| << | Seznam kořenných hesel | >> |
Lehý – Zlehčenj
ich liege.
(ô Ziwých y bezduſſných wěcech ſe řjká)
ut
w které ſtraně Swěta łežj? ¤
adag.
Kdo łežj, ten łežj, kdo bėžj, ten běžj.
ſich legen.
ut
gá łehnu na tuto poſteł,
ego me ad hunc lectum ponam,
Ich lege mich in dieſes Bett.
Nota hoc uerbum perfectum
Lehnu
solùm Animatis datur.
wer pfleget dahier zu ſchlaffen?
Lager.
był gſem w łeženj, pogedu do łeženj
etc.
Nota olim
łeženj
uocabatur Executio personalis ratione soluendi debiti.
na łeženj poſłati,
mittere ad executionem.
Moderno tempore tali modo exequuntur Contributiones, Et uocatur executio Militaris.
ein fauler Menſch.
hinc
Abſchätzung
peragatur.
Lagerbier.
das lager, Bett.
Spanbette.
Beyſchlafferin.
Bettlein.
2
do
(Máſytá Płena, w njž płod zawinutý w žiwotě Matky łežj)
secundæ, secundina,
Nachgeburth.
3
io
(dřewo v ručnice, w němž hławeň, a ſtrog łežj)
4
to
(Mjſto, kde něco łežeło)
locus ubi aliquid iacuit.
Saltz waſſer, Lacke.
eingeſaltzenes fleiſch.
eingeſaltzene Speißen.
legen, ſtellen.
Simplex non est in usu, sed in Compositis, quæ sub Nomine
Kładu
inuenies. Nam ibi propter concurrentem Significationem cum uerbo
Kładu
omnia ponuntur.
Schlaſſkammer.
fladen.
Leicht.
Lehké břjmě, łehká práce
etc.
Meth.
(ſſpatný, máłowážny)
leuis,
ſchlecht.
ut
łehký čłowěk
etc.
Leichtlich ohne Mühe.
sſłapák łehce neſe,
gradarius fert molliter,
der Paſsgänger gehet ſanfft.
Leichtigkeit.
Item
(potupa, hanba)
dedecus, uituperium, despectus,
υerkleinerung, Schand, Schmach.
langſamb, gemach, allgemach.
co tak łehky gdeſs?
leichtfertig.
Leichtfertig.
Leichtfertigkeit.
Schröter.
ich mache Leichter.
Meth.
(potupu činjm, tupjm)
dehonesto,
ich entehre.
die Iungen ausbrüten, aushecken.
Wichtig.
ut
dułežitá potřeba, přjčina.
Nothwendiglich.
Nothwendigkeit, Angelegenheit.
Zugehören.
ut
komu to náłežj?
ad quem hoc spectat?
Wem gehöret es zu?
Mně to nenáłežj;
hoc ad me non Spectat,
das gehöret mir nicht zu.
Item
(Słuſſeti)
decere, conuenire,
gebühren.
ut
co to na Młádence náłežj?
decet ne hoc Iuuenem?
gebühret es dann einem Knaben zu?
Ne náłežj to na mne (t. neſłuſſj)
non decet hoc me,
das gebühret mir nicht zu.
ne náłežj to,
non decet hoc, non est hoc decorum,
das iſt Vngebührlich.
gebührlich, gezimmend, gebührend.
Item
(Powinný)
debitus,
ſchuldig. ¤
ut
Wýročnj sławnoſti s nałežitau weſełoſti ſe ſławj,
Anniuersariæ Solemnitates debita festiuitate celebrantur,
die Jährlichen feyertäge werden gebührlich gefeyert.
s náłežitau Vctiwoſtj,
debito respectu,
mit gebührenden
respect.
gebührlich, gezimlich, rechtſchaffen.
Gebühr, Schuldigkeit, Billigkeit.
Gehörig.
Er wird nicht können dort liegen.
Belagerung.
Belagert.
die Belagerten.
ein wenig ligen. ¤
ut
Nech ať tu poležjm, gen aſy hodinu połežjm.
etc.
Vberligen.
Gemu nenj dłauhá noc: on by dwě nocy přełežeł, gá te nocy nepřeležjm.
etc.
beyligen.
beyligend.
gelegen, beqwem.
Ge mu ten Statek, k geho Statku přjłežitý.
Gelegenheit.
Nepřiłežitoſt,
in
III/800
commoditas,
Vngelegenheit.
ut
má tam dobrau přjłežitoſt (t. opatřenj, pohodlj)
adag.
Nežli ſe přjłežitoſt vſmekne, hłeď gj. Nepřiłežitoſt činiti,
incommodare,
Vngelegenheit machen.
durchligen.
ut
prołežeł proſtěradło.
Decomp.
Zprołežeti,
idem.
υerlegene Waar.
ſich υerlegen.
υerlegene Waar.
aushungern.
hładem ge tam wyležj
etc.
Item
(łeženjm wyſtáti)
ausligen.
ut
Pani geſſtė newyłežeła sſeſt neděł (
Potest etiam
6. Nedėł
omitti
)
ut
když wyležj,
III/803
pugde k auwodu.
Es ligt daran.
mně na tom mnoho záležj.
meâ multùm interest.
Mir iſt υiel daran gelegen.
Komu na tom
co bude
záležj?
l.
komu na tom co záležj? komu na tom co bude záležeti, Wſſechněm na tom záležj. Nic na tom nezáležj
etc.
