předchozí Deutsch-böhmisches Wörterbuch následující

W.

Waage, S. Wage

Waare, f. zbožj; Eiſenwaare, železné; baumwollene, ſeidene, loketnj zbožj; hölzerne, dřewěné nádobj; grüne, zelenina, zelina. Jeder Krämer lobt ſeine Waare, káždá každá liſſka ſwůg ocas chwálj.

Waarenlanger Waarenlager, n. ſklad zbožj.

Wabe, f. woſſtina, pláſt.

Wach, adj. bdělý; adv. bděle. Wach ſeyn, bdjti; wach werden, probuditi ſe.

Wache, f. bděnj; — halten, ſeyn, bdjti. 2) ſtráž, hljdka; auf der W. ſtehen, na ſtráži ſtáti, býti; auf die W. ziehen, na ſtráž táhnauti; die W. ablöſen, ſtráž zawáděti; Wachen ausſtellen, ſtráže rozſtawěti; Jemanden die W. geben, někoho pod ſtráž dáti; Leibw., žiwotnj ſtráž; Hauptw., hlawnj ſtráž. 3) ſtrážnice.

Wächeln, v. a. wanauti.

Wachen, v. n. bdjti, bděti; wachen und nicht ſchlafen, bděti a neſpati; bey Jemanden wachen, v někoho bdjti; eine Stunde, die ganze Nacht w., hodinu, celau noc bdjti. 2) fig. pečowati; für das Beſte des Landes, o proſpěch země, für ſeine Ehre, o ſwau čeſt. Die über alles wabchende Vorſehung, o wſſe pečugjcý prozřetedlnoſt.

Wachfeuer, n. ſtrážnj oheň, sl. warta.

Wachgeld, n. ſtrážné, plat za ſtráž.

Wachhaus, n. ſtrážnice.

Wacholder, m. galowec, juniperus Lin. W—baum, W—ſtrauch, galowec; W—beeren, —öhl, —ſaft, —brantwein, galowec, galowcowé zrno, oleg, ſſťáwa, pálenka; W—droſſel, kwjčala.

Wachmeiſter, Wachtmeiſter, m. ſtrážmiſtr; Oberſtwachtmeiſter, neywyšſſj ſtražmiſtr ſtrážmiſtr, major.

Wachordnung, f. pořádek ſtráže.

Wachparade, f. ſtrážnj paráda.

Wachpoſten, m. ſtráž, hljdka.

Wachs, m. zrůſt.

Wachs, n. woſk; weißes, gelbes, bjlý, žlutý; ſo gelb wie W. žlutý gako woſk.

Wachſam, adj. bedliwý, ſtrážliwý, hljdný; adv. —wě, ně; die —keit, bedliwoſt, ſtrážliwoſt.

Wachsbäule, f. bolenj třjſla.

Wachsbaum, m. woſkowec, Maryca Myrica cerifera Lin.

Wachsbild, n. woſkowý obraz.

Wachsblatt, n. pláſt.

Wachsbleiche, f. bělidlo na woſk.

Wachsblume, f. woſkowá kwětina.

Wachsboden, m. kotauč, koláč woſku.

Wachſchiff, n. ſtrážnj loď.

Wachſen, v. n. růſti, roſti; Thiere, Pflanzen, zwjřata, roſtliny roſtau; wohl gewachſen, vortheilhaft gewachſen ſeyn, dobře, pěkně zroſtlý býti. 2) fig. a) růſti, přibýwati; das Waſſer iſt ſehr gewachſen, woda welmi přiroſtla, wody welmi přibylo; der Mond wächſt, měſýce přibýwá. b) nabýwati; ihm wächſt der Muth, nabýwá ſrdce. c) proſpjwati; an Tugend, an Einſicht, an Verſtand wachſen, w ctnoſti, prozřetedlnoſti, rozumu. d) einem, einer Sache gewachſen ſeyn, s někoho, s to býti.

401 Wächſern, adj. woſkowý, z woſku.

Wachsfackel, f. woſkowá pochodně.

Wachsfarbe, f. barwa woſku, woſkowá barwa.

Wachsfarbig, adj. žlutý gako woſk; adv. —tě.

Wachsflecken, m. poſſkwrna, flek od woſku.

Wachsform, f. forma, twořidlo na woſk.

Wachsgelb, adj. žlutý gako woſk.

Wachsgeld, n. pokuta na woſk.

Wachshändler, m. obchodnjk s woſkem.

Wachskerze, f. woſkowá ſwjce.

Waskerzlerin Wachskerzlerin, f. ſwjčkowá (baba).

Wachslampe, f. woſkowá lampa.

Wachsleinwand, f. woſkowané plátno; rus. woſſťanka, kleganka.

Wachslicht, S. Wachskerze.

Wachsmehl, n. djlo.

Wachsmilbe, f. wčelna wčelná pjce, woſkowý mol.

Wachsmotte, f. motolice, Phalena Phalaena cereana Lin.

Wachsnaſe, f. woſkowý nos; fig. wěc, která ſe wſſeligak wykládati dá.

Wachsöhl, n. woſkowý oleg.

Wachsperle, f. woſkowá perla.

Wachspflaſter, n. woſkowý flaſtr.

Wachspflichtig, adj. kdož woſk ke koſtelu odwáděti muſý. 2) poddaný, glebae glaebae adstrictus.

Wachsplatz, m. kropjrna.

Wachsſchabe, S. Wachsmilbe.

Wachsſcheibe, f. woſſtina.

Wachsſeife, f. woſkowé meydlo.

Wachsſeige, f. ceďák na woſk.

Wachsſtock, m. ſlaupek.

Wachstafel, f. woſſtina. 2) woſkem potažená tabulka, deſka.

Wachsthum, m. et n. wzrůſt, zrůſt, proſpěch, rozmáhánj.

Wachstuch, S. Wachsleinwand.

Wachſtube, f. ſtrážnice.

Wachswinde, f. woſſtinowá kule.

Wachszieher, m. woſkář; die —inn, woſkářka.

b Wachszieherey, f. woſkářſtwj; W. treiben, woſkařiti.

Wachszins, m. odwáděnj woſku ke koſtelu.

Wacht, f. am Wagen, S. Wage.

Wacht, f. vom wachen, S. Wache.

Wachtel, f. křepelka (přepelice), dim. Wachtelchen, n. křepelička; Männchen, křepeláč, křepelák.

Wachtelfang, m. lapánj křepelek.

Wachtelgarn, n. ſýť na křepelky.

Wachtelhund, m. křepelář, korotwář.

Wachtelkönig, m. chřáſtel, chřjſtel.

Wachtelnetz, S. Wachtelgarn.

Wachtelpfeife, f. pjſſťalka na křepelky.

Wachtelauf, m. pět peněz, poďte žat. 2) pjſſťalka na křepelky.

Wachtelweitzen, m. černeyš, Melampyrum arvense Lin.

Wächter, m. ſtrážce, ſtrážnjk, hljdač; die —inn, hljdačka. Thorw., wrátný; Thurmw., hláſný, powěžný.

Wächtergeld, n. ſtrážné.

Wachthaus, Wachtſchiff, S. Wach.

Wachthurm, m. hljdka, ſtrážnice.

Wackelhaft, adj. wiklawý, klátiwý, keywawý; adv. —wě.

Wackeln, v. n. wiklati ſe; der Tiſch, Zahn wackelt, ſtůl, zub ſe wiklá, heybá; fig. im Gehen wackeln, klátiti ſe, koljbati ſe. 2) v. a. wiklati, klátiti, keywati; mit dem Kopfe, mit den Füßen, mit dem Tiſche, hlawau, nohama, ſtolem; das Wackeln, n. wiklánj, klácenj, kýwánj.

Wacker, adj. byſtrý, dryčný, řjzký; ein wackeres Pferd, byſtrý kůň. 2) hodný, ſtatný, ſtatečný, notný; ein wackerer Mann, hodný, ſtatný, ſtatečný muž; adv. —ře, ně, ce; wacker fluchen, ſpielen, zechen, tanzen, notně kljti, hráti, řadowati, křepčiti.

Waddick, f. ſyrowátka, sl. žinčice.

Wade, f. lýtko, leytko.

Wadel, S. Wedel.

Wadel, m. auplnek.

402 Waden, im Waſſer, S. Waten.

Wadſack, S. Watſack.

Waffe, f. braň, zbraň, zbrog; ol. oružj.

Waffel, f. tlama. 2) ſkládanec.

Waffelkuchen, S. Waffel 2.

Waffen, S. Waffe.

Waffenglück, n. ſſtěſtj we wogně.

Waffenhammer, m. hamry na zbraň. 2) na železné nářadnj nářadj.

Waffenkammer, m. zbrognice.

Waffenkleid, n. Waffenrock, m. ol. krzno.

Waffenplatz, m. zbrogniſſtě.

Waffenrock, S. Waffenkleid.

Waffenſchau, S. Muſterung.

Waffenſchmied, m. brnjř, zbrognjk, zbranjř.

Waffenſtillſtand, m. přjměřj, pol. zawěſſenj zbranj.

Waffentanz, m. tanec we zbrani.

Waffenträger, m. zbrognoš.

Waffenübung, f. cwičenj we zbrani.

Waffnen, v. a. zbrogiti, ozbrogiti, zbrogj ſe odjti, ozbraniti; mit gewaffneter Hand, brannau rukau; das gewaffnete Volk, branný lid.

Waffnung, f. zbrogenj, ozbrogenj, ozbraněnj.

Wagamt, n. wáha (měſtſká).

Wage, S. Wagniß.

Wage, f. wáha. 2) wáhy pl. dim. wážky. 3) 44 lb, ginde 120 lb ano y 156 lb.

Wagebalken, Wagebaum, m. hřjdel.

Wagegeld, n. wážné, odwážné.

Wagegericht, n. kleych.

Wagehals, m. odwážliwec, opowážliwec, ſmělec.

Wagehaus, n. wáha (měſtſká).

Wageherr, m. wážný, powážný.

Wagekloben, m. kleych.

Wagekunſt, f. wažitelſtwj.

Wagenmeiſter, m. powozný.

Wagenſchmiere, f. kolomaz.

Wagenſchuppen, m. kolna, kůlna.

Wagenſchrott, n. oteſek.

Wagenſpeichig, adj. wiklawý.

b Wagenſperre, f. zawjrka v wozu.

Wagenſpur, f. koleg.

Wagenſterz, m. opačina.

Wagentag, m. den w kterýž ſe wozem robotuge.

Wagenwinde, f. hewer, geřáb.

Wäger, m. wážnj, wážný.

Wagerecht, adj. rownowážný.

Wageſchale, f. mjſka v wáh, k wáhám.

Wageſtück, n. opowážliwý kus, opowážliwoſt.

Wagezünglein, n. gazeyček v wáh.

Waglich, adj. opowážliwý.

Waglichkeit, f. opowážliwoſt.

Wagner, m. kolář, koloděg; die —inn, kolářka.

Wagner-, kolářſký; Geſell, kolářſký towaryš.

Wagnerhandwerk, n. kolářſtwj; treiben, kolařiti.

Wagnerjunge, m. kolařjk.

Wagniß, f. et n. opowážliwoſt.

Wagpfahl, n. zramenj.

Wahl, f. wůle; aus eigener Wahl, z wlaſtnj wůle; die freye Wahl haben, na wůli, ſwobodnau wůli mjti; einem die Wahl laſſen, na wůli nechati. 2) wolenj, electio; eine Wahl treffen, woliti, zwoliti, wywoliti; zur Wahl ſchreiten, k wolenj přiſtaupiti.

Wahle, m. cyzozemec. 2) Wlach.

Wahleiche, f. S. Steineiche.

Wählen, v. a. woliti, eligere; zum Könige, zum Pfarrer, za krále, za faráře.

Wahlendiſtel, f. mačka, Eryngium maritimum Lin.

Wähler, m. wolitel.

Wähleriſch, adj. wybjračný; ein wähleriſcher Menſch, wybjráček; foem. wybjračka.

Wahlfähig, adj. wolenj ſchopný.

Wahlfähigkeit, f. ſchopnoſt k wolenj.

Wahlherr, m. wolitel.

Wahlkind, n. zaljbenec.

Wahlplatz, n. m., bogiſſtě, bogowiſſtě.

403 Wahlrecht, n. práwo k wolenj.

Wahlreich, n. wolitedlná řjſſe.

Wahlſpruch, m. průpowěd, prawidlo, Symbolum.

Wahlſtadt, f. wolitedlné měſto.

Wahlſtatt, f. bogiſſtě.

Wahlſtimme, f. hlas wolenj.

Wahlſucht, f. wybjračnoſt; Wahlſucht iſt betrüglich, kdo wybjrá přebere.

Wahlſüchtig, f. adj. wybjračný.

Wahltag, m. den wolenj.

Wahn, adj. prázdný; ein Faß, ſud. 2) bez, ne; Wahngläubig, newěrný; die Wahnehre, bezectnoſt.

Wahn, m. domněnj.

Wahnbett, n. prázdný pelech.

Wahnbürtig, adj. z lewého boku.

Wahnen, v. n. mnjti, domnjwati ſe, domeyſſleti ſe, myſliti ſy.

Wahnglaube, m. domnjnka.

Wahnkante, f. chybná hrana.

Wahnkantig, adj. chybnohranný.

Wahnkorn, n. hluché zrno.

Wahnſauer, adj. zwrhlekyſelý.

Wahnſchaffen, adj. potworný.

Wahnſcheffel, m. poſlednj, neplná měřice.

Wahnſchluß, m. chybný, marný záwěrek.

Wahnſinn, m. poſſetiloſt, zſſjlennoſt, wytrženoſt, natrhloſt, pominutj ſmyſlem, zblázněnj.

Wahnſinnig, adj. poſſetilý, zſſjlený, bláznowý, ſmyſlem pominutý, natrhlý; ſeyn, blázniti; werden, zblázniti ſe, zſſjleti, poſſetiti ſe, ſmyſlem ſe pominauti; machen, zblázniti, zſſjliti.

Wahnſinnigkeit, f. poſſetiloſt.

Wahnſonne, klamné ſlunce.

Wahnwitz, m. S. Wahnſinn.

Währ, n. S. Wehr.

Wahr, adj. prawý, verus; ein wahrer Freund, prawý přjtel. 2) prawdiwý; eine wahre Begebenheit, prawdiwý přjběh; ein wahres Portrait, prawdiwá podobizna; das Wahre, prawoſt, prawobta; adv. práwě; etwas für wahr halten, něco za prawé mjti, držeti; das iſt wahr, to ge prawda; nicht wahr? nenjli prawda? es iſt nicht wahr, nenj prawda; etwas wahr machen, w prawdě wyplniti; es iſt wahr geworden, w prawdě ſe naplnilo; für wahr ausgeben, za prawdu wydáwati; ſo wahr ich lebe! oprawdu, gak ſem žiw! ſo wahr Gott iſt! oprawdu, gak ge Bůh!

Währen, v. n. trwati, durare.

Während, partic. trwagjcý; der noch währende Krieg, doſawád trwagjcý wogna; adv. während des Krieges, w čas wogny; des Sommers, w letě; der Zeit, mezy tjm; der Mahlzeit, w čas oběda; während, daß ich es thue, mezy tjm, w tom, w tu dobu, co to dělám.

Währgeld, n. rus. wira.

Währhaft, adj. trwánliwý.

Wahrhaft, adj. prawý. b) oprawdowý, prawdiwý, prawdomluwný.

Wahrhaftig, adj. prawdiwý; adv. oprawdu, w prawdě; ja wahrhaftig, ba práwě.

Wahrhaftigkeit, f. prawdiwoſt, prawdomluwnoſt.

Wahrheit, f. prawda; veritas; hinter die W. kommen, prawdy ſe dopjditi; die W. zu ſagen, abych prawdu řekl; in Wahrheit, oprawdu, w prawdě.

Wahrheitsliebe, f. láſka k prawdě.

Wahrlich, adv. wěru, w ſkutku, zagiſto, oprawdu.

Währmann, n. ſpráwce.

Wahrnehmen, v. a. pozorowati, znamenati, ſeznamenati; etwas an ihrem Geſichte, něco na gegjm obljčegi. 2) poſtřjcy; das Wild nahm den Jäger wahr, zwjře poſtřehlo myſliwce. 3) ſſetřiti; die Zeit, die Gelegenheit, čaſu, přjležitoſti. 4) patřiti; nehmet wahr der Raben, der Lilien, patřte na krkawce, na ljlie. 5) wyrozuměti; aus einem Briefe, z pſanj.

404 Wahrnehmung, f. pozorowánj, znamenánj, ſeznamenánj, wyrozuměnj.

Wahrſagen, v. n. hádati, divinare; — können, vměti hádati; ſich — laſſen, dáti ſobě hádati; aus dem Fluge der Vögel, ptakoprawiti; aus den Eingeweiden der Thiere, nawazowati.

Wahrſager, m. hadač, wěſſtec, vates; aus dem Fluge der Vogel Vögel, ptakoprawec; aus den Eingeweiden, nawazač, aruspex; die —inn, hadačka, wěſſtkyně, wěſſtice, vates.

Wahrſager-, wěſſtj, wěſſtčj, hadacký; Geiſt, duch.

Wahrſagerey, f. hadactwj, hádánj, wěſſtba, vaticinium; aus dem Fluge, ptakoprawectwj; aus den Eingeweiden, nawazactwj.

Wahrſcheinlich, adj. k prawdě, k wjře podobný; adv. —ně; ſeyn, k wjře ſe podobati.

Wahrſcheinlichkeit, f. k prawdě, k wjře podobnoſt; nach aller Wahrſcheinlichkeit, gak ſe zdá.

Währung, f. trwánj. 2) cena, čjſlo, weruňk; zehn Gulden Wiener Währung, deſet zlatých wideňſkého čjſla, weruňku.

Währwolf, m. wlkodlak.

Wahrzeichen, m. znamenj.

Waid, m. weyt, Isatis Lin.

Waid-, weytowý; —farbe, weytowá barwa.

Waidbau, m. wzděláwánj weytu, weytářſtwj.

Waidbauer, m. weytař.

Waidfärber, m. weytař.

Waidhandel, m. weytařenj, weytařſtwj; — treiben, weytařiti.

Waidhändler, m. weytař.

Waidmühle, f. weytnjk.

Waidwerk, n. S. Weidewerk.

Waiſe, m. et f. ſyrotek, ſyrůbě, orphanus; ein W. werden, oſyřeti; zum Waiſen machen, oſyřiti; dim. das Waischen, ſyroteček.

b Waiſe- Waiſen-, ſyrotčj; das Waiſenamt, ſyrotčj auřad; das Waiſengeld, ſyrotčj penjze; Waiſenhaus, ſyrotčj dům.

Waiſenherr, m. ſyrotčj pán.

Waiſenkind, n. djtě z ſyrotčjho domu.

Waiſenknabe, m. Waiſenmädchen, n. chlapec, děwče z ſyrotčjho domu.

Waiſenſchreiber, m. ſyrotčj pjſař.

Waiſenſtand, m. ſyroba, oſyřaloſt, orbitas.

Waiſenvater, m. ſyrotčj otec. b) otec ſyrotků.

Waiſenverwalter, m. ſyrotčj.

Wake, f. im Eiſe, okenice. 2) waka.

Wakig, adj. wakowý.

Walch, m. ſweřep, ſweřepec, Aegilops; S. Tauber Hafer.

Walchen, v. n. čeřiti ſe, řeřabiti ſe.

Walchern, v. a. wáleti.

Wald, m. les, sylva; der Schwarzwald, ſſumawa; ein junger Wald, mláz; in den Wald, do leſa; durch den Wald gehen, leſem gjti; zum (dichten) Walde werden, leſnatěti, zleſnatěti; dim. das Waldchen, leſýk, leſýček.

Wald-, leſnj; der Waldbaum, leſnj ſtrom; das Waldrecht, leſnj práwo. 2) planý; die Waldbirn, planá hruſſka; die Waldmelde, planá lebeda.

Waldäppich, m. břečtan, Hedera Helix Lin.

Waldbart, m. S. Waſſerwegerich.

Waldbauer, m. podleſſák.

Waldbereiter, m. poleſný; die —inn, poleſná.

Waldbereiteramt, n. poleſenſtwj.

Waldbereiteramt-, poleſenſký; —ſchreiber, adjunkt, poleſenſký pjſař, mládenec.

Waldbeute, f. brť.

Waldblume, f. S. Wohlverley.

Waldbrand, m. zapálenj leſa.

Waldbruder, m. pauſtennjk, pauſtewnjk.

Waldbuche, f. buk.

Waldbürger, m. obywatel leſnj.

Walddiſtel, f. leſenj leſnj bodlák. 2) wodoliſt, bodlawá palma, Ilex aquifolium Lin.

405 Walddoſten, m. dobrá myſl, driganum Origanum vulgare Lin.

Waldeiſen, n. ceychowačka.

Waldfarn, m. wratič, Tanaceta Tanacetum vulgare Lin.

Waldfink, m. březowka.

Waldflachs, m. kokolice, liſſeg, kopřiwnjk, tutirelinum Linarie Linaria Lin.

Waldfrevel, m. leſnj pych.

Waldgehäge, n. leſnj hágemſtwj.

Waldgeſchrey, n. hulákánj po leſe.

Waldglöckchen, n. náprſtek, digitalis Lin. 2) čjpkowá bylina, Ruscus Hypophyllum Lin.

Waldhäher, m. ſogka.

Waldhammer, m. ceychowačka.

Waldherr, m. pán leſa. 2) maſogjdek, tallominium falco minimus Lin.

Waldhohlunder, m. hornj bez.

Waldhorn, n. leſnj trauba, waldhorna.

Waldhorniſt, m. waldhorniſta.

Waldhuhn, n. ſſkřemenáč (nevſňák) Lagopus Lin.

Waldhüther, m. hagný.

Waldicht, adj. leſowatý.

Waldig, adj. leſnatý.

Waldkenner, m. leſnjk.

Waldkirſche, f. ptačnice, prčawka, Prunus avinus avium Lin.

Waldknecht, m. hagný.

Waldlatte, f. hrázka, ſamoroſtlá lať.

Waldlerche, f. linduſſka, alauda sylvestris Lin.

Waldleute, pl. leſňácy, podleſſácy.

Waldlilie, leſnj lilium, Lonicera caprifolium Lin.

Waldmangold, m. limonka, hruſſtička.

Waldmann, m. leſnj muž, leſňák; dim. das Waldmännchen, leſnj mužjček.

Waldmeiſe, f. koňazdra, aupolnjk, Parus Sylvaticus Lin.

Waldmeiſter, m. forſſtmiſtr, nadleſný. 2) ſyřiſſtowá ſyřiſſťowá bylina, Galium verum Lin.

Waldmenſch, m. leſnj muž. 2) chlupáč.

Waldner, m. hagný.

b Waldnymphe, f. leſnj panna.

Waldrabe, m. hornj, ſkalnj krkawec, upupa montana Lin.

Waldrebe, f. poſed černý, Clematis Lin.

Waldröthlein, n. čerwenka.

Waldſänger, m. leſnj zpěwák. 2) bělořjtek.

Waldſchnepfe, f. ſluka, Scolopax rusticola Lin.

Waldſchreiber, poleſenſký pjſař.

Waldſeil, n. leſnj prowazec.

Waldſperling, m. ſſtěček, Passer arboreus Lin.

Waldſtrafe, f. leſnj pokuta.

Waldſtrecke, f. leſnj lag.

Waldſtreu, f. ſtrauhanka, hrabanina, hrabanka, lupenj ſteliwo.

Waldſtroh, n. ſyřiſſťowá bylina, Galium verum Lin.

Waldtaube, f. dubnák, dauputek, Palumbes Lin.

Waldteufel, m. chlupáč, diwý muž.

Waldung, f. leſyna, les.

Waldweg, m. ceſta do, z leſa, w leſe.

Waldzeichen, n. liz, liha; machen, lizowati.

Waldzeiſig, n. dim. das Waldzeischen, babka.

Walgen, Walgern walgern, wälgern, v. a. wáleti. 2) v. impers. es walget mir, chce ſe mi dáwiti, bljti.

Walgerholz, n. wálec, wáleček.

Walkarbeit, f. walchowánj.

Walke, f. walcha.

Walken, v. a. walchowati.

Walker, m. walchář; die —inn, walchářka.

Walker-, walchářſký; die Walkererde, walchářſká země.

Walkerroche, m. bodlawý reynok, Raja Fullonica Lin.

Walkhaar, n. klky ?

Walkhammer, m. pjch we walſſe.

Walkhandwerk, m. walchářſtwj.

Walkkeſſel, m. kotel, w kterém klobaučnjk při walchowánj klobauky namáčj.

Walkmühle, f. walcha.

Walkmüller, m. walchář.

Walkribbe, f. záhby, pl.

406 Walktafel, f. walchowacý ſtůl v klobaučnjka.

Wall, m. pl. Wälle, náſyp, wal; eine Stadt mit einem Wall umgeben, měſto náſpj obehnati. 2) pl. Walle, war; das Waſſer einen Wall thun laſſen, nechati wodu gednau zawřjti; zwey Walle geben, dwa wary dáti.

Wallach, m. Walach; die —inn, Walaſſka, Walachyně. 2) walach.

Wallachen, v. a. kleſtiti, nunwiti, wykleſtiti.

Wallacher, m. nunwář.

Wallachey, f. Walachy, Wallachia.

Wallbruder, m. pautnjk.

Walldiſtel, f. hwězdný oſet; centaurea Calcitrappa Calcitrapa Lin.

Wallen, v. n. wařiti ſe, wřjti, zwjrati ſe; das Waſſer im Topfe, woda w hrncy; fig. wie das Herz vor Liebe, ſrdce láſkau wře, pařj ſe, pohybuge ſe; wallend, wraucý. 2) waliti ſe; der Rauch empor, kauř wzhůru; das Waſſer, das Getreide, woda, obilj. 4) putowati; auf Erden, na zemi.

Wällen, v. a. zewřjti.

Waller, m. pautnjk, poceſtný.

Wallfahrt, f. pauť. 2) putowánj.

Wallfahrten, v. a. putowati, pauť konati.

Wallfahrter, m. pautnjk; die —inn, pautnice.

Wallfiſch, m. welryb, welryba, Balaena Lin.

Wallfiſch-, welrybj; der Wallfiſchſchweif, welrybj ocas.

Wallfiſchfang, m. welrybářſtwj.

Wallfiſchfänger, m. welrybář.

Wallkeller, m. kazamata.

Wallnuß, f. wlaſký ořech.

Wallnußbaum, m. wlaſký ořech, wlaſká ořeſſina, ořechowý ſtrom, Juglans Lin.

Wallrath, m. welrybj tuk.

Wallrathlicht, n. ſwjce z welrybjho tuku.

Wallrathſieder, m. wařič welrybjho tuku.

Wallroß, n. mrž; Rus. morž, Rosmarus Lin.

b Wallſamen, m. křes obecný (Flor. Pros.) sisymbrium sophia Lin.

Wallſtroh, n. powázka Gallium Mollugo Lin.

Wallung, f. wřenj, zwjránj; des Geblüthes, krwe; in Wallung bringen, rozřjtiti ſe.

