<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

drłý – drmek

• drłý, adj. (od drhauti, t. běžeti, q. drhłý, geſt rychłý, ċerſtwý, pobočitý) agilis, velox, hurtig, behend, ſchnell.
• drłe, adv. (rychłe, čerſtwė) agiliter, velociter, hurtig Behend. adag. má ſe drłe, co chodec na brłe, (t. na berłe.)
• drłoſt, (rychłoſt, čerſtwoſt, hbitoſt, poċitoſt) agilitas, velocitas, behändigkeit.
• drljm, vel pulchriùs, drmoljm, -ił, -iti. Imp. Neut. (drobným krokem bėżjm) hłeď gak drmolj! II/170 Activè. Significat, (mačkám) Composita ex eo perfecta, podrmoliti, et Zdrmoliti, (pomaċkati, zmačkati) conqvaſsare, Zerknütſchen. coż ge to zdrmolił!
• drmoliłka, g. m. (žėna která drmołem chodj)
• drłena, g. f. (wſſeteċná a doſkočná oſoba ženſká)
• drmoł, g. m. (drmołnj chod) drmołem gjti, (t. drobným krokem gjti, drmoliti)

• drkotám, l. secundum Regulam Grammat: drkocy, Imperf. Neut. drkotał, præt. drkotati, Inf. ( ex trnu, et kot: q. trkotám, geſt třeſu ſe) trepidare, beben, zittern Abac. 3. v. 16. drkotały rtowe mogj. Comp. zadrkotati ſe. (zatřáſti ſe, item zawráworati)
• drkułe, g. f. (rukau w hławu vdeřenj)

• drmek, g. m. (mořſká wrba) vitex, Abrahamsbaum.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>