<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Rub! – Rudnj

• Rub! rub! (hłáhoł nėmého ſekánj) hinc
• Raubám, raubał, raubati. Sing. Imp. act. V/155 (ſekám) seco, ich haue.
• Raubnu, Sing. perf. fut. in præt. raubnuł, l. raubł, Inf. raubnauti.
• Raubáwám, Freq.
• Raubjm, -ił, -iti. Sing. imp. act. (z trámů oteſaných, ſtawenj negaké gak má łežeti, neb ſtáti, a ſe gedno s druhým držeti, pořádám)
• Raubenj, participiale, item nomen. (něco sraubeného) nic nenj od kamene, geſt toliko Samý raubenj.
• Raubjwám, freq. Deriuata.
• Rub, g. m. (raubená ſtrana, t. nehładká, vzłowitá, kde ſſew, a spogenj geſt. ljce.) koſſile, obogek etc na ruby, (t. ſſwem na wrch, a ljcem dołu) na ruby obrátił kabát, inuertit thoracem, hat den Rock umgekehrt. má na ruby kabát, habet inuersum thoracem. Meth. Na ruby obratiti (potřjti, s prſtj V/156 zmáſti, wywrátiti, zhładiti, zkazyti) prosternere, euertere, funditùs delere. υerwüſten zu Grund υerderben, austilgen. Adag. ſtrogenýs, co gelito na ruby.
• Rubáč, pulchrius rubáſs, g. m. (Spodnj koſſile, kteráž aby ſſew na těło nepřiſſeł, tak ſe ſtrogj, aby ljcem k těłu, a rubem wen, obłačjna była) interula, Vnterrock, Vnterhembd. Item rubáſs in specie (koſſiłe na vmrłého čłowěka) indusium pro infirmo, Todten rock.
• Raub, g. m. (vſtknutá, t. vłomená wětwička, neb ratoljſtka, k ſſtěpowánj) surculus, Pfropfreißlein.
• Raup, g. m. 1 mo (ſtřeček, howadnice, t. howadj maucha) tabanus, oestrum, asilus, Brem, Roßbrem. 2 do (zełný čerw) eruca, Krautwurm. 3 io Raupy, g. m. plur. (geſt nemoc konſká) V/157 morbus equorum, Roßkranckheit.
• Obruba, obrubka dim. g. f. (ſſew około płátěnného ſſatu, aby ſe netřepiło, ab obraubjm) Item (Zabradlj raubené v ſtudnice)
• Srub, g. m. ( â sraubjm, raubenj čtwerhrané zdřjwj, aneb z teſů) Item. (raubený pokog) lignea camera, holtzZimmer.
• Sraubek, dim. (chałaupka dřewěná raubená, pro lidi s ſmyſłem pominułé) domuncula lignea pro stultis, Narrenhaüßlein.
• Wrub, g. m. (pamětné dřewo, na němż ſe něco nařezuge) teſsera, talea, Kerbholtz. uel â Böem. Raubiſch. adag. máſs prwe na wrubě (t. gižs prwe prowinił) kazdý bere na ſwůg wrub (t. každý za ſebe počet činiti bude) hinc
• Wraubjm, -ił. wraubiti, Sing. Imp. act. V/158 (na wrubė znamenám, co ſe wydáwá, neb přigjmá) in talea signo, quod exponitur, uel accipitur, ich υerzeichne auf dem Raubiſch, was ausgegeben, oder empfangen wird.
• Wraubjwám, Freq. Composita ex raubám, raubnu, sunt perfecta, cum Distinctione Grammaticali. Imperfectum formatur ex Frequentatiuo. Sed sunt hæc uerba ex raubám, raubnu, sicut et Simplicia magis Polonica. Et admittunt easdem præpositiones, et in eadem Significatione, quas sekám. Composita ex raubjm, sunt perfecta, ut sraubjm, fut. perf. Imperfectum tempus formatur in ugi, ut Srubugi, præs. Imp. srubowáwám, freq.
• doraubiti, (oſtatek Sraubiti) dnes toho nedoraubjme.
• V/159 Naraubiti, (mnoho neb máło sraubiti) dnes gſte máło naraubili.
• Obraubiti, obrubowati, (krage ſſatu płátenného, neb giného, aby ſe netřepił, zaſſjwati, obſſjwati)
• Odraubiti, (s raubenjm hotowu býti)
• Poraubiti, qualificatur per aduerbialia. ut My pořád poraubjme, (t. pořád budeme raubiti) za tegden to wſſechno poraubjme, (t. zraubjme, budem s raubenjm hotowj) poraubjme drobet (t. budeme chwjłku raubiti)
• Přeraubiti (poznowu, gináče raubiti)
• Přiraubiti, (k předeſſłemu wjce naraubiti)
• Rozraubiti (raubenj rozhazeti, rozundati)
• Sraubiti (w hromadu raubiti, Spogowati)
• Sraubenj, (djł ſtawenj, když ſe drjwj do ſten wprawj)
• Wyraubiti (raubenj wypačiti, wynjti)
• V/160 Zraubiti, perfectum Simplicis, idem ferè Sraubiti.
• Zaraubiti, zarubowati, (raubenjm zandati, item třepenj zaſſjti) Composita ex wraubjm sunt perfecta, ut nawraubjm. Imperfectum in ugi formatur. ut nawrubugi, sed pulchrius perfecto, pro imperfecto utimur.
• Dowraubiti, (oſtatek nawraubiti)
• Nawraubiti (na wrub nařezati) nawraubił gſem deſet korců.
• Powraubiti, (cełý wrúb nařezati) giž gſme dwa wruby cełý powraubili, a geſſtě neſtačiły.
• Přewraubiti, (gináče nawraubiti, neb na giný wrub přeneſti, t. nawraubiti)
• Přiwraubiti, (k předeſſlemu wjce wraubiti) dnes gſem deset korců přiwraubił.
• V/161 Swraubiti (do hromady raubiti, t. na geden wrub wſſechno nawraubiti)
• Zawraubiti, (nėčeho ſe dopuſtiti, a za to ſe pokuty báti) něcos tam konečně zawraubił, (t. zawinił) máſs prwe zawraubeno (t. na wrubě)
• Zſwraubiti, l. zwraubiti (co nawraubeno zřezati)

• Rubáš, u. rub.

• Rubjn, g. m. (kámen rubjnowý) rubinus, carbunculus, æmethystizon, pyropus, Rubin.
• Rubjn žłutý, lychnites, gelber Rubin.
• Rubjnowý, adj. ut rubjnowý kámen.

• Ručjm, ručiti, ručenj, u. ruka.

• Ručnice, ručnikář, ručničný, ručnikářſtwj, ibidem.

• Ručnjk. ibidem.

• Ruda, rudka, l. hrudka, u. rez.

• Rudnj, rudý. ibid.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>