<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Ctjm – Čeykowý

• I/444 Ctjm, ctił, ctjti, Sing. Imp. act. (geſt činiti, Croaticè ċeſtiti ) honorare, ehren. nehrubě ho to ctj. (t. nenj mu k pochwałe) non est ipsi honori. Ctjti hoſti, geſt hoſtiti.
• Ctjwám, ctjwati, freq. ctěnj, n. part. Ctěný, part. paſs.
• Ctiteł, g. m. (kdo rád ctj) liberalis, munificus, beneficus, freygebig, guttthätig. geſt ctiteł ſwého domu.
• Ctitełný, adj. idem ctiteł.
• Ctitełně, adv. Ctitełnoſt. subst.
• Ctitedłný, (ctěnj hodný) Venerabilis, das zu Ehren iſt.
• Ctitedłně, adv. Ctitedłnoſt, Subst. Composita ex Ctjm sunt perfecta. ut vctjm, fut. Imperfectùm formatur ex freq. Simp. ut vctjwám. I/445 Et penultima potest produci, l. corripi ut vctjti, l. Vctiti. Sic reliqva.
• Poctjti, (nėčim někoho, geſt ċeſt prokázati) honore afficere, Ehr anthuen. 2 do (něčeho pro poctiwoſt podati) honorem præbere, Ehr anthuen. ut poctił ho prawicý. (t. dał mu prawau ruku) 3 tio (darowati) donare, Verehren. poctił ho złatým řetėzem. etc. hinc.
• Pocta, g. f. (poctiwý dar) honorarium, VerEhrung. Item (nápog poctiwoſti) haustus honoris, Ein Ehrentrunck. ani mu pocty nedali.
• Poctiwý, adj. (na cti zachowałý) honestus, ehrlich.
• Poctiwė, adv. (ſſłechetnė, poċeſtnė) honestè, ehrlich.
• I/446 Poctiwoſt, (ſſłechetnoſt) honestas, Ehrligkeit. adag: s Bohem a poctiwoſtj.
• Poctiwice, g. f. plur. (dołnj ſſaty, t. nohawice, katiata, kalihoty) femoralia, braccæ, caligæ, die hoſen.
• Počeſtný, adj. (geſt wáżný, ſſetrný, ſſłechetný muż) venerandus, venerabilis, honestus, ehrbahr. počeſtná oſoba, řeč, počeſtný obyčeg.
• Poċeſtně, adv. (ſſłechetnė, wážnė) reverenter, observanter, Ehrerbietlich.
• Počeſtnot, Subst. honestas, reverentia, observantia, Ehrerbietung, Ehrbarkeit.
• Vctjti, (doſtatečnė ċeſt prokázati, vctiwoſt prokazowati) honore afficere, revereri, in Ehren halten, Verehren. Item: tractare, tractiren. znamenitě nás vctił.
• I/447 Vctiwý, adj. (kdo ſe k lidem pėknė, a wlidně má, přjwětiwý, wljdný) modestus, virtuosus, Ehrerbiettig, Züchtig.
• Vctiwě, adv. venerabundè, modestè, züchtig. Ehrenbietlich. Vctiwě młuwic (geſt ohrada řeċi, když ſe něco newſſeligak poċeſtně gmenowati má, s odpuſſtěnjm) Salvo honore, mit ehren zu melden.
• Vctėnj, n. part. Vctěný, part. paſs.
• Vcta, g. f. (ċeſt, vctenj) honor, Ehr. ſſpatná to Gmenu Božjmu vcta.
• Nevctiti, (geſt powinnau ċeſt zruſſiti) dehonorare, Verunehren. Nevctili gſte mne, Ioh: 8.
• Nevcta, g. f. (hanba, poſměch) ignominia, Schmach.
• I/448 Wyctiti, (wſſeligak vctiti) Ironicè qvod maximè in usu est. (wyłáti) excipere, ausſchelten.

• Četu, čjſti, u. čtu.

• Čeyka, g. f. (od hłaſu čéý, čéý) gavia, capella, Kübitz. Item: (łoď dłauhá, a vzká k rychłému běhu způſobená, ginák bėhaun) velox, Jagdſchiff.
• Čeykowý, adj. peřj, křjdło. etc.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>