<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Wůł – Wůł

• Wůł, g. m. in obliquis ů. mutatur in o, ut woła, wołu etc. de quo in Grammatica. ( q. bůł, od bečenj, Græc. βoύς.) bos, der Ochs.
• Wołek, wołček, wołeček, g. m. ¤ item wołatko, g. n. omnia dim. bosculus, Iunger Ochs. Adag. Z gednoho woła, dwau kůžj ſe nebere. Aby ho přes Swět zwodił, předce bude wůł.
• Wołowý, adj. (howězý) bouinus, bubulus, bouillus, taurinus, das Von Ochſen iſt. ut wołowý gazýk, kůże etc.
• Wołnj, adj. (co wołowe tahnau) quod boues trahunt, das die Ochſen ziehen. ut wołnj młegn, mola boaria, Ochſenmühl.
• VII/450 Wołák, g. m. (kdo wołů hljdá) bubulcus, Ochſenhirt.
• Wůł diwoký, (bůwoł) bison, wilder Ochs.
• Wůł tažný, (který táhne) bos plaustrarius, Wageno chs.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>