<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Gjm – Gjmám

• Gjm, est Verbum Anomalum, antea dicebant Gedjm, Imp. act. (pokrmu vžjwám) edo, ich eſſe, in præt. gedł, Inf. gjſti. ¤ Freq. Gjdám, gjdał, gjdati. Conjugationem uide in Gramma Cant. 5. gezte, a pjgte Přátełe etc. adag. ani ſe nagjſti neſmj (ô skrbrých, kteřj ani ſobě dobře nevčinj) diw po ſobė negj (ô temž)
• Gedenj, Subst. part.
• Gjdám, Iterat. Gjdáwám Freq.
• Gedák, g. m. Commestor, Eſſer. ſſpatný gedák, (t. který nehrubau na gjdłe ſſkodu vděłá)
• II/397 Gjdło, g. n. (krmě, ſamo gedenj) cibus, eſſen, w čas gjdła přiſſeł, venit tempore mensæ, er iſt zur zeit des Eſſens kommen. při gjdłe ſe to ſtało. adag. gjdłem a pitjm nikda neochudł (proti haužewným)
• Gjcha, g. f. (poljwka) offa, Suppe. adag. zuſtáwá w ſwe gjſſe, neb pŕi ſwé gjſſe (ô těch, kteřj ſe nenaprawugj) antiqvum obtinet, peprná to gjcha, ne každy gj gjſti můž. (ô newhodných lidech, a neb ô negake drahé wécy, kteréž chudý zapłatiti nemůże) treffj on na každau shniłau zwěřinu giſſku vděłati. (t. každau wěc y złau wyweſti)
• II/398 Gjcen, g m. (geſt trubice z vſt do žałudku) oesophagus, gula, SPeißrohr.
• Gidárna, g. f. (kde ſe gjdá) TafelStuben.
• Gjſtba, alij aliqvi Gjzdba, g. f. (od gjſti, t. pokog kdež ſe gjdá, zahřjwacy pokog) hypocaustum, Ital. Stufa, Hisp. Estufa. Gall. Estuve. Stuben.
• Gedljk, g. m. idem gedak.
• Gedliwý, adj. (kdo rád gj)
• Gedłtedłný, adj. Commestibilis.
• Gedłný, l. gedný adj. idem.
• Gjzliwý (žrawý, co hrubě gj) mordax, freſſig. ut gjzliwá rána, (ſłowe morowá rána, proto že prudce hubj) pestiferus morbus. Gjzliwý čłowěk, (který nevkogitedłně hryze, a ſſtjpe) homo mordax, II/399 ein Bößer Mann. Composita ex gjm, sunt perfecta, ut dogjm, fut. perf. dogedł præt. perf. dogiſti. Imperfectum formatur ex Iterat. Gjdám fut. perf. dogedł præt. perf. dogjſti, Inf. perf. ¤ Imperfectum formatur ex Iterat. Gjdám, ut dogjdám, præs. Imp. dogjdał. præt. Imp. dogjdati, Inf. Imp. dogjdawám Freq. Comp. dogjdáwał, præt. freq. dogjdáwati, Inf. freq. Et sic reliqva Composita formantur.
• dogjſti, dogjdati, (oſtatek snjſti) reliqvum decommedere, das Vbrige auffeſſen: giž to dogez. etc.
• Nagjſti, act. (načjti gjdło)
• Nagjſti ſe, (do ſýtoſti gjſti) sat edere, II/400 ſich ſatt aneſſen. ga gſem ſe giž nagedł; giž by ſe mohli nagjſti etc.
• Obgjſti, (obhrýzti, obkauſati) ambedere, circumedere, Vmbeſſen.
• Odgjſti, (přeſtat gjſti) ceſsare, â commedendo, aufhören zu eſſen.
• Pogjſti, (geſt ku potřebě gjſti) pro neceſsitate commedere, Zur Nothdurfft eſſen. ut pogezte, a napjgte ſe, Když pogedł etc. pogezme trochu, a pogedem etc. Item Significat pluralitatem genericam (Snjſti) ut toť my wſſechno pogjme, hoc nos totum decommedemus, das werden Wir alles aufeſſen.
