<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Lezu – Zſłézti

• Lezu, Imp. Neut. łezł, pr. łézti Inf. Lézám, Iterat. Lézáwám, freq. (rukami y nohami někam ſe deru) Scando, ich ſteige, klettere. III/840 Adag. kdo zhůrů łeze, hłedá odkud by zſpadł. In miseros transit, damnosa superbia casus. Item (Płazým ſe) repo, ich krieche. ut had, čerw etc. leze. Meth. (Pomału gjti, pomału pryč odcházeti, padati) ut tamto Nebohý łeze, gá giž ſotwa łezu, prawda z něho łeze, właſy łezau z hławy (t. padagj) łeze ze ſſatů, (t. chudne) wſſechno mu z rukau łeze (t. nic ſe nedařj)
• Leſſenj ( q. łeženj: geſt přjprawa k łeženj) pegma g. n. Gerüſt.
• Liſſeg, g. m. aliquibus g. f. ( q. ližeg, t. zſłezłá kůže) impetigo, lichen, flechte.
• Liſſegowatý, l. Liſſegowitý, adj. (kdo má mnoho liſſegu) der υiel flechten hat. Composita ex łezu sunt perfecta. ut polezu, fut. Imperfecta fiunt ex Iterat. ¤ ut połezám, aliqui etiam poljzám, præs. Imp. III/841 Połezáwám, freq. Comp.
• dołézti, dołézati, (dogjti, dopłazyti ſe) newjm gak tam dołezu, dnes tam nedołeze (ne dogde) hled, aby hřeby náłežitě dołezli, ten had nemohł do djry dołezti, než dołezł až k djře.
• Nałézti, (t. nagjti) inuenire, u. hle. Item (na něco, neb do něčeho włézti) ut nałezli mu na wůz, conscenderunt ipsi currum, ſeindt ihm auf den Wagen geſtiegen. Nalezło mu Mrawenců do pokoge, formicæ irrepserunt ipsi ad cubiculum, die Ameißen ſein ihm in die Stuben eingekrochen. Nalezło płný ſtrom mrawenců, l. nałezło płno mrawenců na ſtrom, etc.
• Obłézti, circumserpere, Vmbkriechen. Obłezli to hadj, a čerwj.
• III/842 Obłezłý, p. n. Item adj. (łyſý, hołý) caluus, kahl. ut obłezłá hława.
• Odłézti (odněkud, neb někam) arepere, daVon weg kriechen. giž ten had odtud někam odlezł, To djtě dałeko odlezło (t. po zemi ſe odſſmýkało)
• Połezu, połézti, est perfectum Simplicis. Kde tam polezeſs, quò illuc scandes. wo wirdſt dahin ſteigen.
• Połézati, poljzati (pomału dáłe łézti) Podjwegme ſe, kam ten had połeze!
• Podłézti, podłézati, podljzati, (pod něco łezti, podgjti) subintrare, Vnterkriechen. Adag. kde nemůžes přeſkočiti, podłez. (t. kde nełze mocý, hłeď pokorau) Item Subrepere, Vnterkriechen. Meth. (pokořiti ſe) humiliare se, ſich III/843 demüthigen. On mu hrubė podlézał etc
• Přełézti, (přes něco) transcendere, Vberſteigen, ut přełezł přes płot. Item transrepere, Vber kriechen. had přełezł přes ceſtu, etc.
• Přilézti, přiłézati (pracně přigjti) ut ſotwa přiłezli, difficulter aduenerunt. mit groſſer Mühe ſein Sie herkommen. Item (připłazyti ſe) adrepere, zukriechen. Meth. (přikraſti ſe, přiłauditi)
• Přjłezek, g. m. (co přiłezło k někomu)
• Prołézti, prolézati, (we ſkrz lezti, progjti, prodrati ſe) transire, durchſteigen, durchgehen. on tau děrau prołezł. 2 do (Schoditi, sběhati) ut wſſechny on kauty prołezł, prołeze etc. 3 io perrepere, durchkriechen. ani by III/844 tau dėrau had neprołezł.
• Rozłézti ſe, (rozegjti ſe) Słézti ſe (segjti ſe) ut słezli ſe ſpołu: a brzo ſe zaſe rozłezli. Item słézti ſe, Zuſammen kriechen. rozłézti ſe, υon einander kriechen. skut. 12. 23. rozlezł ſe čerwy etc.
• Rozłézti ſe (ſem tam na různo łezti)
• Rozłezłý, part. N. ut rozłezłý měſto (kde různo, t. podał geden od druheho dum ſtogj.) Item (ſſiroký) amplus, weitleifftig.
• Vłézti, l. vłezti (nėkám odłézti) arepere, wegkriechen.
• Item (vgjti) nedaleko vłeze.
• Włézti 1 o (někam do něčeho) irrepere, einkriechen. Item (wegjti) intrare, inscendere, ein III/845 gehen, einſteigen. ut włezł do wokna, do komory woknem etc. 2 do (na nėco) conscendere, auffſteigen. ut włezł na ſtrom, conscendit arborem, iſt auf den Baum geſtiegen. Item irrepere, aufkriechen. ut ten had włezł na ſtrom.
• Wyłézti, wyłézati, exscendere, auſsſteigen. ut wyłezli ze ſſjffu etc. Aliquando etiam (na horu, na něco) conscendere, aufſteigen. Wyłezł na ſtrom. Item prorepere, erepere, auskriechen. Wyłezł z djry etc.
• Złézti, l. złezti, dicunt etiam słezti, beſteigen. Item zbėhati, peruagari, herumſtertzen.
• Załézti l. zalezti, (zagjti) aliquo abire, etwahin gehen. kdo wj, kam ge on załezł. III/846 Item arepere, υerkriechen. giž ten had někam do djry załezł.
• Zſłézti, zſłezti, (dołu od někud), descendere, abſteigen. zſłezł dołu, ze ſtromu etc

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>