchön weiß, bělaučký, bělaunký; běliti, zběliti, albescere; — ſeyn, běleti ſe, albicare; hie und da weiß werden, proběleti, proběljwati; weiß machen, bjliti; bey Zimmerleuten, běliti, objliti, pobjliti; ſich das Kleid, das Geſicht, pobjliti ſe; mit Weißem verſtreichen, zabjliti; etwas weißes hervorſchimmern, zaběleti ſe; das Silber weiß ſieden, brennen, ſtřjbro na bjlo wywařiti, wypáliti; fig. ſich weiß brennen wollen, chtjti ſe objliti; ſich weiß brennen, obělowati ſe, omýwati ſe; einem etwas weiß machen, bělmo někomu dělati, namluwiti někomu něco. b) weiße Wäſche, bjlé prádlo, bělizna. c) weißes Brod, bjlý, weyražkowý chléb. d) der weiße Sonntag, prowodnj, bjlá neděle, Dom. in Albis. e) der weiße Fluß der Weiber, bělotok; adv. bjlo; weiß färben, na bjlo barwiti. 2) bjle; weiß blühen, bjle kwéſti. f) weiße Erde, bělice.

Weiß, n. Bleyweiß, olůwko; Schieferweiß, ſſkřidlice. b) Eyerweiß, bjlek. c) běloſt; reines Weiß, čiſtá běloſt. d) bey den Jägern, běl.

Weißſagen, v. a. předpowjdati, prorokowati.

Weißſager, m. hadač, wěſſtec, prorok, b předpowjdce; die —inn, wěſſtkyně, wěſſtice, prorokyně.

Weißſagung, f. proroctwj, předpowjdánj , hádanj.

Weißäugig, adj. bělooký.

Weißback, m. ſſkřek.

Weißbäcker, m. pekař, žemličkář.

Weißbackig, adj. bělohřiwý, bělozřiwý.

Weißbart, m. bělobrádek.

Weißbärtig, adj. bělobradý.

Weißbaum, n. linda, Populus alba Lin.

Weißbier, n. bledé piwo.

Weißbinder, m. bednář; Schwarzbinder, bečwář.

Weißbirke, f. břjza, Betula alba Lin.

Weißbraten, m. ſcháb, dim. ſchábek.

Weißbüche, f. habr.

Weißbüchen, adj. habrowý.

Weißdorn, m. hloh , Crategus Crataegus Oxyacantha Lin.

Weißdornſpinner, m. zlatořjtek, Phalaena bombyx chryzorhea chrysorrhaea Lin.

Weißdroſſel, f. drozd, Turdus Iliacus Kl.

Weiße, n. in der Scheibe, bjlé; im Auge, bělmo, im Eye, bjlek; an dem Nagel, kwět.

Weiße, f. běloſt.

Weißen, v. a. bjliti; ein Zimmer, pokog.

Weißer, m. bělič; die —inn, bělička.

Weißerle, f. bjlá wolſſe, ljpa, liſſka; Betula Alnus incana Lin.

Weißfalk, m. bělozor, Falco rapax Lin.

Weißfichte, Weißtanne, f. gedle, Pinus abies alba Lin.

Weißfieber, f. bledoſt, bledá nemoc.

Weißfiſch, m. bělice, aukleyka, Cyprinus alburnus Lin.

Weißfuß, m. bělonožek; f. bělonožka.

Weißfüßig, adj. bělonohý.

Weißgar, adj. zámiš; weißgares Leder, zámiſſowá kůže, na girchu.

Weißgärber, m. girchář, ol. bělokožec, alutarius; die —inn, girchářka.

Weißgärberey, f. girchářſtwj; treiben, girchařiti.

Weißgärberjunge, m. girchařjk, girchařjček.

Weißglänzend, adj. běloſtkwaucý.

Weißglocke, f. S. Zaunglocke.

Weißglühend, adj. bjle teplý.

Weißgrau, adj. zběla ſſediwý.

Weißgroſchen, m. bjlý (ġroš).

Weißgülden, adj. bělozlatý.

Weißhaar, m. bělowláſek.

Weißhaarig, adj. bělowlaſý.

