Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae Úvod

<< Seznam kořenných hesel
A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž
>>

Kus – Kutám

Kus, (geſt hłáhoł w hromadu stiatých Zubů) hinc uerbum.
Kuſnu, Böemi autem dicunt, Kauſnu, fut. perf. III/697 act. Kauſnuł, l. kauſł, præt. Kauſnauti, Inf. Kauſám, l. Kauſſi, præs. Imp. act. kauſał, præt. kauſati, Inf. Kauſáwám, præs. Freq. act. Kauſáwał, præt. Kauſáwati Inf. (Zubami sekám, přetjnám, hám, hryzu) mordere, Beiſſen. Adag. Mrtwý, l. vmrłý pes (t. nepřjteł) ne kauſſe. Kauſałby ſe, (t. raděgi nežby vſtaupił) kauſſe około ſebe gako Włk, (na hněwiwé, a łakotné) ¤ Meth. kauſati (t. gazýkem)
Kus, g. m. dicitur etiam (čáſtka, djł něċeho) pars, frustum, Stuck. Kus od kuſu, particulatim, υon ſtuck zu Stuck. Po kuſu, l. po kuſých, na kuſy, po kauſku, na kauſky, frustatim, frustillatim, membratim, ſtuckweis. ¤ Na drobné kuſy, l. kauſky, ad minimas partes, zu kleinen Stücken etc.
Item (wałečný děło, hrochán, baucharon) tormentum, Stuck.
III/698 Kauſawý, adj. mordax, Beyſſig.
Kauſkowitý, Pokuſný, adj. particularis. ut kauſkowité płacenj, particularis Solutio.
Kuſý (krátký) curtus, kurtz. ut Křepełka má kuſý ocas, coturnix curtam habet caudam, die Wachtel hat einen kurtzen Schwantz.
Item (ċehož kus pryč wzato) Mutilus, geſtümlet, geſtutzet. ut Kuſý pes, Kůň, nos, prſt, ocas etc.
Meth. Kuſá řeč, kuſý rozum, kuſé pſanj etc. gakſy to kuſe přednáſſeł, ( mutilè)
adag. Ne wſſe kuſá, co s ocaſem. (řekła liſſka Opicy. t. zneg každý ſwé mjſto)
Kůſa, g. f. (hałapartna) bipennis, Securis Romana, hellebarte.
Kuſſe, g. f. (že znj ſe hrubė kauſſe: geſt łuk s napjnadłem) balista, Armbruſt. adag. Cżert kuſſi wěř, když ge napiatá. III/699 teče mu na kuſſi, (t. na kuži) uide kůže.
Kuſák, g. m. Kuſáček dim. Kuſáky, kuſačky, plur. (Zuby, zaubky dėtinſké) dentes, die Zähn. giž ſe mu řezagj kuſaċky etc.
Composita ex Kauſnu, kauſám, sunt perfecta, cum distinctione de qua in Grammatica, Cap. 5. Obs. 4. n. not.
ut wykauſnu, wykauſám, fut. perf. ¤ Imperfecta formantur in ugi, ut Wykuſugi, præs. Imp. Wykuſowáwám, freq.
dokauſnauti, dokauſati, dokuſowati (oſtatek něċeho) geſſtě to dokuſował, kdy ſem tam přiſſeł. etc.
Nakauſnauti, nakauſati, nakuſowati, (Kauſnutjm načjti) admordere, anbeiſſen. Někdo to gabłko giž nakauſł.
Okauſati, l. obkauſati, obkuſowati, Circumrodere, obmordere, obrodere, ambedere, ob III/700 edere, Vmbbeiſſen, Vmbnagen. kdo ge ten kołáč tak obkauſał?
Odkauſnauti, odkauſati, abrodere, abbeiſſen. Kdo to odkauſał? ten pes ſe odkauſał, (t. vtrhł ſe z prowazu)
Pokauſati, ualde mordere, aliquod morsus facere, ſehr beiſſen. ut pes ho pokauſał, canis ipsum ualdè momordit, es hat ihn der hundt ſehr gebieſſen. E contra, Pes ho vkauſnuł (t. gednjm kauſnutjm) canis ipsum momordit, ( id est unico morsu) der hundt hat ihn gebieſſen ( das iſt mit einen Bieſſ.)
Překauſnauti, překauſati, překuſowati, (na dwy, na kuſy) dentibus ad partes scindere, entzweybeiſſen.
Překuſowati, Significat etiam (zubami kauſati a zmjtati) ut co to pak w te hubě III/701 překuſugeſs? (t. žwegkaſs, neb přemýłáſs.)
Meth. (s nėčim nechtjti na ſwětło wygjti, nechtjti dłauho něco wypowědjti) ut což ge to dłauho překuſował, než to powėděł.
Přikuſowati, (wjce vkauſati) adrodere, zubeiſſen.
Prokauſnauti, prokauſati, perrodere, durchbeiſſen. ut Myſſi prokauſali płatno, truhłu.
Rozkauſati, rozkauſnauti, rozkuſowati, corrodere, zerbeiſſen.
Skauſati, corrodere, Zerbeiſſen.
Vkauſnauti, vkauſati
1 mo Cum Gen. (kus něčeho) ut kdo toho gabłka vkauſł?
