I, der Selbſtlaut

Ibe, f. tis, ſ. Eibe.

Ibiſch, m. wyſoký ſléz, ſ. Eibiſch.

Ich, pron. pers. gá, ego; ich war, byl gſem, (ohne gá).

Ichheit, f. gáſtwj?

Idee, f. podobizna; obraz, (twar?) idea.

Idiot, m. nedovk, nevčený; ſproſták.

Igel, f. gežek, obs. gež, erinaceus. 2) Blutigel, pigawka, ſ. Egel.

Igelklette, f. lupen menſſj, ſ. Spitzklette.

Igels-, gežkowý; die Igelskolbe, gežkowá palice; die Igelshaut, gežkowá kůže, gežowina.

Igelsknoſpen, die Igelskolbe, f. ſſparġán, ſparganium, L.

Igelskraut, n. ſtřjkawá tykwice. ſ. Eſelsgurke.

Ihm, dat. pron. pers. gemu, mu, ei. Gieb b es ihm, dey mu to; ihm wollen wir es ſagen, gemu to powjme, ſ. Er.

Ihn, accuſ. pron. pers. geho, ho, geg, eum, ſ. Er.

Ihnen, dat. plur. gim, gjm, eis.

Ihr, ihre, ihr, pl. ihre, pron. poſſes. pers. fœm. ſing. gegj, ejus.

Ihr, ihre, ihr, pron. poſſ. perſ. omn. gen. plur. gich, gegich, eorum, earum.

Ihr, pron. perſ. plur. wy, vos. Werdet ihr kommen? přigdeteli pak?

Ihre, der, die, das Ihre, ſ. Ihrige.

Ihrer, gen. pron. poſſ. ſing. gj, (fœm.) 2) genit. pron. poſſ. pl. gich, eorum, earum. Ihrer waren zehen, deſet gich bylo.

Ihrethalben, ihretwegen, ihretwillen, pro ni, gj k wůli (ſing. fœm.) 2) pro ně (plur.) gim k wůli.

Ihrige, der, die, das Ihrige, gegj, (foem.) ſwůg, (recipr.) gegj. Sie fordert das Ihrige, žádá ſwé wěcy. 2) gegich, (plur.) ſwůg, Thun ſie das Ihrige, dělagj ſwau powinnoſt, ſwau wěc; ich bin der ihrige, gſem gegich (přjtel).

Ihro, poſſ. waſſe, gegich; Ihro königl. Hoheit, waſſe králowſká wywyſſenoſt. 2) gegj, (foem.). 3) geho, (masc masc.) , beſſer Seine.

Ihrzen, v. a. wykati; wir ihrzen einander, wykáme ſobě.

Illuminiren, v. a. oſwěcowati, oſwjtiti; den Garten, zahradu oſwjtiti; illuminowati, illuminirowati.

Illumination, f. oſwjcenj, oſwěcowánj; illuminacý, ſ. Beleuchtung.

Ilme, f. gilma, gilm, gilem; waz, ulmus campeſtris, L. ſ. Ulme.

Ilſe, f. gelec, ges, ſ. Aloſe.

Iltis, m. & n. tchoř, (ſchoř, zhoř), muſtela putorius, L.

Iltiß-, tchořowý, (ſchořowý, zhořowý); der Iltißbalg, tchořowá kůže; die Iltißfalle, ſklopec na tchoře.

Im, (in dem), w, in; im Garten, w zahradě, ſ. In.

Imbiß, n. ſnjdanj, chlebowánj, ſ. Anbiß.

Imkerey, f. wčelařſtwj, ſ. Bienenzucht.

Imme, f. wčela, ſ. Biene.

Immenhaus, n. wčeljn; Immenſtock, aul; Immenwolf, wlha, ſ. Bienenhaus, u. ſ. f.

Immer, adv. wždy, wždycky; ich dachte immer, er würde —, měl ſem wždy za to, že —. 2) pokaždé; ich erſchrecke immer, pokaždé ſe leknu. 3) ſtále, pořád; man höret immer etwas Neues, pořád ſe něco nowého ſlyſſj; es regnet doch immer, wždyť pak pořád prſſj. 4) ť, ž; dennoch iſt er immer klüger, als du, předceť geſt rozumněgſſj než ty; wo mag er doch immer ſeyn, kdež pak geſt; legen ſie immer noch zu, geſſtěť něco přidagj; er mag es immer behalten, nechť ſy to nechá, ať ſy to nechá; er kann immer gehen, ať gde. 5) gakkoli, byť, ačkoli; ſo arg du immer biſt; ačkoli zlý gſy. 6) zatjm; ich will immer gehen, zatjm půgdu.

