<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

důł – Podołek

• důł, g. m. in Genit. dołu etc. (gáma, rokłe, od dutj a prázdnoſti) fovea, fodina, Grube. doljk, l. důłek, dim. doljċek, dułeċek, alterum dim. důł złatý, Střjbrný, pjſkowitý, l. piſčitý.
• dołnatý, adj. (kde mnoho dołů)
• dolina g. f. (geſt nižſſj mjſto, mezy rozſedlinami)
• dolinowatý (kde mnoho dolin)
• doljnek, g. m. idem důłek.
• II/193 důłkowatý, l. dułkowitý, l. dolinkowitý, adj. (kdo mnoho má důłku, gako někdo po oſypkách, t. naſſtiowicých, gamkowitý) lacunosus, grubichl. hinc.
• důłkowatjm, -ěł, -eti, Inch. (důłky doſtáwám) Perfectum est zdułkowatěti. ut hrozně zdůłkowatěł. Potest etiam in Significatione activa dici, et tunc in præt. et Inf. ě, mutat in i, ut coż ge to zdůłkowatił, (t. naděłał w tom důłků)
• dołe, adv. (na dołnjm mjſtě) infra, Vnten, darunten.
• dołu, adv. (na dołnj mjſto) infra, herunter, hinunter.
• důła, g. f. (njžſſj, dołnj mjſto) inferior locus, Vnterort.
• Zdůły (z njžſſjho mjſta k hůře, zhůry) II/194 Infernè, Von Vnten.
• dołnj, adj. inferus, Vnter, dołegſſj, comp. inferius. Vnterer. Neydołegſſj, Superl. infimus, allerunterſter.
• doługi, dołował, dołowati, (doły dėłám) foveas facere, die Gruben machen. Item (w doljch pracowati) in fodinis laborare.
• dołám, dołał, dołati, dołáwám, freq. (geſt dołowánjm bránjm, hagjm) defendere, wehren.
• dołati ſe, (s nėčim geſt namáhati ſe, zapaſyti s něċim.)
• Odołati, perf. odołáwati, Imp. (přemocy obrániti, zbrániti) vincere, resistere, erwehren, cum Dat. Sotwa gſem tomu odołał, (t. zbránił) vix resistere potui. Jch habe es kaum erwehren können. II/195 Nemohu wſſemu odołati, odołáwati. gá Sám tomu neodołám, nełze mu odołati, (t. ſe obraniti)
• dołoman, alii dałamán, g. m. dołománek, l. dałamánek, dim. (geſt Mužſká dłauhá Suknė až dołu podſſitá, neb nepodſſitá) u. čuba.
• V´dolj, vel Audolj, g. n. (geſt dłauhý dúł mezỷ horami) vallis, thal. ¤ adag. čim wysſſj wrch, tim hłubſſj v´dolj (t. ċim kdo wyšſſj, tim nebezpečněgſſj)
• Pádolj, l. Podolj, g. n. vel Podoł, g. m. (geſt dłauhé vdolj, neb takowe połoženj, kdež ſe z wrchu dołu gjti muſý)
• Podołek, g. m. ( in genere dołegſſj djł raucha, in Specie, dołegſſj djł żenſké koſſiłe, neb ſukně) genericè, inferior pars vestis, in specie inferior pars indusij, vel togæ muliebris.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>