Wallwurz, f. ſwalnjk, celnjk, maſtnjk, koſtiwal, Symphitum Symphytum offic. Lin.

Walm, m. wjr. 2) Am Dache, walba.

Walmdach, n. walbowá ſtřecha.

Walmen, v. a. walbowati.

Walmſtein, m. preyz.

Walpurgis-May, m. zymoleyz, Lonicera Xylosteum Lin.

Wälſch, adj. wlaſký; die wälſche Nuß, wlaſký ořech; ein Wälſcher, Wlach; eine Wälſche, Wlaſſka, Wlachyně; die wälſche Sprache, wlaſſtina; ein wälſcher Hahn, kruťák, indyán; adv. wlaſky, po wlaſku.

Wälſchland, n. Wlachy, wlaſká země.

Walten, v. n. zacházeti; mit ſeinem Vermögen, ſchalten und walten laſſen, ſe ſwým gměnjm nechati dle wůle zacházeti; er ſchaltet und waltet, zprawuge a řjdj. 2) wládnauti; die über uns waltende Vorſehung Gottes, nad námi wládnaucý prozřetedlnoſt Božj; Walts Gott! zdař Bůh!

Walter, m. wládce.

Walze, f. wál, wálec.

Walzen, v. a. wáleti. 2) v. n. tancowati ſſtayryš.

Wälzen, v. a. wáleti; ſich, ſe; den Stein weg, odwaliti kámen; eine Kugel, kuliti, kauleti, kutaleti, kutáleti, kotaleti; ſich wie ein Schwein, ſſipati ſe. 2) fig. cpáti, vwaliti, wzkládati, sčjtati; die Schuld auf einen andern, winu na giného; ſich in Laſtern, wáleti ſe, broditi ſe w neprawoſtech.

Walzenförmig, adj. wálcowitý, oblý, teres.

Walzenrad, walečné kolo.

Walzenſcheit, n. okleſſtěk, kleſſtowé dřjwj.

Wälzer, m. wálec, ſwal.

407 Wälzplatz, m. plaz.

Wälzung, f. walenj, wálenj, kotácenj, ſſjpánj.

Wambs, n. S. Wamms.

Wamme, f. am Halſe, lalok; dim. das Wämmchen, lalůček. 2) An den Seiten, ſlabizna. 3) Das Inwendige der Thiere, oſrdj. 4) Das Fett, Kernfett, die Blume, plſek, plſnj ſádlo. 5) die Bäuche an den Fellen, bělizna.

Wammer, m. ſuk.

Wamms, n. pl. Wämmſer, kazayka; Hoſen und Wamms ausziehen, z kabátu a z kalhot ſwlécy; dim. das Wämmschen, kazagčička.

Wampe, f. lalok. 2) podbřiſſek. 3) terbuch, pandero; ſich die Wampe fällen, pandero ſy nacpati.

Wamſen, v. a. drbati, řezati, práſkati.

Wand, f. pl. Wände, ſtěna, paries; eine ſpaniſche Wand, ſſpaňhelſká ſtěna, zeď.

Wandbank, f. lawice v ſtěny.

Wandbein, n. ſtěnowá koſt.

Wandel, m. obcowánj, chowánj, žiwobytj, žiwot; einen guten W. führen, dobrý, chwalitebný žiwot weſti, dobře ſe chowati; von guten Wandel, dobrého obcowánj, chowánj. 2) Ein Fehler, chyba, auhona. 3) Handel und Wandel, kupectwj, gednánj.

Wandelbar, adj. běžný, berný; wandelbares Geld, berné, běžné penjze. 2) měnitedlný, wrtkawý; Glück, ſſtěſtj. 3) zkažený, pokažený; das Haus, dům; die Uhr, hodiny.

Wandelbarkeit, f. proměnitedlnoſt, wrtkawoſt. 2) pokaženoſt.

Wandeln, v. a. et n. měniti, proměniti, zaměniti; handeln und wandeln, kupectwj prowozowati, ſſantročiti. 2) gjti; choditi, procházeti ſe; gehe auf und wandle! powſtaň a choď! unter Bäumen, procházeti ſe pod ſtromowjm; den Weg der b Tugend, po ceſtě ctnoſti kráčeti. 3) fig. pokračowati, kráčeti, choditi; in der Wahrheit, vor Gott, w prawdě, před bohem.

Wandelſtern, m. planeta.

Wandelung, Wandlung, f. bey der h. Meſſe, pozdwihowánj.

Wanderer, m. poceſtný, wandrownj.

Wanderinn, f. poceſtná, wandrownice.

Wanderfalke, m. ſokol, Falco gentilis Lin.

Wandern, v. n. pracowati; in der Welt herum, přes ſwět. 2) Als Geſell, wandrowati. 3) fig. a) odebrati ſe, kliditi ſe, ſtěhowati ſe; wohin, někam. b) aus dieſem Leben, zhynauti. c) das muß wandern, to muſý táhnauti.

Wanderſchaft, f. wandr; auf der W. ſeyn, na wandru býti. 2) Dieſes Leben, putowánj.

Wandersmann, wandrownj, poceſtný, pautnjk.

Wanderſtab, m. hůl na ceſtu; den W. ergreifen, na ceſtu ſe wydati.

Wanderung, f. ſtěhowánj; der Völker, národů.

Wandkraut, n. ſklennj bylina, den a noc, Parietaria.

Wandlaus, f. ſtěnice.

Wandleuchter, m. wiſutý ſwjcen.

Wandruthe, f. wandrota.

Wandſäule, f. ſlaup w ſtěně, wezdi.

Wandſchmid, m. S. Holzwurm.

Wanduhr, f. wiſuté hodiny.

Wange, f. ljce; dim. ljčko; der rothe Fleck, gahoda.

Wangen-, licnj; das Wangenbein, licnj koſt.

Wangenſcheibe, f. poſtranice?

Wanke, m. zawiklánj; keinen Wank thun, nezawiklati ſe.

Wanke, f. wanka.

Wankelmuth, m. wrtkawoſt.

Wankelmüthig, adj. wrtkawý, wrtkawé myſli, wrtký, wrtohlawý; ein wankel408müthiger Menſch, wrtlák, wrtoduch,.. wrtohlawec; — ſeyn, wrtiti ſe, wiklati ſe, wrtkým, wrtkawým býti.

Wankelmüthigkeit, f. wrtkawoſt, wrtká myſl, wrtohlawoſt.

Wanken, v. n. wiklati ſe; der Tiſch, ſtůl. b) keywati ſe, drkotati ſebau; im Gehen, gda, chodě. c) keyklati; mit den Füßen, nohama. d) klátiti ſe, ſebau; das wankende Rohr, klátjcý ſe třtina. e) chwjti ſe; die Bäume wanken, ſtromy ſe chwěgj. f) fig. wiklati ſe, na rozpacých býti; das wankende Glück, wiklawé ſſtěſtj; wankend machen, rozwiklati; wankend gemacht, im Glauben, zwiklalý, rozkeywalý, rozwiklawý v wjře.

Wanken, n. wiklánj, keywánj, drkocenj, keyklánj, klácenj, chwěnj.

Wann, adv. kdy, quando; wann wird er kommen, kdy přigde; dann und wann, někdy, druhdy, čaſem.

Wanne, f. die Futterwanne, opálka. 2) wanna, vannus; dim. das Wännchen, opálčička, wannička.

Wannen, v. a. pálati, opálati.

Wannen, adv. odkud, odkudž.

Wannenher, adv. obs. odkudž.

Wannenweher, m. poſſtolka, Falco Cenchris Lin.

Wanſt, m. pl. Wänſte, bachor. b) pandero, terbuch; ſeinen Wanſt füllen, nacpati terbuch.

Wanſtdiener, m. otrok, ſlužebnjk bachoru.

Wanze, f. ſtjnka, ſtěnice, ploſſtice.

Wanzenkraut, n. ſtěničnjk, cimicifuga Lin.

Wanzenwaſſer, n. woda pro ſtěnice.

Wanzig, adj. ſtěnicowatý, plný ſtěnic.

Wapen, n. erb, insigne.

Wapen-, erbownj; der Wapenbrief, erbownj liſt.

Wapenkunſt, f. erbownictwj, erbownj vměnj, heraldica.

Wapenſchau, f. přehljdnutj erbu.

Wapenſchneider, m. erbář.

b Wapnen, v. a. zbrogiti, ozbrogiti.

War, imperf. od býti; ich war, n. m. byl; f. byla; n. bylo; conj. ich wäre, bylbych; ich ward, imperf. od werden, byl, byla, bylo.

Wardein, m. wardeyn.

Warm, adj. comp. wärmer, sup. wärmſte, teplý, calidus; mir iſt warm, mně ge teplo; ſich warm gehen, arbeiten, chůzý, pracý ſe zahřjti; ſich warm halten, w teple ſe držeti; das Eiſen ſchmieden weil es warm iſt, když praſe připowědj, gjti po ně s pytlem; železo za horka kauti, kowati; das Eiſen warm machen, železo rozžjřiti, rozžjcy; warm heiß, trinken warm, heiß trinken, za tepla, za horka pjti; ſehr warm, heiß, horký; ein wenig warm, lau, wlažný; angenehm warm, teplaučký; warm werden, oteplowati ſe, otepliti ſe; von der Witterung; wie der Ofen, zahřjti ſe; wie das Eiſen, rozhřjti ſe; — machen, otepliti; wie das Waſſer, ohřjti, přihřjti; warm vom Ofen, weyhřewný. 2) fig. warm ſitzen, ſeděti w teple, w rákoſý; warme Liebe, wraucý láſka; einem warm machen, někomu nahnati; da ging es warm zu, tu ſſlo zoſtra, ztuha.

Wärm-, ohřiwacý; das Wärmeiſen, ohřiwacý željzko.

Wärmbad, m. teplice, teplá lázeň, wary.

Warmbier, n. teplé piwo.

Wärme, f. teplo, teploſt, teplota; des Ofens, weyhřewnoſt. 2) fig. wraucnoſt; mit aller Wärme, ſe wſſj wraucnoſtj.

Wärmen, v. a. hřjti, ohřjti; das Waſſer, die Speiſen, ſich die Füße, wodu, gjdla, ſobě nohy. 2) zahřjwati; ſich im Bette, ſe w poſteli; wollene Kleider, wlněné ſſaty. 3) zatopiti; die Stube, w kamnech.

Wärmer, m. S. Sequ.

Wärmflaſche, f. ohřiwádko.

Warmgar, adj. z tepla wydělaný (o kůži).

Wärmmeſſer, m. teploměr, thermometer.

Wärmpfanne, f. ohřiwadlo; dim. ohřiwádko.

409 Wärmſtock, m. ohřjwadlo.

Wärmzange, f. ohňowé kleſſtě.

Warnen, v. a. napomjnati, wyſtřjhati, weyſtrahu dáti; vor Schaden, před ſſkodau.

Warn-, weyſtražný; ein Warngedicht, weyſtražná báſeň.

Warner, m. napominatel, wyſtrahač.

Warnglocke, f. weyſtražnj zwon.

Warnung, f. wýſtraha, napomenutj, napomjnánj.

Warte, f. ſtráž. 2) hljdka, ſtrážná wěž.

Warten, v. n. čekati; warte! čekey! ich habe ſchon lange gewartet, giž ſem ſe doſti načekal; ſich müde warten, včkati ſe; auf den Meſſias, Meſyáſſe čekati, očekáwati; ein Amt, eine Strafe wartet auf dich, auřad, treſt tě čeká; warte nur! gen počkey! ein wenig warten, poſečkati; auf einander warten, sčekati ſe; fig. Jemanden auf den Dienſt warten, na někoho páſti, čjhati. 2) v. a. hleděti; ſeines Amtes, ſeines Berufes, ſeiner Warnung, ſwého auřadu, powolánj, ſwé žiwnoſti. b) opatrowati, oſſetřiti, hljdati; einen Kranken, nemocného; ein Kind, djtěte, pěſtowati djtě; Feuer, ohně opatrowati; die Bäume, opatrowati, hljdati ſtromků; einen Garten, hleděti zahrady; die Pferde, hljdati, hleděti konj.

Warten, n. čekánj, očekáwánj; das hat Wartens, to může čekati.

Wärter, m. hljdač, ſtrážce, opatrownjk; eines Kranken, hljdač; eines Kindes, pěſtaun; die —inn, opatrownice, hljdačka, pěſtaunka, chůwa.

Wartfrau, f. pěſtaunka, chůwa.

Wartgeld, n. čekané.

Wartthurm, m. hljdka, ſtrážná wěž, ſtrážnice.

Wartung, f. opatrowánj, oſſetřenj, hljdanj, hleděnj.

Warum, part. proč; warum nicht gar? pročež y ne? warum nicht? proč ne? warum denn? proč pak?

b Wärwolf, S. Währwolf.

Warze, f. bradawice, verruca; dim. das Wärzchen, bradawička. 2) am Hohlringe in der Mühle, pupek.

Warzenkraut, n. bradawičnjk, Scorpiurus Lin.

Warzig, adj. bradawicnatý.

Was, pron. co; sl. čo, quid; was gibt es? co ge? es ſey was es wolle, buď co buď; er läuft was er kann, běžj, co může. 2) was für, gaký; was für Geld iſt das? gaké gſau to penjze? was für ein Menſch! gaký člowěk! was für eine Thorheit! gaká poſſetiloſt! 3) oč; was biſt du nun glücklicher geworden? oč gſy nynj ſſťaſtněgſſj včiněn? 4) něco; wollt ihr was (etwas)? chceteli něco? 5) So was, coſy; ich merke ſo was, znamenám coſy.

Waſch-, mycý, pracý; das Waſchfaß, pracý ſud, nádoba; der Waſchkeſſel, pracý kotel. 2) ryžownj; das Waſcherz, ryžownj ruda.

Waſchbecken, m. vmywadlo, pelvis.

Wäſchbläuel, m. pjſt, kyg, mor. kyganka.

Waſche, f. třepna, pleſkna, klepna.

Wäſche, f. prádlo, bjlé ſſaty, bělizna.

Waſchen, v. irr. du wäſcheſt, ich wuſch, ich wüſche, gewaſchen, v. n. třepati, pljſkati, tlachati, žwáti. 3) v. a. a) mýti; ſich, ſe, lavare; die Hände, ruce; das Küchengeſchirr, nádobj mýti, vmyti. b) práti, lavare; die Wäſche, prádlo; den Waitzen, Obſt, Schafe, pſſenicy, owoce, owce; zu Ende, domyti, doprati; von neuen, přemyti, přeprati; ein nach dem Waſchen übrig gebliebenes Stückchen Seife, zpěrek. c) drbati, peſkowati, zpeſkowati; einen, někoho; einem den Kopf, čeſati, řezati; Waſch mir den Platz und mach ihn nicht naß, tintiry wantiry, kočička brauk, pleſky třeſky.

Waſchen, n. pranj, pránj.

Wäſcher, m. žwáč, tlachač. 2) myč. 3) 410 práč, pradlj, lotor; die Wäſcherinn, myčka; die Silberwäſcherinn, myčka ſtřjbra. b) pradlena, pračka, lotrix.

Wäſcherey, f. žwanj, tlachánj.

Wäſcherlohn, n. plat od prádla; ſie ließ mir keinen Wäſcherlohn hier, nenechala mi tu na prádlo.

Waſchfrau, f. pradelka. 2) pradlena lotrix.

Waſchgold, n. ryžownj zlato.

Waſchhaft, Waſchhaftig, adj. žwawý, tlachawý.

Waſchhaftigkeit, f. žwawoſt, tlachawoſt.

Waſchhaus, n. prádlo, prádelna; ſie iſt im Waſchhauſe, ge na prádle.

Waſchherr, m. prádelſký.

Waſchlappen, m. onuce.

Waſchleine, f. prowaz na prádlo.

Waſchmagd, n. kuchyňſká, myčka.

Waſchmarkt, m. tlachárna.

Waſchmaul, n. žwač, pliſkač; foem. třepna, klepna, pleſkna.

Waſchtrog, m. pracý necky.

Waſchwaſſer, n. woda k mytj.

Waſchweib, n. pračka.

Waſchzettel, m. cedule na prádlo.

Waſe, f. S. Baſe.

Waſen, m. drn, caespes; den Waſen ſtechen, drn mýti rýti. 2) břemeno okleſſťků.

Waſenamt, n. raſowſtwj.

Waſenholz, n. okleſſťky.

Waſenmeiſter, m. ras, pohodný.

Waſer, adv. obs. gaký, čj; aus waſer Macht? čj mocý?

Waſerley, adj. indecl. gakýkoli; durch waſerley Mittel, gakýmikoli proſtředky.

Waſſer, n. woda.

Wat, f. brod, vadum.

Waten, v. n. břjſti; man kann durch den Fluß waten, řeka ſe může přebřjſti.

Wathe, Watte, f. watka.

Watſack, m. tlumok, wak, waček.

Watſcheln, v. n. batoliti ſe.

Watte, f. wata.

Wau, m. ſſart, Reseda Luteola Lin.

b Webe, f. ſſtuka, ſſtučka, weba.

Webel, n. autek.

Webel, Weibel, m. biřic.

Weben, v. n. hýbati ſe; in ihm leben und weben wir, w němž gſme žiwi a hýbáme ſe. b) hráti; alles lebt und webt an ihm, wſſe na něm hrage. 2) v. a. tkáti, texere.

Weber, m. tkadlec, textor; die —inn, tkadlcowá, tkadlice, rauſſnice, textrix.

Weber-, tkadlcowſký; ein Webergeſell, tkadlcowſký towaryš.

Weberbaum, m. wratidlo.

Weberblatt, n. růr, paprſſlek, paprſek.

Weberdiſtel, f. ſſtětka, dipsacus fallonum fullonum Lin.

Weberey, f. tkadlcowſtwj; treiben, tkadlcowati, tkadlčiti.

Webergereiß, n. třáſně, třjſně.

Weberjunge, m. tkadlčjk.

Weberkamm, brdo.

Weberſchiffchen, n. tkadlcowſký člunek.

Weberſpule, f. cýwka.

Weberſtuhl, m. tkadlcowſký ſtaw, ol. kroſna.

Weberzettel, m. oſnowa.

Wechſel, m. měna, proměna; der Wechſel der Zeit, proměna čaſu. b) přjčina; des Hirſches —, gelena. c) der Briefwechſel, dopis, dopiſowánj; der Geldwechſel, proměňowánj. d) ſměna; einen Wechſel ausſtellen, ſměnu wyſtawiti; auf Wechſel leihen, na ſměnu půgčiti. e) der Röhren, wexl.

Wechſel-, ſměnný; das Wechſelrecht, ſměnné práwo.

Wechſelbalg, m. podwrženec, podwržené djtě.

Wechſelbank, f. pl. Bänke, ſtůl penězoměnce.

Wechſelbrief, n. ſměnný liſt.

Wechſelfeld, n. odmlad, odmladj, omladj.

Wechſelgeld, n. ſměnné penjze.

Wechſelgericht, n. ſměnné práwo.

Wechſelherr, m. penězoměnec.

411 Wechſelkundig, adj. znalý, kudy zwěř chodjwá.

Wechſeln, v. n. měniti ſe; es wechſelt alles in der Welt, wſſe ſe na ſwětě měnj. b) ſtřjdati ſe. 2) v. a. Kleider, přewlécy ſe, přewljknauti ſe. b) die Pferde, čerſtwé koně wzýti. c) die Zähne, nowé zuby doſtati. d) Briefe mit Jemanden, dopiſowati ſobě. e) die Ringe, prſteny proměniti. f) Worte, handrkowati ſe, haſſtěřiti ſe, křičeti ſe. g) Kugeln, na piſtole ſe wyzwati. h) Geld, einen Dukaten, penjze, dukát měniti, proměniti. i) in Singen, ſtřjdati ſe, alternare.

Wechſelſchrift, f. opowědný ſpis.

Wechſelſeitig, adj. odměnný, obapolný, wzágemný; wechſelſeitige Liebe, odměnná, ſpolečná, wzágemná láſka; adv. —wě.

Wechſelſtreit, m. handrkowánj, haſſteřenj.

Wechſelſtube, f. měnjrna.

Wechſelsweiſe, adv. ſtřjdagjc ſe; wechſelweiſe wechſelsweiſe ſingen, ſtřjdagjc ſe zpjwati. b) po ſobě, geden po druhém, obapolně, odměnně, wzágem.

Wechſelweitzen, m. přeſywačka.

Wechſelwirthſchaft, f. ſtřjdawé hoſpodářſtwj.

Wechsler, m. penězoměnec; die —inn, penězoměnkyně; als Frau, penězoměncowá.

Weck, m. hauſka, großer, calta; zu Weihnachten, wánočka. 2) Butter, homole, hruda (máſla).

Wecken, v. a. buditi; vom Schlafe, ze ſna buditi, wyrazyti; fig. wzbuditi.

Wecker, m. budič, buditel. 2) An der Uhr, budjček. 3) Bey den Jägern, pjſſťalka na křepelky.

Weckuhr, f. budicý hodinky, hodiny s budjčkem.

Wedel, m. ocas; des Hirſches, pýrko; des Fuchſel, oháňka. 2) Der Löſchwedel, kropáč; der Fliegenwedel, oháňka.

Wedeln, v. n. mrdati; mit dem Schweife, ocaſem.

Weder, conj. ani, aniž; weder ich noch du, ani gá, ani ty.

b Wefel, n. autek. 2) djlo (v wčel).

Weg, interj. pryč; weg mit ihm! pryč s njm! er iſt ſchon weg, giž geſt pryč; gehe weg! hybay, haydy, cuky, wary, gdi pryč! ten tam; weg iſt weg, co tam, to tam. 2) adv. ſchlecht weg, zrowna, přjmo.

Weg, m. ceſta, via; ein hohler Weg, auwoz, hluboká ceſta; gerades Weges, rownau, přjmau ceſtau; einen Weg nehmen, einſchlagen, ceſtu ſy wywoliti; ſich auf den Weg machen, na ceſtu ſe wydati, gjti, ſe dáti; einen Weg gehen, reiſen, ceſtau gjti; einem in den Weg kommen, w ceſtu, w ſtřjc někomu wgjti, wygjti; in den Weg legen, w ceſtu kláſti; den Weg bahnen, ceſtu prokleſtiti, prodělati; den rechten Weg verfehlen, s ceſty ſgjti; einen Weg zurück legen, ceſty vgjti; ſeinen Weg fortſetzen, ceſtu dále konati; ſein Weg trug ihn durch einen Hain, vdálo ſe mu gjti hágem; eine Meile Weges, mjli ceſty; unter Weges, na ceſtě; unter Wege laſſen, bleiben, opuſtiti, ponechati; es hat gute Wege, to má kdy, o to ge hey; na tom nic neſegde; keines Weges, nižádným způſobem; den Weg Rechtens betreten, na práwnj ceſtu naſtaupiti; von dem Wege der Tugend weichen, vſſinauti ſe s ceſty ctnoſti; Jemanden aus dem Wege räumen, někoho s ceſty ſkliditi; geh deinen Weg, gdi ſwau ceſtau; packe dich deiner Wege, gdi po ſwých.

Wegarbeiten, v. a. oddělati, odprawiti.

Wegbeißen, v. a. odkauſnauti; fig. einen, wyſtrnaditi, wykauſati.

Wegbeitzen, v. a. wyſſtjpati.

Wegblaſen, v. a. odfauknauti, sfauknauti.

Wegbleiben, v. n. nepřigjti; die Strafe bleibt nicht weg, treſt nemine.

Wegbrennen, v. a. wypáliti, ſpáliti. 2) v. n. shořeti, wyhořeti.

Wegbringen, v. a. odprawiti, odneſti; einen Fleck, wyprawiti flek.

Wegdrängen, v. a. odpuditi, odtiſknauti.

412 Wege-, ceſtný; das Wegeamt, ceſtný auřad.

Wegeaufſeher, m. dohljžitel ceſt.

Wegebau, m. ceſtářſtwj.

Wegebereiter, m. poceſtný, (ceſtný pogezdný).

Wegebreit, m. gitrocel, Plantago Lin.

Wegediſtel, f. oſtropes, Onopordon Lin.

Wegedorn, m. řeſſetlák, Rhamnus catharticus Lin.

Wegegeld, n. ceſtné.

Wegeilen, v. n. pryč poſpjchati, chwátati, vháněti.

Wegelerche, f. chocholauš.

Wegen, praep. pro (nicht ſkrz), propter; wegen einer Sache, pro něco; der Leute wegen, pro lidi; wegen ſeines Nutzens, pro ſwůg vžitek; dieſer Urſache wegen, pro tu přjčinu, za tau přjčinau; der Erbſchaft wegen, wohin gehen, někam gjti, pro, o, ſtrany dědičtwj; wegen deiner, pro tebe.

Wegerecht, adj. powědomý ceſt.

Wegerich, m. gitrocel, Plantago Lin.

Wegeſcheide, f. rozceſtj.

Wegeſcheu, adj. plachý.

Wegeſchnecke, f. ſlimák, limax Lin.

Wegeſenf, m. ohnice, ohniwa, Sinapis arvensis Lin.

Wegeſſen, v. a. wygeſti. 2) v. n. ſſupati, dobře od huby gjti.

Wegeſtroh, n. S. Wallſtroh.

Wegetritt, m. aupor, wrabčj gazyk, Polygonum aviculare Lin. 2) Kleine W., drobeyſſek, chmerek, Scleranthus perennis Lin.

Wegewalle, f. S. Walddiſtel.

Wegewarte, f. čekanka, ſſtěrbák, Cichorium Lin.

Wegezehrung, f. autrata na ceſtu, ceſtné. 2) die heilige W., Welebná ſwátoſt oltářnj.

Wegfahren, v. n. odgeti, odgjžděti. 2) v. a. odwezti, odwážeti.

Wegfallen, v. n. odpadnauti.

Wegfangen, v. a. odchytati, wychytati.

b Wegfaulen, v. n. odhniti, vhniti.

Wegfeilen, v. a. odpilowati, vpilowati.

Wegfiſchen, v. a. vlowiti, vzpeyznauti.

Wegfliegen, v. n. odletěti, vletěti.

Wegfliehen, v. n. oprchnauti, vprchnauti, vtécy, vháněti.

Wegfließen, v. n. vtjkati, vtecy.

Wegflößen, v. a. odplawiti.

Wegfreſſen, v. a. vžrati, wyžrati; vom Geflügel, ſezobati, wyzobati.

Wegführen, v. a. odweſti, odwážeti; zu Wagen, zu Schiffe, odwezti, odwážeti; mit Gewalt, odneſti, vneſti.

Wegführung, f. odwedenj, odwáděnj, odwezenj, odwáženj, vnos, vneſenj.

Weggabeln, v. a. fig. vtřjti (v huby), vzpeyznauti.

Weggeben, v. a. pryč, od ſebe dáti; eine Tochter, prowdati dceru; alles, wſſe rozdati.

Weggehen, v. n. odegjti, odcházeti, pryč gjti; ein wenig, poodgjti; wie die Zeit, vgjti, vcházeti, minauti; wie ein Fleck, puſtiti, pauſſtěti, wygjti; wie die Waaren, na odbyt gjti, odcházeti.

