<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Kogjm – Vkogitedłný

• Kogjm, præs. Imp. act. kogił, præt. kogiti, Inf. (teſſjm, spokogugi, krotjm, měkčjm) placare, demulcere, lenire, delinire, sedare, flectere, ſtillen, begittigen, υerſöhnen, mildern, lindern, ſänfftigen, befridigen. Sed in hac Significatione, quia incurrit in Significationem Sequentem, magis utimur. Comp. vkogiti.
• Item (djtě prſem krmiti) lactare, ein Kind ſeügen, oder ſtillen.
• Kogjwám, freq.
• Kogiti ſe (zalibenj mjti, pokogiti ſe) delectari, Luſt haben. Včenj w procházkách, l. procházkami ſe kogj. (rozkoſs magj) docti deambulationibus delectantur, die Gelehrten haben Luſt an dem ſpatziren.
• III/489 Kogný, adj. (která djtě kogj) lactans, die das Kind ſaüget. Kogné djtě (kterež geſſtě prſů požjwá) Saugling.
• Kogně, adu. kognoſt. Subst.
• Kogička, g. f. (kogná chůwa) nutrix, SaugAmme.
• Kogenj, n. part.
• Composita ex kogjm utriusq Significationis, sunt perfecta. ut přikogjm, fut. lactabo, Ich werde ſtillen. ¤ Vkogjm, placabo, Jch werde begüttigen.
• Imperfectum formatur in ugi. ut přikogugi, præs. Imp. lacto, Jch ſtille. Vkogugi, placo, ich Begittige.
• Nakogiti ſe, (s kogenjm prácy mjti) ut doſti ſe ho nakogiła. sat laboris cum eo lactando habuit.
• Odkogiti (přeſtati kogiti, odſtawiti) ablactare, III/490 giž ho odkogiła (t. odſtawiła)
• Pokogjm, fut. perf. pokogiti, (trochu młekem pokrmiti) parùm lactare, wenig ſaügen.
• Pokogjm, præs. Imp. act. pokogił, pokogiti, (hłedám spokogiti) placare, pacificare, demulcere, componere, Befridigen, ſtillen.
• Item contentare, Befridigen.
• Pokog, g. m. Significat 1 mo (Způſob tichý, libý) pax, Fried. adag. kdo ſedj w pokogi, nečiň zmjnky, ô bogi. ¤ 2 do (mjſto w domě k bydłenj zpuſobné, t. Swětnice, neb komora) conclaue, Zimmer, Gemach.
• Pokogjk, l. pokogjček, dim. hypocaustulum, klein Zimmer, Cammerlein.
• Nepokog, (těžkoſt, ſtaroſt, obtjžnoſt) inquies, inquietudo, Vnruhe, υerdrus
• Pokogný, adj. (tichý) pacificus, tranquillus quietus, compositus, fridfertig, fridſam, III/491 fridlich, ſtill, ruhig.
• Nepokogný, adj. (bauřliwý, nezbedný,) inquietus, turbulentus, importunus, Vnruhig.
• Pokogně, nepokogně, adu.
• Pokognoſt, Nepokognoſt. Subst. Pokognoſt myſle, tranquilitas animi.
• Pokognjk g. m. Pokognicy, plur. (kdo w něčjm domě má pokog buď nagatý, neb darmo k bydłenj ſobě propúgčený, Podruh, domownjk, nagemnjk) inquilinus, haußmann, haußgenoſs
• Composita ex pokogjm sunt sequentia, et perfecta.
• Spokogiti, (Smjřiti, vtiſſiti, Srownati, vchłacholiti, Vkrotiti) placare, pacificare, pacare, componere, sedare, conciliare, tranquillum reddere, Befriedigen, ſtillen, υerſöhnen, ruhig machen, beylegen. Gá ſem ge spokogił (t. Srownał)
• Item (powinnoſti dłužni za doſti včiniti, III/492 wypokogiti, zapłatiti) contentare, persoluere, Befriedigen, Bezahlen. Giž mne w tom dłuhu Spokogił, uel simpliciter, giž mne Spokogił, (t. zapłatił) adag. Spokog wěřitele, a nebog ſe žałáře etc.
• Spokogiti ſe, (vtiſſiti ſe, pokog ſobě dati, vmłknauti) componere se, quietum eſse, tacere, ruhig, ſtill ſein, ſtill ſchweigen. medle spokog ſe, quæso esto pacatus, sileas, mein ſchweig ſtill, ſey ſtill. giž ſe spokogił.
• Spokogitedłný, adj. (co ſe spokogiti může)
• Nespokogitedłný. (nevkogitedłný)
• Vpokogiti idem spokogiti 1 mæ Signif.
• Vpokogitedłný, adj. (který ſe dá vpokogiti, vkogiti, vkogitedłný)
• Nevpokogitedłný (Nevkogitedłný, gehož vpokogiti nełze)
• Wypokogiti, idem quod spokogiti 2 æ Significationis. giž mne wypokogił, (t. zapłatił)
• III/493 Přikogiti, (wjce a dáłe kogiti, trochu pokogiti) ut přikog to djtě.
• Vkogiti, (vchłacholiti) idem quod vpokogiti. vkogiti djtě, (geſt płač mu ſtawiti,)
• Vkogitedłný, idem vpokogitedłný Nevkogitedłný idem Nevpokogitedłný etc.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>