Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae Úvod

<< Seznam kořenných hesel
A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž
>>

Kra – Krace

Kra, g. f. ( ex Hæb. ךןק. ſſtjpám: geſt kůs něčeho vſſtjpeného, vtrženého neb odkrogeného) hinc dicimus kra, (kus łedu) pars glaciei, Eiſsſcholl.
Item (nemoc gakáſy, ô njż Báby wědj, że djtě kry napadagj) infirmitas quædam infantum, Kinder kranckheit.
Krace, l. kratce, g. f. kratečka, dim. (že ſe nj po kuſu země vſſtipuge, a vtrhuge, motyka) marra, pastinum, der Karſt, die Weinhacke.
Krám, g. m. ( ex kra, et moc: t. mjſto, kdež moc kuſů wſſeligakých wěcý po ſpołu na prodag) taberna, officina, Kaufflade. Krámy Kupecſké, maſné, chłebné etc. Adag. ne se wſſjm na krám (napomenutj chłubným)
Kramář, g. m. Institor, Kramer. ¤ adag. trefił Kupec na Kramáře (t. łhář na Kłamáře)
III/572 Kramářſký, adj. ut obchod. etc.
Kramářſtwj, (obchod Kramářſký)
Kramařjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (kramářſký obchod wedu) Institorem agere, Kramer abgeben.
Prokramařiti (geſt prodėłati, ſſkodu neſti) damnum habere, durch die Kramerey in Schaden kommen.
Wykramařiti, est Contrarium prokramařiti.
Krágjm, Sing. Imp. act. krágeł, pr. krágeti, Inf. Krogjm, fut. perf. act. krogił præt. Krogiti, Inf. Krágjwám, Freq. krágjwał, pr. krágjwati Inf. (střjhage, neb řezage děljm) scindo, ich Schneide. ut krageti chłeb, ſukno etc.
Krágidło, l. krogidło, (náſtrog, kterým ſe co krágj) in Specie
Krogidło (žełezo v płauhu) uomer, Pflugſcharr.
III/573 Krageč, l. krogič, g. m. (který krágj) Krogic Suken, (kdo ſukna na łokte prodáwá)
Item (kdo hoſtem předkraguge) Structor, fürſchneider.
Kragčj, moderno tempore Kregčj, g. m. in Gen. Kregčjho, etc. ¤ Aliqui etiam Kregčjř, g. m. (kteryž ſſaty krágj, a ſſige) Sartor, Schneider.
Kregčowſký, Kregčjřſký, adj. Sartorius.
Kregčowſky, l. po Kregčowſku, adu.
Kregčowſtwj, Kregčjřſtwj (řemeſło Kregčowſké) opificium Sartorium, Schneiderhandwerck.
Krog, g. m. (Způſob ſſatů krágenj, a děłánj) habitus, uestitus, Tracht. adag. Giný Staw, giný krog, (t. co komu ſłuſſj)
Krogný, adj. (co ſe dá krágeti) ¤ Nekrogný, (co ſe težce krágj)
Kragjc, g. m. Kragjček, dim. (vkrogený kus chłeba, skýwa chłeba) frustum panis, StuckBrod. III/574 Adag. Lepſſj właſtnj kragjc, než cyzý pecen.
Krag, g. m. Significat
1 o (Kragnj ſtrana) margo, Rand.
2 do (Konec) finis, End. ut sedj na kragi, Krag Swěta etc.
3 io (Rowina, połe) planum, planicies, Landſchafft, má pěkný krag etc.
4 to (djł kraginý) districtus, Creiß. ut Krag Chrudjmſký, hradecſký etc.
Kragſký, adj. ut Kragſký Měſto, piwo, poſeł. etc
Podkragj. g. n. (djł krage)
Kragnj, Kragný, adj. Marginalis, das am Rand iſt.
Kragina, g. f. (Země) regio, Land, Landtſchafft.
Item (Kragnj prkno z kłády)
Kragan, g. m. (Kdo z též właſti geſt) Patriota, Conterraneus, Landsmann.
Kraganſký, adj. Kraganſky, l. po Kraganſku adu. III/575 Kraganſtwj, Subst.
Kragka, g. f. kragky, plur. (Kragnj tkanice, neb podobného něco) fimbriæ, Spitzen.
Kragkař, g. m. Kragkařka, g. f. (kdo kragky dėłá)
Kragkařſtwj (obchod Kragkařſký)
Pokragnj, neb Pokragný, adj. (co na kragi łežj) ut Pokragnj Zamky, (t. Pomeznj)
Pokragjſſtě, g. n. (Pokragnj země,)
Prokragjſſtnj, adj. (Pokragnj, Pomeznj) ut Pokragjſſtnj Zamkowe, Gräntz Schlöſſer.
Krund, g. m. Moderno tempore, Krunt (od Vkrogenj dna, t. země: neb do dna t. pudy země, kopati ſe muſý) fundamentum, Grund.