Weggießen, v. a. odliti, wyliti.

Weghaben, v. a. vtržiti ſy; die Magd kam und hatte gleich eine Ohrfeige von ihr weg, děwečka přiſſla a hned měla, vtržila ſy, odneſla fliňk, faňoru. 2) mjti; ich darf nur ein Wort reden, ſo habe ich ihn weg, gen ſlowo s njm ſmjm promluwiti, a hned ho mám; 3) Der hat es bey mir weg, s tjm ge v mne konec.

Weghängen, v. a. odwěſyti.

Weghalten, v. a. pryč držeti.

Weghaſchen, v. a. vchňapnauti, vzpeyznauti, vchlamſtnauti.

Weghauen, v. a. vtjti, vtnauti, vraubiti.

Wegheben, v. a. odkliditi, odſtraniti, odundati.

Weghetzen, v. n. odeſſtwati.

Weghinken, v. n. odkulhati.

Weghohlen, v. a. odneſti.

Weghüpfen, v. n. odſkočiti, odſkákati.

Wegjagen, v. a. odehnati, zahnati.

413 Wegkapern, v. a. vzmauti, vzpeyznauti.

Wegkaufen, v. a. odkaupiti, rozkaupiti, překaupiti.

Wegkehren, v. a. odwrátiti. 2) odmeſti, vmeſti.

Wegkommen, v. a. wygjti; ich bin heute nicht weggekommen, dnes ſem ani newyſſel. b) odegjti; mit der bloßen Furcht, toliko s báznj. c) rozegjti ſe; ich bin mit ihm ſo ziemlich weggekommen, geſſtě gakž takž ſme ſe rozeſſli. d) ich komme dabey am ſchlimmſten weg, gá při tom neywjc trpjm. e) pryč přigjti, zratiti ſe; es iſt mir weggekommen ich weiß nicht wie, přiſſlo mi to pryč newjm gak. f) wyprawiti ſe, oprázdniti ſe; man kann von ihm gar nicht wegkommen, nenj od něho žádné wýprawy, nelze ſe od něho wyprawiti.

Wegkönnen, v. n. pryč mocy.

Wegkratzen, v. n. odſſkrabati.

Wegkriechen, v. n. odlezti, pryč odlezti.

Weglaſſen, v. a. nechati, puſtiti; von ſich, od ſebe. b) vpuſtiti; bey dem Verkaufe der Sache dieſelbe nicht weglaſſen, kupuge něco, nevpauſſtěti, nevpuſtiti od nj. c) wypuſtiti, wynechati; eine Stelle im Schreiben, mjſto w pſanj. d) přepuſtiti; einem etwas, někomu něco.

Weglaſſung, f. puſſtěnj, opuſſtěnj, wypuſſtěnj, wynechánj, přepuſſtěnj.

Weglaufen, v. n. odběhnauti, vtecy; nicht weit, poodběhnauti.

Weglegen, v. a. odložiti, odkládati; ein wenig, poodložiti.

Wegleihen, v. a. půgčiti, zapůgčiti; vieles, alles, rozpůgčiti.

Wegleiten, v. a. odweſti.

Wegleuchten, v. a. poſwjtiti.

Weglocken, v. a. odlauditi, odwábiti.

Weglockung, f. odlauzenj, odwábenj.

Wegmachen, v. a. oddělati, odundati. 2) Sich, odebrati ſe, odrazyti ſe od někoho.

b Wegmarſchieren, v. n. odtáhnauti, odmaſſirowati.

Wegmüſſen, v. n. pryč muſyti.

Wegnehmen, v. a. pryč wzýti, bráti; ein Buch von dem Tiſche, knihu ſe ſtola. b) vgmauti, vgjmati, vbrati, vbjrati; einem etwas, někomu něco. c) vieles, pobrati, rozebrati; vieles, alles, mnoho , wſſecko. d) hin und wieder, hin und her, probrati. e) wzýti; ein Schiff, eine Stadt, Jemanden etwas vor dem Maule, lodj, měſto, někomu od huby něco pryč wzýti. f) etwas Contrabandes, pobrati, rozebrati.

Wegpacken, v. a. odpakowati. 2) v. n. kliditi ſe, po ſwých gjti.

Wegpartiren, v. a. odpartikowati.

Wegpeitſchen, v. a. wymrſkati, wykarabáčowati.

Wegpractiſiren, v. a. odpartykowati, wypartykowati.

Wegprügeln, v. a. wypráſkati.

Wegputzen, v. a. wyčiſtiti, ſmeſti.

Wegradieren, v. a. wyſſkrabati.

Wegraffen, v. a. vchwatiti, vchwátnauti; der Tod rafft viele Menſchen weg, ſmrt mnoho lidj vchwacuge, zachwacuge, bére béře.

Wegrauben, v. a. vlaupiti, laupežj vchwatiti.

Wegräumen, v. a. odkliditi, ſkliditi.

Wegräumung, f. odkljzenj, ſklizenj.

Wegreden, v. n. in einem, w gednom čaſe mluwiti; von der Leber weg, reden, z přjma, zrowna mluwiti.

Wegreiben, v. a. otřjti, odetřjti, ſetřjti.

Wegreiſe, f. odchod, odgezd.

Wegreiſen, v. n. zu Fuß, odgjti, odcházeti; zu Pferde, Wagen, odgeti, odgjžděti, vgjžděti; er reiſet weg, odbjrá ſe pryč, odcházý, odgjždj , vgjždj.

Wegreißen, v. a. odtrhnauti, vtrhnauti; ein Bret, prkno. 2) zbořiti, rozbaurati; eine Mauer, zeď.

Wegreiten, v. n. odgeti, odgjžděti na koni.

414 Wegrollen, v. a. odkuliti, odkotaliti.

Wegrudern, v. n. odweſlowati.

Wegrücken, v. n. odtáhnauti, cauwnauti, cauwati; die Armee, armáda. b) odſednauti; rück weg, odſedni. 2) v. a. pomknauti, poſtrčiti, odſtrčiti; den Tiſch, ſtůl, ſtolem.

Wegrufen, v. a. odwolati.

Wegſägen, v. a. pilau odřezati, ol. přetřjti.

Wegſaugen, v. a. odcucati, odsſáti.

Wegſchaben, v. a. odſtrauhati.

Wegſchaffen, v. a. odbyti, odprawiti, odkliditi, zahnati; einen Bedienten, ſlaužicýho.

Wegſchauen, v. n. pryč hleděti, kaukati.

Wegſchaufeln, v. a. lopatau odhoditi, odházeti.

Wegſcheren, v. a. oholiti břitwau, obřjſti. 2) v. rec. kliditi ſe, po ſwých gjti, hýbati.

Wegſchenken, v. a. pryč darowati; alles, rozdarowati, rozdati.

Wegſcheuchen, v. a. odplaſſiti, odſtraſſiti, odhrozyti.

Wegſchicken, v. a. pryč poſlati, odeſlati.

Wegſchieben, v. a. odſtrčiti.

Wegſchießen, v. a. vſtřeliti; einen Fuß, nohu. 2) wyſtřjleti, poſtřjleti; alles Wild, diwokau zwěř.

Wegſchiffen, v. n. odplawiti ſe.

Wegſchlagen, v. a. odehnati; den Feind, nepřjtele. 2) vrazyti, vtlaucy; ein Stück, kus.

Wegſchläudern, v. a. odmrſſtiti, odwrcy.

Wegſchleichen, v. n. odplazyti ſe, wykraſti ſe. 2) vkraſti ſe, vplaknauti, tjhnauti, vtjhnauti.

Wegſchleifen, v. a. odſſleyfowati, odbrauſyti.

Wegſchleppen, v. a. odwlecy, odwljknauti.

Wegſchmeißen, v. a. odhoditi, odwrhnauti.

Wegſchnappen, polapiti, ſpeyznauti, schňapnauti, schlamſtnauti.

b Wegſchneiden, v. a. odřjznauti, Brod, vkrogiti; mit der Scheer, odſtřihnauti.

Wegſchnellen, v. a. odmrſſtiti, odſſňupkowati.

Wegſchrecken, v. a. odſtraſſiti.

Wegſchütten, v. a. odſypati, wyſypati.

Wegſchwemmen, v. a. ſpláknauti, odpláknauti.

Wegſchwimmen, v. n. odplynauti, odplauti, vplauti, odplawiti.

Wegſegeln, v. a. odplawiti ſe.

Wegſehen, v. n. pryč hleděti, kaukati.

Wegſenden, v. a. pryč poſlati, zaſlati.

Wegſengen, v. a. odpáliti, wypáliti.

Wegſetzen, v. a. odſtawiti; einen Stuhl, ſtolicy. b) wyſtawiti, na vlicy položiti; ein Kind, djtě. c) wypjnati ſe, wynáſſeti ſe; ſich über andere, nad giné. d) newſſjmati ſy; ſich über etwas, něčeho, pohrdati něčjm, nedbati na něco. e) wynáſſeti; er glaubt daß ſein Adel ihn über dieſe Pflicht wegſetze; má za to, že geho zemanſtwj ho wynáſſj nad tu powinnoſt.

Wegſeyn, v. n. pryč býti; von Hauſe, od domowa. 2) pominauti, pogjti; die Zeit iſt weg, čas pominul, poſſel. 3) dogjti, wygjti, pryč býti; das Bier, der Wein, die Waare, piwo, wjno, zbožj. 4) Uiber etwas weg ſeyn, něco vděláno, přeſkočeno mjti. 5) Uiber einen Ort, přegjti.

Wegſprechen, v. n. mluwiti; frey vom Herzen, zrowna, zpřjma s ſrdce. 2) v. a. odemluwiti.

Wegſprengen, v. n. na koni vháněti, vgjžděti, odcwálati. 2) v. a. odrazyti, vrazyti; ein Felsſtück, kus ſkály.

Wegſpringen, v. n. odſkočiti, vſkočiti.

Wegſpühlen, v. a. odpláknauti, ſpláknauti.

Wegſtechen, v. a. odboſti, odbodati, odpjchati, odpichnauti.

Wegſtecken, v. a. odſaditi; die Blumen, kwětiny. b) ſchowati.

Wegſtehlen, v. a. vkraſti, furari; hie und 415 da, rozkraſti, pokraſti; ſich, vkraſti ſe; von mehrern, rozkraſti ſe.

Wegſterben, v. a. pomřjti, wymřjti.

Wegſtoßen, v. a. odſtrčiti.

Wegſtreichen, v. n. odtáhnauti; die Vögel, ptácy. 2) v. a. shrábnauti; ſein Geld, ſwé penjze. b) wymazati, ſetřjti, ſmazati; eine Zeile, ein Wort, řádku, ſlowo.

Wegthun, v. a. odprawiti, odundati.

Wegtraben, v. n. odkluſati.

Wegtrachten, v. n. pryč myſliti, hodlati.

Wegtragen, v. a. odneſti, odnáſſeti.

Wegtragung, f. odneſenj, odnáſſenj.

Wegtreiben, v. a. odehnati, odpuditi, odháněti, zahnati.

Wegtrennen, v. a. odpárati.

Wegtreten, v. n. odſtaupiti, odkročiti. 2) v. a. ſeſſlapati.

Wegwälzen, v. a. odwaliti.

Wegwandern, v. n. odwandrowati, odegjti.

Wegwaſchen, v. a. odmyti, odeprati, ſpláknauti.

Wegwehen, v. a. odwáti, odfauknauti, odfaukati.

Wegweiſen, v. a. odbyti, odmrſſtiti.

Wegweiſer, m. vkazowatel, vkazowač ceſty. vkazatel, průwodčj.

Wegwenden, v. a. pryč odwrátiti, obrátiti; ſich, ſe; die Augen, oči odwrátiti.

Wegwerfen, v. a. pryč odhoditi, zahoditi, odwrcy, pohoditi, zahazowati; ſich, zawrhnauti ſe, zahazowati ſe.

Wegwetzen, v. a. wybrauſyti, odbrauſyti.

Wegwiſchen, v. a. ſmazati.

Wegwünſchen, v. a. winſſowati, žádati by něco bylo pryč; ſich, ſobě pryč winſſowati.

Wegzaubern, v. a. odkauzliti, odčarowati.

Wegzerren, v. a. odſſmeykati, odſſmeyknauti.

Wegziehen, v. a. odtáhnauti; Jemanden, někoho. 2) v. n. odtáhnauti, odtrhnauti; der Feind von der Stadt, nepřjtel od měſta. b) odſtěhowati ſe, odebrati ſe; anderwärts hin, ginam.

b Wegzug, m. odtah, odtaženj. b) odſtěhowánj.

Weh, Wehe, interj. běda, vae; Au weh! auwe! wehe dir! běda tobě! Weh über Weh, běda, přeběda. 2) adv. boleſt; in der Kinderſprache, bebe; wehe thun, boleti; der Kopf thut mir weh, hlawa mne bolj; einem wehe thun, boloſt boleſt někomu způſobiti; weher, am weheſten thun, wjce, neywjce boleti; fig. es iſt mir weh darnach, bažjm po tom; ſich wehe thun, im Tragen, Heben, Bewegen, vſſkoditi ſobě, vbljžiti ſobě, neſenjm, zdwjhánjm, hýbánjm.

Weh, Wehe, n. boleſt, bolenj; das Kopfweh, bolenj hlawy. b) Plur. boleſti, porodu, sl. bůle; in die Wehen kommen, k porodu pracowati. c) Wohl und Wehe, ſſtěſtj y neſſtěſtj.

Weh, adj. bolawý; ein weher Kopf, Fuß, bolawá hlawa, noha.

Wehen, v. n. wáti, wjti; flare; hinein wehen, durch eine Fenſterſcheibe, durch die Thür, čiſſeti. b) plápolati; die Fahnen wehen laſſen, nechati praporce, korauhwe plápolati. 2) v. a. wáti, ſwjti, nawjti; allen Sand auf einen Haufen, wſſecken pjſek na hromadu ſwjti.

Wehen, n. wánj, wěnj, čiſſenj. 2) plápolánj.

Wehfrau, Wehmutter, f. bába, co babj.

Wehklage, f. bědowánj, nařjkánj, hořekowánj, nařek. 2) plačnice. 3) ſeyc, dim. ſeyček, Strix funerea Lin.

Wehklagen, v. n. bědákati, bědowati, nařjkati, hořekowati, ſkuhrati; über etwas, na něco; wehklagend, bědugjcý, hořekugjcý, ſkuhrawý.

Wehmuth, f. žaloſt, hoře, ljtoſt.

Wehmüthig, adj. žaloſtný, žaloſtiwý, litoſtný, litoſtiwý.

Wehmüthigkeit, f. žaloſtiwoſt, ljtoſtiwoſt.

Wehr, f. obrana, odpor; ſich zur Wehr ſtellen, na odpor ſe poſtawiti, k zbrani ſáhnauti, brániti ſe. b) braň, zbraň; 416 ol. oružj, arma; die Wehr blößen, zbraně dobyti, ſe chopiti; mit entblößter Wehr anfahren, s dobytau branj ſe do někoho dáti. c) pazaur, pařát.

Wehr, n. gez, ſplaw.

Wehrbaum, m. záplawa.

Wehren, v. a. brániti, zabrániti; das wird dir niemand, to ti žádný nezabránj. b) hágiti, zahagowati; dem Feuer, dem Waſſer, proti ohni, proti wodě. c) přetrhowati, zamezowati; dem Müßiggange, zahálku; ſeine Wuth, geho wztekloſt. 2) v. rec. ſich, ſe; gegen den Feind, nepřjteli; ſich zu erhalten, oháněti ſe.

Wehrgehänk, n. khyňk v zbrani.

Wehrgeld, n. rus. wira.

Wehrhaft, adj. branný, zbrogný.

Wehrhaftigkeit, f. brannoſt, zbrognoſt.

Wehrlos, adj. bezbranný.

Wehrſtand, m. branný, wogenſký ſtaw, wogenſtwj.

Wehrvieh, n. kmen, kmenownj dobytek.

Wehrzahn, m. kel.

Wehtage, pl. dni ſtraſti.

Weib, n. žena, ženſká, mulier; ſich als ein Weib verkleiden, přewlecy ſe za ženſkau. 2) žena, uxor; ein Weib nehmen, oženiti ſe, za ženu wzýti, ženu pogjti; zum Weibe geben, za ženu dáti, prowdati. 3) Ein altes Weib, ſtařena, ſtařice, bába; verachtl. baba, babice, babizna; fig. eine Memme, baba; ein männliches Weib, mužice, virago (mužatka); zum alten Weibe werden, zbaběti, zbabiněti; ein Bauerweib, ſedlka; Soldatenweib, wogačka; Bettelweib, žebračka; dim. das Weibchen, ženka, ženuſſka. 2) Die Sie, bey den Thieren, ſamice; dim. ſamička.

Weibel, m. S. Webel.

Weiber-, ženſký; die Weiberarbeit, ženſká práce, ženſké djlo. 2) po přeſlicy; der Weiberadel, ſſlechtictwj po přeſlicy; Weiberlehen, leno po přeſlicy.

Weibergeſchwätz, n. ženſké tlachy, klewety.

b Weiberfeind, m. nepřjtel ženſký, žen.

Weiberhaft, adj. ženſký, zženſſtilý.

Weiberhaß, m. nenáwiſt ženſká. 2) nenáwiſt žen.

Weiberliebe, f. láſka ženſká. 2) láſka k ženám.

Weibermann, m. Weibernarr, ženſký pantofel, ženſká poſſjwka, korauhwička. 2) ženař, ženkyl.

Weiberraub, m. vnos ženy.

Weiberrock, m. ſukně; von Leinwand, plátěnka; von Zeug, caykowka; von Ankora, krandraſſka, kondraſſka; der unterſte am Hemde, ſpodnička; von Kattun, kartaunka; von Zitz, cycowka; von Kanafaß, kanafaſka; von Mezulan, mezulánka.

Weiberſucht, f. zženniloſt, zženkyloſt.

Weiberſüchtig, adj. zženilý, zženkylý.

Weiberzeit, f. ženſký běh, ſwět, měſýčné.

Weibiſch, adj. ženſký; eine weibiſche Stimme, ženſký hlas. 2) zženkylý, zženilý, rozmazaný. c) babſký; weibiſches Weſen, zženiloſt, zženkyloſt, rozmazanoſt, babſtwj; ein weibiſcher Menſch, ženkýl. d) eine Memme, baba; weibiſch werden, zženěti, zženkyleti. e) zbaběti; adv. ženſky, poženſku, zženile, rozmazaně, po babſku, babſky.

Weiblich, adj. ženſký, foemininus. 2) Bey den Thieren, ſamičj; das weibliche Geſchlecht der Menſchen, pohlawj ženſké. b) bey den Thieren und Gewächſen, pohlawj ſamičj.

Weiblichkeit, f. ženſtwj.

Weibsbild, n. ženſká; ein dickes, měchna, machna; ein mageres, ſuſſka; ein langes, ſahán, lochna, chlapkyně; ein kleines, drmolice, drmolička; ein ſchmutziges, ſſlundra, cára, campara, ſſpindjra.

Weibſen, n. ženka, ženuſſka.

Weibsmenſch, n. člowěčice.

Weibsperſon, f. ženſká oſoba.

Weibsſtück, n. člowěčice.

Weibsvolk, n. ženſké plemě, ženſtwo.

417 Weich, adj. měký (měkký) mollis; ſehr weich, měkaučký; Brod, Bett, Getreide, Holz, Waſſer, chléb, poſtel, obilj, dřjwj, woda; weiche Eyer, wegce na měko; ein Ey weich ſieden, wegce na měko wařiti. 2) Flüßig, židký; weiche Speiſen, židká gjdla; weich machen, měkčiti, změkčiti; — werden, měkčeti, měknauti, změknauti, von Wetter, Waſſer, odmokati, moral. das Herz weich machen, obměkčiti ſrdce; adv. měkce; ſehr, měkaučce.

Weichbild, n. hagemſtwj. 2) měſto. 3) ſumma měſtſkých práw.

Weichblatterig, adj. měkoliſtný.

Weichbottig, m. káď, kadečka k namáčenj.

Weichdarm, m. ſlabizna.

Weiche, f. měkoſt. 2) ſlabizna, iliba ilia. 3) cupowánj.

Weichen, v. irr. n. ich wich, gewichen, vſtaupiti, vſtupowati, cauwnauti, (caufati), cedere; nicht ein Fußbreit weichen, nevſtaupiti ani nohy zſſjřj; aus den Gliedern, z řady wyſtaupiti; der Feind weichet, nepřjtel cauwá, vſtupuge. b) vhnauti ſe; aus dem Wege, s ceſty; weiche aus! vhni ſe! wary! cuky, na ſtranu. c) tjhnauti; der iſt gewichen! ten tjhl, ten tjhnul! d) fig. vſtaupiti; der Macht, der Liebe, dem Unglücke, mocy, láſce, neſſtěſtj. e) vchýliti ſe, vſſinauti, wyſſinauti; vom Pfade der Tugend, s ceſty ctnoſti. f) vſtaupiti; an Gelehrſamkeit, co ſe týče včenoſti.

Weichen, v. n. močiti ſe; das Leder im Waſſer, kůže we wodě. 2) v. a. močiti.

Weichenbruch, m. keyla, herma hernia inquinalis.

Weichfüßig, adj. měkonohý, mollipes.

Weichheit, f. měkoſt.

Weichherzig, adj. měkého ſrdce, měkoſrdný.

Weichherzigkeit, f. měkoſrdenſtwj, obměkčenj ſrdce.

Weichhufig, adj. měkorohý.

Weichkübel, m. putýnka k namáčenj.

Weichkufe, f. S. Weichbottig.

b Weichlich, adj. náměký, naměklý, měkaunký, měkaučký. 2) fig. židký; weichliche Speiſen, židká, rozbředlá gjdla. 3) zželilý zženilý, rozmazaný, měký; weichlicher Menſch, rozmazanec, zženilec.

Weichlichkeit, f. zženiloſt, rozmazanoſt, měkoſt.

Weichling, m. rozmazánek, zženilec, měký. 2) měkuňka? Mollugo Lin.

Weichmaulig, adj. měkohubý; Pferd, kůň.

Weichmüthig, adj. S. Weichherzig.

Weichpflaſter, n. obměkčugjcý flaſtr.

Weichſel, f. wiſſně, Cerasum capronianum.

Weichſel-, wiſſňowý; der Weichſelbaum, wiſſňowý ſtrom, wiſſně.

Weichſelwaſſer, wiſſňowka.

Weichſelwein, m. wiſſňák, wiſſňowé wjno.

Weichſelzopf, m. koltaun, Trica Plica Polonica.

Weide, f. paſtwa, pabulum, pascuum; auf die Weide treiben, na paſtwu hnáti. 2) paſtwiſſtě, paſtwina, pascuum; ſchlechte, paſtwiſko. 3) fig. paſtwa, ol. ſpaſenj; der Augen, der Seele, očj, duſſe.

Weide, f. wrba, dim. wrbička , Salix Lin. 2) Die rothe, čerwenice, rubra. 3) Die weiße, bjlá wrba, bělice, alba Lin. 4) Die gelbe, žlutá wrba, potočnice, vitellina Lin. 5) Die Mandelweide, mandlowka, amygdalina Lin. 6) Die Buſchweide, wrba hluchá, popelka, triandra Lin. 7) Die Korbweide, giwa (iwa), gjwj, viminalis Lin. 8) Die Bitterweide, wrba hořká, Salix Lin. 9) Die Bruchweide, wrba křehká, fragilis Lin. 10) Die gelbe Bachweide, zlatoleyčj, S. helix Lin. 11) Die Werftweide, rokytj, S. Capraea Lin.

Weidedarm, m. konečnjk, odřiták.

Weidegenoß, m. ſpolupaſtwec.

Weideland, m. paſtwiſſtě.

Weideloch, n. řit.

Weidemann, m. myſliwec. 2) myſliwecké powěry.

Weidemänniſch, adj. myſliwecký.

418 Weidemannſchaft, f. myſliwectwj.

Weidemeſſer, n. myſliwecký nůž.

Weiden, v. a. páſti ſe; die Schafe weiden in dem Thale, owce ſe paſau w audolj. b) páſti; Damon weidet auf den Bergen, Dámon paſe na horách. 2) v. a. páſti; Lämmer, gehňata; fig. die Augen, oči.

Weiden, adj. wrbowý, giwowý; salignus.

Weiden-, wrbowý; das Weidenblatt, wrbowý liſt.

Weidenbaum, m. wrba, wrbowý ſtrom.

Weidenblättrig, adj. wrboliſtný.

Weidenbuſch, m. wrbj, wrbowj, wrbina, wrbiſſtě, salicetum.

Weidendorn, m. bodlawá wrbka, žlutý zob, Hippophae Kl.

Weidener, Weidner, n. zaraz.

Weidenerde, wrbowá země.

Weidengebüſch, n. wrbowj, wrbj.

Weidenholz, n. mladiſtwé wrbj.

Weidenmücke, f. plaſka, pláwek, Motacilla Salicaria Lin.

Weidenpalme, f. wrbowá kočička.

Weidenſperling, m. hwjžděk, Passer Arboreus Kl.

Weidenzeiſig, m. S. Weidenmücke.

Weiderecht, n. práwo k paſenj.

Weiderich, m. wrbina, Salicaria Lin.

Weideruthe, f. wrbowý prut; coll. prautj.

Weideſpruch, m. myſliwecká propowjdka.

Weidetaſche, f. Weideſack, n. myſliwecká tobolka, wátoſſna.

Weidevieh, n. paſtewný dobytek.

Weidewerk, n. myſliwectwj, lowectwj. 2) zwěř; das hohe W., wyſoká zwěř. 3) myſliwoſt, honba, low.

Weidgang, Weidegang, m. paſtwa.

Weidgeſchrey, n. hulákánj.

Weidhaufen, m. myſliwectwo, lowectwo, lowcowſtwo.

Weidicht, n. wrbj, wrbowj.

Weidlich, adj. ſtatný, ſtatečný; adv. —ně.

Weidling, m. člun, člunek.

b Weife, f. motowidlo, moták. 2) An der Sägemühl, rámec.

Weifen, v. a. motati.

Weigern, v. a. odpowědjti, odepřjti; S. Verweigern. 2) v. rec. zdrahati ſe, zpěčowati ſe, pjčiti ſe, zpjrati, opjrati ſe; etwas zu thun, něco dělati.

Weigerung, f. zdrahánj, zpěčowánj, zpjčenj.

Weihbiſchof, m. podbiſkupj, ſwětitel, Epis. Suffraganus.

Weihbrunnen, m. kropenka, kropenice.

Weihe, f. káně, Vultur Lin. ; die Hühnerweihe, ſlepičák; Vultur albiceus albicans Kl. 2) luňák, Milvus.

Weihe, f. ſwěcenj, poſwěcenj; die Weihe verrichten, ſwětiti; ſeine Weihe ausgenommen, krom poſwěcenj.

Weihen, v. a. ſwětiti, poſwětiti; das Waſſer, wodu; zum Biſchof, zum Prieſter, na biſkupſtwj, na kněžſtwj; nicht ganz ausgeweiht, nedoſwěcený; fig. ſwětiti, poſwětiti; ſein Leben Gott, žiwot ſwůg Bohu.

