<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

drn – drnowatý

• II/171 drn, g. m. (tráwnjk s kořenem wyrytý, zełený, neb ſuchý) cæspes, Waſen. Sumitur etiam loco tráwnjk. na zełenem drnu łeżeti, (t. na tráwnjku) adag. giż geſt pod drnem. (t. w hrobė)
• drnowatý, adj. (co mnoho drnu má) drnowatá zem. etc.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>