<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

hodný – hogemſtwj

• hodný, hodně, hodnoſt, ibidem.
• hodowati, hodowateł, hodownjk, hody, u. hod in Deriu. â Sign. 2 a.
• hodłám, hodłati, ibid.
• hogjm, hogił, hogiti. Imp. act. (lécjm, lýčjm, vzdrawugi) sano, ich heile. kdo tě hogj? giž ſe ta rána hogj. Item (ſſkodu ſobě wyhražugi, poſtjhám) compensationem damni quærere, die Erſtattung des Schadens ſuchen. Gá ſe na geho Statku budu hogiti. ego hoc damnum III/169 in ipsius bono quæram, ich will mich des Schadens auf ſeinem Gutt erholen. máli ſe na čem hogiti?
• hogjwám, hogjwał, hogjwati. freq.
• hogenj, n. part. cura, die heilung, ge w hogenj, est in cura, er liegt in der Cur.
• Ranhog, l. ranohogič, g. m. chirurgus, Wundtartzt.
• hogitedłný, adj. (co ſe dá, neb hogiti může) curabilis, sanabilis, heilſamblich.
• hogitedłně, adu. hogitedłnoſt Subst. Nehogitedłný, adj. incurabilis, insanabilis, Vnheilſamblich.
• Nehogitedłně, adu. Nehogitedłnoſt, Subst.
• hogitełný, adj. (co dobře hogj: gako byliny, teplice) Salubris, sanatiuus, curatiuus, heylſamb.
• hogitełně, adu. hogitełnoſt, Subst. Nehogitełný, adj. -ě, -oſt.
• III/170 hogicý, hogecý. idem hogitełný Composita ex hogjm, sunt perfecta, ut zahogjm, fut. perf. Imperfectum formatur in ugi, ut Zahogugi, præs. Imp.
• Dohogiti, (do konce, a gak nałežj zhogiti) ať ho giž Pán dohogj (t. pořád a do konce hogj) Item (k ſmrti přiweſti) ut gižt ge ho dohogił, (t. zſwěta zprowodił,)
• Nahogiti ſe, (nałéčiti ſe, prácy s hogenjm mjti) laborem in sanando habere, Mühe mit dem heilen haben. doſti gſme ſe ho nahogili, a nic płatno nebyło.
• Přihogiti, zuheilen. předce mu to vcho přihogił.
• Wyhogiti, sanare, außheilen, předcet ge ho wyhogił etc.
• Zhogiti, est perfectum Simplicis, on ho zhogił. etc.
• III/171 Zahogiti, (ránu zhogiti) curare, sanare, υerheilen. Nota, zahogiti, sanare, est intelligendum de uulnere aperto, wyhogiti autem et Zhogiti, de uulneribus non apertis, et alijs morbis.
• Wy- z- za-hogený, part.
• Wyhogitedłný, zhogitedłný, adj. idem hogitedłný. nezhogitedłný, newyhogitedłný.
• Zhogitedłně, adu. Zhogitedłnoſt. Subst. nezhogitedłně, -oſt.
• Zahogitedłný. (co ſe zahogiti může) nezahogitedłný.
• hogný, (kde ſe na čem hogiti geſt, bohatý) uber, copiosus, reich, Vberflüſſig. construitur cum præp. na. ut země hogná na objlj, wjno, kowy, etc.
• hogně, adu. abunde, copiosè, abundanter, large, affluenter, Vberflüſſiglich, reichlich, III/172 hogně, doſt, plus, satis. Vberflüſſig, genug.
• hognoſt, (doſtatek) abundantia, copia, ubertas, largitas, Vberfluſs, Vberflüſſigkeit.
• hognjm, -ił, -iti, Imp. act. (množjm, ſſjřjm) augere, υermehren.
• hogemſtwj, g. n. (odkład, t. hogněgſſj čas k něčemu) dilatio, dilation. Compositum perfectum est rozhogniti, (rozmnožiti, rozſſjřiti) adaugere, υermehren. Bůh můg wás rozhogniž w Láſce etc. Luc. 12. 15. ne w rozhogněnj ſtatku záłežj žiwot čłowěka.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>