Weiher, m. rybnjk, vivarium.

Weihkeſſel, m. kropenka.

Weihmeſſe, f. mſſe při njž ſe ſwětj.

Weihnachten, pl. wánoce, pl.

Weihnachts-, wánočnj; das Weihnachtslied, wánočnj pjſeň.

Weihnachtsabend, m. ſſtědrý wečer.

Weihnachtsfeſt, n. wánočnj hod Božj.

Weihnachtsfeyertag, n. wánočnj ſwátek, ſlawnoſt, ſlawný den.

Weihnachtsſtritzel, m. wánočka, ſſtědrowka.

Weihrauch, m. kadidlo.

Weihrauchhändler, m. kadidlnjk.

Weihrauchvogel, m. wlha, oriolus Galbula Lin.

Weihwaſſer, n. ſwěcená woda.

Weihung , f. ſwěcenj, poſwěcenj.

Weihwedel, m. kropáč; dim. kropáček.

Weil, adv. když. 2) conj. protože, poněwadž, quia.

419 Weiland, adv. někdy. 2) adj. indecl. někdy, ſwého čaſu; weiland Karl der 4te, ſwého čaſu Karel čtwrtý; der weiland Verſtorbene, nebožtjk.

Weile, chwjle; dim. das Weilchen, chwjlka; bey nächtlicher Weile, nočnj dobau, nočnjm čaſem; eine Weile, chwjli; eine kleine W., chwjlku; ſich die W. nehmen, wzýti, dáti ſobě na chwjli; vprázdniti ſe; in einer W., za chwjli; in einer kleinen W., za chwjlku; Eile mit Weile, kwap gen ſe nepřekwap; W. haben, po chwjli, kdy mjti; ich habe keine W., nemám kdy, po chwjli; lange W., dlauhá chwjle; ich habe lange W., ſteyſká ſe mi; ſich die lange W. vertreiben, verkürzen, dlauhau chwjli zahnati, zapuditi.

Weilen, v. n. S. Verweilen.

Weiler, m. chalupy.

Wein, m. wjno, vinum; dim. wjnko; Junger, ſüßer Wein, mladé, ſladké wjno; zu Weine gehen, na wjno gjti; beym Weine, při wjně; verrochener W., wywětralé, zwětralé wjno; gebrannten gebrannter, zžené, pálené, gemachter, ſtrogené; den Wein abblattern, ſmjtati, winné liſtj podlomowati, pampinare; das Abblattern, podlom, ſmjtka, pampinatio.

Wein-, winný; das Weinblatt, winný liſt; der Weineſſig, winný ocet.

Weinapfel, m. weylimek.

Weinbau, m. wzděláwánj wjna.

Weinbauer, m. winař, wincaur.

Weinbeere, f. winné zrno.

Weinberg, m. winohrad, winice.

Weinbergsſeil, n. winičné prowázce.

Weinbirn, n. hedbáwnice, pyrum phalerrum pirum Falernum.

Weinblume, f. tužebnjk, Oenanthe Lin.

Weinblüthe, f. winný kwět. 2) čas kwetenj wjna.

Weinbrühe, f. omáčka z wjna.

Weinbutte, f. putna na wjno.

b Weindroſſel, f. crh, cwrčala, winař, Turdus minimus Nostras Kl.

Weinen, v. n. et a. plakati; von Kindern, ceniti ſe, flere; ſich des Weinens nicht enthalten können, nemocy ſe od pláče zdržeti; Jemanden weinen machen, někoho rozplakati; lange weinen müſſen, zu weinen haben, poplakati ſobě; über etwas, něco, nad něčjm plakati; heftig, kwjleti; vor Freude, radoſtj; mit weinenden Augen, plačtiwýma očima; ein wenig, poplakati; anfangen zu weinen, zaplakati; ins W. kommen, rozplakati ſe; ſich müde weinen, vplakati ſe; Weinend, plačtiwý, s pláčem, s plačky, der Weinſtock weint, les pláče.

Weinen, n. pláč, plačky, m. pl. zum W. bringen, k pláči přiweſti; vor W. nicht reden können, pro pláč nemocy promluwiti; das W. zurück halten, pláč w ſobě zatagiti, zadržeti.

Weiner, m. plaček; ein großer, bečán.

Weinerlich, adj. plačtiwý; weinerliches Geſicht machen, nabjrati; adv. —wě; es iſt mir ſo weinerlich, geſt mi tak k pláči.

Weinfächſer, m. refliňk, fázar, ſazenice.

Weinfaß, m. kalowec, winný ſud; von acht Eimer, ſwidnický ſud; von zwanzig Maaß, bubnjk.

Weinflaſche, f. láhwice na wjno.

Weingarten, m. winice; dim. winička.

Weingärtner, m. winař, winohradnjk.

Weingebirge, n. winohrady, pl. winohradj, n.

Weingeiſt, m. winný duch.

Weingeländer, n. odry, m. pl.

Weinglas, n. winná, na wjno ſklenice.

Weingrau, adj. winoſſedý.

Weingrün, adj. winozelený.

Weinhacke, f. kopačka.

Weinhandel, n. winařſtwj; winařenj, treiben, winařiti.

Weinhändler, n. winař.

Weinhaus, n. winný dům.

420 Weinhefen, pl. winné droždj.

Weinholz, n. wjnowé dřjwj.

Weinhülſe, f. matoliny, kominy.

Weinicht, adj. winowatý.

Weinjahr, n. rok hogný, aurodný na wjno, winný rok.

Weinkeller, m. ſklep na wjno, winný.

Weinkern, m. winné zrno, pecyčka.

Weinkieſer, m. zkuſſitel wjna.

Weinkirſche, f. ruljk, Atropa Belladonna Lin.

Weinkranz, m. wjch, winný wěnec.

Weinlager, n. kantnýře na wjno. 2) winný ſklad.

Weinland, n. winná kragina.

Weinleſe, f. winobranj, zbjránj, zbjrka wjna.

Weinleſer, m. zběrač wjna.

Weinling, m. weylimek.

Weinmeiſter, m. winohradnjk.

Weinmonath, m. řjgen, October.

Weinpreſſe, f. čeřen, winný lis, pres.

Weinraupe, f. zawinač.

Weinrebe, réwa, rýwa. S. Rebe.

Weinreich, adj. bohatý, hogný na wjno.

Weinroſe, f. ſſjpek wonný.

Weinſauer, adj. winnokyſelý.

Weinſäuerlich, adj. nawinulý, náwinný.

Weinſäure ???špatně zařazené heslo??? , f. nawinuloſt .

Weinſäuerling, m. weylimek.

Weinſäufer, m. winák; winodus, winný molek; die —inn, winačka, winoduſka, winný molek.

Weinſchädling, m. dráč, dřjſtal, wančar, Berberis dumetor dametorum Lin.

Weinſchank, m. ſſenkowánj wjna.

Weinſchenke, f. m. ſſeňkýř wjna, winař.

Weinſchenke, f. winowna, ſſenkowna kde ſe wjno ſſenkuge.

Weinſchlauch, m. winný ſſlauch. 2) winodus, winák, winný molek.

Weinſchröter, m. winſſtýř.

Weinſtein, m. winná ſtřjš (ſůl), Tartarus.

Weinſteinrahm, m. počiſſtěná ſtřjš, cremor tartari.

b Weinſtock, m. winný kmen, trs, Vitis Lin.

Weinſuppe, f. winná poljwka, z wjna.

Weinträber, pl. Weintrieſter, pl. matoliny, kominy, vinacea uvarum.

Weintraube, f. hrozen; dim. hroznjček; unzeitige, kyſelka.

Weintrinker, m. winák, pigán wjna.

Weinwurz, f. zagečj oko, queum Geum urbanum Lin.

Weinzeichen, n. winný wěnec, wjch.

Weinzoll, m. clo z wjna.

Weis, adv. einem etwas weis machen, někomu něco zawěſyti, namluwiti.

Weiſe, adj. rozſſafný, maudrý, sapiens; weiſe ſeyn, maudrým býti; — werden, mudřeti, zmudřeti; ein weiſer Mann, ein Weiſer, mudřec (mudrc); eine Weiſe, mudrkyně; ſehr weiſe, přemaudrý. 2) Ein weiſer Mann, kauzedlnjk; eine weiſe Frau, kauzedlnice.

Weiſe, m. S. Weiſe, adj.

Weiſe, f. způſob, auf einerley Weiſe, gednjm způſobem; auf gleiche Weiſe, ſtegným, rowným způſobem; das iſt aus der Weiſe, to ge proti wſſemu způſobu; auf eine andere Weiſe, na giný způſob; thörichter Weiſe, poſſetilým způſobem; nach ſeiner Weiſe leben, dle ſwého způſobu žiwu býti; auf was Weiſe? na gaký způſob? 2) Eines Geſanges, melodie, nota; Kreutzweiſe, na křjž, křjžem @.

Weiſel, m. matka; S. Weiſer.

Weiſen, v. a. irr. ich weis, gewieſen, weiſe, vkázati, monstrare; ein neues Kleid, nowý kabát; zurecht, povčiti, zprawiti, povkázati; es wird ſich weiſen, okáže ſe; fig. einem die Thür, někomu dwéře vkázati; Jemanden wohin, někoho poſlati, odeſlati někoho někam; einen Verbrecher aus Stadt, zločince z měſta wypuditi, wypowědjti, wyobcowati.

Weiſer, m. okazatel, vkazowatel. b) An 421 der Uhr, ručička. c) Im Bienenſtocke, matka.

Weiſerhaus, n. trubka, žlábek na matku.

Weiſerlos, adj. bezmatečný, bezmateřný; Bienenſtock, aul.

Weisheit, f. maudroſt, rozſſafnoſt, sapientia.

Weisheitsfreund, m. mudrolibec, mudřec, philosophus.

Weisheitslehren, pl. navčenj mudrcké, mudrců, maudroſti.

Weisheitszahn, m. maudrý zub.

Weislich, adv. maudře, rozſſafně.

Weiſung, f. vkázanj, povkázanj, náwěſſtj.

Weiß, adj. bjlý; albus; wie Schnee, gako ſnjh; ſchön weiß, bělaučký, bělaunký; běliti, zběliti, albescere; — ſeyn, běleti ſe, albicare; hie und da weiß werden, proběleti, proběljwati; weiß machen, bjliti; bey Zimmerleuten, běliti, objliti, pobjliti; ſich das Kleid, das Geſicht, pobjliti ſe; mit Weißem verſtreichen, zabjliti; etwas weißes hervorſchimmern, zaběleti ſe; das Silber weiß ſieden, brennen, ſtřjbro na bjlo wywařiti, wypáliti; fig. ſich weiß brennen wollen, chtjti ſe objliti; ſich weiß brennen, obělowati ſe, omýwati ſe; einem etwas weiß machen, bělmo někomu dělati, namluwiti někomu něco. b) weiße Wäſche, bjlé prádlo, bělizna. c) weißes Brod, bjlý, weyražkowý chléb. d) der weiße Sonntag, prowodnj, bjlá neděle, Dom. in Albis. e) der weiße Fluß der Weiber, bělotok; adv. bjlo; weiß färben, na bjlo barwiti. 2) bjle; weiß blühen, bjle kwéſti. f) weiße Erde, bělice.

Weiß, n. Bleyweiß, olůwko; Schieferweiß, ſſkřidlice. b) Eyerweiß, bjlek. c) běloſt; reines Weiß, čiſtá běloſt. d) bey den Jägern, běl.

Weißſagen, v. a. předpowjdati, prorokowati.

Weißſager, m. hadač, wěſſtec, prorok, b předpowjdce; die —inn, wěſſtkyně, wěſſtice, prorokyně.

Weißſagung, f. proroctwj, předpowjdánj , hádanj.

Weißäugig, adj. bělooký.

Weißback, m. ſſkřek.

Weißbäcker, m. pekař, žemličkář.

Weißbackig, adj. bělohřiwý, bělozřiwý.

Weißbart, m. bělobrádek.

Weißbärtig, adj. bělobradý.

Weißbaum, n. linda, Populus alba Lin.

Weißbier, n. bledé piwo.

Weißbinder, m. bednář; Schwarzbinder, bečwář.

Weißbirke, f. břjza, Betula alba Lin.

Weißbraten, m. ſcháb, dim. ſchábek.

Weißbüche, f. habr.

Weißbüchen, adj. habrowý.

Weißdorn, m. hloh , Crategus Crataegus Oxyacantha Lin.

Weißdornſpinner, m. zlatořjtek, Phalaena bombyx chryzorhea chrysorrhaea Lin.

Weißdroſſel, f. drozd, Turdus Iliacus Kl.

Weiße, n. in der Scheibe, bjlé; im Auge, bělmo, im Eye, bjlek; an dem Nagel, kwět.

Weiße, f. běloſt.

Weißen, v. a. bjliti; ein Zimmer, pokog.

Weißer, m. bělič; die —inn, bělička.

Weißerle, f. bjlá wolſſe, ljpa, liſſka; Betula Alnus incana Lin.

Weißfalk, m. bělozor, Falco rapax Lin.

Weißfichte, Weißtanne, f. gedle, Pinus abies alba Lin.

Weißfieber, f. bledoſt, bledá nemoc.

Weißfiſch, m. bělice, aukleyka, Cyprinus alburnus Lin.

Weißfuß, m. bělonožek; f. bělonožka.

Weißfüßig, adj. bělonohý.

Weißgar, adj. zámiš; weißgares Leder, zámiſſowá kůže, na girchu.

Weißgärber, m. girchář, ol. bělokožec, alutarius; die —inn, girchářka.

422 Weißgärber, adj. girchářſký; Geſell, towaryš.

Weißgärberey, f. girchářſtwj; treiben, girchařiti.

Weißgärberjunge, m. girchařjk, girchařjček.

Weißglänzend, adj. běloſtkwaucý.

Weißglocke, f. S. Zaunglocke.

Weißglühend, adj. bjle teplý.

Weißgrau, adj. zběla ſſediwý.

Weißgroſchen, m. bjlý (ġroš).

Weißgülden, adj. bělozlatý.

Weißhaar, m. bělowláſek.

Weißhaarig, adj. bělowlaſý.

Weißhändig, adj. běloruký.

Weißharz, n. bjlá gedlowá pryſkyřice.

Weißkehlchen, n. brtes, ſkalnjk, kamenář, ſrkawec, ſtřeſolka, Sylvia gutture albo Lin.

Weißklar, adj. běloprohledacý.

Weißkohl, n. bjlé zelj.

Weißkopf, m. bělohláwek, 2) Ein Adler, žlutonoſka, bělohláwek, Aquila Pygargus Kl.

Weißköpfig, adj. bělohlawý.

Weißlachs, m. nelma, Salmo Leucichtys Leucichthys Lin.

Weißlich, adj. bělatý, nabělawý, pobělawý, přjbělawý, bělawý.

Weißling, m. bělauš. 2) prcawka, ptačnice. 3) bělice.

Weißmähnig, adj. bělohřiwý.

Weißmaul, m. bělohaubek.

Weißmäulig, adj. bělohubý, bělohřiwý.

Weißmiſcher, m. beym Bäcker, tenčjř, ſſtjpač.

Weißnacken, m. bělohřbýtek, Passer nivalis cervice alba Lin.

Weißnagelſchmied, m. cwekař.

Weißpappel, f. linda, populus alba Lin.

Weißpfennig, m. bjlý.

Weißrüſter, f. waz (waz bjlý), Ulmus laevis Lin.

Weißſchäckig, adj. běloſtrakatý.

Weißſchimmel, m. brůna, bělauš.

Weißſchnabel, m. bělnoſka, Ispida rosto rostro albo Lin.

b Weißſpecht, m. welký datel, Picus discolor Lin.

Weißſud, m. na bjlo wařenj.

Weißwachs, n. lipowý, parunkowý, parogkowý med.

Weißwurz, f. konwalinkowý kořen.

Weißzahn, n. bělozaubek; foem. bělozubka.

Weißzähnig, bělozubý.

Weißzopf, m. kachna bělochocholná, Annas Anas albella Lin.

Weit, adj. daleký; ein weiter Weg, eine weite Reiſe, daleká ceſta. 2) ſſiroký, wolný; weites Gewiſſen, ſſiroké ſwědomj; ein Kleid, ein Schuh, kabát, ſtřewjc; das Kleid iſt ſehr weit, kabát geſt přjliš wolný; etwas weiter machen, něco popuſtiti, porozſſjřiti. 3) proſtranný; ein weites Zimmer, Gefäß, proſtranný pokog, proſtranná nádoba. 4) řjdky řjdký; ein weiter Kamm, řjdký hřeben; ein weites Sieb, řjdké řeſſeto; adv. daleko; ſich weit weg machen, daleko ſe wzdáliti; ſie ſtehen zu weit aus einander, ſtogj tuze daleko od ſebe; es iſt weiter von hier nach Prag, als nach Pilſen, odtud ge dáleji do Prahy, než do Plzně; ich kann nicht weiter, nemohu dále; er hat nicht weit nach Hauſe, nemá daleko domů; ich ſehe ihn von weiten, widjm ho od zdaleka; nicht weit in einiger Entfernung, opodál, pozdálečj; weit und breit, ſſiroko daleko; weit hergeholt, daleko wzatý; weit entlegen, welmi wzdálený; er iſt nicht weit her, nenj z daleka; weiter die Nacht, hluboko do nocy; weit hören, ſehen, ſchießen, reichen, daleko ſlyſſeti, widěti, doſtřeliti, doſáhnauti; von weiten, zdaleka; ich habe ſchon etwas von weiten gehört, něco ſem giž naſlechl; der Sommer iſt noch weit, geſſtě ge daleko do léta; fahre weiter fort, pokračug dále; Jemanden weit übertreffen, někoho daleko přewýſſiti; bis auf weitern Befehl, až na dalſſj poručenj. b) dalece; ſo weit haſt du Recht, tak dalece máš do423bře; in ſo weit ich es verſtehe, gak dalece gá tomu rozumjm; ſo weit es ſich thun läßt, gak dalece, pokudž ſe dá dělati. c) wjc, wjce; weiter kann ich dir nicht helfen, wjc ti pomocy nemohu; weiter nichts als, nic wjc, nic giného, než; was kann ich weiter thun? coť mohu wjce včiniti? was wollt ihr weiter? co wjc chcete? d) wzdálj; fünf Meilen weit, pět mil wzdálj; ſechs Zoll weit, ſſeſt caulů wzdálj. e) zſſjřj; das Gefäß iſt drey Fuß weit, ta nádoba ge tři ſtřewjce zſſjřj. f) mnohem, o mnoho; ſie haben weit mehr Verdienſte als ich, magj mnohem wjce záſluh, nežli gá; er iſt jetzt weit ruhiger, geſt nynj mnohem pokogněgſſj; er kommt ihm bey weiten nicht gleich, nenj mu o mnoho roweň; das rührt ihn bey weiten nicht ſo viel, als, to ho o mnoho tak nepohne, gako; es iſt bey weiten größer, geſt o mnoho wětſſj; es iſt bey weiten nicht alles, to nenj geſſtě wſſecko. g) weit gefehlt, chyba láwky; weit ins Land hinein, hluboko do země; etwas zu weit treiben, něco přjliš páchati, ſobě wéſti; das iſt noch in weitem Felde, to ge ſtraka na wrbě.

Weite, n. daleko; fig. etwas in das Weite ſpielen, něco protahowati, prodlužowati.

Weite, f. dálka, daleko, zdálj, longinquitas, distantia. 2) dýlka; des Weges, ceſty. 3) ſſjřka; eines Gefäßes, nádoby. 4) proſtora, proſtranſtwj; eines Hauſes, domu.

Weiten, v. rec. podáti ſe, podáwati ſe, rozſſjřiti ſe; die Handſchuhe, rukawičky.

Weiterung, f. protah, protahowánj.

Weitläufig, adj. daleký; ein weitläufiger Vetter, daleký ſtreyc. 2) obſſjrný; eine weitläufige Rede, obſſjrná řeč. 3) prodlaužilý; ein weitläufiger Krieg, prodlaužená, protažený protažená wogna. 4) proſtranný; ein weitläufiges Haus, proſtranný dům; adv. obſſjrně; ſchreiben, pſáti. 5) Die Bäume ſtehen ſehr w., ſtromy ſtogj řjdce b welmi od ſebe; — ſchreiben, pſáti od ſebe; Truppen weit aus einander ſtellen, wogſko ſſiroce rozložiti.

Weitläufigkeit, f. obſſjrnoſt, copia, ubertas. 2) okolky, pl. m. okonawánj, okoličnoſti.

Weitſäulig, adj. dalekoſlupný.

Weitſchichtig, adj. daleký; Freund, přjtel. 2) obſſjrný.

Weitſchweifig, adj. rozwlačitý.

Weitſchweifigkeit, f. rozwláčitoſt.

Weitſichtig, adj. dalekozraký.

Weitung, f. ſſjřka.

Weitzen, m. pſſenice, Triticum Lin. 2) leimiger Weitzen, klihowka; der Türkiſche, kukurice, turecká pſſenice, Zea Lin. 3) Weitzen mit Korn, ſauržice.

Weitzen-, pſſeničný; das Weitzenbier, pſſeničné piwo.

Weitzenbauer, m. pſſeničkář.

Weitzenfeld, n. pſſeničniſſtě.

Weitzenmehl, n. pſſeničná mauka; das feinſte, běl, f.

Weitzenſchräpfe, f. pſſeničné požjnky.

Welcher, pron. relat. genž, gežto, který, qui; der Menſch, mit welchem ich ſprach, ten člowěk, s kterýmž ſem mluwil; unſer Vater, der du biſt, otče náš, genž gſy. 2) pron. interr. který; welcher Bruder? který bratr? welchem von beyden? kterému z obau? welcher iſt der Jünger? který geſt ten včedlnjk? b) gaký; welche grobe Speiſe! gaké hrubé gjdlo! welche Angſt! gaká auzkoſt! welch ein grober Menſch! gaký nevčeſaný člowěk; wer weiß, in welches gottloſe Haus er gehet, kdo wj, do kterého, gakého, bezbožného domu chodj. c) was für welcher? kteraký? welcher immer, kterýkoli. d) ký; welchen, was für einen Teufel habet ihr? kýho čerta máte? 3) některý; ich habe Apfel, wollt ihr welche? mám gablka, chcete některé? welche waren ſauer, welche ſüß, některé byly kyſelé, některé ſladké.

Welcherley, adj. indecl. gaký, qualis.

424 Welk, adj. vwadlý, zwadlý; — werden, zwadnauti. 2) ochablý; welke Brüſte, ochablé prſy. 3) ſuchý; welkes Obſt, ſuché owoce.

Welkboden, m. walečka.

Welken, v. n. wadnauti; fig. chřadnauti, wadnauti , ſlabnauti. 2) v. a. ſuſſiti; Obſt, owoce.

Wellbank, f. zhlawj.

Wellbaum, m. hřjdelnj ſtrom. 2) hřjdel.

Welle, f. wlna; unda; Wellen werfen, wlny wyhazowati; Wellen (kleine) machen, čeřiti ſe, řeřabiti ſe; von den Wellen hin und her geworfen werden, wlnami ſe ſem a tam zmjtati; die Wellen, coll. wlnobitj, fluctus. 2) Am Mühlrade, hřjdel, axis; eine kleine, hřjdeljk. 3) Eine Sandwelle, náſep, f. dim. das Wellchen, wlnka. 2) hřjdeljček.

Wellen, v. a. ſwařiti.

Wellenförmig, adj. wlnowatý.

Wellenreich, adj. wlnobitný.

Weller-, lepný; die Wellerarbeit, lepicý djlo, práce.

Wellerer, m. lepič.

Wellermauer, f. zeď na hljnu.

Wellern, v. a. et n. lepiti, linere.

Wellerſtock, m. ſtok k lepenj.

Wellerwand, f. lepenice.

Wellſam, S. Wallſamen.

Wels, m. ſum, Silurus Glanis Lin. dim. das Wälschen, ſumec, ſumeček.

Welſch, S. Wälſch.

Welt, f. ſwět, mundus; alle, die ganze Welt, weſſkeren, celý ſwět; eine Reiſe um die Welt, ceſta okolo ſwěta; auf die Welt kommen, na ſwět přigjti; in die andere Welt ſchicken, ſe ſwěta ſprowoditi; zur Welt bringen, poroditi; ſo lange die Welt ſtehet, co ſwět ſwětem ſtogj; — ſtehen wird, dokudž ſwět ſtane. 2) lid, lidé, die gelehrte Welt, včenj lidé; die junge Welt, mladý lid; die große Welt, panbſtwo, wyšſſj lidé; die ſchöne Welt, bjlé pohlawj, bělohlawſtwo. 3) mrawy; er hat Welt, má ſwět, geſt mrawný, způſobný člowěk. 4) Aus der Welt gehen, do kláſſtera gjti; in der Welt bleiben, zůſtati we ſwětě. 5) In aller Welt nicht, o žiwý ſwět ne, ſwět ſwětaucý.

Welt-, ſwěta; die Weltachſe, os ſwěta. 2) ſwětſký.

Weltall, n. obor ſwěta, weſſkeren ſwět, ol. wes mjr.

Weltapfel, m. řjšſké gablko.

Weltbau, m. ſpauſta ſwěta, bohopuſta.

Weltbeherrſcher, m. hoſpodin.

Weltberühmt, adj. wůbec známý, rozhláſſený, na ſlowo wzatý.

Weltbeſchreiber, m. ſwětopiſec.

Weltbeſchreibung, f. ſwětopis.

Weltbezwinger, m. přemožitel ſwěta.

Weltbürger, m. ſwětaobčan.

Weltgebäude, n. ſpauſta ſwěta.

Weltgeiſtlich, adj. ſwětſký duchownj.

Weltgeiſtlicher, m. ſwětſký duchownj, cýrkewnj duchownj, petrýn, petrinus.

Weltgeiſtlichkeit, f. ſwětſké duchowenſtwo.

Weltgericht, n. ſaud ſwěta.

Weltkind, n. ſwěták; foem. ſwětačka.

Weltklug, adj. po ſwětſku, ſwětſky opatrný.

Weltklugkeit Weltklugheit, f. ſwětſká opatrnoſt.

Weltkreis, m. obor ſwěta.

Weltkündig, Weltbekannt, adj. wůbec známý, rozhláſſený. 2) we ſwětě zběhlý, zgezdilý.

Weltleute, pl. ſwětácy.

Weltlich, adj. ſwětſký; das weitliche weltliche Recht, ſwětſké prawo práwo; weltlich machen, z ſwětſſtiti, saecularizare. 2) Nach Art der Weltleute, ſwětácký; adv. ſwětſky, po ſwětſku. 2) po ſwětácku.

Weltlichkeit, f. ſwětſký ſtaw. 2) ſwětáctwj.

Weltling, m. ſwěták; dim. ſwětáček.

Weltliebe, f. láſka k ſwětu.

Weltluſt, f. ſwětſká rozkoš.

425 Weltmann, m. ſwěták. 2) člowěk dle ſwěta, dwořan, ſwěťan.

Weltmeer, n. wyſoké, weliké moře.