Immerdar, adv. vſtawičně, bez oddechu, bez přeſtánj.

Immerfort, adv. pořád, nevſtále.

Immergrün, n. zelenec, barwjnek, zymoſtráž; sl. zymozelen, vinca, ſ. Sinngrün.

Immerhin, adv. ſ. Immerfort. 2) wždy; wer böſe iſt, der ſey immerhin böſe, kdo geſt zlý, ať geſt wždy. 3) meinetwegen, pro mne; es kann immerhin geſchehen, pro mne, nechť ſe to ſtane.

Immerkuh, f. die eiſerne Kuh, železná kráwa.

Immermehr, adv. pořád, ſ. Immer. 2) Jemals, někdy, kdy.

Immerwährend, adj. vſtawičný, wždy trwagjcý; wěčný; adv. —ně.

Immerzu, adv. nevſtále, bez vſtánj, ſ. Immer.

Immitelſt, conj. zatjm, podtjm, mezy tjm, ſ. Indeſſen.

Impfen, v. a. ſſtěpowati, raubowati, rohowati; Blattern einimpfen, wſſtjpiti. Die Impfung, ſſtěpowánj; der Blattern, wſſtjpenj.

b Impfer, m. ſſtěpař; der Blattern, wſſtjpitel?

Impoſt, m. clo, plat, daň.

Inbegriff, m. obſaženj, obſah.

Innbrunſt, f. wraucnoſt, horliwoſt.

Innbrünſtig, adj. horliwý, wraucý, wraucný; adv. —wě, —ně.

Innbrünſtigkeit, f. horliwoſt, wraucnoſt.

Indelt, n. Inlich, ſowek.

Indem, conj. když, cum. 2) weil, poněwadž, quia.

Indeſſen, Indeß, conj. zatjm, interim; když, interea dum. 2) nicméně, nihilominus.

Indian, m. der Indianer, indyán, kruťák, ťopan, mor. morák; (foem.) krůta, ťopka.

Indult, m. průtah, lhůta. 2) dowolenj.

Ineinander, adv. w hromadě, do hromady, do ſebe, ſ. Einander.

Infanterie, f. pěchota, pěſſj lid, pedites.

Infanteriſt, m. pěſſec, pěſſj, (pěchaun).

Infel, f. infule, biſkupſká čepice.

Ingber, (Ingwer, Imber), m. zázwor, sl. ďumbjr, zingiber.

Ingber-, zázworowý; s zázworem.

Ingeheim, adv. ſkrytě, pokradmo, tagmo, ſaukromě.

Ingenieur, m. inžinýr, zeměměřič?

Ingleichen, conj. též, také, nápodobně.

Ingrün, n. zelenec, zymoſtráž, ſ. Immergrün, Wintergrün.

Inguß, m. wlitj, wljwánj, ſ. Einguß.

Inhaben, v. n. w mocy mjti, držeti, wládnauti něčjm.

Inhaber, m. pán, držitel, wládař; die —inn, panj, držitelkyně, wládařka.

Inhaftiren, v. a. wſaditi do wězenj, do wazby dáti, wězyti.

Inhalt, m. obſaženj, obſah, ſumownjk. 2) weynos.

Inhalten, v. a. w ſobě držeti, mjti, ſ. Inne halten, Einhalten.

Injurie, f. bezprawj bezpráwj, křiwda, zlehčenj na cti.

b Inländer, m. domácý, zdegſſj, ol. zemek, z naſſj země, zeměnjn, indigena. Die —inn, zeměnjnka?

Inländiſch, adj. zdegſſj, domácý, zemſký.

Inleute, pl. podruzy, ſ. Inmann.

Inlied, n. ſowek, ſ. Indelt.

Inliegen, v. a. inliegendes Schreiben, přiložené, wložené, w giném ležjcý pſanj.

Inmann, m. podruh, nágemnjk, inquilinus. Die Infrau, podruhyně, nágemnice.

Inmittelſt, conj. zatjm, ſ. Immittelſt.

Inne, adv. w proſtředku; wnitř, interne; mitten inne, vproſtřed. 2) mit Zeitwörtern:

Inne haben, ein Gut, ſtatek mjti, držeti.

