<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Temeno – Temýnko

• Temeno, l. těmeno, g. n. l. týmě, g. n. Gen. temene. (přednj djł hławy nad VI/464 čełem) Synciput. Scheytel. Adag. nenj obražen. (vrazen) w temeno. řjká ſe ô čłowěku gemného, oſtrého wtipu: nebo když ſe týmě obrazý, ffantazye (myſlenj) překázku bere. non est naris obesæ.
• Temýnko, těmýnko, dim.
• Temennj, těmennj, adj. temennj zubowe, (ljčný negzadněgſſj zuby) dentes genuini, intimi, die hinderſten Zähne.
• Temeniſſtě, l. temenjſſtě, g. n. (mjſto w rolj, neb łukách, płané, nevrodné, nevžitečné) glabretum, haard.
• Temenjſſtný, adj, pole, łauka etc.

• Teměř, u. měřjm.

• Temný, temnjm, temniti. u. tma.

• Temýnko, u. temeno.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>