Weltmenſch, m. ſwěták.

Weltpol, m. vhel ſwěta.

Weltprieſter, m. cýrkewnj kněz.

Weltſinn, m. ſwětſký ſmyſl.

Weltſyſtem, n. ſklad ſwěta.

Weltweiſe, m. ein Weltweiſer, mudřec (mudrc), mudrolibec, philosophus; die Weltweiſe, mudrkyně.

Weltweisheit, f. mudrctwj, mudrolibectwj, philosophia.

Wende, adv. fahren, mjſyti, odůrowati, pſſjrowati.

Wendefahrt, f. odůrka, pſſjrka.

Wendegraben, m. rozwod.

Wendehaken, m. wenthák.

Wendehals, m. wrtohlaw, wiohlaw, wjhlaw; sl. krutohláwek, Picus Torquilla Lin.

Wendekreis, Wendezirkel, m. točnj kruh, Torpicus Tropicus.

Wendelbaum, m. wrtidlo.

Wendeltruppe Wendeltreppe, f. točité ſchody; pl. n. ſſnek.

Wenden, v. irr. reg. 1. v. a. obrátiti, obraceti, vertere; den Wagen, wůz; das Schiff, loď; ſich, ſe; der Wind hat ſich gewendet, wjtr ſe obrátil; fig. das Blatt wendet ſich, ljſtek, karta ſe obracý; das Heu, das Getreid, ſeno, obilj. b) fig. ein Kleid, kabát obrátiti. e) den Rücken, záda; ſein Gemüth auf etwas, myſl ſwau na něco, k něčemu; die Augen wohin, oči někam; ſein Herz von ihm, ſrdce od něho odwrátiti; ſich an den Richter, obrátiti ſe na ſaudce; ſich zur Rechten, zur Linken, na prawo, na lewo ſe dáti, ſe obrátiti; er weiß nicht wohin er ſich wenden ſoll, newj kam ſe wrhnauti, ſe vchýliti, ſe obrátiti; Fleiß auf etwas, pilnoſt k něčemu přičniti, přiložiti; ſeine Zeit, viel Geld auf etwas, ſwůg čas, mnoho peněz na něco wynaložiti; ſich auf etwas, na něco ſe oddati; gewandt, obratný, čiperný. b 2) Den Acker, mjſyti, odůrowati, pſſjrowati. 3) točiti; den Braten, točiti rožeň; ſich den Körper, hin und her drehen, točiti ſe, točiti, krautiti; wrtěti ſebau. 4) Gott wende es zum Beſten! obrať to Pánbůh k lepſſjmu! Gott wende es! vchoweyž Bůh!

Wendeflug, Wendepflug m. rádlo, horſký pluh.

Wendepunkt, m. obrtljk.

Wender, m. Bratenwender, točič.

Wenderſchämel, m. opljn; dim. opljnek.

Wendeſpindel, m. palička.

Wendeſtock, m. idem.

Wendung, f. obrácenj, otočenj; eine Wendung bekommen, obrátiti ſe. b) des Ackers, auwrať, ſauwrať. c) in der Sprachkunſt, obrat.

Wenig, numer. nemnohý, ſkrowný; in wenig Tagen, po nemnohých dnech; der wenige Vorrath, nemnohá, ſkrowná záſoba. 2) málo; wenig Geld, málo peněz; wenig Worte von etwas machen, málo ſlow o něčem nadělati; es waren unſer wenige, bylo nás málo; es ſind ihrer zu wenig, geſt gich málo; an wenig Orten, na nemnoha mjſtech; wenig eſſen, trinken, málo gjſti, pjti; ſich mit wenigem begnügen, na mále přeſtati; das heißt wenig, do toho ge málo, na tom málo ſegde; in Wenigem getreu ſeyn, w mále býti wěren; wenig kundig, málo powědom; wenig darauf achten, málo na to dbáti; ich erſchrak nicht wenig, nemálo ſem ſe lekl; um ein weniges, wenig beſſer, o málo lepſſj; ich bin zu wenig dazu, k tomu geſt mne málo; meine wenige Perſon, má ſkrowná oſoba, má oſobička; er hat weniger als ich, má mýň, méně než gá; drey Thaler weniger vier Groſchen, tři tolary méně, bez třj ġroſſůw; weniger werden, menſſiti ſe, vbýwati; der wenigſte Theil, neymenſſj djl. 3) Ein wenig, trocha; das Wenige, was ich habe, ta trocha, to troſſku, co mám; ſein weniges Geld, zuſe426tzen, ſwých trochu peněz přiſaditi; ein weniges, ein wenig, trochu, drobet; trinke ein wenig Wein, pj trochu wjna; er kann ein wenig Latein, vmj trochu latinſky; tretet ein wenig auf die Seite, odſtupte trochu, drobet na ſtranu; ein wenig reich, groß, bitter, trochu, drobet bohatý, weliký, hořký; ein wenig zu viel, zu klein, trochu mnoho, trochu malý. II. part. conj. ſo wenig reich als arm, tak málo bohatý, gako chudý; viel weniger, mnohem mýň; zum wenigſten, na neymýň, při neymenſſjm, aſpoň.

Wenigkeit, f. nemnohoſt. 2) maličkoſt; es iſt nur eine Wenigkeit, geſt gen maličkoſt. 3) Meine Wenigkeit, má ſkrownoſt.

Wenigſtens, adv. aſpoň, saltem.

Wenn, adv. kdy; quando; komm wenn du willſt, přiď kdy chceš; es ſey, wenn es wolle, buď kdy buď; wenn wirſt du kommen? kdy přigdeš? wenn ſoll ich das Geld bekommen? kdy doſtanu penjze? II. conj. když, cum; wenn ich daran denke, ſo grauet mir davor, hrozým ſe, když na to pomyſljm. b) by, kdyby; wenn du da geweſen wäreſt, ſo hätteſt du auch etwas bekommen, kdybys tu byl byl, takébys byl něčeho doſtal; wenn ich nun thäte, was würdeſt du ſagen? co bys řekl, kdybych to včinil? wenn ich an deiner Stelle wäre, kdybych byl tebau. c) li, geſtli, geſtliže, pakli, pakliže; wenn es ſeyn kann, ſo thue es, můželi to býti, včiň to. Wenn man dich fragt, ſo antworte, geſtli ſe tě optagj, odpowěz. d) ačkoli; wenn du gleich reich biſt, ſo biſt du doch nicht weiſe, ačkolis bohatý, negſy předce maudrý, gſy bohatý, negſy wſſak maudrý. e) gakoby; er ſchmeichelt mir, als wenn ich ein Fürſt wäre, pochlebuge mi, gakobych knjžetem byl. f) wenn auch, třebas, byťby; wenn nur, kyž, kýž; wenn er doch ſchon wegginge, kyž gde giž pryč.

Wenzel, m. Wáclaw; vulg. Waſſek, Wacek, Waſſjk; dim. Waſſjček. 2) Im Kartenſpieble, filek. 3) Ein Vogel, gméno některých ptáků z pokolenj pěnic, gako: Kloſterwenzel, černohláwek neb řeháček, motacilla atricapilla; Rothwenzel, čerwenka, mot. rubecula a t. d. Sylvia Lin. 4) Ein Lauſewenzel, wſſiwák, t. g. ſſpatný tabák.

Wer, gen. weſſen, contr. weß, dat. wem, an wen, pron. kdo, kdož, quis; wer iſt das? kdo ge to? weſſen Frau? čj panj? wem gehört das? komu náležj to? Wen ſehen ſie? koho widj? weſſen Kinde haſt du es gegeben? čjmu djtětis to dal? man ſieht es ihm an, weß Geiſtes Kind er iſt, widj ſe na něm, čjho ducha djtě geſt; wer denn? kdopak? wer es auch ſey, buď kdo buď; wer immer, kdokoli, kdokoliwěk; wer da? kdo ge, kdo to?

Werbegeld, n. penjz pro branný lid. 2) penjze na ruku, záwdawek.

Werben, v. irr. du wirbſt, ich warb, daß ich würbe, geworben, v. n. um eine Perſon, namlauwati ſy, na ſlužbu hleděti někomu, fregowati; für einen andern, ginému namlauwati; für ſeinen Sohn um jemandes Tochter, o něčj dceru pro ſyna žádati, požádati. b) um ein Amt, um einen Dienſt, ſtáti o auřad, o ſlužbu, dychtěti po auřadu, po ſlužbě. 2) v. a. těžiti; viel Heu, mnoho ſena skliditi, stěžiti. b) nagjmati; Soldaten, na wognu nagjmati, werbowati; mit Gewalt, bráti, wzýti na wognu; ſich anwerben laſſen, dáti ſe pod wogáky, na wognu.

Werbeplatz, m. braniſſtě, werbownj mjſto.

Werber, m. werbjř. 2) S. Anwerb., Brautwerb.

Werden, v. irr. du wirſt, ich werde, ich ward, ich wurde, ich würde, geworden, včinen včiněn býti, ſtáti ſe, fieri; ein König, Soldat, ein Mönch, Fürſt, Graf, Doktor, včiněn býti králem, wogákem, mnichem, knjžetem, hrabětem, doktorem. 2) býti; a) aus Kindern werden Leute, z dětj budau lidé; was wird aus dir werden? co bude z tebe? b) er wird zum Bettler, bude z něho žebrák; zur Laſt, k obtjžnoſti býti. c) Bürge 427 für jemand werden, rukogmjm býti za někoho. d) es wird Krieg werden, bude wogna; es wird bald Sommer, Winter werden, bude brzy léto, zyma; es wird mir übel, bange, beſſer, ſchlimmer, geſt mi zle, auzko, lépe, hůře; wie wird es mit mir werden? gak to bude, wypadne ſemnau? daraus wird nichts, z toho nebude nic. 3) doſtati ſe; es iſt mir zu Theil geworden, doſtalo ſe mi na podjl; die Hälfte ſoll dem Angeber werden, polowice ſe doſtane vdawateli, polowicy doſtane vdawatel; euer Lohn ſoll euch werden, waſſe mzda ſe wám doſtane; eines andern werden, za giného ſe doſtati; zur Beute werden, doſtati ſe za kořiſt. d) dáti ſe; Prieſter, Soldat, Nonne werden, dáti ſe na kněžſtwj, za wogáka, za geptiſſku, do kláſſtera. e) ein Paar, wzýti ſe; arm, zchudnauti; reich, zbohatnauti; zur Wittwe, owdowěti; zu Stein, zkameněti; zu Waſſer, roztáti, rozplynauti, rozplynauti ſe; fig. w niweč vwedenu býti, na zmar přigjti; zu nichts, zničeti; zum Sprichworte, w přjſlowj wegjti; krank, roznemocy ſe, rozſtonati ſe, znemocněti; geſund, pozdrawiti ſe; zornig, rozhněwati ſe; luſtig werden, rozweſeliti ſe; verliebt, zamilowati ſe; blaß, zblednauti; roth, zakohautiti ſe, zardjti ſe; einem Feind, zanewražiti na někoho, zuwider, zprotiwowati ſe; eines Dinges anſichtig, něco ſpatřiti, shljdnauti; inne, dowěděti ſe, znamenati; einer Sache los, něčeho ſe sproſtiti, zbawiti; ſich ſauer werden laſſen, na prácy ſy dáti, kruſſno přicházeti; euer — Schreiben iſt uns zurecht geworden, waſſe — pſanj ſme obdrželi; es wird Lärm, powſtáwá, ge lermo; es wird Tag, dnj ſe, rozednjwá ſe; Nacht, tmj ſe, dělá ſe noc; Morgen, ſwitá; Abend, chýlj ſe k wečeru, ſaumrká ſe; ſpät, připozdjwá ſe; zu Staube, w prach ſe obrátiti; eine Blaſe, Warze, Bäule, dělati ſe, bublina, bradawibce, baule. II. v. auxil. býti; ich werde ſeyn, budu; wenn ich ihn loben werde, když ho budu chwáliti; mit praep. b) ich werde kommen, přigdu; wenn ich ihn werde gelobt haben, když ho pochwáljm; ſo wird er lächeln, zaſměge, zaſſkeřj ſe. c) In pass. gebohren werden, naroditi ſe.

Werder, m. náſep, f. oſtrow, insula.

Werfen, v. irr. a. du wirfſt, ich warf, ich wärfe, geworfen, hoditi, wrcy; bis hin werfen, dohoditi; zu Ende, doházeti; von ſich, odhoditi; mehrmahl, házeti; einen Stein in das Waſſer, kámen hoditi do wody; Bomben, půmy házeti; einen Stein nach Jemanden, kámen po někom hoditi, lučiti; mehrmahl, chrleti; Jemanden mit Koth, mit Steinen, házeti po někom blátem, kamenjm; ſich mit Schnee, házeti po ſobě ſněhem; mit Steinen zu Tode, vházeti kamenjm. b) fig. Jemanden zu Boden, hoditi, meyknauti, praſſtiti, mrſſtiti, dáti někým o zem; über den Haufen, překotiti někoho; ſich auf das Bett, wrcy, hoditi ſebau na poſtel; einen Staat, zemſké řjzenj zwrátiti, zwrub na ljc obrátiti; Jemanden über den Tölpel, podſkočiti, opentliti, oſſáliti někoho; Staub in die Augen, někomu oči zaſlepiti, zapleſſtiti. 2) padnauti; ſich vor Jemanden auf die Knie, ſich ihm zu Füßen, před někým na kolena, někomu k nohám padnauti; ſich Jemanden um den Hals, padnauti někomu okolo krku; ſich einem in die Arme, padnauti někomu do náručj; fig. k někomu ſe wrcy, autočiſſtě wzýti. 3) wrcy; von Schafe, bahniti ſe, obahniti ſe; von Schweine, praſyti ſe, opraſyti ſe; von Katzen, kotiti ſe, okotiti ſe; von Hunden, ſſtěniti ſe, oſſtěniti ſe, von Kühen, teliti ſe, oteliti ſe; von Stutten, hřebiti ſe, ohřebiti ſe. 4) In das Gefängniß, do žaláře vwrhnauti, dáti, wſaditi; Blick auf jemand, okem na někoho mrſſtiti; die Augen auf etwas, 428 očima po něčem házeti; die Schuld auf Jemanden, winu na někoho cpáti, ſkládati, sčjtati; Haß auf Jemanden, zanewražiti na někoho; Zorn, rozhněwati ſe na někoho; Liebe, zamilowati ſy někoho; einem etwas in den Hals, in den Bart, někomu něco w oči wyteykati, 5) odpáčiti ſe, bortiti ſe; die Thür wirft ſich, dwéře ſe páčj; auwěřiti ſe, bortiti ſe; das Bret wirft ſich, prkno ſe bortj, auwěřj. 6) Die Naſe in die Höhe, fňukati, noſem házeti.

Werft, n. loděnice. 2) oſnowa.

Werftbruch, m. kaz.

Werfte, f. wrba. 2) rokytj, Salix capraea Lin.

Werfte, f. ſtogacý řeſſeto, žeybrowačka.

Werftenhänge, f. ſſtrek.

Werftweide, f. rokytj.

Werfzeug, m. náſtrog k házenj, totach, ſamoſtřjl.

Werg, Werk, n. kaudel, stupa; die Heide, das Mittelwerk, pačjſky, pl. f.

Werk, n. ſkutek, opus; gute Werke verrichten, dobré ſkutky činiti; Werke Gottes, ſkutky Božj; etwas ins Werk stellen, něco w ſkutek vweſti. 2) djlo; das Werk einſtellen, djlo zaſtawiti; es iſt ſchon im Werke, giž ge to w prácy; die Hand ans Werk legen, ruku k djlu, k prácy přiložiti, přičiniti; zum Werke ſchreiten, gehen, k djlu přikročiti; Complimente ſind mein Werk nicht, poklony negſau má wěc; gelehrtes Werk, včené djlo; das Werk vollenden, djlo dokonati, dodělati. 3) ſtrog; das ganze Werk ſteht auf Pfählen, celý ſtrog ſtogj na koljch; das Werk in der Uhr, ſtrog w hodinách. 4) ſſance, waly. 5) Viel Werks aus etwas machen, mnoho cáru, hluku pro něco, z něčeho nadělati; dim. das Werkchen, ſkuteček, djlko, pracyčka, ſtrogek, ſtrůgek.

Werkbank, f. werpánek.

Werkbiene, f. dělná wčela.

Werkbret, n. kragecý prkno.

b Werkbütte, f. papjrnická putna.

Werkeiſen, n. der Schmiede, ſtruh.

Werkeltag, m. S. Werktag.

Werken, adj. kaudelný; werkenes Garn, přjze kaudelná, wochličkowá, z kaudele.

Werkgarn, n. kaudelná, pačeſná přjze.

Werkhaus, n. dělnj dům, djlna.

Werkheilig, adj. powrchně ſwatý.

Werkheiligkeit, f. powrchnj ſwatoſt.

Werkholz, n. ſtawěcý dřjwj.

Werkleinwand, f. kaudelné, z kaudele plátno.

Werkleute, pl. dělnjcy.

Werklich, adj. řemeſlný. 2) podiwný, důwodný.

Werklos, adj. bezſkutečný.

Werkloſigkeit, f. bezſkutečnoſt.

Werkmann, n. dělnjk.

Werkmeiſter, m. der erſte Geſell, ſtarowerſſtatnjk.

Werkmeſſer, n. kneyp.

Werkruthe, f. růl. 2) látro.

Werkſatz, m. wazba.

Werkſchuh, m. bey den Zimmerleuten, ſtřewjc, noha.

Werkſilber, m. rudnj ſtřjbro. 2) ſtřjbro ze ſtarých nádobj.

Werkſtat, f. Wärkſtätte Werkſtätte, f. djlna, djlnice; der Schneider, kreyčowna.

Werkſtellig, adv. etwas machen, něco w ſkutek vweſti.

Werkſtück, n. ſſtukowý kámen, ſſtukowj, Coll.

Werkſtuhl, m. knotnj ſtůl.

Werktag, m. wſſednj den, wſſedeněk.

Werkthätig, adj. ſkutečný, ſkutkem dokázaný.

Werktiſch, m. ſtůl k djlu.

Werkverſtändig, adj. w djle zběhlý, ſe znagjcý.

Werkzeug, n. náſtrog, instrumentum.

Wermuth, m. pelyněk, peluněk, peluň, f. Absinthium Lin.

Wermuth-, pelyňkowý; der Wermuthwein, pelyňkowé wjno.

429 Werre, f. ſſtjr, grillo talpa gryllotalpa.

Werrig, n. kaudel, f.

Werth, adj. hoden, dignus; werth achten, za hodného, nehodného, pokládati, ſauditi; aller Ehren werth, wſſj cti hoden; er iſt nicht werth, daß —, nenj hoden, aby —. 2) ſtáti; es iſt zehn Thaler werth, ſtogj za deſet tolarů. 3) es iſt viel, nichts werth, ſtogj za mnoho, neſtogj za nic; wie viel iſt das Gut werth? zač ſtogj ten ſtatek? iſt nicht der Mühe werth, neſtogj za prácy; er iſt nicht viel werth, neſtogj za mnoho, nenj hrubě nic do něho; nichts werth, ničemný, darmodrahý; mehr werth, ſtogj za wjc. 4) wzácný, wážený; werth ſchätzen, mnoho wážiti; ein werthgeſchätzter Freund, mnoho wážený, wzácný přjtel; drahocenný; werther, wzáctněgſſj.

Werth, m. cena, pretium; vom geringen Werthe, malé ceny, lehkowážný; von großem, weliké ceny; der Werth der Güter, cena ſtatků. 2) wážnoſt, wzácnoſt, mnohowážnoſt, dignitas.

Werthſchätzung, f. mnohowáženoſt.

Weſen, n. lermo; was iſt das für ein Weſen? gaký geſt to hluk, lermo? b) das böſe Weſen, padaucý nemoc, paducnice, epilepsia. c) viel Weſens aus etwas machen, mnoho hluku, mnoho cáru z něčeho nadělati; tolles Weſen, ztřeſſtěnoſt, zſſjlenoſt; Gottloſes Weſen, bohaprázdnoſt. 2) Das gemeine Weſen, obec, obecné dobré, wěc poſpolitá, respublica; das Hausweſen, hoſpodářſtwj; das Münzweſen, mincowſtwj; das Fuhrweſen, wozatagſtwj. 3) powaha, mraw; ein Menſch von einem ſtillen Weſen, člowěk tiché powahy. 4) podſtata, substantia; den Schein aber nicht das Weſen der Tugend haben, mjti podobu ale ne podſtatu ctnoſti. 5) bytoſt, ens; bytnoſt, essentia; man muß auf das Weſen ſehen, muſý ſe hleděti na bytnoſt, podſtatu; Gott iſt ein unendlibches Weſen, bůh geſt neſkončená bytnoſt; alle Weſen in der Welt, wſſecky bytoſti na ſwětě.

Weſenheit, f. podſtata, podſtatnoſt, bytnoſt, essentia.

Weſenlos, adj. bezpodſtatný, bezbytný.

Weſentlich, adj. podſtatný, constantialis.

Weſpe, f. wos, m. woſa, f. vespa.

Weſpenfreſſer, n. ſup, Falco Buten Buteo vulgaris Kl.

Weſpenneſt, n. woſý hnjzdo.

Weß, gen. čj.

Weßhalb, Weßwegen, proč, pročež.

Weſt, m. západ.

Weſt-, západnj; der Weſtwind, západnj wjtr.

Weſte, f. weſta, kamizola.

Weſten, Weſt, adv. západ, occasus; gegen Weſten, k západu.

Weſtlich, adj. západnj, occidentalis.

Weſtwärts, adv. k západu, na západ.

Wett, adv. etwas wett machen, něco nahraditi.

Wette, f. základ; der Einſatz, ſázka; eine Wette eingehen, založiti ſe, ſaditi ſe; gewinnen, základ wyhrati; verlieren, prohrati. 2) záwod; um die Wette laufen, o záwod běžeti.

Wetteifer, m. horlenj, horliwoſt o něco, ſtihánj někoho, za něčjm.

Wetteifern, v. n. o záwod běžeti, ſe ſnažiti, vſylowati, za někým ſtihati.

Wetten, v. a. ſaditi; ich wette hundert gegen eines, ſázým ſto na geden; was wollt ihr wetten? co ſadjte? 2) v. n. ſaditi ſe, založiti ſe; um zehn Gulden, o deſet zlatých; was wetteſt du? oč ſe ſadjš, oč ſe založjš? ich wette darauf, ſadjm ſe.

Wetter, m. který ſe zakládá, ſázý, ſazeč.

Wetter, n. powětřj, počaſý; heiteres, pohoda, gaſno; übles, regneriſches, nečas, nehoda, ſlota, mokro; trübes, poſſmaurné powětřj, poſſmaurnoſt, poſſmaurno; ſchönes Wetter werden, wyčaſyti ſe, wy430gaſniti ſe, na čas ſe dáti. 2) mračna; es zieht ein Wetter auf, mračna ſe ſtahugj, kabonj ſe, mračj ſe. 2) hrom; das Wetter hat eingeſchlagen, hrom vhodil, vdeřil, vdeřilo; er wurde von dem Wetter getroffen, hrom ho zabil. 4) bauře; fig. es entſtand ein Wetter, ſtrhla ſe bauřka.

Wetter-, powětrný; die Wetterfahne, powětrná korauhwička.

Wetterableiter, m. hromowod, hromoſwod.

Wetterbaum, m. černý mrak; ol. tuče.

Wetterdach, n. přjſtřeſſek.

Wettereilung, f. přeháňka.

Wetterglas, n. S. Thermometer und Barometer.

Wetterglocke, f. zwoněnj proti powětřj.

Wetterhahn, m. korauhwička na ſtřeſſe, wětrnjk. 2) fig. kam wjtr tam pláſſť.

Wetterhaufen, m. kupiſſtě.

Wetterhäuschen, n. wlhoměr.

Wetterhütte, f. kolna, kůlna.

Wetterkluft, f. rozſedlina.

Wetterklüftig, adj. rozſedlinowatý.

Wetterläuniſch, adj. mlizywý; (mlzywý).

Wetterläuten, n. zwoněnj proti powětřj.

Wetterleuchten, v. imp. bleyſkati ſe, (nebe) ſe chladiti.

Wetterloch, n. djra we ſkále neb hoře.

Wetterlotte, f. S. Lotte.

Wettern, v. imper. hřjmati, hřmjti. 2) Fluchen, hromowati.

Wetterprophet, m. prorok počaſý.

Wetterrehe, f. ſkulina we ſtřeſſe.

Wetterſchaden, m. ſſkoda od powětřj, bauřky.

Wetterſcheide, f. parnaté mjſto.

Wetterſchenkel, m. žlábeček k odwáděnj wody s oken.

Wetterſchlag, m. krupobitj.

Wetterſegen, n. zažehnáwánj powětřj.

Wetterſtrahl, m. hrom, bleſk.

Wettervogel, m. koliha, kupliha, Numenius arquata Lin.

b Wetterwendiſch, adj. wletořjčný? Bach, potok. 2) Wetterläunich Wetterläuniſch, mlizywý; Menſch, člowěk. 3) kam wjtr tam pláſſť, fifidlo, inconstans.

Wetterwolke, f. mračno; ol. tuče.

Wetterzeiger, m. wětrnjk.

Wettlauf, m. běh, běženj w záwod.

Wettrennen, n. záwod, běženj w záwod.

Wettſtreit, m. půtka w záwod.

Wetzen, v. n. ſſauſtati, třjti; ſich an etwas, ſe o něco. b) méſti, zametati; mit den Kleidern über die Gaſſe, ſuknj vlicy zametati. e) gezditi; mit dem Hintern, po prdeli. 2) v. a. brauſyti, břiditi; ein Meſſer, nůž.

Wetzer, m. bruſyč.

Wetzſtein, brus; dim. brauſek.

Wetzſteinbruch, m. bruſka.

Wichſe, f. woſk na boty. 2) weylupek, ſpraſk.

Wichſen, v. a. woſkowati, nawoſkowati. 2) fig. lupati, weytopek dáti, práſkati, řezati. b) Aufwichſen Speiſen, předložiti gjdla.

Wicht, m. obs. darebák. 2) mrně.

Wichtel, n. můra. 2) wnada ptákům.

Wichtelpfeife, f. pjſſťalka na ptáky.

Wichtelzopf, m. koltaun.

Wichtig, adj. wážný, gravis, ponderosus. 2) wážný, gravis; ein wichtiger Dukaten, wážný dukát. 3) fig. wážný; ein wichtiger Mann, wážný muž. b) důležitý, wážný; eine wichtige Urſache, přjčina, wěc důležitá; adv. ně, tě.

Wichtigkeit, f. wážnoſt, gravitas. 2) fig. wážnoſt; ein Mann von Wichtigkeit, muž weliké wážnoſti. b) důležitoſt; eine Urſache, přjčiny.

Wickbohne, f. S. Feigbohne.

Wicke, f. wika , wikew, (nicht wykew); die wilde, wička, ptačinec, Vicia Lin. 2) In die Wunden, knot; dim. knůtek.

Wickel, m. zum Zwirn, přiwinowačka.

431 Wickelband, n. powigan, powigadlo, powigák.

Wickelfrau, f. powigečka.

