<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Tuhý – Ztuhnauti

• Tuhý, adj. (ohebný, tak wſſak, aby ſe nezłámał, â táhnu) Meth. (ſtáłý, nevſtupný, ſkrbný, držebný, pewný, ſyłný, nezłomitedlný) firmus, fortis, uehemens, ualidus, ſteiff, υeſt, ſtarck. ut tuhá zyma, uehemens frigus. tuhý wjtr, uehemens VI/936 uentus, ſtarcker Windt. etc.
• Tůze, z tuha, adu. ručnice tůze nabitá, bombarda fortiter onerata; ſtarck geladenes Rohr. z tuha. (tůze) na někoho gjti, seuerè contra aliquem procedere, Scharff wider jemanden υerfahren.
• Tuhoſt, subst. to giž nemá te tuhoſti, hoc iam non habet illam firmitatem, das hat nicht mehr ſolche Stärcke.
• Ťuhý. ťuhý habens ť liquidum, geſt hłas nočnjho ptáka, genž odtud ťuhýk ſłowe, ginák kałaus, neb kałauſek. dim. item (segc, l. ſegček) est uox nocturnæ auis, quæ est mali auspicii, Stryx, Würgengel. hinc
• Ťuhákám, ťuhákał, ťuhakati. Sing. Imp. neut. est uerbum illius auis, id est clamo ita.
• VI/937 Wyťuhákati, est perf. act. když kałaus, (ťuhýk) ťuhýká, pokažde někoho wyťuhýká. (t. wywołá někoho že vmře.) Nota, Kuhán, est alia auis.
• Tužjm, tużił, tužiti. Sing. Imp. act. (tuhé cinjm) firmum facere, ſtärcken, beſtärcken.
• Tužjm ſe, paſs. ¤ Item cum præp. na, l. proti, Significat, (ſtawjm ſe zmužile, ſtrogjm ſe, ſadjm ſe, ſápám ſe) intrepidè se opponere, ſich gehertzet ſtellen. ut hrozně ſe na něho tužił, waſſe odporná strana hrozně ſe proti wám tužj. ¤ Adag. tužj ſe co zmrzłá koſſile w łázni. (ô neſtáłých ſkůtkem, wſſak chłubných ſłowy)
• Tużjlek, g. m. (kdo ſe tužj ſłowem, a ſkůtkem nic doweſti nemůž, sadjlek.)
• VI/938 Tužebnjk, g. m. (bylina) filipendula, die rothe Steinbrech.
• Tužjwám, tužjwám ſe, Freq.
• Taužjm, taužił, taužiti. Sing. Imp. Neut. cum præp. po. (tůze něčeho žádám, neb žádoſtiw gſem, dychtjm po něčem) desiderare, cupere, concupiscere, υerlangen. 2 do cum Gen. rei: (něčeho tůze litugi, željm, pykám) pœnitere, Reü und Leyd tragen. on toho welice taužj, (t. lituge) pœnitet ipsum ualde huius rei, es reüet ihn ſehr deſſen. 3 io cum Dat. sobě. (ſtýſkati, ſtěžowati ſobě, žałowati) conqueri, ſich beſchweren. ſich beklagen. hroznė ſobě proti němu ( l. do něho) taužj. ualdè contra ipsum conqueritur. er beſchwehret ſich ſehr wider ihn.
• Tauženj, nom. part. cum præp. po, VI/939 (žádoſtiwoſt) desiderium, das υerlangen. aliàs (nařjkánj, žáłowánj) querimonia, das klagen.
• Tużba, g. f. idem tauženj.
• Tužebný, l. taužebný, adj. (v´pěnliwý, žałoſtiwý, horliwý, litoſtiwý, wraucný) queribundus, miserandus, lamentabilis, kläglich, wehemüttig. ut tužebné nařjkánj, (t. litoſtiwé) planctus, plangor, Weheklag. tužebná prosba (t. wraucý, wraucný)
• Taužebně, tužebně, adu. Tužebnoſt, taužebnoſt, subst.
• Taužjwám. Freq.
• Tuhnu, Sing. Imp. Inch. in præt. tuhnuł, l. tuhł, Inf. tuhnauti (tuhoſti nabýwám) durescere, hart werden.
• Tuhawka, g. f. (zaſtawenj, neb zatwrzenj VI/940 ſtolic) tenasmus, die Stuhlſucht. Composita ex tužjm, sunt perfecta. ¤ ut potužjm, fut. perf. ¤ Imperfecta formant tempus in ugi. ut potužugi, præs. Imp. Et sic cætera.
• dotužiti, (dokonale a do oſtatku ztużiti)
• Natužiti ſe (dłauho ſe tužiti) doſti ſe natužił, (t. doſti ſe dłauho sadił.)
• Otužiti, (tuhé včiniti)
• Potužiti, (drobet tužiti) Bečwařj potuhugj sudy.
• Přetużiti, (přes mjru tužiti.)
• Přitużiti, (geſſtė wjce potužiti) ¤ Meth. (přilepſſiti) on mu geſſtė přitužił. Item (přituhnauti) Zyma tam přitužiła, (t. přituhło tam zymau.)
• Stužiti, stužowati (stahnauti, stahowati) constringere, zuſammenziehen.
• VI/941 Stauha, g. f. (čim ſe co stahuge) ligula, Neſtel, senckel.
• Vtužiti, idem otužjm. Composita ex taužjm, sunt perfecta. Imperfectum tempus non amant.
• dotaužiti, sine ullo casu adiuncto, ut giž on dotaužił, (t. nebude wjc taužiti, vmřeł.)
• dotaužiti ſe, cum Genit. (doſáhnauti, po čem taužił)
• Nataužiti ſe, cum præp. po. (dłauho po něčem taužiti.) doſti ſe potom nataužił, a wſſak ſe toho předce nedotaužił.
• Potaužiti, (drobet taužiti)
• Roztaužiti ſe, (do wełkého tauženj ſe dáti) ale což ge ſe po něm roztaužił etc
• Wytaužiti, cum Dat. (tauženjm způſobiti) aby gak chtěł taužił (t. nařjkał) VI/942 nic ſobě newytaužj, (t. nic ſobě tim nepomůže, nezpůſobj.) Composita ex tuhnu sunt perfecta. ut přituhnu, fut. ¤ Imperfectum formant in ugi. ut přituhugi. præs. Imp. Et sic reliqua.
• Natuhnauti, (drobet stuhnauti) hinc
• Natuhłý, part. neut. (drobet stuhłý)
• Obtuhnauti (wůkoł stuhnauti, item zatwrditi ſe proti někomu) obdurescere.
• Obtuhłý, (zatwrzełý) part. paſs. obduratus.
• Potuhnauti, cum particula pořád, předce, et simili, (pořád tuhnauti) cum particula drobet, trochu, et simili. (drobet tuhnauti)
• Přetuhnauti (pŕes přjliſs ztuhnauti nimium indurescere, Vber die maſſen VI/943 hart werden.
• Přetuhłý, part. neut. (přjliſs ztuhłý, stuhnutý)
• Přituhnauti, (wjce ztuhnauti) heſky tam přituhło subintelligitur, (zymau)
• Protuhnauti (drobet wětrem neb mrazem ztuhnauti)
• Stuhnauti (do hromady tuhnauti) indurescere, hart werden.
• Stuhnuty, Stuhłý, part. neut.
• Vtuhnauti (drobet ztuhnauti) drobet tam vtuhło, (t. ztuhło)
• Wytuhnauti (měkoſt ztratiti, a tuhoſti nabyti) ut wytuhła koſſile mrazem.
• Ztuhnauti, est perfectum Simplicis.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>