Item
(ſtáti)
consistere,
beſtehen.
ut
ctnoſt na proſtřednoſti záležj (t. w proſtřednoſti ſtogj)
uirtus in mediocritate
III/804
consistit,
die Tugend beſtehet in der Mittelmaſße.
To wſſechno na něm záležj, (t. na wůli, neb při wůli geho ſtogj)
hoc totum in ipso consistit.
Es iſt alles an Ihn gelegen.
cełé neb wſſechno hoſpodářſtwj na něm zaležj (t. njm ſtogj)
omnis Oeconomia ab ipso dependet,
die gantze Wirthſchafft ſtehet an Jhn.
faul werden.
ut
nebudeli nic děłat, wſſechen ſe zaležj.
Item
(odłežeti ſe)
ut
to pole ſe muſy trochu zaležeti. Geſſtě ſe nezaležeło.
faul.
ut
ge on
III/805
giž hrubě załežełý.
faul.
Composita ex
Lehnu
sunt perfecta. ut
přiłehnu,
fut. perf. Imperfecta fiunt ex freq.
ljhám,
l.
łéhám.
ut
Přiljhám.
Et illud
j.
potest ubiq etiam in
e
mutari, ut
přiléhám,
præs Imperf.
Přiljháwám, přiłéháwám,
Freq. Comp. Et sic reliqua.
kaum hab ich mich gelegt, So
etc
2
do
(w náłežité mjſto přicházeti)
anligen.
ut
ty dweře nedoljhagj,
die Thüre ligt nicht recht an.
cos mu
III/806
nedoljhá (t. něco mu scházy, něcoho trapj)
3
io
(hnjſti, tłačiti)
premere
drucken.
cum Dat. l. Accus. ¤ ut
tomu koni doljhá ſedło (aneb toho koně doljhá sedło, t. hněte)
hat ſich auf das Pferd gelegt.
Item
(w ceſtu ſe połožiti)
ut
Sam mu tam nałehł.
Meth.
(naſtaupiti, naſtupowati, dotjrati na někoho)
ut
nałehł naň ô dłuh, neb zſtrany dłuhu, (t. naſtaupił, tuze ho vpomjná) naljhagj na nėho wěřitele (t. tuze ho napomjnagj, k zapłacenj nutj)
belagern.
III/807
ut
oblehli měſto, zámek,
etc
lege dich wenig weiter.
lege dich beſſer daher.
Přiłehnuł k nėmu,
hat ſich zu ihn gelegt.
wzdyckny dáł, a dáł přiljhá.
2
do
idem quod
vlehnauti (t. k zemi ſe
III/808
zſkłoniti, zſehnauti)
ut
přiłehł k zemi, k ſamý zemi, objlj hrubě přiłehło, vłehło,
etc
3
io
Přiljhati,
idem
doljhati
3
iæ
Signif.
Přiljhá mi koſſile na ránu znamenitě mu ten karabáč na záda přiljhał (t. přitłaukał mu tůze karabačem)
ſich anderſt wohin legen.
ut
přelehni na giné mjſto, přelehni na druhý bok, wzdyckny přeljhá (t. z gedny ſtrany na druhau ſe obracý)
ſchallen,
III/809
erſchallen.
ut
rozljhá ſe hłas po leſých, křiċeł, až ſe rozljhało, vdeřił ho, až ſe to rozłehło
etc.
Niderkommen.
giž tegden, co słehła.
Leg dich ins Bett.
Meth.
włehnauti do práce (geſt do práce ſe dáti)
die Iungen ausbrütten, außhecken.
Wyłehli ſe z wagec kuřata.
Sed meliùs dicimus
wyljhnauti,
act.
die Tauben haben ſchon die Iungen außgebrütet.
ljhnau ſe kuřata, wčera ſe dwaceti kuřátek wylihło, gednjm dnem ſe wſſechny newy
III/811
ljhnau. We třech Nedėljch kuřata ſe wyljhagj.
etc
ſich auf etwas υerlaſſen.
er thuet ſich auf ihn υerlaſſen.
Na mne ať ſe nezpoljhá, on zpoljhał na ſwůg ſtatek
etc.
ſich etwahin legen.
ut
ani newjm, kamť ge on załehnuł (t. kam ſe połožił.)
2
do
(łehnauti před někým, aby widjn,
III/812
aneb vſtrčen nebył)
ut
gá gſem ho załehł, aby někdo naň neſſłapił.
3
io
(Zaſtaupiti za něco)
ut
załehnuł s bucharkau za ſtrom, a ſtřelił,
etc
4
to
(Průchod zamezyti, zaſtawiti)
ut
zalehli mu ceſtu, pas
etc
(t. přegali mu průchod, průgezd)
Meth.
Załehli mi Vſſi (průchod do hławy k słyſſenj. t. nemohu słyſſeti)
υorrath, hinterhalt.
ut
on má wzdyckny nėco w załoze.
hinterliſt, hinterſtellung.
Ležjce w záłohach wypadli
etc.
Leichter machen, Leichtern.
Muſý ſe mu połehčiti, połehčiti břicha,
uentrem leuare.
Trochu mi dnes odlehčiło,
III/814
oblehčiło.
hodie meliùs ualeo,
Es wird mir heünt beſſer.
Item cum Gen.
(vmenſſiti)
lenire,
lindern.
to polehčuge boleſti
etc.
es wird mir beſſer.
entehren, υerkleinern.
Neſłuſſná wěc geſt druhého zlehčowati.
υerkleinerung.
To ſe nikoliw neċinj na zlehčenj oſoby geho
etc.
| << | Seznam kořenných hesel | >> |