Weißhändig, adj. běloruký.

Weißharz, n. bjlá gedlowá pryſkyřice.

Weißkehlchen, n. brtes, ſkalnjk, kamenář, ſrkawec, ſtřeſolka, Sylvia gutture albo Lin.

Weißklar, adj. běloprohledacý.

Weißkohl, n. bjlé zelj.

Weißkopf, m. bělohláwek, 2) Ein Adler, žlutonoſka, bělohláwek, Aquila Pygargus Kl.

Weißköpfig, adj. bělohlawý.

Weißlachs, m. nelma, Salmo Leucichtys Leucichthys Lin.

Weißlich, adj. bělatý, nabělawý, pobělawý, přjbělawý, bělawý.

Weißling, m. bělauš. 2) prcawka, ptačnice. 3) bělice.

Weißmähnig, adj. bělohřiwý.

Weißmaul, m. bělohaubek.

Weißmäulig, adj. bělohubý, bělohřiwý.

Weißmiſcher, m. beym Bäcker, tenčjř, ſſtjpač.

Weißnacken, m. bělohřbýtek, Passer nivalis cervice alba Lin.

Weißnagelſchmied, m. cwekař.

Weißpappel, f. linda, populus alba Lin.

Weißpfennig, m. bjlý.

Weißrüſter, f. waz (waz bjlý), Ulmus laevis Lin.

Weißſchäckig, adj. běloſtrakatý.

Weißſchimmel, m. brůna, bělauš.

Weißſchnabel, m. bělnoſka, Ispida rosto rostro albo Lin.

b Weißſpecht, m. welký datel, Picus discolor Lin.

Weißſud, m. na bjlo wařenj.

Weißwachs, n. lipowý, parunkowý, parogkowý med.

Weißwurz, f. konwalinkowý kořen.

Weißzahn, n. bělozaubek; foem. bělozubka.

Weißzähnig, bělozubý.

Weißzopf, m. kachna bělochocholná, Annas Anas albella Lin.

Weite, n. daleko; fig. etwas in das Weite ſpielen, něco protahowati, prodlužowati.

Weite, f. dálka, daleko, zdálj, longinquitas, distantia. 2) dýlka; des Weges, ceſty. 3) ſſjřka; eines Gefäßes, nádoby. 4) proſtora, proſtranſtwj; eines Hauſes, domu.

Weiten, v. rec. podáti ſe, podáwati ſe, rozſſjřiti ſe; die Handſchuhe, rukawičky.

Weiterung, f. protah, protahowánj.

Weitläufig, adj. daleký; ein weitläufiger Vetter, daleký ſtreyc. 2) obſſjrný; eine weitläufige Rede, obſſjrná řeč. 3) prodlaužilý; ein weitläufiger Krieg, prodlaužená, protažený protažená wogna. 4) proſtranný; ein weitläufiges Haus, proſtranný dům; adv. obſſjrně; ſchreiben, pſáti. 5) Die Bäume ſtehen ſehr w., ſtromy ſtogj řjdce b welmi od ſebe; — ſchreiben, pſáti od ſebe; Truppen weit aus einander ſtellen, wogſko ſſiroce rozložiti.

Weitläufigkeit, f. obſſjrnoſt, copia, ubertas. 2) okolky, pl. m. okonawánj, okoličnoſti.

Weitſäulig, adj. dalekoſlupný.

Weitſchichtig, adj. daleký; Freund, přjtel. 2) obſſjrný.

Weitſchweifig, adj. rozwlačitý.

Weitſchweifigkeit, f. rozwláčitoſt.

Weitſichtig, adj. dalekozraký.

Weitung, f. ſſjřka.

Weitzen, m. pſſenice, Triticum Lin. 2) leimiger Weitzen, klihowka; der Türkiſche, kukurice, turecká pſſenice, Zea Lin. 3) Weitzen mit Korn, ſauržice.

Weitzen-, pſſeničný; das Weitzenbier, pſſeničné piwo.

Weitzenbauer, m. pſſeničkář.

Weitzenfeld, n. pſſeničniſſtě.

Weitzenmehl, n. pſſeničná mauka; das feinſte, běl, f.

