<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Gmu – Granát

• Gmu, Imp. act gał, præt. gjti, uel etiam gmauti, Inf. Gjmám, Iter. gjmał, præt. gjmati, Inf. Gjmáwám, Freq. gjmáwał, præt. Gjmáwati, freq. ( q. gemůg, contractum, t. beru, chýtám) capere, fahen, fangen. gali ho na Syłnicy, cæperunt eum in via, Sie haben ihn auf der Landtſtraſſen gefangen. Item (začjnám) incipere, anfangen. Gali ſe wſſicknj wymłauwati, cæperunt se omnes excusare, haben alle angefangen ſich zu excusiren, Gał ſobě nařjkati, newjm co on ſobě to zgał. etc.
• II/423 Gatý, part. captus, gefangen.
• Getj, gjmánj, Subst. part.
• Gemný, adj. (který ſnadně gjma, oſtrý, důwtipný) acutus, Scharff. gemný wtip, gemná řeč. etc.
• Gatka; g. f. (kde ſe co gjmá a chytá, Gimánj) captura, fang. Item Secundum aliqvos etiam (kde ſe dobytek bige, ſſłachtata) macellum. adag. wyweſti někoho na gatku. (t. do nebezpečenſtwj žiwota.)
• Gałmara, g. f. uide ałmara. Composita ex gmu, sunt perfecta. ut Zagmu, fut. zagał, præt. zagjti, Inf. Imperfectum Formatur ex Iterat. ut Zagjmám, præs. zagjmał, præt. zagjmati, Inf. Zagjmáwám est II/424 freq. Comp. zagjmáwał, præt. zagjmáwati, Inf. Et sic reliqva formabis.
• dogjti, dogmauti, dogjmati (oſtatek gjti, neb wzýti) Item (oſtře bráti) ut dogał ho ſłowy, tetigit ipsum verbis, er hat ihn mit Worten angegrieffen. Oſtře ho dogjmał.
• Nagjti, nagmauti, nagjmati, (geſt na mzdu přigjmám) conducere, miethen, dingen. nagjmá děłnjky na winicy. etc. Item Nagjmati, (werbowati) conscribere, Werben. Nagjmagj wogáky. etc.
• Nagjmač, l. nagimač, Nagjmateł. g. m. (kdo nagjma) conductor. Miether.
• Nágem, g. m. (ſamo nagjmánj) conductio, Miethung. Item (mzda neb płat) merces, uel census. II/425 Lohn, oder Zinß. płatj nágmu ſto złatých, Solvit censum 100 f. er Zahlet 100 f. Zinſen. Znágmu děłá, ſłaužj, (t. ze mzdy)
• Nagemnjk. (kdo něco nagatého má) qvi re conducta pro censu utitur, manceps, Pachtman, Mietman. Item (kdo w nágmu ſedj, Podruh) Inqvilinus, haußgenoß. má mnoho Nágemnjku w ſwém domě. etc.
• Nágemný, adj. (co ſe nagjma) ut nágemný dobytek. etc.
• Pronagjti, pronagmauti, (geſt ze mzdy pugčiti, progednati, progednáwati) locare, Verdingen, Verpachten (dům tedy hoſpodář pronagjmá, Podruh nagjmá, obogj za mzdu: onen aby II/426 wzał, tento aby dał.)
• Pronagjmač, Pronagjmateł, g. m. Locator.
• Pronágem, g. m. locatio.
• Pronágemný, adj. (co ſe pronagjmá)
• Pronágemnjk, (který má co pronágemného) manceps, Pachtman, Mietman.
• Nadgjti, nadgjmati, (wegſſe bráti)
• Obgjti, obegjti, obegmauti, obgjmati. (wůkoł bráti) amplecti, Vmbfahen. Item (około hrdła bráti) amplexari, Vmbhalßen.
• Obgetj, obgjmánj, Subst. part. ſtrom we troge obgetj. Eccles. 3. 2. geſt čas obgjmánj etc.
• Odgjti, odegmauti, odgjmati, uel ( mutato g. in n. qvod sæpiùs fit ut in Grammatica docui ) Odnjti, odnjmati, II/427 (pryč wzyti, pryč bráti.) auferre, weg nehmen. Nebude odgato Sceptrum od Iudy. Is. 3. odegme Pán okraſu těch na ſtrach. etc. Item (zaſe doſtati) recipere, recuperare, abnehmen. ut odniali Turkum zaſe wſſechnu łaupež. etc. odňali gjm dobytek. etc.
