<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Kráčjm – Zſkročiti

• Kráčjm, Sing. Imp. Neut. kráčeł, pr. kráčeti, Inf. ¤ Kročjm, fut. perf. kročił, præt. kročiti, Inf. ¤ Kráčjwám, freq. kráċjwał, præt. kráčjwati, Inf. (ſtaupám, poſtaupám, poſtupugi, gdu) gradior, ich gehe, trette, schreite, znenáhła kráčeti, suspenso gradu III/581 ire, schleichen, Leiſsgehen. kráčeti po ſſłapěgjch gineho, uestigia sequi, nachgehen, nachfolgen, nachſchleichen. Žiwot a powěſt ſpołu kráčj, uita et fama pari paſsu ambulant.
• Krok, l. Kročeg, g. m. gradus, paſsus, ein Tritt, Schritt.
• Krokewnice, g. f. (że geſt na způſob kroku) columen, Balck, trager.
• Krokwice, g. f. (prawidło) libella, Richtſchrit.
• Krokew, g. m. tignum, Sparren.
• Composita ex kráčjm, et kročjm sunt perfecta, secundum distinctionem Gram. ut přikročjm, dokráčjm, fut. perf.
• Imperfecta formantur in ugi, ut přikračugi, přikročugi, præs. Imp.
• dokročiti, dokráčeti, (na giſté mjněné III/582 mjſto) ut on tam nedokročj, non pertinget illuc paſsu. giž tam negak dokráćjm (t. dogdu) iam illuc aliquo modo perueniam.
• dokročiti, (přigjti) ut dokročiła naň pomſta Božj, tetigit illum pœna Dei, es hat ihn die Straff Gottes Betroffen. ¤ dokročiła naň nauze. etc.
• Nakročiti ſe, nakročowati ſe, (na ſtranu ſobě kročiti) gá ſobě dobře nakročjm etc.
• Okročiti, okroċowati, (tak kročiti, aby coż překážj, w proſtředku zuſtało, t. nagjti něčemu proſtředek, aby nezawadił) ten kámen, pařez, může s wozem okročiti, etc.
• Obkročiti, (geſt obėma nohama na něco kročiti, neb wſkočiti) ut obkroċił ten sud, obkročił ho etc.
• Obkročený, part. paſs.
• III/583 Obkroċeně, adu. ut někdy y děwečky obkročeně na konjch gezdj. etc.
• Odkročiti, odkračowati (odſtaupiti) Sotwa odkročił od něho etc. uix ab illo paſsum fecit etc. Er iſt kaum υon ihm getretten etc. odkročił ſobě na ſtranu, a hned ſtřelił etc.
• Pokroċiti, (maliċko kroċiti) aliquos greſsus facere, etliche wenige Schritt Thuen. Neſmj mu ani dobře pokročiti, ani mu dobře nepokročj, etc.
• Pokračowati (poſtupowati) progredi, fortgehen.
• Překročiti, překračowati (přes něco kročiti) transgredi, Vbertretten. ut překročił ſtrauhu, nenj moźná te ſtrauhy překročiti, ani přeſkočiti.
• Meth. (nezdržeti, přeſtaupiti) ut překroċił zápowěď, transgreſsus est mandatum, Er hat das υerbott Vbertretten etc.
• III/584 Předkročiti, (předſtaupiti) υortretten.
• Přikročiti, přikračowati cum præp. k. (bljże kročiti, přiſtaupiti) accedere, Zutretten. přikroċ heſky ke mně, přikroč bljže etc.
• Přikročiti k nėkomu s káznj, treſtánjm. (geſt treſtati) punire, Straffen.
• Přikročiti k někomu zuřiwě, přiſně, ſłowy, neb bitjm etc. aggredi aliquem seuere, uerbis, uel uerberibus, einen ſcharff mit Worten oder ſchlagen angreiffen.
• Přikraċowati k někomu oſtře, (geſt oſtře s njm zachazeti, gednati) seuerè tractare, scharff mit einem Vmbgehen.
• Rozkročiti ſe, rozkroċowati ſe, rozkraċowati ſe (nohy rozundati) pedes distendere, die füſſe υon einander thuen. nerozkraċug ſe tak. etc.
• Rozkrocený, part. paſ. rozkrocenė, adu. III/585 to pachole hrubė rozkroceně chodj etc.
• Rozkrok, uel plur. rozkroky, g. m. (łůno) locus inter pedes, circa pudenda. ut má hljzu w rozkroku, w rozkrocých. była mu woda po rozkroky, (t. až do břicha)
• Wkroċiti, wkraċowati, (wſtaupiti, wſtupowati) ingredi, eintretten. ſotwa do domu wkroċili, uix domum ingreſsi erant, Sie ſein kaum ins hauß getretten. práwě wkračowali do koſteła. rectè ingrediebantur templum, Sie gingen gleich in die Kirchen. etc.
• Wykročiti, wykroċowati, wykračowati, 1 mo (wyſtaupiti, wyſtupowati, wygjti, t. od někud) egredi, austretten, abtretten. gen z domu wykročił, padło to etc.
• 2 do (na horu kročiti, wzſtaupiti, wyſtaupiti) ascendere, aufſteigen, auftretten. III/586 ut wykročił na ławicy, wykročił k němu nahoru etc.
• 3 io (přeċiniti, wyſtaupiti) excedere, austretten. ¤ wykroċił, (wyſtaupił) z mezý ſwého powołánj, ſwe powinnoſti, exceſsit terminos sui officij, wykroċił z tohoto žiwota, z tohoto Swěta, z proſtředků žiwých, (t. vmřeł) mortuus est, iſt geſtorben.
• Wykračowati ſobě (pyſſně ſobě kračeti) superbè incedere, gradiri.
• Zakročiti, cum præp. za, (ſtaupiti, poſtawiti ſe za něco) ut zakročił za něho. (t. poſtawił ſe, schował ſe) post ipsum se collocauit. hat ſich hinter ihn geſſtellet. Cum Accus. (ſtaupiti, poſtawiti ſe před někoho, zaſtaupiti, zakroċenjm hágiti nėkoho) on ho zakročił, (t. zaſtaupił, by nebył widjn, aneb vdeřen)
• III/587 Zſkročiti (dołu kročiti, zſtaupiti) descendere, abſteigen.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>