Kruntownj, adj. fundamentalis
Kruntowně, adu. (vbezpečliwě) fundamentaliter, gründlich, υerleſſlich.
Composita, ex Krogjm, krágjm, sunt perfecta III/576 secundum distinctionem in Gram. P. 2. Obs datam. ut rozkrogjm, rozkrágjm, fut. perf. Imperfecta formantur in ugi. ut rozkragugi, l. rozkrogugi, præs. Imp.
dokrogiti, dokrágeti, (oſtatek zkrogiti, zkrágeti) reliquum scindere, das Vbrige ſchneiden. giž to dokrog, giž tu hus dokrágeg, (t. dorozkragey)
Nakrágeti, scindere, ſchneiden. ut Nakragey pod poljwku, nakrageł zelj etc
Nakrogiti, nakrogowati, nakragowati. (nařjznauti, nařezáwati: zacjt krágeti) sciſsionem alicuius rei incipere, anſchneiden. Kdo ten chłeb nakrogił etc.
Nákrogek, g. m. (co nakrogeného geſt)
Okrágeti, okragowati, okrogowati, l. obkrágeti, obkragowati, (wůkoł krágeti, oŕezati, ořezawati) circumscindere, Vmbſchneiden.
III/577 Okragek, g. m. (co pryć okrogeno geſt)
Item (Krag něčeho) labrum, crepido, margo, Bordt, Randt, Ranfft. ut okragek łeſu, řeky etc.
Odkrogiti, odkrágeti, odkrogowati, (něco, od nėċeho: odřjznauti, odřezati, odřezáwati) abscindere, abſchneiden.
Odkragek, odkrogek, g. m. (nėco odkrogeného) absciſsum quid, etwas abgeſchnittenes.
Pokrágeti, ( si addantur trochu, drobet, etc qualificat) ut pokragey trochu, etc at sine particulis qualificatiuis, Significat (pořezati) conscindere, Zerſchneiden.
Item idem quod zkrágeti.
Překrogiti, překrageti, překragowati, překrogowati (na dwý rozkrogiti) ad duas partes scindere, entzwey ſchneiden.
Predkrágeti, (predkragowati) præscindere, υorſchneiden.
III/578 Předkrogan, Předkragowač, Předkragownjk, Pŕedkrogiteł. g. m. Structor, υorſchneider.
Přikrágeti, přikragowati, (wjce krágeti) plus adhuc Scindere, Zuſchneiden. To ge máło pod poljwku nakrágeno, muſyſs přikrágeti, etc.
Prokrogiti, prokrágeti, prokragowati, (weſkrz krogiti, prořjznauti, prořezati) perscindere, durchſchneiden.
Rozkrogiti, rozkrágeti, rozkragowati, rozkrogowati (rozřjznauti, rozřezati, rozřezáwati) discindere, Scindendo diuidere, auffſchneiden. ut rozkrágeti praſe, hus, płátno, ſukno, etc.
Skrogiti, skrágeti, idem zkrogiti, zkrageti.
Vkrogiti, vkragowati, vkrogowati, partem III/579 scindere, ein Stückel ſchneiden. ut vkrog mi chłeba (t. kus chłeba) scindas mihi partem panis, ſchneid mir ein Stückel Brodt etc.
Wykrogiti, wykrágeti, wykragowati, wykrogowati, excindere, ausſchneiden.
Item (rozkrogiti, rozkrogowati) proscindere, ut wykraguge brázdy, proscindit sulcus, er ſchneidet die Furchen.
Zkrogiti, l. skrogiti, scindere, ſchneiden. ut giž mu zkrogił na ſſaty. iam scidit ipsi pro uestibus. Er hat ihm auffs Kleyd geſchnitten.
Zkrágeti, l. skrágeti, conscindere, Zerſchneiden. ¤ Item (wſſechno zkrogiti) totum scindere, alles ſchneiden. ut sſwec giž tu cełau gednu kůži na boty, a ſtřewjce zkrageł etc.
III/580 Zakrogiti, zakragowati (krogenjm dałeko zagjti, zagjmati) hrubě sy zakrogił etc.
Zakrágeti, (kragenjm zandati)
Zſkrogiti, zſkrágeti, zſkragowati, (dołu něco z něćeho zkrogiti, zkrageti) abscindere, abſchneiden. ut zſkrageg to pokałené pryč, etc.
Zſkrogek, l. skrogek, Zkrogek, g. m. Zſkrogeček, dim. (co zſkrogeného geſt) ut zſkrogek chłeba (geſt prwnj odkrogek) RafftelBrodt.

Krabice, g. f. krabiċka, dim. ( q. Krbice: geſt ſſkatułe dřewěná) lignea pyxis, ein Schachtel.

Krabuſſka, u. skrabuſſka.

Krace, u. Kra.

<< Seznam kořenných hesel
A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž
>>

Úvod