<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>

Rmut – Zármutek

• Rmut, g. m. (kał čehokoliw, in Specie kał z olege, ołegný kał, a odtud řjkame, kałný gako rmut) amurca, Oelhefen.
• Meth. (smutnoſt myſłe) conturbatio betrübnus.
• Rmuty. g. m. plur. (woda sładem smjſſená, kteráž ſe na piwowarſkém kotłu V/95 přewařuge, a odtud do ſtěracý kadė házý)
• Rmutný, adj. (kałný) turbidus, Trüb. rmutně, adu. rmutnoſt, Subst.
• Rmautjm, -ił, -iti. Sing. Imp. act. (kaljm myſł) conturbo. ich betrübe.
• Rmautjm ſe, paſs. (w myſli ſe swjrám, trápjm, ziałoſtnjm, smutnjm) conturbor, tristor, ich werde betrübet. Nermuť ſe duſſe miłá, noli tristari anima dilecta. ſey nicht betrübt liebe Seel.
• Rmautiteł, l. rmutiteł, g. m. (kdo rmauti) qui conturbat, der Betrübet.
• Kormautjm, -ił, -iti, (k rmutu půwodjm, t. kaljm, zakaługi, bauřjm něco, aby rmutné było) turbidum facere, Trüb machen.
• Kormautjm ſe, est paſs. ut kormautj ſe nebe, (t. zakaługe ſe, bauřj ſe) kormautj ſe mi žałudek, (t. bauřj.)
• V/96 Meth. Kormautjm, kormautjm ſe. idem quod rmautjm, rmautjm ſe.
• Kormutliwý, adj. dicitur actiuè, et paſsiuè. (kdo ſe ſnadně rmautj) qui facilè conturbatur, der leicht betrübt wird. ¤ actiuè (co rmautj) quod conturbat, das betrübt. kormutliwá myſſlenj wſtupugj na Srdce mé. (t. k ſmutku přjčinu dáwagicý.)
• Rmautjwám, kormautjwám, rmautjwám ſe, kormautjwám ſe, Freq. Composita ex rmautjm, rmautjm ſe, item ex kormautjm, et kormautjm ſe, sunt perfecta. ut zarmautjm, fut. perf. Imperfectum formant in ugi, et t. ante ugi, Secundum regulam Grammaticalem, mutatur in c. ut zarmucugi, præs. Imp.
• Narmautiti, nakormautiti (hrubě rmautiti) doſti ho narmautił.
• Narmautiti ſe, nakormautiti ſe, cum Genit. V/97 idem, et est magis in usu. ut doſti ſe ho narmautił. Item simpliciter absq Genit (dłauho ſe rmautiti) diu tristari, gar zu lang betrübt ſeyn. doſti se narmautił. (t. doſti ſe dłauho rmautił.) Solet etiam construi cum præp. nad, l. na. ut doſti ſe nad tim ( l. na tom) narmautił. (t. ſe natrápił) sat diu huius rei causâ conturbabatur. Er iſt lang genug darüber betrübt geweſen.
• Pormautiti ſe, pokormautiti ſe, (rmautiti ſe) qualificatur autem per particulas aduerbialiter adiectas. ut on ſe nad tim ( l. na tom) hrubě pormautj. ille super hoc ualdè conturbabitur, l. contristabitur. Er wird darüber ſehr betrübt werden. pormautj ſe drobet, conturbabitur parùm, wird ſich ein wenig betrüben.
• V/98 Skormautiti, (zarmautiti) conturbare, perturbare. betrüben.
• Skormautiti ſe, paſs.
• Zkormautiti, zkormautiti ſe. idem skormautiti.
• Skormaucenj, zkormaucenj.
• Skormaucený, zkormaucený, part. paſs. et adj. (zarmaucený, Smutný, truchliwý) conturbatus, tristis, mæstus, Betrübet, Traurig.
• Skormauceně, zkormauceně, adu. -oſt. Subst.
• Zarmautiti, (skormautiti, žałoſt přiweſti) conturbare, betrüben.
• Zarmautiti ſe, paſs. (truchliti, žaloſtniti, teſkliti) conturbari, contristari, betrübet, Traurig werden. Zarmautiła ſe duſſe má.
• Zarmaucenj, n. part. conturbatio, tristitia. Betrübnus.
• Zarmaucený, idem skormaucený: -ě adu. -oſt, Subst. zarmauceným, l. zarmaucenu býti, (rmautiti ſe) zarmaucena V/99 geſt duſſe má.
• Zármutek, g. m. (smutek žałoſt) mœror, tristitia, mœstitia. Betrübnus, Traurigkeit.

<<

Seznam kořenných hesel A B C Č D E F G Ch H I K L N O P Q R Ř S Sſ T V W Y Z Ž

>>