<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Legi – Legtka

• Legi, l. Ligi. Imp. act. lił, præt. Ljti Inf. Ljwám, l. łéwám, freq. fundo, ich geiſſe. adag. Lege co do ſudu: neb co na horká kamna (ô Wožhrałcy)
• Litý, part. paſs. fusus, gegoſſen. III/778 Meth. (ſamý, pauhý, čirý) ut litá ſkáła, lité złato. etc
• Lýtka, l. łegtka, g. f. (maſytoſt nohy pod kolenem dołu: že geſt gako litá, t. odutá) Sura, Waden. Composita sunt perfecta, ut połegi, l. poligi, fut. perf. polił, præt. perf. politi, l. poljti, Inf. perf. Imperfecta formantur ex freq. ljwám, l. łéwám. ¤ ut poljwám, połéwám, præs. Imp. poljwał, połéwał, præt. Imp. poljwati, połéwati, Inf. Imp. Poljwáwám, poljwáwał, poljwáwati, Freq. Comp. Et sic reliqua Comp. formantur.
• doljti, l. doliti, doljwati (płnau naliti) plenum infundere, υoll einſchencken, eingieſſen. ut dolj mu, (t. płnau nalj) sładcy doljwagj piwo, (t. sudy piwem III/779 dopłňugj)
• doljwka, g. f. (geſt wjno, neb piwo, kterým ſe doljwá) to geſt piwo, neb wjno na doljwku, l. pro doljwku etc.
• Naljti, naliti, naljwati, habet Gen. et Accus. sed diuerso respectu, de hoc uide Grammat. P. 3. obser. infundere, eingieſſen, einſchencken. Nalj l. nałeg wjna, infunde uinum. schenck Wein ein. Nałeg wjna do fłaſſe: a nałeg płnau ffłaſſi. (t. wjna, l. wjnem) nalił płný sud piwa, l. piwem (t. napłnił piwem)
• Náljwka, Náłéwka, g. f. (čim ſe naljwá) infundibulum, gutturnium. Gießkanne, Gieß-faſs, Gießbeck.
• Naljwadło, Nałewadło, l. Nałéwadło, idem.
• Nałéwač, Naljwač, Aliqui etiam Naljwant, Nałewant, Nałewator, Naljwátor, g. m. (Kdo naljwá) qui infundit, der III/780 einſchencken, eingieſſen thuet.
• Obliti, obljti, obljwati, Oliti, oljwati, circumfundere, Vmbgieſſen.
• Odliti, odljti, odljwati, (z něčeho pryč vliti, vljwati) defundere, Słádcy odljwagj břečky, někteřj raděgi pigj ze džbánu, než když ſe ze džbánu do ſkłenic odljwá.
• Odljwka, g. f. (co ſe odlege) ¤ Item (mjra co kdo má pjti) ut pigj na odljwku etc
• Politi, Poljti, poljwati, Significat 1 mo perfundere, begieſſen. ut polił vbrus (t. politjm vkáłeł) 2 do (zamočiti, pokropiti, zakropiti, zakropowati, zamáčeti, zakropowati, zaljti, zaljwati) suffundere, superfundere, rigare, irrigare, begieſſen, mit Waſſer beſprengen, befeüchten. 3 o (Kłegtem obtahnauti) ut hrnčjř poljwá III/781 kamna. hinc Politý, l. poljwaný hrnec.
• Poljwka, g. f. Ius, offa, Suppe.
• Podljti, podljwati (dołu pod něco ljti) suffundere, Vntergieſſen.
• Přeljti, přeliti, přeljwati, ¤ Significat 1 mo (z gedné nádoby do druhé wljti) ex una olla in aliam infundere, aus einem Geſchirr in das andere gieſſen. ¤ ut přełeg to wjno do konwice, co to přeljwaſs? 2 do (Nad mjru, a náłežitoſt ljti, přjliſs naliti) nimium infundere, superfundere, Vbergieſſen.
• Přeljwati ſe, Est paſs. ut woda ſe přes břehy přeljwá, přeljwagj ſe potoky (t. přes krage břehy)
• Přiljti, přiliti, přiljwati, (wjce naliti, naljwati) affundere, zugieſſen. III/782 adag. přiljwati k tepłému horkého: uel błáta do łauže, (t. wjc pokazyti)
• Proljti, proljwati (we ſkrz ljti) perfundere, durchgieſſen. Nėkomu hrdło proljti, (geſt dati mu doſti pjti) proljwá ſobě hrdło wjnem (t. pige wjno)
• Proljwaný, part. paſs. ¤ Meth. (chytrý, přeljwaný, wybrauſſený, wycwičený) astutus, nequam, callidus, Liſtig υerſchmitzt. ut ge to proljwaný pachołe, proljwaný Lotr, kłuk (t. na wýbor, chytrák)
• Rozljti, rozliti, rozljwati, (na různo ljti) diffundere, effundere. Meth. rozlił ocet, (t. rozhněwał někoho) nerozljweg (t. nepowjdeg. nepronaſſeg, geſt heſło sſkůdců Zemſkých)
• III/783 Rozljti ſe, rozljwati ſe, diffundere se, ſich ergieſſen. ut řeka ſe po łukách y poljch rozliła.
• Sljti, Sljwati, confundere, conflare, Zuſammen gieſſen. Sładcý sljwagj piwo (t. do slewacý kadě)
• Sljwacý, l. Słéwacý, est part. at Sliwacý, l. Słewacý, est adj. ut Słewacý káď. (do které ſe piwo sljwá. ¤ Sic stěracý káď: w které ſe stjrá)
• Słewky, g. m. plur. (co ſe z rozličných nádob słege, pozadky) to gſau niáké słewky etc.
• Słéwánj. n. part. Słéwánj l. sljwánj mořſké, fluxus et refluxus.
• Słewák, g. m. Sinus, Milchnapff.
• Slitina, g. f. (slitý obraz) imago III/784 fusilis, ein gegoſſenes Bild.
• Vljti, vliti, (troſſku odljti) vljwati (po mału odljwati) modicùm defundere, ut Někdo toho wjna vlił, někdo z te ffłaſſe te wody vljwá! vłeg trochu z te ffłaſſe etc. Item (vhaſyti, vhaſſowati) extinguere, ausLöſchen. ut Vljwagj oheň, giž ten oheň vlili, etc.
• Wljti, wljwati, infundere, eingieſſen. ut włeg to piwo do konwice, etc
• Wyliti, wyljti, wyljwati, effundere, außgieſſen. Wyłeg tu wodu z toho džbánu etc. Met. Wyliti ſe po łakomſtwj (geſt wydati ſe)
• Zaliti, zaljti, zaljwati, (zawłažiti, zawłažowati, zakropiti, zakropowati) humectare, irrigare, begieſſen.
• III/785 Zſljti, zſljwati (z něčeho dołu, neb pryč vliti) defundere, decapulare, abſeichen, abgieſſen. ut Ołeg z oliwy ſe wytłačuge: pak čaſto zſljwá, a odljwá. Oleum ex oliuis exprimitur: dein Sæpiùs decapulatur, depleturq. das Oel wird aus denen Oljwen ausgepreſſet, darnach öffter abgeſeicht, Vnd abgegoſſen. Nota Aliqui loco j solent in Supradictis uerbis etiam ý scribere, et illud etiam secundum regulam in eg, l. ey mutare. ut wyłýti, wyłýwati, l. wyłegti, wyłegwati. słýwati, l. słegwati, loco sljwati etc. Et sic reliqua

• Legno, u. łagi

• Legtka, u. łegi.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>