Inne bleiben, doma (tam) zůſtati.

Inne behalten, v ſebe podržeti, zadržeti.

Inne halten, přeſtati, ſ. Einhalten.

Inne werden, dozwěděti ſe, wyzwěděti, poznati; znamenati; sl. obadati, zbadati.

Innen, adv. wnitř, intus; w něčem, (w domě), intra; von innen, z wnitřku; nach innen, do wnitř.

Inner, præp. w, ſ. In, Innerhalb.

Innere, adj. wnitřnj; das Innerſte, wnitřnoſt; aus dem Innerſten ſeines Herzens, z ġruntu ſrdce ſwého.

Innerhalb, part. mezy, wnitř, vproſtřed, inter; die Wieſen liegen innerhalb der Gränze, luka ležj mezy hranicemi; innerhalb der Kirche, wnitř koſtela. 2) fig. w, za, intra; innerhalb zweyer Stunden, za dwě hodiny.

Innerlich, adj. wnitřnj, internus; adv. —ně, wnitř, w ſobě.

Innig, adj. wnitřnj, ſrdečný, vpřjmný, intimus; auf das Innigſte, co neywjce, neyſylněgi, na neyweyš; adv. ſrdečně; herzinnigſt, z ġruntu, z hlubokoſti ſrdce.

Innigkeit, f. wnitřnoſt, ſrdečnoſt, hlubokoſt, horliwoſt.

Inniglich, adj. ſrdečný, vpřjmný; adv. —ně, z celého ſrdce, z wnitřnoſti ſrdce, neyhorliwěgi.

Innung, f. cech, pořádek; der Innungspfennig, cechownj plat.

Ins, in das, do, ſ. In.

Insbeſondere, adv. obzwláſſtně, zwláſſtně, zwláſſtě.

Inſchlitt, n. Inſelt, lůg, (log), ſebum, ſ. Unſchlitt.

Inſchrift, f. nápis, inſcriptio.

Inſect, n. žjžala, dim. žjžalka; hmyz; (zeměplaz, reptile), ſ. Ungeziefer.

Inſel, f. oſtrow; das Inſelchen, oſtrůwek, sl. ſyġeť, ſyheť, ſohoť, insula.

Insgeheim, adv. tagně, ſ. Geheim.

Insgemein, adv. obyčegně, wůbec, obecně.

Insgeſammt, adv. weſměs; wſſichni ſpolu, žádného newynjmage.

Inſiegel, m. pečeť; (ſekryt), ſ. Siegel.

Inſofern, adv. pokuď, ſ. Fern.

Inſonderheit, adv. obzwláſſtně; mezy giným.

Inſonders, adv. obzwláſſť, ſ. Beſonders.

Inſtändig, adj. ſnažný, vſtawičný; adv. —ně.

Inſtanz, f. inſtancý, auřad.

Inſte, m. Inſtmann, podruh, ſ. Inmann.

Inſtehen, v. n. naſtáwati; inſtehend, naſtáwagjcý, přjſſtj.

Inſter, n. okružj, droby, inteſtina.

Inſtinct, m. wnitřnj wnukánj, hnutj, puzenj, inſtinctus.

Inſtrument, n. ſtrog, náſtrog, nádobj; die Inſtrumental-Muſik, hudebnj muzyka; muzyka s náſtrogi. 2) pjſemnoſt, ſpis, hamfeſſt, documentum.

Interdict, n. zapowěděnj, zaſtawenj ſlužeb Božjch.

Intereſſant, adj. důležitý? adv. —tě.

Intereſſe, n. vžitek; důležitoſt, wážnoſt.

Intereſſen, pl. aurok.

Intereſſiren, v. n. týkati ſe; záležeti; intereſſirt, ſ. Eigennützig.

Interjection, f. mezyſlowce, ſ. Zwiſchenwort.

Intrigue, f. pleticha, pletka; Intriguenmacher, pletichář, pletkář.

Invalide, m. inwalita; das Invalidenhaus, inwalitſký dům.

Inventarium, n. inwentář, popis, popſánj.

Inveſtiren, v. a. vweſti w auřad (duchownj.)

b Inveſtitur, f. vwod, auwod; das Inveſtiturrecht, vwodnj práwo.

Inwärts, adv. downitř, ſ. Einwärts.

Inwendig, adj. wnitřnj; das Inwendige, wnitřek, wnitřnoſt; adv. wnitř, wnitřku, wnitřně.

