| << | Seznam kořenných hesel | >> |
Tėło – Tem
Leib.
[wzłaſſtě těło žiwé, neb howady, (
caro,
fleiſch)
Phiłonomus prawj
q.
ceło; protože geſt z mnohých audů, gedna cełá wėc, ale wyſłowowánj vkazuge, že raděgi od tygi,
q.
tygeło, neb ſe pjſſe, tieło,
l.
těło. t. od zažjwánj, a zroſtu, nebo wſſeliké žiwé têło, tytjm, t. zažjwánjm, ſtogj: geſſto duchowe toho nepotře
VI/460
bugj.] geſt při těle, (t. obtłauſſtnj, těłnatý)
obesus, obesulus,
leibig, feiſt.
Adag.
chodj gako těło bez duſſe. (t. bez myſłe: rozmařiłoſtj, neb zdėſſenjm negakým ſyc)
Meth.
těło cýrkwe, těło obce: (t. cełá společnoſt)
corpus Ecclesiæ, communitatis
etc.
Leiblein.
Leibfarb. ¤
Aliquando idem quod
těleſný.
Leibig, der wohl bey Leib iſt.
ich werde
corpu
lent.
leiblich, leibhafftig.
Item
(těleſné wėcy miługicý)
1. Kor. 3.
Ponėwadž mezy wámi nenáwiſt, swarowe, a různice, zdali geſſtě těleſnj negſte?
einυerleiben.
einυerleibt.
ut
přiwtělený země,
incorporatæ prouinciæ,
incorporirte Länder.
| << | Seznam kořenných hesel | >> |