<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Čich – Čimrám

• Čich, g. m. (geſt hłáhoł ſubtýłného wětru.) Item (woněnj, neb Taženjm, a neb wánjm do chřjpj wetru wuně ſe přjgjmá, geſt geden z pěti ſmyſłů, kterýmž ſe wuně, neb ſmrad cýtj) olfactus, der Geruch, das riechen.
• Čuch, g. m. idem čich, Sed de animalibus dicitur. Gełen, a pes magj dobrý čuch. unde.
• Čuchám, čuchał, čuchati. Sing. Imp. Neut. (po wuni negaké gdu, po čuchu gdu, sljdjm) de Canibus, l. alijs animalibus dicitur. čuchał k němu.
• Čucháwám, freq. Comp. u. infra.
• Čenichám, čenichał, čenichati, idem čuchám. Aliqvando etiam ad hominem extenditur. zemſkých wěcý I/451 ċenichati, cum Gen. (t. sljditi, hłedati, řjká ſe ô těch kteřj po liboſtech ſwěta gdau) cum Accus. idem. qvod čigi. et usurpatur etiam locò ejus freqv:
• Čigi, čił, čjti, Sing. Imp. act. (wuni chřjpėmi přigjmám) odorare, riechen. Item: (cýtjm) Sentire, empfinden.
• Čitedłný, adj. (co ſe ċjti, neb cýtiti můž) sensibilis, l. Sensilis, empfindlich.
• Čitedłnė, adv. Čitedłnoſt, Subst.
• Čitełný, adj. (kdo čige, a cýtj něco) Sensitivus, empfindlich.
• Čitełnė, adv. čitełnoſt, Subst. nenj čitełnoti, ani politowánj.
• Čiłý, adj. (kdo ſe dobře k nėċemu čige, t. zdrawý, čerſtwý, hbitý, gadrný) vegetus, agilis, velox, Geſundt, friſch, ruſtig, hurtig. ċiłý gonak, pachołe.
• I/452 Čiłe, adv. má ſe čiłe ktomu, (t. čerſtwě) wċiłe Moravi dicunt, (nýni, q. wčerſtwě, genže)
• Čiłoſt, subst. (zdrawj, čerſtwoſt, hbitoſt.)
• Čmuchám, čmuchał, čmuchati, idem čuchám.
• Čmucháwám, freq. Comp. uide infrà. Meth: etiam de homine dicitur: (pohrzým, zhrzým)
• Čmuch, g. m. idem. Čuch.
• Čiſſjm, čiſſeł, ċiſſeti, Sing. Imp. Neut. (čerſtwė, zymawě, ſtudeně wáti, wanauti) frigidam auram Spirare, flare, eine friſche Lufft hauchen, blaſen, wehen; čož tám čiſſj! (t. což tam ſtudený witr ffauka) frigida aura I/453 foris spirat, es wehet dorten eine friſche Lufft. ċiſſj tam zyma, idem tėmi wokny hroznė ſem zyma ċiſſj. per istas fenestras valdè huc frigus intrat. es gehet die kälte durch die fenſter ſchrecklich ein. ċiſſj někudy na mnė: frigus me alicubi afflat. Est verbum in qvotidiano usu, præsertim in hyeme. Composita. vide infrà. Item: (bėžjm) currere, Lauffen. Sed dicitur in hoc Sensu tantum de motu Spirituali seu de Spiritu vel Spiratione qvacunq. tėmi wokny hrubě tepło wen čiſſj. (t. běžj, vcházý) per illas fenestras calor valde foras currit, exit. Es Lauffet die Wärme durch die fenſter ziemlich I/454 hinaus. Negaká libá wuně tu ċiſſj. aliqvis gratus odor hîc spirat.
• Čjchnu, čjchnuł, l. ċjchł, čjchnauti, est perfectum verbi čiſſjm.
• Čižný, adv. čižnė, adv. čižnoſt, subst. (čerſtwý, chładný, ſtudený) frigidus, friſch. ge tam čižno, (t. ċerſtwo, chładno)
• Čich, g. m. (znamená ſſpeh po nėkom, a gako Ċuch po wůni neb po ſtopě něċeho) unde.
• Čjhám, čjhał, ċjhati, Sing. Imp. Neut. Significat 1 mo (Sljdjm, hłedám někoho, gdu gako po čuchu za nėkým, a wyċuchage, neb wyſljdě někoho, naň čekám, gako łýhawj pſy dėłáwagj, t. hłedjm połapiti) observare, insidiari, nachſtellen, Lauren; doſti I/455 dłauho na něho čjhał. 2 do (vžitku hłedati) emolumento inhiare, einen Gewinn, ein Vortheil ſuchen. kdo ſam ſobě mełe, na weymełek ċjhá. 3 tio (ptáky łapati, chytati) aves capere, aucupari, die Vögel fangen. on tam na ptáky ċjhá. ſſeł na ċih. (t. ptáky chytati) hinc.
• Čihař, g. m. (kdo na ptáky čjhá) auceps, Vogelſteller, Vogelfänger.
• Čihadło, g. n. (mjſto a přjprawa k čjhánj) aucupium. Vogelheerd.
• Čižba, g. f. (Samo čjhánj, neb vmėnj čjhařſké) aucupium, aucupatio, Vogelfang.
• Čižebnjk, idem Čihař.
• Čjhařſký, Čižebnjcſký, adj.
• I/456 Čihařſky, po čjhařſku. adv.
• Čihařſtwj, Čiżebnjcſtwj, (Obchod, neb vměnj čihařſký)
• Čižebný, adj. (kdo vmj ċjhati, a łapati) ut ċižebný ptak, koċaur.
• Čjž, g. m. ċjżek, dimin. (geſt małý ptáček) acanthus, Zeiſel. 4 to (čekám) expectare, warten, doſti gſme tam dłauho čjhali. (t. čekali) gáť gjž nebudu na něho dełe čjhati.
• Čjhnu, čjhnuł, l. čjhł, čjhnauti. Sing. Imp. Neut. ( idem tjhnu, pryċ ſe beru, t. ċige něco nelibého, neb newonného, nemiłého, pryč ſe hnauti, tjhnauti, pryċ ſe bráti) abire, weggehen. Composita vide infra.
• Čuchám Composita ex čuchám sunt perfecta I/457 ut wyčuchám fut. Imperfectum formatur ex freq. Simp. ut wyčucháwám ¤ ut.
• doċuchati ſe, cum Gen. (nėċeho ſe doſljditi) předce ſe te liſſky dočuchał.
• Načuchati, (čuchem naſmraditi, napuſtiti, nadchnauti, načmuchati) načuchał do toho, (t. načmuchał) giż to načuchali (t. náčmuchali, oċuchali.)
• Oċuchati, oċucháwati (čuchem, neb čmuchem nadchnauti, naſmraditi, opipłati) ô to gá neſtogjm, co giž ginſſj oċuchali, (očmuchali)
• Očuchaný, part. paſs. (očmuchaný, pohrzený, zhrzełý) gižť ge to wěc očuchaná, a očmuchaná.
• Počuchati, (pohłedati) gá ho počuchám. (t. pohłedám) l. gá po něm poċuchám.
• I/458 Poċuchati (k nėčemu) geſt přičuchati, přiċmuchati.
• Přičuchati, (přiwoněti, přičmuchati) přiċmuchał k něčemu, a běžeł pryč.
• Wyčuchati, wyċucháwati, (wyſljditi, wyhłedati, wyčmuchati) každýho zagjce on wyčuchá. Meth: (wyčjhati, wyſſpehowati) explorare, ausſchpähen.
• Začuchati, (začmuchati) začuchał k němu, (t. počał k němu čuchati, začmuchał, přičuchał k němu)
• Čmuchám Composita ex čmuchám sunt perfecta, et admittit easdem præpositiones qvas čuchám, et in eodem Sensu. vide Supra Čuchám.
• I/459 Čigi. Composita ex čigi, sunt perfecta, ut.
• Načiti, (nawoněti) olfacere, riechen. ten pes hned to zwjře načił (t. včił) canis statim illam feram olfecit. der hund hat gleich das Wild gerochen, gemercket.
• Včjti, idem načiti. Nota: Včjti, ideo semper producitur, et načiti semper corripitur, qvia včiti significat docere, et načjti, initium facere.
• Čiſſjm, Čjchnu. Composita ex illis sunt perfecta. ut počiſſjm, počjchnu, fut. Imperfectum formatur in ugi. ut počichugi, præs.
• I/460 Načiſſeti, načjchnauti, cum Gen. l. personaliter, (naběhnauti) načiſſeło tam zymy, l. načiſſeła tam zyma, sed pulchriùs est cum Genit: intravit illuc frigus, die kälte iſt hinein gedrungen. načjchło tam zymy, idem: načiſſj, l. načjchne tam tepło.
• Počiſſeti, počjchnauti. est perfectum Simplicis. počjchne tam tepło. (t. bude tam ċiſſeti tepło) intrabit eò calor, es wird warm hinein gehen:
• Přičiſſeti, přičjchnauti. (wjce čiſſeti) geſſte wjce zymy ſem přičjchne.
• Pročjchnauti, (prowětřiti, ſtudenoſti zakuſyti) pročjchne tam, l. pročjchne mu tam.
• I/461 Wyčiſſeti, wyčjchnauti, (wyběhnauti) excurrere, excedere. ut giž wſſechno tepło wyċiſſeło, wyčjchło, jam omnis calor exceſsit. die Wärme iſt ſchon gantz und gar entgangen.
• Začiſſeti, začjchnauti, negaká wůně tu začjchła, (t. zaċała čjchnauti, zawonėło tu něco.)

