<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Słuha – Słužba

• Słuha, l. słauha. g. f. (od ſłuchánj, t. poſłauchánj, geſt, kdo na giného pozor dáwá) famulus, minister, diener, Aufwarter. Deriuata.
• Słaužjm, ſłaužił, ſłaužiti. Sing. Imp. act. (činjm k zaljbenj co mohu, poſłuhugi) seruio, ministro, ich diene, aufwarte, cum Dat. ut on mu piłné ſłaužj etc. Item napomáhám, adseruire, dienen. k tomu take ſłaužj, huic etiam adseruit. facit ad rem, darzu dienet auch, Es Thuet auch zur Sach etc.
• Słaužjwám, Freq.
• V/483 Słauženj, n. part. słaužený part. paſs. on chce býti ſłaužen, (t. chce, aby ſe mu ſłaužiło) uult, ut sibi inseruiatur. Er will bedient ſeyn.
• Słužba, g. f. (samo ſłauženj) seruitium, dienſt. Adag. Pſý ſłužba, (t. když kdo gen pro ſwůg vžitek ſłaužj, gako pes, pro koſt) wzkazowati ſłuźby, offerre seruitia, dienſt entbitten. zakazowati ſe w ſłužbach, promittere seruitia. činiti ſłužby, præstare seruitia. dienſt Thuen. prokazowati ſłužby, præstare seruitia, dienſt erzeygen. prokazáti ſłužbu, seruitium præstare, dienſt erweiſen. on mi prokazał hrubau ſłužbu, magnum mihi præstitit serui V/484 tium, Er hat mir einen groſſen Dienſt erwieſen.
• Słužebný, adj. (kdo rád ſłaužj, k ſłužbě wołný, l. powołný, k poſłauženj hotowý) officiosus, obsequisosus, dienſthafftig, dienſtwillig. Item ſłaužicý, famularis. ut ſłužebný pachole, puer famularis, dienſtbub, dienſtjung. słužebná diewečka, ancilla, dienſtmenſch.
• Słužebně, adu. officiosè, obsequiosè, dienſtlich.
• Słužebnoſt, g. f. Significat 1 mo idem quod Słužba. 2 do (poroba, chłapſtwj) seruitus, dienſtbarkeit, wěčná ſłužebnoſt etc. 3 tio (nezwůłe) seruitus fundi. dienſtbarkeit.
• V/485 Słužebnjk, g. f. słužebnjček, dim. idem quod słauha.
• Słužebnice, fœm.
• Słužebnjcſký, adj. (co ſłužebnjku náłežj) famularis. ſłužebnjcſký sſaty, uestes famulares, dienſtkleider.
• Słužebnjcſky, l. po ſłužebnjcſku, adu. famulariter.
• Słužebnjcſtwj, (powinnoſt ſłužebnjcſká) officium famuli, ein dienſt. Item Vřad ſłužebnjcſký w Cyrkwi, officium in Ecclesia, ministerium, Kirchenambt.
• słužebnjkuw, Słužebnjkowý, adj. poſſ. mas. Et słužebničin, ſłužebnjčiný, adj. poſs. fœm. de his uide in Grammatica Declinat. 2. Adject. nam talia V/486 Adjectiua ab omnibus uirorum, et fœminarum nominibus formantur, et sunt in quotidiano usu. ¤ Et ideo hæc adjectiua in hoc Thesauro ordinariè omitto, quia quiuis ea sibi formare potest, et sunt, ut dico quotidiana.
• Słaužiteł, g. m. idem słužebnjk. Composita ex ſłaužjm, sunt perfecta. ut wyſłaužjm, fut. perf. Imperfectum in ugi formant, ž mutato in h. ut wyſłuhugi, præs. Imp. wyſłuhował, wyſłuhowati. Et sic cætera.
• Wyſłuhowáwám, Freq. Comp.
• doſłaužiti, perf. doſłuhowati, Imp. Et sic reliqua. (do konce, neb do giſtého čaſu ſłaužiti) ad finem usq, uel ad certum tempus seruire, ausdienen. V/487 ut nedoſłaužj tam roku, non seruiet ibi anno, er wird dorten ein Iahr nicht dienen. ani roku nedoſłaužił. nec anno seruiuit, Er hat nicht ein Iahr gedienet. giž doſłaužił, iam non est amplius in seruitio, Er dienet nicht mehr dorten. on nýni doſłuhuge.
• Naſłaužiti ſe, (doſti ſłaužiti) ut doſti ſe mu darmo naſłaužił, sat diu ipsi gratis seruiuit. Er hat ihm genug Vmbſonſt gedienet.