• Pogjti, pogmauti, pogjmati, (ſobě wzýti, bráti) aſsumere, nehmen. ut pogał Gežjſs Petra, a Iána etc. 2 do Pogjti ženu, (oženiti ſe) uxorem ducere, heürathen. Weib nehmen. Ženu gſem pogał etc. 3 tio Eqvo frenos injicere, Zaumen, den Zaum anlegen. ut Kočj giž pogjmá koně, l. kočj giž pogjmá, pogał. etc. II/428 Nota, pogjm, pogiti, conjungo est Simplex, qvod suo loco vide.
• Pogjmati ſe, (geſt pářiti ſe, dicitur de animalibus ) coire, sociare se, ſich paaren. ut hołubj ſe pogjmagj, (t. pářj) columbæ se sociant, die Tauben paaren ſich. etc.
• Podgjti, l. podegjti, podegmauti, podgjmati (poſpodu wzyti, bráti) ut muſýſs łépe podegjti etc. Item (napadnauti) ut podgała mne bázen, ſtrach etc. invasit me timor, horror. Es iſt ihm ein Schrecken angekommen. podgała mne gakáſy radoſt. etc.
• Přegjti, přegmauti, přegjmati (geſt zgedné ruky do druhé wzýti, bráti) II/429 ex una manu ad alteram ponere. 2 do (Přendati, přendawati) mutare vices, Vmbwechſlen. Přegjmati ſe, neb přegjmati ſobě ruce (geſt přepřahati ſe w prácech, aby žádný přetahowán nebył. 3 tio (cyzý wěc podſkoče, k ſobě wzýti) intercipere, auffangen. přegał poſłu pſanj etc. 4 to Přegjmám (geſt rozwazugi, přemegſſljm, přemyſſługi, rozgjmám) perpendo, speculor, Jch betrachte. gá gſem ſobě to tak, y ginak přegjmał. etc.
• Přigjti, přigmauti, přigjmati, (k ſobě wzýti, neb bráti) accipere, nehmen. přigał gſem cos mi odeſłał. Item Přigjmati, ( subintelligitur Swátoſt, II/430 geſt communi konati) communicare, Communiciren.
• Přigjmánj, Subst. part. gjti k přigjmánj, ire ad communionem, Zur Communion, gehen.
• Přigimač, g. m. Receptator, Einzieher.
• Přjgem, g. m. in Gen. přjgmu, acceptum, Empfang.
• Přjgemný, (co ſe přigjmá) dáti přjgemnýho. Item (wděċný, gmiłý) acceptus, gratus, angenehm.
• Přjgemně, adv. Přjgemnoſt, Subst.
• Přjgatek, l. přjgetek, g. m. (co ſe komu dá, a přigme) adag. z přjgetku hława nebolj. (co ſe naſkytá, gen wzýt.)
• II/431 Progjti, progmauti, progjmati, uel pronjti, pronjmati, mutato g. in n. (na ſkrz wzýti, neb bráti) progała mne zyma. etc.
• Rozgjti, rozegmauti, rozgjmati (rozundati, roztahnauti) distendere, disjungere, Von einander thuen.
• Rozgjmati, (rozbjrati, rozwažowati, přemýſſłeti, přemeyſſłeti) meditari, Betrachten.
• Snjti, uide zſnjti.
• Snjti ſe, g. mutato in n. de qvo in Grammatica dixi, (Spogiti ſe) ut Snjti ſe s manžełkau, jungere se matrimonio, ſich zuſammengeben: hinc
• Sňátek, g. m. connubium, die heyrath. II/432 solet etiam addi adject. ut Sniátek swadebnj, Sňátek manžełſký, idem.
• Sněm, g. m. comitia, Landtag, uide Sněm.
• Vgjti, vgmauti, vgjmati, (něceho kus pryč wzyti, po kuſu pryč bráti, odundati, odundawati, detrahere, defalcare, abziehen. (Apocal. 22.) Vgmeli kdo co z knjhy této, vgme mu Bůh etc. hinc.