2 do Cum Accus. (kus do-ceła odkauſnauti) ut kdo tomu mužjčkowi (t. cukrowému) hławu vkauſł, (t. odkauſł)
3 tio (gednjm kauſnutjm nėkoho kauſnauti) ut pes ho vkauſł, uide pokauſati. III/702 Nota Hæc Significatio ad Vkauſnauti solum extenditur. nam
Vkauſati, quod fit per plures actus, significat (kauſanjm vſmrtiti) mordendo necare, zu Todt beiſſen. ut Pſy ho vkauſali etc.
Vkuſowati, Imp. (po kauſku odkuſowati) ut tak dłauho vkuſował, až nic nezuſtało etc.
Wykauſnauti, wykauſati, wykuſowati, erodere, ausbeiſſen.
Item Meth. (wypuditi, wyhrýzti) expedire, expellere, ausjagen. ut tak dłauho kauſali, (t. na něho sočili) až ho pryč wykauſali.
Zkauſati, idem quod skauſati.
Zakauſnauti, (kauſnutjm id est uno morsu, vmrtwiti) mordendo necare, Zu todt beiſſen. ut pes to gehně zakauſł. etc.
Item (něco zawéſti) ut on tam muſył něco zakauſnauti. etc.
Zakauſati, idem quod Vkauſati. ut Pſy ho III/703 zakauſali etc.
Zakuſowati, Significat Zagjdati, (t. po mału gjſti) on ſtale zakuſuge.
Meth. (težce něco néſti) grauiter ferre, resentire, empfinden. ut Gá to těžce zakuſugi etc.
Kuſým, kuſył, kuſyti, Imp. act. Kauſſjm, kauſſeł, kauſſeti, Iterat. Kauſſjwám, -ał, -ati, freq. Hæc tria ut Simplicia, non sunt in usu, sed composita, quæ ex Kuſým sunt perfecta, ut skuſým, fut. perf. Imperfecta fiunt ex Iterat. ut skauſſjm, Item in ugi, ut skuſſugi, præs. Imp. Frequentatiua formantur ex frequent. Simplici, ut skauſſjwám, præs. freq.
Okuſyti, Okauſſeti, cum Gen. gustare, koſten. a okuſyw wjna, nechtěł wjce pjti.
Item (pocýtiti, wyſtati) experiri, perpeti, ausſtehen. ut kdybys ty takowe nauze okuſył, III/704 ( l. zakuſył) vwěřiłbys, etc.
Pokuſyti, (okuſyti, pocýtiti) experiri, perpeti, ausſtehen. ut mnoho gſme bjd těch łet pokuſyli, (t. zkuſyli, zakuſyli, pocýtili etc.)
Pokuſyti ſe, Pokauſſeti ſe, Significat præsumere, ſich Vnterfangen. ut imbecillis bellare non præsumet. Neſtatečný bogowati ſe nepokuſy, der ſchwache wird zu kriegen ſich nicht Vnterfangen.
Item Cum præp. ô: (opowážiti ſe) tentare, probare, υerſuchen, wagen. ut gá ſe ô to pokuſým, ſkoč wzhuru, nebo dołu, gá ſe ô něho pokuſým, etc.
Pokauſſeti, pokuſſowati, (ohłedawati, zpitowati) tentare, υerſuchen. ut co mne pokauſſite Pokrytcý? Math. 22.
Pokuſſenj, g. n. tentatio, Verſuchung.
Pokuſſiteł g. m. tentator, Verſucher.
III/705 Skuſyti, Solent aliqui illo uti locò zkuſyti.
Zkuſyti, Significat 1 mo idem quod okuſyti, et zakuſyti. gá ſem po ta łeta mnoho zkuſył etc.
2 do (wyhłedati, ohłedati, wytjhnauti, wyſſetřiti) experiri, comperire, erfahren. gá gſem mnoho w Swětě zkuſył. etc. hinc
Zkuſſený, part. paſs. ¤ Zkuſyłý, part. Neut. (Zběhłý, Vměłý, Vċený, Powědomý) Expertus, Peritus, erfahren.
Zkuſſenj, n. part. (Zběhłoſt, Vměłoſt, Powědomoſt, známoſt) experientia, peritia, cognitio, Erfahrung, Erfahrnus.
adag. Zkuſſenj dáwá Vměnj. uexatio dat intellectum.
Zkuſſenoſt, Zkuſyłoſt, idem Zkuſſenj.
Nezkuſſený, Nezkuſyłý, Inexpertus, Imperitus, Vnerfahren.
III/706 Nezkuſſenoſt, Nezkuſyłoſt, Imperitia, Vnerfahrenheit.
3 tio Zkuſyti, zkuſſowati, (ohłedati, zpitowati, wyſſetřiti) probare, υerſuchen, probiren. ut gá ho zkuſým, co Vmj. On rád giſtotu wěcy zkuſſuge (zpituge) certitudinem rei examinat, er thuet die Gewiſheit der Sachen erwegen.
Zkauſſeti, zkuſſowati, idem quod pokauſſeti. tentare, υerſuchen. ¤ ut On Nás toliko zkuſſuge, (t. pokauſſj)
Zakuſyti, zakauſſeti, Zakuſſowati, idem quod zkuſyti 1 æ Signif. ¤ ut mnoho gſme po ta łeta zakuſyli, a geſſtě po dnes zakauſſjme, (t. zakuſſugeme.)

Kuſſe, u. Kus.

Kutám, -ał, -ati, Imp. act.

<< Seznam kořenných hesel
A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž
>>

Úvod