Wickelkind, n. djtě w peřince.

Wickeln, v. a. zahrnauti; dim. Strümpfe, punčochy. 2) wjti, winauti; Garn, Zwirn, přjzy, niti. 3) obinauti; man könnte ihm um einen Finger wickeln, mohlby ſe okolo prſtu obinauti. 4) obaliti, zaobaliti; etwas in ein Papier, něco do papjru. 5) powjti, powjgeti; fascis involvere; ein Kind, djtě. 6) fig. wywinauti, wypleſti; ſich aus einer Sache, ſe z něčeho. 7) Auseinander, rozwinauti; in einander, zamotati, zapleſti.

Wickelraupe, f. zawinač.

Wickelſchnur, f. powigan.

Wickelzeug, n. zawitj.

Wicken-, wikwowý; die Wickenſchote, wikwowý luſk.

Wickenacker, m. wikwiſſtě.

Wickfutter, n. ſměſka.

Wickſtroh, n. wikwowina.

Widder, m. beran, aries. 2) Am Himmel, ſkopec, aries; die Sonne tritt in den Widder, ſlunce wſtupuge na ſkopce.

Wider, praep. proti, contra; wider den Strom ſchwimmen, proti praudu plowati; fig. wider Jemand ſtreiten, proti někomu bogowati; wider einander ſeyn, býti ſobě na ſſtjru, na ſporu, na odpor; wider einen ſchützen, před někým chrániti; keine Thräne ruft wider ihn um Hülfe, ani ſlzyčka newolá na něg o pomoc; ſich wider Jemanden ſetzen, na odpor ſe někomu poſtawiti, zprotiwiti ſe; wider meinen Willen, proti mé wůli; wider alle Erwartung, mimo wſſe nadánj; wider alle Wahrheit, proti wſſj prawdě; ich bin nicht dawider, negſem od toho. 2) pro; ein Mittel wider das Fieber, ljk pro zymicy zymnicy; wider Kopfweh, pro bolenj hlawy.

Widerbellen, v. n. odeſſtěkati, odſſtěkáwati.

b Widerbelfern, v. n. odbubláwati, odſſtěkáwati.

Widerchriſt, m. antykryſt, ancykryſt.

Widerdruck, m. druhotiſk.

Widerfahren, v. n. ſtáti ſe, přihoditi ſe, djti ſe; es widerfahren dem Menſchen allerley Zufälle, člowěku ſe ſtáwagj, přicházegj rozličné přjhody; mir widerfährt ein Gefallen, ſtáwá ſe mi wděk; Gnade widerfahren laſſen, miloſt propůgčiti; Achtung w. l., wážnoſt prokázati; Gerechtigkeit, včiniti, co geſt ſprawedliwého.

Widergelten, v. a. odplatiti.

Widerhaken, m. křjdlo v ſtřely.

Widerhalt, m. držadlo, podſtawek, podpora.

Widerhalten, v. n. zadržeti; odporowati.

Widerlage, f. podpora. 2) obwěněnj.

Widerläger, m. podporář.

Widerlegen, v. a. odporowati, odwozowati, odwoditi, porazyti, ſrážeti, zmjtati, wywrátiti, wywracowati; Jemandes Beweiſe, něčj důwody; Jemanden, porazyti, přehádati.

Widerleger, m. wywratitel , přehadatel.

Widerleglich, adj. wywratitedlný.

Widerlegung, f. odwod, wywrácenj, přehádanj.

Widerlich, adj. odporný; Arzeney, lékařſtwj. 2) oſſkliwý, odporný; Menſch, člowěk.

Widerlichkeit, f. odpornoſt.

Widermurren, v. n. odreptati, odbublati.

Widern, v. a. odporowati ſe, zprotiwowati ſe; die Speiſe widert mich, to gjdlo ſe mi odporuge. 2) nawoliti ſe; es widert ihn etwas ſehr bald, brzy ſe čeho nawolj. 3) odnechtjti ſe; es widert mich zu leben, odnechtělo ſe mi žiwu býti. 4) zoſſkliwowati ſobě; den Geſtank, ſmrad.

Widernatürlich, adj. proti přirozenj.

Widernatürlichkeit, f. protipřirozenoſt.

Widerpart, m. ſaupeř, odpůrce, protiwnjk, adversarius. 2) odpornjk, odporná ſtra432na. 3) odpor; Widerpart halten, na odpor ſtáti, býti, odporowati.

Widerprallen, v. n. odrazyti ſe, odrážeti ſe.

Widerrathen, v. a. odrazowati, zrazowati, zraditi.

Widerrathung, f. odrazowánj.

Widerrechtlich, adj. bezpráwný, neprawý.

Widerrechtlichkeit, f. bezpráwnoſt, bezprawj.

Widerrede, f. odmluwa, odpor; ohne Widerrede, bez odporu.

Widerreden, v. n. odmlauwati, odpjrati.

Widerriſt, m. Widerhorſt, m. kohautek.

Widerruf, n. odwolánj; thun, odwolati.

Widerrufen, v. n. et a. odwolati.

Widerruflich, adj. odwolatedlný.

Widerſacher, m. ſaupeř; die —inn, ſaupeřka.

Widerſetzen, v. rec. zprotiwiti ſe, na odpor ſe poſtawiti.

Widerſetzlich, adj. odporný, protiwný, zpurný.

Widerſetzlichkeit, f. odpornoſt, protiwnoſt, zpurnoſt.

Widerſinn, m. odporný, protiwný ſmyſl. 2) neſmyſl.

Widerſinnig, adj. odporowačný; Menſch, člowěk. 2) protiſmyſlný, etwas widerſinnig verſtehen, něčemu protiſmyſlně rozuměti. 3) bezſmyſlný, poſſetilý, zſſjlený; Betragen, chowánj. 4) neobyčegný; ſich widerſinnig kleiden, neobyčegně ſe ſſatiti. 5) nepřirozený; ein widerſinniges Gehörn, nepřirozené parohy.

Widerſpänſtig, adj. zpurný, odbogný, odporný; ſeyn, zpauzeti ſe, zpjčiti, zpjrati ſe, zpěčowati ſe.

Widerſpänſtigkeit, f. zpurnoſt, odbognoſt.

Widerſpiel, n. na opak; das W. darthun, na opak dokázati; das W. halten, na opak činiti, gednati, ſobě weſti.

Widerſprechen, v. n. odmlauwati, odporowati, na odpor mluwiti, ozwati ſe; einem in das Geſicht, někomu wůči; einander widerſprechend, ſobě odporný.

Widerſprecher, m. odmluwač, odpěrač.

b Widerſprecheriſch, adj. odmlauwačný, odpowjdačný, odpowjdawný.

Widerſpruch, m. odpor; etwas ohne Widerſpruch einräumen, něco bez odporu připuſtiti. 2) odpor, contradictio; der Pflichten, powinnoſtj.

Widerſtand, m. odpor, repugnantia; thun, leiſten, na odpor ſtáti, ſe poſtawiti, odoláwati.

Widerſtehen, v. n. odpjrati, odporowati , na odpor ſe ſtawěti, poſtawiti; einem in einer Sache, někomu o něčem. b) odporowati; der Witterung, powětřj. c) odpjrati, oddolati, odoláwati; der Verſuchung, der Reitzung, dem Feinde, pokuſſenj, podnětu, nepřjteli. d) zprotiwowati ſe, odporowati ſe; die Speiſe, gjdlo.

Widerſtoß, m. limonka, Statice Limonium Lin.

Widerſtreben, v. n. opjrati ſe, oporowati, odpjrati, zpjčiti ſe.

Widerſtreben, n. odpjránj.

Widerſtreiten, v. a. odpjrati, odporowati.

Widerſtreit, m. odpor.

Widerthon, m. der weiße, bjlá záře.

Widerwärtig, adj. protiwný, odporný; Wind, wjtr. 2) odporowačný, odmlauwačný. 3) protimyſlný, protiwný; Menſch, člowěk.

Widerwärtigkeit, f. protiwnoſt, odpornoſt; einer Stimme, hlaſu. b) protimyſlnoſt; eines Menſchen, člowěka. c) protiwenſtwj; häusliche, domácý.

Widerwillen, m. nechuť, newole, neliboſt; mit Widerwillen, s nechutj, s newolj, bezděky; einen Widerwillen gegen etwas haben, nechut, neliboſt k něčemu mjti.

Widerwillig, adj. bezděčný; adv. bezdečně bezděčně, bezděky.

Widmen, v. a. obětowati, oddati; Jemanden ein Buch, někomu knjhu připſati, obětowati; ſich dem Dienſte des Staates, ſe k ſlužbě zemſké; viel Geld zu etwas, 433 mnoho peněz na něco wynaložiti, oddati; ſich dem geiſtlichen Stande, dem Soldatenſtande, na kněžſtwj, na wognu ſe dáti; ſich der Arzeneykunde, der Poeſie, na lékařſtwj, na báſniřſtwj ſe oddati.

Widrig, adj. protiwný, odporný; von Wind, wjtr; Glück, ſſtěſtj. 2) protimyſlný; Menſch, člowěk. 3) Widrigen Falls, pakli ne, geſtliže ne, ginák, secus. 4) Widrig ſüß, podporně odporně ſladký.

Wiedrigkeit Widrigkeit, f. protiwnoſt, odpornoſt.

Wie, adv. kterak, quomodo; wie iſt das zugegangen? kterak ſe to ſtalo? wie? kterak? ſage ihm, wie er es machen ſoll, powěz mu, kterak to má dělati; wie ſo? b) gak, quo modo; wie gehet es dir? gak ſe máš? gak ſe ti wede? wie heißt die Stadt? gak ſe to měſto gmenuge? wie groß war es? gak weliké bylo? wie lange iſt es her, gak dáwno ge tomu? wie theuer iſt es? gak drahé, zač geſt? wie bald iſt es um uns geſchehen! gak brzy geſt po nás! wie man will, gak kdo chce; wie geſagt, gak ſem řekl; wie elend! gak bjdný! wie wohl haſt du gethan! gak dobřes včinil! II. conj. gakž, uti; wie ich ſehe, ſo iſt er ſehr groß, gakž widjm, geſt welmi weliký; wie du gedient haſt, ſo — , gakž ſy ſlaužil, tak —; b) gakož, quemadmodum; laß die Welt, wie ſie iſt, nech ſwěta, gakž geſt; ſein Bruder wie auch ſeine Schweſter, geho bratr gakož y geho ſeſtra. c) gako, co; machs wie ich, děley gako gá; ſchön wie ein Engel, kráſný gako anděl; reich wie du, bohatý gako ty; wenn ich wie du wäre, kdybych byl tebau. d) wie viel? kolik; wie alt biſt du? kolik ge ti let? wie, wenn er es nun thäte? což kdyby to nynj včinil? ſey wie es wolle, buď gak buď; wie kömmt es, čjm ge to? e) wie gelehrt er auch iſt, gakkoli geſt včený; wie viel ich auch rede, gakžkoliwěk mnoho mluwjm.

Wiebel, m. filaus, pilaus, Curculio Grabnarius Lin. 2) Der Erbſenwurm, hrdláč Midas Lin.

Wiebeln, v. n. hemžiti ſe, hmyzeti ſe.

Wiede, f. haužew. 2) An dem Weberſtuhle, tampel.

Wiedebaum, m. kruſſina.

Wiedehopf, m. dedek, dudek, Upupa Lin.

Wieder, adv. zaſe, zas, opět, iterum; es regnet ſchon wieder, zas, opět prſſj. 2) zpět; ſein Geld wieder haben, penjze ſwé zpět, na zpátek mjti.

Wiederaufleben, v. n. obžiwnauti.

Wiederbeißen, v. a. odkauſnauti, opět kauſnauti.

Wiederbekommen, v. a. zpět, opět doſtati.

Wiederbiethen, v. a. dáti, podati, podáwawati podáwati.

Wiederbringen, v. a. zpět přineſti.

Wiederbringung, f. zpět přineſenj.

Wiederdonnern, v. n. odehřimowati, zpět hřjmati.

Wiedereinbringen, v. a. zaſe nahraditi, wynahraditi.

Wiedererinnerung, f. vpamatowánj, rozpomenutj.

Wiedererlangung, f. zpět doſtánj.

Wiedererſtattung, f. nawrácenj.

Wiederfährte, f. zpátečnj ſtopa.

Wiederfinden, v. a. zpět naleznauti.

Wiederflug, m. nawrácenj ſe letnjch ptáků na gaře.

Wiedergabe, f. nawrácenj, odewzdánj.

Wiedergang, m. nawrácenj ſe zwěře w ſwá mjſta.

Wiedergebären, v. a. fig. wiedergebohren werden, znowa ſe naroditi, renasci; ein Wiedergebohrner, znowu zrozený.

Wiedergeben, v. a. zpět dáti, wrátiti, nawrátiti.

Wiedergeburt, f. znowu zrozenj, obrozenj, regeneratio.

Wiedergeld, n. odplata.

Wiedergrüßen, v. a. odpozdrawiti, odewzkázati, pozdrawiti.

434 Wiederholen, v. a. zpět doſtati, mjti.

Wiederhall, m. ohlas.

Wiederhallen, v. n. S. Wiederſchallen.

Wiederherſtellung, f. w předeſſlý ſtaw vwozenj, nawrácenj, naprawenj, eines Kranken, pozdrawenj, nabytj zdrawj, zotawenj.

Wiederhohlen, v. a. přináſſeti, opět přinéſti. 2) opětowati, opakowati, opáčiti; Jemandes Worte, něčj ſlowa.

Wiederhohlt, adj. opakowaný, opětowaný, adv. —ně.

Wiederhohlung, f. opáčenj, opakowánj, opětowánj.

Wiederkäue, f. přežjwka.

Wiederkäuen, v. n. et a. přežjwati, přežwykowati.

Wiederkäuer, m. přežiwač.

Wiederkauf, m. weykup, práwo weykupu.

Wiederkaufen, v. a. zpět kaupiti, wykaupiti.

Wiederkäuflich, adj. weykupný.

Wiederkehr, f. nawrácenj, reditus. 2) Am Dache, zátočka, aužlabj, koljbka, weyžlabek.

Wiederkehren, v. n. nawrátiti ſe, wrátiti ſe.

Wiederklage, f. ſtřjčná žaloba.

Wiederkläger, m. ſtřjčný žalobnjk.

Wiederkommen, v. n. zaſe, opět, zpět přigjti, přicházeti.

Wiederkunft, f. nawrácenj.

Wiederlöſen, v. a. opět wykaupiti.

Wiedernehmen, v. a. opět, zpět, na zpátek wzýti.

Wiederſagen, v. a. opět řjcy.

Wiederſchaffen, v. a. opět opatřiti, zgednati.

Wiederſchall, m. ohlas, echo; einen Wiederſchall von ſich geben, rozljhati ſe.

Wiederſchallen, v. n. obrážeti ſe, resonare; odzwučowati.

Wiederſchein, m. odſwět, odráženj, obráženj ſwětla.

Wiederſchelten, v. n. odháněti ſe.

Wiederſchelten, n. odháňka, odháněnj.

b Wiederſchicken, v. a. odſýlati.

Wiederſchimpfen, v. a. odhaněti.

Wiederſchlagen, v. a. odbiti, odbjgeti.

Wiederſchreiben, v. a. odepſati.

Wiederſehen, v. a. opět vwiděti, ſpatřiti, vzřjti; ich werde ihn nicht mehr wiederſehen, nevhljdám, nevwidjm ho wjce.

Wiederſehen, zaſe ſpatřenj, vwiděnj; bis auf Wiederſehen! s Bohem až ſe vwidjme, vhljdáme, na vwiděnau.

Wiederſenden, v. a. odeſlati, zpět poſlati.

Wiederſtrahlen, v. n. odtřpyťowati ſe.

Wiederſtrich, m. S. Wiederflug.

Wiederſuchen, v. a. opět hledati.

Wiedertaufe, f. odekřtěnj.

Wiedertäufer, n. nowokřtěnec, odekřtěnec, anabaptista.

Wiedertönen, v. n. odeznjti, odeznjwati.

Wiederum, adv. zaſe, opět, znowu.

Wiedervergeltung, f. odplata w zágem.

Wiederwachſen, v. n. otawiti ſe, recrescere.

Wiederwuchs, m. mláz, mlázý, myť, f.

Wiege, f. kolébka, koljbka; sl. koljſka, bilčow; von der Wiege an, od koljbky, od dětinſtwj.

Wiegemeſſer, n. koljbawý ſekáček.

Wiegen, v. a. irr. ich wog, gewogen, wážiti; Kaffee, kafé; Eiſen, železo; mit der Hand, potěžkati, potěžkáwati. 2) v. n. wážiti; dieſe Sache wieget zehn Pfund, ta wěc wážj deſet liber.

Wiegen, v. a. koljbati; ein wenig, pokoljbati, zakoljbati; ins Wiegen bringen, rozkoljbati ſe; — kommen, rozkoljbati ſe; in den Schlaf, vkoljbati; fig. ſich, koljbati ſe.

Wiegen-, kolebnj; das Wiegentuch, kolebnj ſſátek.

Wiegenband, n. powigadlo, powigák, powigan.

Wiegenbret, n. kolébadlo.

Wiegenlied, n. vkoljbawka.

Wiegwehe, f. poſſtolka.

Wiehern, v. n. řehtati, ol. ržáti, hinnire.

435 Wiehern, n. řehtot, řehtánj.

Wieke, f. cupowánj.

Wienach, adv. kterak.

Wiesbaum, m. (Wieſchbaum) pawůz, m. pawůza, f.

Wieſe, f. lauka, pratum; dim. laučka.

Wieſel, n. laſyce, kolčawa; dim. laſyčka.

Wieſen-, laučnj; die Wieſenblume, laučnj kwětina; coll. laučnj kwjtj; der Wieſenklee, laučnj getel, Trifolium Pratense Lin.

Wieſenfleck, m. palauk; dim. palauček.

Wieſengeld, n. penjžek.

Wieſenhafer, m. owſýř wywýſſený, avena elatior Lin.

Wieſenknarre, S. Wachtelkönig.

Wieſenknopf, m. toten, krwawec, Sanguisorba Lin.

Wieſenkohl, m. pchač pcháč zelnj, Cnicus Cirsium Cardus Lin.

Wieſenkümmel, n. kmjn laučnj, Carum Carvi Lin.

Wieſenläufer, m. Wieſenknarre, f. ſekáč, chřaſtal.

Wieſenlerche, f. linduſſka, Alauda sylvestris Lin.

Wieſenraute, f. žluťucha, Thalictrum flavum Lin.

Wieſenſchwingel, m. metlice wywýſſená, Festuca elatior Lin.

Wieſenſperling, m. ſſwihljk, Passer pratorum Lin.

Wieſenwolle, f. peřj, Eriophorum polystacium polystachium Lin.

Wieſenzeitloſe, f. ocun, Colchicum Lin.

Wieſewachs, m. lučné.

Wievielſte, adj. num. kolikátý, quotus.

Wiewohl, conj. ačkoli, ačkoliwěk. 2) Wie wohl, mir! gak dobře, blaze geſt mi! wie du wohl weißt, gakž dobře wjš.

Wigand, Weigand, m. ſtatečný wogák, hrdina.

Wild, adj. planý; wilde Pflanzen, plané byliny; ein wilder Baum, planý ſtrom. 2) diwoký, ferus; ein Schwein, ein Eſel, eine Gans, diwoká ſwině; diwoký oſel, b diwoká huſa; Erde, země; ein wildes Thier, diwočina, fera. 3) diwý, diwoký; ein wilder Menſch, diwý, diwoký, podiwočelý, wygewený člowěk; ein Wilder, diwoch; ein wildes Vergnügen, diwoké wyraženj; wild ſeyn, diwočiti ſe; wild werden, diwočeti, zdiwočeti, zwlčeti; wild machen, diwočiti, zdiwočiti, zplaſſiti. 4) ljtý; immanis; wilde Thiere, ljtá zwěř, ſſelma, bestia. 5) plachý, ferus; ein wildes Pferd, plachý kůň. 6) diwoký, diwý, wogſký, wogenſký; wildes Fleiſch, wogſké, diwé, zlé, woganſké maſo. 7) puſtý; wilde Gegend, puſtá kragina; wild werden, puſtnauti, zpuſtnauti; adv. planě, diwoce, diwě, ljtě.

Wild, n. zwěř, f. fera. 2) laň; laně.

Wild-, diwoký, planý.

Wildbad, n. minerálné wody.

Wildbahn, f. lowiſſtě, hágemſtwj. 2) přjceſtj.

Wildbann, m. lowectwj, lowčj práwo.

Wildbaum, m. chwogj pro zwěř.

Wildbraten, m. zwěřina, zwjřecý pečeně.

Wildbret, n. ſchwarzes Wildbret, n. černá zwěřina, diwočina, caro ferina. 2) zwěř, fera.

Wildbrethandel, m. zwěřinářſtwj; — treiben, zwěřinařiti.

Wildbrethändler, m. zwěřinář; die —inn, zwěřinářka.

Wilddieb, m. pytlák, pytlář.

Wilddieberey, f. pytlačenj, pytlářſtwj; — treiben, pytlačiti, pytlařiti.

Wildenzen, v. n. S. Wildpern.

Wildern, v. n. diwočeti, wlčeti, zdiwočeti. 2) pytlačiti.

Wilderz, n. diwočina.

Wildfahre, Wildfuhre, f. rozwor, brázda. 2) meze.

Wildfang, m. lowenj, lapánj zwěři. 2) Ein Pferd, ſweřepec. 3) Im Gar436ten, pláň. 4) Ein Menſch, ſtřeſſtěnec, fučjk, koſtraun, koſtrhaun.

Wildforſt, m. obora.

Wildfreund, adj. prachneznámý.

Wildfuhre, f. hágemſtwj, lowiſſtě. 2) meze.

Wildgarn, n. teneto na zwěř.

Wildgefälle, pl. přjgmy ze zwěři.

Wildhafer, m. ſwěřep, ſwěřepec, (ſſwerepec) avena fatua Lin.

Wildheit, f. planoſt. 2) diwokoſt, plachoſt, feritas.

Wildholz, n. S. Geniſte.

Wildigkeit, f. diwočina; der Erze, rud.

Wildkalb, n. laňka.

Wildling, m. pláň.

Wildmeiſter, m. foſſmiſtr, nadleſnj.

Wildniß, f. puſtina, puſtotina, puſſtina, in abstracto;, puſtota; zur Wildniß werden, w puſtinu ſe obrátiti, zpuſtnauti.

Wildpern, v. n. zwěřinau woněti, zawáněti, zapáchati.

Mildpret Wildpret, n. S. Wildbret.

Wildſchade, m. ſſkoda od zwěři.

Wildſchuppen, n. kolna pro krmenj zwěři.

Wildſchur, f. čuba, wlčura.

Wildſchütz, m. S. Wilddieb.

Wildſchwein, n. černý kus, diwoká ſwině.

Wildſtand, n. ſtawadlo zwěři.

Wildweg, m. S. Widbahn Wildbahn.

Wille, m. wůle, voluntas; freyen Willen haben, na wůli mjti; Jemanden ſeinen freyen Willen laſſen, někomu na wůli nechati. b) er will ſeinen Willen haben, chce ſwau na wrchu poſtawiti. c) er hat es mit Willen gethan, vdělal to chtě, ſamochtě; Willens ſeyn, mjniti, toho aumyſlu býti, hodlati; in Willens, s tjm aumyſlem. d) Wider Willen, bezděky, nechtě; einem zu Willen ſeyn, někomu po wůli býti; etwas für Willen nehmen, za wděk wzýti. 2) adv. pro; um Gottes, um des Himmels willen oder Willen, pro b Boha, probůh; um deines Bruders willen, pro twého bratra.

Willensmeinung, f. mjněnj, aumyſl.

Willfahren, v. a. po wůli býti; einem, někomu; einem in etwas, ſwoliti, přiwoliti, připuſtiti, dopuſtiti k něčemu.

Willfährig, adj. ochotný, ochotnowolný, powolný, adv. —ně.

Willfährigkeit, f. ochotnoſt, ochotnowolnoſt, powolnoſt.

Willfahrung, f. přiwolenj, dopuſſtěnj.

Willig, adj. wolný; adv. ně.

Willigen, v. a. ſwoliti, přiwoliti, powoliti; in etwas, k něčemu.

Willigkeit, f. wolnoſt.

Williglich, adv. wolně.

Willkommen, adj. wděčný, wzácný; ein willkommener Gaſt, wzácný hoſt; adv. ſey, ſeyd willkommen, wjtey, wjteyte, wjtám (tě, wás); w. heißen, wjtati, přiwjtati.

Willkommen, m. wjtaná, přiwjtaná; den W. trinken, na přiwjtanau pjti. 2) fig. den W. bekommen, doſtati na přiwjtanau.

Willkühr, f. prozwolnoſt, ſamowolnoſt, dobrowolenſtwj, dobrolibeznoſt, wůle; ich überlaſſe es deiner Willkühr, zanecháwám ti to na wůli, twé wůli.

Willkührlich, adj. prozwolný, ſamowolný, dobroljbezný, adv, adv. —ně.

Willkührlichkeit, f. prozwolnoſt, dobrowolenſtwj, ſamowolenſtwj.

Wimbel, m. rozkopnutj, roztrknutj mraweniſſtě.

Wimbeln, v. n. rozkopnauti, roztrknauti mraweniſſtě.

Wimmeln, v. n. hmyzeti ſe, hemžiti ſe; das Wimmeln, hemženj, hmyzenj; das Gewimmel, hemzot, hmyzot.

Wimmer, m. ſuk.

Wimmerig, adj. ſukowatý.

Wimmern, v. n. knjčeti, kňučeti, kwjčeti.

Wimmerling, m. kňukal, kuňkal.

Wimpel, m. praporeček.

Wimper, f. řáſa, sl. brwy, obrwy.

Wimpern, v. n. mžjkati, mrkati.

437 Wind, m. wjtr, dim. wětřjk, ventus; es entſteht ein Wind, wjtr powſtáwá; es erhob ſich ein W., wjtr ſe ſtrhl; der Wind hat ſich gelegt, wjtr ſe vtiſſil; fig. den Mantel nach dem Winde hängen, kam wjtr tam pláſſť; in den W. reden, do wětru mluwiti; etwas in den W. ſchlagen, na něco nedbati; in den W. bauen, zlaté zámky ſtawěti; vom Winde leben, o wětru, o božjm žiwu býti. 2) wjtr, wětry, powětrnoſt; von Winden geplagt werden, trpěti na wětry. 3) fig. chlauba, Wind machen, wětřiti, wětry dělati; es iſt lauter Wind, ge pauhá chlauba; Wind bekommen, wjtr doſtati, nawětřiti, zwětřiti; Wind von etwas haben, něčemu býti na ſtopě, ſtopu, wjtr mjti, něco čjti, nawětřowati.

Wind-, powětrný; die Windblatter, powětrná neſſtowice; die Windfahne, powětrná korauhwička. 2) pro wětry; das Windpulver, práſſek pro wětry.

Windbeutel, m. wětrnjk, fifidlo, tintidlo, pudiwjtr, ſſaliplachta.