• Vgma, g. f. (ſſkoda, křiwda) detrimentum, Abgang, Schaden. Item (Pohorſſenj, ſkrácenj) præjudicium, Nachtheil. Bez Vgmy práwa meho, (t. bez pohorſſenj) absq præjudicio juris mei. Ohne Nachtheil meines Rechts. II/433 2 do (přigjmati, wzýti, brati) acceptare, annehmen. ut gá to vgjmám za wěc přiznałau, accepto hoc pro confeſso, Jch nehme es Vor bekandt. 3 tio (Přjgjti něco k drženj) poſseſsionem capere, Vberkommen. giž vgał ſwůg ſtatek. etc.
• Vgjti ſe, vgmauti ſe, vgjmati ſe, cum Gen. (moc ſobě k něčemu wzýti, oſobowati ſobě) appropriare sibi, ſich anmaſſen. Gá ſe toho nechcy vgjmati, nil volo cum hac re ad agendum habere. Jch will mich deſſen nicht annehmen. 2 do (Zaſaditi ſe ô nėkoho, zaſtáwati někoho) protectionem alicujus suscipere, ſich jemandes annehmen. II/434 On ſe mně vgał, ille protectionem mei Suscepit, er hat ſich meiner angenommen. Aliqvi etiam cum præp. ô ut Psal. 142. Nenj kdoby ſe ô mne vgał, sed pulchrius est per Gen. nenj kdo by ſe mně vgał. 3 tio (vgjti k dědicſkému práwu, neb k dědičnému drženj) adire hæreditatem, die Erbſchafft antretten. ut Vgał ſe dědicſtwj Otce ſwého, l. po Otcy ſwém, l. vgał ſe dědjcſtwj Otcowſkého, adivit hæreditatem patris, l. immiscuit se hæreditati Patris, er hat die Vätterliche Erbſchafft angetretten. l. er hat ſich der Vätterlichen Erbſchafft angemaſſet.
• Vgjmánj, Subst. part. Vgjmánj dėdic II/435 ſtwj, aditio hæreditatis, Antrettung der Erbſchafft.
• Vgjmagičnoſt, idem Vgjmánj. Vgjmagičnoſt dědicſtwj etc.
• Vgjmateł, Vgjmač, g. m. (kdo vgjmá)
• Wygiti, wygjmati, uel wyniti, wynjmati. (wyndati, wyndawati) eximere, extrahere, außnehmen, ausziehen. Wyňał to z kapſy.
• Wzgjti, l. wzegiti, wzegmauti, wzgjmati, l. wznjti, wznjmati, (wzhuru wzýti, neb bráti) sursum tollere. wzgał to wjtr do powětřj.
• Wzgjti ſe, wzegmauti ſe, wzgjmati ſe, l. wznjti ſe, wznjmati ſe, (zmocniti ſe) ut wzniał ſe oheň, giž ſe tam wznjmá ( subintelligitur oheň, II/436 t. Zapaługe) nechce ſe oheň wzgjti, dobře ſe wzegme etc.
• Zgjti ſe, zegmauti ſe, zgjmati ſe, znjmati ſe, idem qvod wzgjti, wſſechno ſe to zňało, (t. zapáliło)
• Zgjmám, est perf. fut: zgjmał, zgjmati, capere, captivare. fangen, gefangen nehmen. Et Significat pluralitatem genericam perfectæ Significationis. cum Accus. totalitatem, ut wſſechny ge zgjmám, zgjmał etc. zgjmał gjch mnoho, dám gjch neco zgjmati. etc. vide Observat. Supra Gen. de Præp. z.
• Zagjti, zagmauti, zagjmati, (geſt zaběhna gjti, gjmati, chytiti, chytati) capere, fangen. Item captivare II/437 gefangen nehmen.
• Zagatý, part. Captus, gefangen. Item captivus, gefangener.
• Zagetj, zagjmánj. Subst. part.
• Zágem, g. m. in Gen. zágmu. (zagetj) captura, captivitas, zuſtáwá poſawad w zágmu, (t. w zagetj) manet de facto in captivitate. Zágem dobytka, captura pecorum. Eintreibung des Viehes.
• Decomp. dozagjti, dozágmauti, dozagjmati, (oſtatek zagjti) reliqvos capere, die Vbrige gefangen.
• Pozagjmám, fut. perf. pozagjmati, idem qvod zgjmati.
• Zſgjti, zſgjmati, l. mutato g. in n. zſnjti, zſnjmati, (dołu wzyti, II/438 zſundati, zſundawati) deponere, dejicere, herab Thuen. ut zſnjti kłobauk, ſtřechu, etc.

• Gonak, u. Giný.

• Granát, Groſs, Grunt, Gryff. u. K.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>