Inwohner, m. bydlitel, obywatel, (ol. bydlec); podruh, ſ. Einwohner, Inmann. Die —inn, obywatelkyně, podruhyně.

Inzicht, f. potah, znamenj.

Inzwiſchen, conj. zatjm, mezy tjm, ſ. Indeſſen.

Iper, f. gilm, gilma, vlmus, ſ. Ulme.

Irden, adj. hliněný, hrnčjřſký; ein irdener Topf, hliněný hrnec; irdene Gefäße, hrnčjřſké nádobj.

Irdiſch, adj. zemſký, zemnj, zemnatý, pozemſký. 2) fig. wezdegſſj, čaſný, ſwětſký.

Irgend, adv. někde, kdeſy; irgend wo, někde, alicubi; irgend wohin, někam, aliquo. 2) někdy, kdy. 3) ſnad; wenn es irgend nöthig ſeyn ſollte, kdyby toho ſnad potřebj bylo. 4) as, er iſt irgend vor einer halben Stunde hier geweſen, byl zde as před půl hodinau. 5) irgend ein, který, gaký, něgaký; irgend etwas, něco; haſt du irgend was Böſes begangen, dopuſtillis ſe čeho (něgakého) zlého; iſt irgend ein Schmerz, geli která boleſt; irgend jemanden nichts abſchlagen können, nemocy žádnému ničehož (nic) odepřjti.

Irre, adj. bludný, mylný. 2) fig. pomatený, zmatený, trhlý, poſſetilý, zblázněný. adv. —ně. 2) mit Zeitwörtern:

Irre gehen, blauditi, zblauditi, zablauditi.

Irre machen, (jemanden), meyliti (někoho), zmeyliti, máſti, pomáſti; w blud vweſti; zaweſti.

Irre werden, meyliti ſe, máſti ſe, rozpačiti ſe; ich bin an ihnen irre, o nich gſem mylen; ich bin ihn irre gegangen, pohřeſſil gſem ho, byl ſem ho mylný.

Irre reden, blázniti, pomateně mluwiti.

Irregulär, adj. neſtegný, nerowný, neſtegných hran, neſtegněhranný? 2) bezprawidlný? adv. —ně, bez prawidla.

Irregularität, f. neſtegnoſt, bezprawidlnoſt?

Irren, 1. v. a. irre machen, turbare, meyliti, máſti, zaweſti, ſwéſti. 2) překážeti. 2. v. n. errare, blauditi, zablauditi, taulati ſe; ein irrendes Schaf, bludná owce. 3) v. rec. ſich irren, meyliti ſe, klamati ſe; chybiti, chybowati; bludně, ſceſtně ſmeyſſleti; darin haben ſie geirret, w tom pochybili.

Irrgang, m. bludná ceſta.

Irrgarten, m. bludná zahrada, Labirynt.

Irrgeiſt, m. bludnjk, bludný duch. 2) nepobuda, wěčný žid.

Irrgläubig, adj. bludný v wjře, blaudjcý; adv. —ně. Ein irrgläubiger Menſch, bludnjk, bludař.

Irrig, adj. bludný, mylný. 2) ſceſtný. 3) faleſſný, neprawý; adv. faleſſně, nepráwě.

Irrlehre, f. blud, bludné včenj, bludařſtwj.

Irrlehrer, m. bludař, rozſewač bludů.

Irrlicht, n. ſwětýlko, ſwětlice, bludička, mor. ſwětlonoš.

Irrſtern, m. bludná, neſtálá hwězda, planeta.

Irrthum, m. blud, omyl, meylka, chyba; poblauzenj, error.

Irrung, f. zmeylenj, meylka, omyl.

Irrwahn, m. faleſſné důmněnj; blud.

Irrweg, m. omylná, bludná ceſta; neſceſtj.

Irrwiſch, m. ſwětýlko, ſ. Irrlicht.

Irte, f. řad; ſeine Irte bezahlen, ſwůg řad zaplatiti, ſ. Zeche.

Iſopp, m. yzop, hyſſopus; von Iſopp, yzopowý.

Iſt, v. aux. 3. pers. ſing. geſt. ſ. Seyn.

Itzt, Itzo, Itzund, Itzunder, ſ. Jetzt.

Ive, f. der Ivenbaum, tis, ſ. Eibe. 2) Ivenlaub, břečtanowé liſtj, ſ. Epheu.