Windbeuteley, f. wětrnictwj, marná chlauba.

Windbohne, f. fizole.

Windbruch, m. zálom, weywrat.

Windbüchſe, f. wětrowka, wětrnice.

Winddürre, adj. ſucholupý.

Winde, f. ſwlačec, Convolvulus Lin. 2) Zum Garn, wigadlo, ſwigadlo, dim. wigádko. 3) hewer, geřáb.

Windebaum, n. rumpál.

Windebret, n. wigák, ſwigadlo.

Windeeiſen, n. ždimadlo.

Windglöcklein, n. ſwlačeč ſwlačec.

Windeiſen, n. prut.

Windel, f. plénka, pljnka.

Windelband, n. Windelſchnur, f. powigan, powigadlo.

Windelkind, n. djtě w peřince, vulg. miminko.

Windeln, v. a. plénkami obwinauti, obinauti, powiti, powjgeti.

b Winden, v. a. reg. wětřiti, čenichoti čenichati, nawětřowati.

Winden, v. a. irr. ich wand, wände, gewunden, točiti; ſich, ſe; der Weg, ceſta. b) ſich mühſam durch eine enge Oeffnung, s pracý ſe auzkau děrau proſaukati. c) ſich durch Hunger und Elend hindurch, hladem a nauzý ſe protřjti. d) die Hände, rukama lomiti. e) einem etwas aus der Hand, někomu něco z ruky wydřjti, wytočiti, wykrautiti. f) ſich vor Schmerzen, ſwjgeti ſe boleſtj. 2) ždjmati; naſſe Wäſche, mokré prádlo. 3) wjti; Kränze, wěnce. 4) wjti, ſwjgeti; Faden auf einen Knäuel, niti na klubko wjti, nawjgeti; man könnte ihn um den Finger, mohlby ſe o prſt obtočiti, obinauti. 5) hewerowati, wytáčeti; einen Wagen, wůz wyhewerowati.

Windenagel, m. kabič.

Windenmacher, m. hewernjk.

Winder, m. nos v gelena a lani.

Windeſeil, n. prowaz, lano na rumpále.

Windeſtange, f. ždimacý bidlo.

Windey, n. potřepek, záprdek.

Windfall, m. weywrat.

Windfang, m. wětrnjk.

Windfege, f. fofr, fofrowka, mleynek.

Windglocke, f. ſwlačec.

Windgott, m. bůh wětrů, nad wětry.

Windgriff, m. přechmátnutj, chmátnutj do wětru.

Windhafer, m. owſýř, ſwěřep, ſwěřepec.

Windhalm, m. chundelka, Agrostis spica venti Lin.

Winhaufen, n. čerwiſſtě, ochrd, okoliſſtě.

Windhund, m. chrt.

Windhündinn, f. chrtice.

Windig, adj. wětrný; adv. —ně; ein windiger Menſch, wětrnjk; es ſieht noch ſehr windig mit der Sache aus, ta wěc geſt geſſtě tuze negiſta.

Windig, adj. zatočený.

Windigkeit, f. wětrnoſt.

438 Windinſtrument, m. fukacý náſtrog.

Windlatte, f. wětrnjk.

Windlicht, n. pochodně.

Windloch, n. wětrný průduch.

Windmacher, m. wětrnjk, marnochlubnjk, ſſaliplachta.

Windmeſſer, m. wětroměr.

Windmonath, m. liſtopad.

Windmühle, f. wětrák, wětrný mlýn.

Windmüller, m. wětrnjk.

Windofen, m. powětrná kamýnka.

Windrehe, adj. ochwať wětrná.

Windriß, m. zálom.

Windroſe, f. powětrná růže. 2) polnj, wlčj mák.

Windsbraut, f. wichr, bauře.

Windſchief, adj. zborcený, zauwěřilý.

Windſchlag, m. weywrat.

Windſparren, m. wětrnjk.

Windſpiel, n. chrt.

Windſtille, adj. tichý od wětru.

Windſtille, f. za wětrem, ticho od wětru.

Windſtoß, m. ſylné, prudké wětru zawanutj.

Windſtrich, m. tah wětru.

Windſtrick, m. ſmečka.

Windſturm, m. wichr.

Windſucht, S. Trommelſucht.

Windtrocken, adj. owětralý, na wětru vſchlý.

Windung, f. točenj, ſwjgenj, kraucenj, ždjmánj. 2) Einer Schraube, wint. 3) Eines Flußes, okliky řeky.

Windvogel, m. koliha, Numenius arquata Lin.

Windwage, f. powětrná wáha.

Windwebe, Windwehe, f. záwěg, ſwěgka.

Windweiſer, m. wětrozor.

Windwurf, m. weywrat.

Windzeiger, m. korauhwička, kohaut.

Windzug, m. tah wětru; hier iſt W., zde čiſſj.

Wink, m. kynutj, pokynutj; mit den Augen, mžjknutj, mrknutj; einem einen W. b geben, na někoho pokynauti, mrknauti; fig. der Wink der Natur, náwěſſtj přjrody.

Winkel, m. kaut, vhel; dim. das Winkelchen, kautek; des Mundes, kautek; zu Winkel kriechen, kautkowati ſe.

Winkel-, vhelnj. 2) pokautnj; die Winkelehe, pokautnj manželſtwo; der Winkellehrer, pokautnj včitel.

Winkeleiſen, n. vhelnice.

Winkelhaken, m. winklhák.

Winkelholz, fig. ſuchen, kličkowati.

Winkelig, adj. vhelnj; rechtwinkelig, prawovhelnj. 2) kautnatý.

Winkelmaß, n. vhelnice.

Winkelmeiſter, m. krageč v wdowy kregčowſké.

Winkelmeſſer, m. vhloměr.

Winkelrecht, adj. prawokautný, vhloprawý.

Winkelſpinne, f. kautnjk.

Winkelzug, m. fig. tůčka.

Winken, v. n. mžjkati, mrkati; mit den Augen, očima. 2) nakynauti, pokynauti, keywati; mit dem Finger, prſtem.

Winſeler, m. knjkač, ſkuhrač.

Winſeln, v. n. kwičeti, knjčeti, kňučeti, ſkuhrati.

Winter, m. zyma, hyems; ein harter W., krutá zyma. 2) ozymý; das Winterkorn, ozymé žjto; der Winterweitzen, ozymá pſſenice, triticum hybernum.

Winter-, zymnj; das Winterobſt, zymnj owoce; die Winterwolle, zymnj wlna.

Winterfällig, adj. zhubenělý dobytek w zymě.

Winterfeld, n. ozym, ozymé pole.

Winterfink, m. gikawec, fringilla hyberna montana Kl.

Winterfrucht, f. ozym.

Wintergerſte, f. ſſeſtiřadý gečmen, hordeum sexastichum hexastichum Lin.

Wintergetreide, ozym, ozymé obilj.

Winterhaft, adj. zymawý.

439 Wintericht, Winterlich, adj. zymowitý, zymawý.

Winterkönig, m. ſtřjžjk, ſtřjžjček, ſtřjzljk, Motacilla trochlodites troglodytes Lin.

Winterling, m. ſněhule, Emberiza nivalis Lin.

Wintern, v. n. zyma naſtati, býti. 2) v. a. zymowati; Schafe, owce.

Winterſaat, f. ſetba na podzym. 2) ozymé oſenj. 3) ozym, ozymé obilj.

Winterſeite, f. ſtrana k půlnocy.

Winterſtand, m. zymnj ložiſſtě, lehowiſſtě.

Winterung, f. zymowánj.

Winz, m. čička.

Winzer, m. winař, wincaur.

Winzig, adj. maličký; adv. troſſičku.

Wipfel, m. wrchol, dim. wrcholjk.

Wipfelbruch, m. prolomenj wrchole.

Wipfeldürre, adj. ſchnutj wrchole.

Wipfeln, v. a. wrcholek vſeknauti.

Wipfelreich, adj. wrcholnatý.

Wipfler, m. kleſtič.

Wippe, f. haupačka.

Wippen, v. a. haupati. 2) Münzen, penjze obřezáwati, falſſowati. 3) Einen Verbrecher, zločince na přezmen wyhaupnauti.

Wipper, m. falſſowatel, obřezáwatel mince.

Wipperey, f. falſſowánj, obřezáwánj mince.

Wippgalgen, m. přezmen.

Wir, pron. pl. my, nos.

Wirbel, m. kotauč, čerſtwé zatočenj; W. ſchlagen, bubnowati wjrem, rus. drobem. 2) fig. wjr, zátočina; des Waſſers, wody. b) opice; einen W. haben, mjti macha, opicy, rauš. c) Am Kopfe, pautec, čechalka, kotrba; von Wirbel des Kopfes, od wrchu hlawy. d) von Geſchäften, wjr, chomol práce; der Leidenſchaften, wjr náružiwoſtj. e) an der Geige, koljk. f) am Fenſter, obrtljk. g) am Bierhahne, kohautek, obrtel v pjpy. h) die Kurbel, klika, wognice. i) kotauč.

Wirbelbein, m. hřbetnj článek.

b Wirbeldoſten, m. klinopád, Clinopodium Lin.

Wirbelgeiſt, n. wrtoduch.

Wirbelhaft, adj. wjrowatý.

Wirbelig, adj. wrtohlawý.

Wirbeln, v. n. wjrem bubnowati, trilowati. 2) von Vögeln, ſſwiřinkati. 3) točiti ſe; der Wind, wjtr. 4) wjřiti ſe; das Waſſer, woda. 5) Es wirbelt mir im Kopf, točj ſe mi hlawa.

Wirbelſucht, f. wrtohlawoſt.

Wirbelſichtig Wirbelſüchtig, adj. wrtohlawý.

Wirbelwind, m. wjr, wjcher, raráſſek.

Wirkbret, n. Wirktiſch, m. wál.

Wirkeiſen, Wirkmeſſer, n. ſtruh.

Wirken, v. n. půſobiti, aučinek půſobiti, aučinkowati; die Arzney, ljk půſobj aučinek; die Sonne wirkt auf die Erde, ſlunce půſobj aučinek na zemi. 2) v. a. hněſti; den Teig, těſto. 2) wyſtruhowati; der Hufſchmidt, kowář. 3) tkáti, na ſtáwku dělati; Strümpfe, punčochy. 4) půſobiti, aučinkowati, aučinek půſobiti; in etwas, w něco, na něco.

Wirker, m. beym Bäcker, tenčjř.

Wirklich, adj. ſkutečný; wirkliche Sünde, ſkutečný hřjch; wirklicher Rath, ſkutečná rada; werden, ſkutečně ſe ſtáti; adv. ſkutečně, w ſkutku.

Wirklichkeit, f. ſkutečnoſt; zur W. bringen, w ſkutek vweſti.

Wirkſam, adj. aučinliwý, činný, půſobliwý; W. werden, machen,.

Wirkſamkeit, f. aučinliwoſt, činnoſt, půſobiloſt.

Wirkung, f. aučinek; W. thun, aučinek půſobiti.

Wirkungskreis, m. okrſſlek, okres činnoſti.

Wirrbund, m. otep drchané ſlámy.

Wirren, v. a. máſti, machlati, modrchati.

Wirrgarn, n. zmodrchaná přjze.

Wirrſtroh, n. cuchanina, drchotina, drchanka.

Wirrwarr, n. matenice, matenina, haťmatilka, zmodrchanina.

440 Wirſing, m. kapuſta, Brassica oleracea sabellica Lin.

Wirtel, m. přeſlen; dim. das Wirtelchen, přeſljnek.

Wirtelbein, m. kůtek.

Wirth, m. hoſpodář, oeconomus, herus. 2) im Gaſthauſe, hoſpodſký, caupo.

Wirthbar, adj. bydlitedlný.

Wirthinn, f. hoſpodyně, oeconoma. 2) hoſpodſká.

Wirthlich, adj. hoſpodárný; adv. —ně.

Wirthlichkeit, f. hoſpodárnoſt.

Wirthſchaft, f. hoſpodářſtwj, oeconomia; W. treiben, hoſpodářſtwj prowozowati, hoſpodařiti. 2) hoſpoda, krčma; W. treiben, hoſpodu mjti, krčmařiti.

Wirthſchaften, v. n. hoſpodařiti. 2) krčmařiti.

Wirthſchafter, m. zpráwce, hoſpodář; die —inn, hoſpodyně, oeconoma.

Wirthſchaftlich, adj. hoſpodářſký; adv. —ſky.

Wirthſchaftlichkeit, f. hoſpodárnoſt, hoſpodářſtwj.

Wirthſchafts-, hoſpodářſký; Wirthſchaftsgebäude, hoſpodářſké ſtawenj; der Wirthſchafsverwalter Wirthſchaftsverwalter, hoſpodářſký zpráwce.

Wirthſchaftshager, m. hoſpodářſký.

Wirthſchaftskalender, m. hoſpodářſký kalendář, minucý.

Wirthshaus, n. hoſpoda, krčma.

Wirthsſtube, f. krčma, ſwětnice hoſpodſkého.

Wiſch, m. wjch, dim. wjſſek; der Borſtwiſch, ſmeták; Flederwiſch, koſynka, perautka; der Strohwiſch, wěchet; eine Schrift, tapart, ſſkrabanina.

Wiſchen, v. n. wymknauti, wyſmrknauti ſe wyſmeknauti ſe, wyklauznauti; in das Haus wiſchen, wklauznauti do domu. 2) v. a. vtřjti, vtjrati; die Naſe, nos; ſich überall herumwiſchen, wſſudy ſe otjrati, ométati; ſich den Schlaf aus den Augen, oči ſy pro ſpanj mnauti, protjrati.

b Wiſcher, m. vtěrač. 2) wytěrák, vtěradlo. 3) fig. topynka, weytopek.

Wiſchhader, Wiſchlappen, m. wonuce, lawičnjk, tapart.

Wiſchtuch, m. ſſat vtěracý, k vtjránj.

Wiſchwaſch, m. tlamy žwamy, hatlapatla.

Wiſpel, m. mjra ſuchých wěcý: dwa korce.

Wiſpeln, Wiſpern, v. n. ſſeptati, ſſuſſkati.

Wiſperlein, n. S. Weidenzeißig.

Wißbar, adj. wědědlný, wěditedlný.

Wißbarkeit, f. wědědlnoſt, wěditedlnoſt.

Wißbegierde, f. zwjdawoſt, wſſezwědnoſt.

Wißbegierig, adj. zwjdawý, wſſezwědný.

Wiſſen, v. irr. ich weiß, ich wußte, wüßte, gewußt, v. a. et n. wěděti, scire; ich weiß er kommt, wjm že přigde; ich weiß von nichts, newjm o ničem; wir wiſſen darum, wjme o tom; ſich ſicher wiſſen, bezpečna ſe wěděti; ſich viel mit etwas wiſſen, tuze ſe s něčjm wypjnati; einem etwas wiſſen laſſen, někomu něco zkázati, dáti wěděti; zu wiſſen bekommen, doſtati wědomoſt; einen Dank wiſſen, děkowati, djky wzdáwati; wiſſe, wěz; ſo viel ich weiß, gelikož, pokud wjm; er iſt meines Wiſſens noch nicht geſtorben, co gá, pokud wjm doſawád nevmřel; weißt du was? wjſſli co? zu wiſſen sey Jedermann, wſſem wůbec buď wědomo; weder aus noch ein wiſſen, newěděti kudy kam; der Allwiſſer, wſſewěda.

Wiſſen, n. wěděnj; 2) wědomj; mit Wiſſen, s wědomjm; meines Wiſſens, co gá wjm, co mě powědomo; mit Wiſſen und und Willen, s wědomjm a wůlj, zu Jemandes Wiſſen gelangen, k něčjmu wědomj, známoſti, wědomoſti přigjti.

Wiſſenſchaft, f. wědomoſt, powědomoſt, notitia; zu Jedermans W., bekannt machen, wſſem wůbec wědomo, známo činiti. 2) wědomoſt, wěda, vměnj, scientia.

Wiſſenſchaftlich, adj. wědecký, vměliwý.

Wiſſentlich, adj. wědomý; adv. ně.

441 Wißmuth, m. wiſmut, biſmut.

Wiſt, interj. hy!

Witten, m. wjdenſký, německý.

Wittern, v. n. hřjmati, hřmjti, tonare. 2) v. a. wětřiti, nawětřiti; der Hund den Haſen, pes zagjce. b) fig. čenichati, čjti, cýtiti, wětřiti; den Wein, wjno. 3) v. rec. ſich wittern laſſen, dáti ſe cýtiti; die Mäuſe, myſſi. c) ſluniti ſe, ſloniti ſe, na weyſlunj býti; die Bienen wittern ſich, wčely ſe ſlonj.

Witterung, f. počaſý, powětřj, tempestas; ſchöne W., pohoda; üble W. nečas, nehoda, nechwjle. 2) čich, čuch; haben, mjti, wětřiti. 3) für wilde Thiere, wnada.

Witterungslehre, f. včenj o powětřj.

Wittfiſch, m. bělice.

Wittwal, m. wlha.

Wittfrau, m. wdowa.

Witthum, n. weyprawa, wybytná. 2) wěno. 3) záduſſj.

Wittling, m. bělice.

Wittmann, n. wdowec, viduus.

Witwe, f. (Wittib), wdowa, vidua. dim. wdowička; Witwe werden, owdowěti; dazu machen, owdowiti.

Witwen-, wdowſký; -gehalt, plat wdowſký; 2) pro wdowy; der Witwenſitz, wdowſké ſýdlo; die Witwenſteuer, ſnůſſka pro wdowy.

Witwenſtand, wdowſtwj.

Witwer, m. wdowec, viduus.

Witwer werden, owdowěti.

Witwerſtand, m. wdowectwj.

Witz, m. wtip, důwtip, ingenium.

Witzeln, v. n. mudrlantiti, wtipkowati.

Witzig, adj. wtipný, důwtipný; ein witziger Kopf, wtipná hlawa, wtipák, adv. ně.

Witzigen, v. a. gewitzig werden, ſſkodau zmudřeti.

Witzigkeit, f. wtipnoſt, důwtipnoſt.

Witzigung, f. weyſtraha, zmudřenj; das dient ihm zur Witzigung, to mu ſlaužj k wýſtraze.

b Witzling, f. mudrlant, mudroch, wtipáček, wtipoch, wtipák.

Wo, adv. kdeſy, někde, es muß doch wo ſeyn, předceť to někde muſý býti. 2) kde, ubi; wo iſt er? kde geſt? es ſey wo es wolle, buď to kde buď; leckdes, wo immer, kde koli; wo iſt er hingegangen? kam ſſel? 3) conj. li; wo mir recht iſt, geſtli mi dobře; thue es, wo nicht —, včiň to, pakli ne —.

Wobey, part. rel. při čem, při čemž.

Woche, týden, teyden, gen. týhodne, septimana; drey vier Wochen, tři čtyři neděle; die künftige Woche, ſnedělek; auf die Woche, s neděle. Die Woche iſt an mir, ten teyden geſt na mně; die Woche drey Mahl ausfahren, třikrát za teyden wygjžděti, wygeti, 2) fig. die Wochen, kaut; die ſechs Wochen, ſſeſtineděle, pl. in die Wochen kommen, do kauta přigjti, ſlehnauti; in den Wochen liegen, w ſſeſtineděljch ležeti; aus den Wochen kommen, z ſſeſtinedělj wygjti; Wochen-, týhodnj; die Wochen-Arbeit, týhodnj práce, djlo; der Wochenmarkt, týhodnj trh. Wochen-Beſuch, m. nawſſtjwenj w ſſeſtineděljch.

Wochenbett, a. n. poſtel ſſeſtinedělky. 2) kaut, ſſeſtineděle, pl. sl. poloh.

Wochenblatt, a. n. týdennjk, týhodnj liſt.

Wochengeld, n. týhodné, penjze na teyden.

Wochengeſell, m. týhodnjk.

Wochenkind, a. n. zrozeňátko.

Wochenlohn, m. mzda na teyden, týhodné.

Wochentag, m. týhodnj, wſſednj den; wſſedenek.

Wöchentlich, adj. týhodnj, adv. dně, každotýhodně.

Wochenweiſe, adv. týhodně, každotýhodně.

Wochenzimmer, m. ſwětnice pro ſſeſtinedělku.

Wöchner, m. týhodnjk, hebdomadarius.

Wöchnerinn, f. týhodnice, hebdomadaria; 2) ſſeſtinedělka, kautnice, sl. položnice.

442 Wocken, m. S. Rocken.

Wodurch, part. rel. kady, kudy; wodurch, wo iſt er durchgegangen? kudy proſſel? irgend wodurch, někudy; 2) čjm; wodurch iſt er arm geworden? čjm ſchudl? 3) který; die Thür, wodurch er hinein ging, dweře, kterými tam weſſel.

Wofern, conj. geſtliže, pakliže, pokudž.

Wofür, part. rel. zač, proč; wofür hältſt du mich? zač mne máš, držjš?

Woge, f. wlna, wlnobitj.

Wogegen, part. rel. zač; wogegen haſt du es hingegeben? začs to dal pryč? 2) začež. 3) někde; er muß doch wogegen wohnen, předceť někde muſý bydliti.

Wogig, adj. wlnobitný.

Woher, part. rel. odkuď; woher haſt du das? odkuď to máš? woher kommt es? odkuď to pocházý? čjm geſt to? wo immer her, odkuď koli; irgendwoher, odněkuď.

Wohin, part. kam, quo; wohin? kamž? irgend wohin, někam.

Wohl, adv. mjlo, dobře; das thut ihm wohl, to mu dělá mjlo, dobře; mir iſt wohl, mně geſt dobře; es iſt mir nicht wohl zu Muthe bey der Sache, nenj mi hrubě wolně, dobře při tom; ſich wohl ſeyn laſſen, dobře ſe mjti, ſobě přáti; er iſt wohl bey Sinnen, bey Verſtande, geſt při zdrawém, dobrém rozumu; ganz wohl, welmi dobře; etwas wohl aufnehmen, něčjm za wděk přigjti; ſehr wohl, předobře; wohl gebildet, dobře wzdělaný; leben ſie wohl! dobře ſe měgte! einem wohl wollen, někomu přáti; ich ſehe, höre es wohl, wjdjmť widjmť, ſlyſſjmť to. 2) Interj. blaze; wohl dir! blaze tobě! 3) adv. ť, ſnad; Sie irren ſich wohl, meylegjť ſe; das kann wohl nicht ſeyn, toť ſnad nemůže býti; er muß wohl, muſyť, es ſind ihrer wohl zehn, geſtiť gich deſet; er hat wohl Geld, aber keinen Verſtand, máť penjze, ale žádný rozum; er wird wohl kommen? wždyť ſnad přigde? was iſt wohl die Urſache? b gakaž pak geſt aſy přjčina? was wird er wohl ſagen? cožpak aſy řekne? ich möchte wohl wiſſen, rádbych pak wěděl; wer ſollte wohl glauben, kdožby pak wěřil, .

Wohlachtbar, adj. zwláſſtě wážený.

Wohlan, interj. nuže; měhodek měhoděk, bopomozy!

Wohlanſtändig, adj. dobropočeſtný.

Wohlanſtändigkeit, f. dobropočeſtnoſt.

Wohlauf, interj. wzhůru! nuže! wohlauf ſeyn, dobře ſe mjti, zdráw býti!

Wohlbedacht, adj. dobře powážený, wymyſſlený.

Wohlbedächtig, adj. rozmyſlný, dobře powážliwý, adv. s rozmyſlem.

Wohlbefinden, n. zdrawj.

Wohlbehangen, adj. dobře ſwěſſené vſſi a pyſky magjcý.

Wohlbekommen, v. irr. n. whod, wděk přigjti; wohlbekomme es! ať ſlaužj ke zdrawj.

Wohlbeleibt, adj. tělný, tělnatý.

Wohlbeleſen, adj. w knihách zběhlý.

Wohlbeſtanden, adj. dobře zachowalý, .

Wohlbewußt, m. dobře wědomý.

Wohledel, adj. wzácný.

Wohledelgeboren, adj. vrozený.

Wohlehrwürdig, adj. dwogjctihodnj. Ew. Wohlerwürden, waſſnoſti.

Wohlerfahren, adj. welmi dobře zběhlý, zkuſſený.

Wohlergehen, n. zdrawj.

Wohlerzogen, adj. dobře zwedený, ol. zbedný.

Wohlerzogenheit, f. dobřezwedenoſt, zbednoſt.

Wohlfahrt, f. dobrý proſpěch, ſſtěſtj, dobré.

Wohlfeil, adj. lacyný, lewný; wohlfeiler werden, lacyněti, zlacyněti; wohlfeil einkaufen, lacyno, za lewný penjz kaupiti; sehr wohlfeil, za mrchu penjz.

Wohlfeile, f. láce, lacyno, lacynoſt.

Wohlgeartet, adj. dobře způſobný.

Wohlgebauet, adj. dobře zdělaný.

Wohlgebildet, adj. ſpanilý.

Wohlgebohren, adj. vrozený.

443 Wohlgefallen, v. irr. a. welmi dobře, zwláſſť ſe ljbiti, zaljbiti.

Wohlgefallen, n. zaljbenj, .

Wohlgefällig, adj. dobroljbezný.

Wohlgehen, v. irr. a. dařiti ſe, dobře ſe wéſti; auf daß es wohl gehe, zdař Bůh, ať ſe dobře dařj.

Wohlgelegen, adj. přjhodný, přjležitý.

Wohlgelehrt, adj. zwláſſtě včený.

Wohlgemeint, adj. dobromjněný.

Wohlgemuth, adj. dobromyſlný.

Wohlgemuth, m. dobrámyſl, Origanum vulgare. Lin.

Wohlgeordnet, adj. dobřezřjzený.

Wohlgerathen, adj. dobře zwedený, zdárný, zdařilý.

Wohlgeruch, m. dobrá, ljbezná wůně.

Wohlgeſchmack, m. dobrá chuť.

Wohlgeſinnt, adj. dobře ſmeyſſlegjcý.

Wohlgeſittet, adj. dobromrawný, mrawopočeſtný.

Wohlgeſtalt, f. ſpaniloſt.

Wohlgewogen, adj. nakloněný, náchylný.

Wohlgewogenheit, f. náklonoſt, náchylnoſt.

Wohlgezogen, adj. dobře zwedený.

Wohlhabend, adj. možný, zámožný, mohutný, záſobný, magetný, mohowitý.

Wohlhabenheit, f. možnoſt, zámožnoſt, mohutnoſt, mohowitoſt, záſobnoſt, magetnoſt.

Wohlhergebracht, adj. dobře nabytý, dobře doſažený.

Wohlklang, m. dobrozwučnoſt.

Wohllaut, m. dobrozněnj.

Wohlleben, n. dobré bydlo, rozkoſſné žiwobytj.

Wohlmeinen, v. a. dobře mjniti.

Wohlredenheit, f. dobromluwnoſt, ljbomluwectwj.

Wohlredner, m. dobromluwnjk, ljbořečnjk.

Wohlſeyn, n. zdrawj; gutes Wohlſeyn! za zdrawj.