  Čjhám, Čjhnu.

  Composita ex illis sunt perfecta. ut
• dočjhati, l. dočjhati ſe (dočkati) předce ſe ho dočjhał.
• Načjhati ſe, (načekati ſe) doſti ſe tam načjhał. Item (čekati k połapenj) doſti ſe na nėho načjhali, neż ho doſtali.
• Počjhati, (na někoho, t. čjhati k połapenj, I/462 k chycenj) insidiari, nachſtellen, Lauren. gá na něho počjhám, když domu pugde. geſſtě trochu počjhám. Item: (trochu čekati, dobrým y złým mjnenjm) počjham tu geſſtě trochu.
• Wyčjhati, (něco, někoho) idem qvod včkati, wyčkati. on ho wyčjhał, (t. čjhał, až vgde.)
• Čjhnu Composita ex eo sunt perfecta. do-, od-, po-, pře-, při-, v-, w-, wy-, za-cjhnauti. on tam dnes nedočjhne, (t. nedotjhne, nedogde) čaſně odčjhł, počjhnu ga ċaſně po ſwých (t. pugdu, potjhnu) ſotwa tam tu ſtrauhu přečjhł, I/463 přičjhł tam nenadałe, on čaſnė včjhł, (t. odčjhł) ten tam ſotwa wčjhł, a hned zas wyčjhł, a kdowj kam začjhne. (t. zatjhne, zagde.)

• Čjhám, ċjhati, čihař, u. Supra cich.

• Čjhnu, čjhnauti, ibid.

• Čimrám, čimrati, u. ċmýrám, ſſimram.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>