<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Swět – Swjda

• Swět, g. m. Significat 1 mo (dennj ſwětło,) lux, Licht. Sed moderno V/773 tempore non solemus illo in hac Significatione uti 2 do (weliký Božj dům płný ſwětła a kráſy, totiž weſſkeren okrſlek Nebeſký, a Zemſký) mundus, die Welt. Spauſta Swěta, machina mundi. 3 tio Significat ipsam terram (okrſſlek Zemſký) orbis terrestris. Erdkrayſs. 4 to (lidſké Pokolenj) Iohan. 3. 16. tak Bůh miłował ſwět, že Syna ſwého, dał etc. Iohan. 2. 2. Onť geſt obět ſlitowanj za hřjchy wſſeho Swěta etc. 5 to (Bezbožne Lidi) Iohan. 15. 19. Wy negſte z Swěta, ale z Swěta wywolił gſem Wás, Oni Swět gſau, V/774 a ſwětſké wěcy miługj. 6 to (mnoho lidj) Ioh. 12. 19. Swět poſtaupił po něm. Sic dicimus, wěc wſſemu Swětu známá. (t. wůbec známá)
• Swětſký, adj. (kdo z Swěta geſt) Mundanus, Weltlich.
• Swětſky, po Swětſku, adu.
• Swětſtwj, g. n. Miługe Swětſtwj, t. ſwětſké wěcy. Deriuata â 1 ma Significatione.
• Vſwět, l. vſwjt, g. m. (Switanj) diluculum, Morgenfruhe. Math. 20. 1. wyſſeł na vſwjtě, aby nagał děłnjky.
• Swjtjm, ſwjtił, ſwjtiti. Sing. Imp. act. luceo, ich leüchte. Math. 5. 16. V/775 tak ſwět ſwětło waſſe (t. přjkładem ctného žiwota.)
• Swjtjwám, Freq.
• Swjtám, ſwjtał, ſwjtati. Imp. act. ordinariè in 3 a persona usurpatur. (začjná býti ſwětło) lucescit, Es wird Licht. ¤ Adag. Swjtá w žałudku, (když prázdný býti pocjná.) Neſwjtá mi z něho.
• Swjtáwám. Freq.
• Swjce, ſwjčka, g. f. candela, Licht, Kertze.
• Swjcnjk, g. m. (který Swjce děłá) ceroplastes, Wachszieher.
• Swjcnjcſký, (co Swjcnjku naležj)
• Swjcnicſky, po ſwjcnjcſku, adu.
• Swjcnjcſtwj, (řemeſło ſwjcnjcſké) V/776 opificium cerarii.
• Swjcen, g. m. candelabrum, Leüchter.
• Swětło, g. n. Significat 1 mo (gaſnoſt bleſku) lumen, lux, Licht. Gen. 1. 3. Y řekł Bůh, buď ſwětło, a było ſwětło. 2 o (těło błeſk dáwagicý) luminare. Ibid. 11. 16. Y včinił Bůh dwě Swětła weliká etc. 3 io (Swjce) candela, lumen, Licht.
• Swjtidło, g. n. (čim ſe ſwjtj) aliquid quod lucet.
• Swětłý, adj. (Swětłem napłněný) lucidus, lichtig. Meth. (srozumitedłný, patrný) luculentus, clarus, deütlich, klärlich.
• Swětle, adu. (zřegmě, patrně, zgewně, V/777 otewřeně, ſrozumitełně, ſrozumitedlně) clarè, perspicuè, euidenter, explanatè, liquidè, enucleatè, Klärlich, deütlich, υerſtändiglich.
• Swėtłoſt, Subst. claritas, perspicuitas, euidentia, Klarheit.
• Swětljk, g. m. (bylina, t. ambrožka) Euphrasia, ocularia, Augentroſt.
• Swětłuſſka, (Swětłá muſſka we tmě łétagicý, a ſwjticý, Swětłomuſſka, ohniwý brauček) cincidella, nitedula, ein Liechtmucken, Nachtmucken
• Swětłonoš, g. m. (dennice, že ſwitánj přinaſſj) phosphorus, lucifer, Morgenſtern.
• Swětłnice, sed solet illud ł, propter meliorem pronunciationem omitti, V/778 Swětnice, g. f. (Swětłá weſełá giſtba) Swětnička, dim. hypocaustum, die Stuben.
• Swětljm, ſwětlił, ſwětliti. Sing. Imp. act. explano, declaro, ich erkläre. Compositum eius est perfectum, wyſwětljm, fut. wyſwětliti. (geſt wěc zatmėłau wyłožiti, wygádřiti, wygaſniti, wyłožiti, wykłádati) explicare, declarare, erklären. Imperfectum habet in ugi. ¤ ut wyſwětługi, præs. wyſwětłował, præt. wyſwětłowati. Inf. Composita, ex Swjtjm, sunt perfecta, ut rozſwjtjm, fut. ¤ Imperfectum formant in ugi, j, secundum regulam Gram. mutato in ě, ut V/779 rozſwěcugi, præs. rozſwěcował, præt. rozſwěcowati, Inf.
• Rozſwěcowáwám, Freq. Comp.
• doſwjtiti, (až na mjſto, kam někdo gde ſwjtiti) giž gá mu doſwjtjm až domu. iam ego ipsi lucebo usq domum.
• Naſwjtiti ſe, (doſti dłauho ſwjtiti) doſti ſe mu naſwjtili, a nic nedoſtali etc.
• Oſwjtiti, (błeſkem ozdobiti) illuminare, illustrare, erleüchten. Iohan. 1. 9. On geſt Swětło prawé oſwěcugicý každého čłowěka přicházegicýho na ſwět. Meth. (geſt wyvčiti, k ſrozuměnj poſłaužiti) hinc oſwjcený čłowěk, (t. rozumný, a maudrý,)
• V/780 Oſwjcený, part. paſs. et adj. Perillustris, durchleüchtig.
• Oſwjcenė, adu. Oſwjcenoſt, Subst.
• Poſwjtiti, est perfectum Simplicis, lucere, leüchten. Gá mu až domu poſwjtjm. poſwěť mi ſem, poſwěť Pánu. Meth. poſwjtiti někomu, (geſt wypáliti) incendere, anſtecken.
• Předſwjtiti, (na před ſwjtiti) prælucere, υorleüchten. gá Pánu předſwjtjm, (t. poſwjtjm.)
• Rozſwjtiti, rozſwěcowati, (rožehnauti) accendere, anzünden. Math. 5. 15. Aniž rozſwěcugj ſwjce, a ſtawěgj pod kbełec etc.
• Wyſwjtiti (wen z pokoge neb z domu) idem poſwjtiti z pokoge, neb z domu.
• V/781 Zaſwjtiti. (z daleka, neb ze tmy ſwětlem obleſknauti, item začjti ſwjtit.)
• Zaſwjtiti ſe, idem. Zaſwjtiło pěkně ſłunýčko, proceť ty genž ſpjſs, a zaſwjtiť ſe Kryſtus etc.

• Swětjm, ſwětiti, ſwěcený. u. Swatý.

• Swewołný, ſwewołnoſt. u. woljm.

• Swjce, Swjčka, u. Swět.

• Swjda, (ſtrom geſt) ilex, Steineüche.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>