Weitzenſchräpfe, f. pſſeničné požjnky.

Welcher, pron. relat. genž, gežto, který, qui; der Menſch, mit welchem ich ſprach, ten člowěk, s kterýmž ſem mluwil; unſer Vater, der du biſt, otče náš, genž gſy. 2) pron. interr. který; welcher Bruder? který bratr? welchem von beyden? kterému z obau? welcher iſt der Jünger? který geſt ten včedlnjk? b) gaký; welche grobe Speiſe! gaké hrubé gjdlo! welche Angſt! gaká auzkoſt! welch ein grober Menſch! gaký nevčeſaný člowěk; wer weiß, in welches gottloſe Haus er gehet, kdo wj, do kterého, gakého, bezbožného domu chodj. c) was für welcher? kteraký? welcher immer, kterýkoli. d) ký; welchen, was für einen Teufel habet ihr? kýho čerta máte? 3) některý; ich habe Apfel, wollt ihr welche? mám gablka, chcete některé? welche waren ſauer, welche ſüß, některé byly kyſelé, některé ſladké.

Welcherley, adj. indecl. gaký, qualis.

Welkboden, m. walečka.

Welken, v. n. wadnauti; fig. chřadnauti, wadnauti , ſlabnauti. 2) v. a. ſuſſiti; Obſt, owoce.

Wellbank, f. zhlawj.

Wellbaum, m. hřjdelnj ſtrom. 2) hřjdel.

Welle, f. wlna; unda; Wellen werfen, wlny wyhazowati; Wellen (kleine) machen, čeřiti ſe, řeřabiti ſe; von den Wellen hin und her geworfen werden, wlnami ſe ſem a tam zmjtati; die Wellen, coll. wlnobitj, fluctus. 2) Am Mühlrade, hřjdel, axis; eine kleine, hřjdeljk. 3) Eine Sandwelle, náſep, f. dim. das Wellchen, wlnka. 2) hřjdeljček.

Wellen, v. a. ſwařiti.

Wellenförmig, adj. wlnowatý.

Wellenreich, adj. wlnobitný.

Weller-, lepný; die Wellerarbeit, lepicý djlo, práce.

Wellerer, m. lepič.

Wellermauer, f. zeď na hljnu.

Wellern, v. a. et n. lepiti, linere.

Wellerſtock, m. ſtok k lepenj.

Wellerwand, f. lepenice.

Wellſam, S. Wallſamen.

Wels, m. ſum, Silurus Glanis Lin. dim. das Wälschen, ſumec, ſumeček.

Welſch, S. Wälſch.

Welt, f. ſwět, mundus; alle, die ganze Welt, weſſkeren, celý ſwět; eine Reiſe um die Welt, ceſta okolo ſwěta; auf die Welt kommen, na ſwět přigjti; in die andere Welt ſchicken, ſe ſwěta ſprowoditi; zur Welt bringen, poroditi; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj; — ſtehen wird, dokudž ſwět ſtane. 2) lid, lidé, die gelehrte Welt, včenj lidé; die junge Welt, mladý lid; die große Welt, panbſtwo, wyšſſj lidé; die ſchöne Welt, bjlé pohlawj, bělohlawſtwo. 3) mrawy; er hat Welt, má ſwět, geſt mrawný, způſobný člowěk. 4) Aus der Welt gehen, do kláſſtera gjti; in der Welt bleiben, zůſtati we ſwětě. 5) In aller Welt nicht, o žiwý ſwět ne, ſwět ſwětaucý.

Welt-, ſwěta; die Weltachſe, os ſwěta. 2) ſwětſký.

Weltall, n. obor ſwěta, weſſkeren ſwět, ol. wes mjr.

Weltapfel, m. řjšſké gablko.

Weltbau, m. ſpauſta ſwěta, bohopuſta.

Weltbeherrſcher, m. hoſpodin.

Weltberühmt, adj. wůbec známý, rozhláſſený, na ſlowo wzatý.

Weltbeſchreiber, m. ſwětopiſec.

Weltbeſchreibung, f. ſwětopis.

Weltbezwinger, m. přemožitel ſwěta.

Weltbürger, m. ſwětaobčan.