• Pogjdati, (máło, a čaſto gjſti) II/401 parùm et sæpè commedere, wenig Vndt offt eſſen.
• Pogjdánj, Subst. part. Item (młaſkánj)
• Přegjſti, (gedenjm přemocy) commedendo vincere, mit eſſen Vberwinden. Vbereſſen. Kdo koho přegj? on bý ho přegedł. 2 do (nad ſytoſt gjſti) ultra sacietatem commedere, percommedere, Vber die Sättigkeit eſſen. Magj gjdła, že ho přegiſti nemohau. habent ita ad commedendum, ut non poſsint omnia decommedere. Sie haben So Viel zu eſſen, daß Sie es nicht aufeſſen mögen. Nemohłi gſme wſſeho přegjſti. non potuimus omnia percommedere, Wir haben II/402 nicht können alles aufeſſen. 3 tio (přes počet gjſti, přebrati) ut koljk máme geſſtě pecnů k gedenj? Rx Ziadného: geſſtě gſte přegedli, (t. přebrali)
• Přegjſti ſe, cum Gen. (přeſýtiti ſe, gjdło ſobě zoſſkliwiti) nauseare, ſich übereſſen. Wſſeho ſe geden přegj, krom chłéba ne; gá ſem ſe giž ryb přegedł, uel giž mi ſe ryby přegedły. adag. Wſſecko ſe přegj, by ſama łahůdka, neb rozkoſſ była.
• Progjſti, (gjdłem vtratiti) abligurire, decoqvere, Verfreſſen. Gedna Pani na rybjch pličkách wſſechen ſtatek progedła.
• Progjſti ſe, paſs. Snadno by ſe Statek II/403 progedł. 2 do (na ſkrz gjſti) durcheſſen. adag. progedł by ſe ſkrz kołáče. 3 tio (rád gjſti) libenter commedere, gern eſſen. progedłby ſe w tom. (t. wełmi to rad gj) Nota, præpositio s, mutat g. in n. qvod freqvens est ut in Grammatica diximus. ut Snjſti, (wſſechno pogjſti) decommedere, aufeſſen. Toť my Snjme: neſnjme ani toho. etc.
• Snjdám, præs. Imp. snjdati, idem qvod Snjſti, locò Sgjſti, Sgjdati. adag. Sněděný chłéb peče (když kdo prwe mzdu vtratj, než gj zaſłaužj)
• Snědek, g. m. (snědené negaké nezdrawj. in Specie, pokrm negaký nezažitý, II/404 w žałudku łeżicý) Item Snjdám, Snjdati, Significat (Ráno gjſti) jentare, frühſtücken. dnes gſme ne snjdali.
• Snjdáwám, freq. soleo jentare, Ich pflege zu frühſtücken.
• Snjdanj, g. n. (rannj gjdło) Snjdanjčko, g. n. dim. jentaculum, frühſtuck. Composita ex co sunt perfecta.
• Naſnjdati ſe, (ráno ſe nagjſti)
• Poſnjdati (trochu Snjdati) uide Snjdám.
• Vgjſti, vgjdati, (kus něceho Snjſti) partem commedere, etwas daVon eſſen, on ho giž kus vgedł. on wzdycky vgjdá. Item (vžhrati) devorare, auffreſſen. II/405 ut vgedliho wſſi.
• Wygjſti, wygjdati, (z něčeho gjſti) aufeſſen. ut wygedł kaſſi z hrnce. etc. Item (Gjdłem ô ſtatek připrawiti) per commestiones ad incitas redigere. durch die freſſerey Vmb haab und gutt Bringen, ut wy by gſte mne wygedli, (t. wyżhrali)
• Zagjſti, (něco gjného gjſti) aliqvid supra commedere, etwas darauf eſſen, Vereſſen.

• Gjmám, gjmati, u. gmu.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>