<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

hrb – hrčjm

• hrb, g. m. hrbek, l. hrbácek, dim. (wyſedlina negaká) gibbus, Buckel, hoger.
• hrbatý, l. hrbowatý, adj. (kdo na hřbetě hrb noſý) gibbosus, Buckelechtig, hogerichtig. Meth. hrb, hrbek, (wſſechno co geſt wyſedłého) hinc.
• Pahrbek, g. m. (małý hrb wrſſek) collis, hügel.
• hřbet, g. m. hřbýtek, dimin. ( Slauis hrbet, geſt wrch wěcy wyſedłé) quæuis res eminens. ut hřbet hory, jugum montis, die höhe des Bergs. hřbýtek dłaně (wyſedlina v pałce) monticulus. Item hřbet howada, (ſłowe wrchnj geho ſtrana) dorsum, Rucke. ¤ Sic
• III/230 hřbet čłowěka, (záda) dorsum, Rucke, adag. hřbet vkázati, (geſt odwratiti ſe, oſſliſſeti žádoſt) hřbet za ſebau mjti, (geſt mjti něco, nač ſe bezpečiti muž)
• hrbjm, hrbił, hrbiti. Imp. act. (shybám, ſkłoňugi, kłonjm) curuare, flectere. biegen, Bucken.
• hrbjm ſe, paſs. (shybám ſe, skłoňugi ſe) curuare se, incuruare se, ſich Bucken.
• Zſhrbiti, est perfectum simplicis. on ho tak zſhrbił, (t. tłaukł, že hrb doſtał)
• Zſhrbiti ſe, est paſs. perf. zſhrbě ſe chodj, běžj etc.
• Zſhrbený, part. idem, hrbatý. ut zſhrbený Starec, senex gibbosus.
• Zſhrběłý, part. neut. idem zhrbený.
• Zſhrbenec, g. m. idem zhrbený. Nota, illud ſ. uel z. potest etiam abjici, III/231 ut zhrbiti, zhrbený, Zhrbenec, uel shrbiti, shrbený, shrbenec, de quo in Grammatica.
• Přihrbiti ſe, l. přizhrbiti ſe, (trochu ſe zhrbiti) parùm se incuruare, ſich wenig Bucken, přihrbě ſe běžj.
• Přihrbený, přizhrbený, part: (trochu hrbowatý, od połu shrbený) modicum gibbosus, wenig hogerichtig.
• hrbowatjm, l. hrbatjm, -ěł, -ěti. Inchoat. (počjnám hrb doſtawati) fio gibbosus, ich werde hogerichtig. Perfectum eius est, zhrbowatěti, zhrbatěti. on wſſechen zhrbowatěł, est gibbosus factus. er iſt gantz hogerichtig worden.

• hřbełec, l. hřbełce, u. hrabám.

• hřbitow, u. hrob.

• hrčjm, u. hrk.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>