Wohlſtand, m. ſluſſnoſt, náležitoſt; den Wohlſtand beobachten, ſluſſnoſti ſſetřiti; b wider den Wohlſtand, čeliti, býti proti ſluſſnoſti. 2) dobrý ſtaw, ſich im beſten Wohlſtande befinden, w neylepſſjm ſtawu býti.

Wohlthat, f. dobrodinj, beneficium; eine W. erweiſen, d. prokázati.

Wohlthäter, n. dobrodinec, benefactor; die —inn, dobrodinkyně, dobrodinka.

Wohlthätig, adj. dobročinný.

Wohlthätigkeit, f. dobročinnoſt.

Wohlthun, v. irr. n. mjlo býti, ljbiti ſe; das Kratzen thut ihm wohl, drbánj mu činj mjlo, ljbj ſe mu. 2) proſpěti, proſpjwati; die Arzney, ljk. 3) dobře činiti, dobrodinj prokazowati.

Wohlverdient, adj. dobře zaſlaužený, dobře zaſlaužilý; ſich um einen wohl verdient machen, v někoho ſobě záſluhy zýſkati.

Wohlverhalten, n. dobré chowánj.

Wohlverley, Wohlferley, n. andělſký traňk, arnica, Lin.

Wohlverſtanden, adv. rozumj ſe dobře.

Wohlwollen, v. irr. n. dobře přáti; einem, někomu.

Wohlwollen, n. přánj, přjzeň.

Wohnbar, adj. obydlný, bydlitedlný.

Wohnbarkeit, f. obydlnoſt, bydlitedlnoſt.

Wohnbett, n. brloh, lehowiſſtě.

Wohnen, v. n. bydliti, bydleti, obýwati, přebýwati, zůſtáwati, oſtáwati, bytem býti; auf dem Lande, w kragi; in Rom, w Řjmě.

Wohnhaft, adj. přebýwagjcý.

Wohnhaus, n. přjbytek, obydlj.

Wohnplatz, m. bydlo, obydlj, přjbytek, domow.

Wohnſchmied, m. vſedlý kowář.

Wohnſtatt, f. bydliſſtě S. sequ.

Wohnſtätte, f. obydlj, přjbytek.

Wohnung, f. byt, přjbytek.

Wohnzimmer, n. ſwětnice, pokog.

Wölben, v. a. klenauti, ſklenauti.

Wölbung, f. klenutj, weyklenek.

444 Wolf, m. pl. Wölfe, in der Malzbarre, trauba. 2) der Tuchmacher, maſſina k roztrhowánj wlny 3) am Dache, fiřt. 4) Lammsbock, beran. 5) Eine Art Garnſack, wlk. 6) der Wagennagel, rozpornjk. 7) bey dem Seiler, kroček. 8) Bey der Orgel, wlk. 9) Ein Thier, wlk, lupus; dim. das Wölfchen, wlček; ein junger Wolf, wlče, wlčátko; wenn man von dem Wolf ſpricht, iſt er nicht weit, my o wlku a wlk za humny; 10) bey den Bäckern, modrý plamen. 11) der Kornwurm, pilaus, filaus, Phalaena Granella Lin. 12) von Reiten, wlk.

Wölfen, v. n. oſſtěniti ſe.

Wölfinn, f. wlčice.

Wölfiſch, adj. wlčj.

Wolfram, m. diwočina.

Wolfs-, wlčj; der Wolfsbalk, wlčina, wlčj kůže, měch; 2) na wlky, das Wolfseiſen, železa na wlky; das Wolfsgarn, tenata na wlky; die Wolfsgrube, wlčj gáma.

Wolfsbaſt, m. wlčj lyko, Daphne Mezereum Lin.

Wolfsbeere, f. wranj oko, Paris. Lin. 2) ruljk, ljljk, atropa bella donna. Lin.

Wolfsbohne, f. wlčj bob.

Wolfsfiſt, m. peychawka.

Wolfsfuß, m. wlčj noha. 2) wlčj nůžka, lycopus. Lin.

Wolfsgebiß. , n. wlčj chrup; twrdé vdidlo.

Wolfsgrau, adj. wlčj, ſſediwý gako wlk.

Wolfshund, m. pes na wlky.

Wolfsmagen, m. wlčj žaludek. 2) fig. wlčj ſtřewo.

Wolfsmilch, f. wlčj mljko. 2) kolowrátek, chwogka, hadj mljko, Euphorbia helioscopia. Lin.

Wolfsmonath, m. wlčenec, proſynec.

Wolfspelz, m. čuba, wlčura.

Wolfswurz, f. ſſalomaunek, Aconitum Lin.

b Wolfszahn, n. wlčj zub. 2) bey den Ferkeln, ſſpičák.

Wolke, f. oblak; die Regenwolke, mračno, dim. das Wölkchen, mračjnko.

Wolken, v. a. mračiti; der Himmel wölket ſich, nebe ſe mračj, kabonj, poſſmuřuge, fig. die Stirn, mračiti čelo.

Wolkenbruch, m. protrženj, ztrženj oblaků.

Wolkenſäule, f. oblakowý ſlaup.

Wolkig, adj. poſſmaurný, kalný, zamračený.

Wollarbeit, f. práce s wlnau, 2) djlo z wlny.

Wollarbeiter, m. wlnař.

Wollbereiter, n. probirač wlny.

Wollblume, f. auročnjk , Anthyllis vulneraria. Lin.

Wollbogen, m. ſtřela.

Wolldorn, m. ceyba, Bombax Ceiba. Lin.

Wolle, f. wlna, lana.

Wollen, adj. wlněný.

Wollen, v. irr. n. ich will, daß ich wolle, conj. daß ich wollte, ihr wollt, chtjti, velle; ich will es, chcy tomu; die Geſetze wollen es ſo, práwa chtěgj tomu tak; ein jeder will das ſeinige, každý chce k ſwému; er will nicht daran, nechce ſe mu do toho; er mag wohl oder übel wollen, wol nebo newol, chtěg neb nechtěg; einem wohl wollen, někomu přáti; wills Gott! ſo Gott will! dáli Bůh! Wollte Gott! deyž Bůh, Bože! Gott wolle nicht! vchoweyž, chraň Bože, Bůh! ich wollts wollte wünſchen, přálbych; ſo viel er will, gak mnoho chce koli; dem ſey wie ihm wolle, gakkoli, buď tomu gak buď; das will nichts ſagen, to nenj nic; ich will nicht hoffen daß, nedaufám, nemyſljm že; wir wollen ſehen, gehen, warten, vwidjme, půgdeme, počkáme; was will man damit? co ſe tjm mjnj, chce?

Wollenweber, n. mezulánjk.

445 Wollgras, n. kokotice.

Wollhandel, m. wlnařſtwj; treiben, wlnařiti.

Wollhändler, m. wlnař; die —inn, wlnářka.

Wollicht, adj. wlnowatý.

Wollig, adj. wlnatý.

Wollkamm, m. krample.

Wollkämmer, m. wlnotepec, knap.

Wollkrämpel, m. krample.

Wollkraut, n. diwizna, Verbascum Thapsus. Lin.

Wollmarkt, m. trh na wlnu. 2) der Platz, wlný trh.

Wollpelz, m. kožiſſina.

Wollrad, n. kolowrat na wlnu.

Wollreich, adj. wlnatý.

Wollſack, m. žok na wlnu, s wlnau.

Wollſame, m. bawlnice? Bombax Lin.

Wollſcherer, m. wlnoſtřižec; die —inn, wlnoſtřižka, ſtřihačka.

Wollſchur, f. ſtřjž (owčj).

Wollſpinner, m. přádlj wlny; die —inn, přadlena, předlka wlny.

Wollſtreicher, m. mykač; die —inn, mykačka.

Wolluſt, f. pl. die Wollüſte, rozkoš, voluptas; die Wolluſt pflegen, rozkoše hleděti; nachhängen, w rozkoſſech ſe kochati; nachlaſſen, powolowati.

Wollüſtig, adj. chlipný, rozkoſſný, proſtopáſſný.

Wollüſtigkeit, f. rozkoſſnoſt.

Wollüſtling, m. rozkoſſnjk, chlipnjk, tělopáſek.

Wolluſtſeuche, f. francauze.

Wollweide, f. wrba wlnatá, Salix lanata Lin.

Wollzehent, m. deſátek z wlny.

Womit, part. čjm.

Wonne, f. radoſt, kochánj.

Wonnemonath, m. mág, trawen, trnopuk.

Woran, part. na čem.

b Worauf, part. nač; worauf gehet das? nač to padá, gde? 2) na čež; worauf er ſagte, načež řekl; 3) na čem; worauf ich ſtehe, na čemž ſtogjm.

Woraus, part. z čeho, z čehož, .

Worein, part. weč! ; worein ſoll ich es thun? weč to dám?

Worfeln, v. a. wáti, wjti, ventilare.

Worfſchaufel, f. wěgečka, ventilabrum.

Worgen, v. rec. ſſkytati, dáwiti ſe.

Worin, part. w čem. 2) wněmž! ; das Haus worin er wohnt, dům wněmž, w kterémž bydlj.

Wort, n. pl. Wörter und Worte, ſlowo, ſlowce, verbum; dim. das Wörtchen, ſlowjčko; von Wort zu Wort, ſlowo od ſlowa; hart mit Worten ungelaſſen werden, obořiti ſe, oſopiti ſe ſlowy na někoho; er ſprach in dieſe Worte aus, takto počal mluwiti; viele unnütze Worte machen, mnoho marných ſlow napleſkati, nadělati, mnoho nahowořiti; das Wort führen, ſlowo mjti, za giné mluwiti; das Wort nehmen, ſlowo, řeč přewzýti; Ein Wort gab das andere, přiſſlo od ſlowa k ſlowu; ein gutes Wort für jemanden einlegen, dobré ſlowo za někoho prohoditi; einem das Wort reden, někoho zaſtáwati ſlowy; Worte wechſeln, hádati ſe, přjti ſe, ſüße Worte geben, láhodných ſlow podáwati; er will es nicht Wor Wort haben, nechce ſe přiznati; einem in das Wort fallen, někomu do řeči wſkočiti; Ihr Wort in Ehren, wſſecku čeſt gegich ſlowu; ein gutes Wort findet eine gute Statt, dobré ſlowo mnoho zprawj; mit einem Worte gehorchen, na ſlowo vpoſlechnauti; einem das Wort geben, ſlowo dáti; kein Wort mehr ſagen, ani nemuknauti, ani nepjſknauti wjce; ich halte ſie bey ihrem Worte, držjm, beru ge za ſlowo; ein Mann von Wort, muž od ſlowa; ein Wort! ein Mann! ſlowo s to! das Wort Gottes, ſlowo Božj.

446 Wort-, ſlowný.

Wortarm, adj. chudý na ſlowa.

Wörterbuch, n. ſlownjk, ſlowář.

Worterklärung, f. wyloženj, wygádřenj ſlow.

Wortforſcher, m. zpytowatel, zpytatel, zkaumatel ſlow.

Wortforſchung, f. zkaumánj, zpytowánj ſlow, ſlowozpyt.

Wortfügung, ſpogenj ſlow, ſkladna, ſpogſlowj?

Wortgepränge, n. wyljčenj ſlow.

Wortgezänk, n. haſſteřenj.

Worthabend, adj. ſlowowedaucý.

Worthalter, m. idem.

Wortklauber, n. ſlowičkář.

Wortklauberey, f. ſlowičkářſtwj.

Wortkrämer, m. ſlowičkář.

Wörlich Wörtlich, adj. ſlowný, weyſlowný. 2) adv. ſlowně. b) zegmena , weyſlowně, ſlowo od ſlowa.

Wortregiſter, n, . poznamenánj ſlow.

Wortreich, adj. ſlowný, mnohoſlowný.

Wortſpiel, n. hra w ſlowjch.

Wortſtreit, m. pře o ſlowa.

Wortverderber, m. kazyſlow.

Wortverſtand, m. ſlowný rozum.

Wortwechſel, m. hádka, haſſtěřenj; in einen W. gerathen, do hádky ſe dáti, haſſteřiti ſe.

Worüber, part. přeſeč; worüber ſprang der Hund? přeſeč ſkočil pes? der Fluß, worüber er ſchwamm, řeka přes niž přeplaul.

Worunter, part. pod čjm, mezy čjm.

Woſelbſt, part. kde.

Wovon, part. inter. od čeho; o čem. determ. o něčem.

Wovor, part. předčjm; wovor ſtand es? vor der Thür, před čjm to ſtalo? přede dweřmi; wovor fürchteſt du dich, čeho ſe bogjš?

Wowider, part. proti čemu.

Wozu, part. inter. k čemu; determ. k něčemu.

Wrack, n. rozbitiny.

b Wrackvogel, m. roháč, potapka, křehář, Mergus Merganser Lin.

Wruke, f. brukew, kerlrubna.

Wucher, m. lichwa, usura.

Wucher-, lichewnj; das Wuchergeld, lichewnj penjze.

Wucherblume, f. zlatý kwět. Chrysanthemum Lin.

Wucherer, lichewnjk, lichwář, foem. lichwářka.

Wucherhaft, adj. lichewnický, lichwářſký.

Wucherlich, adj. lichwářſký, lichewnj.

Wuchern; , v. n. pučiti ſe, zapučiti ſe; ein eingewuchertes Unkraut, zapučená zuna. 2) lichwiti; mit ſeinem Pfande, ſwau hřiwnau. 3) v. n. wylichwiti.

Wuchs, m. wzrůſt, zrůſt, .

Wudeln, v. n. hemžiti ſe, hmyzeti ſe.

Wühlen, v. n. von Schweinen, rýti, reypati; 2) wymleti; 3) podemleti; das Waſſer, woda. 4) hrabati, kutiti ſe, párati ſe, čmeyrati ſe; im Staube, Aſche, w prachu, w popeli; 4) kutiti ſe, přebjrati ſe, ſſtárati; in Büchern, w kněhách, in Schriften, w pjſmjch.

Wuhne, f. prohlubeň, okenice.

Wuhr, f. gez.

Wulſt, m. nadutina.

Wund, adj. raněný; wundſchlagen, raniti do krwe; ſich wund reiten, gehen, progeti, prochoditi; eine wunde Haut, odřená kůže; wunde Augen, bolawé oči; wundes Herz, raněné ſrdce.

Wund-, na rány; die Wundſalbe, maſt na rány.

Wundarzney, f. ranhogictwj.

Wundarzt, m. ranhogič, felčar.

Wundbalſam, m. balzam na rány.

Wunde, f. rána, vulnus; eine W. ſchlagen, dáti, vdělati ránu.

Wundeiſen, m. željzko na rány.

Wundenfrey, adj. bezranný, ſwobodný od rány.

447 Wundenmahl, n. gjzwa, zſynaloſt.

Wunder, n. diw; ſein W. an etwas ſehen, ſwůg diw na něčem widěti; es nimmt mich Wunder, geſt mi ku podiwu; es nimmt mich nicht Wunder, nediwjm ſe! es iſt, wäre kein Wunder, nenj, nebyloby diwu; ein Wunder von einem Kinde, podiwné djtě. Wundershalber, pro podiwenj; ich dachte Wunder, wo ſie wäre, myſlil ſem kdo wj kdeby byla; Er hatte mir Wunder! faſt die Hand geküßt, diw mi ruky nepoljbil. 2) zázrak, miraculum; Wunder thun, zázraky činiti, zázračiti; womit, zázračiti ſe s něčjm.

Wunder-, zázračný; ein Wunderbild, zázračný obraz. 2) podiwný; Wundergeſchichte, podiwný přjběh.

Wunderbar, adj. diwný, podiwný; ſehr w., přepodiwný, adv. ně, ku podiwu.

Wunderbaum, m. ſkočec, Ricinus Lin.

Wunderding, m. podiwná, diwná wěc; Wunderdinge thun, zázračiti.

Wundergabe, f. dar, moc činěnj zázraků.

Wundergeburt, f. podiwné narozenj.

Wundergroß, adj. ku podiwu weliký, welikanſký.

Wunderklein, adj. maličký, ku podiwu malý.

Wunderkorn, n. křibice.

Wunderkraft, f. podiwná moc. b) zázračná moc.

Wunderlich, adj. diwný, podiwný, adv. ně, ku podiwu.

Wundern, v. a. ku podiwu, diwno býti; es wundert mich, geſt mi diwno, ku podiwu; v. rec. diwiti ſe, podiwiti ſe, mirari. ſich nicht genug wundern können, nemocy ſe doſti wynadiwiti.

Wunderpfeffer, wſſeho kořenj, wſſeho chuť.

Wunderſam, adj. podiwné.

Wunderſchön, adj. ku podiwu pěkný, kráſný.

b Wunderſelten, adj. welmi ku podiwu řjdký.

Wunderſtrauch, m. dluhokwět, Quisqualis Lin.

Wunderthat, f. zázračný ſkutek.

Wunderthäter, m. diwotworec, diwotworce, Thaumaturgus.

Wunderthätig, adj. diwotworný, zázračný.

Wunderthätigkeit, f. diwotwornoſt, zázračnoſt.

Wunderthier, n. podiwné zwjře.

Wunderwerk, n. zázrak; thun, činiti.

Wunderzeichen, n. zázračné znamenj.

Wundfieber, n. nátcha z rány.

Wundkraut, n. wſſeliká hogicý bylina, wyſoký traňk, Solidago virga aurea Lin. die fette Honne Henne, rozchodnjk, protržné kořenj, Sedam Sedum Lin.

Wundwaſſer, n. wodička na rány.

Wundreiben, n. odřenina, ſſauſtanina; wlk.

Wunſch, m. žádoſt, winš; es geht ihm alles nach Wunſch, wſſe ſe mu dařj, wede podlé žádoſt žádoſti. 2) winš; der Glückwunſch, winš.

Wünſchelruthe, f. wirġule.

Wünſchen, v. a. žádati, winſſowati, přáti; ſich den Tod wünſchen, ſmrt na ſebe žádati; einem Glück wünſchen, ſſtěſtj někomu winſſowati; pol. žičiti; ihm Glück auf die Reiſe wünſchen, někomu ſſtěſtj na ceſtu winſſowati, přáti.

Wünſchen, n. žádanj, přánj, winſſowánj.

Wünſchenswerth, adj. winſſowánj hoden, přežádaucý.

Wünſchler, m. winſſowáček.

Wurbs, m. weywrať.

Würde, f. hodnoſt; ich will ihn in ſeinen Würden laſſen, gá ho zanecháwám při geho hodnoſti. 2) důſtogenſtwj; die kaiſerliche W., cýſařſké důſtogenſtwj. 3) důſtognoſt; im Betragen, w chowánj.

Würdern, v. a. ceniti.

Würdig, adj. hoden; daß iſt deiner nicht würdig, to nenj tebe hodno; eine Stelle, mjſto; ein würdiger Gaſt, hodný hoſt; 448 ein würdiger Mann, důſtogný; hochwürdiger Herr, welebný pane; für würdig halten, za hodného ſauditi.

Würdigen, v. a. ráčiti; er würdigte mich kaum ſeines Anblicks, ſotwa ráčil, vráčil na mne pohljdnauti; würdigen ſie mich ihres Beſuches, račte mne nawſſtjwiti. , za hodného vznati. 3) ceniti; ein Gut auf 20000 Thlr., ſtatek na 20000 tol.

Würdigkeit, f. hodnoſt.

Wurf, m. pl. Würfe, wrh, jactus; einen Wurf thun, hoditi, wyhoditi, wrcy; gleiche Würfe im Spiele, plichta; 2) von den Hunden, oſſtěněnj, fig. 3) Einem in den Wurf kommen, někomu přjgjti přigjti whod , na harc, na ránu, nachomeytnauti ſe, namanauti, naſkytnauti ſe, in den Wurf bekommen, doſtati do klepet. 4) des Wildſchweines, rypák.

Wurf-, házecý; der Wurfpfeil, házecý ſtřela, ſſjp.

Wurfangel, f. prowázce.

Wurfanker, m. wržná kotew.

Wurfbeil, n. ſſwycarka, .

Würfel, m. koſtka, ol. krychle; Würfel ſpielen, koſtky hráti.

Würfel-, koſtkowý; das Würfelbein, koſtkowá koſt.

Würfelförmig, adj. koſtkowatý.

Würfelicht, Würfelig, adj. koſtkowaný; ein würfeliger Zeug, koſtkowaný cayk; adv. na koſtky.

Würfeln, v. n. w koſtky hráti; um etwas würfeln, o něco koſtky wrhnauti. 2) koſtkowati, na koſtky kropiti, řezati; gewürfelt;, koſtkowaný.

Würfelſpiel, n. hra w koſtky.

Würfelſpieler, m. koſtkář.

Würfen, v. a. wáti, wjti, 2) prohazowati.

Wurfgarn, n. čeřen.

Wurfmaſchine, f. totach, ſtamoſtřjl ſamoſtřjl.

Wurfſchaufel, f. wěgečka.

b Wurfſcheibe, trček.

Wurfſpieß, m. házecý kopj.

Wurfweiſe, adv. wrhmo. , hodmo.

Würgen, a. vec. rec. ſich, dáwiti ſe. 2) Eine Speiſe, hltati gjdlo. 3) duſyti, vduſyti; ſſkrtiti; S. Erwürgen 4) ſich , mezkowati ſe.

Würgeengel, m. anděl zhaubce. 2) zabigák. 3) maſogjdek, Falco minimus Lin.

Würger, n. dawič, ſſkrtič.

Wurm, m. pl. Würmer, čerw, vermis; ein kleiner Wurm, čerwjk; dim. das Würmchen, čerwjček; Sich krümmen wie ein W., krautiti ſe gako čerw; ein kriechender Wurm, zeměplaz; giftiger Wurm, žjžala; 2) der Johannes-Wurm, řeřátko. 4) ein Kind, brauk; das arme Kind! vbohý brauk, brauček. 5) der Hunde, čerw, der Pferde, raupy; am Finger, widlák; im Kopfe, raupy; den Wurm haben, ſtřelen býti do paty, raupy mjti; bey den Buchdruckern, čerw.

Wurmdoktor, m. olegkář, dryáčnjk.

Wurmen, v. n. hrýzti, hnjſti.

Wurmfieber, n. ſſkrkawičná zymnice.

Wurmförmig, adj. čerwowatý.

Wurmfraß, n. čerwotočina.

Wurmig, adj. čerwiwý; Käſe, ſeyr; wurmig werden, čerwiwěti, zčerwiwěti. 2) čerwotočný; Holz, dřjwj. 3) fig. newrlý, wurmig werden, znewrleti.

Wurmkraut, n. ſſkrkawičná bylina, kořenj.

Wurmloch, n. djrka od čerwa.

Wurmmehl, n. čerwotočina.

Wurme-neſt, n. chomol, pelech čerwů.

Wurmpflaſter, n. flaſtr pro ſſkrkawky.

Wurmſalbe, f. maſt pro ſſkrkawky.

Wurmſaamen, m. ſſkrkawičné ſemeno.

Wurmſtich, m. čerwotoč.

Wurmſtichig, adj. čerwiwý; wurm. werden, zčerwiwěti.

449 Wurſt, f. pl. die Würſte, die Bratwurſt, klobáſa; Leberwurſt, gitrnice; Blutwurſt, gelito; Speckwurſt, tučnice; eine große, bachoř; Wurſt wieder Wurſt, půgčka za oplátku, půgčka w zágem; brateſt du mir eine Wurſt, ſo löſche ich dir den Durſt, něco za něco, nic za nic. 2) Eine Art Wagen, drážky?

Wurſtbügel, m. ſſlučka.

Wurſtdorn, m. ſſpička, čink.

Wurſtmacher, m. klobáſnjk.

Wurſtkraut, n. čabr, ſaturye.

Wurſtwagen, m. drážky?

Würze, f. kořenj; pl. die neue Würze, nowé kořenj, wſſeho kořenj, chutj. 2) bey den Bräuern, mladinka.

Wurzbüchſe, f. kořenka.

Wurzel, f. kořen, radix; dim. das Wurzelchen, kořjnek, coll. kořánj.

Wurzelſchlagen, zakořeniti ſe, vgmauti ſe, kořeny puſtiti; mit der Wurzel ausreißen, z kořen wywrátiti. 2) fig. die Wurzel eines Berges, pata hory; eines Worts, kořen ſlowa.

Wurzel-, kořenný; das Wurzelgewächs, kořenné zroſtliny.

Wurzelmann, m. kořenář, bylinář.

Wurzeln, v. n. kořeniti ſe, vgjmati ſe.

Wurzelwort, n. kořenné ſlowo.

Würzen, v. a. kořeniti, okořeniti.

Würzhaft, adj. kořennatý.

Würzhandel, n. kořenářſtwj; treiben, kořenařiti.

Würzhändler, m. kořenář.

Würzkram, m. kořenný krám.

Würzkrämer, m. kořenář.

Würznelke, f. hřebjček, .

Würztrog, m. ſtjracý káď.

Wurzweig, adj. z kořenu, z kořena, na kůru.

Würzweihe, f. ſwěcenj kořenj.

Wurz, S. Wurzel.

Wuſt, m. neřád, ſmeti. 2) chomol.

Wüſt, m. adj. puſtý; ein Haus, dům; ein Acker liegt wüſt, pole ležj ladem; wüſt werbden, puſtnauti, zpuſtnauti; machen, zpuſtiti, w puſtinu obrátiti. 2) fig. ein wüſter Menſch, zpuſtlý člowěk. 3) das wüſte Gerinne, galowá ſtoka.

Wüſte, f. bey den Fleiſchern, keyta, kus od ocaſu. 2) pauſſť, puſtina; zur Wüſte machen, w pauſſť, w puſtinu obrátiti.

Wüſten, v. n. pleytwati; mit dem Gelde, penězy. 2) pleniti, kazyti.

Wüſteney, f. puſtina.

Wuſtig, adj. neřádný.

Wüſtling, m. heyſek, 2) Fliegenſchnäpper, mucháček, Motacilla Ficedula Lin.

Wüſtung, f. aulehle, puſtotina.

Wuth, f. wzekloſt wztekloſt, zůřiwoſt; die ſtille Wuth, tichá wztekloſt; in Wuth bringen, rozwztekliti, rozljtiti, rozkatiti; in W. gerathen, rozwztekliti ſe, rozljtiti ſe, rozkatiti ſe; ſeine W. an Jemanden auslaſſen, wztekloſt ſwau na někom wyliti.

Wüthen, v. n. wztekati ſe; der Menſch, wztekati ſe, zůřiwěti, zůřiti, ſápati ſe, ſſrſſeti, ein wüthender Hund, wzteklý pes; wüthen werden, wztecy ſe; vor Zorn wüthen, zloſtj ſe wzekati wztekati, ſſrſſeti, ſápati ſe; wüthend, wzeklý wzteklý, ſſrſſlawý, zůřiwý; das Meer wüthet, moře ſe wztěká, ſwiřepj.

Wütherich, m. wztekljk, ein Tyrann, vkrutnjk. 2) wztekla, Cicuta unosa virosa Lin.

Wüthig, adj. wzteklý; wüthiger Hund, wzteklý pes; w. werden, wztecý ſe wztecy ſe; w. ſeyn, wztěkati ſe.

Wuthkraut, n. kuřjmor, žabj ſtřewce, Anagallis Lin.

Wutſchering, m. rozpuk.