<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

hrd – hrdauſým

• III/232 hrd, l. hrt, g. m. idem quod hłt.
• hrtán, g. m. modò dicimus chřtán.
• hrdło, (přednj djł krku) guttur, köhl. chytiti ſe hrdła, neb około hrdła, (geſt obgjmati) amplexari, Vmbhalſen. w hrdło łháti, in collum mentiri, in hals liegen. na hrdło mu gde, ſtogj mu na hrdło etc. adag. wydjrati z hrdła, (ô zawjſtnjcých a dráčjch, chudych lidj) smrdj mu z hrdła, (t. łže) truc w hrdło tak młuwiti. (t. nech mi to někdo młuwj) hrdło za hrdło.
• hrdljk, g. m. hrdlice g. f. hrdlička dim. (od zpěwu gehož vžjwá) turtur, TurtelTaub
• hřjdeł, g. m. (dřewo na němž něco wiſý, neb ſe točj) axis, Wellbaum.
• hrdljm, hrdlił, hrdliti, Imp. act. III/233 hrdljwám, freq. (za hrdło beru, weženjm neb gináče trapjm) carcere uel alio modo cruciare, mit Arreſt, oder ſonſten plagen. wełmi ho z ſtrany toho dłuhu hrdlj.
• hrdliti ſe, paſs. idem quod hrdljm, cum præp. s. ut wełmi ſe s njm zſtrany toho dłuhu hrdlj. Math. 18. 12.
• hrdługi, -ował, -owati. Item hrdłowati ſe, idem quod hrdljm, hrdljm ſe. Composita ex illis sunt perfecta, cum præp. na, po, v, wy, za-hrdliti, -hrdłowati, ut doſti ſe s njm nahrdlił, nezapłatjli, on ſe s njm pohrdlj, l. on ho pohrdlj. Něcoť na něm, neb od něho vhrdlj, (t. doſtane) předce na ňěm ſwýho dłuhu, l. ſwug dł ú h wyhrdlił, III/234 (t. wymohł, doſáhł) on ho zahrdlił (t. zaſſkrtił) Si de re inanimata loquor. ¤ ut on to zahrdlił, significat ad formam colli aliquid facere, hinc.
• Zahrdłený, l. zahrdlitý, adj. formam colli habens, ut zahrdlitá nadoba, (která na wrchu v´zké hrdło má, dčbán) cantharus, Krug.
• hrdý, adj. (od hrdła, pod ſe ſázenj, nadauwanj ſe, t. pyſſný, nadutý, wyſoko myſłny). fastuosus, ſtoltz, aufgeblaßen.
• hrdě, adu. fastuose, ſtoltzig.
• hrdoſt, superbia, arrogantia, Stoltzheit.
• hrdjm ſe, -ił, -iti ſe, (hrdě ſobě wedu) Superbire, ſtoltz ſein.
• hrdnu, hrdnuł, l. hrdł, hrdnauti. Imperf. act. (t. hrdłem a pyſky za někým zmjtám, pýchám) contemnere, spernere, υerachten.
• hrdám, hrdał, hrdati. Iterat.
• Item hrzým, hrzeł, hrzeti, Iterat. non III/235 sunt Simplicia in usu.
• hrzým, Iterat. inusit. Composita ex hrdnu sunt perfecta, cum præp. po, et z, ut
• Pohradnauti, Zhrdnauti. Imperfectum formatur ex hrdám, et hrzým. ¤ ut Pohrdám, pohrzým, zhrdám, zhrzým. præs. Imp. contemno, Sperno, Ich υerachte. pohrdati, pohrzeti, zhrdati, zhrzeti. Inf. Imp. cum Instr. l. præp. s. kdo giným pohrdá ſám w pohrdánj bywá. žádným zhrzeti neſłuſſj. pohrdnut gſem od něho.
• Pohrdnutj, pohrzenj, n. part. Nota Imperfectum formatur etiam in ugi: ut pohrzugi, zhrzugi, præs. Imp. pohrzowati, zhrzowati. Inf.
• hrdina, g. m. (wyſokomyſłný młádek, rek, a wſſak kterýž właſtnjm domněnjm takowý geſt, III/236 a proto ſe duge) uir, ein Karl
• hrdinſký, adj. hrdinſky adu. hrdinſtwj, Subst.
• hrdauſým, hrdauſył, hrdauſyti, alii h. abijciunt, et dicunt rdauſym, alij etiam hrtauſým, dicunt. Imp. act. (geſt ſſkoditi na hrdłe.) Perfectum eius est zardauſyti, l. zahrdauſyti) suffacare, strangulare, erwürgen, ertroſſeln.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>