• Nadſłuhowati, (přes čas ſłaužiti, nabýwati) ultra tempus aliquandiu seruire, ona geſſtě nadſłuhuge, etc.
• Odſłaužiti, ( u. g. swýho čaſu) seruitium finire. giž odſłaužił mſſi Swatau, iam finiuit sacrum, Er hat ſchon die Meeß geleſen. V/488 Item cum Genit. l. Accus. (ſłužbau něčeho odbýti) ut gá mu toho dłuhu, ( l. ten dłuh) odſłaužjm, ego istud debitum seruiendo soluam, ich will die Schuldt abdienen.
• Odſłaužiti ſe, odſłuhowati ſe, (někomu něčeho, geſt ſłužbami ſe odměniti) officiis pensare, reseruire. widerum υerſchulden.
• Poſłaužiti, (trochu ſłaužiti) modicùm inseruire, wenig aufwarten. ty bys tam mohł něco poſłaužiti etc.
• Poſłaužiti, (k nėčemu, geſt přiweſti) on mi zle poſłaužił, ille me in hoc malum induxit, Er hat mich darzu gebracht, on mi k te těžkoſti poſłaužił. on mi dobře poſłaužił. etc.
• V/489 Poſłauženj, n. part. ge k poſłauženj, est ad seruiendum, iſt zu dienſten.
• Poſłuhowati, (geſt słaužiti) ministrare, dienen. Item (wełebnau Swátoſt podáwati) communicare, właſtně nýni poſłuhuge, iam rectè communicat, er communici ret gleich. hinc
• Poſłuhowánj, n. part. 2 do Poſłuhowánj cyrkewnj, t. Knězſká w Cyrkwi powinnoſt, ministerium Ecclesiasticum. 3 io Poſłuhowánj ( subintelligendo Swátoſti) communicatio, Communion.
• Poſłuha, g. f. idem ſłužba, gá chowám čeledjna pro poſłuhu. Ke wſſelikým poſłuhám hotowý etc.
• V/490 Poſłužitedłný, Poſłužitełný, adj. idem ſłužebný, (kdo rád ſłaužj) Item kdo vžitečně ſłaužj, ut on wełmi poſłužitełně káže, napomjná etc.
• Poſłuhowateł, g. m. (Kdo poſłuhuge) minister.
• Přeſłaužiti, přeſłuhowati, Vberdienen. nepřeſłaužj on tam roku, non seruiet ille ibi ultra annum, Er wird dorten ein Iahr nicht Vberdienen
• Předſłuhowati, (na před ſłaužiti) on předſłuhuge.
• Přiſłuhowati, (geſt wedle giných ſłaužiti) cum aliis seruire, mitdienen. Item (w Cyrkwi ſłaužiti) diuina administrare. ¤ ut kdo w tom Koſtele přiſłuhuge, quis in hac Ecclesia V/491 administrat diuina. Třetj neděli tam přiſłuhuge, tertia Septimana ibi administrat. hinc
• Přiſłuhowánj, (powinnoſti w Cýrkwi konánj) administratio Diuinorum.
• Přiſłuhowateł, g. m. (Přiſłuhugicý) administrator.
• Proſłaužiti, (ſkrz ſłužbu ô neco přigjti) seruiendo perdere. durch dienſt υerlieren. co ſobė ginde wyſłaužił, to on tam wſſechno proſłaužj.
• Wyſłaužiti, wyſłuhowati, (geſt ſkrze ſłužbu nėċeho doſahnauti, za ſłužbu odneſti) per seruicium aliquid consequi. ut wyſłaužił ſobě tam kolikery ſſaty, ( l. na kolikere ſſaty)
• Wýſłužka, l. weyſłužka, g. f. (pocta V/492 za ſłužbu daná) Item co ſe někomu obwzłaſſtnjho ze stołu poſýłá.
• Zaſłaužiti, zaſłuhowati, (ſłužbami ſobě dobyti) promereri, υerdienen. on geſt zaſłaužił toho auřadu etc. Kterak gſem gá to na tobė zaſłaužił?
• Zaſłauženj, n. part.
• Zaſłaužený, part. paſs. promeritus, υerdienet.
• Zaſłaužiłý, part. neut. et adj. (kdo ſobě zaſłaužił něčeho) promeritus, υerdienet. Nezaſłaužiłý. immeritus. geſt muž w obcy dobře zaſłaužiłý. Est uir bene de communitate meritus.
• Záſłuha, g. f. meritum, υerdienſt.
• V/493 domoſłuh, g. m. (kdo hoſtem přiſłuhuge) Mediastinus, haußknecht.

• Słunce, Sol, Sonne. u. ſłonjm.

• Słuſſný, ſłuſſnoſt, ſłuſſjm, ſłuſſeti. u. słuch.

• Słužba, ſłužebný, ſłužebnoſt, u. słuha.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>